VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Informovanost žen o episiotomii

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Informovanost žen o episiotomii bakalářská práce Autor: Hana Jarolímová Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2011

Anotace a klíčová slova Ve své práce jsem si zvolila dva cíle. První je zmapovat informovanost žen o episiotomii a její prevenci. Druhým cílem je zjistit míru informovanosti žen o péči o episiotomii. V teoretické části práce popíši anatomii ženských pohlavních orgánů a svalů dna pánevního. Co je to episiotomie, indikace k provedení episiotomie, klady a zápory episiotomie a prevence episiotomie. Praktická část je věnována zhodnocení dotazníku. Výsledky z dotazníku jsou důležité pro splnění mých stanovených cílů. Klíčová slova: episiotomie, EPI-NO, masáž hráze, posilování pánevního dna Annotation und Schlüsselwörter In meiner Arbei wählte ich zwei Ziele. Das erste Ziel ist, die Informiertheit der Frauen über die Episiotomie und ihre Prävention untersuchen. Das zweite Ziel ist, den Maß Informierheit der Frauen über die Pflege um Episiotomie festzustellen. Im theoretischen Teil beschreibe ich die Anatomie der weiblichen Geschlechtsorgane und Beckenbodenmuskulatur. Was ist die Episiotomie und ihre Indikationen, die Vorund Nachteile der Episiotomie und ihre Prävention. Der praktische Teil ist für der Bewertung des Fragebogen gewindmet. Die Ergebnisse aus dem Fragebogen sind wichtig für das Erreichen meiner Ziele. Schlüsselwörter: die Episiotomie, der EPI-NO, die Massage des Perineums, die Beckenbodenstärkung.

Chtěla bych poděkovat vedoucí práce Mgr. Vlastě Dvořákové za cenné připomínky a odbornou pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat oddělení šestinedělí nemocnice Havlíčkův Brod za umožnění dotazníkového šetření a ochotnou spolupráci při sběru dotazníků.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též,,az ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení, apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne.. Podpis

Obsah 1 Úvod a cíl práce... 8 1.1 Cíle... 10 1.2 Hypotézy... 10 2 Teoretická část... 11 2.1 Anatomie pohlavních orgánů ženy... 11 2.1.1 Vnitřní pohlavní orgány... 11 2.1.2 Zevní pohlavní orgány... 12 2.1.3 Pánevní dno (diaphragma pelvis)... 13 2.1.4 Svaly pánevního dna... 13 2.1.5 Svaly hráze (musculi perinei)... 13 2.1.6 Svaly připojené k zevním pohlavním orgánům... 14 2.2 Episiotomie... 14 2.2.1 Indikace k provedení episiotomie... 15 2.2.2 Druhy episiotomie... 16 2.2.3 Klady a zápory episiotomie... 17 2.2.4 Komplikace po porodu... 17 2.2.5 Ošetření episiotomie... 18 2.3 Prevence nástřihu hráze... 18 2.3.1 Chránění hráze při porodu... 18 2.3.2 Masáž hráze... 18 2.3.3 Posilování pánevního dna... 19 2.3.4 Kegelovy cviky... 19 2.3.5 Přístroj EPI-NO... 20 2.4 Péče o episiotomii... 21 2.4.1 Hygiena... 21 6

2.4.2 Rady pro lepší hojení... 23 3 Praktická část... 25 3.1 Metodika výzkumné práce... 25 3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů... 25 3.1.2 Charakteristika výzkumného prostředí... 25 3.2 Vlastní výsledky výzkumu... 26 3.2.1 Charakteristika dotazníku... 26 3.2.2 Vyhodnocení dotazníku... 27 3.3 Diskuse... 47 3.4 Návrh na řešení problému... 48 4 Závěr... 50 Seznam použitých zkratek... 52 Seznam tabulek... 53 Seznam grafů... 54 Seznam použité literatury... 55 Seznam internetových zdrojů... 57 Seznam příloh... 58 7

1 Úvod a cíl práce Žena se během těhotenství připravuje na porod a shromažďuje si o něm informace jak z internetu, tak z různých časopisů, knížek nebo od kamarádek, které již rodily. Pro mnoho žen proto není pouze,,strašák porod císařským řezem (sectio caesarea), ale mají také strach z nástřihu hráze (episiotomie) při porodu, následných poporodních komplikací a eventuelní snížené péči o sebe sama nebo dítě. Téma mé práce,, Informovanost žen o episiotomii, jsem si vybrala proto, že se mi zdálo hodně zajímavé a v dnešní době je to i dosti diskutované téma. Někteří lékaři a porodní asistentky jsou pro to, udělat nástřih při každém porodu, ale dle mého názoru je to v mnohých případech zbytečné. Někteří lékaři uvádí, že čisté nastřižení se hojí lépe, než kdyby došlo k natržení, ale na druhou stranu, je to pro matku více bolestivé, déle se to hojí a pokud má matka snížený práh bolesti může to v jisté míře ovlivnit i péči o ni samotnou nebo dítě. Episiotomie je chirurgický nástřih hráze při porodu. Nástřih by se měl provádět, pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné (např. protrahovaná druhá doba porodní, hypoxie plodu, příliš pevná hráz, kde by hrozila ruptura, aj.).,, První episiotomie byla zaznamenána v roce 1741, byla považována jako cesta k zabránění vážných trhlin perinea. (Přirozený porod, 2011). V dřívějších dobách se episiotomie moc nepoužívala, její vysoká četnost nastala, až když se porody přemístily z domovů do porodnic. V dnešní době je snaha snížit četnost prováděných episiotomií a omezit to pouze na případy, kdy je to nezbytně nutné, ale ne ve všech nemocnicích tomu tak je, což je velká škoda. Mnoho porodníků sahá k provedení episiotomie preventivně, aby předešli ruptuře hráze, ale je to vždy nutné? Tohle je otázka, na kterou by se mohlo diskutovat hodiny. Jedna strana bude tvrdit ano, provedení episiotomie je lepší, druhá se přikloní spíše k natržení. Během své praxe jsem viděla, jak nástřihy, ke kterým nás vedla jedna z indikací k provedení nástřihu, buď ze strany matky nebo plodu, tak provedení preventivních nástřihů, ale to se jednalo o operativní porody ukončené kleštěmi nebo VEX. Naučila jsem se nespěchat s nástřihem hráze, je lepší počkat si až se hráz úplně rozvine a poté zvážit, zda nástřih provést či nikoli. Jak postupně hlavička miminka napíná hráz, může se nám na začátku zdát, že nástřih bude potřeba, ale v závěru se pak porodí buď bez poranění, nebo můžou být jen drobné lacerace či 8

ruptury I. stupně, což je ve výsledku mnohem lepší než provedená episiotomie.,,na plod se nesmí pohlížet jen jako na fyzikální těleso trhající hráz, ale jako na živou bytost, která se má narodit bez poranění, bez známek hypoxie a bez ohrožení infekcí. (Zwinger, 2004). Ve své práci jsem se zaměřila na zjištění míry informovanosti žen o nástřihu hráze a její prevenci. Zajímalo mě především, zda jsou ženy o nástřihu hráze informovány již během těhotenství např. od svého gynekologa, z předporodních kurzů nebo si informace shánějí z knížek a internetu. Dále jsem se zajímala, jestli samy ženy dělají něco pro to, aby se předešlo nástřihu hráze např. posilování pánevního dna, masáž hráze, aj. Pokud ženám byla episiotomie provedena, zajímalo mě, zda jsou informované o tom, jak správně pečovat o nastřiženou hráz, co se týče hygieny, doporučení přípravků pro lepší hojení hráze nebo předcházení vzniku infekce po porodu. 9

1.1 Cíle Vytyčila jsem si dva cíle, kterými se budu zabývat. Prvním cílem je zmapovat informovanost žen o episiotomii a její prevenci a druhým cílem je zjistit míru informovanosti žen o péči o episiotomii. 1.2 Hypotézy Ke každému cíli jsem si zvolila dvě hypotézy, tzn. celkem čtyři hypotézy. První je, že více než třetina žen si zjišťuje informace o episiotomii z internetu a z časopisů. Druhá je, že více než polovina žen bude informovaná o provedení episiotomie. Třetí je, že většina žen bude informovaná o péči o episiotomii a poslední hypotéza je, že většina žen neměla problémy s vyprazdňováním po porodu. 10

2 Teoretická část 2.1 Anatomie pohlavních orgánů ženy Pohlavní orgány ženy lze rozdělit na vnitřní pohlavní orgány a zevní pohlavní orgány. 2.1.1 Vnitřní pohlavní orgány Vaječník (ovarium) Párová žláza velikosti 3 5 x 1 2 cm. Nachází se po stranách dělohy k níž je fixován vazem (ligamentum ovarii proprium). Vaječník se rozděluje na kůru a dřeň. V kůře se kupí epiteliální buňky a vytváří folikuly. Každý folikl obsahuje vajíčko (oocyt). Jak vajíčko dozrává, vytváří se v něm dutinka tzv. Graafův folikl, ten po dozrání praská a vajíčko se dostane do dutiny břišní, tomuto jevu se říká ovulace. Po ovulaci se Graafův folikl změní na tzv. žluté tělísko (corpus luteum), které pokud dojde k oplodnění vajíčka zůstává a nazývá se corpus luteum gravidatis. Pokud k oplodnění nedojde, mění se bílé tělísko (corpus albicans). (Fiala, 2008). Vejcovod (tuba uterina) Vejcovod je párový trubicový orgán, uložen na boční stěně malé pánve, dlouhý asi 13 cm. Vejcovody jsou ve svém vnitřním ústí opatřeny řasami, které při ovulaci obemykají uvolněné vajíčko. Svým vnějším ústím jsou spojeny s dělohou v tzv. děložních rozích. (Dylevský, 2000). Děloha (uterus) Děloha má tvar hrušky, velikostně 7 8 x 5 6 cm. Na děloze můžeme rozpoznat tělo děložní, děložní rohy a krček. Tělo děložní (corpus uteri) má širší horní část, která se rozepíná do stran v děložní rohy (cornua). Tělo děložní je v anteflexi a krček je v anteverzi. (Fiala, 2008). Dále můžeme na děloze rozpoznat tři vrstvy. Vnitřní vrstva se nazývá endometrium, které podléhá pravidelným menstruačním změnám. Střední vrstvu tvoří myometrium a jeho funkce je zejména na konci těhotenství, kdy pomáhá k vypuzení plodu při porodu. Vnější vrstva je parametrium, zejména se uplatňuje během těhotenství, kdy se děloha zvětšuje a parametrium ji pomocí závěsných děložních vazů drží ve vzpřímené poloze. (Dylevský, 2000). 11

Pochva (vagina) Pochva je trubice dlouhá 8-10cm a splňuje několik funkcí. V první řadě odvádí krev při menstruaci a dále pak během porod je součástí měkkých porodních cest. Z toho vyplývá, že spojuje zevnějšek s dělohou. Horní část pochvy je připojena na děložní hrdlo a vytváří tzv. zadní klenbu a menší přední klenbu. Poševní sliznici kryje dlaždicový epitel. Kolem vchodu jsou četná svalová vlákna. Poševní vchod není zcela uzavřen, můžeme tam vidět tenkou kožní řasu, která se nazývá panenská blána (hymen). V jejím středu je vidět malý otvor, kterým při menstruaci odtéká krev. Při prvním pohlavním styku dojde k protržení této blány a po porodu zůstanou z blány jen malé výběžky. (Fiala, 2008, Roztočil, 2008). 2.1.2 Zevní pohlavní orgány Velké stydké pysky (labia majora pudendi) Jsou to kožní řasy, které jsou na vnější straně porostlé ochlupením. Velké stydké pysky se pod Venušiným pahorkem spojují v přední komisuře a směrem k hrázi v zadní komisuře. (Fiala, 2008). Malé stydké pysky (labia minora pudendi) Jsou uloženy mediálně od velkých stydkých pysků, kůže je slizničního vzhledu bez ochlupení. Poševní předsíň (vestibulum vaginae) je uložena mezi malými stydkými pysky, které kryjí její vchod. Do vestibulu vstupují drobné žlázky (glandulae vestibulares minores) a párové žlázky (glandulae vestibulares majores) Bartholiniho žlázky, ty vylučují sekret, který zvlhčuje poševní vchod při pohlavním styku. Velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky, což je známka donošeného novorozence ženského pohlaví. (Roztočil, 2008, Fiala, 2008). Venušin pahorek (mons pubis) Je to tukový polštář, který je po pubertě porostlý chlupy, což je jeden ze sekundární pohlavní znaků u žen. Na povrchu je hojné množství mazových a potních žlázek. (Roztočil, 2008). 12

Poštěváček (klitoris) Vpředu mezi labia minora vystupuje poštěváček (clitoris). Je v něm velké množství senzitivních tělísek, při jejich podráždění dojde ke vzrušení. (Fiala, 2008). 2.1.3 Pánevní dno (diaphragma pelvis) Je tvořeno zdvihačem řitním (m. levator ani) a svalem kostrčním (m. coccygeus). Pánevní dno má tvar nálevky, který začíná na stěnách malé pánve a sbíhá se ke konečníku. (Roztočil, 2008). Pánevní dno fixuje orgány v dutině břišní, nese jejich celou váhu a nejvíce se uplatňuje u ženy v těhotenství a během porodu. (Dylevský, 2009). 2.1.4 Svaly pánevního dna Musculus levator ani Silný plochý sval, který se skládá za dvou částí: pars iliaca a pars pubica. Nachází se za stydkou sponou a jeho mediální úseky obkružují štěrbinu, kterou prostupuje u muže močová trubice a konečník, u ženy ještě pochva. Pars iliaca (m. iliococcygeus) tvoří laterální část levátoru. (Dylevský, 2009). Pars pubica (m. pubococcygeus) začíná na zadní ploše kosti stydké asi 1 cm za symfýzou. Mezi svalovými snopci je štěrbina hiatus urogenitalis, kterou prochází močová trubice. Pomáhá udržovat dělohu. (Roztočil, 2008). Musculus coccygeus Slabý sval, který jde od trnu sedacího k okraji kosti křížové. Uplatňuje se při splňování podmínek břišního lisu, pomáhá udržovat kontinenci. (Roztočil, 2008). Musculus sphincter ani externus Je to zevní svěrač rekta, který je složen z kruhovitých svalových snopců. (Fiala, 2008). 2.1.5 Svaly hráze (musculi perinei) Je to několik svalů, které mají různé funkční uplatnění. Jsou připojeny k svalům pánevního dna. Lze rozlišit diaphragma urogenitale a svaly připojené k zevním pohlavím orgánům. 13

Diaphragma urogenitale je trojúhelníková svalová ploténka mezi kostmi sedacími. Je složena z m. transversus perinei prof., m. sphincter urethrae, m. transversus perinei superfic., lig. transversus perinei. (Roztočil, 2008). 2.1.6 Svaly připojené k zevním pohlavním orgánům Musculus ischiocavernosus Párový sval, který začíná od spodního okraje stydké a sedací kosti. U mužů se uplatňuje při erekci. (Roztočil, 2008). Musculus bulbospongiosus Párový sval, který u ženy působí jako svěrač poševního vchodu a vyprazdňuje glandulae vestibulares. U muže vyprazdňuje urethru při močení. (Roztočil, 2008). 2.2 Episiotomie Hodnotíme několik druhů poranění při porodu. Může se vyskytnout ruptura hrdla, zejména začne-li rodička předčasně tlačit při ještě nezašlé porodní brance, dále se může vyskytnout ruptura pochvy, ruptura hráze I., II., a III. stupně, někteří lékaři uvádí ještě rupturu IV. stupně, setkat se můžeme s drobnými laceracemi, episiotomií, aj. Episiotomie je chirurgický nástřih hráze ve II. době porodní při prořezávání hlavičky při porodu. Nástřih hráze provádí lékař nebo porodní asistentka. Uvádí se, že nejlepší poloha rodičky pro nástřih je poloha na zádech. Porodník má větší přehled o napínání hráze a lépe se mu episiotomie provádí. Zkušený porodník či porodní asistentka, ale dokáží provést nástřih hráze i v jiné poloze, než je doporučeno. Nástřih by se měl provádět při plně napnuté hrázi a v případech, kdy je to nezbytné (např. hypoxie plodu, dystokie ramének, aj.). Natržení se hojí lépe a méně bolí, než episiotomie. Někteří lékaři, pokud je čas, provádí ještě před samotnou episiotomií opich lokálním anestetikem, nejčastěji 1 % Mesocainem. Tento postup jsem viděla především pokud se jednalo o operativní porod zakončený VEX nebo kleštěmi, v jednom případě se jednalo o pokles ozev plodu. Jedná se o tzv. profylaktickou episiotomii. Dále se tato episiotomie provádí jedná-li se o porod koncem pánevním, dvojčat. 14

Indikace k provedení episiotomie uvedené níže, jsou nejčastěji ze strany plodu, kdy se jedná o život ohrožující stav a zbytečné prodlužování druhé doby porodní by mohlo mít za následek pozdější poškození plodu. Provedení episiotomie ze strany matky je především preventivní, aby se předešlo eventuální ruptuře hráze s poškozením svěrače konečníku. Zda se nakonec episiotomie provede záleží na zkušenostech a mnohdy i na trpělivém přístupu porodníka, který si počká, až je hráz plně napnutá a až poté zhodnotí, zda bude nástřih potřeba. V mnohých případech, pokud se přikloníme k provedení nástřihu, není nutný provádět velký nástřih, ale bohatě postačí malý, aby mohla hlavička snáze projít porodními cestami ven. Episiotomie se nesmí provádět u HIV pozitivních matek. (Doležal, 2007). Tyto ženy by neměly rodit spontánně, proto by u nich měl být indikován porod císařským řezem. Pokud by se ale rodička dostala na porodní sál s velkým nálezem na děložním hrdle, je důležité dodržet zásady prevence přenosu viru HIV, jak na dítě, tak na ošetřující personál. 2.2.1 Indikace k provedení episiotomie Dříve se episiotomie prováděla u každé prvorodičky a nejen u nich. V současné době se snaží upouštět od provádění episiotomií a omezují se pouze na indikace k ní určené. Lze je rozdělit na indikace ze strany matky a plodu. (Zwinger, 2004, Leifer, 2004). Indikace ze strany plodu hypoxie plodu velký plod dystokie ramének nezralý plod operativní porod (kleště, VEX) obtížný porod hlavičky přes hráz porod koncem pánevním nebo vícečetné těhotenství porod mrtvého plodu, potrat ve vyšším stádiu těhotenství 15

Indikace ze strany matky,,stará prvorodička (starší 30 let) hrozící ruptura hráze protrahovaná druhá doba porodní nespolupracující rodička 2.2.2 Druhy episiotomie mediální provádí se ve střední čáře perinea asi do vzdálenosti 3 4 cm. Výhodou této episiotomie je snadné a rychlé ošetření a malá krevní ztráta. (Zwinger, 2004). Nevýhodou mediální episiotomie může být zvýšené riziko rozšíření trhliny k řitnímu svěrači, proto je důležité pečlivě chránit hráz. (Uhl, 2010). laterální vede se 2 3 cm od střední části poševního vchodu. Z důvodu špatného ošetřování a pozdějším deformacím poševního vchodu se již nepoužívá. (Roztočil, 2008). mediolaterální nástřih začíná na střední čáře perinea a je veden k hrotu sedací kosti. Rozšíří poševní vchod více než episiotomie laterální, ale po zhojení může působit bolest při pohlavním styku. (Zwinger, 2004). Nevýhody mediolaterální episiotomie je, že je bolestivější, pomaleji se hojí a více krvácí než mediální episiotomie (Wacker, 2007), přesto je ale tato episiotomie v dnešní době nejpoužívanější. Schuchardtův řez nebo-li rozšířená laterální episiotomie, provádí se skalpelem stejným směrem jako laterální episiotomie. Je poloobloukovitá a rozsáhlejší asi 6 7 cm, umožňuje nejprostornější přístup pro náročné vaginální operace. (Doležal, 2007). Perineoproktomie profylaktické protětí svěrače, je riskantní a neprovádí se, může vzniknout inkontinence stolice a samovolný únik plynů. (Doležal, 2007). 16

2.2.3 Klady a zápory episiotomie Klady Urychlení druhé doby porodní, zamezení traumatizace hlavičky dítěte, prevence ruptury hráze, čisté nastřižení se hojí lépe, předchází se samovolnému úniku moče v pozdějším věku matky. Zápory Jednou nastřižená tkáň je pak náchylnější k natržení, poloha rodičky (episiotomie se nejlépe provádí v poloze na zádech, kdy je nejpřehlednější oblast perinea), později to může mít vliv na sexuální život rodičky a její psychiku, zvýšená bolestivost v oblasti genitálu po porodu, delší doba hojení než při natržení. 2.2.4 Komplikace po porodu Komplikace po porodu lze rozdělit na bezprostřední, časné a pozdní. Mezi bezprostřední se řadí krvácení z perineálních a vaginálních cév, poranění pochvy, hráze, sfinkteru a nadměrná bolestivost u rodiček s nižším prahem bolesti. Časné jsou vznik infekce, hematomů a dehiscence rány. Pozdními komplikacemi jsou potom vaginoperineální fistuly, koloidní bolestivé jizvy, inkluzní cysty. (Roztočil, 2008). Časné komplikace po porodu hematom může být častá komplikace episiotomie, nedojde-li ze strany porodníka nebo porodní asistentky ke kvalitnímu sešití nastřižené tkáně. Hematom se tvoří velmi rychle a někdy je třeba následná revize porodního poranění k zástavě krvácení. V mnohých případech, pokud vznikne, jedná se pouze o povrchový hematom, který se během několika dní sám vstřebá. infekce poranění může nastat v poporodním období, při nedodržování hygieny genitálu. Okolí rány je zarudlé a bolestivé. dehiscence rány - může nastat po nesprávném primárním ošetření nástřihu hráze, reakcí na šicí materiál, nesprávná hygiena v šestinedělí nebo vznikem hematomu. Po následném ošetření, zjištění a odstranění příčiny rozpadu episiotomie se provede resutura. Podávají se antibiotika. 17

2.2.5 Ošetření episiotomie S ošetřením episiotomie by se mělo začínat až po odloučení placenty, někteří lékaři však s ošetřováním začínají již během odlučování. Ošetření se provádí v místním znecitlivění, nejčastěji 1% Mesocainem 5 10 ml. Samotné šití se provádí atraumatickými hydrofilními šicími materiály, které jsou samovstřebatelné a reakce na šicí materiál bývá jen velmi zřídka. K nástřihu hráze se používají chirurgické nůžky z nerezové oceli, které jsou na jedné straně zaoblené, tato část se zavádí do pochvy, aby nedošlo k poranění hlavičky dítěte. Se šitím se začíná asi 2 cm za provedeným nástřihem v pochvě, postupuje se od vnitřku pochvy k vnějšímu okraji hráze pokračovacím stehem, vytvoří se,,kapsa a poté se začínají šít jednotlivé vrstvy svalů, podkoží a na konec se sešije vnější vrstva kůže jednotlivými stehy. (Doležal, 2007). 2.3 Prevence nástřihu hráze 2.3.1 Chránění hráze při porodu Chránění hráze během porodu je velmi důležité. Když začne hlavička sestupovat porodním kanálem k východu, ať už rodí lékař nebo porodní asistentka, musí správně chránit hráz, aby se předešlo eventuelnímu porodnímu poranění. Nejčastěji se k chránění hráze používá pravá ruka, ve které porodník drží sterilní roušku a má jí umístěnou v oblasti hráze, tak aby na ni neustále viděl. Přitom levá ruka drží hlavičku dítěte ve flexi, aby procházela svým nejmenším obvodem. Po porodu hlavičky dál chráníme hráz ještě na zadní ramínko. 2.3.2 Masáž hráze Masáž hráze není sice moc příjemná pro budoucí rodičku, ale lze s ní docílit pružnější oblast perinea a tím připravit snadný průchod plodu ven měkkými porodními cestami a předejít tak nástřihu hráze. S masáží hráze by se mělo začít 4-6 týdnů před termínem porodu. Cvičení by mělo probíhat každý den jednou až dvakrát denně po dobu minimálně 4-5 minut. Bezpodmínečně musí být čisté ruce, proto před samotnou masáží je potřeba si ruce 18

důkladně umýt. Pokud jsou ruce hrubé nebo popraskané konečky prstů, je vhodné použít gumové rukavice, aby se předešlo eventuelně nějakému poranění.,,některé matky si masírují hráz i během porodu a přidají i masáž klitorisu. Ta zvýší produkci endorfinů, přirozených hormonů slasti. (Lunny, 2005). Masáž hráze nemusí provádět pouze žena. Jsou ženy, které se nestydí požádat o pomoc svého manžela/partnera nebo porodní asistentku. V pokročilejším stádiu těhotenství, je pro ženu pohodlnější, když masáž provádí někdo jiný. K zpříjemnění masáže hráze se doporučují olejíčky, které jsou k tomu speciálně určené. Mnoho porodníků i porodních asistentek tvrdí, pokud se dobře chrání hráz při porodu a rodička spolupracuje, tak masáž hráze není nutná. 2.3.3 Posilování pánevního dna Pánevní dno se nejvíce uplatňuje během těhotenství. Pokud je již před těhotenstvím ochablé, dostává během těhotenství ještě více zabrat, musí se vypořádat především s váhou miminka. Dochází postupně k zvýšenému natahování vazů, což vede k bolestem v kříži a později k poklesu dělohy a močového měchýře a následné inkontinence již v produktivním věku. Vnímejte pánevní dno jako zdroj síly, vitality a radosti ze života i jako zdroj stability ve všech fázi života! (Höfler, 2009). Žena by měla cvičení provádět každý den. Měla by mít klidné a nerušené prostředí. Cvičení se nejlépe provádí na podložce na zemi, žena by neměla při cvičení zadržovat dech a mezi jednotlivými cviky by si měla chvilku odpočinout. Každý cvik by se měl opakovat 3 5 x, později až 10 x. Při cvičení je důležité, aby si žena uvědomovala vtahování konečníku, pochvy a močové trubice. Je důležité během cvičení navodit pocit zadržení stolice nebo moči. 2.3.4 Kegelovy cviky Tyto cviky poprvé představil v roce 1948 gynekolog dr. Arnold Kegel, cviky nám pomůžou posílit ochablé pánevní dno. Dříve se cviky doporučovaly ženám po porodu, dnes jsou již hojně využívané při stresové inkontinenci (např. únik moče při kýchnutí), 19

sexuálních dysfunkcí. Cviky nejsou ale určeny jen pro ženy, v dnešní době se doporučují i mužům, kteří trpí únikem moče po operacích prostaty, poruchách erekce či předčasnou ejakulací. Účinek těchto cviků je pozorovatelný za 1 3 měsíce při každodenním cvičení a mnohým ženám i mužům pomohl od jinak nevyhnutelné operace. Cvičení je doporučováno i jako prevence ženám, které ještě žádné potíže nemají. (Poněšický, 2010). 2.3.5 Přístroj EPI-NO Přístroj EPI-NO pomáhá k posilování pánevního dna a předchází se tak vzniku inkontinence, po porodu se doporučuje k posílení ochablých svalů pánevního dna. Lze ho také využít k napínání hráze před porodem a předejít tak nástřihu hráze. Použití přístroje EPI-NO je velmi jednoduché. Pokud ho využívá rodička před porodem, začíná s napínáním hráze zhruba 3 týdny před termínem porodu. Do pochvy si zavede balonek, který přístroj obsahuje, a postupně zvětšuje jeho velikost až do průměrného obvodu hlavičky miminka a zároveň se snaží vytlačit balonek z pochvy ven. Při správném provádění tohoto cvičení se hráz před porodem dokáže napnout, aniž by hrozila ruptura. (EPI-NO.cz, 2009). Přístroj EPI-NO lze používat tedy nejen v období před porodem, ale i po porodu, kdy jsou svaly pánevního dna ochablé. Lze ho využít i u žen, které trpí stresovou inkontinencí již v produktivním věku a spolu s cviky na posilování pánevního dna je možno předejít pozdější operaci. Přístroj EPI-NO je hojně využívaný v zahraničí, na českém trhu je ale po něm poptávka velmi malá. Ženy nikdo o tomto přístroji neinformuje, přitom má všestranné využití. Jak již bylo uvedeno pomáhá posilovat svaly pánevního dna a předcházet inkontinenci a využití má i před porodem, kdy pomáhá napínat hráz před porodem. 20

2.4 Péče o episiotomii 2.4.1 Hygiena Výskyt porodního poranění je hojný, proto by žena měly dbát po porodu o důkladnou hygienu genitálu, aby se předešlo zanícení rány a prodloužení hojení. Každé porodní poranění je zásah do kůže oblasti genitálu, tím spíš jedná-li se nástřih hráze, kde jsou zasaženy i svaly. Pokud má žena nástřih hráze, měla by být tím spíše informovaná o hygieně genitálu. U provedené episiotomie sledujeme její hojení. Zarudnutí bez velké bolestivosti je fyziologické, pokud je ale oblast bolestivá a přidá se k tomu teplota, jedná se pak nejspíše o infekci rány. Po porodu může dojít k otoku genitálu. Pokud je otok velký, brání hojení hráze. Doporučuje se proto ledování nebo sprchování studenou vodou a eventuální aplikace masti na postižené místo. Často se můžou vyskytovat i drobné hematomy, které se během několika dnů vstřebají, postup ošetření je stejný jako u otoku genitálu. Sledujeme oblast provedené episiotomie, jestli se na ní netvoří bílý povlak, který svědčí o špatně prováděné hygieně, což vede k a následné infekci. Episiotomie se šije vstřebatelnými stehy, které jsou dost pevné na to, aby se rodička nemusela bát oblast genitálu důkladně omývat. Tyto stehy postupně samy vypadnou z rány, žena tak může na vložce najít části stehů, což je normální a nemusí to svědčit o rozpadu episiotomie. Žena by si měla několikrát denně měnit vložky a po každém použití toalety si genitál osprchovat, aby se předešlo případné infekci. V prvních dnech po porodu se ženám doporučuje, aby chodily močit do sprchy, kde si genitál hned osprchují, ale je to vhodné i pro jejich pohodlí, protože po porodu je oblast genitálu velmi citlivá a k episiotomii může být i přidružené poranění jako např. lacerace labií, co může ženě při močení způsobovat pálení. Žena by se měla vymočit do 6 hodin po porodu, jinak se provádí nejčastěji jednorázové vycévkování. Dále se ženám doporučuje, aby si genitál omývaly neparfémovaným mýdlem nebo mýdlem z dubové kůry. Je vhodné sprchování, koupáním se může totiž zanést infekce do pochvy a následně i do dělohy, protože děložní čípek ještě není uzavřený. Neměly by se používat ani intimní deodoranty, které dráždí pokožku. 21

Žena by alespoň během šestinedělí měla používat vložky, v žádném případě se nedoporučují tampóny, protože krev nemůže volně odtékat a hromadí se v pochvě což může mít za následek vznik infekce. Je vhodné používat jednorázové porodnické vložky, které nemají křidélka a tím umožňují, aby se k ráně dostal vzduch. Tyto vložky jsou k dostání v každé lékárně. Vložky s křidélky nebo celkově s lepícími proužky jsou nevhodné, dochází k zapařování a zbytečnému prodlužování hojení rány. Je vhodné, aby žena po porodu nosila buď síťované kalhotky nebo bavlněné spodní prádlo. To totiž umožňuje, aby se k episiotomii dostal vzduch a podpořilo se tak rychlejší hojení hráze. Pokud ženu po porodu trápí bolestivost genitálu nebo se u ní objevil hematom, je dobré si intimní oblast ledovat, popřípadě není-li k dispozici led, aspoň sprchovat studenou vodou. Na hematom může použít mast Heparoid, Mithra gel nebo oplachovat genitál Rosalginem. Pokud silná bolest genitálu přetrvává, může to nasvědčovat, že se rána hojí sekundárně nebo se do rány zanesla infekce. Ukončení šestinedělí by se nemělo považovat za zahájení pohlavního styku. V rámci hygieny by žena měla počkat, až přestane krvácet, až se zcela zhojí rána po episiotomii, kdy již není možné zanést nějakou infekci do rány. Začátek pohlavního života je zcela individuální, záleží především na ženě, jak se ona cítí. Některé ženy mají problémy s pohlavním stykem i rok po porodu, může jim způsobovat bolest, z důvodu provedené episiotomie, jelikož oblast genitálu je velmi citlivá. Sex jí nemusí činit takovou radost jakou měly před porodem. Je vhodné použít lubrikační gel, který zvlhčí poševní vchod a umožní tak lepší prožitek z pohlavního styku. Problémy se sexem se netýkají jen vaginálního porodu, ale i porodu císařským řezem, u těchto žen je výskyt problémů menší než při vaginálním porodu. Ženy by měly brát v potaz, že kojení není antikoncepce. Během šestinedělí může dojít k ovulaci a provozují-li nechráněný pohlavní styk, může dojít k otěhotnění. Nástup menstruace je u každé ženy individuální, některá začne menstruovat hned po šestinedělí, jiná zase třeba až po roce. Ale stále by měly myslet na používání antikoncepce, ať už ženské či mužské, pokud si nepřejí znovu rychle otěhotnět. Některé ženy může po porodu trápit problém s vyprazdňováním stolice. Žena by měla dostatečně pít a pokud jí to porodní poranění umožní, co nejdříve se po porodu začít 22

hýbat, aby se obnovila střevní peristaltika, to se týká především žen po císařském řezu. Doporučují se kompoty, mléčné výrobky především jogurty, celozrnné výrobky, které obsahují vlákninu, ovoce, zelenina. Pokud je nedostatek v potravě, užívá se Psyllium. Dle zvyklosti oddělení se doporučuje Lactulosa, která změkčuje stolici, tím že váže vodu do stolice. Nebo se aplikují glycerinové čípky, které taky změkčují stolici a zároveň působí na receptory pro vyprazdňování. Žena by se po porodu měla vyprázdnit do 3 dnů. 2.4.2 Rady pro lepší hojení Rosalgin O přípravku Rosalgin jsem poprvé slyšena na porodním sále, kde ho doporučovaly maminkám, které mají větší porodní poranění, pro lepší hojení. Rosalgin působí protizánětlivě a částečně i analgeticky. Je vhodné ho používat při opakovaných vaginálních zánětech nebo k hojení porodního poranění. Jeho účinnou látkou je benzydamini hydrochloridum. Výhodou Rosalginu je, že působí proti bakteriím a kvasinkám, ale zároveň neničí laktobacily. Naopak pomáhá k normalizaci vaginálního prostředí a zvyšuje jeho kyselost. Lze ho používat od 15 let jak k oplachům zevního genitálu, tak i k výplachům pochvy, u dětí od 6 let se doporučuje pouze oplachy zevního genitálu. (Medicom International, 2010). Nejsou známé vážné nežádoucí účinky. Lze ho kombinovat s léky předepsaných lékařem k vaginálnímu užití, ale měl by se dodržet postup nejdříve výplach Rosalginem a teprve poté zavedení vaginálních globulí nebo masti. (Medicom International, 2010). Mithra gel na hojení hráze Mithra - gel se doporučuje též pro lepší hojení nástřihu hráze. Působí analgeticky a zároveň působí taky proti vzniku infekci a zánětu. Mithra gel obsahuje mandlový olej, lecitin, karbomer, vitamin C, glycerol a směs éterických olejů. 23

Heparoid Heparoid se doporučuje ženám po porodu, které mají provedenou episiotomii, nebo se jim po porodu udělal hematom. Heparoid dobře působí na vstřebávání hematomu. Obsahuje heparinoidum, tekutý parafin, bílý vosk, aj. Hemagel Hemagel je další možnost, které využít pro lepší hojení hráze. Je to hydrofilní methakrylátový gel na bázi síťovaného kopolymeru 2-hydroxyethylmethakrylátu. 24

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce V praktické části bakalářské práce se zabývám zjištěním informovanosti žen o episiotomii. Pro výzkumné šetření jsem se zvolila kvantitativní výzkumnou metodu pomocí anonymního dotazníku, z důvodu jeho efektivnosti. Rozdala jsem 120 dotazníků. 20 dotazníků bylo vyplněno neplnohodnotně. Pro zpracování mé bakalářské práce mi zůstalo 100 dotazníků. Návratnost dotazníků byla 83 %. 3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů Dotazník by určen pro ženy po porodu na oddělení šestinedělí v nemocnici Havlíčkův Brod, které měly po porodu episiotomii. Informace pro mou práci jsem sbírala od ledna do dubna 2011. Průměrný věk žen byl 29let. V dotazníku jsem se ptala žen, kde si zjišťují informace o nástřihu hráze, zda jim oznámili důvod provedení episiotomie, případně jestli s ní souhlasí, jestli je někdo informuje o hygieně v šestinedělí. Dotazovala jsem se 100 žen po porodu. 3.1.2 Charakteristika výzkumného prostředí Oddělení šestinedělí poskytuje rodičkám po porodu komplexní péči a zároveň funguje na oddělení systém roaming-in, tudíž mi ženy mohly během volné chvilky, zatím co jejich ratolest spala, vyplnit dotazník, který se týkal informovanosti o episiotomii. 25

3.2 Vlastní výsledky výzkumu 3.2.1 Charakteristika dotazníku Dotazník obsahoval 3 proměnné věk, vzdělání a pokolikáté žena rodí. Dále obsahoval 17 otázek. U 11 otázek byla správná odpověď jedna, u otázek č. 4, 5, 9, 11, 13, 17 mohly ženy zaškrtnout více odpovědí. U otázky č. 13 byly správně odpovědi za a), za b) a za c). U otázky č. 17 byly správné odpovědi a), c) a d). Dotazovala jsem se 100 žen po porodu na oddělení šestinedělí. Z průzkumu mi vyšlo, že 50 žen (50 %) žen má středoškolské vzdělání ukončené maturitou, 25 žen (25 %) žen má vysokoškolské vzdělání, 13 žen (13 %) žen bylo vyučeno, 11 žen (11 %) žen mělo vyšší odborné vzdělání a 1 (1 %) žena měla vzdělání základní. Věkový průměr žen, které rodily, byl 29 let. Z dotazovaných žen 66 % rodilo poprvé, 26 % žen rodilo podruhé, 6 % žen rodilo po třetí a 2 % žen byly čtvrtorodičky. 26

3.2.2 Vyhodnocení dotazníku Tab. 1 Vzdělání Vzdělání Počet žen Procenta základní 1 1 % vyučena 13 13 % střední s maturitou 50 50 % vyšší odborné 11 11 % vysokoškolské 25 25 % Σ 100 100 % Vzdělání 25% 1% 13% 11% 50% základní vyučena střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské Graf č. 1 Vzdělání Z průzkumu mi vyšlo, že 50 (50 %) žen má středoškolské vzdělání ukončené maturitou, 25 (25 %) žen má vysokoškolské vzdělání, 13 (13 %) žen bylo vyučeno, 11 (11 %) žen mělo vyšší odborné vzdělání a 1 (1 %) žena měla vzdělání základní. 27

Tab. 2 Parita Parita Počet žen Procenta prvorodička 66 66 % druhorodička 26 26 % třetirodička 6 6 % čtvrtorodička 2 2 % Σ 100 100 % Pokolikáté rodíte 6% 2% 26% 66% prvorodička druhotodička třetirodička čtvrtorodička Graf č. 2 Parita Ze 100 dotazovaných respondentek bylo 66 (66 %) prvorodiček, 26 (26 %) druhorodiček, 6 (6 %) třetirodiček a 2 (2 %) čtvrtorodičky. 28

Otázka č. 1 Měla jste při porodu nástřih hráze? Tab. 3 Měla jste nástřih hráze Odpověď Počet žen Procenta a) ANO 100 100 % b) NE 0 0 % Σ 100 100 % Měla jste při porodu nástřih hráze? 0% 100% a) ANO b) NE Graf č. 3 Měla jste nástřih hráze Otázka č. 1 se týkala dotazu, zda měla rodička během porodu nástřih hráze. Jelikož byl dotazník určen právě ženám po porodu, které měly nástřih hráze všech 100 (100 %) respondentek mi odpovědělo za a) ANO. 29

Otázka č. 2 Jste-li vícerodička, měla jste při každém porodu nástřih hráze? Tab. 4 Měla jste při každém porodu nástřih hráze Odpověď Počet žen a) ANO 12 b) NE 22 Σ 34 Jste-li vícerodička, měla jste při každém porodu nástřih hráze? 12 22 a) ANO b) NE Graf č. 4 Měla jste při každém porodu nástřih hráze Na tuto otázku mi odpovídalo 34 ze 100 dotazovaných žen. Na otázku, zda-li je vícerodička a měla při každém porodu nástřih hráze mi kladně odpovědělo 12 žen a 22 žen záporně. Dotazované ženy byly různého věku a vzdělání, ale všech 12, co odpovědělo kladně, rodilo podruhé. 30

Otázka č. 3 Jaká byly porodní váha Vašeho miminka? Tab. 5 Porodní váha miminka Odpověď Počet miminek Procenta a) 1000 g 1499 g 0 0 % b) 1500 g 2499 g 5 5 % c) 2500 g 3499 g 58 57 % d) 3500 g 4499 g 36 36 % e) 4500 g a více 2 2 % Σ 101 100 % Jaká byla porodní váha Vašeho miminka? 2% 0% 5% 36% 57% a) 1000 g 1499 g a) 1500 g 2499 g a) 2500 g 3499 g a) 3500 g 4499 g e) 4500 g a více Graf č. 5 Porodní váha miminka Z průzkumu vyplývá, že nejčastější porodní váha miminka, při kterém se prováděl nástřih hráze je v rozmezí od 2500 g 3499 g (57 %), na druhém místě je pak porodní váha miminka 3500 g 4499 g (36 %), dále porodní váha 1500 g 2499 g (5 %), poté porodní váha 4500 g a více (2 %) a u porodní váhy 1000 g 1499 g nebyla žádná odpověď (0 %). Vycházela jsem z celkového počtu 101 miminek. U odpovědi za b) 1500 g 2499 g mi jedna maminka uvedla tuto porodní váhu dvakrát, protože rodila spontánně dvojčátka. 31

Otázka č. 4 Kde jste si zjišťovala informace o nástřihu hráze? Tab. 6 Kde jste si zjišťovala informace Odpověď Počet odpovědí Procenta a) obvodní gynekolog 22 13% b) internet, časopisy 67 39% c) předporodní kurzy 43 25% d) kamarádka/y 19 11% e) jiné 23 13% Σ 174 100 % Kde jste si zjišťovala informace o nástřihu hráze? 13% 13% 11% 39% 25% a) obvodní gynekolog b) internet, časopisy c) předporodní kurzy d) kamarádka/y e) jiné Graf č. 6 Kde jste si zjišťovala informace Ženy u této otázky mohly zakroužkovat více odpovědí, u odpovědi za e) vypisovaly slovně, kde si ještě sháněly informace. Vycházela jsem z celkového počtu 174 odpovědí. Z grafu vyplývá, že nejčastěji si ženy shánějí informace z internetu nebo z časopisů, tato byla uvedena v 67 (39 %) případech. Předporodní kurzy byly uvedeny v 43 (25 %) případech. Další častější odpovědí byla odpověď za e) jiné, která byla uvedena v 23 (13 %) případech, u této odpovědi ženy uvedly např. nikde 9 žen, předchozí těhotenství 6 žen, knihy pro těhotné 4 ženy a odborná literatura 4 ženy. V 22 (13 %) případech uvedly jako zdroj informací obvodního gynekologa. A jako poslední možnost zvolily ženy odpověď za d) kamarádku/y v 19 (11 %) případech. 32

Otázka č. 5 Kdo Vám podal informace o nástřihu hráze? Tab. 7 Kdo Vám podal informace o nástřihu Odpověď Počet odpovědí Procenta a) obvodní gynekolog 15 11 % b) porodní asistentka 41 29 % c) gynekolog na porodním sále 57 41 % d) nikdo 27 19 % Σ 140 100 % Kdo Vám podal informace o nástřihu hráze? 19% 11% 29% 41% a) obvodní gynekolog b) porodní asistetka c) gynekolog na pordním sále d) nikdo Graf č. 7 Kdo Vám podal informace o nástřihu Z této otázky jsem se chtěla dozvědět, jestli ženám někdo poskytnul informace o nástřihu hráze. Ženy mohly volit více odpovědí, vycházela jsem z celkového počtu 140 odpovědí. V 57 (41 %) případech byla nejčastější odpověď za c) gynekolog na porodním sále. V 41 (29 %) případech poté volilo odpověď za b) porodní asistentka. V 27 (19 %) případech ženy nikdo neinformoval a v 15 (11 %) případech informoval ženy jejich obvodní gynekolog. 33

Otázka č. 6 Byly Vám objasněny nejasnosti ohledně episiotomie? Tab. 8 Nejasnosti episiotomie Odpověď Počet žen Procenta a) ANO 51 51 % b) NE 35 35 % c) NEVZPOMÍNÁM SI 14 14 % Σ 100 100 % Byly Vám objasněny nejasnosti ohledně episiotomie? 14% 51% 35% a) ANO b) NE c) NEVZPOMÍNÁM SI Graf č. 8 Nejasnosti episiotomie V této otázce jsem se ptala žen, jestli jim byly vysvětleny nejasnosti ohledně episiotomie. V 51 % ženy odpovídaly a) ANO, že jim nejasnosti byly objasněny, v 35 % byla odpověď b) NE a ve 14 % mi ženy odpověděly, že si nevzpomínají. 34

Otázka č. 7 Oznámili Vám důvod provedení episiotomie, případně jestli s ní souhlasíte? Tab. 9 Důvod provedení episiotomie Odpověď Počet žen Procenta a) ANO 79 79 % b) NE 21 21 % Σ 100 100 % Oznámili Vám důvod provedení episiotomie, případně jestli s ní souhlasíte? 21% 79% a) ANO b) NE Graf č. 9 Důvod provedení episiotomie V 79 % oznámili ženám důvod provedení episiotomie jestli s ní souhlasí. V 21 % poté ženy nebyly informovány. 21 % odpovídalo 21 ženám, z toho 17 žen rodilo poprvé, 2 ženy rodily podruhé a 2 ženy rodily potřetí. 35

Otázka č. 8 Pokud jste u otázky č. 1 nebo č. 2 odpověděla záporně, používala jste nějaké pomůcky jako prevenci episiotomie? Tab. 10 Využití pomůcek k prevenci Odpověď Počet žen Procenta a) ANO 13 59 % b) NE 9 41 % Σ 22 100 % Používala jste nějaké pomůcky jako prevence episiotomie? 41% 59% a) ANO b) NE Graf č. 10 Využití pomůcek k prevenci Na tuto otázku mi odpovídalo 22 žen. Z toho 13 (59 %) žen uvedlo, že používalo nějaké pomůcky jako prevence nástřihu hráze a 9 (41 %) žen uvedlo, že nepoužívalo nic. 36

Otázka č. 9 Je-li Vaše odpověď kladná, jaké to byly? Tab. 11 Pomůcky k prevenci Odpověď Počet odpovědí Procenta a) masáž hráze 12 80 % b) pomůcka EPI-NO 0 0 % c) posilování pánevního dna 0 0 % d) jiné 3 20 % Σ 15 100 % Je-li Vaše odpověď kladná, jaké to byly? 20% 0% 0% 80% a) masáž hráze b) pomůcka EPI-NO c) posilování pánevního dna d) jiné Graf č. 11 Pomůcky k prevenci U této odpovědi mohly ženy zaškrtnout více odpovědí, vycházela jsem z celkového počtu 15 odpovědí. Ve 12 případech mi uvedly jako nejčastější pomůcku masáž hráze před porodem (80 %). Ve třech případech mi poté uvedly odpověď za e) jiné, kde uváděly předchozí těhotenství (20 %). 37

Otázka č. 10 Byly Vám po porodu sděleny informace, jak pečovat o nastřiženou hráz? Tab. 12 Informace o péči o nastřiženou hráz Odpověď Počet žen Procenta a) ANO 81 81 % b) NE 19 19 % Σ 100 100 % Byly Vám po porodu sděleny informace, jak pečovat o nastřiženou hráz? 19% 81% a) ANO b) NE Graf č. 12 Informace o péči o nastřiženou hráz Otázka č. 10 se týkala sdělní informací o péči o episiotomii. 81 (81 %) žen mi odpovědělo kladně na tuto otázku, byly jim sděleny informace, jak pečovat o nastřiženou tkáň. 19 (19 %) ženám nebyly sděleny informace, jak pečovat o nastřiženou tkáň. V 11 případech se jednalo o prvorodičky, v 6 případech druhorodičky, v 1 případě třetirodička a v 1 případě čtvrtorodička. 38

Otázka č. 11 Co Vám bylo doporučeno v péči o episiotomii? Tab. 13 Co Vám bylo doporučeno Odpověď Počet odpovědí Procenta a) časté sprchování 77 38 % b) mytí neparfémovaným mýdlem 70 35 % c) koupání ve vaně 0 0 % c) olejíčky 0 0 % d) jiné 53 27 % Σ 200 100 % Co Vám bylo doporučeno v péči o episiotomii? 27% 38% 0% 0% 35% a) časté sprchování b) mytí neparfémovaným mýdlem c) koupání ve vaně c) olejíčky d) jiné Graf č. 13 Co Vám bylo doporučeno Na tuto otázku mi neodpovídalo 19 žen, protože jim nebylo nic doporučeno. Ženy v této otázce mohly volit více odpovědí. Při zpracování grafu jsem vycházela z celkového počtu 200 odpovědí. V 77 případech (38 %), ženy volily odpověď za a) časté sprchování, v 70 případech (35 %), zvolily odpověď za b) mytí neparfémovaným mýdlem a v 53 případech (27 %) odpověď jiné, kde uváděly např. ledování v 27 případech, častá výměna vložek v 21 případech a v 5 případech uvedly,,větrání. Odpověď za c) a za d) neuvedla žádná z žen. 39

Otázka č. 12 Doporučili Vám i nějaké mazání nebo oplachy pro lepší hojení hráze? Tab. 14 Doporučení pro lepší hojení Odpověď Počet žen Procenta a) ANO 57 57 % b) NE 43 43 % Σ 100 100 % Doporučili Vám i nějaké mazání nebo oplachy pro lepší hojení hráze? 43% 57% a) ANO b) NE Graf č. 14 Doporučení pro lepší hojení Otázka č. 12 se skládá ze dvou částí. V první části jsem se žen dotazovala, zda jim bylo doporučeno nějaké mazání nebo oplachy pro lepší hojení hráze. 57 (57 %) žen mi na tuto otázku odpovědělo kladně a 43 (43 %) žen záporně. V druhé části této otázky jsem poté ženy, které odpovídaly kladně, poprosila, aby uvedly, co to bylo. 40

Otázka č. 12 Pokud jste odpověděla kladně, napište prosím, co to bylo. Tab. 15 Co Vám bylo doporučeno Odpověď Počet odpovědí Rosalgin 44 Hemagel 9 Heparoid 12 Σ 65 Co Vám bylo doporučeno? 12 9 44 Rosalgin Hemagel Heparoid Graf č. 15 Co Vám bylo doporučeno Ve druhé části otázky č. 12 mohly ženy libovolně uvádět mazání nebo oplachy, které jim byly po porodu doporučeny pro lepší hojení hráze. Nejčastěji bylo uvedeno a to v 44 případech přípravek Rosalgin, v 12 případech Heparoid a v 9 případech Hemagel. 41

Otázka č. 13 Víte jaké jsou nevýhody episiotomie? Tab. 16 Nevýhody episiotomie Odpověď Počet odpovědí Procenta a) poloha rodičky (nástřih hráze lze provádět nejlépe v poloze na zádech) 74 33 % b) jednou natržená tkáň je pak náchylnější k natržení 47 21 % c) později to může mít vliv na sexuální život 73 33 % d) předchází se poškození svalů pánevního dna 30 13 % Σ 224 100 % Víte jaké jsou nevýhody episiotomie? 13% 33% 33% 21% a) poloha rodičky (nástřih hráze lze provádět jen v poloze na zádech) b) jednounatržená tkáň je pak náchytlnější k natržení c) později to může mít vliv na sexuální život d) předchází se poškození svalů pánevního dna Graf č. 16 Nevýhody episiotomie V této otázce jsem si chtěla ověřit, zda ženy vědí, jaké jsou nevýhody provádění episiotomií. Mohly volit více odpovědí. Odpověď za d) předchází se poškození svalů pánevního dna, byla špatně. Nejčastěji uváděly ženy odpověď za a) poloha rodičky (nástřih hráze lze provádět nejlépe v poloze na zádech) v 74 případech (33 %) a odpověď za c) později to může mít vliv na sexuální život v 73 případech (33 %). Odpověď za b) jednou natržená tkáň je pak náchylnější k natržení bylo uvedeno v 47 případech (21 %) a odpověď za d) předchází se poškozením svalů pánevního dna bylo zvoleno v 30 případech (13 %). Úplně správně na tuto otázku odpovědělo 20 žen. 42

Otázka č. 14 Bránilo Vám Vaše poranění v péči o sebe sama nebo dítě? Tab. 17 Péče o sebe sama nebo dítě Odpověď Počet žen Procenta a) ANO 18 18 % b) NE 82 82 % Σ 100 100 % Bránilo Vám Vaše poranění v péči o sebe sama nebo dítě? 18% 82% a) ANO b) NE Graf č. 17 Péče o sebe sama nebo dítě Zajímalo mě, zda měly ženy s episiotomií po porodu problémy s péčí o sebe sama nebo o jejich dítě. 82 žen (82 %) mi odpovědělo, že problémy s péčí o sebe sama nebo dítě nemělo, 18 žen (18 %) mi uvedlo, že mělo problémy s péčí o sebe sama. U odpovědi ANO se jednalo o 12 prvorodiček, 5 druhorodiček a 1 čtvrtorodičku. 43

Otázka č. 15 Za jak dlouho po porodu jste se vymočila? Tab. 18 Za jak dlouho po porodu jste se vymočila Odpověď Počet žen a) za 2 hodiny po porodu na porodním sále 39 b) do 6 hodin po porodu 57 c) musela jsem být vycévkovaná 4 Σ 100 Za jak dlouho po porodu jste se vymočila? 4 39 57 a) za 2 hodiny po porodu na porodním sále b) do 6 hodin po porodu c) musela jsem být vycévkovaná Graf č. 18 Za jak dlouho po porodu jste se vymočila Otázka č. 15 se týká možného eventuálního problému s močením. Ptala jsem se žen, za jak dlouho se po porodu vymočily. Z grafu vyplývá, že 57 žen se vymočilo do 6 hodin po porodu, 39 žen se vymočilo za 2 hodiny po porodu na porodním sále, 4 ženy musely být po porodu vycévkované. 44

Otázka č. 16 Měla jste problémy s vyprazdňováním stolice? Tab. 19 Problém s vyprazdňováním stolice Odpověď Počet žen a) ANO 18 b) NE 82 Σ 100 Měla jste po porodu problémy s vyprazdňováním stolice? 18% 82% a) ANO b) NE Graf č. 19 Problém s vyprazdňováním stolice Z grafu vyplývá, že 82 žen po porodu neměly problémy s vyprazdňováním stolice. 18 žen mělo problémy s vyprazdňováním stolice. 45

Otázka č. 17 Víte, jaké jsou výhody nástřihu hráze? Tab. 20 Výhody episiotomie Odpověď Počet odpovědí Procenta a) čisté nastřižení se hojí lépe 71 32 % b) nepředchází se poškození svalů pánevního dna 33 15 % c) předchází se poškození hlavy dítěte 70 31 % d) předchází se samovolnému úniku moči v pozdějším věku matky 50 22 % Σ 224 100 % Víte, jaké jsou výhody nástřihu hráze? 22% 32% 31% 15% a) čisté nastřižení se hojí lépe b) nepředchází se poškození svalů pánevního dna c) předchází se poškození hlavy dítěte d) předchází se samovolnému úniku moči v pozdějším věku matky Graf č. 20 Výhody episiotomie Zajímalo mě, zda ženy vědí, jaké jsou výhody nástřihu hráze. Odpověď za b) nepředchází se poškozením svalů pánevního dna byla špatně. Ženy mohly v této otázce volit více možností, při zpracování grafu jsem vycházela z 224 odpovědí. Nejčastěji mi ženy uváděly odpověď za a) čisté nastřižení se hojí lépe v 71 případech (32 %) a odpověď za c) předchází se poškození hlavy dítěte v 70 případech (31 %). Odpověď za d) předchází se samovolnému úniku moči v pozdějším věku matky byla uvedena v 50 případech (22 %). Odpověď za b) nepředchází se poškození svalů pánevního dna byla uvedena v 33 případech (15 %). Úplně správně na tuto otázku mi odpovědělo 21 žen. 46

3.3 Diskuse Dotazovala jsem se 100 žen po porodu na oddělení šestinedělí v nemocnici Havlíčkův Brod, věkový průměr žen byl 29 let. Dotazník byl určen ženám, které měly při porodu nástřih, tudíž mi všechny ženy odpověděly na otázku č. 1,,Měla jste při porodu nástřih hráze? odpověď za a) ANO. Ve své práci jsem si zvolila 4 hypotézy. První byla, že více než třetina žen si zjišťuje informace o episiotomii z internetu a z časopisů. Druhá byla, že více než polovina žen bude informovaná o provedení episiotomie. Třetí byla, že většina žen bude informovaná o péči o episiotomii a poslední hypotéza byla, že většina žen neměla problémy s vyprazdňováním po porodu. První hypotéza, že více než třetina žen si zjišťuje informace o episiotomii z internetu a z časopisů se mi potvrdila. Z dotazníkového šetření mi vyšlo, že 39 % žen si informace zjišťují z internetu a z časopisů, 25 % žen si informace zjišťuje v předporodních kurzech, 13 % žen se ptá svého obvodního gynekologa, 13 % žen čerpá informace z předchozích těhotenství, knih pro těhotné nebo odborné literatury a v 11 % se ptají svých kamarádek. V dotazníku jsem se ptala žen, kdo jim podává informace o nástřihu hráze. Vyšlo mi, že ženy nejčastěji informuje o nástřihu hráze gynekolog na porodní sále (49 %) a porodní asistentka (29 %), v 19 % mi ženy odpověděly, že je nikdo o nástřihu hráze neinformoval a v 11 % informoval ženy jejich obvodní gynekolog. Druhá hypotéza, že více než polovina žen bude informovaná o provedení episiotomie, se mi potvrdila. 79 % žen je informováno o provedení episiotomie, případně jestli s ní souhlasí. 21 % žen mi odpovědělo, že je nikdo neinformoval o provedení episiotomie. Zajímalo mě, zda ženy, pokud rodily vícekrát, měly nástřih hráze při každém porodu. Na otázku č. 2 mi odpovědělo 34 žen, z toho 12 žen odpovědělo, že mělo při každém porodu nástřih hráze. V otázce č. 9 jsem se ptala žen, které neuvedly, že měly při každém porodu nástřih hráze, jestli používaly nějaké pomůcky jako prevence nástřihu hráze. Nejčastěji mi uvedly, že prováděly masáž hráze, některé ženy uvedly předchozí těhotenství. Přístroj EPI-NO a posilování pánevního dna neuvedla žádná žena. 47