VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED

Podobné dokumenty
DŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE

IMAGE A PŮSOBENÍ VÁCLAVA KLAUSE HISTORICKÉ OHLÉDNUTÍ

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2013: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 2012 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI

RETROSPEKTIVA POLITICKÝCH OSOBNOSTÍ : NEJVÍCE OBČANÉ OCEŇUJÍ PŮSOBENÍ V. HAVLA, DÁLE V. KLAUSE, J. LUXE A O. MOTEJLA

Češi chtějí přímou volbu prezidenta, největší podporu má Švejnar, nejhůře dopadl Nečas

1. Hlasy a mandáty parlamentních stran v PS PČR

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2015

Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE KVĚTEN 2015

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice

Hodnocení činnosti ministerstev květen 2017

Popularita politiků TISKOVÁ ZPRÁVA

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2014: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŽ ZA ROK 2013 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2014

ČSSD dohnala v medializaci ODS (17. až 23. května 2010)

Volební preference v pěti největších krajích ČR

Evropské volby a evropské postoje české veřejnosti Porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny

STEM PREFERENCE PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ PROSINEC 2012

Úřednické vlády a jejich ústavní zakotvení

PODPORA ZAVEDENÍ EURA V ČR KLESÁ.

POPULARITA POLITIKŮ: VÍTĚZSLAV JANDÁK NADÁLE NA ČELE ŽEBŘÍČKU

Seznamte se s historií

ROK 2014 BYL ÚSPĚŠNÝ PRO DVĚ TŘETINY OBČANŮ, PŘI HODNOCENÍ

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

OBSAH METODOLOGIE KOMENTÁŘ VÝSLEDKY PRŮZKUMU PANEL BOOK KONTAKTY

Hodnocení stavu společnosti konečně obrat k lepšímu?

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2016

Hodnocení vlády Andreje Babiše únor 2019

Rozpuštění sněmovny a směřování k volbám. Srpen 2013

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Hodnocení činnosti politických stran a vybraných institucí červen 2019

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

6,8% 6,6% 6,5% 5,6% 0% ANO ČSSD KSČM nevím KDU-ČSL ODS TOP09 Ostatní STAN Piráti Svobodní Úsvit SZ

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Publicita stran ve volebním týdnu (24. až 30. května 2010)

VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2018

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

Důvěra vrcholným ústavním činitelům květen 2019

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU

9. květen 2008 MEDIAN ČR

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

vrcholným politikům duben 2017 jen u prezidenta Miloše Zemana a předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského.

METODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice

Vládní krize Bleskový výzkum (CAPI, CATI)

PŘEDSTAVU O ČINNOSTI VÝZNAMNÝCH INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE MÁ ROK PO NAŠEM VSTUPU STÁLE JEN POLOVINA OBYVATEL ČR.

vrcholným politikům leden 2019 důvěřujících jen statisticky nevýznamně, u všech

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka

2. Kandidáti a zvolení poslanci

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Hodnocení stavu společnosti je lepší než před rokem

"Důvěřujete následujícím institucím?" (%)

Souboj ANO a ČSSD se vyrovnal

Tisková zpráva. Důvěra ústavním institucím v květnu /8

Tisková zpráva. Důvěra vrcholným politikům září /5

STEM PREFERENCE PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ PŘELOM ŘÍJNA A LISTOPADU 2012

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Důvěra k některým institucím v naší společnosti a k lidem kolem nás

VOLBY DO POSLANECKÉ a

VÁCLAV KLAUS NAROVINU. Hovory V. K. s Petrem Hájkem nejen o tom, co bylo, je a bude

Kandidující a zvolení do PSP ČR 2013

10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR

Evropské volby 2014 na sociální síti Facebook

ústavním institucím v září 2017

Graf 1: Důvěra/nedůvěra obyvatel ústavním institucím (%) PI rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje rozhodně nedůvěřuje neví Prezident

STEM PREFERENCE PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ PŘELOM ZÁŘÍ A ŘÍJNA 2012

Současná politická situace

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Ohlášená demise vlády a hodnocení souvisejících kauz

Důvěra ústavním institucím v březnu 2019

Zpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Preference politických subjektů - leden celkový přehled. cílová skupina pohlaví respondentů věk respondentů vzdělání respondentů % 35+

Rok Miloše Zemana ve funkci prezidenta a jmenování vlády Bleskový výzkum (CATI)

OBSAH METODOLOGIE VÝSLEDKY PRŮZKUMU KOMENTÁŘ PANEL BOOK KONTAKTY

Hlava třetí Moc výkonná Prezident republiky

Tisková zpráva. Důvěra stranickým představitelům září /5

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

ROZLOŽENÍ POLITICKÝCH PREFERENCÍ V CELÉ POPULACI

PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI

po /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Hodnocení činnosti ministerstev květen 2019

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

HODNOCENÍ VLÁDY TISKOVÁ ZPRÁVA

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

NARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU?

11,0% 10,5% 7,9% 6,3% 5,8% 5,5% 3,4% 2,5% 2,0% 1,7% 1,3% ANO ČSSD nevím KSČM ODS KDU-ČSL TOP09 jiné strany Piráti STAN Strana zelených

Preference politických subjektů - prosinec celkový přehled 10,4% 10,3% 9,1% 6,5% 5,0% 5,0% 4,6% 1,5% 1,3% 1,2% 1,2% 1,1%

METODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice

PODLE VĚTŠINY LIDÍ BY STÁT MĚL ZAJISTIT PRÁCI KAŽDÉMU, ALE

ústavním institucím v březnu 2017


Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014

ústavním institucím v lednu 2019

VEŘEJNOST STÁLE VELMI KRITICKÁ K VÝŠI

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

ústavním institucím v prosinci 2017 institucím vzrostla oproti předvolebnímu období, nejzřetelnější je tento nárůst u Poslanecké sněmovny.

Transkript:

Informace STEM ze dne 5. 3. 13 CESTA VÁCLAVA KLAUSE ČESKOU POLITIKOU I. VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti v průběhu jeho dvacetiletého působení ve třech vrcholných státních funkcích. V kontextu proměn české politiky a ekonomiky můžeme pozorovat postupné oslabování důvěry v premiéra Klause jako nejviditelnějšího představitele reforem, výrazný odstup, který si veřejnost udržovala ke koncepci opoziční smlouvy, během níž byl Václav Klaus předsedou poslanecké sněmovny parlamentu, a konečně proměnu neoblíbeného stranického šéfa v obecně respektovaného prezidenta, jehož kredit oslabila až podpora nestabilní koaliční Nečasovy vlády a nakonec letošní amnestie. Seriál rekapitulující působení Václava Klause na české politické scéně vychází z řady průzkumů, v níž se STEM ptá občanů na aktuální i postojové otázky již od května 1993. Průzkumy jsou realizovány metodou osobních rozhovorů na souborech většinou 1-1 osob reprezentujících dospělou populaci České republiky. I. Václav Klaus premiérem Václav Klaus byl premiérem české vlády dvakrát. Poprvé od voleb v roce 1992, tedy zčásti ještě v rámci česko-slovenské federace (1992 1996). Podruhé v letech 1996 1997. Máte důvěru v premiéra Václava Klause? 65,6 63,8 69,4,2 61,4 54,3 51,8 53,2 52,7,2 47,2 31,3 31,6 3 1 935 938 9312 93 97 92 96 9511 93 98 93 97 9711 spíše ano + určitě ano Pramen: STEM, 1993-1997, vybraná data V rozdělené České republice se postavení Václava Klause rychle upevnilo a počátkem roku 1994 dosáhl ve funkci premiéra velmi vysoké důvěryhodnosti přes. Česká cesta privatizace však v následujícím období důvěryhodnost premiéra v očích veřejnosti oslabovala. Před poslaneckými volbami v roce 1996 již jeho postavení ve veřejném mínění stagnovalo

na zhruba procentech a volební výsledek, který přinesl neočekávaný pat na politické scéně, tomu odpovídal. Po volbách 1996 vznikla méně stabilní koalice se slabou většinou v dolní komoře parlamentu a navíc se česká ekonomika začala propadat do recese. Přiznání ekonomických chyb vlády a následující úsporné balíčky, provázené ztrátou politické dynamiky, přivodily v polovině roku 1997 dosud nejvýraznější politickou krizi v polistopadovém vývoji. Podpora vlády a důvěryhodnost premiéra poklesly do té doby bezprecedentním způsobem a snad jen živelní pohroma v podobě povodní pomohla vládě vymanit se z nejhoršího. V následujícím grafu, v němž srovnáme hodnocení práce vlády a důvěryhodnost premiéra Klause, se ukazuje, že propad u vlády byl ve srovnání s premiérem dramaticky horší. 1 Srovnání důvěry v premiéra Klause s hodnocením práce jeho vlády 65,6 63,8 69,4,2 61,4,5,1 66,2,5 56,1 54,3 54, 53,2 52, 51,8 52,1 55,6 52,7 48,5 47,2 31,3 31,6 27,3 18,7 935 938 9312 93 97 92 96 9511 93 93 97 9711 důvěra ve V. Klause spíše ano + určitě ano vláda pracuje určitě dobře + spíše dobře Pramen: STEM, 1993-1997, vybraná data Vnitřní rozklad v ODS vedl na konci roku 1997 k zformování platformy proti tehdejšímu předsedovi ODS Klausovi ( sarajevský atentát ) a k demisi premiéra (3. 11. 1997, formálně byl Václav Klaus premiérem až do 2. 1. 1998, kdy jej vystřídal Josef Tošovský jako předseda přechodné úřednické vlády). V krátkém mezidobí úřednické vlády se vedle ODS vytvořila (vlastně namísto zanikající ODA) druhá pravicová strana Unie svobody, k níž přešla i většina politických špiček ODS. Zbytek ODS pod vedením Václava Klause se však stačil před červnovými volbami velmi rychle vzchopit a ODS se stala druhou nejsilnější stranou po vítězné sociální demokracii. 2

II. Václav Klaus předsedou parlamentu Krátce po volbách, v červenci 1998, šéfové dvou nejsilnějších stran Miloš Zeman a Václav Klaus uzavřeli dohodu, pro kterou se ujal název opoziční smlouva, na jejímž základě si vymezili pravomoci a způsoby vládnutí a vzájemné kontroly. Tato opoziční smlouva byla oběma stranami respektována až do dalších parlamentních voleb v roce 2 a v souladu s ní byl v období 19. 7. 1998 11. 7. 2 Václav Klaus předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Máte důvěru v předsedu poslanecké sněmovny Václava Klause? 38,6 34,8 32,7 33,2 35,7 3 28,2 23,7 26,1 27,2 28,4 25,2 28,5 1 99 9811 991 999 9912 3 6 9 11 14 111 3 určitě ano + spíše ano Pramen: STEM, 1998-2 Do funkce předsedy parlamentu Václav Klaus nastupoval s důvěryhodností obdobnou své premiérské roli. Nicméně v této nové roli se mu již příliš nedařilo. Zřetelný je pokles do prosince 1999, kdy veřejnost dala najevo své rozčarování se stavem politiky například ve hnutí Děkujeme, odejděte!. Poznamenejme jen, že hodnocení parlamentu v té době bylo o něco lepší než hodnocení jeho předsedy. Od roku následovalo postupné a povlovné zlepšení, které však již nepřekonalo období nástupu do vrcholné parlamentní role. 3

III. Václav Klaus prezidentem republiky Václav Klaus na podzim roku 2 odstoupil z funkce předsedy ODS a oznámil úmysl kandidovat na post prezidenta republiky. V nepřímé volbě oběma komorami parlamentu byl Václav Klaus pak 28. 2. 3 prezidentem zvolen a od 7. 3. 3 do 7. 3. 8 vykonával první prezidentské pětileté funkční období. Před ukončením mandátu byl 15. 2. 8 zvolen parlamentem podruhé a toto druhé funkční období bude ukončeno 7. 3. 13. Máte důvěru v prezidenta Václava Klause? 68,8 68,2 72,5,5 73,7 72,3 68,5 69,5 58,5 64,4 63,4,9 62,9 54, 51,3 52,2 41,6 3 31,2 27,9 1 34 312 6 6 51 1 71 2 81 92 91 112 116 1112 14 131 určitě ano + spíše ano Pramen: STEM, 3-13, vybraná data Jako prezident republiky Václav Klaus vstoupil do nové politické řeky. Jeho osobnost v nové politické roli, zvláště po složitém průběhu volby a množství různých uchazečů o prezidentský post, odpovídala představám veřejnosti. Během prvních dvou let se jeho důvěryhodnost v prezidentské roli vyšplhala přes procent. Jak ukazuje následující graf, prezidentská instituce je tradičně vysoce ceněna. Obecné (anonymní) hodnocení prezidentského úřadu se v prvním Klausově volebním období téměř kryje s osobním oceněním prezidenta Václava Klause. V druhém volebním období tomu tak již není. 4

Srovnání odpovědí na dvě otázky: Máte důvěru v prezidenta Václava Klause? versus Důvěřujete instituci prezidenta republiky? 1 73 78 73 75 76 75 68 74 74 71 72 66 68 59 61 69 63 73 72 71 68 69 61 47 64 42 52 49 28 34 39 3 3 51 4 71 2 81 92 91 115 14 Důvěra v prezidenta Klause (určitě ano + spíše ano) Důvěra v instituci prezidenta (určitě ano + spíše ano) Pramen: STEM, 3-13, vybraná data Ve druhém prezidentském období působí Václav Klaus na veřejnost rozporně. Jeho hodnocení je nevyrovnané a začíná výrazně kolísat. Veřejné mínění přehodnocuje jeho působení v prezidentské roli. Celkově trend hodnocení sleduje klesající linii. Po amnestii v lednu 13 pak dochází k velmi výraznému propadu důvěry, dokonce i u stoupenců ODS. 1 Máte důvěru v prezidenta Václava Klause? (Srovnání voličů ČSSD a ODS, podíly důvěřujících) 92 89 9 92 92 92 88 77 85 79 85 48 55 63 65 62 48 64 59 35 36 42 21 51 23 34 312 51 2 2 92 91 115 14 ODS ČSSD populace 131 Pramen: STEM, 3-13, vybraná data 5