Ukřižování a vzkříšení, smrt v život, zimu v jaro promění.

31 velikonoční 2008

Práce dětí z Mutěnic u Strakonic Ukřižování a vzkříšení, smrt v život, zimu v jaro promění. 32

Známí krasobruslaři a mistři světa Eva a Pavel Romanovi v Mutěnicích v 70. letech 33

Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437 Vydává Rada obce Mutěnice. Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Markéta Gáborová, ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník. Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 30 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 7. 3. 2008.

SLOVO STAROSTY SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, na letošní rok jsme po podání žádostí na Státní fond životního prostředí (SFŽP) získali dotaci ve výši 50,1 milionu Kč, což představuje 90% celkových nákladů na vybudování kompostárny a sběrného dvora v areálu Skládky Hraničky s.r.o. a na rekultivaci staré ekologické zátěže za vlakovým nádražím, v trojúhelníku železniční tratě před čistírnou odpadních vod. Tyto dva projekty byly vyhodnoceny jako druhé nejúspěšnější v rámci Jihomoravského kraje. Obec použije na realizaci díla pouze 10% vlastních zdrojů, přičemž máme možnost ještě z těchto 10 % požádat o pětiprocentní spoluúčast Jihomoravský úřad. Doufám, že na těchto zbylých 5 % dosáhneme. Celková investice je 55, 7 milionů Kč. Tyto dotace jsme získali z fondů Evropské unie Operační program životního prostředí, které se mohou čerpat do roku 2013. V letošním roce má být schválena novelizace zákona o odpadech, kde je kladen důraz na třídění odpadů, a tím na snížení produkce odpadů, z tohoto důvodu je kompostárna a sběrný dvůr pro obec Mutěnice nutností. Dále bych Vás chtěl seznámit se skutečností, že v roce 2008 splatíme SFŽP poslední splátku (cca 6 milionů Kč) bezúročné půjčky, kterou měla obec ve výši 42 milionů Kč na výstavbu kanalizace a čistírny odpadních vod, což je příznivé pro sestavování rozpočtu na rok 2009. Chtěl bych Vám popřát krásné prožití letošních časných Velikonoc. MVDr. Dušan Horák starosta obce Zima nám opět předvedla své vrtochy - nedostatek sněhu, teplé počasí a pořádný vichr, který nadělal škody i na obecním majetku v podobě shozené části hřbitovní zdi. Ale bohužel i s takovým počasím musíme počítat. Koncem roku 2007 schválilo zastupitelstvo obce rozpočet na rok 2008, a tím rozhodlo, na co bychom se měli v obci v tomto roce zaměřit. Už v únoru rozhodla rada obce o vybudování nové vozovky v ulici Údolní na pravém břehu potoka a také vybrala dodavatele stavby a to firmu Swietelsky Hodonín. Předpokládám, že při čtení tohoto zpravodaje už jsou zahájeny práce na této investiční akci. Opět bychom rádi opravili další polní cestu - je počítáno s lokalitou Hraničky, a to od Větřáku směrem dolů pod skládku. Tuto cestu je potřeba opravit z důvodu dobrého přístupu k vodě v jímkách v areálu skládky. 1

Pro letošní rok jsme větší část finančních prostředků soustředili na ekologické stavby, o kterých Vás informuje starosta obce ve svém příspěvku. Vybudování kompostárny je dalším krokem k rozšíření a zlepšení služeb, které poskytuje naše skládka. Budeme také pokračovat v budování parků a jednoduchých sportovišť v obci. V letošním roce se pustíme do hřiště na ulici Tržní a Lipová, kde se předpokládá úprava stávajícího terénu, umístění basketbalového koše, laviček a také dětského parkového mobiliáře. Určitě budeme pokračovat v celkové údržbě zeleně obce, komunikací, chodníků a všeobecně majetku obce. Rád bych se tady zmínil o jedné věci a to je třídění odpadu. Firma Tespra Hodonín, jejíž prostřednictvím získáváme finance za tříděný odpad, vyhlásila pro rok 2008 soutěž o pět nejúspěšnějších obcí v třídění odpadu. V loňském roce jsme skončili na 12. místě a máme zájem o to, abychom rok 2008 ukončili v té nejúspěšnější pětici. Je to samozřejmě na nás všech, jak to dopadne, tak bych rád požádal o co největší snahu třídit odpad. Věřím, že jarní sluníčko, které už klepe na dveře, nám všem dodá energii ke splnění všech plánů na rok 2008. Také Vám všem přeji klidné prožití velikonočních svátků. Petr Bíza místostarosta obce CESTOVÁNÍ DĚTÍ DO ZAHRANIČÍ JIŽ SNADNĚJI Dnem 1. března 2008 nabude účinnosti zákon č. 106/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a touto výše uvedenou právní úpravou se umožňuje zapisovat občany mladší 10 let do cestovního dokladu rodiče (do stávajícího i do nového). Na základě tohoto zápisu mohou děti do 10ti let překračovat státní hranice bez vlastního cestovního dokladu spolu s rodičem, v jehož cestovním dokladu jsou zapsány. Pokud jsou děti v dosavadním cestovním pase rodičů již zapsány, mohou s rodičem překročit státní hranice do věku 15ti let. K provedení zápisu dítěte je nutné předložit vyplněnou žádost, cestovní pas rodiče a rodný list dítěte (správní poplatek za každý zápis činí 50,- Kč). UPOZORNĚNÍ po vstupu České republiky do schengenského prostoru trvá povinnost občanů při překročení státní hranice ČR mít s sebou k prokázání totožnosti cestovní doklad nebo občanský průkaz. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud dítě není zapsáno v cestovním dokladu rodiče, musí mít vlastní cestovní doklad. 2

INFORMACE K TERMINÁLU CZECH POINT Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál (Czech POINT) je k dispozici na našem obecním úřadě od 16.ledna 2008. Terminál Czech POINT poskytuje ověřené výpisy na počkání ze čtyř centrálních registrů: Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ úplný nebo částečný výpis listu vlastnictví co potřebujete vědět: katastrální území a číslo LV, popř,. parcelní číslo pozemku nebo číslo popisné budovy kolik bude stát: první strana výpisu 100,- Kč, každá další strana 50,- Kč platí se hotově Z OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU úplný výpis z obchodního rejstříku co potřebujete vědět: identifikační číslo subjektu kolik bude stát: první strana výpisu 100,- Kč, každá další strana 50,- Kč platí se hotově ZE ŽIVNOSTENSKÉHO REJSTŘÍKU úplný výpis ze živnostenského rejstříku co potřebujete vědět: identifikační číslo subjektu kolik bude stát: první strana výpisu 100,- Kč, každá další strana 50,- Kč platí se hotově Z TRESTNÍHO REJSTŘÍKU výpis trestního rejstříku co potřebujete vědět: číslo občanského průkazu kolik bude stát: 50,- Kč platí se hotově Služba není určena k nahlížení do registrů, ale pouze k vystavení ověřeného výstupu z příslušného registru. Tento ověřený výstup se stává veřejnou listinou. Usnesení ze VII. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice ze dne 18. 12. 2007 A. ZO vzalo na vědomí: 1. Kontrolu úkolů z minulého zastupitelstva B. ZO schválilo: 1.Obecně závaznou vyhlášku obce Mutěnice č. 3/2007 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů 2. MPZ č.11/2007 prodej pozemku p.č. 1748/2 o výměře 165 m2 za cenu 110,- Kč/m2 paní Aleně Jagošové, Mutěnice 260, za účelem zřízení vjezdu do RD 3. MPZ č.23/2007 bezúplatný převod pozemků p.č. 1079/3 a 1079/7 o celkové výměře 2531 m2 od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 4. Vyhlášení MPZ na odprodej pozemků v lokalitě Platové na výstavbu vinných sklepů za cenu 1/3 pozemku za 110,-Kč/m2 a 2/3 pozemku za cenu 44,-Kč/m2 3

5. Smlouvu o zřízení věcného břemene k nemovitosti mezi povinným Obcí Mutěnice a oprávněným Vodovody a kanalizace Hodonín dle návrhu smlouvy 6. Rozpočtové opatření č. 5 ve výši na straně příjmů 4.124.300,-Kč a na straně výdajů 1.447.800,- Kč 7. Rozpočet obce na rok 2008 s celkovými příjmy ve výši 52 889 000,-Kč a celkovými výdaji ve výši 54 816 330,- Kč jako schodkový s tím, že schodek bude krytý zůstatkem na účtech Obce Mutěnice. Nedílnou součástí tohoto usnesení je schválený návrh rozpočtu Obce Mutěnice 2008 včetně přílohy. 8. Revokaci usnesení z 5. veřejného jednání ZO ze dne 12.10.1995 a to bod B: OZ schválilo: prodejní ceny pozemků v lokalitě Platové pro výstavbu vinných sklepů a lisoven pozemek určený k zástavbě 70,- Kč/m2 ostatní plochy před a za sklepem 20,- Kč/m2. C. ZO neschválilo: 1. Vyhlášení MPZ na základě žádosti manželů Jany a Filipa Duhajských o odkoupení pozemku p.č. 758 a 759 v k.ú. Mutěnice E. ZO uložilo: 1. Starostovi obce podepsat Smlouvu o zřízení věcného břemene s fa. VaK Hodonín F. ZO pověřilo: 1. RO provedením nezbytně nutných rozpočtových opatřeních do konce roku 2007 SKLÁDKA HRANIČKY, spol. s r. o. MUTĚNICE Co s odpadem? Problém likvidace odpadů v každé společnosti byl, je a bude. Ve velké míře nám, v naší obci, řeší otázku Co s odpadem? provoz Skládka Hraničky. Skládka Mutěnice-Hraničky je řízená, technicky zabezpečená skládka skupiny S OO. Z toho vyplývá, že na skládku se ukládá výhradně odpad kategorie O (obyčejný). Ukládat N (nebezpečný) odpad je na skládce zakázáno. Z tohoto důvodu se nesmí nebezpečné složky, tj. staré léky, barvy a postřiky, tekuté N-látky, suché akučlánky, autobaterie, uhynulá zvířata, zářivky, rádia, nádobky od sprejů a podobně ukládat ani do popelnice. Nebezpečné odpady, včetně výrobků po ukončení jejich životnosti (tzv. elektrozařízení) mohou občané naší obce zdarma přivést na skládku, kde bude uloženo zvlášť a pak předáno oprávněné firmě, kterou je sběrný dvůr TESPRY Hodonín. Stále je však nebezpečného odpadu velmi málo, proto se naskýtá otázka: Kde je N odpad z naší obce?! Tříděný odpad Správné třídění odpadů nám zajišťuje čistší životní prostředí, šetří suroviny, redukuje množství odpadů ukládaných na skládku a umožňuje využití odpadů. 4

Již od roku 2000 je u nás zaveden pytlový systém třídění komunálních odpadů. Dále je také v naší obci, pro separované odpady, 7 hnízd barevných kontejnerů. Třídí se bílé a barevné sklo, papír, plasty a nápojové kontejnery. Tříděný odpad z naší obce končí ve sběrném dvoře TESPRY s.r.o. v Hodoníně. Přehled odpadů v letech 2000-2007 vše v tunách Plast Papír Kompozit. obaly Sklo bílé Sklo barevné TKO 2000 1,313 0,720 0 0 3,700 146,160 2001 7,950 0,600 0 0 10,000 567,47 2002 9,040 0 0 0 6,25 646,75 2003 11,033 0 0 0 9,607 653,15 2004 19,176 22,847 1,380 0 8,509 680,44 2005 19,683 26,807 1,413 0 22,795 1142,59 2006 21,327 32,492 1,820 2,477 27,665 939,55 2007 26,303 39,137 1,674 1,424 32,728 838,34 Pytlový sběr v letech 2004-2007 vše v ks Plast Papír Kompozit. obaly Celkem pytlů 2004 2.501 1.514 705 4.720 2005 3.176 2.190 930 6.296 2006 4.314 2.631 1.484 8.429 2007 5.980 4.007 1.416 11.403 Z předcházejících čísel vyplývá, že množství separovaného odpadu v naší obci stále stoupá. Je to samozřejmě díky uvědomělosti a velké snaze většiny občanů. Za to jim vedení Skládky Hraničky velmi děkuje a jen tak dál. Jan Němec jednatel společnosti Skládka Hraničky 5

DVA ŠEDESÁTNÍCI VE SLUŽBÁCH NAŠÍ VEŘEJNOSTI Pavel Trávník Narodil se 3. března 1948 v Mutěnicích. Vystudoval strojní průmyslovku v Břeclavi. Pracoval v hodonínské Tatře jako konstruktér, v Lignum byl vedoucím investičního oddělení. Přešel na rohateckou pilu, kde působil ve funkci vedoucího výroby. V současné době vytváří jistý projekt při Ministerstvu práce a sociálních věcí v Praze. Je ženatý a otcem třech dětí. Nám všem je známý jako neúnavný kulturní pracovník v obci. Angažuje se jako člen kulturní komise při OÚ. Od roku 1992 je členem redakční rady našeho zpravodaje obecní rady Naše Mutěnice, desátým rokem jeho šéfredaktorem. Jako hlava redakčního kolektivu je přísný, někdy i neúprosný, dbající o kvalitativní vzestup časopisu. Osobitým způsobem popisuje ve svých článcích kulturní události v obci, vystoupení divadel, hudebních a pěveckých skupin i jednotlivců, z pozice nejen diváka, který tyto produkce nevynechá, ale i odborníka, když sám je mnohdy spoluvytváří, vede, organizuje, ba režíruje. Tak bez jeho režie každoročních Vinařských slavností a Živých betlémů (v prosinci se tento konal již po osmé) si nedovedeme zatím snad ani tyto bohatě navštěvované akce představit. Ing. František Vaculovič Narodil se v Mutěnicích 1. března 1948. Vyučil se elektromontérem, pracoval v hodonínské elektrárně, maturoval v Brně na průmyslovce jako silnoproudař. Coby zaměstnanec Agropodniku Hodonín dálkově vystudoval Provozně ekonomickou fakultu VŠZ v Brně. V manželství mají 3 děti. V porevoluční době se stal v naší obci prvním jejím starostou. Setrval v této službě správy obce věcí veřejných dvě volební období, od roku 1990 do roku 1998. Výčet akcí, které se za jeho působení udělaly či započaly, je dlouhý: čistírna odpadních vod a s tím spojená kanalizace v obci, plynovod s přípojkami, telefonní přípojky, rozvody kabelové televize, skládka pro svoz a ukládání komunálního odpadu pro Mutěnice a třetinu hodonínského okresu, dům s pečovatelskou službou, renovace radnice, základní školy, kostela, unikátního Kamenného kříže na Zbrodě atd. Už v roce 1994 se přičinil o získání obecních insignií, udělení znaku a praporu Mutěnicím. On dal také podnět ke vzniku tohoto našeho čtvrtletníku v roce 1991. Dnes působí jako ředitel Jednoty Hodonín. Nadále se čile zajímá o dění v obci. Oběma jubilantům Mnoga ljeta živijóóó! redakční rada 6

ŠKOLSTVÍ ČTVRŤÁCI V EKOCENTRU LIPKA V BRNĚ Ve středu 31. 1. 2008 navštívili žáci 4. tříd v rámci učiva přírodovědy ekologické centrum v Rozmarýnově ulici v Brně. Ekocentrum Lipka je školské zařízení pro environmentální vzdělávání a nabízí mnoho ekologických výukových programů. My jsme se rozhodli pro program Špetka domácí ekologie, protože učivo o zdrojích energie a čistotě ovzduší a vody žáci v lednu probírali v přírodovědě. Program první části se nazýval Jak (ne)umíme hospodařit s vodou a energií v našich domácnostech. Druhý programový blok byl organizován jako skupinová práce na téma Projekt zeleného a zdravého města. A jak se našim čtvrťákům toto netradiční vyučování líbilo? Jejich postřehy posuďte sami: Až jsme dojeli na místo, uviděli jsme takovou chatu s jedním patrem. Vešli jsme dovnitř a přezuli jsme se. Potom jsme šli do prvního patra, a tam uviděli tato zvířata: leguán, želva, pakobylka a pakobylka indická. Rozdělili jsme se do dvou skupinek: Áčko a Béčko.My Béčko jsme si sedli na koberec a Áčko šlo do vedlejší místnosti. My jsme si povídali s Verčou, jak ušetřit vodu v domácnosti a hráli jsme různé hry. Ve středu jsme jeli do ekocentra Rozmarýnek. V první části programu jsme se učili, jak snížit spotřebu vody a elektřiny. Zjistili jsme, že průměrný občan Brna spotřebuje denně 140 l vody a průměrný Ind 25 l vody. Ve druhé části jsme projektovali vylepšení nově postavené obce Radostín. Jedna skupina projektovala panelák. Druhá skupina měla projektovat školu. Třetí skupina, ve které jsem byl já, měla projektovat rodinný dům. Potom jsme to vyhodnotili. Pořadí bylo následovné: první byla skupina, která projektovala školu, potom jsme byli my a pak panelák. Paní Iva řekla, že panelák to neměl o moc horší než škola, ale zkazili si to prezentací. Potom byla přestávka. My jsme šli do druhé místnosti za Ivou. Zase jsme se rozdělili do tří skupinek.byli jsme jako architekti a měli jsme ozelenit městečko Radostín. Já jsem byla v skupince s Kikou, Majkou, Vojtou a Tomem. Jmenovali jsme 7

se U Zahradníčka Malíčka. Kreslili jsme na papír obrázky a špendlili jsme je na plakát města Radostín. My jsme měli ozelenit rodinný dům, umístnili jsme se na druhém místě. Až to skončilo, šli jsme se podívat na zahradu. Měli tam altánek a bunkr. Potom jsme jeli domů. MOC JSE MI TO LÍBILO! No, a my dospělí můžeme jen doufat, že alespoň některý z nově nabytých poznatků z ekologického centra děti využijí v budoucím životě. Mgr. Stanislava Michnová LETOŠNÍ ŠKOLNÍ PLES Neodmyslitelnou součástí plesové sezóny v Mutěnicích je bezesporu ples pořádaný Klubem rodičů ve spolupráci se ZŠ a MŠ Mutěnice. Ten letošní se konal 2. února, v samém závěru krátké sezóny. Zvláštní atmosféru této akce vytváří každoročně vystoupení žáků devátých tříd, zažitou tradicí je slavnostní předtančení polonézy na zahájení plesu. Také dál se vše odehrává v duchu jakéhosi uvedení žáků devátých tříd do společnosti dospělých. Scénář příprav i samotného plesu by mohl nezainteresovanému diváku připadnout každoročně stereotypní : Někdy na podzim se novopečení žáci 9. tříd domlouvají, kdo chce tančit a s kým vytvoří taneční pár. Pak začnou první nesmělé krůčky v nezvyklé obuvi za asistence nacvičujících učitelek B. Karbusové a B. Prátové. Bouřlivé debaty někdy probíhají kolem oblečení, což se týká většinou chlapců, protože dívky se na krásné bílé šaty ze svatebního studia už dlouho těší. A pak už se jen nacvičuje a všichni zúčastnění mají strach, aby se vše do onoho termínu stihlo. Ale tanec není vše, co je třeba do začátku plesu obstarat. Sami žáci se také velmi aktivně podílejí na přípravě výzdoby, sami si navrhnou téma a v hodinách výtvarné výchovy většinu dekorací vlastnoručně vyrobí. Těsně před plesem přicházejí na řadu příjemné starosti, hlavně pro dívky: kadeřnice, kosmetika, úprava nehtů. Děvčata už se nemohou dočkat, až konečně uvidí ty své princeznovské šaty. V pátek před plesem se koná veřejná generální zkouška, kde už jsou všichni hlavní aktéři téměř k nepoznání ve svých nových rolích tanečníků. Také fotografování tanečních párů se stává důležitým okamžikem. Ta správná plesová atmosféra přijde až v sobotu ve vyzdobeném a připraveném sále, kdy zraky všech jsou upřeny právě k našim deváťákům. Hledáčky fotoaparátů a videokamer se zaměřují právě na ně. Všichni jsou slavnostně oblečení i naladění, rodiče na své ratolesti náležitě hrdí a ples začíná za zvuku prvních tónů polonézy. Nikdo ani nedýchá, 8

aby tu křehkou nádheru kostýmů a tanečních kreací nepokazil. Finále je korunováno strhujícím potleskem obecenstva. A tím všechno nekončí, ba naopak. Následují sóla rodičů s dětmi, žáků s učiteli, tanečníků polonézy, mezitím sice zdlouhavé, nicméně nepostradatelné fotografování... a ještě překvapení... módní přehlídka dívek ve svatebních šatech. S drobnými obměnami pro někoho každý rok pořád stejné. Ale právě ona neopakovatelnost atmosféry je jedinečná.každý rok si přibližně čtyřicet absolventů základní školy užije tento krásný večer, uloží si ho do své paměti a tam některým zůstane, třeba po celý život, jako vzpomínka na první nesmělé krůčky do světa dospělých. A buďme si jistí, že i ti letošní deváťáci si tento vstup mezi dospělé velmi intenzivně, každý po svém, náležitě prožili. A jak na tyto okamžiky vzpomínali sami žáci? Posuďte sami:... Naše vzájemné chování mě až překvapilo. Chlapci chválili dívky za účes a dívkám se líbil rovně připnutý motýlek. Všichni dohromady jsme byli jako nejlepší kamarádi......po prvních tónech jsme přestali všechny ty lidi vnímat a soustředili se jen na tanec......strach z toho, že se mi něco stane se šaty, byl větší, než tréma, že je tam tolik lidí nebo že zapomenu kroky......dobré bylo taky focení, protože jsem se ještě nikdy nefotil před tolika fotografy......i když jsem neuměl ani polku, ani valčík, holky říkaly, že jsem dobrý tanečník......když jsme tančili při generálce, měl jeden spolužák kotníkové ponožky. Jedna starší paní řekla, že ten chudák nemá ani ponožky, tak jsem se začal smát......díval jsem se holkám za výstřih a pak jsme to s klukama posuzovali... žáci 9. tříd a Pavlína Lacinová 9

ZE ŽIVOTA V MATEŘSKÉ ŠKOLE Lukáš Kotvan Všechno, co jsem v životě potřeboval, jsem se naučil v mateřské škole. Tento známý citát Roberta Fulghuma bereme jistě všichni jako lehkou nadsázku, ale možná na tom něco bude. V mateřské škole děti přijdou poprvé do styku s neznámým prostředím, které se později stane jejich důvěrným místem a důležitou součástí nového života ve společnosti. Vytváření schopností a dovedností důležitých pro navazování vztahů se svým okolím, osvojování zdravých životních návyků, kultivace estetického vnímání jsou součástí rozvíjení přirozených inteligencí daných každému dítěti v jiné míře. To vše se děje ve školce každý den v různých situacích. Důležitou součástí tohoto procesu je poznání. Témat, ve kterých se děti ubírají za poznáním, je nepřeberné množství a jsou pestrá a bohatá jako svět sám. A tak se děti hravou formou dovídají o přírodě živé i neživé, o zvířatech domácích i žijících ve volné přírodě jak vypadají a čím se živí. Jak se jmenují ptáci, kteří u nás žijí, a jak jim lidé v zimě pomáhají. Poznávají, které stromy jsou listnaté a které jehličnaté, jak se jmenují květiny v zahrádkách. Také si vytvářejí povědomí o existenci ostatních kultur a národností žijících v zemích bližších i vzdálenějších nebo na jiných kontinentech. Osvojují si poznatky o řemeslech a povoláních, výsledky jejich práce nás obklopují každý den. Mezi nimi poznávají povolání svých rodičů a zcela vážně vyslovují svá dětská přání, čím by chtěli být, až budou velcí. S řemeslným tématem úzce souvisí svět materiálů, které se děti snaží poznávat zrakem, hmatem, pojmenovat je, rozlišovat a třídit. Kromě rozhovorů s učitelkou a obrázků jim k tomu slouží množství her, stavebnic a didaktických materiálů, které umožňují dětem pracovat samostatně nebo ve skupině. Kateřina Burianová 10

Venku se děti dovídají informace o naší obci, o jejích důležitých budovách a objektech. Učí se určovat směr těchto objektů nebo nejbližších měst a vesnic v okolí, a tím se orientovat ve vzdálenějším prostoru. Kristián Esterka Snaží se přijít na to, jak mohou sami přispět k ochraně životního prostředí nebo proč je důležité a užitečné jíst ovoce a zeleninu a jak jinak ještě mohou pečovat o své zdraví. Ve skupině svých kamarádů ve třídě prožívají radostnou atmosféru svátků vánočních i velikonočních. Pečlivě se připravují na oslavu svátku maminek, radují se ze dne dětí, který bývá výjimečný a zajímavý. Těší se na společný výlet, a přestože je to ve školce báječné, nemohou se dočkat prázdnin, jako všechny správné a zdravé děti. A to ty naše přece jsou. Napsala učitelka mateřské školy Jana Mráková HISTORIE OBCE MUTĚNICE ROZORALY MEZE ZPRAVODAJ JISKRA ZEMĚDĚLCŮ HODONÍNSKA - DNE 5. ZÁŘÍ 1952 V historický den Slovenského národního povstání rozhodli se družstevníci, drobní a střední zemědělci Mutěnic a Čejče, nastoupit cestu k vyšším hektarovým výnosům na scelených honech. Poznali, že naše nejlepší JZD Prušánky, Hodonín, Rohatec, Josefov, Mikulčice, Lužice a Dubňany hospodaří snadněji, neboť na scelených lánech mohou dokonale využít veškeré mechanizace a kterak jim v Hodoníně, Josefově, v Prušánkách a v Rohatci účinně pomohly sklidit většinu letošní úrody při snížených nákladech sovětské kombajny, právě na scelených honech. Proto v Mutěnicích, v trati Přední díly a v Čejči na Brněnkách, rozorali meze, které byly znakem starého hospodaření kapitalistického, na roztříštěných parcelách. Družstevníci těchto obcí mají závazný úkol: Poctivou prací s použitím všech cenných zkušeností sovětských kolchozníků získat pro společné hospodaření na družstevních polích zemědělce. V Mutěnicích a v Čejči zmizí brázdy, zloději vyšších výnosů. Tak jenom v Mutěnicích, kde bylo deset tisíc drobných parcel, získávají rozoráním brázd přes padesát hektarů půdy. Naši zemědělci dobře vědí, 11

že HTÚP (hospodářsko technická úprava půdy), jim vytvoří takové celky, na nichž plně využijí mechanizačních prostředků, které pro ně vyrobí dělníci v továrnách, aby docílili vyšších hektarových výnosů. Proto se ozývalo radostně z úst naších svazáků při rozorávání prvních brázd: Hajte HTÚP v JZD, dobře se vám povede! A na lepší hospodaření v JZD, po provedené HTÚP, se těšil i padesátiletý družstevník Martin Dekař z Mutěnic, který si při této historické události vzpomněl na dobu, kdy za první republiky, po šťastném prodeji prasat v Hodoníně, ujížděl k domovu postranními uličkami, aby ho plné výklady nevedly k náhodné koupi méně potřebných věcí. Vždyť napřed se musely zaplatit pachty, aby nepřišel exekutor, jak se u nás často stávalo. Jak se mi dnes jinak žije jako členu JZD! Nevstoupil jsem do družstva jako první zemědělec se svými 4 ha jen proto, abych se zbavil dodávek, ale především proto, že se společně lépe hospodaří a taky mi zbývá víc po sklizni než při samotném hospodaření. Letos jsem zatím jako zálohu za odpracované pracovní jednotky dostal 8,50 q tvrdého obilí a v penězích měsíčně 4000 Kč. Po provedené úpravě půdy, budeme taky vyrábět více a já té práce chci hodně užít. Budu přesvědčovat všechny malé a střední rolníky o lehčí a výkonnější společné práci v JZD, aby i naše družstvo čestně soutěžilo s nejlepšími v okrese, pomohlo k vybudování socialismu v naší vesnici a ukázalo pracujícím celého světa, jak bojujeme za jeden, nedělitelný mír. Tolik zpravodaj Jiskra redaktoři: Hnidák Chatrný Moje poznámka:. Skutečně taková byla situace drobných rolníků, jak to pan Dekař popisuje. Drobní zemědělci neměli peněz, a když za něco utržili, museli nejprve zaplatit pachty a kupovalo se pro domácnost jen to nejnutnější. Zemědělci se však bránili dobrovolnému vstupu do JZD. Nevěděli do čeho půjdou. Ale našli se průkopníci, kteří tuto myšlenku prosazovali. Ale nakonec, až na několik, stejně všichni museli podepsat. O jednom zemědělci, který nechtěl vstup do JZD podepsat, byl v tomto zpravodaji v rubrice Komáří injekce - napsán tento článek. Cituji: Zemědělec pan Karel Kříž v Mutěnicích přesně si dovedl vypočítat s vrchovatě naloženým vozem hnoje svou cestu humny a v Servístkách tak, aby se setkal na mostě před Lidovým domem s čelem průvodu, který se s hudbou ubíral k historickému aktu rozorání mezí. Takovým způsobem ukázal jasně svůj poměr k socializačnímu aktu ve své vesnici, svou pravou tvář! (Následovalo několik urážlivých a ponižujících vět ). Konec citace. On ale možná netušil, možná i ano, že tudy půjde slavnostní průvod s hudbou, se svazáky, s pionýry, se školáky vyšších tříd, s představiteli MNV i ONV a JZD s ozdobeným traktorem, který řídil tehdy soudruh František Hanák, že se střetne s průvodem. Zda to byla náhoda, nevím! Ale oni ho považovali za nepřátele socializace vesnice, poněvadž on skutečně odmítal jako mnoho jiných zemědělců podepsat dobrovolný vstup do JZD. Ale nemohu opomenout, že mezi průkopníky a odpůrci socializace vesnice byla velká rivalita, ba dokonce i mezi drobnými zemědělci byla vzájemná nedůvěra, která často 12

vedla až k výstřednostem a k vzájemnému podezírání jednoho vůči druhému. Opět vám uvedu jeden skutečný příklad: Malorolník a odpůrce kolektivizace Josef Ingr hospodařil se svou manželkou na malém hospodářství. (Byli bezdětní). Jednou se před radnicí slovně pustil do plnomocníka MNV s. Josefa Veselky, který byl pověřen MNV vymáhat povinné dodávky od malorolníků, a bylo vidět, že vedou slovní boj. Náhodou šel kolem občan Bartoloměj Jarošek, který zdáli pozoroval a poslouchal tuto hlasitou debatu. Když přišel k dvojici, postavil se za zády plnomocníka, zamrkal na zemědělce Ingra a gesty tváře i rukou ukazoval, je to pravda, co říkáš, jen mu dej. A v tu chvíli se Ingr obrátí na Jaroška a se zdviženým prstem hlasitě povídá: Ty na mňa nemrkaj, nevím, esli nejsi zrádce, nevím, eslis nepodepsal technicků úpravu půdy. Za dva dny se oba hospodáři opět potkali a tu Jarošek říká Ingrovi: Měls mu řéct, že po nás vyžadujů vyšší povinné dodávky: obilí, masa, vajec atd., jak od JZD. A tu Josef Ingr vykládal: Ehe, jaký chytrý Bartošek, chce chytat hada cizí ruků ná řekni si to sám, proč naváďáš mňa? (musím zde podotknout, že Josef Ingr špatně vyslovoval souhlásku r, i ř, ráčkoval, proto to bylo komické). Zaznamenal jsem vám několik myšlenek z padesátých let minulého století, z doby kolektivizace zemědělství na vesnici. Pokračování příště. Ladislav Prčík NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ CO DĚLÁ VINAŘ V TOMTO OBDOBÍ? Tuto otázku mně nedávno položil jeden návštěvník sklepa. Asi viděl, že je tam pořádek, vína, která jsou mu podávána, jsou jiskrná, tak si říká: asi ti vinaři mají hotovo a čekají na vinobraní., ale opak je pravdou. Ve vinohradech je činnost vcelku jasná. Provádí se řez, vyvazování tažňů, likviduje se ořezané réví. O tomto už bylo psáno několikrát. Chtěl bych se více zaměřit na důležité a nutné operace ve sklepích. Vína by už měla být stočena z kvasnic, jeli nutné i vyčeřena, především pak ta, u kterých je předpoklad plnění do lahví. Toto jsou první kroky, které musí vinař udělat, aby měl vína zdravá. Dalším velmi důležitým krokem ke stabilizaci vín je síření. Síra je ve svých různých formách prostředkem k ošetřování vína. Veškeré pokusy vytlačit nebo nahradit kyselinu siřičitou nevedly k uspokojivému výsledku, totiž bezchybnému vínu. Kyselina siřičitá působí na mnoho důležitých faktorů, které ovlivňují chuť, vůni a již zmíněnou celkovou stabilitu vína. Zabraňuje tvorbě octového a mléčného kvašení, chrání víno před oxidací, zabraňuje hnědnutí, víno zůstává svěží, vyniká odrůdové aroma. 13

Oxid siřičitý v nadměrných dávkách však poškozuje lidské zdraví, proto nesmí vinaři překročit maximální povolenou hodnotu SO2 v mg/l. Ve víně jsou rozlišovány dvě formy oxidu siřičitého volný a vázaný. V ČR zákon nařizuje dodržování horní hladiny vázaného SO2. Je ale vhodné respektovat i doporučené maximální hodnoty hladiny volného SO2. Jednoduchá tabulka mezních hodnot oxidu siřičitého Vína zbytk. cukr volný vázaný - mg/l Bílá, růžová do 5g/l nad 5g/l 50 50 210 260 Červená do 5g/l nad 5g/l 50 50 160 210 Přívlastková PS VH LV,SV 50 60 75 300 350 400 Šumivá 35 235 Hodnoty lze kontrolovat používáním soupravy pro stanovení kyseliny siřičité ve víně. Tato souprava je běžně v prodeji v prodejnách vinařských potřeb. Prezentace a chutnání vín Nacházíme se taktéž v období různých prezentačních akcí, jako jsou veletrhy, výstavy vín na různých úrovních, partiové a rodinné košty. Zde všude je nutné umět své víno představit, případně slušnou formou ohodnotit i vína jiných vinařů. Kvalita vína závisí na jeho složení, které vinař ovlivňuje, aniž by si to uvědomoval. Trať, hnojení, sadbový materiál, ochrana a další aspekty ovlivňují složení vín. Jen některé látky lze stanovit analyticky. Proto je nutné provádět degustace senzorické a smyslové hodnocení vín, které poskytuje přehled o kvalitě, odrůdovém charakteru, původu, ale i o vadách a nemocech vín lépe, než chemický rozbor. Posuzování jednotlivcem je vždy subjektivní, protože každý jedinec má jinou představu o kvalitě a hodnotách vína. Není také vhodné, aby si víno ve svém sklepě nebo firmě hodnotil sám majitel. Navozuje tím vědomě kvalitativní slepotu a je potom rozčarován hodnocením nestranných degustátorů. Aby taková prezentace vína měla ten správný efekt, je nutné vytvořit vhodné podmínky k jeho pití. Mimo čistých stolů, neperlivé vody, bílého pečiva, popř. rozžaté svíčky, hraje hlavní roli, v čem je víno podáváno sklenička. Je už běžné při místních výstavách a ochutnávkách ve sklepích, že se používají skleničky na stopkách. Ať už typ OIV nebo některé univerzální typy. Chceme-li víno představit znalcům, obchodníkům a dobrým klientům, potom to začíná být se skleničkami věda. Pravidlo říká, že na vína bílá se používají štíhlejší skleničky, na vína červená zase nižší,otevřené, tulipánového tvaru. Vše samozřejmě na stopce. Na vína starších ročníků se používají velké skleničky o obsahu až 0,5 l. Hlavním důvodem k použití různých typů skleniček, je správný styk vína se vzduchem a tím i uvolňování aromatických látek. Vladimír Trávník 14

Výstava vín 2008 Rok uběhl jako voda a Vinařský spolek Mutěnice opět v naší obci uspořádal tradiční výstavu vín, kterou několika větami zhodnotím. Bodování vzorků se uskutečnilo již tradičně v jídelně Základní školy Mutěnice 24. února. Přes osmdesát vinařů z naší obce a okolí, kteří byli rozděleni do 28 komisí, degustovalo 1024 vzorky vín. Z tohoto celkového množství bylo 617 bílých vín roč. 2007 a 84 starších ročníků, 258 mladých vín červených a 65 starších. V letošním roce se již potřetí použilo 100 bodové hodnocení vín a dá se říct, že vinaři již toto bodování berou jako přirozenou věc. Bohužel i letos se nedostavilo na degustaci takové množství vinařů jaké bychom si představovali. Výstava se uskutečnila v sobotu 1. března v areálu SKLEPY JAROŠEK. Poprvé jsme tedy jako spolek vyhověli názorům některých našich i přespolních návštěvníků a výstavu uspořádali místo tradiční neděle v sobotu, což v některých jiných obcích je již celkem přirozené. Jak se ukázalo, neměla tato změna na návštěvnost negativní vliv, spíše naopak. Druhou, ještě větší změnou však bylo uspořádání výstavy v areálu SKLEPY JAROŠEK namísto tradičního kulturního domu. Z organizačních důvodů bylo nutné přistoupit k této změně, která, jak se později ukázalo, přispěla ke zvýšení úrovně výstavy. Také cimbálová muzika MLÁDÍ z Čejče, která se u nás prezentovala poprvé, přispěla k příjemným zážitkům návštěvníků nejen z ochutnávání vína. Všichni vystavovatelé obdrželi diplom jehož autorem je opět náš rodák pan František Valda. V porovnání s některými diplomy z okolních výstav se snažíme, aby právě ten z Mutěnic zaujal nejen body za víno, ale také svým zpracováním a kvalitou, což se nám dle ohlasu většiny vystavovatelů daří. Letos bylo také poprvé uděleno 26 diplomů pro šampiona odrůdy. I když jsme v letošním roce nevěděli, jak se projeví změny na výstavě, lze konstatovat na základě odezvy návštěvníků, že se letošní výstava podařila. Nesmím opomenout poděkovat všem vinařům za spolupráci a dodané vzorky, za vstřícnost obecního úřadu, základní školy, pana Vladislava Jaroška a všem sponzorům, kteří naši vinařskou akci podpořili. Vinařům přeji dobrou úrodu a kvalitní hrozny, z nichž snad ochutnáme vínečko na příští mutěnické výstavě vín. František Dubina předseda vinařského spolku 15

KULTURA FAŠAŇK Moravské pojmenování fašaňk vzniklo pomoravštěním německého Fasching, což v překladu znamená masopust nebo karneval. Nejstarší zmínka o masopustu slaveném v zemích Českých pochází z druhé poloviny třináctého století. Ač nemá příliš společného s liturgií, je plně podřízen církevnímu kalendáři. Kvůli nepravidelnému datu velikonočních svátků může připadnout na období od 1. února až do 7. března. Dříve se slavíval v pondělí a v úterý před Popeleční středou. Ve 20. století v důsledku vymezení pracovních dnů se masopustní obchůzky přesunuly na nejbližší předcházející sobotu a neděli. Fašaňk byl ukončením zimních zábav a také dokončováním prací hospodářského roku, jakož i přípravou na rok nový. Typickou fašankovou obchůzkou je na Moravě průvod masek. Chodí se od domu k domu, účastníci reje jsou hoštěni jídlem, pitím a obdarováváni penězi. FAŠAŇKY U NÁS Rej maškar a obřadní obchůzky byly původně vyhrazeny jen pro svobodnou mužskou mládež a mladé ženaté muže, později se účastnili i další. To, co vykoledovali, nakonec zpeněžili a utratili u taneční zábavy. Každá maska mívala dříve svůj význam a funkci - to však během doby zcela ztrácelo smysl. Nejznámější fašankovou maskou byla maska medvěda, jemuž se přisuzovaly magické vlastnosti, a to především plodnost, která mohla být přenesena na ženy i celé hospodářství. Při každé zastávce si s ním tedy hospodyně a děvčata musela zatancovat, odepřít mu tanec bylo nemyslitelné. Ženy se maskovaly za muže a muži za ženy ti hlavně za nevěsty nebo za matky s dítětem. Masopustní maska byla často prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí. Běžné byly i pohádkové postavy, masky démonické - smrt a anděl ty patří k nejstarším typům masek. Jen málo fašaňků se odehrává v krojích, karneval je především rej komických masek a převleků. Fašaňku, fašaňku, zelený krušpánku, nebudu ťa nosit, enom do fašaňku. Ej, bežala ovečka, ej, hore do kopečka, 16