PŘÍLOHA A: ROZLIŠOVACÍ ZNAKY OVOCNÝCH DŘEVIN

Vysoké učení technické v Brně Ústav soudního inženýrství Porovnání cen ovocných dřevin zjištěných zjednodušeným a výnosovým způsobem Diplomová práce 2011/2012 Alena Jašová PŘÍLOHA A: ROZLIŠOVACÍ ZNAKY OVOCNÝCH DŘEVIN 1

JABLOŇ Listy vejčité až široce eliptické, až 12 cm dlouhé a 7,5 cm široké, zubaté, žlutavě zelené, později na líci tmavozelené, obvykle pýřité alespoň na rubu Kůra šedohnědá až purpurově hnědá, loupe se v malých tenkých plátcích Květy až 5 cm široké, bílé s růžovým zbarvením, s pěti korunními lístky, rodí se v chomáčích na konci jara Plod velmi různé, kulovité, sladké až kyselé, jedlé až 10 cm nebo více široké, zelené až žluté nebo různě zbarvené až úplně do červena Místo původu zahradní hybrid Poznámka Hybrid, který vznikl kombinací několika evropských a asijských druhů se pěstuje již dlouhou dobu pro své jedlé plody, nyní hojně rozšířen v mírných oblastech světa. Výška 10 m 2

HRUŠEŇ Listy vejčité až eliptické, až 10 cm dlouhé a 5 cm široké, v bázi okrouhlé až srdčité, ke konci zúžené, zubaté, lesklé, sytě zelené Kůra tmavošedá, praská do malých plátů Květy až 4 cm široké, s pěti korunními lístky a sytě růžovými prašníky, v chomáčích uprostřed jara Plod kulovitý až hruškovitý, dužnatý, sladký, jedlý, zelenkavý až červenohnědý nebo žlutý, někdy s nádechem červené, až 10 cm dlouhý Místo původu zahradní hybrid Poznámka kříženec několika druhů, které pravděpodobně pochází ze západní Asie Výška 15 m Tvar široce sloupovitý 3

KDOULOŇ Listy široce eliptické až vejčité, až 10 cm dlouhé a 6 cm široké, celokrajné, v mládí šedavě bílé a ochmýřené, později na líci tmavozelené, na rubu šedé a pýřité rostou na silných řapících Kůra purpurově hnědá, loupe se; oranžovohnědá, když se čerstvě odkryje Květy 5 cm široké, světle růžové nebo bílé s pěti korunními lístky, rostou jednotlivě na konci jara Plod hruškovitý nebo někdy jablkovitý, žlutý, až 10 cm dlouhý, nejdříve ochmýřený, později mastný na dotek, velmi vonný, na divokých rostlinách mnohem menší Místo původu střední a jihozápadní Asie Místo výskytu okraje lesů, lesy a horské svahy, často a vápenci Poznámka místo výskytu jsou okraje lesů, lesy a horské svahy, často na vápenci Výška 5 m Vytrvalost listů - opadavé MIŠPULE Listy eliptické až protáhlé, až 15 cm dlouhé a 5 cm široké, celokrajné nebo jemně zubaté, na líci tmavozelené, obvykle s chloupky po obou stranách, na podzim se zbarvují do žluta a hněda, na velmi krátkých řapících, větévky často trnité Kůra šedohnědá a hladká, ve stáří praská do tenkých plátů; oranžovohnědá, když se čerstvě odkryje Květy až 5 cm široké, bílé s pěti korunními lístky, rodí se jednotlivě na krátkých stopkách ke konci jara do začátku léta; silní rostliny často kvetou znovu na konci léta Plod kulovitý se zploštělým svrškem, až hruškovitý, dužnatý, hnědý, až 3 cm široký, s přetrvávajícími kališními lístky na vrchu Místo původu jihozápadní Asie, jihovýchodní Evropa Místo výskytu lesy, okraje lesů a horské houštiny Poznámka divoké rostliny mají tendenci být více keřovité než kultivované formy. Plody jsou jedlé až po přetrvání prvních mrazíků Výška 6 m 4

TŘEŠEŇ Listy protáhlé až obvejčité, až 12 cm dlouhé a 5 cm široké, příkře zúžené do špičky, ostře zubaté, bronzové nebo červené, později na líci sytě zelené, na rubu modrozelené, po obou stranách lysé, na podzim se zbarvují do žluta a červena Kůra purpurově hnědá s horizontálními lenticelami Květy 3 cm široké, bledě růžové až téměř bílé s pěti korunními lístky na konci se zářezem, kvetou v malých chomáčích uprostřed jara, když raší mladé listy Plod dužnatá, sytě purpurově červená peckovice, 2,5 cm dlouhá Místo původu Čína, Japonsko, Korea Místo výskytu lesy v kopcích a nízkých horách Poznámka místo výskytu jsou lesy v kopcích a nízkých horách Výška 6 až 20 m Vytrvalost listů - opadavé 5

VIŠEŇ Listy eliptické až vejčité, až 7,5 cm dlouhé a 5 cm široké, ke konci zúžené, ostře zubaté, na líci tmavozelené, po obou stranách lysé Kůra purpurově hnědá, s horizontálními, oranžovohnědými lenticelami, odlupuje se horizontálně Květy 2 cm široké, bílé, s pěti korunními lístky, v malých chomáčcích uprostřed jara Plod jedlá červená až černá třešeň, 2 cm široká Místo původu zahradní hybrid Poznámka tento druh je příbuzný třešni ptačí Výška 8 m ŠVESTKA Listy eliptické až obvejčité, až 7,5 cm dlouhé a 5 cm široké, s krátkou špičkou, s tupými zuby, na líci matově sytě zelené, na rubu plstnaté, obvykle na bezosinatých větévkách Kůra šedohnědá ve stáří zbrázděná Květy 2,5 cm široké, bílé, s pěti korunními lístky, jednotlivě nebo v chomáčcích až po třech kvete na jaře Plod kulovitý až vejčitý, dužnatý, kyselý až sladký, jedlý, žlutý, červený nebo purpurový, až 7,5 cm dlouhý, s hladkou slupkou, obsahující jednu zploštělou pecku s bílým semenem Místo původu zahradní hybrid Poznámka pravděpodobně kříženec myrobalánu a trnky, který zdomácněl Výška 10 m Vytrvalost listů - opadavé 6

MIRABELKA RENKLODA Listy jsou eliptické až obvejčité, 5 až 10 cm dlouhé, jemně vroubkovaně pilovité Kůra šedohnědá až purpurově hnědá, loupe se v malých tenkých plátcích Květy zelenobílé, vykvétají před olistěním, jsou shodné s ostatními slivoněmi, v květu je 20 až 30 tyčinek a jeden volný semeník, kvete středně pozdně, snese až -4 C Plod plodí pravidelně, kulovité plody peckovice zažloutlé barvy, jsou poměrně drobné, jeden váží 8 až 12 g, povrch plodu je z osluněné strany karmínově tečkovaný, slupka je tenká ale pevná, dužina žlutá, sladká a příjemně aromatická Místo původu zahradní hybrid Poznámka Hybrid, který je poddruhem slivoně švestky neboli švestky domácí. Výška 10 m Tvar vytváří kuželovitou až kulovitou korunu Listy eliptické až obvejčité, asi 6 cm dlouhé, s krátkou špičkou, s tupými zuby, na líci matově sytě zelené, na rubu plstnaté, obvykle na bezosinatých větévkách Kůra šedohnědá ve stáří zbrázděná Květy 2,5 cm široké, bílé, s pěti korunními lístky, jednotlivě nebo v chomáčcích Plod kulovitý až mírně vejčitý, dužnatý, sladký, zelenožlutý až červené barvy a slabě aromatický,velikost až 2 až 4 cm, s hladkou slupkou, obsahující jednu zploštělou pecku Místo původu Francie, Severní Amerika, Malá Asie Poznámka sromy jsou houževnaté, většinou beztrnné, a mečovitější než většina švestek Výška 4 až 5 m Tvar široce kulovitá řídká koruna Vytrvalost listů - opadavé 7

MERUŇKA Listy široce vejčité až okrouhlé, až 10 cm dlouhé a 6 cm široké, obvykle se okrouhlou bází, příkře zúžené do špičky, jemně zubaté, leskle tmavozelené Kůra červenohnědá, hladká a lesklá Květy 2,5 cm široké, bledě růžové nebo bílé, s pěti korunními lístky, téměř bezřapíkaté, obvykle se rodí jednotlivě na starých větévkách na začátku jara před rašením listů Plod kulovitý a dužnatý, jedlý, žlutý někdy zbarvený do červena, s jedinou, tvrdou, hladkou peckou, která obsahuje jedlé bílé semeno Místo původu sřední Asie, severní Čína Místo výskytu horské stráně a houštiny Poznámka zdomácnělá v částech Evropy a hojně se pěstuje pro své jedlé plody Výška 10 m 8

BROSKVOŇ Listy široce vejčité až okrouhlé, až 10 cm dlouhé a 6 cm široké, obvykle se okrouhlou bází, příkře zúžené do špičky, jemně zubaté, leskle tmavozelené Kůra červenohnědá, hladká a lesklá Květy 2,5 cm široké, bledě růžové nebo bílé, s pěti korunními lístky, téměř bezřapíkaté, obvykle se rodí jednotlivě na starých větévkách na začátku jara před rašením listů Plod kulovitý a dužnatý, jedlý, žlutý někdy zbarvený do červena, s jedinou, tvrdou, hladkou peckou, která obsahuje jedlé bílé semeno Místo původu střední Asie, severní Čína Místo výskytu horské stráně a houštiny Poznámka zdomácnělá v částech Evropy a hojně se pěstuje pro své jedlé plody Výška 10 m 9

MANDLOŇ Listy kopinaté až úzce eliptické, až 12 cm dlouhé a 4 cm široké, s dlouhou, zúženou špičkou, jemně zubaté, tmavozelené Kůra tmavošedá, ve stáří praská do malých plátků Květy až 5 cm široké, růžové, blednou do běla nebo úplně bílé, s pěti korunními lístky, rodí se jednotlivě nebo v párech na začátku jara před rašením mladých listů Plod zelený a sametový, až 6 cm dlouhý, dužina je suchá a kožovitá, obsahuje jedinou pecku s jedlým, bílým semenem Místo původu severní Afrika, střední a jihozápadní Asie Místo výskytu suché svahy, houštiny a lesy Výška 8 m 10

OŘEŠÁK VLAŠSKÝ Čeleď ořešákovité Listy zpeřené, s pěti až devíti lístečky s krátkou špičkou, až 15 cm dlouhé, konečný lísteček je nejdelší, v mládí bronzové, později tmavozelené, lysé, když se rozmělní, aromatické Kůra světle šedá, hladká, na starých rostlinách zbrázděná Květy samčí i samičí malé, bez korunních lístků, nahromaděné v chomáčcích jehnědách samčích, jehnědy žlutozelené, až 10 cm dlouhé, převislé, samičí krátké, rostou odděleně na téže rostlině od konce jara do začátku léta Plod jedlý ořech, krémově bílý, později hnědý, ponořen do zelené nažky, až 5 cm dlouhé Místo původu Čína a jihovýchodní Evropa Místo výskytu údolí a břehy řek Výška 30 m 11

ANGREŠT Čeleď meruzalkovité Listy opadavé, dlouhé 2 až 4 cm Větve jsou trnité, kůra je černošedá Květy malé růžovočervené Plod angrešt, je sladký a vodnatý, v průměru mívá do 2 cm, kulovitý tvar, dozrává v červenci, Místo původu Kavkaz a severní Afrika Místo výskytu mírný pás, řada zahradních kultivarů se pěstuje v ovocných zahradách Výška 1 až 2 m Tvar Stromkový tvar se středně hustými korunami kulovitého tvaru, s dlouhými, tenkými výhony RYBÍZ BÍLÝ A ČERVENÝ Čeleď lomikamenovité Listy opadavé, dlouhé 2 až 4 cm, střídavé, zašpičatělé, zubaté, okrouhlé a na okraji pýřité Větve kůra rybízu je černošedá Květy oboupohlavní, zelené a nacházejí se v úžlabí listů Plod bobule jsou sytěji červené a bílé barvy, kyselejší chuti, uspořádány do převislých hroznů, plodnost je vysoká a pravidelná Místo původu červený: Francie, bílý: Česká republika Místo výskytu pěstuje se v ovocných zahradách Výška 1 až 2 m Tvar mají široce kulovitý tvar, se silnými kosterními větvemi, které obrůstají velmi dobře plodonosným obrostem 12

RYBÍZ ČERNÝ A JOSTA Čeleď lomikamenovité Listy opadavé, s čepelí 3-5 laločnatou, na líci lysou, na rubu na žilkách pýřitou a řídce žláznatě tečkovanou Větve kůra rybízu je černošedá Květy oboupohlavní, drobné, nektarodarné, vně zelené uvnitř růžové až nafialovělé, zvonkovitého tvaru Plod bobule jsou kulovité, černohnědé až černé, silně aromatické, uspořádány do převislých hroznů, plodnost je vysoká a pravidelná Místo původu černý: Evropa, Asie, Josta: Německo Místo výskytu pěstuje se v ovocných zahradách Výška 1 až 2 m (Josta až 1,8 m) Tvar mají široce kulovitý tvar, se silnými kosterními větvemi Poznámka Josta byla získána opylením květů černého rybízu pylem z angreštu MALINÍK Listy opadavé, střídavé, zelené, z povrchu lysé, zespod plstnaté s bílými chloupky, list s řapíkem, vejčitý, podél okraje nepravidelně pilovitý, zpeřený 3-5 lístky Větve pokryté krátkými a velmi ostrými trny, na povrchu jsou větve pokryty tmavě hnědou kůrou Květy bílé, kalich je z vnějšku zbarven do zelena, uprostřed s viditelným zárodkem budoucího plodu Plod červené aromatické maliny, které jsou souplodím s peckovičkami Místo původu Evropa, Asie Místo výskytu okraje lesa a na místech s kyselou půdou Výška 1 až 3 m Tvar keře mají rozložitý tvar, vrcholky výhonů se dotýkají povrchu půdy 13

OSTRUŽINÍK Listy opadavé, střídavé, zelené, z povrchu lysé, zespod plstnaté, list s řapíkem, vejčitý, podél okraje nepravidelně pilovitý, zpeřený 3-5 lístky Větve tenké, rudé nebo zelené stonky Květy bílé až narůžovělé, kalich je z vnějšku zbarven do zelena Plod jsou velké až 2cm, černé, peckovité Místo původu Evropa Místo výskytu hojný zejména v podhorských a horských oblastech, kde často vytváří souvislé porosty na pasekách, světlých stráních, okrajích lesů Výška až 1 až 2 m Tvar popínavý keř má rozložitý tvar BORŮVKA VELKOPLODÁ Čeleď vřesovcovité (rod brusnice) Listy opadavé, celokrajné, sytě zelené a lesklé Větve hnědavé Květy Květy jsou oboupohlavní se zvonkovitou korunou, v hroznech Plod ploše kulovitá bobule měřící v průměru až 1,5 cm, s tmavě modrou ojíněnou slupkou, dužnina je světlá, aromatická, podobně jako u našich borůvek Místo původu byly vyšlechtěny z divokých borůvek na severu amerického kontinentu v Kanadě a v USA Místo výskytu pěstuje se v ovocných zahradách Výška až 2 m Tvar hustě rozvětvený, nízký keřík 14

JEŘÁB SLADKOPLODÝ Listy zpeřené, až 20 cm dlouhé, až s 15 ke konci zúženými, ozubení je pouze do poloviny délky listů nebo něco málo přes, až 6 cm dlouhé, na líci tmavozelené a lysé, na podzim se zbarvují do červena Kůra šedá a hladká Květy 8 mm široké, bílé, s pěti korunními lístky, rodí se ve velkých chomáčích až 15 cm širokých, ke konci jara Plod kulovitá, oranžovočervená peckovice, 8 mm široká, často vytváří těžké chomáče, jsou kyselé až sladkokyselé, jen nepatrně nahořklé. Místo původu Asie, Evropa Místo výskytu lesy, vřesoviště, bažiny a hory, na vlhké, kyselé půdě Poznámka také znám jako horský jasan, peckovice se používají k výrobě džemů, ale pokud se konzumuje syrový, může být jedovatý Výška 15 m Tvar široce kuželovitý JEŘÁB ČERNÝ Listy eliptické až vejčité, listy jsou střídavé, jednoduché, celokrajné s vroubkovanými okraji, na podzim listy září červenými a oranžovými odstíny Kůra šedohnědá, u mladých stromků je kůra hladká, u starších šupinatá Květy malé, s 5 okvětními a 5 kališními lístky složené v chocholičnatém květenství Plod malá malvice, se svíravou, tříslovitou příchutí Místo původu Východ Severní Ameriky, nejčastěji roste ve vlhkých lesích Poznámka Černý jeřáb (Aronie) je používána jako ozdobný keř v zahradách. Jsou přirozeným podrostem a keřem na okrajích lesa. Výška 2-4 m Tvar keř, často se roubuje na jiné stromy 15

LÍSKA Čeleď břízovité (dříve lískovité) Listy střídavé, vejčité až srdčité, zubaté a víceméně pýřité. Zbarvení listů má různé odstíny žluté, hnědé, červené, zelené Květy Samčí květy jsou uspořádané v převislých jehnědách. Samičí květy jsou směstnané do květenství podobné pupenům, z jejichž vrcholku vyčnívají nitkovité čnělky Místo výskytu nenáročné dřeviny, rostou dobře na slunci i v polostínu, nehodí se do příliš písčitých, suchých míst a na přemokřená stanoviště Plod hnědé oříšky, vyrůstají samostatně nebo častěji ve skupinách až po 5 kusech. Jsou kulovité s malým hrotem na konci a kryje je zvonkovitý zelený až hnědozelený obal tvořený srostlými listeny. Poznámka kůra je hnědošedá, relativně hladká, pouze ve stáří rozpraskaná. Výška 3-4 m (6 m) Tvar rozložitý keř RAKYTNÍK Čeleď hlošinovité Listy úzce lineární, až 7 cm dlouhé, a 1,5 cm široké, celokrajné, stříbřité a šupinaté po obou stranách, na ostnatých větévkách Kůra zelenohnědá až načernalá, hrubá, vertikálně zbrázděná Květy samčí i samičí velmi malé a nažloutlé, rostou v malých chomáčích na oddělených rostlinách na jaře předtím, než vyraší listy Plod jasně oranžová peckovice, asi 8 mm dlouhá, roste v hustých chomáčích na větévkách, obvykle přetrvává přes zimu Místo původu Evropa, Asie Místo výskytu pobřeží, břehy řek, písečná půda Výška 3 m Vytrvalost listů opadavé 16

MORUŠOVNÍK Čeleď morušovníkovité Listy vejčité, až 15 cm dlouhé a 12 cm široké, v bázi srdčité, zubaté na líci zelené, na rubu pýřité Kůra oranžovohnědá Květy samčí i samičí malinké, zelené, chomáčích asi 1 cm dlouhých, na téže nebo oddělených rostlinách, začátek léta Plod tmavočervené plodenství až 2,5 cm dlouhý Místo původu dálný Východ, severní Čína Místo výskytu kopcovité svahy Poznámka rozsáhlá kultivace znemožňuje přesně určit původ Výška 10 m DŘÍN Čeleď svídovité Listy vejčité až 15 cm dlouhé a 7,5 cm široké, zužují se do štíhlé špičky, se zvlněným okrajem, celokrajné, na líci leskle tmavozelené a lysé, až s osmy páry nervů po obou stranách středního žebra, na rubu modrozelené a jemně pýřité Kůra tmavošedá, zbrázděná Květy malé a krémově bílé, se čtyřmi korunními lístky, rodí se ve volných zploštělých latách až 15 cm širokých, od vrcholu do konce léta Plod malý, okrouhlý a bobulovitý, uzrává ze zelené do červenopurpurové a nakonec do modročerné, až 6 mm široký Místo původu Čína, Himaláje, Japonsko Místo výskytu lesy a houštiny Poznámka pěkný strom, málo známý i z kultivace Výška 20 m 17

BEZ ČERNÝ Čeleď zimolezovité (bezovité) Listy jsou lichozpeřené s dvěma až třemi páry lístků dlouhých do 20 centimetrů. Jednotlivé lístky jsou vejčité anebo podlouhlé, na vrcholku špičaté a pilovité Kůra šedohnědou kůrou a houbovitou dření bělavé barvy, které se říká bezová duše Květy jsou velmi drobné, žlutobílé a jsou směstnány v bohatých plochých vrcholičnatých květenstvích, lidově zvaných bezinky. Mají pětizubý kalich a nažloutlou korunu, která je složená z pěti na bázi srostlých lupenů. Tyčinek je pět s velkými žlutými prašníky Plod jsou kulaté trojsemenné peckovičky, mající asi 6 mm v průměru. Zralé jsou černofialové až černé s purpurově červenou šťavnatou dužninou. Místo výskytu roste hlavně na vlhčích místech nebo v půdách, kde je hladina spodní vody dostatečně vysoká. Najdeme ho na neobdělávaných pozemcích, podél plotů a budov, na rumištích, skládkách nebo jako součást křovinových porostů. Poznámka keř nebo malý stromek s rozvětvenou korunou a bílou dření Výška 7 až 10 m Tvar rozložitý keř RŮŽE DUŽNOPLODÁ Listy eliptické, až 8 cm dlouhé a 3 cm široké, zubaté, šedozelené a chlupaté, na rubu plstnaté a žláznaté listy slabě voní po pryskyřicisložené, lichozpeřené Větve pokryté velmi ostrými trny, na povrchu jsou větve pokryty tmavě hnědou kůrou Květy oboupohlavní, pravidelné, pětičetné s baňkovitou číškou, jež po odkvetení zdužnatí v nepravý plod (šípek). Kvete růžově, bíle, nebo i karmínově červeně. Květy jsou asi 5 cm velké. Plod jsou plstnaté nažky uzavřené v šípku 2,5 cm, kulovité, velikostí podobné třešním, porostlé štětinkami a obdané vzpřímenými uštami kališními. Tyto šípky brzo zdužnatí a bývají krvavě červené, s povrchem sivě ojíněným Místo původu původem z hor Evropy a Orientu Poznámka na Vysočině plodí již v srpnu a je zcela mrazuvzdorná. Má ráda slunná stanoviště. Pěstuje se pro chutné velké šípky, mimořádně bohaté na vitamín C a minerály. Využití jejich plodů je jako u běžných šípků (marmelády,čaje, vína) Výška až 2 m Tvar rozložitý keř 18

SLÍVA Listy eliptické až obvejčité, až 7,5 cm dlouhé a 5 cm široké, s příkrou, krátkou špičkou na konci, tupě zubaté, na líci matově sytě zelené, často na ostnatých větévkách Kůra tmavošedá, hladká, ve stáří obvykle zbrázděná Květy 2,5 cm široké, bílé, s pěti korunními lístky, rodí se jednotlivě nebo v malých chomáčích až po třech na jaře před rašením listů Plod kulovitý až vejčitý, dužnatý, jedlý, purpurový, až 5 cm dlouhý, téměř kulatá pecka lne k dužině Místo původu zahradní hybrid Poznámka velmi zdomácnělý druh, příbuzný švestky obecné, jeho variety zahrnují slívu a ringli Výška 7 m 19

Vysoké učení technické v Brně Ústav soudního inženýrství Porovnání cen ovocných dřevin zjištěných zjednodušeným a výnosovým způsobem Diplomová práce 2011/2012 Alena Jašová PŘÍLOHA B: NÁROKY OVOCNÝCH DŘEVIN 1

TABULKA NÁROKŮ OVOCNÝCH DŘEVIN: Druh dřeviny Jabloň Hrušeň Kdouloň Mišpule Třešeň Višeň Švestka Mirabelka Renklóda Meruňka Broskvoň Mandloň Ořešák Vlašský Angrešt Nadmořská výška Velmi tolerantní až 600 m n.m. Teplé až středně teplé oblasti 350 až 450 m n.m. 250 m n.m. 200 až 300 m n.m 500 až 600 m n.m 500 až 600 m n.m 450 až 550 m n.m 200 až 250 m n.m Do 200 m n.m Do 250 m n.m Do 300 m n.m 450 až 650 m n.m Půdy Lehčí až středně těžká, hlinitopísčitá, mírně vlhká, hnědozem, černozem Středně těžké až těžké, propustné, hnědozem, hlinité s vysokou hladinou podzemní vody Lehčí, středně těžké, hluboké, záhřevné s dobrou zásobou živin, černozem Půda bohatá na vápník Lehčí a propustné, i štěrkovité, sušší, špatně snáší vysokou hladinu spodní vody Hlinitopísčité, vysoká tolerance k hodnotě ph, nesnáší příliš těžké a zamokřené půdy Úrodné, teplejší, dostatečně provzdušněné, dostatečně vlhké, hnědozem, nivní půdy Vysoká náročnost, středně těžké, písčitohlinité, sušší, nivní, černozem Kvalitní, středně těžká, písčitohlinitá, hlinitá, nevhodné jsou jílovité s vysokou hladinou podzemní vody Hlinitopísčité, nivní půdy s vyšším obsahem CaCO 3 Hlinitá s Ca, nivní, černozem Vysoké nároky, hlinitopísčité, vápenaté, přiměřeně vlhké, nesnáší kyselé, jílovité p. Poloha Nevhodná silně návětrná, vysušená, mrazové kotliny Chráněná, nesnáší uzavřené inverzní lokality, velká citlivost k namrzání dřeva a kořenů Teplomilný druh, vyžaduje teplé a chráněné stanoviště Teplejší oblasti, výslunná chráněná místa s jižní espozicí Rovinaté polohy v teplých oblastech, chráněná stanoviště, JZ a J svahy, severní svahy kvůli oddálení kvetení z důvodu mrazíků Více mrazuvzdorná než třešeň, snáší i méně příznivá návětrná stanoviště Na rovinatých pozemcích i svazích JZ a Z expozice, náchylné na pozdní mrazy Mírně svahovité terény, chráněné před větrem, nutné proudění vzduchu ČR je okrajovou oblastí pěstování, pro pěstování vhodná pouze jžní Morava, J, JZ, JV Mírné svahy, nesnáší mrazové kotliny Velké požadavky na oslunění (1500 hod za vegetaci) Otevřená stanoviště s mírným průvanem, dobře roste i plodí v polostínu Průměrná roční teplota Roční úhrn srážek 7 až 8 C (9 C) 600 až 800 mm 7,5 až 9 C 500 až 600 mm 8 až 10 C 400 až 600 mm Nad 8,5 C Nad 500 mm 7,5 až 9 C 500 až 600 mm 7 až 8 C 500 až 600 mm 8 až 9 C (9 C) 600 až 700 mm Nad 8,5 C Nad 9 C Nad 9 C Nad 500 mm Nad 500 mm 600 až 800 mm 8 až 9 C 550 až 650 mm Nad 6 C nad 800 mm 2

Rybíz červený a bílý Rybíz černý a josta Maliník Ostružiník Borůvka velkoplodá Jeřáb sladkoplodý Jeřáb černý Líska Rakytník Morušovník Bez černý Růže dužnoplodá Slíva Do 500 m n.m Do 300 m n.m 600 až 900 m n.m 600 až 800 m n.m 400 až 600 m n.m 450 až 650 m n.m 550 až 800 m n.m Do 400 m n.m 450 až 650 m n.m 200 až 250 m n.m 450 až 650 m n.m 650 až 1000 m n.m 450 až 550 m n.m Hlinitá až jílovitohlinitá, hnědozem Hluboké, hlinité, nivní, černozem, kvalitnější hnědozem, snáší vápenité půdy Středně těžká, propustná, humózní, ph mírně kyselé, dostatečně propustná, nevhodná je těžká, zamokřená a vysychavá půda Nenáročný, středně hlinitá, propustná, dostatečně vlhká, ph kyselé až neutrální Lehká půda s vysokým obsahem organické hmoty a kyselou reakcí, ph 4,4 až 4,8 Nenáročný, středně hlinitá, propustná půda Nenáročný, středně hlinitá, propustná půda Hlinitopísčité, hlinité, vlhké, nivní, hnědozem Písčitá půda bohatá na vápník Vysoká náročnost, propustné, teplé, písčitohlinité, sušší, dobře zásobené živinami, Hluboké, humózní, středně těžké a vlhčí půdy Nenáročná, vyhovující jsou štěrkovité, kamenité svahy, nesnáší jílovité půdy Úrodné, teplejší, dostatečně provzdušněné, dostatečně vlhké, hnědozem, nivní půdy Střední a vyšší polohy, nevhodní jsou osluněné jižná svahy a mrazové kotliny Nižší nebo střední polohy, dostatek vláhy a živin, nesnáší osluněné jižní svahy Nejlépe pěstovat v podhůří Teplá, slunná, chráněná před větry Nižší, střední i vyšší polohy, dobře snáší silní mrazy Teplé, výslunné a otevřené polohy Snáší drsnější podmínky Méně náročná, dobrá regenerace po namrznutí (keřové formy) Světlomilná rostlina, nesnáší zastínění, meliorační dřevina Mírně svahovité jižní terény, chráněné před větrem, nutné proudění vzduchu 6 až 8 C 750 mm 8 až 9 C 750 mm Nad 5 C Nad 5 C Nad 6 C 800 mm 650 mm Nad 600 mm 8 až 9 C 600 až 800 mm Nad 6 C 600 až 800 mm 7 až 9 C 600 až 700 mm Nad 5 C Nad 8,5 C 450 až 650 m n.m Nad 500 mm Světlomilná rostlina 8 až 9 C 700 až 800 m n.m Světlomilná rostlina, pěstování v podhorských až horských oblastech Na rovinatých pozemcích i svazích JZ a Z expozice, náchylné na pozdní mrazy Nad 5 C 500 mm 8 až 9 C (9 C) 600 až 700 mm 3