ANALÝZA ZÁKLADNÍCH TĚLESNÝCH ROZMĚRŮ A HIPOMETRICKÝCH INDEXŮ HŘEBCŮ VYBRANÝCH PLEMEN KONÍ T. Petlachová, E. Sobotková Abstrakt Cílem práce bylo zhodnocení tělesné stavby hřebců plemen American Quarter Horse, American Paint Horse, Appaloosa, Lipický kůň (LK) a Starokladrubský kůň (STK). Zástupci těchto plemen jsou charakterizování jako potomci koní odvozených z berbersko-arabské krve. Westernová plemena (AQH, APH, Appa) se vzhledem k odlišným přírodním podmínkám, jiné struktuře výživy a pod vlivem odlišného způsobu využívání a jezdeckých požadavků typově značně lišili od původního typu španělských koní. Zástupci vybraných plemen byli srovnáni pomocí 6 tělesných rozměrů a 4 hipometrických indexů. Americká westernová plemena jsou statisticky vysoce průkazně: nižší v kohoutkové výšce hůlkové, mají delší krk, mají delší šikmou délku těla, širší v přední šířce pánve. Dále se liší v hipometrických indexech: formátu těla a kompaktnosti. Klíčová slova: Kůň, tělesné míry, hřebec, American Quarter Horse, American Paint Horse, Appaloosa, Lipický kůň, Starokladrubský kůň Abstract Aim of this study was to evaluate the body composition stallions of breeds American Quarter Horse (AQH), American Paint Horse (APH), Appaloosa (Appa), Lipizzaner horse (LK) and Old Kladruby horse (STK). The representatives of these breeds are characterized as the descendants of horses on the base of the Arab-Berber blood. Western breeds (AQH, APH, Appa) due to different environmental conditions, nutrition and the other structure under the influence of a different type of use, type of riding demands differed considerably from the original Spanish-type horses. Representatives of selected breeds were compared using 6 body measures and 4 hipometric indices. Representatives of The American western breeds are statistically highly significantly: lower in height at the withers, have a longer neck, have a longer oblique body length, wider in the front width of the pelvis. Also varies of hipometric indexes: body format and compactness. Key words: horse, body measurements, stallion, American Quarter Horse, American Paint Horse, Appaloosa, Lipizzaner horse, Old Kladruby horse ÚVOD Měření koní je nejobjektivnější a nejpřesnější metodou hodnocení koně. Na základě měření lze snáze vybírat rodičovské páry pro reprodukci požadovaného potomstva a zachovávat tak plemenný standard. Zástupci měřených koní v našem sledování jsou zařazeni dle Duška (2007) do skupiny plemen odvozených z berbersko-arabské krve. Na jejich šlechtění se významně podílel starošpanělský kůň, případně jemu blízce příbuzný staroitalský kůň. Westernová plemena (AQH, APH, Appa) se vzhledem k odlišným přírodním podmínkám, jiné struktuře výživy a pod vlivem odlišného způsobu využívání a jezdeckých požadavků značně lišili od původního typu španělských koní. I při typových rozdílech jsou westernová plemena menšího až středního, často čtvercového rámce a s ohledem a odlišný způsob tréninku a využívání (práce s dobytkem, westernový způsob ježdění) došlo k exteriérovým změnám od původního španělského typu koní. Lipický kůň a starokladrubský kůň jsou potomci původního typu španělských koní a v jejich tradicích a typu pokračují. Jedná se stále o velmi ušlechtilé, harmonické jezdecko-kočárové koně.
LITERÁRNÍ PŘEHLED AMERICAN QUARTER HORSE Plemeno pochází z koní přivezených do Ameriky španělskými konkvistadory a jedná se o nejstarší americké plemeno. Místní osadníci v oblasti Virginie a Carolinas začali křížit s lokálními koňmi a s plnokrevníky dovezenými z Velké Británie. Tito kříženci absolvovali první dostihy v Severní Americe (www.aqha.com). American Quarter Horse dostal své jméno díky běhání na trati, která obvykle nebývala delší než čtvrt míle (quarter of a mile = zhruba 400m) (HERMSEN, 2002). Časem se u těchto koní vyvinul kravský smysl (cow sense) a dovedli s neuvěřitelnou rychlostí předvídat, kdy se dobytek dá do pohybu, obrátí se či zastaví (DRAPEROVÁ, 2003). Quarter horse mají pověst malého ospalého stvoření, které umí z ničeho nic vyrazit jako blesk, která dobře vystihuje jeho klidný temperament i všestrannost. Jsou nadprůměrně inteligentní, snadno se s nimi vychází a jsou velmi spolehliví (LANGRISH a SWINNEYOVÁ, 2005). Hodnocení stavby koňského těla není jen hodnocení jednotlivých částí, ale posouzení jako celku. U AQH je žádaný rámec ve tvaru rovnoramenného lichoběžníku, který, má-li jej kůň zakódovaný, splňuje všechny předpoklady pro to, aby v rovnováze a bez námahy prováděl všechny požadované úkony (LEČÍKOVÁ, 2004). Dosahuje výšky v kohoutku 143-161 cm. Hlava je spíše krátká a široká, ušlechtilá. Žuchvy jsou velmi výrazné. Krk je dostatečně dlouhý, pružný, silný. Kohoutek je svalnatý, dlouhý a málo výrazný. Horní linie je dobře vázána. Tělo je kompaktní, hrudník široký a hluboký, hřbet krátký, silný. Těžká svalnatá stehna a bérce dodávají zvířeti typický robustní vzhled. Záď je široká, skloněná a typicky svalnatá (PRICE, 2004). Štíhlé nohy jsou suché, čisté, mají velmi kvalitní klouby a krátké spěnky. Spěnky by měly svírat úhel asi 45 - rovné spěnky by totiž nevydržely dynamický pohyb. Stehenní kost je nejdelší kostí těla. Kopyta jsou kulatá a otevřená. Postoje pravidelné. AQH jsou konstitučně tvrdí, s přirozenou rovnováhou, velmi rychlí a obratní (HERMSEN, 2002). Od roku 2003 pravidla American Quarter Horse Association striktně omezují množství bílých odznaků a nepovolují na těle koně světlou nebo růžovou kůži ani bílé odznaky mimo povolené zóny. Nesmí se vyskytnout modré oko (AQHA, 2011) využití: díky mechanizaci poklesl význam i v chovu dobytka a tak se AQH stal jezdeckým koněm pro volný čas. Koncem minulého století zažil AQH velkou renesanci ve westernovém stylu soutěží, jako jsou rychlostní závody, pracovní disciplíny a rodeo. V současnosti se jedná o všestranné plemeno využívané nejen ke sportovním účelům, ale i k rekreaci nebo hiporehabilitaci (www.czqha.cz). AMERICAN PAINT HORSE American Paint Horse Association byla založena v roce 1962 a udržuje registr koní s originálními barevnými znaky kontrastní bílé a tmavé srsti a kůže a charakteristické stavby těla honáckého koně. Vznikla právě z vyřazených koní vícebarevných hříbat, která AQHA odmítla pro rozsah bílých odznaků zapsat, přestože původově splňovali požadavky kladené AQHA (DRAPEROVÁ, 2003). Aby mohl být kůň zaregistrován v tzv. regular registry (základním registru) American Paint Horse Association, musí splňovat požadavky na minimální rozsah bílé barvy, navíc alespoň jeden z jeho rodičů musí být registrován u American Paint Horse Association. Druhý z rodičů musí být American Quarter Horse nebo kůň registrovaný u Jockey Clubu (anglický plnokrevník). Je stanoveno také minimální množství bílé srsti na nepigmentované (růžové) kůži. (www.apha.com) Kohoutková výška může být vlivem dalšího šlechtění o něco vyšší než u AQH (APHA, 2005). Pohybuje se mezi 153 až 163 cm. Hlava je malá, široké čelo s přátelskýma,
výraznýma očima, nozdry připomínají arabského koně. Kohoutek je nevýrazný, dobře osvalený. Silně vyvinutá osvalená záď a nohy. Fundament je suchý (www.czpha.cz). Paint má klidné chody s mimořádným akceleračním potenciálem (HERMSEN, 2002). využití: westernové disciplíny, rekreace APPALOOSA Skvrnité zbarvení srsti amerických appaloos se odvozuje od koní dovezených španělskými konkvistadory. Pojmenování appaloosa získali tito koně až kolem roku 1870. Slovo se odvozuje se od oblasti Palouse, pojmenované po stejnojmenné řece (DRAPEROVÁ, 2003). S koňmi kolonistů se postupem času naučili zacházet indiáni kmene Nez Percé. Ti však byli donuceni v roce 1877 k rychlému přesunu do rezervace Lapwai. Tento přesun stál život 900 appaloos. Toto plemeno bylo na pokraji vyhynutí. Poslední kusy a tím i osud tohoto plemene zachránili Claud Thompson a Dr. Francis Haines, kteří založili 30.12.1938 Appaloosa Horse Club U.S.A. ve státě Kreton (www.appaloosa.com). Kohoutková výška hůlková se pohybuje mezi 147 a 157 cm. Hlava je široká, oko jiskrné, uši jsou malé a špičaté. Krk je svalnatý, hrudník široký. Typická je kulatá, silná záď s vysoko nasazeným ocasem. Žíně jsou velmi jemné, což je společně s nepigmentovanými genitáliemi, viditelným bělmem oka a pruhovanými kopyty plemenný znak. Chody jsou velmi pohodlné a příjemné. Typický je cval s vysokým akceleračním potenciálem, který přitom zůstává příjemným. Appaloosy jsou proslulé silnými končetinami s vynikajícími kopyty. Je to neobyčejně vytrvalé, nenáročné plemeno (HERMSEN, 2002). využití: westernové disciplíny, všestrannost, hiporehabilitace (www.appaloosa.cz) STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ Je to naše jediné autochtonní plemeno pojmenované, podle hřebčína, ve kterém vzniklo. Kladrubský hřebčín byl založen v r. 1579 Rudolfem II (DUŠEK, 1999). Starokladrubský kůň je opravdovým světovým unikátem jak pro svůj původ, tak i jako ukázka úspěšné chovatelské práce, jíž se podařilo vzkřísit ojedinělé původní české plemeno. V lednu 1995 byl prohlášen státní kulturní památkou. Zároveň je zařazen do genetických zdrojů ČR. Vznikl na podkladě starošpanělské a staroitalské krve a patří k takzvaným barokním plemenům. Současní koně mají evidované předky až do poloviny 18. století (www.nhkladruby.cz). Plemeno je chováno jednak ve stádě Národního hřebčína Kladruby nad Labem (stádo běloušů) a hřebčíně Slatiňany (vrané stádo) a jednak u soukromých chovatelů (GOTTHARDOVÁ, DYKOVÁ, 2004). Typickým znakem starokladrubských koní je klabonosá celoprofilově vypouklá (konvexní) hlava (HOLECOVÁ, 2006). Klabonos je dědictvím starošpanělských předků těchto kočárových koní (ZÁLIŠ, 2001). Dalšími typickými znaky plemene jsou: vysoko nasazený mohutný klenutý krk s méně znatelným kohoutkem, široký a hluboký hrudník, mohutná široká záď, dobrý kostnatý fundament, strmější lopatka umožňující typický pohyb - elastické, kadencované a prostorné chody s vysokou akcí hrudních končetin v klusu (DUŠEK, 1981). Výška koní je 172-185 cm. využití: galakarosier, kočárový kůň určený k ceremoniální a reprezentativní službě, vozatajství, policie, hiporehabilitace
LIPICKÝ KŮŇ Patří mezi nejstarší kulturní plemena koní v Evropě. Původ se odvozuje od starošpanělských a staroitalských koní. Vyšlechtěn byl v dvorním hřebčíně Lipica ve Slovinsku. Pověstný hřebčín založil regent Karel Štýrský v roce 1580 (DUŠEK, 1999). Devět španělských hřebců a 24 klisen, představitelů plemene, které dominovalo jezdectví až do 18. století, bylo do Lipice dovezeno z Iberského poloostrova. Lipický kůň byl u chovatelů oblíbený pro svou tvrdost, skromnost, živý temperament, dobrý charakter a učenlivost. (www.sk.nztopolcianky.sk) Je to harmonický, elegantní, ušlechtilý kůň středního rámce, v barokním typu, robustní, se silnými končetinami a pravidelnými chody. Hlava se často vyznačuje mírným klabonosem. Kohoutek je méně výrazný a plece je v souladu s jeho tvarem, který stejně dobře vyhovuje pro zápřah i pro ježdění. Chody jsou spíše vysoké, než dlouhé a nízké. Krk je silný, středně dlouhý, výše nasazený a vysoko nesený. Kratší, hlubší trup je kompaktní a svalnatý, hluboká a široká hruď. Mohutná, skloněná, svalnatá záď. Ocas je vysoko nasazený. Pro lipicána jsou charakteristické krátké, pevné končetiny s plochými klouby a tvrdými, pěkně utvářenými kopyty (OULEHLA, 1996). Lipický kůň dospívá později, ale dožívá se vysokého věku. Hřebci dosahují KVH 155 cm - 158 cm (www.lipica.org). využití: provádění prvků klasické drezúry ve Španělské jezdecké škole a také jako kočárově-jezdecký kůň (MISAŘ a JISKROVÁ, 2001). TĚLESNÁ STAVBA KONÍ A HIPOMETRICKÉ INDEXY Posuzováním zevnějšku koně se podle LECHNERA (1931) člověk zabýval již ve starověku. Svědčí o tom spisy starých Řeků a Římanů. Základem posuzování tělesné stavby musí být plemenný standard. Bez standardů tělesné stavby se odchylky tělesných tvarů posuzují převážně subjektivně. MISAŘ a JISKROVÁ (2001) přisuzují hodnocení tělesné stavby mimořádný význam, protože to patří mezi limitní výběrová kritéria při zařazování posuzovaných jedinců do chovu. HROUZ a ŠUBRT (2000) uvádí, že indexy tělesné stavby jsou procentickým vyjádřením určité zjišťované míry k míře základní. MATERIÁL A METODIKA Cílem bylo porovnat zástupce těchto plemen na základě vybraných tělesných rozměrů a hipometrických indexů: 1. American Quarter Horse 2. American Paint Horse 3. Appaloosa 4. Starokladrubský kůň 5. Lipický kůň Měřeni byli plemenní hřebci. Sledováno bylo 6 tělesných rozměrů a 4 hipometrické indexy. Hřebci všech pěti plemen vzájemně srovnáni na základě získaných hodnot. Měření bylo prováděno s měřidly: hůlková míra pro koně, pásková míra pro koně, kapesní měřidlo s vodováhou. Měření hřebců probíhalo vždy na rovné pevné ploše, kdy byli k měření postaveni na všech čtyřech končetinách rovnoměrně zatížených, tak aby při pohledu z boku byly pravé končetiny v zákrytu za levými.
Tělesné rozměry: Vybrané tělesné míry definujeme následujícím způsobem (zpracováno podle BÍLEK 1933, BÍLEK 1957, OULEHLA 1996, DUŠEK 1999): 1. Kohoutková výška hůlková (KVH) - kolmá vzdálenost nejvyššího bodu kohoutku od země. 2. Obvod hrudníku (OHr) měřeno za lopatkou a kohoutkem v místě nejmenšího obvodu 3. Délka krku (DK) vzdálenost od středu hřebene temenních kostí k přednímu okraji lopatky. 4. Obvod přední holeně (OHol) měřený v horní třetině holeně na levé přední končetině, tzn. na přechodu horní třetiny holeně v druhou třetinu 5. Šikmá délka těla (ŠDT) vzdálenost od ramenního kloubu k výčnělku sedacího hrbolu 6. Přední šířka pánve (PŠP) vzdálenost mezi zevními hrboly kyčelními Indexy tělesné stavby: Z výsledných hodnot měření bylo pro každého jedince vypočteno 9 následujících indexů tělesné stavby (podle BÍLEK 1933, BÍLEK 1957, DUŠEK 1999): 1. Index formátu těla (IFT) = (šikmá délka těla / kohoutková výška hůlková) x 100, 2. Index kompaktnosti (IKomp) = (obvod hrudníku / šikmá délka těla) x 100, 3. Index mohutnosti (IMohut) = (obvod hrudníku / kohoutková výška hůlková) x 100, 4. Index kostnatosti (IKost) = (obvod holeně / kohoutková výška hůlková) x 100, Data byla statisticky vyhodnocena lineárním modelem GLM v programu STATISTICA 9. Modelová rovnice lineárního modelu s pevnými efekty (GLM): y i = µ + s i +e i kde: y i = sledovaný efekt µ = celkový průměr souboru s i = pevný efekt i-tého plemene (i = 1,2,3,4,5) e i = náhodný efekt V případech statisticky průkazného vlivu sledovaného efektu byly metodou mnohonásobného porovnávání dle Scheffeho stanoveny rozdíly mezi jednotlivými faktory. VÝSLEDKY A DISKUSE Srovnání vybraných plemen na základě tělesných rozměrů Tab. 1 srovnání plemen na základě vybraných tělesných rozměrů Plemeno Sledovaný znak Průměr (cm) Minimum (cm) AQH APH Maximum (cm) Modus (cm) KVH 148,5 143,0 155,5 146,0 0,75 OH 181,3 172,0 191,0 184,0 1,11 DK 86,2 78,5 95,0 84,0 0,71 OHOL 19,9 18,5 21,5 20,0 0,16 ŠDT 175,4 165,0 185,0 174,0 1,07 PŠP 65,0 54,0 75,5 62,0 0,83 KVH 149,6 142,0 156,0 152,5 0,79 OH 183,8 177,0 194,0 182,0 1,16 sx
DK 87,8 83,0 90,0 88,0 0,74 OHOL 20,0 18,5 21,5 20,0 0,17 ŠDT 174,0 157,0 183,0 176,0 1,12 PŠP 64,5 58,5 72,0 65,0 0,87 KVH 151,4 144,5 159,5 154,0 1,02 OH 182,1 172,0 193,0 180,0 1,50 Appa DK 84,8 75,0 95,0 88,0 0,96 OHOL 20,9 19,5 24,0 21,0 0,22 ŠDT 176,4 167,0 186,0 178,0 1,45 PŠP 59,6 51,0 67,0 62,5 1,13 KVH 168,3 160,0 175,0 167,0 0,82 OH 196,6 188,5 205,0 199,0 1,20 STK DK 76,6 72,0 80,0 76,0 0,77 OHOL 22,5 22,0 24,0 22,0 0,18 ŠDT 170,2 162,5 179,0 170,0 1,16 PŠP 55,4 51,5 61,0 54,0 0,90 KVH 156,5 153,0 160,5 159,0 1,04 OH 188,7 182,0 195,0 189,0 1,53 LK DK 71,9 69,0 76,0 71,0 0,97 OHOL 21,2 20,0 22,5 21,0 0,22 ŠDT 161,7 155,0 168,5 160,0 1,47 PŠP 52,5 49,5 55,0 52,0 1,15 Statisticky vysoce průkazné rozdíly byly zjištěny ve většině případů mezi skupinou amerických westernových koní (AQH, APH, Appa) a skupinou koní kočárových (STK, LK). Zástupci amerických westernových plemen mají: - nižší kohoutková výška hůlková - delší krk - delší šikmou délku těla - širší v přední šířce pánve Tyto výsledky odpovídají dnešnímu využití sledovaných plemen. Zástupci amerických westernových plemen jsou šlechtěni na práci s dobytkem, kdy je žádána menší kohoutková výška, která je spolu s delším krkem důležitá pro lepší balanci a stabilitu při rychlých manévrech. Dle BÍLKA (1957) představuje pánev rameno síly. Proto je nejvhodnější dlouhá a široká pánev, která umožní vývin svalů na ní se upínající. Lipický kůň je oproti starokladrubskému koni chován nejen jako karosier, ale i jako jezdecký kůň. Statisticky vysoce průkazně se od koně starokladrubského liší v nižší kohoutkové výšce hůlkové (o 12, 61 cm), kratší krk (o 4,3 cm), slabší holeň (o 1,4 cm) a kratší šikmou délku těla (o 8,3 cm).. Tato zjištění odpovídají nárokům lipického koně v jezdeckém typu na náročné provádění cviků vysoké jezdecké školy, kdy je požadován kompaktní kůň nižšího čtvercového rámce, s kratšími končetinami, který má větší schopnost shromáždění. Naopak nebyl prokázán rozdíl mezi lipickým koněm a Appaloosou v obvodu přední holeně (rozdíl 0,2 cm).
Zástupci plemene Appaloosa jsou oproti ostatním americkým westernovým plemenům větší ve výškových rozměrech, tak i mají delší kosti končetin. Lipický kůň se od starokladrubského koně neliší přední šířce pánve. Srovnání vybraných plemen na základě hipometrických indexů Tab. 2: Tělesné indexy podle BÍLKA (1957) Index Dýchací typ Lymfatický typ Index formátu těla 99,6 % 109 % Index kompaktnosti 114,4 % 118,5 % Index mohutnosti 113,5 % 129,5 % Index kostnatosti 12,1 % 16,2 % Index formátu těla Tab. 3: Index formátu těla sledovaných plemen Plemeno Příp. Průměr AQH APH Appa STK LK AQH 24 118,12 ** ** APH 20 116,25 ** ** Appa 17 116,56 ** ** STK 21 100,54 ** ** ** LK 14 103,34 ** ** ** Byl prokázán statisticky vysoce průkazný rozdíl celkově mezi zástupci amerických westernových plemen a zástupci barokních, jezdecko kočárových plemen. Dle klasifikace podle Bílka se STK a LK řadí do dýchacího typu, což odpovídá požadavkům koní do zápřahu. Americká westernová plemena přesahují hranici lymfatického typu o 6 8 %. Index kompaktnosti Tab. 4: Index kompaktnosti sledovaných plemen Plemeno Příp. Průměr AQH APH Appa STK LK AQH 24 103,42 ** ** APH 20 105,91 ** ** Appa 17 103,09 ** ** STK 21 116,11 ** ** ** LK 14 116,77 ** ** ** Vysoce statisticky průkazný rozdíl byl prokázán mezi zástupci amerických westernových plemen a zástupci barokních, jezdecko kočárových plemen. STK a LK se v rámci indexu kompaktnosti nachází na přechodu mezi typem dýchacím a lymfatickým. Naopak americká westernová plemena jsou o 8,5 % pod hranicí dýchacího typu. Index mohutnosti Jedná se vztah hmotnosti k výšce. Bílek (1957) uvádí nejvhodnější hodnotu indexu mohutnosti pro jezdecký typ 113,5 a pro lymfatický pracovní typ (prototyp belgický kůň a ranná plemena chladnokrevných koní) hodnotu 129,5. Tab. 5: Index mohutnosti sledovaných plemen Plemeno Příp. Průměr AQH APH Appa STK LK AQH 24 122,08 ** APH 20 122,94 ** Appa 17 120,11
STK 21 116,70 ** ** * LK 14 120,62 * Statisticky průkazný rozdíl byl prokázán mezi STK a LK. Vysoce statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn mezi STK a americkými plemeny AQH a APH. Dýchacímu typu odpovídá nejvíce STK. Na rozhraní mezi dýchacím a lymfatickým typem blíže k dychacímu se nachází plemena Appa a LK. AQH a APH se spíše blíží typu lymfatickému. Můžeme tedy říci, že zástupci všech plemen nejsou příliš mohutní. Index kostnatosti U indexu kostnatosti nebyly prokázány žádné statisticky průkazné rozdíly mezi zástupci jednotlivých plemen. Bílek (1957) uvádí jako spodní hranici indexu kostnatosti hodnotu 12,1 pro dýchací typ a horní hranici indexu 16,2 pro lymfatický typ. Všichni sledovaní zástupci plemen se pohybují v hodnotách od 13,37 do 13,84, což je řadí ke koním v dýchacím typu. Index kostnatosti je vyjádřením konstituce zvířat, proto můžeme sledované hřebce označit jako konstitučně odolná zvířata. ZÁVĚR Zástupci sledovaných plemen jsou charakterizování jako potomci koní odvozených z berbersko-arabské krve. Díky životu v odlišných přírodních podmínkách a jiné struktuře výživy se výrazně liší plemena westernová od plemen původního španělského typu. Dnešní zástupci barokních plemen vynikají vysokou akcí předních končetin, zatímco americká westernová plemena mají ploší chody, ale jsou schopná vysoké akcelerace. Je to dáno rozdílnou kohoutkovou výškou a rozdílnou délkou kostí tvořící přední i zadní končetinu. Bylo prokázáno, že americká westernová plemena mají statisticky vysoce průkazně (P 0,01) oproti plemenům kočářovým: menší v kohoutkovu výšku hůlkovou, delší krk, delší šikmou délku těla, širší v přední šířku pánve. Statisticky vysoce průkazný rozdíl byl prokázán i u indexů formátu těla a kompaktnosti. Barokní plemena dosahují optimálního poměru mezi šikmou délkou těla a kohoutkovou výškou hůlkovou. Bylo potvrzeno, že sledovaní zástupci odpovídají naměřenými hodnotami typům a směrům současného šlechtění. Americká westernová plemena Amercican Quarter Horse a American Paint Horse jsou šlechtěni především na práci s dobytkem a na reiningové disciplíny tomu odpovídají i tendence chovu reiningovo-cuttingových linií v ČR. Appaloosa má v současné době využití především v estetických disciplínách westernového sportu, kde jsou žádáni zástupci vyšší kohoutkové výšky. Starokladrubský kůň je využíván především jako galakarosier. Lipický kůň je šlechtěn nejen pro kočárové účely, ale také jako jezdecký kůň a pro cviky vysoké jezdecké školy. Naměřené hodnoty tělesných rozměrů pomohou chovatelům získat objektivnější přehled o tělesné stavbě koní zařazených do plemenitby a díky přesnější charakteristice exteriéru plemeníků pomocí číselných údajů je možné lépe vytvářet připařovací plány. Příspěvek vznikl za podpory IGA TP 1/2012. POUŽITÁ LITERATURA AQHA, Official handbook of rules & regulations. 2011. 253 s. BÍLEK, F.: Učebnice speciální zootechniky. Brno, Novina, 1933, 843 s BÍLEK, F., ET AL.: Speciální zootechnika - Chov koní. 2 vyd. Praha: SZN, 1957, s. 1030. DRAPEROVÁ, J.: Vše o koních. 1. české vyd. Praha: SVOJTKA & CO., 2003. 256 s. ISBN: 80-7237-969-0
DUŠEK, J.: Mechanika pohybu kladrubských koní. Bulletin VSCHK Slatiňany, 1981c, č. 51, s. 99-128 DUŠEK, J., MISAŘ, D., MULLER, Z., NAVRÁTIL, J., RAJMAN, J., TLUČHOŘ, V., ŽLUMOV, P.: Chov koní. Praha, Brázda, 1999, 352 s., ISBN: 80-209-0282-1. GOTTHARDOVÁ, L., DYKOVÁ, Z.: Aktuální otázky šlechtění starokladrubského koně. In Sborník referátů z mezinárodní konference Aktuální otázky chovu koní v ČR", MZLU v Brně, 2004, s. 147-157. ISBN: 80-7157-802-9. HERMSEN, J.: Encyklopedie koní. 3. vyd. Dobřejovice: REBO PRODUCTIONS, 2002. 312 s. ISBN: 80-7234-184-7 HOLECOVÁ, M.: Zhodnotenie výraznosti profilu hláv starokladrubských koní. (Diplomová práce). Brno, 2006, 58 s. MZLU v Brně. HROUZ, J., ŠUBRT, J.: Obecná zootechnika. Skripta, Brno, MZLU v Brně, 2000. 207 s., ISBN: 80-7157-426-0. LANGRISH, B., SWINNEYOVÁ, N.; Duch koní. 1. vyd. Praha: SLOVART, 2005. 256 s. ISBN: 80-7209-714-8 LECHNER, A.: Studie stavby těla jezdeckého koně. Praha, Zemědělské knihkupectví Neubert 1931, 96 s. LEČÍKOVÁ, S.; Westernové ježdění. Nové rozšířené vyd. Ostrava: MONTANEX, 2004. 176 s. ISBN 80-7225-127-9 MISAŘ, D., JISKROVÁ, I. Chov a šlechtění koní. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2001. 170 s. ISBN: 80-7157-510-0 OULEHLA, J.: Breeding Standards in the Lipizzan Horse Population. Habilitační práce, Brno VFU, 1996. 122 s. PRICE, S.D., The American Quarter Horse. USA, The Lyons Press, 2004. 308 s. ISBN 978-1592282722 SOBOTKOVÁ E., Analýza populace starokladrubského koně z hlediska tělesné stavby (Disertační práce). Brno: MZLU v Brně, 2006. 132 s. ZÁLIŠ, N,: Koně a lidé. Praha, Alba Studio, 2001, 320 s. ISBN 80-902840-501. Appaloosa Horse Club. Charakteristika plemene. [cit 2012-05-01]. Dostupné na <www.appaloosa.com> Appaloosa Horse Club ČR. Charakteristika plemene. [cit 2012-05-01]. Dostupné na < www.appaloosa.cz/charakteristika.php> APHA. The Breed. [cit 2012-05-08]. Dostupné na <www.apha.com> AQHA. Breed Characteristics. [cit 2012-05-08]. Dostupné na <www.aqha.com> CZPHA. Plemeno. [cit 2012-05-08]. Dostupné na <www.czpha.cz> CZQHA. Quarter Horse. [cit 2012-05-08]. Dostupné na <www.czqha.cz> Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Historie chovu. [cit 2012-05-01]. Dostupné na <http://www.nhkladruby.cz/historie-chovu> Národný žrebčín Topoĺčianky, š.p. Chov lipicana na Slovensku. [cit 2012-05-01]. Dostupné na <www.sk.nztopolcianky.sk/index.php/sk/chov-lipicana-na-slovensku.html > Lipica 1580. Charakteristika plemene. [cit 2012-05-01]. Dostupné na <www.lipica.org>