pondělí 20 06 19.30 hodin Kyjov zámek Milotice KONCERT V RÁMCI OSLAV 890 LET OD PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY O KYJOVĚ ZEMLINSKÉHO KVARTETO František Souček 1. housle Petr Střížek 2. housle Petr Holman viola Vladimír Fortin violoncello téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE 1
Program VIKTOR KALABIS (1923 2006) Smyčcový kvartet č. 5 op. 63 Památce Marka Chagalla Molto vivo Adagio. Con serietà Allegro molto. Gaiamente Andante. Molto quieto Moderato Allegro molto LUDWIG VAN BEETHOVEN (1770 1827) Smyčcový kvartet č. 1 F dur op. 18/1 Allegro con brio Adagio affettuoso ed appassionato Allegro molto Allegro Festivaloví patroni města Ve spolupráci 2 CONCENTUS MORAVIAE
Sedm smyčcových kvartetů mezi osmi desítkami skladeb Viktora Kalabise (1923 2006), mapuje životní i tvůrčí dráhu svého autora podobně je tomu u všech významných kvartetních tvůrců Haydnem počínaje. S prvním vystoupil absolvent pražské konzervatoře (u Emila Hlobila) a AMU (u Jaroslava Řídkého) v roce 1949 už jako zralý skladatel a v dalších potom už jako hudební redaktor Československého rozhlasu formuloval své tvůrčí postoje skutečně soudobého, státostranou nepříliš oblíbeného, leč i mezinárodně úspěšného skladatele, nezapíraje své sympatie k osobnostem, jež považoval v jistém smyslu za své vzory například k J. S. Bachovi nebo Bohuslavu Martinů. Viktor Kalabis se narodil v Červeném Kostelci ve východních Čechách. Po skončení války začal studovat na Karlově univerzitě hudební vědu, estetiku, filozofii a psychologii, zároveň také skladbu u Emila Hlobila na Pražské konzervatoři. Když v roce 1948 nastoupili k moci komunisté, nový šéf muzikologické katedry odmítl přijmout Kalabisovu práci o Stravinském a Bartókovi s odůvodněním, že jde o dekadentní buržoazní formalisty. Kalabis tedy absolvoval všechny požadované semináře, testy a zkoušky a opustil univerzitu v naději, že mu v budoucnosti bude umožněn návrat. Na svůj rehabilitační doktorát si však počkal až do roku 1991. Na konzervatoři zůstal Kalabis jen tři roky, po které stale doufal v návrat obdivovaného Bohuslava Martinů. Když bylo jasné, že se Martinů z exilu nevrátí, Kalabis vstoupil do třídy profesora Jaroslava Řídkého na Akademii múzických umění. Během léta 1948 napsal svou první zralou orchestrální skladbu Koncert pro komorní orchestr op. 3 Pocta Stravinskému. Díky svým kamarádům z dětství a později díky manželství se slavnou cembalistkou Zuzanou Růžičkovou poznal Kalabis detailně židovskou kulturu a celoživotně k ní projevoval náklonnost. Podle slov své manželky prohlašoval: Být Žid je osud a způsob myšlení. Ve svém Smyčcovém kvartetu č. 5 op. 63 z roku 1984 nechal stranou inspiraci židovským folklorem i bohoslužebnou hudbou a ponořil se do hloubi židovské duše. Elán, něha, zármutek a slzy, rozpustilost vedle hluboké filozofie, šumaři hrající na střechách a na obloze, to vše je vyjádřeno v kvartetu inspirovaném Chagallovými obrazy Nad Vitěbskem a Zelený šumař a věnovaném tomuto velkému malíři. Díky živým rytmům a bohaté harmonické textuře se skladba stala nejprováděnějším ze všech sedmi Kalabisových kvartetů. téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE 3
Soubor šesti smyčcových kvartetů věnovaných knížeti Lobkovicovi napsal Ludwig van Beethoven (1770 1827) na prahu své mužné zralosti stejně jako svou první symfonii. Skutečnost, že se mladý skladatel vyhýbal ve své dosavadní bohaté a úspěšné tvorbě tak dlouho právě kvartetu a symfonii, dvěma vrcholným útvarům klasické nástrojové hudby, svědčí nikoli o nezájmu, nýbrž naopak o významu, jejž jim přikládal, o rozvaze, s níž k oběma přistupoval. Věděl, že v každém jiném oboru je prostě průbojným mladým skladatelem; že v symfonii a kvartetu však bude srovnáván s uznávanými špičkovými tvůrci, s Haydnem a Mozartem; chtěl se jim vyrovnat už prvním vystoupením. Proč umístil do čela cyklu právě kvartet v F dur (jenž byl dokončen po zevrubném přepracování jako druhý z šestice), lze jen odhadnout; snad protože je ve všem všudy prototypem klasické skladby, o jakou usiloval, dokonale vyvážené v dimenzích, úměrné v proporcích, pečlivé a důsledné v tematické práci i modulačním rozvrhu. Kromě toho jeví klasický jas obou vnějších částí jistou výrazovou univerzalitu, zahrnující řadu možností; způsob, jímž Beethoven umístil do tohoto rámce obě podivuhodné vnitřní věty a určil tak výslednou podobu skladby, je ovšem zcela osobitý a prozrazuje, co všechno skladatel už tehdy o možnostech kvartetu tušil. Jednotaktový ústřední motiv prvé věty je v dvojím tichém vstupním unisonu výrazově uzavřený a neurčitý, vlastně dosud neurčený; teprve druhé čtyřtaktí hlavní myšlenky, jejíž je součástí, ukáže vlídnou a melodicky zaujatou tvář. To však nestačí; po půvabné epizodě klouzavé vedlejší myšlenky, jejíž čtyři fráze prosloví jakoby v klidném hovoru postupně všechny čtyři nástroje, objeví se opět a formuje závěrečnou motivickou skupinu, v níž zazní osmkrát. Stejným způsobem ovládne provedení; bohatý modulační plán nedopustí pocit jednotvárnosti, jenž snad hrozí tolikerým opakováním jediného nevelikého nápadu: tematická zřetelnost a vázanost všeho hudebního dění buduje naopak pevný a jasný dojem nenásilného soustředění a klidné svrchovanosti. Jinak je tomu s druhou částí; jejím neobvyklým devítiosminovým pohybem plyne volně a v jakémsi pocitu osamělosti a nezakotvenosti dlouhá a vznešeně truchlivá zpěvná linie v přísné d moll. Teprve proměňovanými frázemi durové vedlejší 4 CONCENTUS MORAVIAE
myšlenky v útěšném rozhovoru druhých a prvních houslí zjihne původní ladění do výrazu vřelé účasti, ještě pak posíleného drobně vzlykající závěrečnou myšlenkou. Provedení však vrací hlavní myšlenku s patosem osudové neodvolatelnosti; netrvá dlouho, jen několik taktů, ale tragicky změní celkový obraz: vznešený klid hlavní myšlenky je v repríze rozbíjen ustavičnými vpády forte bezmála symfonického a konejšivost obou dalších témat, teď dvojnásob útěšná, zmizí pod úderem kódy. Podle svědectví Beethovenova přítele Amendy, jemuž byla věnována první verze skladby, měl zde skladatel na mysli loučení veronských milenců; vskutku také snad jen tento shakespearovský příměr postihuje dramatickou a výrazovou velikost Beethovenovy hudební scény. Rovněž scherzo třetí věty ve velmi rychlém pohybu má ráz dramatického děje, plného překvapení. Ten vyvěrá z neobyčejně harmonické proměnnosti hudebního proudu: bystrá myšlenka hlavního dílu projde v desíti taktech prvé repetice čtyřmi tóninami a pokračuje pak v tomto těkání v celé mnohem obsáhlejší druhé repetici. Trio má dvojí motiv; rezolutně tlukoucí čtyřtaktový vstup jako by chtěl učinit konec těkavému neklidu z hlavního dílu, ale jeho pohyblivé pokračování v osminových chodech prvních houslí naváže v cizí tónině (Des dur) a usvědčuje ho z omylu. Věta zůstává ovšem scherzem v pravém slova smyslu a její dramatický průběh zdaleka už nenese pečeť osudovosti jako předchozí adagio. Závěrečné allegro proto může nastoupit klasicky hravou a brilantní rondovou myšlenku, udávající bezstarostné ladění všemu dalšímu průběhu věty. Ten vyniká neobyčejným bohatstvím invence; tematická důslednost, kterou projevila už první část skladby, tkví teď ve způsobu, jakým jedna myšlenka vyvolává druhou, nabízejíc některý ze svých motivů k dalšímu domýšlení; jako by se tvůrčí fantazie, zbavená náhle sevření tísnivými představami, nemohla nabažit volnosti v novém rozletu. Uspořádání toho množství nápadů do přesného rondového tvaru je pak dalším zkušebním kamenem skladebného mistrovství, z něhož zde mladý Beethoven skládá počet. Jiří Beneš a Aleš Březina téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE 5
ZEMLINSKÉHO KVARTETO již od svého založení v roce 1994 navazuje na bohatou tradici české kvartetní školy. Zvítězilo na mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Bordeaux (2010), je laureátem soutěže Pražského jara a mezinárodních soutěží smyčcových kvartet v kanadském Banffu a v Londýně, kde zároveň získalo Cenu publika. Zvítězilo i na dalších kvartetních soutěžích (Beethovenův Hradec, New Talent Bratislava, soutěž Nadace B. Martinů Praha). V roce 2005 byla souboru udělena Cena Českého spolku pro komorní hudbu a v roce 2009 Cena Nadace Alexandra Zemlinského ve Vídni. Kvarteto vystoupilo v rámci svých turné již na čtyřech kontinentech. Jeho repertoár zahrnuje více než 200 děl předních českých i světových skladatelů. Po úspěchu prvních dvou CD s českou hudbou podepsalo Zemlinského kvarteto exkluzivní nahrávací kontrakt s francouzskou firmou Praga Digitals. Pro ni natočilo již sedmnáct titulů včetně kompletních smyčcových kvartetů A. Dvořáka. Sada čtyř CD s Dvořákovou ranou kvartetní tvorbou získala prestižní francouzské ocenění Diapason d Or. Soubor také vytvořil množství nahrávek pro Český rozhlas. Během studií na pražské konzervatoři a na AMU v Praze soubor vedli členové renomovaných českých komorních těles Kvarteta hl. m. Prahy, Talichova, Kocianova a Pražákova kvarteta, později pak soubor studoval u legendárního pedagoga a primária LaSalle Quartet Waltera Levina. V letech 2006 11 členové Zemlinského kvarteta působili jako asistenti na Musikakademie Basel (Švýcarsko), pedagogicky i organizačně se podíleli na Mezinárodní hudební akademii v Plzni (2005 2010) a v rámci svých turné vedou mistrovské kursy pro studenty všech věkových kategorií. František Souček a Petr Holman se též v nedávné době stali profesory Pražské konzervatoře. Zemlinského kvarteto nese jméno rakouského skladatele, dirigenta a pedagoga Alexandera Zemlinského (1871 1942), jehož významný přínos české, německé a židovské kultuře během jeho šestnáctiletého pobytu v Praze byl po dlouhá desetiletí podceňován. Jeho čtyři smyčcové kvartety (druhý z nich je věnován jeho žáku a pozdějšímu švagrovi Arnoldu Schönbergovi) patří samozřejmě do základního repertoáru souboru. Od roku 2005 kvarteto úzce spolupracuje s Nadací A. Zemlinského ve Vídni. www.zemlinskyquartet.cz 6 CONCENTUS MORAVIAE
so 25 06 Lysice zámek vnitřní nádvoří 21:00 hod. DIVADELNÍ SPOLEK KAŠPAR ROMEO A JULIE Monteci, Kapuleti a Kašpaři! Nejslavnější milostný příběh Režie Jakub Špalek / Překlad Josef Topol / Hudba Daniel Fikejz / Scéna Karel Špindler / Kostýmy Jan C. Löbl / Hrají Romeo Matouš Ruml, Julie Tereza Rumlová Nejproslulejší milostné drama Williama Shakespeara, jehož postava stojí v pozadí všech akcí letošního festivalového ročníku, ožije divadelního spolku Kašpar. www.concentus-moraviae.cz Předprodej vstupenek: Lysice Státní zámek Lysice, Zámecká 1 v síti téma TICKETPORTAL SHAKESPEARE, www.ticketportal.cz BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE 7
8 CONCENTUS MORAVIAE