KRUPKA TĚŽBA CÍNU
PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY Oblast kolem Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, město se stalo celoevropsky významným díky těžbě cínu První písemná zmínka o místě nebo hoře, kde se kope, zvaném Crupa pochází z roku 1305 z listiny krále Václava II. Město a hrad jsou písemně doložené roku 1330, kdy je darem od Jana Lucemburského získal míšeňský šlechtic Thimotheus von Kolditz Roku 1331 je zmiňován kostel sv. Prokopa, vybudovaný u první havířské osady Kirchlice
POČÁTKY A ROZVOJ TĚŽBY V KRUPCE V průběhu 13. a 14. století se cín získával rýžováním, těžilo se ze sekundárních náplavových a rozsypových ložisek, zřídka také povrchově z ložisek primárních tzv. ze skály Od pol. 15. století se již rudy dobývaly hlubinnou těžbou, vznikaly dědičné štoly Na dolování se podílela těžařstva, složená z báňských podnikatelů z Krupky (Štengel, Böhm, Glatz) a sousedního Saska Freibergu, Altenbergu, Geisingu.
HORNÍ ŘÁDY 1462 vrchnost potvrzuje pro Krupku stručný Horní řád 1487 byl vydán již podrobný krupský Horní řád Řády byly ovlivněny saským právem, zvláště horními řády z Altenbergu.
DŮLNÍ REVÍRY V KRUPCE Revír KOMÁŘÍ VÍŽKA a STEINKNOCHEN historicky nejvýznamnější revír (těžba cínu, od pol. 14. stol. do 1956) Revír KNÖTTEL plošně nejrozsáhlejší revír celé oblasti (těžba cínu, molybdenu a draselného živce, od 14. stol. do r. 1954) Revír PREISSELBERG ( těžba cínu, od pol. 16. stol. do 60. let 20. stol.) V rámci projektu Montanregion Krušné hory/erzgebirge byla celá oblast včetně Městské památkové zóny prohlášena za chráněnou Hornickou kulturní krajinu Krupka.
DĚDIČNÁ ŠTOLA DÜRRHOLZ Krupský horní řád z roku 1487 zmiňuje hlubinnou dědičnou štolu Dürrholz, jejíž ražba byla zahájena v 60. letech 15. století Její délka je 1,5 km a vede až do prostoru pod Komáří vížkou, ústí 30 m pod štolou Martin odkud v současné době odvádí většinu důlních vod
ŠTOLA STARÝ MARTIN Je montánní památkou prvořadého významu, její ražba započala v 1. pol. 19. stol. Těžba zde skončila roku 1956. Prohlídková trasa byla zpřístupněna 15.9.2000.
CÍNOVÁ ŽÍLA LUKÁŠ Cínová ruda kasiterit, se v revíru Steinknochen těžila z ploché greisenové žíly Lukáš Její směrná délka je 2 km a jedná se o nejdelší cínovou rudní žílu ve střední Evropě
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA HUSITSKÁ ULICE - ve středověku centrum městského života Typické uspořádání horních měst (Jáchymov) ojedinělá památková zóna s ulicovým náměstím
PAMÁTKY 14.-15. století HRAD KRUPKA, 1695-1697 nechali Šternberkové postavit na nádvoří budovu pro Panský horní úřad, ta byla v 19. stol. přebudována na restauraci
MĚSTSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE SE ZVONICÍ - původně z 2. pol. 14. století, po požáru nově postaven 1479-1488 - zvonice původně z 1. pol. 15. století, přestavěna roku 1600
ŠPITÁLNÍ KOSTEL SV. DUCHA Gotický kostel postavený při špitále pro chudé nemocné je poprvé připomínán v roce 1454, přestavován a dostavován byl v průběhu 16. stol.
KONCEPT MĚSTA KRUPKA partnerství v projektu ArchaeoMontan 2018 MULTIFUNKČNÍ OBJEKT v MPZ, Husitské ulici - rekonstrukce budovy, jejíž přízemí spadá do 1. pol. 15. století - dvoupodlažní objekt s výstavní plochou, konferenčním sálem, učebnou, archivem s knihovnou, infocentrem, kulturní místností a sociálním zařízením - v rámci propagace budou vydány tiskové materiály, pořízena fotodokumentace, natočeny audio a video spoty pro média
Prostory budou využívány k prezentaci projektu ArchaeoMontan a jeho partnerů, k pořádání konferencí a workshopů, výstav, kulturních a společenských akcí, pro badatelské účely, budou využitelné pro vzdělávací zařízení v rámci naučných programů.
NAUČNÁ STEZKA Po stopách horníků - zpřístupnění portálů štol, zpevnění cest, terénní úpravy - pořízení infosystému k vybraným stanovištím - vydání propagačního materiálu - kryté společenské místo u kaple sv. Wolfganga - pořádání slavnosti Den středověkého hornictví Po stávající síti lesních cest budou zpřístupněny portály bývalých štol a na vybraných stanovištích, kde jsou patrné pozůstatky důlní činnosti budou instalovány infotabule v čj a nj. Stezka bude mapovat dobývání rudného bohatství v krupském revíru, poskytne ucelený přehled o těžbě v Krušných horách. Součástí konceptu je také zavedení tradice každoročního pořádání kulturně společenské akce Den středověkého hornictví.