Veřejná podpora. studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu

Vzdělávací modul č.: 4 Veřejná podpora studijní podklady ke vzdělávacímu programu v rámci projektu Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659, spolufinancovaného z Regionálního operačního programu Jihovýchod 1

Předložený studijní podklad ke vzdělávacímu programu v rámci projektu Zvyšování absorpční kapacity území Jihomoravského kraje, reg. č. CZ.1.11/4.2.00/39.01659 vytvořila společnost AQE advisors, a. s. Autor skript: Ing. David Hebron, BA David Hebron se od roku 2010 věnuje externí administraci řídících orgánů, kde v pozici poradce pomáhá s implementací operačních programů financovaných ze strukturálních fondů EU. Věnuje se připomínkování metodik potřebných pro implementaci programů, auditu čerpání jednotlivých projektů, kontrole monitorovacích zpráv a realizaci veřejnosprávních kontrol na místě. Dále vede semináře pro žadatele a příjemce projektů financovaných z EU. Zaměřuje se zejména na Integrovaný operační program, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a programy přeshraniční spolupráce. 2

Obsah: Úvod... 4 1. Veřejná podpora... 5 1.1 Definice veřejné podpory... 5 2. Podpora De minimis... 8 3. Služby obecného hospodářského zájmu... 10 3.1 Historické souvislosti SOHZ... 10 3.2 Schéma použití pravidel SOHZ... 11 3.2.1 Znaky hospodářské činnosti... 11 3.2.2 Kritéria Altmark... 12 3.2.3 Ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU... 13 3.2.4 Odlišení opatření od běžných ekonomických činností... 14 3.2.5 Jaký režim pravidel SOHZ je nutné uplatnit?... 14 3.3 Případová studie... 14 4. Blokové výjimky... 16 4.1 Přehled blokových výjimek... 18 5. Veřejná podpora v rámci jednotlivých OP... 30 5.1 Integrovaný regionální operační program... 30 5.2 Operační program Zaměstnanost... 32 5.3 Operační program Životní prostředí... 32 6. Přílohy... 33 3

Úvod Tento dokument byl vytvořen jako studijní podklad pro budoucí příjemce dotačních prostředků z ESI fondů v programovém období 2014+. Dokument je zaměřen na problematiku veřejné podpory. V rámci jednotlivých kapitol je uvedena definice veřejné podpory, která vychází ze Smlouvy o fungování EU. Dále je popsána podpora de minimis, služby obecného hospodářského zájmu a blokové výjimky. Na závěr je uveden způsob řešení veřejné podpory v rámci vybraných operačních programů. 4

1. Veřejná podpora Podstata regulace poskytování veřejné podpory Evropskou unií spočívá v myšlence existence volné hospodářské soutěže bez finančního ovlivňování jednotlivých soutěžitelů ze strany států a jimi kontrolovaných subjektů. Státní zásahy způsobují nerovné postavení soutěžitelů neodůvodněné jejich vlastním počínáním. Na druhou stranu si je Evropská unie vědoma pozitivního přínosu poskytování podpory z veřejných prostředků v oblastech, v nichž je uznáván vyšší obecný zájem na jejich dosažení, před zájmem na zajištění volné nezkreslené soutěže. Jde o oblasti, ve kterých dochází k tzv. selhání trhu, a ve kterých by bez zapojení veřejných prostředků nebylo možné zajistit naplnění požadovaných statků nebo by je sice zajistit možné bylo, ale v pouze nedostatečné míře. Veřejná podpora a pravidla jejího poskytování působí žadatelům v i poskytovatelům dotací značné problémy. V případě pochybení na jedné či druhé straně většinou následuje penalizace v podobě odebrání celé dotace, včetně úroků. Problematiku veřejné podpory upravuje především primární i sekundární evropské právo, které je doplňováno národním právem členských států Evropské unie. Jediným orgánem, který může posuzovat vznik veřejné podpory je Evropská komise. V rámci ČR má na starosti koordinaci dodržování pravidel veřejné podpory Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo zemědělství. Tato povinnost vyplývá ze zákona 215/2004 Sb. o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. 1.1 Definice veřejné podpory Tato oblast je upravena v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jedná se o podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které naruší nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby a tím ovlivňují obchod mezi členskými státy. 1) Podpora poskytnutá státem nebo z veřejných prostředků - pojem státní podpory se vztahuje na jakoukoli přímo či nepřímo poskytnutou výhodu financovanou ze státních prostředků, poskytnutou státem jako takovým nebo zprostředkujícím subjektem jednajícím na základě svěřených pravomocí. Základním předpokladem pro naplnění tohoto definičního znaku je ovlivnění veřejných rozpočtů, přitom není rozhodující, zda jsou veřejné rozpočty ovlivněny přímo (vydáním finančních prostředků) či nepřímo (nerozšířením jejich příjmové stránky, ke kterému by za normálních okolností došlo). Za veřejné prostředky se považují i fondy, které jsou kontrolovány orgány veřejné správy. 2) Podpora zvýhodňuje určití podniky nebo určité odvětví podnikání a je selektivní - pojmem podnik se rozumí jakákoli entita, která vykonává ekonomickou činnost, bez ohledu na její právní status nebo způsob, jakým je financována. V českém právním prostředí je tedy podnikem jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, jakékoliv sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity, jakož i každý veřejný orgán, buď se samostatnou právní subjektivitou, nebo spadající pod orgán veřejné moci, který takovou samostatnou právní subjektivitu má. Podstatná je provozovaná činnost podniku, zda jí lze považovat za ekonomickou či nikoliv. Ekonomickou činností se v souladu s rozhodovací praxí rozumí nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. Ani neziskovost v konkrétním případě nehraje zásadní roli. Zvýhodnění představuje stav, který by za 5

běžných tržních podmínek nenastal. Ke zvýhodnění dochází už tehdy, kdy podpora snižuje náklady, které by musel příjemce za běžného fungování nést ze svého rozpočtu. Selektivní opatření je takové, které není aplikováno vůči všem podnikům na trhu stejně a nelze jej tedy označit za obecné opatření. 3) Je narušena nebo hrozí narušení soutěže - narušení soutěže stejně jako další definiční znak veřejné podpory (ovlivnění obchodu mezi členskými státy) Evropská komise spíše předpokládá. Soutěž je narušena tehdy, pokud opatření posílí postavení příjemce podpory oproti jeho konkurentům. 4) Je ovlivněn obchod mezi členskými státy - není stanovena žádná hranice, kdy již konkrétní opatření ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Z judikatury však vyplývá, že i malá částky či malá velikost příjemce veřejné podpory může ovlivnit trh mezi členskými státy. K ovlivnění obchodu zpravidla nedochází, pokud předmětné opatření působí pouze lokálně (regionálně) či příjemci podporovaných služeb pocházejí pouze z jednoho členského státu. (Podpora de minimis neovlivňuje obchod mezi členskými státy ani nenarušuje soutěž). Pokud není, byť jediný z výše uvedených bodů naplněn, k veřejné podpoře nedochází. Jediným orgánem, který má pravomoc takové rozhodnutí udělat je Evropská komise. Při posuzování vzniku VP je tedy důležité nejen znát všechny patřičná nařízení, ale je nezbytné se seznámit s rozhodovací praxí EK. Přístup k veřejné podpoře se v jednotlivých oblastech vyvíjí spolu s ekonomikou a v každém státě může být trochu jiný. Tam, kde dnes dochází k tržnímu selhání, může zítra existovat regulérní životaschopný trh. Na tyto změny musí EK průběžně reagovat a své postoje aktualizovat. Případy, kdy bylo, resp. nebylo shledáno naplnění některého z definičních znaků veřejné podpory: (české případy jsou zvýrazněny kurzívou) Veřejné prostředky Případy, kdy nejsou veřejné prostředky zapojeny: veřejné prostředky nejsou zapojeny, pokud nedochází k přímému nebo nepřímému ovlivnění veřejných rozpočtů (pokud jsou tedy například zatíženi pouze koneční uživatelé podporovaných služeb) zákonná opatření, která nemají dopad na příjmy veřejných rozpočtů (např. stanovení minimálních prodejních cen, či regulace stanovící právní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem) soukromé fondy, nad nimiž stát nevykonává kontrolu Ekonomická činnost Příklady činností, které nejsou evropskými institucemi považovány za ekonomické činnosti, které představují výkon státních výsad - činnosti armády, policie, orgánů veřejné správy, apod. činnosti, které mají čistě sociální povahu - režimy povinného pojištění, které plní výlučně sociální funkci 6

- činnost veřejného školství financovaného obecně z veřejných prostředků Podnik Z judikatury evropských institucí vyplývá, že podnikem může být: podnikající fyzická osoba právnická osoba (není rozhodující forma vlastnictví takže jak veřejné, tak soukromé ) veřejné orgány vykonávající ekonomickou činnost Zvýhodnění Evropská komise konstatovala neexistenci zvýhodnění v těchto případech podpory: městská bezdrátová síť (internet veřejným budovám a institucím, poskytování volného připojení k internetu pro služby veřejné služby e-governmentu a pro informace z veřejného sektoru pro obyvatele) v Praze při jednání v souladu s principem soukromého investora kompenzace v rámci závazku veřejné služby při splnění všech podmínek rozsudku Altmark Narušení nebo hrozba narušení soutěže Soutěž je narušena v případě, že finanční pomoc poskytnutá státem posiluje pozici podniku na trhu ve srovnání s ostatními soutěžiteli (například snížením investičních nebo provozních nákladů oproti svým konkurentům). Ovlivnění obchodu mezi členskými státy Ovlivnění obchodu nemůže být jednoznačně vyloučeno v případě, že příjemce podpory působí pouze lokálně, ani v případě kdy nevykonává žádnou exportní činnost anebo veškerý export podniku směřuje mimo Evropskou unii. Podpory, u nichž není patrné ovlivnění obchodu mezi členskými státy, jsou například podpory: malých lokálních muzeí plaveckého bazénu užívaného místními obyvateli místního kulturního života (mobilní knihovny, venkovské kluby mladých, organizace kulturních akcí zachovávajících místní hodnoty) malých přístavů s malým počtem cizinců malé vysoké školy (výuka převážně v národním jazyce, regionální působení Přerov) divadelní a literární produkce (Praha) městského domu v malém městě (Přerov) pořádajícího představení v národním jazyce, které lákají místní obyvatele prodej bytů nebo bytových domů předem určenému subjektu (tvořenému výlučně stávajícími nájemníky) 7

2. Podpora De minimis Podpora poskytovaná podle pravidla de minimis (též podpora malého rozsahu) je podporou, která není de iure veřejnou podporou, neboť vzhledem ke své relativní nízké hodnotě není s to narušit hospodářskou soutěž ani ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie. Právní úprava podpory de minimis je obsažena v nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis 1. Celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí za libovolná 3 po sobě jdoucí účetní období překročit částku 200 000 Eur. Celková částka podpory de minimis udělená jednomu podniku provozujícímu silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, nesmí překročit částku 100 000 Eur za libovolná 3 po sobě jdoucí účetní období, přičemž ji nelze použít na nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu. Tyto finanční stropy platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté v předchozím tříletém období. Jedním podnikem jsou podle nařízení č. 1407/2003 chápány veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů: a) jeden subjekt vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu; b) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu; c) jeden subjekt má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu; d) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu. Podniky, které mají jakýkoli vztah uvedený v písmenech a) až d) prostřednictvím jednoho nebo více podniků, jsou také považovány za jeden podnik. Skupina všech takto propojených podniků je tak při poskytování podpory de minimis považována za jeden podnik. Výjimkou z pravidla uvedeného v předchozím odstavci je situace, kdy mají dva podniky (např. obchodní společnosti založené obcí) přímou vazbu na stejný subjekt (orgán) veřejné moci (např. obec) a mimoto nemají žádný vzájemný vztah, pak se nejedná o podniky vzájemně propojené, resp. jeden podnik. Přičítá se jim pouze podpora de minimis poskytnutá s nimi propojenému subjektu veřejné moci. Naopak v případě, kdy má být poskytnuta podpora de minimis subjektu veřejné moci, sčítá se podpora poskytnutá jemu a podpora poskytnutá jím ovládaným podnikům. Za účelem zajištění správného používání pojmu jeden podnik vypracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství Metodickou příručku k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis. Tato příručka je přílohou číslo 1 tohoto dokumentu. 1 Do 30. 6. 2014 byla podpora de minimis poskytována podle nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. 8

Podporu de minimis nelze poskytnout v oblastech uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1407/2013, kterými jsou: odvětví rybolovu a akvakultury prvovýroba zemědělských produktů uvedených v příloze č. 1 Smlouvy zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, a to v těchto případech: a) je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených od prvovýrobců nebo uvedených na trh danými podniky či b) je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům podpora při vývozu podpora vázaná na přednostní používání domácího zboží na úkor zboží dováženého. Kumulace podpory de minims podporu de minimis podle nařízení 1407/2013 je možné kumulovat s podporou de minimis poskytnutou v souladu s nařízením Komise (EU) č. 360/2012 až do výše 500 000 EUR; podporu de minimis podle nařízení 1407/2013 je možné kumulovat s ostatními podporami de minimis (viz nařízení č. 1408/2013 či 875/2007) až do výše 200 000 EUR, resp. 100 000 EUR; podporu de minimis podle nařízení 1407/2013 nelze kumulovat s veřejnou podporou na tytéž způsobilé náklady nebo s veřejnou podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise. Před poskytnutím podpory de minimis musí poskytovatel podpory zjistit a zkontrolovat: jaké podpory de minimis byly žadateli o podporu de minimis poskytnuty za poslední tři účetní období; zda požadovaná podpora nepřesahuje limit podpory de minimis; začátek a konec účetního období žadatele o podporu de minimis; seznam podniků, které žadatel ovládá nebo které jej ovládají (tj. zkontrolovat všechny subjekty, které s žadatelem tvoří jeden podnik), včetně podpor de minimis poskytnutých těmto podnikům a jejich výše; jaké další podpory na stejný předmět podpory jako v projektu, případně stejné způsobilé výdaje, obdržel žadatel podporu. 9

3. Služby obecného hospodářského zájmu Jedná se o specifickou oblast, kde dochází ke střetu soutěžního práva a zájmu členských států EU na zabezpečení určitých veřejných statků tzv. služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Pojmem SOHZ je třeba rozumět hospodářské činnosti, které orgány veřejné správy definují jako služby zvláštního významu pro své občany a které by bez veřejného zásahu nebyly poskytovány nebo by byly poskytovány za méně příznivých podmínek. SOHZ musí vykazovat odlišné vlastnosti v porovnání s běžnými ekonomickými činnostmi. To znamená, že jejich poskytování je odrazem existence tržního selhání, jinak by neexistoval důvod pro jejich poskytování, neboť by tyto činnosti mohl zabezpečovat sám trh. Jako příklad lze uvést poskytování zdravotnických služeb a sociálních služeb. 3.1 Historické souvislosti SOHZ Velká množina opatření na podporu služeb veřejného zájmu nebyla dlouho veřejným sektorem považována za hospodářskou činnost. Tuto praxi pomohl asi před 10 lety výrazně změnit Evropský soudní dvůr, který v rozsudku C-280/00, Altmark Trans GmbH stanovil 4 kritéria, při jejichž splnění financování hospodářských činností ve veřejném zájmu nepředstavuje veřejnou podporu. Splnění těchto 4 kritérií se v praxi ukázalo jako velmi obtížné, neboť jedním z nich je podmínka, aby finanční podpora veřejného sektoru podniku poskytujícího SOHZ byla odvozena od nákladů efektivně řízeného podniku. Protože stanovení nákladů efektivně řízeného podniku bylo pro veřejný sektor často nerealizovatelné, přijala v roce 2005 Evropská komise balíček předpisů SOHZ s méně náročnými podmínkami, který poté aktualizovala v roce 2012. 10

3.2 Schéma použití pravidel SOHZ Na níže uvedením schématu, můžeme dobře vidět postup při uplatňování pravidel služeb obecného hospodářského zájmu. Jednotlivé oblastí jsou dále vysvětleny. 3.2.1 Znaky hospodářské činnosti Za hospodářskou činnost se označují činností spočívající v nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. V rámci posuzování služeb obecného hospodářského zájmu jsou vymezeny následující kritéria pro naplnění hospodářské činnosti. existence trhu, placená služba, ekonomické plnění. 11

Pomůckou pro určení ekonomické činnosti může být rozhodovací praxe orgánů EU, která ukazuje, v jakých případech už byla konstatována: Zprostředkování zaměstnání úřady práce. Zdravotnické služby poskytované v nemocnicích nebo mimo nemocnice. Služby rychlé přepravy a převozu nemocných. Dále můžeme uvést některé příklady neekonomických činností dle rozhodovací praxe EK: Za neekonomické činnosti se považují činnosti spojené s výkonem pravomocí státní správy, což například platilo pro: Financování a dozor nad budováním železničních infrastruktur. Přidělování prostředků na úpravné práce a odstranění důsledků důlní činnosti. Dále se může například jednat o: Provoz bazénů a koupališť. Správa kulturních domů. Organizace kulturních aktivit a činnost divadel. Provoz sportovních zařízení. Činnost muzeí nebo zoo. Nájemní bydlení. Zajišťování komunálních služeb (například odvoz odpadu, úklid veřejného prostranství). Sociální a zdravotnické služby. Širokopásmové připojení (datové připojení k internetu). Vodohospodářské služby. Dopravní služby. Uvedené příklady není možné chápat absolutně, neboť hospodářská povaha služeb se může v členských státech EU lišit. Evropská komise sama přiznává, že se dokonce může měnit vlivem politických rozhodnutí nebo hospodářského vývoje. 3.2.2 Kritéria Altmark Veřejné financování určitých služeb hospodářské povahy, které je odůvodněné zvláštním veřejným zájmem, může narušovat hospodářskou soutěž. Z důvodu zajištění ochrany hospodářské soutěže byly postupem času na evropské úrovni formulovány věcné podmínky pro jejich financování z veřejných zdrojů. Tyto podmínky stanoví, kdy se o veřejnou podporu jedná či nejedná, a dále kdy se jedná o veřejnou podporu slučitelnou se společným trhem podle příslušných ustanovení Smlouvy ES, resp. Smlouvy o fungování EU. Výchozím právním aktem se stal rozsudek Evropského soudního dvora C-280/00, Altmark Trans GmbH. Ten stanovil čtyři zásadní kritéria, za nichž by se přímá či nepřímá finanční podpora od orgánu veřejné správy poskytovateli služeb ve veřejném zájmu neměla považovat za veřejnou podporu. Podpora má zde povahu vyrovnávací platby (kompenzace) za závazek služby obecného hospodářského zájmu. Těmito kritérii se zjednodušeně rozumí: 1) Činnost odpovídá definici služby obecného hospodářského zájmu a její úkoly a povinnosti jsou jednoznačně vymezeny. 2) Parametry pro náhradu nákladů veřejné služby jsou objektivní, průhledné a jsou stanoveny předem. 12

3) Vyrovnávací platba nepřekračuje čisté náklady na poskytování služby plus přiměřený zisk (tj. nedochází k nadměrné náhradě). 4) Vyrovnávací platba je stanovena v procesu zadávání veřejných zakázek, nebo pokud se neuskutečnilo veřejné nabídkové řízení, je společnosti pověřené službou obecného hospodářského zájmu vyrovnávací platba vyplácena na základě nákladů typického dobře vedeného podniku. Pouze při splnění všech výše uvedených podmínek zároveň se nejedná o veřejnou podporu. Konstrukce těchto podmínek staví na principu, že pokud vyrovnávací platba nepřevyšuje minimální náklady (včetně přiměřeného zisku), které jsou nezbytné pro zabezpečení dané služby veřejného zájmu, potom příjemce nedisponuje žádnou finanční výhodou, která by ho postavila do výhodnější pozice, než v jaké mohou být jemu konkurující podniky. 3.2.3 Ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU O veřejnou podporu se může jednat jen za předpokladu, že předmětná služba narušuje obchod mezi členskými státy EU nebo pokud hrozí, že tento obchod naruší. Podmínkou je existence trhu otevřeného hospodářské soutěži, přičemž: Není rozhodující, že podnik sám se nepodílí na přeshraničních činnostech. Není dán žádný limit nebo procento, pod nímž by se mělo za to, že obchod mezi členskými státy EU není narušen. To znamená, že pro splnění této podmínky stačí i malá částka podpory nebo poměrně malá velikost podniku, který je příjemcem podpory. V praxi se často vychází z toho, že pokud služba představuje běžnou (obvyklou) komerční činnost v jiných členských státech, je tato podmínka splněna. Pomůckou pro určení, zda určité činnosti neovlivňují obchod mezi členskými státy EU, respektive mají výhradně místní povahu, může být rozhodovací praxe orgánů EU. Ze strany Evropské komise jde například o tyto indikativní charakteristiky: Ekonomická činnost příjemce veřejné podpory je lokálního charakteru a produkované zboží nebo služby jsou relevantní jen pro ohraničenou geografickou oblast. Opatření nepřitahuje do dotčeného regionu zájem investorů z jiných členských zemí. Spotřebitelé v okolních členských státech nejsou realizací opatření významně ovlivněni. Příjemce veřejné podpory má minimální tržní podíl. Absence nesplnění dané podmínky byla konstatována v těchto konkrétních případech: Koupaliště, která mají být využívána převážně místními obyvateli. Místní nemocnice zaměřené výhradně na místní obyvatele. Místní muzea, která pravděpodobně nepřilákají zahraniční návštěvníky. Místní kulturní události, jejichž potenciální návštěvníci pocházejí z omezené oblasti. Naopak splnění dané podmínky bylo konstatováno v tomto případě SOHZ: Provoz pravidelné autobusové dopravy ze strany podniku, který provozoval pouze místní nebo regionální dopravu a neprovozoval dopravu na celostátní úrovni (tuto službu mohl zajišťovat i jakýkoliv jiný dopravce z ostatních členských států EU). 13

3.2.4 Odlišení opatření od běžných ekonomických činností Jedná se o posouzení, že opatření má nezbytnou charakteristiku SOHZ. Obce či kraje mají v této oblasti poměrně velkou volnost při vymezení povahy a rozsahu SOHS. Tato volnost je omezena kontrolou zjevně nesprávného posouzení, kterou provádí Evropská komise a soudní orgány Evropské unie. Činnosti spojené se SOHZ se musí odlišovat od běžných hospodářských činností, což znamená, že podmínkou pro poskytování SOHZ by měla být existence tržního selhání, aniž by přitom byly z trhu vytlačovány soukromé podniky. Podstatou tržního selhání je situace, kdy trh není schopen sám působit k tomu, aby určité služby byly nabízeny v požadované podobě a za ceny, které jsou kupující ochotni zaplatit. To znamená, že služby nejsou nabízeny nebo jsou nabízeny za podmínek, které jsou sice výhodné pro jejich poskytovatele, ale nikoliv pro jejich příjemce. Hospodářské aktivity by měly být spojeny s některou z následujících trhem běžně nenabízených charakteristik (vlastností), aby mohly být považované za SOHZ: univerzální služba, trvalost, dostupnost, kvalita služby, Ochrana spotřebitele. Příklady činností, které nelze označit za SOHZ: Vytváření nebo zachování pracovních míst. Důvodem je skutečnost, že se jedná o státní podporu ve prospěch určitého podniku, nikoliv občanů. Činnosti jako je reklama, elektronický obchod, používání zvláštních telefonních čísel v rámci her o ceny, sponzorství nebo podpora prodeje. 3.2.5 Jaký režim pravidel SOHZ je nutné uplatnit? Výběr vhodné varianty režimu SOHZ není otázkou preference poskytovatele podpory (obce, kraje), ale odvíjí se od charakteru opatření. Obecně platí, že s rostoucí výší náhrady rostou i nároky na administraci daného opatření. 3.3 Případová studie Příklad č. 1 Rozvoz jídla pro seniory: a) Výchozí stav V obci O žije velká skupina starších občanů. Cílem je zajistit těmto starším občanům v obci určitý typ sociální péče. V daném případě je uvažován denní rozvoj jídla, nicméně v praxi se může jednat o integrované služby uspokojující další různé potřeby seniorů (domácí zdravotní péče, úklid domu atd.). b) Zakládá opatření VP? Ano, neboť rozvoz jídla je určitou formou cateringu, což je v podmínkách ČR i v rámci jiných členských států EU běžná komerční aktivita. Zájem nabízet tuto službu v jakémkoliv městě ČR mohou mít i podniky z jiných členských států EU. 14

c) Jaký je závazek veřejné služby Parametrem SOHZ zde bude zajištění obslužnosti jasně definované skupiny občanů (na základě stanovených kritérií a prostřednictvím vytvoření seznamu oprávněných příjemců služby). Obslužnost této skupiny (v rozsahu 3-7dní v týdnu) představuje stanovení povinnosti, kterou běžné firmy poskytující službu donášku stravy nemají. d) Volba režimu Předpokládá se, že výše úhrad nepřesáhne 500.000 EUR za kterékoli období tří účetních let, a proto je možné použít režim de minimis SOHZ. e) Ekonomický model S ohledem na charakter opatření a zvolený režim podpory není nutný detailní popis účelu vynaložených nákladů. Parametry pro výpočet kompenzace popisuje níže uvedené schéma: f) Výběr poskytovatele služby Obec vypíše na poskytovatele SOHZ výběrové řízení formou veřejné zakázky. Bude vybrána společnost S. g) Právo Aktem pověření může být smlouva uzavřená mezi obcí O a společností S (na základě usnesení orgánu města). 15

4. Blokové výjimky Evropská komise má možnost stanovit určité oblasti, u kterých případná podpora přináší větší užitek, než negativní dopady na efektivní soutěžní prostředí, které je touto podporu narušeno. Dne 1. 7. 2014 vstoupilo v účinnost Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, jež nahrazuje Obecné nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008. Mezi hlavní změny, ke kterým dochází, je snížení Regionální investiční podpory na 25% způsobilých výdajů projektu. Děje se tak na základě schválení nové Mapy regionální podpory pro Českou republiku na období 2014-2020. Pozitivní změnou je, že do nařízení o blokových výjimkách jsou nově zařazeny následující oblasti, které tam dříve nebyly. podpora inovačním klastrům, podpora na inovace postupů nebo organizační inovace: podpora inovačním klastrům se poskytuje výhradně právnické osobě, která inovační klastr provozuje (klastrová organizace). Investiční podporu lze poskytnout na výstavbu či modernizaci inovačního klastru. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, přičemž podporu lze poskytnout pouze na část nákladů (intenzita podpory na investice nesmí přesáhnout 15 % způsobilých nákladů). Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 5 milionů EUR na inovační klastr. podpora kultury a zachování kulturního dědictví: podpora se poskytuje na kulturní projekty a činnosti (např. muzea, umělecké galerie, divadla, kina, festivaly) a kulturní dědictví (např. historické památky a budovy, přírodní dědictví obcí a venkovské krajiny, folklorní tradice a řemesla). Obecně lze uvést, že tisku a časopisům (v tištěné i elektronické podobě) by neměla být poskytována podpora na kulturu z důvodu jejich úzkých vazeb na trh a vyššího potenciálu k narušení hospodářské soutěže. Pro podporu potom výslovně nejsou způsobilé infrastruktura filmových studií a tisk. Podpora může mít podobu investiční podpory nebo provozní podpory. Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost u investiční podpory ve výši 70 milionů EUR ročně, resp. 25 milionů EUR u provozní podpory. podpora určená k náhradě škod způsobených některými přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi: za tyto má být pro účely tohoto nařízení považováno zemětřesení, sesuvy půdy, záplavy a laviny. Udělená podpora se poskytne do čtyř let od doby, kdy k pohromě došlo. Způsobilými náklady jsou náhrada za materiální škody, které vznikly v přímém důsledku přírodní pohromy, podle hodnocení nezávislého odborníka. sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů: v letecké a námořní přepravě cestujících má podpora sociální charakter tehdy, pokud řeší problém pravidelného dopravního spojení pro obyvatele odlehlých regionů snížením některých jejich nákladů na jízdné. Způsobilými náklady jsou cena zpáteční letenky či přepravního dokladu z odlehlého regionu nebo do něj, včetně všech daní a poplatků účtovaných dopravcem spotřebiteli. Intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. podpora na širokopásmovou infrastrukturu: cílem investiční podpory pro širokopásmovou infrastrukturu je zavádění této infrastruktury a provádění souvisejících stavebních a inženýrských prací v oblastech, kde žádná srovnatelná infrastruktura neexistuje a ani není pravděpodobné, že ji zde v blízké budoucnosti tržní subjekty zavedou. Podpora se poskytne na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení za dodržení zásady technologické neutrality. Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 70 milionů EUR z celkových nákladů na projekt. podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury: tato podpora je cílena na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury. Podporovanou sportovní infrastrukturu tvoří zařízení určené alespoň z 80 % kapacity pro sport. Toto zařízení nesmí být využíváno výhradně jediným profesionálním uživatelem a jiní profesionální či amatérští uživatelé je musejí ročně využívat alespoň z 20 % jeho kapacity. Pokud se týká multifunkční 16

rekreační infrastruktury, má jít o rekreační zařízení multifunkční povahy, které nabízí zejména kulturní a rekreační služby, s výjimkou zábavních parků a hotelových zařízení. Přístup do takové infrastruktury musí být otevřený několika uživatelům. Přístup ke sportovní a multifunkční rekreační infrastruktuře se poskytuje za transparentních a nediskriminačních podmínek. Komise navrhuje prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 15 milionů EUR nebo celkové náklady na projekt ve výši 30 milionů EUR. 17

4.1 Přehled blokových výjimek Kategorie Podoblast podpory Prahová hodnota podpory Intenzita/ Výše podpory Způsobilé náklady Regionální investiční podpora Podpora malých a středních podniků (MSP) Regionální investiční podpora Regionální provozní podpora Regionální podpora městského rozvoje Investiční podpora určená MSP Podpora na poradenské služby ve prospěch MSP Podpora na účat MSP na veletrzích Podpora na náklady spolupráce MSP, které se účastní projektů v rámci Evropské územní spolupráce 18,75 mil. EUR/ 33,75 mil EUR v případě malých podniků/ 26,25 mil. EUR v případě středních podniků (v závislosti na Mapě regionální podpory) max. 25 %/ lze navýšit o 20 pb u malých podniků/ lze navýšit o10 pb u stř. podniků (v závislosti na Mapě regionální podpory) investice do hmotného a nehmotného majetku/ mzdové náklady odhadované na období 2 let, jež jsou spojeny s pracovními místy vytvořenými počáteční investicí/ kombinace zmíněných nákladů, přičemž nesmí být překročena vyšší ze zmíněných částek není stanovena max. 100 % dodatečné náklady na dopravu zboží/ dodatečné provozní náklady 20 mil. EUR není stanovena celkové náklady na projekt městského rozvoje, které splňují požadavky článků 67 a 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1303/2013 7,5 mil. EUR max. 20 % v případě malých podniků/ 10 % v případě středních podniků investice do hmotného i nehmotného majetku/ odhadované mzdové náklady spojené s pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem a vypočtené za období 2 let 2 mil. EUR max. 50 % náklady na poradenské služby poskytnuté externími poradci 2 mil. EUR ročně max. 50 % nájem, zřízení a provoz stánku při účasti na konkrétním veletrhu nebo výstavě 2 mil. EUR max. 50 % náklady na organizační spolupráci, včetně nákladů na zaměstnance a kancelářské prostory, a to v rozsahu, který připadá na projekt spolupráce/ náklady na poradenské a podpůrné služby spojené se spoluprací a poskytované externími poradci a poskytovateli služeb/ cestovní výdaje, výdaje na vybavení a investiční výdaje přímo spojené s projektem a odpisy nástrojů a vybavení přímo používaného pro projekt 18

Kategorie Podoblast podpory Prahová hodnota podpory Intenzita/ Výše podpory Způsobilé náklady Podpora přístupu MSP k financování Podpora rizikového financování Podpora na zahájení činnosti 15 mil. EUR min. 10 % rizikového financování od soukromých nezávislých investorů, pokud dosud nepůsobí na žádném trhu/ min. 40 % rizikového financování od soukromých nezávislých investorů, pokud se jedná o způsob. podnik podle podmínky b)/ min. 60 % rizikového financování od soukromých nezávislých investorů, pokud se jedná o podnik podle podmínky c) nebo v případě následných investici po uplynutí 7 letého období na trhu podle podmínky b) není stanovena výše podpory stanovená pro jednotlivé podniky v čl. 22 odst. 3, 4 a 5 ONBV způsobilé náklady nejsou stanoveny proto uvádíme způsobilé podniky: podniky, jenž jsou v době počáteční investice rizikového financování nekotovánými MSP a splňují alespoň jednu zníže uvedených podmínek: a) nepůsobí na žádném trhu; b) působí na libovolném trhu po dobu kratší než 7 let od svého prvního komerčního prodeje; c) potřebují počáteční investici do rizikového financování, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely vstupu na nový výrobkový nebo zeměpisný trh přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích 5 let způsobilé náklady nejsou stanoveny proto uvádíme způsobilé podniky: nekotované malé podniky v době do 5 let od své první registrace, které dosud nerozdělovaly zisky a nevznikly spojením podniků Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora určená alternativním obchodním platformám zaměřeným na MSP Podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu není stanovena výše podpory stanovená pro jednotlivé podniky v čl. 22 odst. 3, 4 a 5 ONBV, je-li provozovatelem platformy malý podnik nejsou stanoveny není stanovena max. 50 % počáteční přezkum a formální hloubková kontrola, kterou provádejí správci finančních zprostředkovatelů nebo investoři s cílem nalézt podniky způsobilé podle čl. 21 a 22 ONBV 1) Základní výzkum 40 mil. EUR (alespoň 50% způsob. nákladů spadá do zákl. výzkumu) 2) Průmyslový výzkum 20 mil. EUR(alespoň 50% způsob. Nákladů spadá do průmyslového i zákl. výzkumu) max. 100 % max. 50 % / lze navýšit o 10 procentních bodů (pb) u stř. podniků / lze navýšit o 20 pb u malých podniků / lze navýšit o 15 pb pokud za a) projekt zahrnuje účinnou spolupráci nebo za b) výsledky jsou veřejně šířeny; ale max. 80 % osobní náklady/ náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu / náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu / náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnější zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu / dodatečné režijní a ostatní provozní náklady 19

Kategorie Podoblast podpory Prahová hodnota podpory Intenzita/ Výše podpory Způsobilé náklady 3) Experimentální vývoj 15 mil. EUR(alespoň 50% způsob. nákladů spadá do experiment. vývoje) 4) Součást projektu Eureka nebo podniky zřízené na základě čl. 185 nebo 187 Smlouvy 5) Podpora formou vratných záloh částky v bodech 1 až 3 se zdvojnásobují částky v bodech 1 až 4 se navyšují o 50% - max. 25 % / lze navýšit o 10 procentních bodů (pb) u stř. podniků / lze navýšit o 20 pb u malých podniků / lze navýšit o 15 pb pokud za a) projekt zahrnuje účinnou spolupráci nebo za b) výsledky jsou veřejně šířeny; ale max. 80 % - 6) Podpora na studie proveditelnosti v rámci přípravy výzkumných činností Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu Podpora určená inovačním klastrům 7,5 mil. EUR max. 50 % / lze navýšit o 10 pb u stř. podniků / lze navýši o 20 pb u malých podniku 20 mil. EUR max. 50 % 7,5 mil EUR max. 50 % v případě investiční podpory; lze navýšit o 15 pb u inovačních klastrů nacházejících se v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy; lze navýšit o 5 pb u inovačních klastrů nacházejících se v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy / max. 50 % v případě provozní podpory investice do hmotného a nehmotného majetku osobní a správní náklady související s těmito činnostmi: a) řízení a provoz klastru s cílem usnadnit spolupráci, sdílení informací a poskytování nebo zprostředkování specializovaných a personalizovaných služeb pro podporu podnikání; b)marketing klastru s cílem zvýšit účast nových podniků nebo organizací a zviditelnění; c) správa zařízení klastru; organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí na podporu výměny znalostí a vytváření sítí a nadnárodní spolupráce 20