TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ

Podobné dokumenty
CCS technologie typu pre-combustion v podmínkách České Republiky

Perspektivní metody. PROČ sušení pevných paliv? Většina dodané energie se ztrácí. Klasická metoda sušení horkými spalinami

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 7

Úvod do zachytávání a ukládání CO2 (CCS) Vít Hladík Česká geologická služba

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE,

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

CCS v České republice (a ve světě) Vít Hladík, Česká geologická služba

NF-CZ08-OV STUDIE PILOTNÍCH TECHNOLOGIÍ CCS PRO UHELNÉ ZDROJE V ČR

Projekt vysokoteplotní karbonátové smyčky, jeho hlavní aktivity a dosažené výsledky

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ

Vysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin

Odstraňování CO 2 z plynů

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů

Metody separace CO2. L. Veselý, P. Slouka, CTU in Prague

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Ekonomické hodnocení CCS technologií. VITVAROVA Monika, DLOUHY Tomas, HAVLIK Jan

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

ZACHYCOVÁNÍ EMISÍ CO 2 Z PRŮMYSLOVÝCH ZDROJŮ. JANA WICHTERLOVÁ, VÁCLAV ROUBÍČEK a PETR PÁNEK. Obsah

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Sorpce oxidu uhličitého na vápence pocházejících z různých lokalit České republiky

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Amoniak průmyslová výroba syntetického amoniaku

Seznámení s experimentální jednotkou určenou pro výzkum metod snižovaní emisí při spalování fosilních paliv i bio paliv

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ METODY SNIŽOVÁNÍ EMISÍ OXIDU UHLIČITÉHO METHODS OF CARBON DIOXIDE EMISSION REDUCTION DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS

Separace plynů a par. Karel Friess. Ústav fyzikální chemie, VŠCHT Praha. Seminář Praha

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Technologie CCS aneb S oxidem uhličitým do podzemí!

PŘEDSTAVENÍ VÝROBY ELEKTŘINY

CCS v Evropě a ve světě. Vít Hladík Česká geologická služba

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Dopad zpřísněných emisních limitů a stropů na technologie čištění spalin zvláště velkých spalovacích zdrojů

STUDIE PILOTNÍCH TECHNOLOGIÍ CCS PRO UHELNÉ ZDROJE V ČR

Obnovitelné zdroje energie

Energie a životní prostředí

Klima, uhlíková stopa úřadu, energie. Josef Novák (CI2, o. p. s.) Praha,

Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv

Mezní možnosti snižování CO 2

MOKRÉ MECHANICKÉ ODLUČOVAČE

Porovnání experimentálních výsledků oxy-fuel spalování ve fluidní vrstvě s numerickým modelem

Obnovitelné zdroje energie

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 6

LCA analýza vysokoteplotní karbonátové smyčky jako nástroje snižování emisí CO 2

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Upgrading of biogas by conversion of carbon dioxide in biogas to biomethane with addition of hydrogen

Překvapující vlastnosti vedlejších energetických produktů

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ

Moderní energetické stoje

Použití přírodních vápenců z lomů v České republice v technologii vysokoteplotní sorpce oxidu uhličitého ze spalin

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

Energetika a klimatické změny

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR

VÝZKUM A VÝVOJ METOD A TECHNOLOGIÍ ZACHYCOVÁNÍ CO2 V ELEKTRÁRNÁCH NA FOSLINÍ PALIVA A UKLÁDÁNÍ DO GEOLOGICKÝCH FORMACÍ V PODMÍNKÁCH ČR

Univerzita Karlova v Praze

Úprava bioplynu na biomethan

ÚPRAVA BIOPLYNU MEMBRÁNOVOU SEPARACÍ

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba kj (množství v potravě)

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2010/2011

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií

Adsorpce CO 2 ze spalin elektráren na pevných sorbentech

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

CHEMIE OVZDUŠÍ Přednáška č. 5

Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv

Chytrá energie vize české energetiky

Využití separačního parogenerátoru v čistých technologiích

Studie pilotních technologií CCS pro uhelné zdroje v ČR. Tomáš Dlouhý Ústav energetiky, Fakulta strojní ČVUT v Praze

ODSTRAŇOVÁNÍ KYSELÝCH SLOŽEK Z PLYNŮ ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PAROVZDUCHOVÝCH OBĚHŮ

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Usilujeme. O zmírnění změny klimatu. EHP a Norské fondy v České republice. Program CZ08 Zachycování a ukládání CO 2

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

NORSKÉ FONDY výzva CZ08 Zachycování a ukládání oxidu uhličitého

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

Aktualizace Státní energetické koncepce

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky


OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

Politika ochrany klimatu

Jak učit o změně klimatu?

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

3. Soda a potaš Ing. Miroslav Richter, Ph.D., EUR ING

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

VIZE NASAZOVÁNÍ TECHNOLOGIÍ V ENERGETICE V PŘÍŠTÍCH DVOU DESETILETÍCH

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, Autor: J.LEDERER

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC

ŘEŠENÍ ZMĚNY KLIMATU. dodávek energie, založených na fosilních palivech,

1. Úvod. 2. Elektrárny s vysokou tepelnou účinností

Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů

Transkript:

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ Přednáška č. 10 Snímek 1.

Osnova přednášky Vztah energetiky a produkce oxidu uhličitého Rizika zvyšování koncentrace CO 2 v atmosféře Možnosti omezení emisí CO 2 do atmosféry Technologie odlučování CO 2 Snímek 2.

Často používané zkratky IEA GHG International Energy Agency (Mezinárodní energetická agentura) Greenhouse Gases (Skleníkové plyny) HDP Hrubý domácí produkt GDP Gross Domestic Product (synonymum HDP) CCS IGCC Carbon (dioxide) Capture and Sequestration (Záchyt a odlučování uhlíku/ oxidu uhličitého) nebo Carbon Capture and Storage (Záchyt a ukládání ) Integrated Gasification Combine-cycle (typ paroplynové elektrárny s integrovaným zplyňováním paliva) Snímek 3.

Často používané zkratky MEA Monoethanolamin DEA Diethanolamin CLC Chemical-Looping Combustion (Spalování s chemickou smyčkou) ECBM Enhanced Coal Bed Methane production (Zvýšená produkce methanu v uhelném loži) EOR Enhanced Oil Recovery (Zvýšené získávání oleje) NMP n-methyl-pyrrolidon Snímek 4.

Rizika emisí CO 2 Vztah energetiky a produkce CO 2 V průběhu 100 let (1900 2001) nárůst: Populace o 250 % Spotřeba energie o 915 % Obsah CO 2 v atmosféře 295 (1900) 315 (1960) 371 ppm obj. (2001) Dle IEA předpokládán celosvětový nárůst spotřeby energie v letech 2004 2030 o 57 %; V roce 1960 zahájen provoz observatoře Mauna-Loa na Havaji, monitorující koncentraci CO 2 v atmosféře (údaje před rokem 1960 dle analýz jádra ledovců) Od roku 1850 zjištěn nárůst celosvětové průměrné teploty se zrychlujícím trendem od roku 1970; Příčiny dosud neprokázány stále vedeny spory. Snímek 5.

Rizika emisí CO 2 Vývoj globální teploty v letech 1860-2000 Snímek 6.

Rizika emisí CO 2 Produkce skleníkových plynů Hodnoty v preindustriálním období stanoveny analýzou ledovců. Snímek 7.

Rizika emisí CO 2 Historický vývoj obsahu CO 2 v atmosféře Snímek 8.

Rizika emisí CO 2 Historický vývoj obsahu CO 2 v atmosféře Snímek 9.

Rizika emisí CO 2 Předpoklady vedoucí k vývoji technologií odlučování CO 2 Klimatická teorie: Rovnováha mezi UV a viditelným zářením absorbovaným planetou a reflexí IR záření do kosmu Ze všech zkoumaných faktorů se ve sledovaném období vzestupu teplot změnila pouze koncentrace atmosférického CO 2. Vzestup koncentrace CO 2 v atmosféře odpovídá jen 55 % úhrnné antropogenní emise přírodní mechanismy stále schopny odloučit cca 45 50 % CO 2 produkovanéhočlověkem. Retenční kapacita oceánů cca 1,7 Gt (CO 2 ) / rok (celkem zadržováno cca 38 000 Gt (CO 2 ); Retenční kapacita lesů cca 1,4 Gt (CO 2 ) / rok; Na základě výše uvedeného vypracovány scénáře vývoje teploty. Snímek 10.

Rizika emisí CO 2 Scénáře vývoje globální teploty Snímek 11.

Rizika emisí CO 2 Vztah ekonomického rozvoje a produkce CO 2 Y. Kaya navrhl vztah: CO ( HDP ) ( BTU / HDP) ( CO BTU ) CO celkový = POP PC 2 2 2 / Ve vztahu je: CO 2 celkově uvolněný CO 2 do atmosféry CO 2 POP HDP PC HDP BTU/HDP CO 2 /BTU celkově zachycený CO 2 biosférou a geosférou světová populace hrubý domácí produkt per capita hrubý domácí produkt celkem spotřeba energie na domácí produkt uvolněný CO 2 na jednotku spotřebované energie Snímek 12.

Snižování koncentrace CO 2 Cesty vedoucí ke snížení koncentrace CO 2 v atmosféře Vyplývají z Kayova vztahu; Některé jsou hypotetické, jiné realizovatelné: Snížení světové populace Snížení HDP na hlavu Snížení spotřeby energie na jednotku HDP (snižování energetické náročnosti procesů) Snížení emise CO 2 na jednotku vytvořené energie (přechod od fosilních paliv na jiné energetické zdroje, aplikace metod CCS na stávající energetické zdroje) Metody CCS umožňují exploataci stávajících energetických technologií. Základ separovat CO 2 a uložit v geologických vrstvách. Snímek 13.

Snižování koncentrace CO 2 Cesty vedoucí ke snížení koncentrace CO 2 v atmosféře Kapacita podzemních úložišť (jen odhady) 1120.10 9 3400.10 9 tun CO 2 ; Technickyřešeno: Identifikace vhodných hornin a metody injektáže vývoj metod separace CO 2 ze spalin 3 možnosti separace CO 2 : Post-combustion procesy Pre-combustion procesy Oxy-combustion procesy Snímek 14.

Snižování koncentrace CO 2 Cesty vedoucí ke snížení koncentrace CO 2 v atmosféře Snímek 15.

Snižování koncentrace CO 2 Cesty vedoucí ke snížení koncentrace CO 2 v atmosféře Snímek 16.

Snižování koncentrace CO 2 Cesty vedoucí ke snížení koncentrace CO 2 v atmosféře Snímek 17.

Snižování koncentrace CO 2 Výhody a nevýhody jednotlivých skupin procesů Skupina procesů Výhody Nevýhody Post-combustion procesy Vhodné pro většinu stávajících uhelných elektráren Možný retrofit Zředěný CO 2 Atmosférický tlak spalin Nízký parciální tlak CO 2 Výrazně vyšší výkon nebo recirkulovaný objem nezbytný pro dosažení vysoké úrovně záchytu CO 2 produkovaný za nižších tlaků, než je vyžadováno procesem odlučování Snímek 18.

Snižování koncentrace CO 2 Výhody a nevýhody jednotlivých skupin procesů Skupina procesů Výhody Pre-combustion procesy Získán syn gas s vysokou koncentrací CO 2 Vysoký tlak Vysoký parciální tlak CO 2 Dostatečný potenciál pro separaci (tlakový spád) Více technologií pro separaci k dispozici Dobrý poměr náklady/zatížení jednotky Nevýhody Vhodné hlavně pro nové elektrárny, málo zplyňovacích jednotek aktuálně v provozu Společné potíže komerčního nasazení zplyňovacích systémů:dostupnost, pořizovací náklady, potřeba rozsáhlých podpůrných systémů Snímek 19.

Snižování koncentrace CO 2 Výhody a nevýhody jednotlivých skupin procesů Skupina procesů Výhody Oxy-combustion procesy Velmi vysoké koncentrace CO 2 ve spalinách Možnost retrofitu a změny paliva v technologii Nevýhody Cenová diskvalifikace kvůli velké kryogenní výrobě kyslíku Vyžadován chlazený recykl CO 2 pro udržení teplot v mezích potřebných pro materiály spalovacího prostoru Snížená účinnost procesu Vstup dodatečné vsázky Snímek 20.

Snižování koncentrace CO 2 Post combustion procesy Oxid uhličitý separován ze spalin, tj. z prostředí obsahujícího NO x a SO 2 ; Jednou z možností je aplikace monoethanolaminu (MEA) technikou absorpce. Technologie známá ze zpracování zemního plynu více než 60 let; Náklady a rozměry absorbéru srovnatelné s mokrou vypírkou SO 2 ; Část páry spotřebována na provoz odlučovače (1/4 1/3 celku) riziko růstu nákladů na výrobu elektřiny až o 70 %! Alternativní systému odloučení pomocí membránové separace. Snímek 21.

Snižování koncentrace CO 2 Pre combustion procesy Palivo konvertováno na směs CO 2 a H 2 (reformingem v případě zemního plynu nebo zplyněním v případě uhlí v první fázi na CO + H 2 a následně reakcí vodního plynu na CO 2 a H 2 ); Pozn.: Reakce vodního plynu v anglosaské terminologii označována jako Water Gas Shift Reaction (WGSR); Následně CO 2 odloučen absorpcní MEA, adsorpcí pomocí metody PSA, případně membránovou separací; Technologie zplynění uhlí a následné spálení generátorového plynu užíváno již používanou metodou IGCC (v ČR např. paroplynová elektrárna ve Vřesové). Snímek 22.

Snižování koncentrace CO 2 Oxy combustion procesy Spalování za použití kyslíku odsaparovaného ze vzduchu; Část CO 2 ze spalin recyklováno za účelem udržení teploty v topeništi pod rizikovou mezí; V první fázi odloučen popílek v elektrofiltru a následně spaliny odsířeny; Z procesu spalování kyslíkem po odloučení PM a SO 2 získány spaliny s obsahem 90 % CO 2 ; Separace kyslíku spotřebuje 23 37 % celkové energie vyrobené elektrárnou a náklady jsou srovnatelné s mokrou absorpcí (viz výše). Snímek 23.

Metody separace CO 2 Separační techniky CO 2 Absorpce Adsorpce CLC Membránová separace Chemisorpce Adsorpční lože Plynová separace MEA Alumina Polyfenylenoxid Roztok NH 3 Zeolity Polydimethylsiloxan Dvě alkálie Aktivní uhlík Plynová absorpce Fyzikální sorpce Regenerační metody Polypropylen Selexol Tlakový swing Systém na bázi keramiky Rectisol Fluorový proces (propylen karbonátový) NMP-Purisol Teplotní swing Elektrický swing Vypírka Membrána / DEA Snímek 24.

Vybrané procesy odlučování CO 2 Odlučování za pomoci aminů Snímek 25.

Vybrané procesy odlučování CO 2 Odlučování za pomoci aminů (pilotní jednotka CASTOR) Snímek 26.

Vybrané procesy odlučování CO 2 Membránová separace za pomoci enzymů (Proces Carbozyme) Snímek 27.

Vybrané procesy odlučování CO 2 Karbonátová smyčka s cirkulací sorbentu = mletého vápence kalcinace (900 1 000 C) uvolnění CO 2, karbonatace (cca 650 C) pak opět vznik CaCO 3 Snímek 28.