Analýza zpravodajství ČT - druhé čtvrtletí roku 2005 - Realizace: Media Tenor Marek Síbrt marek.sibrt@innovatio.cz U Tiskárny 9, 702 00 Ostrava Tel: 596 126 126 Stav: 17.8.2005 Verze 01 Page 1 (Total 1)
OBSAH 1. Management summary... 4 2. Přehled kritérií... 5 3. Tematická variabilita a struktura zpravodajství... 6 4. Vztažné oblasti zpravodajství... 14 5. Politické zpravodajství... 19 6. Ekonomické zpravodajství... 25 7. Gender ve zpravodajství... 30 8. Shrnutí... 32 Page 2 (Total 2)
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Srovnání variability domácího zpravodajství... 6 Graf 2: Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy)... 7 Graf 3: Srovnání variability zahraničního zpravodajství... 8 Graf 4: Srovnání rozdílů v tematické agendě Událostí a Televizních novin... 9 Graf 5: Srovnání rozdílů v tematické agendě Událostí a Zpravodajského deníku... 10 Graf 6: Nejčastější témata Událostí, která se vůbec neobjevila v Televizních novinách... 11 Graf 7: Nejčastější témata Televizních novin, která se vůbec neobjevila v Událostech... 11 Graf 8: Vývoj podílu příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)... 12 Graf 9: Vývoj podílu příspěvků o nehodách na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)... 13 Graf 10: Vývoj podílu tematického aspektu hokej na zpravodajství srovnání relací... 13 Graf 11: Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku)... 14 Graf 12: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události)... 15 Graf 13: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Televizní noviny)... 16 Graf 14: Podíl příspěvků s tématickým aspektem papež srovnání relací... 16 Graf 15: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události) 17 Graf 16: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel Česká televize (všechny relace ČT)... 18 Graf 17: Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o věcněpolitických tématech (Události)... 20 Graf 18: Četnost výpovědí o stranách a kontext hodnocení (Události)... 21 Graf 19: Četnost výpovědí o stranách a kontext hodnocení (Televizní noviny)... 22 Graf 20: Četnost výpovědí o politicích a kontext jejich hodnocení (Události)... 23 Graf 21: Četnost výpovědí o politicích a kontext jejich hodnocení (Televizní noviny)... 24 Graf 22: Četnost výpovědí o politicích a kontext jejich hodnocení (Zpravodajský deník)... 24 Graf 23: Vývoj prezentace podnikové sféry (Události)... 25 Graf 24: Vývoj prezentace podnikové sféry (Televizní noviny)... 26 Graf 25: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události)... 26 Graf 26: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Televizní noviny)... 27 Graf 27: Tematické souvislosti a kontext hodnocení podniků (Události)... 28 Graf 28: Tematické souvislosti a kontext hodnocení podniků (Televizní noviny)... 29 Graf 29: Podíl žen na zpravodajství srovnání relací... 30 Graf 29: Hitparáda nejčastěji prezentovaných žen (Události)... 31 Graf 30: Hitparáda nejčastěji prezentovaných žen (Televizní noviny)... 31 Page 3 (Total 3)
1. Management summary Tento dokument byl zpracován na základě požadavku České televize a shrnuje základní zjištění mediálních analýz, která pro Českou televizi pravidelně zajišťuje společnost InnoVatio/Media Tenor. Kritéria, prostřednictvím kterých tato analýza posuzuje kvalitu zpravodajství České televize, byla zvolena tak, aby bylo možné posoudit, do jaké míry zpravodajství napomáhá divákům utvořit si vlastní názor na stav a vývoj společenství ve všech důležitých oblastech. S ohledem na toto kritérium je posuzována kvalita zpravodajství, ať již domácího, zahraničního, ekonomického nebo politického. Hodnocena je tedy především variabilita, tematická struktura, zájem o relevantní tematické aspekty (například EU, hospodářská politika), způsob informování o politických stranách, případně také další atributy zpravodajství. Z důvodu posouzení pozice Událostí jsou výsledky, je-li to účelné, porovnávány také s výsledky analýzy Televizních novin a Zpravodajského deníku. V možnostech analytiků není posouzení/ověření pravdivosti a přesnosti informací zveřejněných v jednotlivých příspěvcích. Zvolený postup obsahové analýzy umožňuje posuzovat kvalitu zpravodajství jako takového prostřednictvím zkoumání obsahové struktury celého zpravodajství. Není-li uvedeno v následujícím textu jinak, vztahují se veškeré výsledky k období od 1.4.2005 do 30.6.2005. Tam, kde je to účelné pro pochopení kontinuálních trendů a jevů, sledují analyzovaná data delší časový úsek (většinou období umožňující meziroční srovnání). Jednotlivá zjištění jsou doplněna popisem metodologických východisek tak, aby dokument byl srozumitelný i těm čtenářům, kteří doposud nemají zkušenost s obsahovou analýzou. Page 4 (Total 4)
2. Přehled kritérií Obsahová analýza připravovaná pro Českou televizi nabízí řadu možných úhlu pohledů na strukturu zpravodajství. Pro tuto pololetní analýzu byla vybrána následující kritéria: a) Tematická variabilita a struktura zpravodajství Kritérium posuzuje různorodost a relevanci domácího a zahraničního zpravodajství jako takového. Platí, že čím je zpravodajství tematicky variabilnější, tím je lépe naplněno poslání média. Z tematické struktury je možné posuzovat relevanci agendy. Témata, která se týkají společenství jako takového, jsou považována za relevantnější než témata, která se týkají pouze individuálních činů/skutků nebo která jsou zařazována s cílem poskytnout zábavu (například kuriozity, nehody, individuální trestné činy ). b) Vztažné oblasti zpravodajství Stejně jako tematickou variabilitu je možné posuzovat variabilitu zpravodajství o geografických oblastech. Je možné posoudit podíl domácího a zahraničního zpravodajství a vyváženost zpravodajství o domácích regionech. V kombinaci s informací o tématech jednotlivých příspěvků je také provedena analýza tematické struktury zpravodajství o regionech. c) Politické zpravodajství Způsob referování o politických stranách je důvodem spekulací o vyváženosti a vzájemném vztahu médií k politikům. Analýza vychází z teoretického předpokladu, že jednotliví novináři zachovávají od popisovaných/citovaných politiků/stran odstup a nemají žádný důvod informace prezentovat v negativním nebo pozitivním kontextu. Kvalitu politického zpravodajství je možné posuzovat prostřednictvím analýzy podílů věcně-politických informací o stranách/politicích. Vysoký podíl stranických a mezistranických informací zpravidla vede k tomu, že strana je vnímána jako nejednotná. Kromě toho analýza nabízí také informaci o hodnocení jednotlivých stran, přičemž explicitní hodnocení politiků/politických stran zpravidla nepochází od reportérů, ale od politických partnerů a odpůrců. d) Ekonomické zpravodajství Ekonomika patří ke klíčovým tématům zpravodajství. Intenzita a způsob informování o ekonomické situaci země ovlivňuje připravenost voličů účastnit se voleb, ale styl zpravování o ekonomice také pochopitelně ovlivňuje kupní chování veřejnosti. Proto analýza sleduje vývoj zájmu o ekonomiku ČR, hodnocení ekonomické situace a také tematické aspekty ekonomických informací. e) Minority ve zpravodajství Důležitým úkolem médií je informovat o menšinách a pro menšiny. Obsahová analýza umožňuje posoudit četnost a kvalitu zpravodajství o minoritách. Bylo-li by například o cizincích na území státu informováno pouze v souvislosti s trestnou činností, zpravodajství by se podílelo na podpoře xenofóbních nálad. Page 5 (Total 5)
3. Tematická variabilita a struktura zpravodajství Tematická variabilita posuzuje, jak dalece bylo zpravodajství různorodé. Každému jednotlivému příspěvku je přiřazeno jedno hlavní téma v závislosti na převažujícím obsahu příspěvku. Témata jsou přitom příspěvkům přiřazována z předem definovaného seznamu. Seznam sám obsahuje cca 700 různých témat. Hodnoty v Grafu 1 demonstrují, kolik různých tematických okruhů z celkového množství bylo v daném zpravodajském pořadu prezentováno. Žluté pruhy zobrazují variabilitu delších zpravodajských forem (filmové reportáže, živé vstupy, obrazové zprávy). Modré potom celkový souhrn s kratšími formami příspěvků. Čím více příspěvků dlouhých forem zpravodajské relace odvysílá u co nejširšího spektra tematických oblastí, tím prokazatelněji lze poukazovat na její snahu o pochopení hlubších souvislostí tématu a ne pouhý letmý výčet událostí. Graf 1: Srovnání variability domácího zpravodajství 0 50 100 150 200 250 300 Události 219 248 Události, komentáře 149 210 Tel. noviny 187 196 Zpravodajský deník 178 210 Ozv. dne 18:00 184 217 dlouhé formy všechny příspěvky Báze: Média: televize; rozhlas; Období: 2.Q/2005. Graf 1 dokládá, že nejvariabilnější domácí zpravodajství jak absolutně, tak v delších formách příspěvku odvysílaly ve 2. kvartále roku 2005 Události následované jak ve formě delších reportáží, tak v souhrnu všech odvysílaných témat hlavní zpravodajskou relací ČRo1 Ozvěny dne v 18:00. Ze srovnání vyplývá, že nejméně variabilní zpravodajství v delších formách nabídly Události, komentáře, ovšem s nutností poukazu na jejich odlišnou dramaturgii a formální výstavbu, která se snaží menší počet témat analyzovat do hloubky a podrobně rozebírat klíčové souvislosti společenského dění s přizvanými odborníky a zainteresovanými osobnostmi. Toto tvrzení však neplatí v součtu všech tematických oblastí, které se v Událostech, komentářích objevily, kde byl jejich počet s výjimkou výrazně vyšší hodnoty v případě Událostí, a naopak nižšího počtu v Televizní novinách u sledovaných relací relativně obdobný. Graf 2 ukazuje rovnoměrnost pokrytí domácího zpravodajství. Porovnává podíl prostoru, který věnovaly relace 10 nejčastěji prezentovaným tématům, s podílem prostoru, který zaujala všechna ostatní témata. Čím nižší je podíl pro 10 nejčetnějších témat, tím více prostoru zbývá pro prezentaci dalších témat, a tím rovnoměrněji je zpravodajství rozprostřeno. Relativní vyjádření použité v grafu má navíc tu výhodu, že výsledky neovlivňuje délka relace. Page 6 (Total 6)
Z Grafu 2 vyplývá, že nejvyšší rovnoměrnosti pokrytí témat domácího zpravodajství dosáhl ve sledovaném období Zpravodajský deník TV Prima, který poskytl ze všech hlavních zpravodajských relací nejvíce prostoru tématům mimo nejsledovanější desítku tematických okruhů (72%). Nicméně lze konstatovat, že hodnoty pokrytí ostatních, nedominatních tematických oblastí byly v případě Ozvěn dne a Událostí pouze nepatrně nižší. Nejméně pestré se z hlediska stanového kritéria ve sledovaném období jeví Televizní noviny TV NOVA. Graf 2: Podíl deseti nejčetnějších domácích témat na celkovém množství příspěvků (pouze delší formy) 0% 25% 50% 75% 100% Události 30% 70% Události, komentáře 33% 67% Tel. noviny 36% 64% Zpravodajský deník 28% 72% Ozv. dne 18:00 29% 71% podíl 10 nejčetnějších témat podíl ostatních témat Báze: Média: televize, rozhlas; Období: 2.Q/2005. Stejně jako je možné určit variabilitu domácího zpravodajství, je možné tato kritéria uplatnit také na variabilitu zahraničního zpravodajství. Vzhledem k tomu, že zahraničním zprávám je ve zpravodajství vyhrazen menší prostor, jak bude detailněji demonstrováno dále, jsou i absolutní čísla ve srovnání s grafy charakterizujícími tematické okruhy domácího zpravodajství nižší. Page 7 (Total 7)
Graf 3: Srovnání variability zahraničního zpravodajství 0 50 100 150 Události 110 136 Události, komentáře 73 110 Tel. noviny 85 128 Zpravodajský deník 52 110 Ozv. dne 18:00 79 99 dlouhé formy všechny příspěvky Báze: Média: televize, rozhlas; Období: 2.Q/2005. Z Grafu 3 zřetelně vyplývá, že zpravodajství Událostí je při referování o zahraničním dění z analyzovaných relací nejvariabilnější nejen z hlediska delších forem příspěvků, ale i v souhrnu všech zmiňovaných tématických oblastí jako celku vztahujících se k dění v zahraničí. Naopak nejmenší počet aspektů v informování o zahraniční situaci se ve sledovaném období v delších formách příspěvku objevil ve Zpravodajském deníku. Celkově s nejmenší mírou variability zahraniční události reflektovaly Ozvěny dne a Události, komentáře. Nicméně oba pořady se odlišnou dramaturgickou výstavbou věnují detailnějšímu rozboru sledovaných jevů v domácím prostředí i zahraničí, jak bylo popsáno výše. Poznámka: Pro zpravodajství českých televizí je typický poměrně vysoký podíl zpráv, které se týkají zahraničí (přibližně 1/3). Ve zpravodajství zahraničních televizí, které společnost Media Tenor kontinuálně analyzuje, je podíl zpráv ze zahraničí výrazně nižší (zejména v USA a Velké Británii). Třetinový podíl zpráv ze zahraničí je považován za optimální je tak zajištěna možnost základní orientace diváků v zahraničně-politických tématech, aniž by se tak dělo na úkor informací o domácím dění. Variabilita sama o sobě ještě nic nevypovídá o tematické struktuře. Z ní je přitom možné usuzovat na relevanci příspěvků. Platí, že relevantnější jsou ty příspěvky, které se týkají společnosti jako takové, které informují o důležitých aspektech (například zdravotnictví, ekonomika, školství apod.). Jde o tzv. témata ve veřejném zájmu, která ve sledovaném období hrají ústřední úlohu pro debatu občanů ve veřejném prostoru. Naopak příspěvky týkající se atraktivních témat (jako jsou dopravní či jiné nehody, individuální trestné činy, informace o celebritách apod.) jsou považovány za méně relevantní. Graf 4 srovnává rozdíly v přístupu k volbě témat mezi redakcemi Událostí a Televizních novin. Hodnoty v levé časti grafu vyjadřují procentuální převahu zájmu Televizních novin o danou tematickou kategorii a naopak. Je zřejmé, že Události České televize se soustředí na Page 8 (Total 8)
relevantnější témata jako je problematika EU, STÁTNÍ SPRÁVY, MEZINÁRODNÍCH UDÁLOSTÍ než Televizní noviny. Ty naopak upřednostňují příspěvky z kategorie BEZPEČNOST, NEHODY a SPOLEČNOST. Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že podobné diference mezi oběma relacemi jsou sledovatelné s jistými modifikacemi od počátku aplikace metodologie obsahové analýzy společnosti InnoVatio/Media Tenor na zpravodajské pořady českých televizí, tedy od roku 2001. Zřetelně je možné aplikací metod obsahové analýzy například vypozorovat, že dlouhodobá převaha tematické oblasti ZDRAVOTNICTVÍ ve zpravodajství Televizních novin oproti veřejnoprávním Událostem se ve 2. čtvrtletí roku 2005 v porovnání s předchozími časovými úseky výrazněji neprojevila. Grafy 4 a 5 dále zřetelně dokládají, že nedochází ke sbližování tematické agendy televize veřejné služby s televizemi privátními. Události reagovaly s větším důrazem než Televizní noviny na aktuální dění celospolečenského významu a přinesly více informací v tematických oblastech Evropské unie v důsledku pokračujícího procesu ratifikace tzv. Euroústavy (její neúspěšné schvalování ve Francii a Nizozemí, úvahy nad dalším smyslem tohoto dokumentu a jeho potenciálním způsobem ratifikace v České republice), státní správy ve spojitosti se sestavováním nové vlády Jiřího Paroubka a církve v souvislosti s úmrtím Jana Pavla II. a volbou jeho nástupce Benedikta XVI.. Televizní noviny se naopak oproti Událostem s výraznou převahou zaměřily na informování v tematických oblastech bezpečnost a nehody, jak bude patrné při detailnějším pohledu na prezentaci těchto tematických oblastí v jednotlivých zpravodajských relacích níže (Graf 8 a Graf 9). Graf 4: Srovnání rozdílů v tematické agendě Událostí a Televizních novin -10% -8% -6% -4% -2% 0% 2% 4% 6% 8% 10% BEZPEČNOST NEHODY SPOLEČNOST EU VŠEOBECNĚ STÁTNÍ SPRÁVA PŘÍRODA CÍRKEV MEZINÁROD.UD. JUSTICE HOSPODÁŘ.POL. Vyšší podíl na zpravodajství Televizních novin Vyšší podíl na zpravodajství Událostí Báze: počet příspěvků delší formy; Média: Události, Televizní noviny; Období: 2.Q/2005. Graf 5 komparuje ze shodného hlediska tematickou agendu Událostí a Zpravodajského deníku TV Prima. Lze konstatovat, že Zpravodajský deník klade silnější akcent než Události na obdobné oblasti jako Televizní noviny. Navíc je v jeho případě stále patrný výraznější zájem na informování o situaci ve zdravotnictví dlouhodobě typický pro zpravodajství privátních stanic, zatímco tento aspekt nebyl, jak bylo řečeno výše, ve sledovaném období v porovnání tematické struktury Událostí a Televizních novin patrný. Page 9 (Total 9)
Graf 5: Srovnání rozdílů v tematické agendě Událostí a Zpravodajského deníku -6% -4% -2% 0% 2% 4% 6% BEZPEČNOST EU VŠEOBECNĚ CÍRKEV NEHODY SPOLEČNOST MEZINÁROD.UD. PŘÍRODA STÁTNÍ SPRÁVA ZDRAVOTNICTVÍ HISTORIE Vyšší podíl na zpravodajství Televizních novin Vyšší podíl na zpravodajství Událostí Báze: počet příspěvků delší formy; Média: Události, Zpravodajský deník; Období: 2.Q/2005. Poznámka: Média veřejné služby při rozhodování o zařazení či nezařazení příspěvku do vysílání dávají výběrovým kritériím jinou váhu než média soukromá. Hodnota zprávy je přitom určována třemi základními atributy: aktuálnost, relevance a míra neobvyklosti. Zatímco soukromé televize maximalizují hodnotu zprávy zařazením co nejméně obvyklých informací na úkor relevantních zpráv, editoři médií veřejné služby se soustředí na výběr relevantních příspěvků. Rozdíl ve výběru zpráv pak má své důsledky i v míře sledovanosti. Kurióznější, byť méně relevantní zpravodajství je mezi diváky sledovanější (toto platí pouze paušálně, ne pro všechny socio-demografické skupiny). Rozdíly v zájmu jednotlivých redakcí o konkrétní témata dokládají Grafy 6 a 7, které ukazují tematické aspekty, jimž se věnovaly zpravodajské redakce jedné ze sledovaných televizí, ale ve zpravodajství druhé televize bylo toto téma zcela opomenuto. Zatímco v Událostech byla oproti Televizním novinám věnována pozornost problematice vývozu zbraní ze státu, otázkám týkajících se dění v zahraničí (zahraniční politika EU, situace EU bez vztahu k České republice, zasedání OSN) a zahraniční politiky ČR (vztahy s Rakouskem), potom zpravodajská relace TV NOVA se zaměřila na divácky atraktivní témata skandalizujícího charakteru jako jsou sebevraždy či prodej padělaných předmětů s převážně domácí tematikou. Upřednostňování těchto tematických okruhů je dalším faktorem výrazně odlišující zpravodajství privátních stanic a veřejnoprávní České televize, jak bude detailněji objasněno níže. Page 10 (Total 10)
Graf 6: Nejčastější témata Událostí, která se vůbec neobjevila v Televizních novinách 0 5 10 15 20 vývoz zbraní ze státu zahr.pol.eu Čs-Rak.vztahy poslanecká imunita EU bez ČR-jiné mezinárodní jednání pol.vůči cizincům historie-jiné konces.poplatky zasedání OSN se vztahem k ČR bez vztahu k ČR Báze: počet příspěvků delší formy; Média: Události; Období: 2.Q/2005. Graf 7: Nejčastější témata Televizních novin, která se vůbec neobjevila v Událostech 0 5 10 15 20 sebevraždy prodej padělků panika obyvatel HZS autorský zákon drogy obec. hosp.poltika EU nové produkty zákon o st.službě zimní sporty se vztahem k ČR bez vztahu k ČR Báze: počet příspěvků delší formy; Média: Televizní noviny; Období: 2.Q/2005. Poznámka: Číselné údaje v grafu představují počet příspěvků. Tematické aspekty byly zařazeny do grafu jen v případě, že se ani jednou neobjevily v agendě srovnávané relace. Page 11 (Total 11)
Jedním ze základních indikátorů, které vypovídají o orientaci relace, je podíl příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství. Jak ukazuje Graf 8, podíl kriminálních činů na zpravodajství Událostí je dlouhodobě výrazně nižší než je tomu u zpravodajství hlavních relací privátních stanic. Zatímco v Událostech se pohybuje průměrně na hranici 1-2%, v Televizních novinách to byl v květnu a červnu sedminásobek, ve Zpravodajském deníku pak pětinásobek. Obecně lze konstatovat, že podíl zpráv o individuálních kriminálních činech v Událostech od srpna roku 2004, kdy kulminoval na hranici 3% dlouhodobě klesá a v květnu a červnu pak nepřesáhl hranici 1%. Graf 8: Vývoj podílu příspěvků o kriminálních činech na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) 10,00% Události Televizní noviny Deník 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% VI.04 VII.04 VIII.04 IX.04 X.04 XI.04 XII.04 I.05 II.05 III.05 IV.05 V.05 VI.05 Báze: počet příspěvků delší formy; Média: Události, Tel. noviny, Deník; Období: 06/2004 06/2005. Poznámka: Do tematického aspektu kriminální činy spadají informace o kriminalitě jednotlivců (přepadení, vraždy, násilí, majetková trestná činnost, prokázaná vina při dopravních nehodách, distribuce drog apod.). Skupinová kriminalita, činnost mafie, závažné hospodářské delikty spadají pod samostatné aspekty. Obdobně jako je tomu u kriminálních činů je možné dlouhodobě pozorovat výraznější prostor, který věnují zpravodajské relace privátních televizí oproti veřejnoprávním médiím zprávám o dopravních nehodách. V květnu 2005 dosáhl podíl dopravních nehod v tematické agendě Událostí dlouhodobého minima (0,6 %). V červnu se pak v souvislosti s nástupem turistické sezóny sice zvýšil, ale v meziročním srovnání června 2004 a 2005 je stále jen třetinový. Lze konstatovat, že podíl příspěvků o dopravních nehodách ve zpravodajství soukromých televizí z dlouhodobého hlediska, stejně jako je tomu v případě Událostí, klesá (5 6% v červnu 2004, 2,5% v červnu 2005). Nicméně přesto zůstává výrazně vyšší než v Událostech. Page 12 (Total 12)
Graf 9: Vývoj podílu příspěvků o nehodách na zpravodajství (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) 7,00% Události Televizní noviny Deník 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% VI.04 VII.04 VIII.04 IX.04 X.04 XI.04 XII.04 I.05 II.05 III.05 IV.05 V.05 VI.05 Báze: počet příspěvků delší formy; Média: Události, Tel. noviny, Deník; Období: 06/2004 06/2005. Graf 10 ukazuje, kolik prostoru věnovaly zpravodajské relace celoplošných elektronických médií mimo své speciální sportovně zaměřené části tematickému aspektu hokej v souvislosti s úspěchem českých hokejistů na Mistrovství světa v hokeji ve Vídni. Z grafu je zřejmé, že informacím o hokejovém šampionátu se ve zpravodajství České televize nevěnovala pouze jeho sportovně orientovaná část Branky, body, vteřiny, ale výrazný prostor mu poskytla i hlavní zpravodajská část Událostí (4%). Zhruba poloviční podíl příspěvků věnoval hokeji Zpravodajský deník. Televizní noviny se zabývaly ve své hlavní zpravodajské části hokejovým mistrovstvím nejméně (0,5%). Graf 10: Vývoj podílu tematického aspektu hokej na zpravodajství srovnání relací 4,50% Události Události, komentáře Ozvěny dne v 18:00 Televizní noviny Deník 4,00% 3,50% 3,00% 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% III.05 IV.05 V.05 VI.05 Báze: počet příspěvků delší formy; Média: Události, Tel. noviny, Deník; Období: 03/2005 06/2005. Page 13 (Total 13)
4. Vztažné oblasti zpravodajství Pro každý jednotlivý příspěvek je zjišťována vztažná oblast, tzn. ke které geografické oblasti se příspěvek ve své většině vztahuje. Zahraniční vztažné oblasti jsou sledovány na úrovni zemí, případně větších geopolitických celků. Pro domácí zpravodajství je detailně monitorována vztažná oblast na úrovni obcí, okresů a krajů. Rozhodující pro určení vztažné oblasti je dopad informace. Legislativní proces v českém parlamentu bude klasifikován se vztahem k ČR (zákony platí pro celou populaci), ale omezení dopravy v blízkosti parlamentních budov má vztah pouze k Praze (řidiči v Táboře mohou zůstat klidní). Analýza rozděluje každý příspěvek podle toho, zda jsou v něm popisovány skutečnosti spojené s ČR, nebo ne, na domácí a zahraniční. Přibližně třetinový podíl příspěvků bez vztahu k ČR indikuje, že prostor věnovaný zahraničnímu zpravodajství není poddimenzován. Ve srovnání s podílem zahraničního zpravodajství, které nabízí britské, německé nebo americké televizní zpravodajství, lze konstatovat, že český divák je informován o zahraničním dění intenzivněji než např. americký nebo britský, a přibližně stejně intenzivně jako německý. Ze srovnání podílu příspěvků o zahraničí v Grafu 11 na hlavních zprávách ČT, Novy a Primy vyplývá, že nejvíce informací ze zahraničí přinášejí dlouhodobě Události. Jejich zájem o zahraniční dění kulminoval v listopadu 2004 v souvislosti s volbou prezidenta v USA a prezidentskými volbami na Ukrajině, jejich manipulací a následnou ústavní krizí, kdy podíl zahraničních zpráv dosáhl 42%. V případě zpravodajství privátních stanic lze konstatovat, že kromě toho, že podíl jejich zpráv ze zahraničí nedosahuje úrovně Událostí, případně Událostí, komentářů, kde je podíl zahraničních příspěvků mírně vyšší než v případě Událostí (38, 29, resp. 35% v analyzovaném období), a tento poměr je dlouhodobě stabilní bez větších posunů v závislosti na aktuálním dění v zahraničí nadregionálního významu. Ve 2. čtvrtletí přinesly Události relativně nejvíce příspěvků se zahraniční tematikou v dubnu zejména ve spojitosti s úmrtím papeže Jana Pavla II. a volbou jeho nástupce. Zvýšený zájem o zahraničí v červnu souvisel především s neúspěšnou ratifikací tzv. Euroústavy ve Francii a Nizozemsku. Graf 11: Podíl příspěvků bez vztahu k ČR na celkovém počtu příspěvků (srovnání Událostí, Televizních novin a Zpravodajského deníku) 45% Události Televizní noviny Deník 42% 40% 35% 30% 29% 30% 38% 36% 35% 34% 34% 30% 34% 28% 30% 25% 23% 20% 15% 10% 5% 0% VI.04 VII.04 VIII.04 IX.04 X.04 XI.04 XII.04 I.05 II.05 III.05 IV.05 V.05 VI.05 Báze: delší formy příspěvků; Média: ČT, Nova, Prima; Období: 06/2004-06/2005. Page 14 (Total 14)
Pro posouzení geografické vyváženosti zahraničního zpravodajství a aktuálnosti jeho reflexe klíčových zahraničních událostí je nutný detailnější pohled na zahraniční vztažné oblasti, jak ho podává v případě Událostí Graf 12 a v případě Televizních novin Graf 13. Graf 12: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Události) Vatikán USA Irák Velká Británie Polsko Německo Slovensko Rusko Rakousko Francie Izrael Afghánistán Čína Írán Japonsko 0 10 20 30 40 50 60 70 delší formy krátké formy/flash Báze: příspěvky o zahraničí; Média: Události; Období: 2.Q/2005. Zájem o jednotlivé země je determinován samotným děním v dané zemi, přítomností zahraničního reportéra v té které zemi a nabídkou informací prostřednictvím agentur. Česká republika nepatří k bývalým koloniálním mocnostem, a tak se zájem o zahraniční země nesoustředí pouze na bývalé kolonie (jako je tomu například v případě zahraničního zpravodajství britských nebo francouzských televizí). V druhé čtvrtině se soustředila pozornost Událostí ve spojitosti se zmiňovanými událostmi na Vatikán. Stejně jako v předchozích místech věnovaly Události výraznou pozornost USA a poválečné obnově Iráku. Parlamentní volby a postoj nové předsedající země Evropské unie k neúspěšnému referendu o ratifikaci tzv. Euroústavy obrátily pozornost Událostí na Velkou Británii. S výjimkou informací z Afghánistánu převažovaly v případě ostatních zemí delší formy příspěvků nad krátkými, čímž se Události svébytně odlišily od zahraničního zpravodajství Televizních novin, jak je zřetelné z Grafu 13, který prezentuje patnáct nejčastěji zastoupených zemí v Televizních novinách. V jejich případě převažovaly zejména v informování ze vzdálenějších regionů krátké formy zpráv (Irák, Rusko, Izrael, Austrálie atd.). Oproti Událostem kladla zpravodajská redakce TV NOVA s převahou největší důraz na dění v USA a s odstupem na Velkou Británii a Irák. V porovnání s Událostmi se výrazně méně zabývala situací ve Vatikánu, jak následně konkretizuje Graf 14. Page 15 (Total 15)
Graf 13: Vztažné oblasti zahraničního zpravodajství (Televizní noviny) 0 10 20 30 40 50 60 70 USA Velká Británie Irák Slovensko Rusko Německo Francie Vatikán Čína Itálie Izrael Austrálie Japonsko Írán Polsko delší formy krátké formy/flash Báze: příspěvky o zahraničí; Média: Televizní noviny; Období: 2.Q/2005. Graf 14 dokumentuje podíl příspěvků s převažujícím tematickým aspektem papež na hlavním zpravodajství celoplošných televizí. V období zhoršujícího se zdravotního stavu Jana Pavla II., jeho smrti a volby jeho nástupce v dubnu informovaly o sledovaném tematickém aspektu jednoznačně s nejvyšší frekvencí zpravodajské relace České televize Události a Události, komentáře. Zpravodajství ostatních analyzovaných médií se zabývalo osobou papeže v obdobné míře (6% podíl na zpravodajství). V květnu a červnu zájem o osobu nového papeže ve všech sledovaných relacích utichl. Graf 14: Podíl příspěvků s tématickým aspektem papež srovnání relací 18,00% Události Události, komentáře Ozvěny dne v 18:00 Televizní noviny Deník 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% II.05 III.05 IV.05 V.05 VI.05 Báze: delší formy příspěvků ; Média: Události, Tel. noviny, Deník, Ozvěny dne; Období: 2-6/2005. Page 16 (Total 16)
Geografickou vyváženost domácího zpravodajství je možné orientačně poměřovat s údaji ČSÚ o podílu obyvatel jednotlivých oblastí na české populaci. Toto srovnání indikuje ty oblasti, které jsou zpravodajsky v hlavní relaci bohatě pokryté, a ty, u nichž podíl příspěvků dlouhodobě zaostává. V druhém kvartálu Události ve zpravodajství o regionech prezentovaly 28% příspěvků o Praze, což představuje více než dvojnásobek oproti poměrnému počtu obyvatel žijícím v hlavním městě. Po Praze byl v porovnání podílu příspěvků a počtu obyvatel nejvýrazněji zastoupen Královéhradecký kraj, když podíl příspěvků o něm byl dvojnásobný než poměrný počet obyvatel v této oblasti. Z porovnání podílu příspěvků na zpravodajství a počtem obyvatel zároveň vyplývá, že tento nepoměr je naopak výrazně nepříznivý v případě Zlínského a Středočeského kraje (2, resp. 4% příspěvků, oproti 6, resp. 11% obyvatelstva ČR), který tak zůstává výrazně ve stínu Prahy, a podíl informací z toho regionu je v Událostech výrazně poddimenzován právě v důsledku silnější prezentace Prahy ležící v jeho centru. Dalšími regiony, které na sebe nedokázaly aktuálním děním výrazněji obrátit pozornost Událostí, byla Vysočina a Pardubický kraj. Struktura je stejně jako v případě zahraničního zpravodajství determinována přítomností regionálních zpravodajských týmů a zázemím, které je v daných regionech pro práci zpravodajů vytvořeno. Graf 15: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel (Události) 30% 25% 28% podíl zpráv podíl obyvatel (ČSÚ) 20% 15% 10% 5% 12% 4% 11% 6% 9% 8% 7% 10% 8% 6% 6% 6% 6% 6% 5% 4% 4% 5% 6% 5% 5% 5% 2% 2% 2% 4% 4% 5% 2% 3% 3% 0% Praha MS kraj Olomoucko Jihomor. kraj Brno Pardubicko Liberecko Ostrava Karlovarsko Báze: příspěvky o regionech; Média: Události ČT1; Období: 2.Q/2005. Graf 16 vychází z obdobného porovnání jako předchozí graf s tou výjimkou, že v podílu příspěvků o jednotlivých regionech jsou zahrnuty všechny zpravodajské relace České televize, tedy i regionálně zaměřené zpravodajství. ČT zajišťuje regionální zpravodajství prostřednictvím relací Večerník z Čech, Jihomoravský večerník, Týden v regionech a Report. Pokrytí jednotlivými redakcemi se přesně nekryje s hranicemi regionů, Na Olomoucku a Zlínsku se setkává vysílání Jihomoravského večerníku a Reportu, na Vysočině Večerníku z Čech a Jihomoravského večerníku. Zatímco v případě Událostí vyplynul z analyzovaných dat závěr, že regionálně zaměřené zpravodajství o Praze bylo ve 2. čtvrtletí roku 2005 předimenzované, potom z globálnějšího pohledu zahrnujícího všechny zpravodajské relace České televize se jeví podíl příspěvků o Page 17 (Total 17)
Praze k počtu jejích obyvatel vyvážený, stejně jako je tomu v případě Budějovického či Královéhradeckého kraje, o nichž přinesly Události relativně více informací, nebo u Zlínského kraje a Vysočiny, jimž Události věnovaly méně pozornosti než vyplývá ze souhrnu všech zpravodajských relací ČT. Z pohledu souhrnu všech zpravodajských relací se pak jeví jako relativně nejméně pokryté regionální zpravodajství ze Středočeského kraje a Liberecka. Graf 16: Poměr mezi podílem příspěvků z jednotlivých regionů a podílem obyvatel Česká televize (všechny relace ČT) 15% 13% 12% 11% podíl zpráv 11% podíl obyvatel (ČSÚ) 12% 10% 5% 2% 8% 9% 5% 8% 8% 6% 6% 6% 6% 6% 6% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 4% 4% 2% 2% 6% 4% 3% 3% 0% Praha MS kraj Olomoucko Jihomor. kraj Brno Pardubicko Liberecko Ostrava Karlovarsko Báze: příspěvky o regionech; Média: Události ČT1; Období: 2.Q/2005. Poznámka: Obecně platí, že ve zpravodajství o regionech dosahuje ve všech analyzovaných hlavních relacích ČT, Novy, Primy a ČRo1 nejvyšší podíl příspěvků Praha na úkor ostatních regionů. Je to přirozené a souvisí to s výjimečným postavením hlavního města. Na druhou stranu: čím méně pozornosti Praha přitáhne, tím větší je pravděpodobnost, že zpravodajství o regionech bude rovnoměrné. Page 18 (Total 18)
5. Politické zpravodajství Analýza politického zpravodajství je prováděna na úrovni výpovědí. Každá jednotlivá výpověď o konkrétním politikovi nebo politické straně je analyzována samostatně. Sledovány jsou přitom následující atributy: o subjekt (politik nebo strana) o tematická souvislost (s čím je subjekt spojován?) o kontext výpovědi (jak byl daný subjekt ve výpovědi představen?) o výslovné hodnocení (jak byl daný subjekt výslovně hodnocen?) o původce výpovědi (Kdo je původcem informace, případného hodnocení a kontextu výpovědi o subjektu. Původcem hodnocení přitom nemusí být reportér. Hodnocení může pocházet od politického odpůrce, obyvatel, expertů apod. Například: analytici mohou kritizovat důchodovou reformu připravenou ministrem financí) V jednom příspěvku tak může být analyzováno více výpovědí o stejném politikovi (nebo politické straně) a to v tom případě, že se některá ze složek výpovědi změní. Jednotlivé tematické souvislosti jsou slučovány do nadřazených kategorií: o věcně-politická témata (Například hospodářská politika, zdravotnictví, školství, rodinná politika ) o mezistranická témata (Informace o vzájemných vztazích, jednáních, střetech s partnery z ostatních politických stran) o vnitrostranická témata (Informace o personálních záležitostech, stranických financích, sjezdech, stranických volbách ) o personální témata (Pouze v tom případě, je-li subjektem konkrétní politik. Například informace o vzdělání, zdravotním stavu, osobnostních vlastnostech ) Politické zpravodajství je senzitivní. Strany se navzájem podezírají z lepšího mediálního obrazu v důsledku nadstandardních vztahů s médii. Současně se samy snaží získat výhodu s cílem vylepšit svůj mediální obraz. Tato snaha je pochopitelně zcela legitimní. Na druhé straně stojí požadavek odstupu a neutrality média od popisovaných skutečností, a tedy i od politiků (platí pro zpravodajství, v publicistických pořadech se naopak očekává vyjádření názoru). To je chápáno jako základní kvalitativní požadavek a současně maxima profesionální žurnalistiky. Kombinací výše popsaných atributů je možné sestavit poziční mapu jednotlivých stran ve zpravodajství. Poziční mapa ukazuje tři základní kvality zpravodajství o politických stranách: o neutralita zpravodajství (podíl kontextově neutrálních výpovědí na celkovém počtu výpovědí o politické straně) osa Y o věcnost výpovědí (podíl informací věcně-politického charakteru na celkovém množství informací o politické straně) osa X o intenzita zájmu o politickou stranu (počet výpovědí o politické straně) reprezentuje velikost bubliny Page 19 (Total 19)
Graf 17: Srovnání míry neutrality prezentace politických stran a podílu výpovědí o věcně-politických tématech (Události) 100% ČSSD KDU-ČSL ODS 90% 80% KSČM US-DEU 70% 60% 50% 50% 60% 70% 80% Báze: výpovědi o politických stranách v Událostech; Období: 2.Q/2005. Vysvětlení: Vodorovná osa ukazuje podíl informací o politických/programových postojích stran. Svislá osa podíl výpovědí s neutrálním kontextem. Velikost bubliny ilustruje intenzitu zájmu o danou politickou stranu. Poznámka: Výrazně nižší počet informací o KSČM než o ostatních parlamentních stranách (množství výpovědí vyjadřuje velikost bubliny ) je v souladu s dlouhodobým trendem nejen v Událostech, ale i v hlavních zpravodajských relacích Novy, Primy a ČRo1. Tento stav nelze vysvětlovat jako diskriminaci KSČM, nýbrž jako důsledek jejího postavení v současné politické konstelaci. Z grafu je patrné, že Události věnovaly nejvíce pozornosti situaci v ČSSD. Nejméně informací naopak Události přinesly o KSČM a ODS. Zatímco v případě ODS se informace týkaly politických a programových postojů strany ve 78%, v případě ostatních politických subjektů to bylo výrazně méně často. Události zároveň informovaly o KSČM před US-DEU s největší mírou kontextuálně nepříznivých zpráv. Naopak relativně nevyváženější bylo zpravodajství o ODS, v jejíž prezentaci se objevilo relativně nejvíce referencí neutrálního charakteru. Graf 18 ukazuje četnost výpovědí o parlamentních stranách v Událostech a kontext jejich hodnocení, a potvrzuje tak závěr popisovaný u předchozího grafu. Původci hodnocení nemusí být vzhledem k nastavené metodologii pouze novináři, ale také političtí příznivci či oponenti, zástupci hospodářství, státní správy či různí experti. Page 20 (Total 20)
Graf 18: Četnost výpovědí o stranách a kontext hodnocení (Události) 0% 25% 50% 75% 100% ČSSD 74 1292 28 KDU-ČSL 21 451 4 US-DEU 24 373 2 ODS 11 356 9 KSČM 25 204 3 negativní neutrální pozitivní Média: Události; Období: 2.Q/2005. Nejvyšší podíl kontextuálně negativních informací prezentovaly Události o opoziční KSČM (11%). Naopak nejpříznivěji byla v Událostech představena další opoziční strana ODS. Graf 19 pro porovnání ukazuje kontext hodnocení politických stran v Televizním novinách TV NOVA. Ty prezentovaly obě parlamentní opoziční strany s výrazně menší mírou negativity než strany vládní koalice, přičemž nejhorší mediální obraz měla v jejich rámci KDU-ČSL, která byla v 11,5% představena v kontextu negativních skutečností (ČSSD 10,3, US-DEU 9,3% negativních referencí). Page 21 (Total 21)
Graf 19: Četnost výpovědí o stranách a kontext hodnocení (Televizní noviny) 0% 25% 50% 75% 100% ČSSD 122 1033 30 KDU-ČSL 42 319 US-DEU 23 222 1 ODS 9 216 4 KSČM 8 143 1 negativní neutrální pozitivní Média: Televizní noviny; Období: 2.Q/2005. Lze tedy konstatovat, že zatímco Události ve 2. čtvrtletí reflektovaly sestavení nového vládního kabinetu Jiřího Paroubka především neutrálním způsobem v očekávání prvních kroků nové vlády, nehodnotili vládní strany výrazně ani v negativním, ani pozitivním směru a podíl kontextuálně negativních zpráv o koaličních stranách se v porovnáním s předchozím obdobím vládní krize snížil, potom Televizní noviny nadále konfrontovaly s nepříjemnými tématy vládní strany častěji než opoziční ODS a KSČM. Graf 20 popisuje kontext hodnocení deseti nejčastěji prezentovaných politiků v Událostech ve sledovaném období. Z hodnot grafu je patrné, že nový ministerský předseda Jiří Paroubek na sebe dokázal výrazně obrátit pozornost Událostí. Ty ho zároveň oproti jeho předchůdci Stanislavu Grossovi, který se v rámci této relace i po svém odchodu z pozice předsedy vlády stal politikem s nejhorším mediálním obrazem, hodnotili s výrazně nižší mírou negativity. Druhý nejprezentovanější politik Václav Klaus byl kromě vnitropolitické situace nejčastěji prezentován v souvislosti se svými postoji k ratifikaci tzv. Euroústavy a Evropské unii jako celku. Kauza katarského prince obviněného na našem území a spor s vrchní státní zástupkyní Marií Benešovou o jeho vydání obrátila oproti předchozím obdobím pozornost na ministra spravedlnosti Pavla Němce. Page 22 (Total 22)
Graf 20: Četnost výpovědí o politicích a kontext jejich hodnocení (Události) 0% 25% 50% 75% 100% Paroubek Jiří 18 337 15 Klaus Václav 13 215 5 Gross Stanislav 20 138 1 Němec Pavel 7 104 Kalousek Miroslav 5 82 Sobotka Bohuslav 1 73 2 Svoboda Cyril 2 73 1 Bublan František 1 58 Emmerová Milada 46 Jahn Martin 45 negativní neutrální pozitivní Média: Události; Období: 2.Q/2005. Grafy 21 a 22 popisují nejčastěji prezentované politiky v hlavních zpravodajských relacích privátních televizí. Je zřejmé, že Televizní noviny i Zpravodajský deník se s Událostmi shodly na třech nejčastěji prezentovaných politicích v jejich rámci, stejně jako na relativně vysoké míře negativity, s níž prezentovaly předsedu ČSSD Stanislava Grosse, či zájmu, který upřely v souvislosti s popisovanou kauzou katarského prince na Pavla Němce. Oproti Událostem se privátní stanice výrazněji zaměřily na prezentaci Josefa Hojdara, jež se stal v obou pořadech komerčních televizí politikem s nejhorší mediální image v souvislosti s jeho vyloučením z ČSSD. Page 23 (Total 23)
Graf 21: Četnost výpovědí o politicích a kontext jejich hodnocení (Televizní noviny) 0% 25% 50% 75% 100% Paroubek Jiří 18 217 21 Gross Stanislav 31 129 1 Klaus Václav 22 126 Němec Pavel 9 73 Kalousek Miroslav 4 77 Sobotka Bohuslav 2 53 2 Hojdar Josef 16 35 1 Emmerová Milada 7 42 Bublan František 5 44 Svoboda Cyril 5 43 negativní neutrální pozitivní Média: Televizní noviny; Období: 2.Q/2005. Graf 22: Četnost výpovědí o politicích a kontext jejich hodnocení (Zpravodajský deník) 0% 25% 50% 75% 100% Paroubek Jiří 4 207 14 Klaus Václav 6 124 3 Gross Stanislav 24 80 2 Kalousek Miroslav Němec Pavel Emmerová Milada Sobotka Bohuslav 3 3 6 72 54 48 38 Hojdar Josef 13 24 Svoboda Cyril Topolánek Mirek 1 2 33 31 negativní neutrální pozitivní Média: Zpravodajský deník; Období: 2.Q/2005. Page 24 (Total 24)
6. Ekonomické zpravodajství Do ekonomického zpravodajství jsou jednak zahrnovány příspěvky, které se týkají makroekonomické situace České republiky, jednak příspěvky, ve kterých jsou popisovány podniky nebo branže. Není přitom podmínkou, aby se celý příspěvek týkal ekonomiky. Rozhodující je přítomnost makro nebo mikroekonomického tématu na prostoru alespoň 5 vteřin. Graf 23 popisuje vývoj prezentace podnikové sféry v Událostech. Z dlouhodobého hlediska je zřejmé, že podíl negativních výpovědí o hospodářských subjektech klesá, z meziročního porovnání (červen 2004 36%, červen 2005 9%) je patrné, že tento trend je stabilní a poměrně výrazný. Po listopadu 2004, kdy dosáhl podíl negativity ve zprávách o podnicích maximální hodnoty 35%, přišel v prosinci výrazný pokles na 18,5% negativních zpráv a na stabilně nižší úrovni se negativita ekonomického zpravodajství držela v Událostech až do konce analyzovaného období, jak je zřetelné z grafu. Graf 23: Vývoj prezentace podnikové sféry (Události) 100% 6 1 5 12 9 4 17 6 9 12 6 2 6 75% 50% 46 67 60 90 103 66 91 98 147 130 139 222 140 25% 0% 29 34 38 24 48 33 25 30 32 31 30 12 14 VI.04 VII.04 VIII.04 IX.04 X.04 XI.04 XII.04 I.05 II.05 III.05 IV.05 V.05 VI.05 negativní neutrální pozitivní Báze: výpovědi o podnicích; Média: Události; Období: 06/2004-06/2005. Page 25 (Total 25)
Graf 24: Vývoj prezentace podnikové sféry (Televizní noviny) 100% 1 1 1 1 19 1 12 2 3 1 6 75% 50% 53 29 25 17 20 46 54 68 61 72 84 67 69 25% 0% 26 25 31 40 40 13 27 25 22 14 13 24 21 VI.04 VII.04 VIII.04 IX.04 X.04 XI.04 XII.04 I.05 II.05 III.05 IV.05 V.05 VI.05 negativní neutrální pozitivní Báze: výpovědi o podnicích; Média: Televizní noviny; Období: 06/2004-06/2005. Graf 24 ukazuje vývoj prezentace podnikové sféry v Televizních novinách. Ačkoliv je patrné, že zpravodajství TV NOVA představuje podnikovou sféru dlouhodobě s vyšší mírou negativity než Události, i v jeho rámci je v delším časovém horizontu pozorovatelný obdobný trend jako v Událostech a negativita ve zprávách o hospodářských subjektech klesá. Zatímco v listopadu 2004 podíl nepříznivých zpráv o podnicích kulminoval na 59%, potom v dubnu následujícího roku dosáhl v meziročním srovnání nejnižší hodnoty 13% a průměrně mělo ve 2. čtvrtletí roku 2005 20% zpráv kontextuálně negativní charakter. Grafy 25 a 26 popisují nejčastěji prezentované podniky a kontext jejich hodnocení v Událostech a Televizních novinách. Graf 25: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Události) 0 20 40 60 80 100 Český Telecom ČT Praha ČD ČEZ VZP ČS Čs.správa letišť Vítkovice Steel Zetor Český rozhlas negativní neutrální pozitivní Báze: výpovědi o podnicích; Média: Události; Období: 2.Q/2005. Page 26 (Total 26)
Graf 26: Počet výpovědí a kontext hodnocení vybraných podniků (Televizní noviny) 0 10 20 30 40 50 60 ČD Česká pošta Český Telecom ČEZ Čs.správa letišť ČS Nova VZP Škoda Auto CME negativní neutrální pozitivní Báze: výpovědi o podnicích; Média: Televizní noviny; Období: 2.Q/2005. Z grafů je patrné, že Události se oproti Televizním novinám se silnějším akcentem zaměřily na zprávy o dokončení privatizace Českého Telecomu, převzetí jeho majoritní části Telefónikou a informování o vymáhání koncesionářských poplatků od neplatičů Českou televizí. Události se zároveň oproti Televizním novinám výrazněji zabývaly dokončením privatizačního procesu společnosti Vítkovice Steel. Podnikem s nejhorším mediálním obrazem byla v Událostech Česká spořitelna, když ji 28% prezentovalo v kontextu negativních skutečností. Televizní noviny se naopak výrazněji věnovaly dění v Českých drahách, z něhož tematicky dominovaly hrozba stávka zaměstnanců, vyjednání nové kolektivní smlouvy mezi odboráři a vedením společnosti, v jehož čele v analyzovaném období vystřídal odstoupivšího Petra Kousala Josef Bazala. Televizní noviny navíc častěji informovaly o zdražení služeb České pošty. Obě relace oproti předchozím obdobím přinesly větší množství informací o České správě letišť v souvislosti s odvoláním Martina Kačura. Televizní noviny zároveň referovaly o ČSL spolu s informacemi o VZP s nejvyšší mírou negativity. Page 27 (Total 27)
Grafy 27 a 28 popisují tematické souvislosti v kontextu hodnocení podniků v Událostech a Televizních novinách. Z porovnání obou relací vyplývají určité shody, ale i rozlišnosti v informování o detailní problematice z podnikové sféry. Nejčastějším tematickým aspektem, v jehož souvislosti zpravodajství o podnicích informovalo, byly v České televizi i TV NOVA oblasti produktů a poskytovaných služeb (v Událostech zejména ve spojitosti s Českou televizí a Českým Telecomem, v Televizních novinách s Českou poštou) a obchodní vztahy. Oproti Televizním novinám přinesly Události více informací o privatizaci klíčových podniků (Český Telecom a Vítkovice Steel) jak bylo popsáno výše, jejich novém majetkovém uspořádání a záměrech nových majitelů do budoucna. Televizní noviny se naopak se silnějším akcentem zaměřily na informace týkající se topmanagementu (odvolání ředitelů v ČSL a Českém Telecomu) a stávkovou pohotovostí na Českých drahách. Graf 27: Tematické souvislosti a kontext hodnocení podniků (Události) 0 20 40 60 produkty/služby obch. vztahy privatizace státní rámec - jiné cenová politika vlastnické vztahy topmanagement majetkové účasti vztahy k zákazníkům budoucnost negativní neutrální pozitivní Báze: výpovědi o podnicích; Média: ČT; Období: 2.Q/2005. Page 28 (Total 28)
Graf 28: Tematické souvislosti a kontext hodnocení podniků (Televizní noviny) 0 10 20 30 40 produkty/služby obch. vztahy topmanagement vlastnické vztahy cenová politika vztahy k zákazníkům odbory krimi vůči podniku státní rámec - jiné stávky negativní neutrální pozitivní Báze: výpovědi o podnicích; Média: Nova; Období: 2.Q/2005. Poznámka: Pro zpravodajství o podnicích platí přísná pravidla, která mají zaručit to, aby zpravodajství nebylo skrytou reklamou na produkty a služby. Důsledkem těchto pravidel je také redukce podnikového zpravodajství do několika málo aspektů. Přitom podniková realita zahrnuje také lidské zdroje, výzkum a vývoj, sociální angažovanost. Zpravodajství o podnicích ve své většině reaguje na konkrétní události (zpravidla konfliktní), oproti tomu informace o pravidelném chodu událostí a informace o budoucnosti (výzkum, vývoj) absentují. Page 29 (Total 29)
7. Gender ve zpravodajství Mediální zpravodajství může podporovat, nebo naopak rozrušovat stereotypy v myšlení majoritní veřejnosti o menšinách (počítejme mezi ně v rámci mediální reality i ženy). Orientace na negativní aspekty (kriminalita, sociální aspekty, zdravotnická rizika) život menšin redukuje a může vést k posilování disimilace minorit. V rámci kontinuální analýzy televizního zpravodajství je u všech aktérů zpravodajství sledována příslušnost k národnostním skupinám, respektive státní příslušnost, případně náboženské vyznání. Příslušnost k menšině přitom musí být jednoznačně rozpoznatelná, tedy explicitně uvedená. Prezentace žen v médiích neodpovídá jejich podílu na populaci. To je dáno především nižší mírou zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a špičkové politice. Z Grafu 29 vyplývá, a je to dlouhodobě prokazatelným trendem, že Události a Ozvěny dne veřejnoprávních médií prezentují ve zpravodajství nižší podíl žen než Televizní noviny a Zpravodajský deník. Dlouhodobé detailní výzkumy však dokládají, že Události narozdíl od hlavních relací TV NOVA a TV Prima přinášejí prestižnější obraz ženy (vysoký podíl žen ve vyšším společenském postavení). Naopak v relacích privátních televizí dominuje postava ženy v rodinné roli. Zároveň lze konstatovat, že Události představily ve svém rámci nejvyšší počet různých ženských protagonistek, a vytvářely tak ženám nejvariabilnější mediální obraz. V Událostech se ve sledovaném období objevilo 81 různých ženských osobností, zatímco v případě Televizních novin a Zpravodajského deníku to bylo shodně 69 žen, nejméně pak v Ozvěnách dne (58 různých žen). Graf 29: Podíl žen na zpravodajství srovnání relací 100% 75% 83 84 75 74 50% 25% 17 16 25 26 0% Události Ozvěny dne (18.00) Televizní noviny Zpravodajský deník ženy muži Báze: ČT, ČRo, TV NOVA, TV Prima; období. 2.Q/2005. Page 30 (Total 30)
Grafy 30 a 31 ukazují nejčastěji prezentované ženy v Událostech a Televizních novinách. Zatímco v 1. čtvrtletí dominovala prezentaci žen v televizním zpravodajství v souvislosti s nejasnostmi ve svém podnikání manželka tehdejšího premiéra Šárka Grossová, potom v následujícím období se v čele objevily ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a policejní mluvčí Blanka Kosinová. V důsledku sporu s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem informovaly Události i Televizní noviny s vyšší frekvencí o Marie Benešová. Graf 29: Hitparáda nejčastěji prezentovaných žen (Události) Emmerová Milada Kosinová Blanka Buzková Petra Benešová Marie král. Alžběta II. Moravcová Jana Musílková Jiřina Parkanová Vlasta Kocová Jana Gajdušková Klára Kovářová Radka Bérová Dana Šůlová Karolína Kupčová Jitka Talmanová Lucie 0 10 20 30 40 Báze: počet popisovaných/citovaných osob; Média: Události; Období: 2.Q/2005 Graf 30: Hitparáda nejčastěji prezentovaných žen (Televizní noviny) 0 10 20 30 40 Emmerová Milada Kosinová Blanka Kovářová Radka Buzková Petra Benešová Marie Budská Soňa Brožová Eva Parkanová Vlasta Kocová Jana Lagronová Michaela král. Alžběta II. Moravcová Jana Musílková Jiřina Gajdušková Klára Bérová Dana Báze: počet popisovaných/citovaných osob; Média: Televizní noviny; Období: 2.Q/2005 Page 31 (Total 31)