MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2007 ALENA VAŇKOVÁ 1

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Speciální výkonnostní zkoušky koní Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. Vypracoval: Alena Vaňková Brno 2007 2

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí práce doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D. za odborné vedení, poskytnuté informace a pomoc při získávání podkladů k bakalářské práci. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům za umožnění studia na vysoké škole. 3

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Speciální výkonnostní zkoušky koní vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. dne.. podpis bakaláře..... 4

ABSTRACT Problematika výkonnostních zkoušek koní je velmi obsáhlá. Předložená práce představuje jen základní přehled systému speciálních výkonnostních zkoušek koní, neboť souhrnné zpracování daného tématu by značně překročilo zadaný rozsah práce. Jsou zde popsány tři základní typy speciálních výkonnostních zkoušek koní, a to: Dostihy jež jsou formou výkonnostních zkoušek pro plnokrevné koně a klusáky, pro něž jsou nezbytným opatřením k udržení a zvyšování výkonnosti; Zkoušky v maximálním tahu kdy se požaduje dosažení nejvyšší tažné síly, zpravidla na kratší zkušební dráze; Rychlostní vytrvalostní jízdy což jsou distanční závody na 100 200 km. V práci jsou rovněž podrobněji popsána pravidla chovatelských soutěží chladnokrevných koní, jejichž cílem je seznámit s chladnokrevnými koňmi co nejširší veřejnost. There are many questions about the horse s performance tests. This work represents only the basic review of the horse s special performance tests. I should write much more about this topic but for this work it will be too much. There are three basic types of horse s performance tests described in this work; such as: Horse-race performance tests for thoroughbreds and trotters which are necessary for keeping and raising their performance. Second of performance tests is the test in maximum draught in which the horse has to show it s the highest tensile, usually on a shorter trail. The last one is speed endurance which are distance races on 100 200 km. In this work there are also the rules of breeding for draught horses in more detail. Their aim is to introduce and show these horses to publicity. 5

OBSAH 1. ÚVOD... 7 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED...8 2.1.CHARAKTERISTIKA A ROZDĚLENÍ SPECIÁLNÍCH VÝKONNOSTNÍCH ZKOUŠEK KONÍ... 9 2.2. VÝVOJ DOSTIHOVÝCH SOUSTAV ANGLICKÉHO PLNOKREVNÍKA A KLUSÁKA...10 2.2.1. VZNIK A VÝVOJ DOSTIHŮ JAKO SPECIÁLNÍCH VÝKONNOSTNÍCH ZKOUŠEK KONÍ...10 2.2.2. DOSTIHOVÉ SOUSTAVY A JEJICH FUNKCE... 12 2.2.3. DOSTIHOVÁ SOUSTAVA ANGLICKÉHO PLNOKREVNÍKA... 13 2.2.3.1. DOSTIHY KONÍ STEJNÉHO VĚKU... 14 2.2.3.2. DOSTIHY KONÍ ROZDÍLNÉHO VĚKU... 16 2.2.3.3. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ CVALOVÉ DOSTIHY V ČR A ZAHRANIČÍ... 17 2.2.4. VÝVOJ DOSTIHOVÉ SOUSTAVY KLUSÁKA... 22 2.2.4.1. HISTORIE KLUSÁCKÝCH DOSTIHŮ... 22 2.2.4.2. DOSTIHOVÁ SOUSTAVA KLUSÁKŮ... 23 2.2.4.3. PLEMENA KLUSÁKŮ POUŽÍVANÁ PRO DOSTIHY... 28 2.3. RYCHLOSTNÍ VYTRVALOSTNÍ JÍZDY... 30 2.3.1. HISTORIE VYTRVALOSTNÍCH JÍZD... 30 2.3.2. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ PRO VYTRVALOSTNÍ JÍZDY PODLE FEI... 31 2.3.3. KATEGORIE VYTRVALOSTNÍCH SOUTĚŽÍ... 31 2.4. ZKOUŠKY V TĚŽKÉM TAHU... 33 2.4.1. VÝVOJ ZKOUŠEK V TĚŽKÉM TAHU... 33 2.4.2. ZKOUŠKY VÝKONNOSTI CHLADNOKREVNÝCH KLISEN... 34 2.4.3. ZKOUŠKY VÝKONNOSTI HŘEBCŮ... 36 2.4.4. PLEMENA VYUŽÍVANÁ V TĚŽKÉM TAHU... 40 2.4.5. CHOVATELSKÉ SOUTĚŽE CHLADNOKREVNÝCH KONÍ... 42 2.4.5.1. PRAVIDLA PRO ABSOLUTNÍ TAH... 42 2.4.5.2. PRAVIDLA PRO TAH KLÁDY... 43 2.4.5.3. PRAVIDLA SOUTĚŽE FORMANSKÁ JÍZDA... 46 3.NÁVRH METODIKY DIPLOMOVÉ PRÁCE... 48 4. ZÁVĚR... 48 5. POUŽITÁ LITERATURA... 50 6

1. ÚVOD Základem selekce při zařazování jedinců do chovu je jejich užitková hodnota, která má charakter hodnoty chovné, neboť se přihlíží i k jejich původu. Ke stanovení chovné hodnoty lze použít tří informačních zdrojů, a to zhodnocení původu, vlastní užitkovosti a plemenné hodnoty. Podkladem k hodnocení vlastní užitkovosti a odhadu plemenné hodnoty jsou výsledky dosažené ve výkonnostních zkouškách. Užitkovou hodnotu vytváří souhrn vlastností. Užitkovost je komplex vlastností, z nichž hlavní je charakterizovaná poskytováním svalové síly k přemístění břemene v tahu nebo nesením. Hodnocení užitkovosti je složitější, protože užitková hodnota je vytvářena nejen přímými výkonnostními vlastnostmi, ale i vlastnostmi ovlivňujícími výkonnost (exteriér, konstituce, temperament, pracovní charakter, krmitelnost). Tyto vlastnosti nejsou vždy metricky hodnotitelné, a proto jejich subjektivní vyjádření podléhá proměnlivosti. Mimo to působí na výkonnost činitelé na koni nezávislí, t.j. podmínky, za nichž pracuje, na př. stupeň jeho výcviku, výživný stav, počasí, terén, půda a hlavně dovednost člověka, který jej řídí při vykonávání práce. Podle základního typu pracovního použití se rozlišují ze základního diferenciačního hlediska : Výkony absolutní Maximální výkonnost, což je schopnost jedince dosáhnout při mobilizaci tělesných energetických rezerv (přibližující se hranici vyčerpání organismu) největšího výkonu za časovou jednotku. Maximální výkonnost je vyžadována jen u dostihových a sportovních koní, u pracovních koní se však tento krajní fyziologický stav nepožaduje. Výkonnost je tedy výsledek dosažený při vysokém pracovním úsilí, aniž by však docházelo k poškození organismu. U mladých chladnokrevných koní nelze maximální výkonnost požadovat ani při výkonnostních zkouškách, protože by to mělo za důsledek jejich psychický i fyzický stres. Podstatou výkonnostních zkoušek u těchto tzv. užitkových plemen je požadování zvýšených výkonů, avšak úměrných jejich věku. Výkony relativní Výkon je pracovní úkon již nedefinovaný veličinou času. Je to tedy provedení pracovního úkolu bez udání doby jeho trvání (dlouhodobější práce). Z morfologického hlediska pozorujeme u koní patřících k jednotlivým užitkovým typům zásadní rozdíly. Koně klusoví a cvaloví jsou lehčí v kostře, s ušlechtilou hlavou, delším, štíhlým krkem, s hlubším, užším a delším hrudníkem, tedy s větší kapacitou plic (dýchací typ), s výrazným kohoutkem, středně dlouhým hřbetem, s dobře vypracovaným svalstvem, suchými končetinami. Kosti předních i zadních končetin jsou delší (prostorná mechanika 7

pohybu). Koně tažného typu, tedy krokoví, jsou celkem mohutnější, s těžší, méně výraznou hlavou, s širokou sudovitou hrudí (s menším kostálním úhlem), kratším svalstvem, s lymfatičtějšími končetinami. koní. Cílem práce je sestavit základní přehled systému speciálních výkonnostních zkoušek POUŽITÉ ZKRATKY: ASCHK Asociace svazů chovatelů koní ČJF Česká jezdecká federace ČKA Česká klusácká asociace ČMB Českomoravský belgik DŘ Dostihový řád FEI Mezinárodní jezdecká federace JC Jockey Club KDŘ Klusácký dostihový řád MZe ČR Ministerstvo zemědělství České republiky N Norik PK Plemenná kniha SN Slezský norik 8

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2. 1.Charakteristika a rozdělení speciálních výkonnostních zkoušek koní Mají-li zkoušky výkonnosti dobře vyhovovat účelu, musí být přesně zaměřeny na praktické upotřebení dotyčného plemene koní. To platí o zkoušených disciplinách. Mimo to musí být normy správně stanoveny. Zásadně je třeba koně vyzkoušet ve všech vlastnostech (výkonnostních faktorech) potřebných k praktickému upotřebení dotyčného plemene. Je-li na př. stěžejní disciplinou dotyčného plemene těžký tah, bude hlavní disciplinou zkoušek výkonnosti charakter koní v těžkém tahu. Konstituční zkouška je v tom případě pouhým doplňkem, aby se zamezilo poklesu tvrdosti. Je-li naopak rychlost hlavním požadavkem v praktickém upotřebení, bude konstituční zkouška v dostihu základním požadavkem a ostatní discipliny pouhým doplňkem (Koubek a kol., 1955). Pokud jde o normy, je základním pravidlem, že čím jednostrannější je praktické použití, tím extrémnější výkony je třeba požadovat od zkoušených chovných koní. V chovu plnokrevníka jsou např. nezbytné zkoušky krajně vystupňované na rychlost ve formě dostihů (extrémní zkouška zvláště na konstituci) (Koubek a kol., 1955). Vzhledem ke zcela odlišnému pracovnímu výkonu tažných, sportovních a dostihových koní není tedy účelné jimi dosaženou výkonnost srovnávat. Podstatou výkonnostní zkoušky je volba selekčního kritéria, případně kritérií a stanovení požadované úrovně každého z těchto prověřovaných kritérií výkonnosti. Podle požadované podoby kritérií a požadavků na jejich výkonnostní úroveň rozlišujeme tři základní typy speciálních výkonnostních zkoušek: A. Dostihy jsou formou výkonnostních zkoušek pro plnokrevné koně a klusáky, pro něž jsou nezbytným opatřením k udržení a zvyšování výkonnosti. B. Rychlostní vytrvalostní jízdy pod sedlem a v zápřeži, distanční závody na 100-200 km. C. Zkoušky v maximálním tahu, kdy se požaduje dosažení nejvyšší tažné síly, zpravidla na kratší zkušební dráze (Jokl, 1977). 9

2.2. Vývoj dostihových soustav anglického plnokrevníka a klusáka Jak píše Koubek a kol. (1955), zvláštní skupinou výkonnostních zkoušek koní jsou dostihy. V různých formách ve voze i pod sedlem byly dostihy od nejdávnějších dob oblíbenou zábavou vládnoucích vrstev a vítanou podívanou přihlížejícího lidu. Než se staly soustavnými výkonnostními zkouškami a prostředkem ke zlepšování plemen koní, prošly dostihy velmi rozličnými vývojovými fázemi. Jako výkonnostní zkoušky měly dostihy význam nejdříve u plemen koní, jejichž praktické upotřebení vyžadovalo zvláštní tvrdosti konstituce, vytrvalosti a rychlosti. Rychlé překonávání velkých vzdáleností při lovu, obchodu nebo válečných bojích vyžadovalo u používaných koní rychlost a vytrvalost, tedy vynikající konstituci, ale též skromnost pokud se týká krmení, snášení nepohody atd. Dostihy se staly u takových plemen důležitým prostředkem pro správný plemenný a párový výběr a zároveň s praktickými požadavky se staly prostředkem ke zlepšování výkonnosti plemen koní. Od dostihů primitivních se postupně vyvíjel způsob zkoušení výkonnosti do forem již cílevědomě chovatelských s přesně předepsanými vzdálenostmi pro určitý věk koní a s vyrovnáním vah jezdců. Soustavností dostihů jako zkoušek výkonnosti, plemenným a párovým výběrem a importem plemenných koní z nejvýkonnějších plemen vzniklo v Anglii plemeno koní, které rychlostí i konstitucí předčilo všechna ostatní plemena na světě anglický plnokrevník. Ohromného postupného vystupňování rychlosti u anglického plnokrevníka bylo však v některých chovech dosaženo tím, že dostihy nezůstaly pouhým prostředkem k docílení žádaných vlastností, nýbrž samy se staly účelem chovu. Nebyly pořádány dostihy pro plnokrevníka, nýbrž plnokrevník byl chován pro dostihy. 2.2.1. Vznik a vývoj dostihů jako speciálních výkonnostních zkoušek koní Historie dostihů je stará 4000 let, jak dokazuje zmínka o Kikkulišově zprávě o výkonnosti koní z období chetitské kultury. A více než před 2600 lety se staly dostihy součástí olympijských her (Jokl, 1977). Různé formy závodů s koňmi dlouho plnily zejména funkci soutěže jezdců a zemí. Stupeň vyspělosti civilizace zpravidla podmiňoval dovednost, která se projevila ve výcviku a použití koní i v organizaci soutěží. Rozhodně však v této době dostihy nesloužily jako zkouška, podle jejíchž výsledků by se určovaly další směry a způsoby chovu (Horáček,1983). 10

Kolébkou dostihů v dnešním slova smyslu je Anglie. Tam byly od 16. století budovány stálé hipodromy a postupně zdokonalovány propozice soutěží. První dostihový řád, který určoval pravidla pro pořádání a regulérnost dostihů, byl vypracován anglickým Jockey Clubem, založeným roku 1750 (Jokl, 1977). Zásady a pravidla dostihů jako zkoušek výkonnosti se začaly utvářet v 18.století a na začátku 19. století. Do roku 1712 se mohli dostihů zúčastnit jen koně šestiletí a starší. Od tohoto roku byly vypisovány dostihy i pro pětileté, od roku 1728 pro čtyřleté, od roku 1756 pro tříleté a konečně od roku 1773 rovněž pro dvouleté koně (Jokl,1977). Ve druhé polovině 18. století došlo ke vzniku významných tradičních dostihů a rozšíření chovu anglického plnokrevníka na kontinent i do zámoří. V Anglii byly založeny dostihy pro tříleté koně (Oaks, St. Leger, Derby), které se staly pilířem dostihové soustavy anglického plnokrevníka. Z důvodů maxima stejných podmínek, které jejich propozice zajišťovali startujícím koním, získaly titul klasické dostihy. Podle jejich vzoru byly pak založeny další dostihy, tak aby spolehlivě prověřovaly rychlost v širším rozpětí vzdáleností. Později bylo spektrum dostihů rozšířeno o mezigenerační dostihy (dostihy dvou a více věkových kategorií) (Jiskrová a Misař, 2005). Organizátoři závodů koní v klusu využili existence propozic cvalových dostihů i funkce hlavního selekčního kritéria cvalových rovinových dostihů k tomu, aby podle jejich modelu vytvořili soustavu klusáckých dostihů. Obě dostihové soustavy mají tudíž společný princip s odlišným způsobem handicapování, případně penalizace (Dušek a kol., 1999). Na rozdíl od cvalových dostihů kde je hlavním kritériem celkový čas dostihu, je nejspolehlivějším dokladem výkonnosti klusáka přepočtený kilometrový čas. Přepočítává se z času docíleného koněm na celou vzdálenost dostihu děleného metráží a přepočtem výsledku na 1 km (Jokl, 1977). Klusácké dostihy s nejvyšší selekční funkcí jsou vypisovány pro kategorii čtyřletých koní. Dostihová soustava klusáckých dostihů nemá mezinárodní podobu. Mnohem více než v rovinových dostizích se v ní projevují národní odlišnosti dané používanými plemeny i občasnou změnou tendence šlechtění (Dušek a kol., 1999). 11

2.2.2. Dostihové soustavy a jejich funkce Podle Duška a kol.(1999) prověřují dostihy výkonnost koní v rychlém cvalu, rychlém klusu, případně schopnost překonávat různé druhy překážek v poměrně rychlém cvalu. Tyto požadavky jsou podstatou speciálních funkcí soustav dostihů, které charakterizuje následující rozdělení: Cvalové dostihy Rovinové Překážkové Proutěné překážky Steeplechase Steeplechase Cross-country Klusácké dostihy v sulkách pod sedlem Uvedené druhy dostihů tvoří specializované dostihové soustavy rovinových, klusáckých a překážkových dostihů. Odlišnost jejich funkce je dána propozicemi. Propozice jsou závazná pravidla pořádání dostihů, schválená oprávněnou organizací. V ČR je oprávněn schvalovat propozice cvalových dostihů Jockey Club ČR a klusáckých dostihů Česká klusácká asociace (Jiskrová a Misař, 2005). Jockey Club ČR je sdružení, kterému podle 2 Zákona č.240/91 o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat udělilo MZe ČR dne 15. listopadu 1991 ve smyslu tohoto zákona oprávnění k výkonu činnosti v oblasti plnokrevníka a dostihového provozu. JC ČR podporuje, organizuje a kontroluje chov plnokrevníka a cvalový dostihový provoz na území ČR a zastupuje tyto oblasti chovu koní v tuzemsku i zahraničí (DŘ 10,2005). Česká klusácká asociace je sdružení, založené majiteli a chovateli klusáků, jemuž bylo ve smyslu Zákona 154/2000 Sb. O šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat uděleno MZe ČR dne 7.května 1992 oprávnění k výkonu činnosti v oblasti klusáka a klusáckého dostihového provozu (KDŘ 4,2001). Propozice obsahují : název dostihu, výkonnostní kategorii koní, kterým je dostih určen, celkovou dotaci dostihu a způsob jejího rozdělení mezi vítěze a umístěné koně, věk, pohlaví koní, kteří mohou startovat, délku dráhy, povinnou hmotnost žokejů včetně sedla, zápisné 12

(povinné finanční potvrzení startu koně v dostihu), případně doplňující podmínku startu koně v dostihu (Dušek a kol., 1999). Jak dále uvádí Jiskrová a Misař,(2005) je podle podoby propozic možné rozlišit kvalitativně ty dostihy, jejichž stěžejním selekčním kritériem je rychlost. Jsou to především rovinové cvalové dostihy a klusácké dostihy. Kvalitativní členění soustavy cvalových a klusáckých dostihů je podobné. V překážkových dostizích je naopak maximální rychlost podstatně snížena skoky. Proto nejsou tyto dostihy selekčním kritériem pro chov anglického plnokrevníka a jejich kvalitativní skladbu nelze jednoznačně odlišit propozicemi. Podobou propozic je určena prvořadá funkce dostihů v dostihové soustavě. Obecně platí : čím vyšší je požadavek selekčního vlivu rychlosti a vytrvalosti v rychlosti, tím více stejných podmínek všem startujícím je propozicemi zajištěno a tím významnější je jeho pozitivní selekční funkce. Naopak pozitivní selekční význam dostihů klesá s počtem propozicemi povolených penalizací a úlev. Z uvedené skutečnosti tedy vyplývá trojí funkce dostihů: selekční pozitivní výběr nejvýkonnějších koní do chovu, přípravná prověření formy koní před nejvýznamnějšími dostihy, ověřující kontrola postupu a účinnosti tréninku. Ve cvalových dostizích slouží preferenci méně výkonných koní propozicí stanovená úleva (snížení základní hmotnosti žokeje). Nejvýkonnější koně jsou naopak penalizováni zvýšením základní hmotnosti stanovené propozicí. Penalizováni jsou buď vítězové předchozích dostihů (penalizace za vítězství), nebo koně, kteří v průběhu sezony získali sumu dotací svědčící ve prospěch jejich výkonnosti (penalizace za zisk dotací). Úlevy jsou naopak poskytovány koním, kteří nezvítězili (Dušek a kol., 1999). Penalizací a úlevami klesá selekční funkce dostihu. Přípravná a zejména ověřující funkce jimi naopak sílí (Jiskrová a Misař, 2005). 2.2.3. Dostihová soustava anglického plnokrevníka Základními skupinami rovinových cvalových dostihů v rámci soustavy jsou: dostihy koní stejného věku dostihy koní rozdílného věku 13

2.2.3.1. Dostihy koní stejného věku Podle Jiskrové a Misaře (2005), tyto dostihy porovnávají výkonnost koní stejného ročníku narození. Dělí se na klasické dostihy, ostatní dostihy koní stejného věku a handicapy. Klasické dostihy jsou nejvýznamnější dostihy koní stejného věku. Jejich propozice zajišťují startujícím koním maximum stejných podmínek. V těchto dostizích nesou všichni startující koně stejnou hmotnostní zátěž. Úlevy z titulu dovednosti jezdce nebo výkonnosti koně propozice nedovolují. Výjimkou je pouze úleva klisnám při jejich společných startech s hřebci. Převážná většina evropských klasických dostihů je kopií původního vzoru anglických klasických zkoušek, ve kterých jsou tyto dostihy: Dostih tříletých koní na 1600 m (1 míli), Dostih tříletých klisen na 1600 m, Dostih tříletých koní na 2400 m (1,5 míle), Dostih tříletých klisen na 2400 m, Dostih tříletých koní na vytrvaleckou vzdálenost 1 a ¾ míle. Dle Duška a kol.(1999) jsou dotace klasických dostihů v porovnání s dotacemi ostatních dostihů koní stejného věku mimořádně vysoké. Prvořadou funkcí klasických dostihů je pozitivní selekce nejvýkonnějších koní. Na základě jejich výsledků jsou vybíráni do chovu potencionální plemeníci zakladatelé a pokračovatelé chovných linií a klisny, zakladatelky a pokračovatelky chovných rodin. Ostatní dostihy koní stejného věku porovnávají výkonnost celého ročníku. Jejich posláním je stanovit pořadí výkonnosti koní v ročníku. Nejvýznamnějšími z těchto dostihů je zpravidla prověřena forma (připravenost) koní před jejich starty v klasických dostizích. Dokladem jejich významu v dostihové soustavě je především dotace, která vyjadřuje převládající funkci jednotlivých dostihů. Nejvýznamnější mají funkci přípravnou, doplněnou selektivní, a jejich propozice jsou podobné propozicím klasických dostihů. Nejméně významné slouží k porovnání podprůměrných koní a jejich propozice povolují úlevy jezdcům (Jiskrová a Misař, 2005). Dostihy s penaltami a úlevami mají propozicemi stanovenou korekci základního hmotnostního zatížení výkonnějších koní doplňujícím zatížením, penalizací. Penalizace má dvojí význam. Výkonnějším koním komplikuje možnost zvítězit a nutí je vystupňovat úsilí v dostihu. Méně výkonným koním naopak otevírá možnost zvítězit. Podobný význam mají 14

úlevy, tj. snížení zatížení méně výkonných koní. Kombinací penalizace a úlev mohou být rozdíly vystupňovány. To podstatně snižuje selekční funkci dostihů. Převládající funkci dostihů této skupiny určuje dotace. Nejdůležitější z nich mají přípravnou funkci, doplněnou funkcí pozitivně selekční, u nejméně významných převládá ověřovací funkce (Dušek a kol., 1999). Handicapy jsou podle Dostihového řádu z roku 2004 ( 1) dostihy, ve kterých jsou hmotnostní zatížení koní určena handicaperem tak, aby všichni startující koně měli stejnou šanci na vítězství. Sestupný handicap je handicap v němž handicaperem nejvýše hodnocený kůň nese v rovinovém dostihu 65 kg a ostatní koně nesou hmotnostní zatížení snížená proti této hmotnosti o rozdíl mezi jejich hodnocením handicaperem a hodnocením handicaperem nejvýše ohodnoceného koně. Kůň, jehož takto stanovené hmotnostní zatížení by se dostalo do rozporu s ustanovením DŘ o minimálním zatížení, s nímž může kůň v dostihu startovat, je nevyhandicapovaný. V listině oznámení hmotností musí být u těchto koní uvedeno, o kolik kg není kůň vyhandicapován. Vzestupný handicap je handicap, v němž handicaperem nejníže ohodnocený kůň nese v rovinovém dostihu 52 kg a ostatní koně nesou hmotnostní zatížení zvýšená proti této hmotnosti o rozdíl mezi jejich hodnocením handicaperem a hodnocením handicaperem nejníže ohodnoceného koně. Handicap s omezením je handicap, jehož propozice uvádějí nejvyšší a nejnižší hodnocení handicapera, které ještě opravňuje koně ke startu v dostihu. Handicap se stanoveným rozdílem proti průběžnému nebo generálnímu handicapu je handicap, jehož propozice uvádějí rozdíl mezi hodnocením handicapera vyjádřeným průběžným nebo generálním handicapem a hmotnostním zatížením, které kůň v dostihu skutečně ponese. Dostih prodejných koní je dostih, po němž každý v něm startující kůň, pokud prohraje, může být zakoupen, pokud vyhraje, musí být nabídnut k prodeji ve veřejné dražbě (DŘ 1,2004). 15

2.2.3.2. Dostihy koní rozdílného věku Dle Duška a kol. (1999), skupina dostihů koní rozdílného věku srovnává výkonnost koní rozdílných ročníků a má následující kategorie: Srovnávací dostihy Ostatní dostihy koní rozdílného stáří Handicapy Srovnávací dostihy slouží ke vzájemnému porovnání výkonnosti koní dvou a více ročníků. Jejich propozice zajišťují maximum stejných podmínek koním téhož ročníku. Úlevy ani penalizace v nich nejsou povoleny. Rozdíly hmotného zatížení koní jednotlivých ročníků stanoví tabulka rozdílů vah, sestavená na základě dlouhodobých zkušeností. Postupem dostihové sezony se vzájemný rozdíl zátěže mladších a starších koní snižuje. Srovnávací dostihy mají vysokou pozitivně selekční funkci, dosahující a v některých případech přesahující selekční funkci klasických dostihů. Vyjádřením jejich významu pro chov je především výše dotace (Dušek a kol., 1999). Kromě výše dotace charakterizuje funkci dostihů koní stejného i rozdílného věku údaj, pro kterou výkonnostní třídu koní je dostih určen. Proto jsou koně roztříděni do pěti výkonnostních kategorií. Podkladem pro třídění jsou jejich předchozí výsledky. Kategorie jsou označeny římskými číslicemi I. V. V kategorii I jsou zařazeni nejvýkonnější koně, v kategorii V naopak nejméně výkonní. Údaj, pro kterou kategorii je dostih vypsán, je součástí propozic (Jiskrová a Misař, 2005). Cvalových dostihů se mohou účastnit všichni dostihoví koně, kteří splňují podmínky propozic dostihu a ostatní podmínky Dostihového řádu (2004) ( 212). Dostihoví koně mohou být oznámeni jako startující a zapsáni ve startovní listině jen v jednom cvalovém dostihu jednoho dostihového dne, i pokud se jedná o dvoudenní mítinky ( 215). Rovinových dostihů se nesmí účastnit dostihoví koně mladší než dvouletí. ( 217). Dostihu se nesmí účastnit klisny v roce, kdy byli připuštěny, pokud trenér nepředloží současně s hlášením klisny do tréninku i doklad o její jalovosti ( 219). Dostihu se nesmí účastnit hřebci, pokud mají vydánu licenci pro působení v plemenitbě ( 220). 16

2.2.3.3. Nejvýznamnější cvalové dostihy v ČR a zahraničí Dle Misaře (2005), došlo ve druhé polovině 20. století v dostihovém sportu k intenzivnímu rozvoji mezinárodních styků. To vzápětí vyvolalo potřebu koordinovat propozice nejvýznamnějších dostihů a zamezit nežádoucí kumulaci termínů startů dostihů s podobnými propozicemi a podobnou funkcí. Dostihové autority Anglie, Francie, Irska, Itálie, NSR a USA se proto rozhodly odstranit všechna omezení startů zahraničních koní v nejvýznamnějších dostizích, sjednotit propozice těchto dostihů a koordinovat termíny jejich pořádání. Tím byl vytvořen systém mezinárodních dostihů Pater races označovaných Gr.1, Gr.2, Gr.3. Na základě pozitivních zkušeností s funkcí těchto dostihů byla následně vypsána kategorie mezinárodně registrovaných dostihů (black type). Tyto dostihy registruje International Cataloguing Standards a starty koní v těchto dostizích nejsou administrativně omezeny. Mezinárodně registrované dostihy jsou v propozicích označeny zkratkou Gd (Graded) doplněnou číslicemi 1 3 nebo L (Listed) bez číselné identifikace. Číslice charakterizuje selekční význam dostihu. Nejvyšší mají dostihy označené Gd 1, nižší Gd 2 a relativně nejnižší Gd 3. Selekční význam Listed dostihů je nižší než Gd 3. Podmínky mezinárodně registrovaných dostihů : Nesmí překročit 3 % z celkového počtu rovinových dostihů organizovaných jednotlivými státy Na mezinárodně registrovaný dostih připadá 50 koní v tréninku. Tab.1 Přehled mezinárodně registrovaných dostihů v ČR (Jiskrová a Misař, 2005) : Název dostihu Kategorie Vzdálenost Určení České derby Gd 3 2400 m pro 3 leté hřebce a klisny Velká cena Prahy Gd 3 1600 m pro 3 leté a starší koně Velká cena českého turfu Gd 3 2400 m pro 3 leté a starší koně Jarní cena klisen L 1600 m pro 3 leté klisny Velká jarní cena L 1600 m pro 3 leté hřebce a klisny Velká květnová cena L 1600 m pro 3 leté a starší koně Velká červnová cena L 2200 m pro 3 leté koně Zlatý pohár L 2600 m pro 4 leté a starší koně Oaks memoriál Ing. Tichoty L 2400 m pro 3 leté klisny Saint Leger L 2800 m pro 3 leté hřebce a klisny Svatováclavská cena L 1200 m Pro 3 leté a starší koně 17

Tab.2 Porovnání selekční úrovně vybraných významných českých dostihů se zahraničními ekvivalenty (Jiskrová a Misař, 2005) : * Název dostihu ( selekční úroveň, vzdálenost, kategorie koní, dotace [USS] ) ČR Anglie Francie SRN Jarní cena klisen ( L, 1600 m, 3 leté klisny, 7818 ) Velká jarní cena ( L, 1600 m, 3 letí koně, 12 508 ) České derby ( Gd 3, 2400m, 3letí koně, 26 580) Oaks ( L, 2400 m, 3 leté klisny, 7818 ) Saint Leger ( L, 2800 m, 3 letí koně, 7818 ) 1000 Guineas Stakes ( Gr 1, 1609 m, 3 leté klisny, 167 542 ) 2000 Guineas Stakes ( Gr 1, 1609 m, 3 letí koně, 203 770 ) Derby Stakes ( Gr 1, 2400 m, 3 letí koně, 871 833 ) Oaks Stakes ( Gr 1, 2400 m, 3 leté klisny, 335 000 ) Saint Leger Stakes ( Gr 1, 2920 m, 3 letí koně, 291 176 ) Poule déssai des pouliches (Gr 1, 1600 m, 3 leté klisny, 172 000 ) Poule déssai des poulains (Gr 1, 1600 m, 3 letí hřebci, 172 000 ) Prix du Jockey Club ( Gr 1, 2400 m, 3 letí hřebci a klisny, 430 000 ) Prix de Diane ( Gr 1, 2100 m, 3 leté klisny, 240 800 ) Prix Royal Oak ( Gr 1, 3100 m, 3 letí a st. koně, 68 800 ) Arag-Preis ( Gr 1, 1600 m, 3 leté klisny, 69 720 ) Mehl-Mulhesns Rennen (Gr 2, 1600 m, 3 letí koně, 110 390 ) Deutsches Derby ( Gr 1, 2400 m, 3 letí koně, 174 300 ) Preis der Diana ( Gr 2, 2200 m, 3 leté klisny, 101 675 ) Saint Leger ( Gr 2, 2800 m, 3 letí koně, 69 720 ) Velká cena Prahy ( Gd 3, 1600 m, 3 letí a st. koně, 9381 ) Velká cena českého turfu ( Gd 3, 2400 m, 3 letí a st. koně, 9381 ) Sussex Stakes ( Gr 1, 1609 m, 3 letí a st. koně, 149 617 ) King Georg VI and Queen Elizabeth Diamont Stakes ( Gr 1, 2400 m, 3 letí a st. koně, 491 000 ) Prix Jacques le Marois ( Gr 1, 1600 m, 3 letí a st. hřebci a klisny, 172 000 ) Prix de l Arc de Triomphe ( Gr 1, 2400 m, 3 letí a st. hřebci a klisny, 688 000 ) Gosser Kaufhoff Preis ( Gr 2, 1600 m, 3 letí a st. koně, 42 123 ) Europa Preis ( Gr 1, 2400 m, 3 letí a st. koně, 174 300 ) Jarní cena klisen a Velká jarní cena Velká jarní cena (2000 guineas stakes) se poprvé konala v roce 1809 a Jarní cena klisen (1000 guineas stakes) se koná od roku 1814. Oba tyto dostihy se běhají v dubnu na trati jedné míle, tedy 1609 m (Pruski,1960). V ČR najdeme tyto dostihy na termínové listině až v květnu. V Praze se koná Velká jarní cena od roku1923 a Jarní cena klisen od roku 1949 (Zlámaný,2003). Derby Epsom Derby - První Derby na světě se konalo 4. května 1780 na závodišti v Epsomu. O názvu tohoto dostihu rozhodl hod mincí mezi Edwardem Smith- Stanleym, 12. hrabětem z Derby a Sirem Charlesem Bunburym. Vítězem prvního ročníku The Derby Stakes se stal ryzák Diomed, který tehdy získal výhru 1075 guinejí (Horáček, 1983). Epsom Derby je základní zkouškou pro tříleté hřebce a klisny na tradiční trati jedné a půl míle (byť se první čtyři ročníky odběhly na vzdálenost jedné míle) a stalo se vzorem všem 18

svým jmenovcům na celém světě. Pravidelný termín Epson Derby je stanoven na první červnový víkend (Pruski,1960). Dnešní cena 1,25 miliónu liber (1,82 mil. eur) z Epsom Derby činí nejbohatší zkoušku tříletých koní. Prix du Jockey Club - Epsom Derby se koná pravidelně první červnovou sobotu a jen o den později má termín jeho francouzská analogie na závodišti v Chantilly. První ročník Ceny Jockey Clubu se konal již v roce 1836. Dlouhá desetiletí ctilo francouzské derby tradici a konalo se na distanci 2400 metrů. Až v roce 2005 bylo v rámci restrukturalizace programu klasických zkoušek pro tříleté koně zkráceno na 2100 metrů (Zlámaný, 2006 a). Francouzské derby s celkovou dotací 1,5 miliónu eur je druhým nejbohatším dostihem Francie (vede Prix de l Arc Triomphe, se dvěma milióny eur nejvíce dotovaný dostih Evropy vůbec). Deutsches Derby - První dostih s názvem derby se na území Německa uskutečnil již 18. srpna 1841 v Brunšvicku, ale historie dnešního německého derby se datuje od roku 1869, kdy se na závodišti Horn uskutečnilo premiérové Norddeutsches derby. V prvních třech letech měřilo 1875 metrů, pak byla trať prodloužena na 2,5 km a až od roku 1886 se délka ustálila na tradičních 2400 metrech. Derby v Hamburku se tradičně koná jako vrchol Derby Woche první červencovou neděli. Jeho dotace je 400 tisíc eur (Zlámaný, 2006 a). Kentucky Derby - Nejslavnějším dostihem USA je Run for the Roses dostih o růže, přezdívaný podle květinové přikrývky ze speciálně kvůli tomuto účelu pěstovaného druhu růží American Beauty, kterou je dekorován vítěz. V 19. století byly nejslavnějším americkým dostihem Belmont Stakes, po kterých vznikly Preakness Stakes. Ve všech státech Unie pak byla zakládána různá derby, některá z nich přetrvala dodnes, ale to nejdůležitější je jen jedno. První ročník Kentucky derby se uskutečnil 17. května 1875 na dráze v Churchill Downs. Vítězem se stal Aristides, stájový kolega favorita Chesapeakea a vyhrál 2850 dolarů. Dnešní celková cena v kentucky derby jsou rovné dva milióny dolarů. Oproti většině derby po celém světě se však to kentucky neběhá po trávě, ale na pískovém povrchu, neměří 1,5 míle, nýbrž od roku 1896 je jeho délka jedna a čtvrt míle a koná se dříve v sezóně, už první květnovou sobotu (Zlámaný, 2006 a). 19

České Derby - Derby na dráze ve Velké Chuchli bylo poprvé uspořádáno 22. května 1921 a tehdy se po francouzském vzoru, ještě jmenovalo Cena Československého Jockey Clubu. Dotaci 30000 Kč vítězi získal ryzák Boxerl (Zemanová, 2006). Tradici derby na chuchelském závodišti nepřerušila ani válečná léta, pouze jednou, v roce 1995, se kvůli nesolventnosti tehdejšího pořadatele České derby konalo jinde (v Karlových Varech) (Zlámaný, 2006 a). Loňský 86. ročník Českého derby se poprvé v jeho historii běžel o celkovou dotaci 3 milióny Kč (cca 100 tisíc eur). Oaks Iniciátorem založení tohoto dostihu byl John Burgyone, který přišel na myšlenku oslavit výročí svatby svého synovce Edwarda Stanleyho, hraběte z Derby,uspořádáním dostihu pro tříleté klisny na trati jedné a půl míle. Dostih pojmenovali po zámečku Oaks na němž se Edward Stenley oženil s dcerou vévody z Hemiltonu Alžbětou. První ročník se konal v roce 1779 v Epsomu, startovalo dvanáct klisen a zvítězila klisna Lorda Derbyho, favoritka Bridget. Délka ani název dostihu se již nikdy nezměnily, tradiční místo konání pouze během první světové války nahradil Newmarket (Horáček, 1983). Oaks se koná pravidelně spolu s Derby o prvním červnovém víkendu a jeho současná dotace je 375 tisíc liber. Stejně jako další anglické klasické dostihy, i Oaks nalezlo své následovníky prakticky ve všech zemích na světě. Roku 1843 se uskutečnil první ročník francouzského Oaks Prix de Diane. Jeho historie se na závodišti v Chantilly začala psát sedm let po premiérovém francouzském derby. Prix de Diane je analogií Epsom Oaks, ale koná se na trati 2100 metrů. V roce 2004 byla jeho dotace navýšena z půl miliónu až na současných rekordních 800 tisíc eur (Zlámaný, 2006 b). V roce 1857 byl v Berlíně zapsán první ročník Oaks německého Preis der Diana. V letech 1945 a 1946 se dostih nekonal, pak se jeden ročník odběhl v Düsseldorfu a od roku 1948 se německé derby klisen, jak je též zkouška přezdívána, koná v Mühlheimu. Od roku 1977 se jeho délka ustálila na 2200 metrech. Od roku 2001 má nejvyšší statut Gr.1 a jeho dotace činí 250 tisíc eur (Zlámaný, 2006 b). V dřívějším Československu bylo Oaks založeno rok po skončení druhé světové války. Jméno dostalo po význačném dostihovém činovníkovi Ing. Bohumilu Tichotovi, kterého za 20

heydrichiády zavraždili nacisté. První ročník se konal ještě na vzdálenosti 1600 metrů a vyhrála ho klisna Cesta. V roce 1947 už se běželo na tradiční distanci 2400 metrů a zvítězila klisna Mamuška, později matka vynikajícího Masise. Od roku 1999 je domovem Českého Oaks hipodrom Most, termínem konec července (Zlámaný, 2006 b). St. Leger St. Leger je poslední z pětice klasických dostihů, má mezi nimi nejdelší historii a testuje především extrémní vytrvalost. St. Leger se v anglickém Doncasteru koná pravidelně už od roku 1776 (Pruski,1960). Je nejstarším klasickým dostihem a druhým nejstarším dostihem světa vůbec. (O deset let starší je pouze Doncaster Cup, známý také jako Doncaster Gold Cup. Zkouška kategorie Gr.2 pro tříleté a starší koně na trati dvě a čtvrt míle) (Zlámaný, 2006 c). Dostih samotný navrhl člen Parlamentu a pozdější guvernér karibského ostrova Svatá Lucie, plukovník Anthony St. Leger. Dne 24. září 1776 se v Cantley Common uskutečnil první ročník dostihu, který své jméno obdržel až o tři roky později. Podle tehdejších zvyklostí byla zkouška proponována jako sweepstake majitel každého zúčastněného koně složil startovní poplatek (v tomto případě činil 25 guinejí), jejichž souhrn pak připadl vítězi. Startovalo pět koní a vyhrála favoritka Allabaculia markýze z Rockinghamu. V roce 1779 se dostih přestěhoval na novou dráhu Town Moor, na níž se koná dodnes (Horáček,1983). Český St. Leger : První ročník se konal až v roce 1946 a český St. Leger, odlišně od svého slavného anglického vzoru, není mezi tuzemskými klasickými dostihy nejstarším. Premiéru vyhrála klisna Ladycap a rekord dostihu drží také klisna, a to vítězka z roku 2005 Ready for Life časem 2:56,3. Původní termín začátek října (týden před Velkou pardubickou) byl různými úpravami tuzemské termínové listiny, především v posledním desetiletí, posunut až na přelom srpna a září, kdy nejdelším klasickým dostihem startuje druhá polovina chuchelského sezónního kalendáře (Zlámaný, 2006 c). Velká cena Prahy a Velká cena českého turfu Od roku 1979 je nejvýznamnějším bodem ve druhé polovině pražského dostihového kalendáře den, jehož vrcholy mají statut hlavních komparačních zkoušek tříletého ročníku se staršími soupeři. Velká cena Českého turfu a Velká cena Prahy jsou tradičně výborně obsazenými dostihy, pořádanými za značného zájmu odborníků i ostatní veřejnosti. Obě 21

zkoušky termínově i významem úzce souvisí s důležitými dostihy řady zemí starého kontinentu (Francie, Itálie, Německo, Polsko, Maďarsko, Švédsko, Turecko, ad.) (Zlámaný, 2006 d). Premiérově se obě Velké ceny konaly 28. října 1979 a jejich vítězi se stali hřebec Nikolas a polská klisna Diakowa. Byla zahájena historie významných dostihů, které každoročně tvoří vrchol druhé poloviny domácí sezóny. Velké ceny totiž na nejvyšší úrovni srovnávají nejlepší koně z tříletého (tzv. klasického) ročníku v konkurenci již osvědčených starších šampiónů. Nezřídka zde dochází k prvnímu souboji klasických vítězů aktuálního roku s držiteli týchž titulů z předchozích let (Zlámaný, 2006 d). Velká cena českého turfu se koná na tzv. derby-distanci, měří 2400 metrů. Nejúspěšnějším koněm této zkoušky je hnědák Law Soziri, který v letech 1992 až 1994 vyhrál třikrát za sebou. Velká cena Prahy se běhá na distanci 1600 metrů a na prvního trojnásobného premianta stále čeká. Dvakrát za sebou se podařilo vyhrát Tribal Instinctovi v letech 2001 a 2002 (Zlámaný, 2006 d). Prix de l Arc de Triomphe na 2400 metrů o 2 miliony eur je vrcholem francouzské dostihové sezony,termín je stanoven na počátek října. Ascotský King George VI and Queen Elizabeth Diamond Stakes dostih světové série se běhá o 750 000 liber na konci července. Kolínská Cena Evropy (Preis von Europa,) se koná koncem září a její dotace je 160 000 eur. 2.2.4. Vývoj dostihové soustavy klusáka 2.2.4.1. Historie klusáckých dostihů První závody koní, které tvořili součást měšťanských oslav, nalezneme už v dobách řecké a římské říše. Až do konce XVII.stol. se klusácké závody pořádaly jako folklorní tradice během měšťanských slavností. Ze začátku se používala místní plemena koní a poníků, která se časem začala šlechtit (převážně s orientálními koňmi) a dala základ modernímu klusáckému sportu (www.bodyskal.cz). Ve Francii se první klusácké dostihy pro jezdecké koně konaly na Martrově poli v Paříži v roce 1806. První upravená závodní dráha byla postavena v Cherbourgu v roce 1830. Dnes se asi 10% všech francouzských klusáckých dostihů vypisuje pro klusáky pod sedlem. Tyto dostihy jsou ovšem vhodné pro mohutněji stavěné koně, schopné nést poměrně velkou váhu 22

a udržet při tom dokonalou vyváženost. Tyto vlastnosti patří k neocenitelným hodnotám vyplývajícím z podstaty charakteru francouzského klusáka. První jezdecký klusácký dostih ve Francii je Prix de Cornulier. Podobně jako jeho obdoba v závodě klusáků v sulkách, Prix d Amerique, se odehrává na nejvýznamnější závodní dráze, na Hippodromu ve Vincennes. Koně mohou zvítězit v obou dostizích, ale toto výjimečné dvojí vítězství dokázalo zatím pouze pět klusáků - Venutar, Masina, Tidalium, Pelo a Bellino II (www.bodyskal.cz). V Rusku,v Moskvě, se běhalo už v r. 1799. První závody v Itálii vůbec dokumentované se konali v Padově na Prato della Valle a to 22.08.1808 (www.bodyskal.cz). V Americe se první klusácké závody začali pořádaly podél cest - ulice větších měst bývaly přehledné a tak tudy vedly závody. První dokumentovaný závod byl odběhnut v Connecticutu, New Haven, 18.06.1806. Klusáckým dostihům se v Americe dařilo až do první světové války jako venkovskému sportu, pak přišla dvě desetiletí útlumu, v r.1938 signály znovuzrození korunované r.1940, kdy skupina newyorských obchodníků vzala do té doby venkovské klusácké dostihy pod svou ochranu a udělala z nich nový sport, který se později ujal v mnoha amerických metropolích a po celém světě (www.bodyskal.cz). V Anglii se klusácký sport rozmohl už v r. 1773. Závodilo se v Yorku, New Casteru, Liverpoolu, New Marketu. Ceny pro vítěze na tu dobu byli velmi vysoké, což vedlo ke vzniku sázek na koně, odkud se pak následně přenesly do Evropy. Je zajímavé, že právě v Anglii, kolébce klusáckých dostihů, tento sport zanikl (www.bodyskal.cz). V současné době mezi světové klusácké velmoci patří USA, Francie, Rusko, Německo, Itálie, Austrálie a Kanada. K vyspělým zemím patří dále Holandsko, Belgie, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko a Nový Zéland. 2.2.4.2. Dostihová soustava klusáků Dostihem se pro účely Klusáckého dostihového řádu z roku 2001 ( 136) rozumí každý závod, kterého se klusem účastní dostihový kůň s jezdcem v sulce nebo v sedle, s cílem soutěžit s jiným koněm o jakoukoliv cenu ať finanční nebo věcnou nebo jinak vyjádřenou, jehož propozice je schválena ČKA. Výjimkou je kvalifikační dostih, který je organizován za účelem ověření výkonnosti třeba i jediného koně. Pokud v dostihovém programu dojde ke škrtnutí koní a v dostihu zůstane jeden kůň, pak je podmínkou získání ceny absolvování dostihu ( 137). 23

Podle ( 138) se klusácké dostihy podle své povahy dělí na základní typy : a) Podle kvalitativní úrovně chovatelské zkoušky (CH) významné dostihy pro určitou věkovou kategorii nebo pro určité pohlaví a standardní dostihy (SD) významné tradiční dostihy především pro koně nejlepší úrovně, vypsané pro 3leté a starší, nebo 4leté a starší koně. Pod pojmem Klasické dostihy se rozumí 6 vybraných chovatelských zkoušek, a to : Velká cena dvouletých na 1670m Velká jarní cena tříletých na 1670 m Podzimní cena tříletých na 1670 m Velká jarní cena čtyřletých na 1670 m České klusácké derby na 2180 m pro 4leté koně Klusácký St. Leger na 2715 m pro 4leté koně Do těchto dostihů je nutné hlásit klusáky již ve věku ročka, tedy do 31.12. kalendářního roku, kdy klusák dovršil jeden rok svého života. Nově byl od roku 2004 zaveden pojem Ročníkové dostihy. Do této skupiny patří : Cena Labirinta na 1670 m pro dvouleté koně Letní cena tříletých na 1670 m Zimní cena tříletých na 2180 m Letní cena čtyřletých na 2180 m Ročníkové dostihy jsou kladeny na úroveň klasických dostihů. Přihlášky do Ročníkových dostihů jsou uzavírány vždy v termínu přihlášek na první dostihový den sezóny, a to vždy pouze pro jeden aktuální kalendářní rok, tedy pro koně aktuálního ročníku. b) Podle druhu propozice ceny a handicapy, které se dále dělí podle způsobu startu na autostarty (v propozici se uvádí autostart ) a dostihy s metrážním rozpětím (v propozici se uvádí mety ). c) Podle uspořádání heaty. d) Podle účelu kvalifikační dostih, propagační dostih. e) Podle způsobu použití koně- v sulce a pod sedlem (monté). V propozicích dostihů se mohou kombinovat typy a) b) i c). Ceny ( 139) jsou dostihy pro koně, kteří splňují kvalifikační podmínky propozic. Rozlišujeme ceny : a) bez rozdílu metráží se stejnou délkou dráhy pro všechny kvalifikované koně, startují se autostartem nebo letmým startem, 24

b) s metrážním rozpětím, kdy se v propozici uvádějí podmínky, za kterých jsou koním předepsané přídavky metrů - mety, max. rozpětí 80 m. Handicapy ( 140) jsou dostihy, ve kterých je metrážní zatížení odpovídající jeho průběžnému handicapovému hodnocení určeného handicaperem. Aby směl být kůň oznámen jako startující do handicapového dostihu, musí řádně dokončit 3 dostihy v sulce na území ČR během posledního šestiměsíčního období. Do tohoto období se nezapočítává jakákoli přestávka (každé období delší než 14 dní, během něhož se na území ČR nekoná žádný klusácký dostih). ** Pro získání handicapu musí kůň platně dokončit 3 dostihy v průběhu 12 kalendářních měsíců (bez ohledu na přestávky v dostihovém provozu) na území České republiky. Kůň, který vstupuje do dostihové sezóny s handicapem, může své handicapové ohodnocení ztratit pouze až na konci dostihové sezóny (v průběhu sezóny nemůže ztratit handicap), a to v tom případě, že za celou sezónu nedokončil platně ani jeden dostih.** Otevřený handicap ( 141) - je handicap bez stanoveného handicapového základu. Na základní metu jsou postaveni koně s nejnižším handicapem, kteří splňují kvalifikační podmínky. Metrážní rozpětí se stanovuje na základě výkonnosti koní podle průběžného handicapového hodnocení (max.80 m). Handicap 1. ( 142) - Předpokladem pro kvalifikaci je stejné nebo lepší handicapové hodnocení koní než je základ, který musí být uveden v propozici. Metrážní rozpětí je stanoveno na základě průběžného handicapu, koním s lepším handicapem je přidělena podle zveřejněných kritérií větší metrážní penalita. Dostihu se mohou zúčastnit i koně s horším handicapovým hodnocením, než je uvedeno v propozici, tito jsou postaveni na základní metu a ve smyslu tohoto Dostihového řádu jsou považováni za nevyhandicapované. Handicap 2. ( 143) Předpokladem pro kvalifikaci je stejné nebo horší handicapové hodnocení koní než základ, který musí být uveden v propozici. Způsob startu je autostart nebo letmý start. Heaty ( 145) Heat je uspořádán z několika dostihů nazývaných rozjížďky uspořádaných ve vzájemných souvislostech, které mají za účel: a) vyhodnotit nejúspěšnějšího účastníka rozjížděk - prémiový heat, b) v rozjížďkách prověřit výkonnost koní a na základě výkonu prokázaného v rozjížďkách vybrat nejlepší účastníky pro postup do finále - finálový heat. 25

Prémiovým heatem ( 146) se rozumí dva až tři samostatné dostihy (rozjížďky), které jsou uspořádány v jednom dostihovém dnu a kterých se zúčastní stejní koně a jezdci se stejnou startovní dráhou ve všech rozjížďkách, není-li propozicí stanoveno jinak. Konečné pořadí určené bodovacím klíčem je rozhodující pro výplatu prémií za konečné umístění. Prémie je finanční částka započitatelná do zisku koně. V prémiovém heatu s mezinárodní účastí, tedy v dostihu otevřeném pro koně zahraničních majitelů, jsou startovní dráhy přidělovány losováním, a to zvlášť pro každou rozjížďku. Klíč pro bodování rozjížděk prémiového heatu ( 147) je následující : I. místo 10 bodů IV. místo 3 body II. místo 7 bodů V. místo 2 body III. místo 5 bodů VI. místo 1 bod Při současném vítězství nebo umístění se body dělí stejným dílem mezi aktuální koně. Druhé rozjížďky se smí zúčastnit pouze ti koně, kteří první rozjížďku řádně dokončili a dále ti, kteří byli ohodnoceni DC nebo DN ( 148). Pro rozjížďky prémiového heatu je základní délka dráhy 1600 1700. Prémiového heatu se nemohou zúčastnit dvouletí klusáci( 149). Finálový heat ( 150) V tomto dostihu koně závodí ve dvou nebo více dílčích rozjížďkách a ti, kteří se v rozjížďkách umístili nejlépe(propozice udává, o kolik koní z každé rozjížďky se jedná), se střetnou ve finále. Koně, kteří se do finále nekvalifikovali, se mohou, je-li to udáno v propozici dostihu, střetnout v dostihu útěchy. Pokud jsou rozjížďky a finále heatu vypsány v jeden dostihový den, může být základní délka dráhy rozjížděk a finále pouze 1600m - 1700m a dostih nesmí být vypsán pro dvouleté koně. Kůň, který nedokončil rozjížďku nebo v ní byl diskvalifikován, nesmí startovat ve finále ani v ceně útěchy( 151). Dílčí rozjížďky, finále a dostih útěchy se počítají jako různé dostihy. Přidělování startovní dráhy ve finále s autostartem se určuje na základě výsledků, dosažených v rozjížďkách, a to tak, že vítězi rozjížďky s rychlejším časem je přidělena první dráha,vítězi pomalejší rozjížďky druhá dráha, druhému z rychlejší rozjížďky třetí dráha a tak dále. Obdobně se postupuje i v dostizích útěchy. V případě, že dvě nebo více rozjížděk bude mít vítěze se stejným časem nebo v některé rozjížďce dojde k současnému doběhu, rozhodne los. Při současném doběhu postoupí aktuální koně do finále, pokud nebyl překročen maximální počet startujících koní pro konkrétní dráhu. V případě 26

překročení tohoto maximálního počtu startujících bude losem určen pouze jeden postupující kůň. V případě finále dostihu startovaného z met se startovní dráhy přidělují na základě běžných kritérií ( 152). Kvalifikační dostih ( 153) je pořádán za účelem ověření výkonnosti dostihového koně. Nesmí být pořádán za účelem soutěže o jakoukoliv cenu a může být na startovní listině dostihem jediného koně. Výsledky tohoto dostihu se nezapočítávají do kariéry koní a jezdců. Kvalifikačního dostihu se musí zúčastnit: a) každý klusák před prvním životním startem b) koně, jimž kvalifikaci nařídila dostihová nebo disciplinární komise c) koně, kteří během 12 kalendářních měsíců před oznámením startujících koní nedokončili dostih. Hranice pro kvalifikační limit stanoví ČKA a jsou uveřejněny ve Věstníku ČKA. Kůň musí absolvovat kvalifikační dostih za dodržení té části Dostihového řádu, která se týká průběhu dostihu. Kvalifikační dostih se jede - pokud se sejde více koní - formou zcela odpovídající dostihu a jestliže je to možné, při dostihovém dnu ( 154). ČKA vydává pravidla pro absolvování kvalifikace mimo dostihový den a seznam osob pověřených sledováním a hodnocením kvalifikace ( 155). Základní vzdálenost je 1600 m. Kůň, který byl nahlášen ke kvalifikaci pro neovladatelnost, musí úspěšně absolvovat kvalifikaci spolu s více koňmi a při dostihovém dnu. Přihláška ke kvalifikačnímu dostihu se podává v termínu uzávěrky oznámení startujících koní a musí obsahovat jméno koně, stáří, jméno jezdce a barvu přílby. Je-li ke kvalifikaci nahlášen pouze jeden kůň, je možná účast pomocného koně (vodiče), který startuje ve startovní dráze vedle kvalifikovaného koně, přičemž ho nesmí předjet. Podmínky kvalifikačního dostihu musí být splněny nejpozději v okamžiku oznámení koně jako startujícího. Kůň, který neuspěje během 30 dnů ve dvou po sobě následujících kvalifikačních dostizích, musí mít 30 dnů přestávku před další kvalifikací (počítáno od data druhé kvalifikace) ( 156). Klusácké dostihy monté (dostih klusáků pod sedlem) ( 157) Dostihy se konají podle platného Dostihového řádu, s vypsanou cenou, propozicí, způsobem startu a stanovenou nesenou hmotností pro jednotlivé věkové kategorie koní. Získané peněžité ceny jsou koni započítány do zisku. Jezdcem v monté dostihu smí být pouze osoba s platnou jezdeckou licencí vydanou ČKA. 27

Propagační dostih ( 158) může být uspořádán za účelem propagace klusáckého sportu. Může být pořádán s cílem soutěže o jakoukoliv cenu. Tento dostih nemusí splňovat kritéria 129 a 140 a mohou být pozměněny podmínky startu. Časy, vítězství a umístění koní a jezdců dosažené v tomto dostihu se nezapočítávají do kariéry koní a jezdců. Jezdec předkládá písemně kromě prohlášení o vlastní odpovědnosti za účast v dostihu také potvrzení o odborné způsobilosti (podepisuje trenér s platnou licencí) a o převzetí základních písemných instrukcí pro účast v dostihu. Kůň do propagačního dostihu musí být na start doprovázen vodičem. 2.2.4.3. Plemena klusáků používaná pro dostihy Americký klusák ( American Standardbred ) Americký klusák, jeden z nejlepších světových dostihových klusáků, odvozuje svůj původ od anglického plnokrevníka Messenger (potomka Darley Arabiana), který byl křížený s narragasettským mimochodníkem. Potomstvo se vyznačovalo značnými klusovými schopnostmi. Potomek Messengera Hambletonian byl prvotřídním plemeníkem a díky němu byl Messenger označen za zakladatele tohoto plemene. Hambletonian měl mezi léty 1851 1875 1335 potomků. Z jeho potomstva vytvořili chovatelé tři původní významné linie klusáků PETER THE GREAT, AXWORTHY a DIRECT. Čtvrtou linii založil ELECTIONEER (Peplowová, 1999). Označení Standardbred vychází od časového standardu (2:30 min na 1 míli), kterým byla testována výkonnost dostihových klusáků předtím než byli zapsáni do plemenné knihy (Amerického klusáckého registru) (Draperová, 1999). Americký klusák je odvážný, vytrvalý, konstitučně tvrdý, raný kůň středního rámce (155-160 cm), s dlouhým tělem, značnou hloubkou hrudníku a silnou zádí. Končetiny má poměrně krátké a silné a jejich akce je uvolněná a přímá. Převažující zbarvení hnědáci, vraníci, ryzáci (www.blackhorse.estranky.cz). Americký klusák má v klusu i mimochodu laterální, prostorný chod a nízkou akci. Přepočtený rekordní čas na 1km v dostihu na 1 míli 1: 10,50 ( 851 m/min ) (Jiskrová a Misař, 2005). Francouzský klusák Francouzský klusák, dostihový klusácký kůň světové třídy, byl vyšlechtěn v devatenáctém století připouštěním normandských klisen hřebci plnokrevníka, polokrevníka a norfolského roadstera, importovanými z Anglie. Dva nejvlivnější angličtí hřebci YOUNG RATTLER a THE HEIR OF LINNE se narodili v první polovině 19. století a původ 90% 28