Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Olga Trojánková Pes v archeozoologických nálezech neolitu a eneolitu v Čechách Dog in Archaeozoologic Finds from Neolithic and Eneolithic in Bohemia Praha 2009 vedoucí práce: Doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu V dne podpis 2
Anotace: Práce se zabývá výskytem psa na archeologických lokalitách v období neolitu a eneolitu na území Čech. Poznatky získané studiem literatury byly uspořádány v katalogu. Řešeno bylo především zastoupení psa v jednotlivých kulturních skupinách sledovaného časového rámce podle typu lokalit, místa uložení, druhu nálezu i vztahu k ostatním domácím zvířatům. Klíčová slova: pes, archeozoologie, neolit, eneolit, Čechy 3
Obsah 1. Úvod 6 2. Materiál a metodika.... 7 2. 1. Zkratky 7 3. Domestikace a počátky chovu úvodní poznámka 10 4. Katalog 15 4. 1. Struktura záznamů v katalogu 16 4. 2. Neolit.. 16 4. 3. Neolit/časný eneolit... 20 4. 4. Časný eneolit.. 20 4. 5. Starý eneolit 22 4. 6. Střední eneolit... 26 4. 7. Mladý eneolit.. 30 5. Neolit.. 40 5. 1. Kultura s lineární keramikou.. 41 5. 2. Kultura s vypíchanou keramikou 44 5. 3. Role a vzhled psa v českém neolitu 45 5. 4. Pes v neolitu závěry. 45 6. Neolit/časný eneolit 47 6. 1. Kultura lengyelská.. 47 7. Eneolit. 49 7. 1. Časný eneolit.. 49 7. 2. Starý eneolit 50 4
7. 3. Střední eneolit. 54 7. 4. Mladý eneolit.. 58 7. 5. Role a vzhled psa v českém eneolitu.. 66 7. 6. Pes v eneolitu závěry 68 Souhrn. 69 Literatura. 77 Obrazová příloha. 86 5
1. Úvod Psi tvoří dnes nedílnou součást většiny kultur na Zemi. Paleta jejich využívání je nesmírně široká především díky jejich inteligenci a schopnosti přizpůsobit se. Jsou používáni např. jako hlídači, lovci, společníci, tahači, jateční zvířata, vyhledávači drog, terapeuti atd. Někteří lidé jsou dokonce na svých psech téměř existenčně závislí. Jejich vzhled úzce souvisí s jejich funkcí, a tak se můžeme dnes setkat s někdy až bizarními plemeny. Úzký vztah, který panuje mezi moderními psy a lidmi má sice prastaré kořeny, není však důvod domnívat se, že by se výrazně změnil. Pes je totiž ať prošel jakkoli dlouhým vývojem od počátku domestikace pořád ten samý biologický druh. Jeho potřeba být součástí smečky, zůstat jí věrný či vysoká schopnost učit se byly pravděpodobně i v minulosti ty přednosti, které ho předurčily stát se společníkem člověka a zůstat jím dodnes. Předložená práce by se měla věnovat právě počátkům tohoto soužití, které nám pomáhá odhalovat studium psích kostí z archeologických nalezišť. 6
2. Materiál a metodika Práce se zaměřuje na výskyt psa v období neolitu a eneolitu v Čechách na archeologických lokalitách. Jeho přítomnost může být doložena několika způsoby: nálezem částí skeletu, koprolitů a okusem. Pozornost byla věnována jen první skupině nálezů. Bylo tedy sledováno zastoupení psa v rámci jednotlivých neolitických a eneolitických kultur podle výskytu jeho kostí na lokalitách, typy nalezišť (sídliště, pohřebiště, výšinné lokality), dále početní zastoupení kostí, anatomie, rozměry, zásahy na kostech, procentuální zastoupení vůči ostatním domácím zvířatům (podle metody NISP, tedy počet kostí nebo fragmentů (Kyselý 2004) a nálezový kontext (druh objektu). U nálezů neodpadního charakteru byla pozornost věnována i uložení v rámci jednotlivých objektů (např. psí pohřby v jordanovské kultuře, artefakty ze psích zubů v kultuře se šňůrovou keramikou aj.). Nálezy jsou řazeny do kategorie odpadu, artefaktu, psích pohřbů, obětí a pohřbu s člověkem a jsou uvedeny spolu s výše zmiňovanými kritérii v katalogu lokalit, který obsahuje data ze 47 nalezišť. Data pro tuto práci pochází především z publikované a nepublikované literatury (osteologické posudky uložené v archivu nálezových zpráv v Archeologickém ústavu AVČR v Praze a nepublikované články). Byly procházeny jen ty nepublikované osteologické posudky, které mají v archivu zvláštní umístění. Další, které se nachází u jednotlivých nálezových zpráv, nebylo možné z časových důvodů prostudovat. Několik dat bylo také získáno od badatelů ústním sdělením. Tyto informace jsou vždy uvedeny v katalogu nálezů i v samotném textu u příslušných lokalit. 2. 1. Zkratky V textu jsou pro jednotlivé kultury používány tyto zkratky: LnK kultura s lineární keramikou, VK kultura s vypíchanou keramikou, LgK kultura s lengyelskou keramikou, MMK kultura s moravskou malovanou keramikou, JoK kultura jordanovská, BK kultura bádenská, ŘK kultura řivnáčská, KKA kultura kulovitých amfor, KŠK kultura se šňůrovou keramikou, KZP kultura 7
zvoncovitých pohárů. Anatomické části jsou uváděny v katalogu i vlastním textu většinou českými názvy, v tabulkách u příslušných kultur jsou však používány pro lepší přehlednost názvy latinské (dle Červený Komárek Štěrba 1999). acetabulum kloubní jamka pánve atlas nosič axis čepovec cranium lebka cranium + dens lebka se zuby caninus (C) - špičák clavicula klíční kost costa žebro crista frontalis čelní hřeben dens zub femur stehenní kost fibula lýtková kost humerus pažní kost incisivus (I) řezák mandibula dolní čelist mandibula + dens dolní čelist se zuby maxilla horní čelist maxilla + dens horní čelist se zuby metacarpus záprstní kost metapodium - záprstní kost metatarsus - záprstní kost molar (M) stolička os occipitale týlní kost os penis penisová kost pelvis pánevní kost praemolar (P) třenový zub radius vřetenní kost scapula lopatka skelet kostra os temporale spánková kost 8
tibia holenní kost ulna loketní kost vertebra obratel os zygomaticum jařmová kost inferior (inf.) spodní superior (sup.) horní U některých lokalit KŠK byla přejata určitá typologie v hodnocení stavu zachování nálezů a uložení pohřbených jedinců. Několik málo objektů není označeno klasickým číslem, ale tzv. hodnotovým a tato informace je vždy uvedena v poznámce v katalogu u příslušného nálezu i s odkazem na literaturu. Dále je používána typologie pro charakteristiku umístění rukou pohřbených - typ A až K (obr.1). Obr. 1. Varianty uložení horních končetin pohřbených jedinců v KŠK. Materiál byl většinou velmi fragmentární a jen u několika málo případů byly badateli sledovány takové informace jako věk, velikost nebo pohlaví jedinců. Z celého sledovaného období bylo získáno velmi málo dat, což je zřejmé především při užším pohledu na jednotlivé kulturní skupiny, které jsou archeologickými lokalitami v Čechách hojně zastoupeny (např. LnK). Tento nízký počet je dán pravděpodobně mírou zájmu, která byla po většinu 20. století osteologickému materiálu věnována (Abrlová 2004), špatným dochováním kosterního materiálu na některých nalezištích či jeho fragmentárnost vylučující někdy přesnější druhové a anatomické určení. Určitou roli zde ale zřejmě hrály i jiné okolnosti spojené s kulturními zvyklostmi, které je zatím na základě takovéto pramenné základny těžké posuzovat. 9
3. Domestikace a počátky chovu úvodní poznámka Hledat odpovědi na otázky ohledně počátků soužití vlka a člověka, tedy kdy, kde, jak a proč si člověk v minulosti vlka ochočil a vychoval z něj psa domácího, nám pomáhá nalézat nejen výzkum archeologických pramenů, ale také studium vlčí ekologie, etologie i etnologie některých současných loveckých (lovecko-sběračských) skupin. Na první dvě otázky (tedy kdy a kde) dnes díky širší pramenné základně, či novým vědeckým metodám máme (jistě ne definitivní) odpovědi. O domestikaci vlka se obecně soudí, že proběhla ve východní Asii, přičemž nejstarší doklady domácího psa v areálech vytvořených lidmi spadají do mladšího pleistocénu, kultury gravettienu. Odpovědět na druhé dvě otázky (tedy jak a proč) pomůže studium vlčí nátury, způsobu života a možná některé etnografické prameny týkající se zacházení s těmito zvířaty (či domácími i divokými psy). Psi mají společný původ u východoasijského vlka (Canis lupus), od kterého se podle molekulárních hodin oddělili někdy před 15 000 roky (Pavelka Šmejda 2007, 320 - tam i další literatura). Vlk je psovitá šelma osídlující rozsáhlý areál severní polokoule na jih až po Arabský poloostrov včetně, nejseverněji je jeho výskyt zaznamenán asi 700 km od pólu. Jeho domovinou může být prostředí tundry, pohoří (přibližně po 2500m), stepi, polopouště i lesnaté oblasti. Dnes je známo kolem 30 poddruhů vlka, lišící se především morfologickými znaky v závislosti na biotopu, který obývají. Potravu tvoří především velcí kopytníci (losi, sobi, jeleni) i menší savci (zajícovci, hlodavci aj.) a příležitostně i domácí zvířata. Jedním z nejtypičtějších znaků tohoto druhu a také nejdůležitějším předpokladem pro domestikaci je jeho sociální chování. Vlk je jediná psovitá šelma (kromě psa hyenového - Lycaon pictus (Clutton-Brock 1999, 50) s vysoce rozvinutým společenským uspořádáním, které je založeno na dominanci a submisivitě. Vlci osídlili tedy stejné prostředí jako člověk a lovili stejnou potravu pravděpodobně podobnou loveckou strategií lovem ve skupině. Dá se tedy předpokládat, že se pravidelně potkávali a jako dva biologické druhy byly ve vzájemném vztahu konkurence. Vlci tvořili také jistým podílem jídelníček člověka a byli mu zdrojem i dalších surovin - kost, kůže (Nývltová-Fišáková 2001; Vencl Fridrich 2007, 82, 10
94). Jak se vlci dostali na lidská sídliště, se můžeme jen dohadovat. Mohli být lidem nápomocni při likvidaci odpadků v okolí jejich domovů. Běžně přijímaným modelem je, že byli drženi od mláďat, která v určitém velmi nízkém věku několika týdnů jsou schopna se přizpůsobit novým podmínkám (Benecke 2001, 72-73; podrobněji k sociálnímu chování psovitých šelem např. Lorenz 1999; Veselovský 2005; Clutton- Brock 1999). Dospělí jedinci mohou být člověku velmi nebezpeční. Ale ani všechna vlčata nemohla být odchována. Jen ta, která svými povahovými vlastnostmi (schopnosti podřídit se a neagresivnímu chování) nebyla člověku přítěží, měla šanci. Možná byli také upřednostňováni jedinci s různými odlišnými znaky (např. bílá barva srsti aj.). Od počátečního náhodného či úmyslného chytání a odchovu vlčat ke psu domácímu však vede delší cesta. Než se vlci na lidských sídlištích začali samostatně rozmnožovat odděleně od divoké populace, než došlo k různým morfologickým i etologickým změnám, než mohli být psi člověku pomocníkem a přítelem museli projít procesem domestikace. Domestikace je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících zvířat ve zvířata domácí (Petráčková Kraus 2001, 175). Domestikace vlků se pravděpodobně lišila od domestikace kopytníků (ovce, koza, prase aj.), což pramení z postavení vlka v živočišné říši (vlk je jedna ze dvou zdomácnělých šelem), z jeho vysoké inteligence a rozvinutého společenského chování. Je otázka, zda byl tento proces opravdu zaměřen na určité konkrétní využití (potrava, lov, hlídání, tah aj.). Možná byli první psi prostě dobří společníci, kteří měli vysoký potenciál stát se v průběhu času také dobrými pomocníky. Jisté je, že tento proces musel probíhat ve vzájemné kooperaci obou druhů, tedy člověka i vlka. V této době byl položen základ jednoho z nejzajímavějších a nejpevnějších vztahů mezi člověkem a zvířetem. Proces domestikace významným způsobem ovlivnil nejen vlčí povahu, ale hlavně vzhled. Na základě studia osteologického materiálu z archeologických lokalit ochočeného vlka od divokého nepoznáme, domestikovaného psa v ideálním případě ano. To je také jeden z důvodů, proč je tak složité určit počátky psí domestikace. U zvířat více méně již držených a oddělených od divoké populace dochází k takovým morfologickým změnám, které mohou být v určování vlk pes nápomocny. V rámci domestikace vlka lze diskutovat o několika biologických a sociálních jevech. Předně je třeba vzít v úvahu, že přirozený výběr (sensu Darwin 2007) byl doplněn (nikoliv úplně nahrazen) výběrem umělým. Tak se mohly náhodné mutace 11
(např. změny ve zbarvení či struktuře srsti, velikosti jedince atd.), jež by v přírodě nepřežily, projevit v populaci velmi rychle. A navíc se mohly udržet znaky, které by ve volné přírodě nebyly myslitelné. U domácích zvířat byly vlastnosti, které by divoce žijící zvíře pravděpodobně přivedlo do záhuby, leckdy upřednostňovány. Jedná se např. o bezsrsté psy (naháči), psi s velmi krátkými končetinami atd. Dalším biologickým jevem je neotenie. Jedná se uchování juvenilních znaků při dosažení pohlavní zralosti (Diderot 1997, 265). Mezi hlavní znaky neotenie patří u psů zkrácená lebka, zvětšené oči, vyklenuté čelo, zkrácení končetin a vlastnosti psychické (submitivita), (Kholová 1987, 107; Clutton-Brock 1999). Předpokládá se, že byly tyto vlastnosti upřednostňovány, jelikož činily psí vzhled a povahu pro člověka přitažlivější. Ostatně stačí se podívat na dnešní společenská plemena typu pekingský palácový psík, maltézáček, čivava aj. Tyto jevy působily v součinnosti s vnějšími vlivy, jako je potrava, pohyb, organizace prostoru atd. Je možné, že jedinci žijící na lidských sídlištích neměli tak kvalitní stravu, kterou si byli schopni obstarat sami (Kholová 1987, 100). V důsledku toho, snad docházelo u nich k postupné změně tělesných proporcí. Podobný vliv mohl mít i nedostatek pohybu. Výsledkem všech těchto procesů jsou různé morfologické varianty, zpočátku zpravidla psi menších rozměrů než je divoký předek. Konkrétním klasickým výsledkem je zkracování končetin a zejména zmenšování mozkovny (zmenšení mozku je odpovědí na slabší využívání smyslů důležitých ve volné přírodě k přežití). Velká část těchto změn je však v archeologickém materiálu nezachytitelná. Pro období, která jsou předmětem této práce, se o psích plemenech v oblasti střední Evropy nehovoří. Ve starší literatuře (z konce 19. století) se sice s určitým rozdělením setkáme, jedná se ale spíše o typy psů, vyčleněné na základě velikosti. Je to např. Canis familiaris palustris Rütymeyer, Canis familiaris matris optimae Jeitteles (Zeuner 1963, 79). Nejstarší osteologické nálezy na archeologických lokalitách interpretované jako psí ostatky spadají do období mladého paleolitu. V tomto období (zvláště v magdalenienu) je výskyt domácího psa již doložen na více místech Evropy. Ještě dále, do střední fáze mladého paleolitu, spadají ovšem nálezy interpretované jako ostatky zkrocených vlků. Nejedná se zde zřejmě ještě o domácí zvířata, spíše o divoké jedince, jimž člověk zasáhl do života takovým způsobem, který nám zanechal stopy na kosterním materiálu. Tyto stopy jsou anomálie, které se vyskytují i u 12
divokých populací, ne však v takové míře jako u domácích a jsou hojně doloženy např. u divokých zvířat žijících dnes v zajetí, v zoologických zahradách a různých parcích. Jsou dokladem změn životního prostředí. Jedná se o různé vrozené varianty počtu zubů (např. oligodontie neboli chudozubost či polyodontie tzn. větší počet zubů než normálně (Krauš Petráčková 2001, 605; Benecke 2001, 70-73). Tyto odchylky jsou doloženy na nálezech z lokalit Mezin na Ukrajině, Kostenki v Rusku, Předmostí a Dolní Věstonice v České republice (Benecke 2001, 210). Na pavlovské lokalitě Předmostí u Přerova se v literatuře (Pokorný 1951, 47) setkáme s rozdělením nálezů vlků do dvou velikostních kategorií, což by mohlo indikovat určitý stupeň ochočování. Vysoký počet osteologického materiálu na této lokalitě patřící vlkům také není běžný (ostatní druhy počtem 4143 fragmentů (s výjimkou mamuta) dalece převyšoval). Nejstarší spolehlivý doklad domestikovaného psa však pochází z o něco pozdější doby, z lokality datované do vyspělého gravettienu, či epigravettienu Eliseeviči I v Rusku na pravém přítoku Desny (Khlopačev Slabin 2003). Jedná se o nález dvou lebek, které jsou svými rozměry blízké vlčím, morfologicky však již vykazují typické domestikační znaky (zkrácený čumák, široké horní patro). Obecně je lokalita datována 13 000-17 000 BP, nález lebky z Eliseeviči I je ale datován přesněji: 13 905 ± 55 BP (lebka MAE 447/5298). Tento nález je výjimečný nejen svým stářím, ale i skutečností, že je to jediné doložené sídliště lovců mamutů s výskytem domestikovaného psa. V dalším období, patřící kultuře magdaleninu je již pes doložen na více lokalitách. Mezi nejznámější patří lokalita Bonn Oberkassel v Německu, na níž byl objeven fragmentární nález skeletu psa v lidském dvojhrobu (Henke et al. 2006) datovaný 12 000 BP. Další lokality patřící této kultuře jsou např. Kniegrotte a Teufelsbrücke (Musil 1984), Uški I a Afontova Gora II (Benecke 2001, 211 tam i další literatura) aj. Z území Čech doklady domestikovaných psů pro období mladého ani pozdního paleolitu zatím nejsou známy (Vencl Fridrich 2007). O něco mladší nálezy z období 11 300 11 500 BP (Raisor 2005, 57) pochází z natufiánské osady Ajn Malláha z Izraele. Nález z této lokality byl dlouho považován za nejstarší doklad domestikovaného psa. Z tohoto naleziště lovců-sběračů pochází nález pohřbu ženy ve skrčené poloze, jíž spočívala u hlavy kostra štěněte. Její levá ruka byla položena na tělo psa. I na ostatních natufiánských lokalitách se setkáváme s takovýmto zacházením se psy (Mithen 2006). Další doklady psa pochází z Velké Británie, z mezolitické lokality Star Carr, kde byly nalezeny fragmenty skeletů dvou psů. Lokalita je datována 9 500 10 000 BP. 13
V posledních dvou jmenovaných období natufienu a mezolitu, se s výskytem psa na archeologických lokalitách setkáváme již pravidelněji, než tomu bylo u paleolitických komunit. Od počátků zemědělských kultur se pak psi na nalezištích vyskytují běžně. Tento fakt může souviset se stavem poznání, ale je velmi pravděpodobné, že skutečné využití těchto zvířat šlo ruku v ruce s usedlým způsobem života. Psi mohli hlídat majetek, odklízet odpad hromadící se na sídlištích aj. a tímto způsobem být člověku užitečnější i bližší. Již od nejstarších nálezů se také setkáváme s pohřby psů (Bonn Oberkassel, Ajn Malláha, Ha Jonim a další). Zvíře mohlo sloužit např. jako průvodce na onen svět, potrava pro mrtvého, nebo žádnou podobnou funkci nemělo, jen bylo osobním společníkem majitele. Člověk dokázal za asi patnáct tisíc let z vlka vytvořit snad nediverzifikovanější druh domácího zvířete na světě. Psi jsou dnes používáni k rozmanitým činnostem a v literatuře se setkáme s více než tisíci plemeny (Morris 2004). Pes se stal tak významným pro člověka, že některé oblasti na zemi by bez jeho pomoci vůbec nemohly být osídleny. I přes někdy až bizardní zjev některých plemen, si psi stále uchovávají určité rysy v chování svých předků. I díky nim lze lépe porozumět počátkům vztahů člověka a psa. 14
4. Katalog 4. 1. Struktura záznamů v katalogu Název lokality: název lokality, pod kterým vystupuje nález v literatuře, přesná lokalizace (název ulice, pomístní název aj.) Lokalizace: lokalizace nálezu do územně správních jednotek (kraj, okres), popř. nadmořská výška Typ lokality: sídliště, pohřebiště, hradiště Výzkum: jméno vedoucího/vedoucích výzkumu Rok: rok (rozmezí let), kdy byl výzkum prováděn Nálezové okolnosti: okolnosti, za kterých byl nález učiněn (systematický, záchranný výzkum, sondy, sběr aj.) Kategorie nálezu: určuje, o jaký typ nálezu se jedná (odpad, artefakt, psí pohřeb, oběť, pohřeb psa v lidském hrobě) Popis nálezu/ů: anatomické určení, počet fragmentů, rozměry, bližší určení o velikosti aj. Typ objektu: typ objektu, ve kterém byl nález učiněn (zásobní jáma, hrobová jáma, kůlová jáma aj.), popis objektu Datace: zařazení lokalit podle kultur, popř. fází, skupin Poznámka: odkaz na přílohu, uložení nálezu Ostatní domácí zvířata na lokalitě: zastoupení jednotlivých druhů, v závorce počet fragmentů Literatura: odkaz na zdroj 15
4. 2. Neolit 1, Název lokality: Dneboh (Mužský - Hrada) Lokalizace: okres Mladá Boleslav Typ lokality: výšinné sídliště Výzkum: E. Pleslová Rok: 1956 Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: fragment dolní čelisti v objektu 229 Datace: kultura s lineární keramikou (?) Literatura: Zikmundová 1958a 2, Název lokality: Dolní Břežany Lokalizace: okres Praha - západ Výzkum: M. Čižmář Rok: 1974 Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: třetí stolička v objektu 97 Datace: kultura s lineární keramikou Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (4), pes domácí (1) Literatura: Peške 1973a 3, Název lokality: Horoměřice - Chotol Lokalizace: okres Praha - západ Rok: 1984 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: dva fragmenty Datace: kultura s vypíchanou keramikou Poznámka: Plány objektů zničila povodeň. Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (85), prase domácí (10), ovce/koza (12), pes domácí (2) Literatura: Nový Řídký 2005, Kovačiková 2005 4, Název lokality: Chotěbudice Lokalizace: okres Louny Typ lokality: sídliště Výzkum: I. Rada Rok: 1974 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum 16
Kategorie nálezů: odpad Popis nálezů: spodní čelist (pars alveolaris) v objektu 3, v objektu 3A (ve vrstvě 60-80cm) dva fragmenty diafýzi vřetenní kosti, ve stejném objektu (vrstva 40-60cm) fragment horní čelisti a fragment spánkové kosti, ve vrstvě 60-150cm v západní části levá strana spodní čelisti, v objektu 17 proximální část vřetenní kosti a v objektu 27 lopatka Kosti z objektu 17 a 27 patřily malé formě psa (Peške 1975). Typy objektů: Objekty 3, 17 a 27 jsou sídlištní jámy nepravidelného tvaru. (Objekty 3 a 27 jsou stavebními jamami.) Datace: kultura s lineární keramikou (objekty 3 a 27 patří do středního stupně (II. skupina), objekt 17 je mladší (III. skupina)) Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (374?), ovce/koza (186?), koza (3), ovce (5), prase domácí (81?), pes domácí (8) Literatura: Rada 1974, Peške 1975 5, Název lokality: Klíčany Lokalizace: okres Praha východ Typ lokality: sídliště Výzkum: K. Motyková Rok: 1972 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum zjišťujícího charakteru Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: V objektu 3 byla nalezena spodní čelist o rozměrech: délka první stoličky 19, 5mm; výška čelisti za první stoličkou 20, 3 mm; délka řady stoliček 30 mm. Podle rozměrů čelisti se pravděpodobně jedná o psa spíše menší velikosti (Peške 1974). Typ objektu: Objekt 3 byla sídlištní jáma kotlovitého tvaru o zachovalých rozměrech 270x200 cm, hl. 210 cm. V objektu bylo dále nalezeno větší množství keramiky (zlomky, i slepitelné nádoby), kamenné industrie (broušené i štípané), mazanice i zvířecí kosti patřící jiným domácím druhům. Datace: kultura s vypíchanou keramikou Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (9x), prase domácí (55x), ovce domácí (2x), koza domácí (3x), ovce/koza (19x), pes domácí (1) Literatura: Motyková 1974, Peške 1974 6, Název lokality: Krnsko, poloha "Nad nádražím" Lokalizace: okres Mladá Boleslav Typ lokality: sídliště Výzkum: J. Řídký Rok: 1998, 1999 Nálezové okolnosti: vzorkování objektů Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: fragment spodní čelisti s třenovým zubem v objektu 36 "Třenové zuby byly v jedné linii, mezery mezi nimi zřejmě nebyly. Pes byl menších 17
rozměrů." (Kyselý 2003) Typ objektu: Objekt 36 bylo soujámí o rozměrech: d-360cm, h- 220cm, výplň: tmavě hnědá až černá, uhlíkatá. Datace: kultura s lineární keramikou, kultura s vypíchanou keramikou Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (4), prase domácí (13), ovce (1), ovce/koza (17), pes domácí (1) Literatura: Řídký 2003, Kyselý 2003 7, Název lokality: Libenice Lokalizace: okres Kolín Typ lokality: sídliště Výzkum: M. Steklá Rok: 1959 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: zub v objektu 4 a proximální část metapodia v objektu 38 Typ objektu: sídlištní jámy neurčitelné funkce Datace: střední fáze kultury s vypíchanou keramikou Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (7), ovce/koza (10), prase domácí (3), pes domácí (2) Literatura: Steklá 1961, Zikmundová 1960b 8, Název lokality: Loděnice, poloha "V hlubokém" Lokalizace: okres Beroun Typ lokality: sídliště Výzkum: N. Venclová, Čapek P. Rok: 1978 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: provrtaný zub Popis nálezu: provrtaný horní špičák (d 35 mm) v objektu 8a/21 Datace: kultura s vypíchanou keramikou Poznámka: Neopracované zvířecí kosti nebyly v době publikace zpracovány. Literatura: Zápotocká 2001, Peške 1979 9, Název lokality: Loděnice Lokalizace: okres Beroun Typ lokality: sídliště Výzkum: I. Benková, Vl. Čtverák Rok: 1995 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad 18
Popis nálezu: fragmentární lebka mladšího jedince, relativně větší střední velikosti v objektu 102 Typ objektu: Objekt 102 byl interpretován jako silo. Typově patří do skupiny objektů s válcovitým nebo nálevkovitě se rozšiřujícím se ústím a směrem ke dnu se rozšiřujícím prostorem (Benková Čtverák 1997). Datace: kultura s vypíchanou keramikou Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (87), prase domácí (20), ovce/koza domácí (14), pes domácí (1) Literatura: Benková Čtverák 1997, Petříčková 1997 10, Název lokality: Roztoky Lokalizace: okres Praha - západ Výzkum: P. Sankot, M. Kuna, M. Gojda Rok: 1980-1985 Typ lokality: sídliště Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: týlní kost v objektu 287 Typ objektu: Jedná se o sídlištní objekt, soujámí. Datace: kultura s lineární keramikou Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (312), prase domácí (58), ovce/koza domácí (68), pes domácí (1) Literatura: Kuna 1991, Peške 1991 11, Název lokality: Roztoky Lokalizace: okres Praha - západ Výzkum: P. Sankot, M. Kuna, M. Gojda Rok: 1980-1985 Typ lokality: sídliště Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: V objektu 14 byly nalezeny tyto kosti: týlní kost, proximální část lýtkové kosti, distální část lýtkové kosti, dolní třenový zub a dva obratle (hrudní a bederní), v objektu 15 proximální část lýtkové kosti, v objektu 42 lopatka, horní čelist, celá lebka (nebo její větší část), dvě spodní čelisti a dva krční obratle (atlas nebo axis), v objektu 256 pažní kost a v objektu 807 pánevní kost (nebo její větší část). Typ objektu: Objekty 14, 15 jsou sídlištního charakteru, jedná se o soujámí. Objekt 42 byla nepravidelně oválná jáma o rozměrech d-42cm, š-340cm, h-80cm. Dno objektu bylo nerovné, stěny šikmé, výplň byla homogenní černá, či černohnědá s přímesí popelovitých vrstev u dna. Tento objekt byl porušen objektem 44, který není v literatuře blíže specifikován. Objekt 256 byl typově shodný s objektem 42, o rozměrech d-470cm, š-250cm,h-65cm. Stěny byly rovněž šikmé, výplň byla homogenní hnědá až černohnědá bez příměsí. Tento objekt byl porušen objektem 19
256 II, který není blíže popsán. Objekt 807 byl také sídlištního charakteru. Jednalo se o malou oválnou jámu s rovným kruhovým dnem o rozměrech d-180cm, š- 100cm, h- 45cm, se stěnami šikmými v kombinaci se svislými, výplň byla hnědá až hnědočerná se sprašovými sesuvy podél stěn. Datace: kultura s vypíchanou keramikou, většina objektů patří VK IVa. Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (593), prase domácí (163), ovce/koza domácí (167), pes domácí (14) Poznámka: Do počtu fragmentů nejsou počítány obratle (kromě prvního a druhého). Literatura: Kuna 1991, Peške 1991 4. 3. Neolit/časný eneolit 12, Název lokality: Roztoky Lokalizace: okres Praha - západ Výzkum: P. Sankot, M. Kuna, M. Gojda Rok: 1980-1985 Typ lokality: sídliště Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: V objektu 817 byla nalezena lýtková kost a v objektu 837 jařmová kost. Typ objektu: Objekt 817 byla malá kruhová (nebo nepravidelně kruhová) jáma s rovným (či téměř rovným) dnem o rozměrech d-150cm, š-80cm, h-84cm. Stěny byly kónické v kombinaci se svislými nebo šikmými, výplň hnědá až hnědočerná homogenní. Objekt 837 je typově shodný s objektem 817, s výplní hnědou až hnědočernou se sprašovými sesuvy podél stěn a rozměry d-120cm, š-11cm, h-82cm. Datace: kultura lengyelská (u objektu 817 se datace v literatuře liší v článku Kuna 1991 je objekt datován do VK, u Peškeho 1991 do kultury lengyelské). Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (25), prase domácí (22), ovce/koza domácí (11), pes domácí (2) Literatura: Kuna 1991, Peške 1991 4. 4. Časný eneolit 13, Název lokality: Jenštejn, Domov důchodců Lokalizace: okres Praha východ Typ lokality: sídliště Výzkum: M. Vávra 20
Rok: 1984 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezů: pohřeb psa Popis nálezů: Skelet psa se nacházel ve spodní části objektu, za zády měl položený kámen větších rozměrů. Typ objektu: Objekt 84 byl interpretován jako zásobní jáma. Měl kruhový tvar s kolmými stěnami a plochým dnem, hl. 65 cm a šířka dna 80 cm. Výplň tvořila hnědá hlína promíšená hrudkami spraše a uhlíky, střední část objektu tvořil blok tmavě hnědé hlíny a spodní část (kde se nalezl skelet psa) vyplňovala hnědá hlína středně proložená spraší. Datace: kultura jordanovská, pozdní fáze Poznámka: V objektu 84 bylo dále nalezeno větší množství keramiky, štípaná industrie, kostěná ozdoba a jedna perla. Nálezy jsou dále popsány podle místa uložení (nálezu). Hloubka 0-20 cm - Ke: misky, neurčitelné zlomky (džbán?), ŠI: zlomek odraženého jádra hnědočerveného silicitu (délka 44 mm). Hloubka 20-40 cm - Ke: amfora, miska, neurčitelné zlomky, ŠI: zlomek čepele ze šedého baltského pazourku (délka 25 mm). Hloubka 40-60 cm - Ke: nálevkovitý pohár, džbán, neurčitelné zlomky, kostěná ozdoba: provrtaná jelení grandle (délka 17 mm), KA: válcovitá perla z bílého vápence (délka 7 mm). Domácí zvířata na lokalitě: Rozbor byl dělán z výběru, do kterého není zahrnut nález psa. skot domácí (45), prase domácí (15), ovce/koza (1?) Literatura: Dreslerová - Zápotocký 1996 14, Název lokality: Praha Ďáblice, K Letňanům Lokalizace: katastr Praha - Ďáblice Typ lokality: sídliště Výzkum: M. Kostka Rok: 2004 Nálezové okolnosti: předstihový výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: V objektu č. 2 a v objektu č. 11 byly nalezeny dva fragmenty patřící psovi. Jedná se o horní čelist se zuby (velmi mladého jedince) a obratel krční. Typ objektu: Objekt č. 2 je interpretován jako hliník (s rozměry: délka SZ-JV podle hlavního řezu 13,8 m, šířka ve směru SV-JZ 3,8 m, hloubka 120 cm. Nebyl celý odkryt.). Objekt č. 11 jako krecht, s blíže nespecifikovanou zásobní funkcí. Objekt byl orientován ve směru SZ-JV a měl pravidelnější tvar (o rozměrech délka:260 cm, šířka: asi 160 cm a hloubka 66 cm). Datace: kultura jordanovská (mladší) Poznámka: artefakt (tyčinkovitý ohlazený předmět dlouhý 46,5 mm) z objektu č. 12 (sila) vyroben z psího (?) metapodia Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (42), koza (2), ovce (5), ovce/koza (24), prase domácí (11), pes domácí (2) Literatura: Dobeš Kostka Stolz 2007, Kyselý 2007 21
15, Název lokality: Úhřetice, cihelna Lokalizace: okres Chrudim Typ lokality: sídliště Výzkum: V. Vokolek Rok: 1979 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: pohřeb psů Popis nálezu: V objektu 83 bylo nalezeno celkem 5 jedinců. První skelet se nacházel v hl. 35-48 cm (nejníže ležela lebka) v severní části objektu na vrstvě mazanice na levém boku orientován ve směru S-J, hlavou na S straně s končetinami u sebe. Druhý skelet (štěně) ležel v hl. 52 cm při Z stěně na levém (?) boku, hlavou na J straně se zvednutou hubou podél stěny. Kostra byla velmi poškozena zvířecí norou. Třetí skelet byl uložen v hl. 45-50 cm při SV stěně orientován S-J břichem vzhůru s lebkou na S straně. Jednalo se o štěně. Čtvrtý skelet se nacházel pod třetím jedincem v hloubce 54 cm dále k J. Pátý skelet patřil také štěněti a ležel pod prvním jedincem při SV stěně s lebkou na SZ straně, nohama k S. Celkem byly v jámě uloženy 4 štěňata a jeden dospělý pes. Typ objektu: Nález 5 skeletů byl učiněn v J části objektu 83. Tato část představovala samostatnou zásobní jámu o rozměrech 175x135 cm při ústí a hl. 65-80 cm (dno bylo rozděleno na dvě části ve směru SV-JZ, část Z měla hl. 80 cm). Stěny jámy byly vyklenuté do stran o 20-25 cm. V objektu byla nalezena také keramika: při lebce třetího skeletu při stěně jámy stál džbánek, ústím k Z, který byl ovšem ukraden. Pod pátým jedincem ležel střep ze dna nádoby. Datace: kultura jordanovská Literatura: Vokolek 1979, Podrobný popis nálezu a objektu R. Kyselý. 4. 5. Starý eneolit 16, Název lokality: Dobroměřice Lokalizace: okres Louny, 184-186 m n. m. Typ lokality: sídliště Výzkum: Z. Smrž, M. Zápotocký Rok: 1969-1972 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezů: 4 zlomky lebky v objektu 12/72 Typ objektu: Objekt 12/72 je sídlištní jáma oválného půdorysu, 155x125 cm, hl. 85-22
88 cm, dno pokryto zvířecími kostmi, mezi jiné nálezy patří keramika, broušená i štípaná industrie. Datace: kultura nálevkovitých pohárů Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (144), prase domácí (11), ovce/koza (27), ovce (2), koza (3), pes domácí (4?) Literatura: Peške 1978a, Smrž Zápotocký 1980 17, Název lokality: Hostivice - Litovice Lokalizace: okres Praha - západ Typ lokality: sídliště Výzkum: V. Moucha Rok: 1972 Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: spodní čelist o celkové délce 124, 3 mm (poměrně malý dospělý jedinec, výška v kohoutku asi do 50 cm), atlas Datace: kultura nálevkovitých pohárů Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (15), prase domácí (2), pes domácí (2) Literatura: Peške 1973b, Kyselý 2002b 18, Název lokality: Hostivice - Litovice Lokalizace: okres Praha západ Typ lokality: sídliště Výzkum: I. Pleinerová Rok: 1997 1998 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: obj. 4: odpad; obj. 5:oběť; obj. 6: odpad Popis nálezů: obj. 4: polovina spodního špičáku, obj. 5: lebka bez spodní čelisti a spodní mozkovny, polovina levého žebra, distální poloviny levé holenní a levé lýtkové kosti, distální část levé pažní kosti, polovina lopatky, axis, 2 bederní obratle Část lebky (řezáky, levý špičák, levý jařmový výběžek) byla opálena v době, kdy ještě nesla měkké tkáně, fragmenty patří pravděpodobně jednomu dospělému jedinci malé až střední velikosti (délka lebky 143 mm, distální šířka holenní kosti 18, 7 mm, distální šířka pažní kosti 28, 2 mm). Popis lebky: Obličejová část není ani prodloužená ani zkrácená, čelo není výrazně prohnuto, obličejová část lebky působí při bočním pohledu klínovitým dojmem, v oblasti nad očnicemi je lebka lomená. Lebka se odlišuje od plemen s protáhlou hlavou a dlouhým obličejem (chrt, kolie, barsoj, jezevčík). I když se obličejová část lebky směrem kaudálním dosti rychle rozšiřuje a zvyšuje, neodpovídá její tvar ani plemenům s krátkým obličejem (boxer, bernardýn), neboť čelní linie u ní není výrazně prohnutá. Přestože kaudální fragment mozkovny nebylo možno k obličejové části přesně přilepit, rekonstrukce naznačuje, že mozkovna se směrem kaudálním snižuje a není protáhlá. Tvar sagitálního hřebene nebylo možno rekonstruovat, ale dle fragmentu distální části mozkovny byl tento hřeben přítomen nebo alespoň naznačen. Crista frontalis externa je patrná. Premoláry se nepřekrývají, mezi nimi jsou jen malé mezery. V tvaru i velikosti byly 23
nalezeny mnohé paralely k pravěkým plemenům (např. typu palustris). (Kyselý 2002, 42) Obj. 6: nález kostí štěňat patřící minimálně čtyřem jedincům různého stáří (dva jedinci: 3 4 měsíce, délka spodních čelistí 79 a 74 mm, jeden 4 5 měsíců, délka spodní čelisti 87 mm a jeden: mladší než předchozí, délka vřetenní kosti 38, 4 mm), ani jeden jedinec není zastoupen celým skeletem. Není také jasné, zda se v obj. 6 jedná o nálezy psů, či vlků. Celkem 41. Typy objektů: Všechny objekty jsou sídlištního charakteru, přičemž jámy 5 a 6 jsou interpretované jako obětní (Pleinerová 2002). Objekt 4 měl téměř pravidelný kruhový tvar o průměru 180 cm a hloubce 110 cm, jeho stěny se rozšiřovaly směrem ke dnu (průměr u dna 215cm). V objektu se nalezlo množství ke střepů a ŠI. Výplň tvořila převážně šedá a hnědá vrstva, promíšená se spraší. Objekt 5 byl oválného tvaru rozšiřujícího se směrem ke dnu o velikosti 250x205 cm (dno 315x230cm). Většinu objektu vyplňovala šedočerná vrstva promíšená místy se spraší. Mezi ostatní osteologické nálezy v této jámě patřily kosti minimálně tří jedinců skotu (dva, nebo tři s téměř kompletním skeletem), kosti prasete, ježka a lidské ostatky patřící čtyřem jedincům starým 2, 5 3 roky, 5 let, 7 9 let a 16 až 20 let (nejmladší dětský skelet ležel ve shluku zvířecích kostí, ostatní lidské fragmenty se nacházely stranou). Psí lebka byla umístěna mezi lebkou skotu a dítěte (jedince 2, 5 3 roky starého). Objekt 6 byl téměř pravidelně kruhový s rovným dnem a svislými stěnami. Jeho hloubka činila 250 cm a průměr 290 cm. V horní části jámy převažovala tmavošedá a ve spodní šedočerná vrstva. Celý objekt byl ještě promíšen spraší a vápenitými konkrecemi. Mezi nálezy se našly zlomky keramiky, ŠI a zvířecí kosti (skot domácí, prase domácí, ovce/koza, jelen, sumec). Skelety štěňat byly uloženy v JZ části objektu, převážně ve vrstvách 11., 12 a 3, 10 15 cm od báze objektu. Datace: kultura s nálevkovitými poháry Poznámka: obr. 2 Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (836), prase domácí (17), ovce/koza (1), pes domácí (41) Literatura: Kyselý 2002, Pleinerová 2002 19, Název lokality: Hostivice - Palouky Lokalizace: okres Praha-západ Typ lokality: sídliště Výzkum: I. Pleinerová Rok: 2002 (objekt 22), 2003 (ostatní objekty) Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezů: V objektu 22 byly nalezeny dva špičáky, jeden dolní levý a jeden horní pravý a penisová kost (vše celé kosti). V objektu 30 byla nalezena větší část lebky se zuby (1. a 2. levá stolička a 4. pravý třenový zub), zuby na lebce nebyly moc sežvýkané a sutura sagitalis ještě viditelný, ale srostlý. Dále se v tomtéž objektu nalezla větší část spodní čelisti se zuby (oba špičáky, obě první stoličky, 2. pravá stolička, 2. třenový zub levý, oba třetí třenové zuby a 4. pravý třenový zub). V objektu 65 byl nalezen horní špičák levý (větší část), Lebka z objektu 30 patřila psu menší - střední velikosti, dospělému (ne starému). Datace: kultura nálevkovitých pohárů 24
Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (94), prase domácí (28), ovce (1), ovce/koza (23), pes domácí (6) Literatura: Kyselý 2005a 20, Název lokality: Lysolaje, Hergertova pískovna Lokalizace: Praha 6 Typ lokality: sídliště Výzkum: Miller, Palma Rok: 1944 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: zlomek spodní čelisti v objektu VII Typ objektu: Objekt VII byl zbytek po sídlištní jámě kruhovitého (?) tvaru o rozměrech 200x zbylých 70 cm, hl. 150 cm. Stěny objektu se rozšiřovaly směrem ke dnu (šířka dna 240 cm). Výplň tvořily čtyři vrstvy: hnědočerná, šedá, černá a žlutá písčitá. V objektu bylo nalezeno také větší množství keramického materiálu. Datace: kultura nálevkovitých pohárů Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (7), prase domácí (5), ovce/koza (2), pes domácí (1) Literatura: Pleslová Štiková 1972 21, Název lokality: Makotřasy Lokalizace: okres Kladno Typ lokality: sídliště a pohřebiště Výzkum: A. Knor, E. Pleslová Štiková Rok: 1961 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezů: odpad Popis nálezů: V 17 objektech nalezeno celkem 48 kostí. V těchto objektech (v závorce počet fragmentů): 4 (1x), 10 (1x), 14 (1x), 15 (3x), 17 (1x), 21 (1x), 62 (1x), 67 (1x), 70 II (1x), 71 (1x), 77 (2x), 78 (14x), 79 (4x), 95 (12x), 96 (2x), 100 (1x), 115 (1x). 26 kostí patří dvěma jedincům (ze kterých objektů? 78?95?). Nalezeny byly tyto kosti (v literatuře není uvedeno, k jakým objektům patří): zuby: 1x; spodní čelist: 7x; atlas: 1x; lopatka: 1x; pažní kost: 2x; vřetenní kost: 5x; loketní kost: 1x; pánev: 1x; stehenní kost: 2x; holenní kost: 3x; patní kost: 1x; prstní články II, III a sezamová kost: 26x (patří dvěma jedincům). Typ objektů: sídlištní jámy Datace: kultura nálevkovitých pohárů Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (1363), ovce/koza (173), ovce domácí (3), koza domácí (5), prase domácí (372), pes domácí (48) Literatura: Clason 1985 25
22, Název lokality: Slaný (Slánská hora) Lokalizace: okres Kladno Typ lokality: hradiště Výzkum: V. Moucha Rok: 1957 Datace: kultura nálevkovitých pohárů Poznámka: zastoupení psa na lokalitě - 5,8 % (1), Domácí zvířata na lokalitě: V posudku není rozlišeno, zda se jedná o domácí či divoké formy. Literatura: Zikmundová 1958b 23, Název lokality: Vikletice Lokalizace: okres Chomutov, n. v. 282 m n. m. Typ lokality: sídliště Výzkum: D. Koutecký Rok: 1965 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezů: odpad Popis nálezu: V objektu 7/65 byl nalezen fragment metapodia velmi juvenilního jedince nesoucí stopy opálení. Typ objektu: Objekt 7/65 byl interpretován jako zásobní jáma - silo, měl kruhovitý půdorys a kuželovitý profil. Rozměry: průměr 95-128 cm, hl. 128 cm. Ostatní nálezy: hojná keramika, ŠI, mazanice, kamenné drtidla a jiné zvířecí kosti. Datace: kultura nálevkovitých pohárů, siřemská fáze Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (54), prase domácí (20), ovce/koza (7), pes domácí (1) Literatura: Zápotocký 2002, Kyselý 2002a, Kyselý 2000a 4. 6. Střední eneolit 24, Název lokality: Dänemark Lokalizace: okres Kutná Hora Typ lokality: hradiště Výzkum: M. Zápotocký Rok: 1980-1989 Kategorie nálezu: provrtaný zub, odpad Popis nálezu: Nálezy zde popsané netvoří veškerý materiál z lokality. Jedná se pouze o výběr, který byl k dispozici. V objektu 41, 41a byl nalezen provrtaný horní špičák. V objektu 124 necelá polovina skeletu menšího psa starého 4-6 let. Zastoupeny byly tyto kosti: lebka (se zuby) bez praemaxilly, pravá a levá spodní 26
čelist (zuby), pravá stehenní kost, pravá holenní kost, proximální diafýza pravé lýtkové kosti, pravá část pánve, levá a pravá (distální část) vřetenní kost, pravá a levá loketní kost, levá pažní kost, obratle krční (3), hrudní (12), bederní (6), proximální část 4 žeber. Celkem se nalezlo 41 kostí (či fragmentů), některé z nich nesly stopy zářezů nožem. Jedinec z objektu 124 měřil v kohoutku kolem 43 cm, crista sagitalis na lebce je jen málo vyvinutá, lebka je relativně široká, čelo lehce konkávní. Kondylobasální délka je 155,5 mm, obsah mozkovny je 78 cm 3. Nález z objektu 124 velikostí lebky i délkou končetin dobře odpovídá střednímu knírači (Standard Schnauzer) a norskému loveckému psu (harrierovi). Srovnání lebečních šířkodélkových indexů ukazuje na trochu širší/kratší hlavu než mají zmíněná plemena, každopádně širší než má vlk nebo pes dingo. (Kyselý nepubl.článek). V objektu 84 byla nalezena část lebky, metakarpus (3) a dvě holenní kosti. Patřily mladému psovi (7-9 měsíců). A v objektu 63 penisová kost. Typ objektu: Objekt 41, 41a byl interpretován jako dvousilo. O ostatních objektech byly zjištěny jen kusé informace. Objekt 124 měl rozměry 145x120 cm, hl. 42 cm, jednalo se o jámu s pecí. Část skeletu psa se nacházela pod mazanicovou krou. Datace: kultura řivnáčská Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí, prase domácí, ovce, ovce/koza, pes Literatura: Kyselý 2003b, Kyselý 2008 25, Název lokality: Litovice Lokalizace: poloha Nad Litovickou strží, Praha - západ Typ lokality: sídliště Výzkum: I. Pleinerová Rok: 2004 Nálezové okolnosti: sonda Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: Fragment z levé strany spodní čelisti byl nalezen v objektu 115. Nesl stopy opálení dohněda. Datace: kultura bádenská Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (2), ovce/koza (3), pes domácí (1) Literatura: Pleinerová 2004, Kyselý 2005c 26, Název lokality: Lovosice - Schwarzenberská cihelna Lokalizace: okres Lovosice Typ lokality: sídliště Výzkum: G. Just, O. Tschakert Rok: 1928, 1930-1932 Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: čelist malého dospělého jedince Typ objektu: Objekt měl svislé stěny, celkem ploché dno, hloubku od povrchu 2,20 cm, a délku 7,5 m. Uvnitř bylo nalezeno větší množství keramiky, kostí, mazanice, spálených dřev a stopy po topeništích. Polozemnice (?). Datace: kultura kulovitých amfor 27
Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (42), prase domácí (26), ovce/koza (4), pes domácí (1) Literatura: Peške 2000b, Zápotocký Dobeš 2000 27, Název lokality: Ostrov Zápy Výzkum: Špaček Rok: 1999 Popis nálezu: skelet mladého psa (starého méně než 5 měsíců) v objektu č. 1B Datace: kultura řivnáčská Poznámka: ústní zděl. od R. Kyselého 28, Název lokality: Praha - Troja (Podhoří) Lokalizace: okres Praha Typ lokality: výšinné sídliště Výzkum: M. Fridrichová Rok: 1974 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: horní stolička v objektu č. 2 Typ objektu: chata Datace: předřivnáčský stupeň Domácí zvířata na lokalitě: prase domácí (3), pes domácí (1) Literatura: Fridrichová 1974, Peške 1974b 29, Název lokality: Soběsuky Lokalizace: okres Žatec Typ lokality: sídliště Výzkum: P. Holodňák Rok: 1986 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: Z objektu 909/86 pochází: 3x metakarpus, 3x metapodium, pravá strana pánve a levá strana spodní čelisti. Typ objektu: Objekt 909/86 chata s kůlovými jamkami ve středu objektu i v rozích. Při východní stěně doklady ohniště. Datace: kultura řivnáčská Poznámka: Nálezy jsou uloženy v Žateckém muzeu. Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (44), prase domácí (32), ovce/koza domácí (85), ovce domácí (2), pes domácí (8) Literatura: Holodňák 1991, Peške 1991b 28
30, Název lokality: Stehelčeves, Homolka u Stehelčevsi Lokalizace: okres Kladno Typ lokality: hradiště Výzkum: R. W. Ehrich, Vl. Fewkes, E. Pleslová - Štiková Rok: 1929 1931 (Fewkes), 1960 1961 (Pleslová Štiková) Kategorie nálezu: odpad Popis nálezu: Materiál ze staršího výzkumu zpracovával Glover M. Allen a Peter I. Bogucky (jen chatu B). Allen uvádí nález několika porušených spodních čelistí a větší část skeletu (bez celé lebky) se zachovalými končetinami. Vybrané rozměry: nejdelší délka: pažní kost 176 mm, vřetení kost 172 mm, loketní kost 197 mm, stehenní kost 184 mm, lýtková kost 176 mm, holenní kost 186 mm. Bogucki analyzoval osteologický materiál z chaty B, kde psovi domácímu patřila levá jařmová kost. Cyril Ambros určoval nálezy z mladšího výzkumu. Zde je pes zastoupen šestnácti kostmi (tři z nich patřily nedospělým zvířatům): dvě lebky, zuby horní čelisti, dvě dolní čelisti, pažní kost, dvě vřetenní kosti, loketní kost, pánev, čtyři stehenní kosti a dvě holenní kosti. Některé rozměry: distální šířka vřetenní kosti: 24 mm, průměr acetabula 18 mm. Typ objektu: Objekt B je chata o rozměrech 6,2 x 6,32 m. Datace: kultura řivnáčská Domácí zvířata na lokalitě (z mladšího výzkumu): skot domácí (712), ovce/koza (184), prase domácí (237), pes domácí (16) Literatura: Bogucki 1979, Allen 1968, Ambros 1968, Ehrich Pleslová-Štiková 1968 31, Název lokality: Tišice, pískovna Lokalizace: okres Mělník Typ lokality: sídliště Výzkum: D. Marešová Rok: 2005 Nálezové okolnosti: předstihový výzkum, plošný odkryv Kategorie nálezu: odpad Popis nálezů: kosti lebky 3,5-5 měsíců starého štěněte v objektu č. 2348, v jižní polovině objektu horní čelist, pravá strana se zuby (celá kost), čelní kost, pravá strana (celá kost) a v severní polovině objektu spodní čelist, levá strana (půl), zuby Datace: kultura bádenská Poznámka: Kosti pochází z jednoho jedince, asi střední - větší velikosti. Domácí zvířata na lokalitě: skot domácí (1), pes domácí (3) Literatura: Foster - Kuna Marešová 2005, Kyselý 2005b 29
4. 7. Mladý eneolit 32, Název lokality: Brandýsek, pískovna "Závod Třebusice" Lokalizace: okres Slaný Typ lokality: pohřebiště Výzkum: O. Kytlicová Rok: 1956 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: pohřeb člověka se psem Popis nálezu: Kostra psa starého přibližně 6-8 měsíců v objektu 67. Uložení na pravém boku hlavou k JJZ, přední nohy přitaženy k hlavě, zadní k tělu. Typ objektu: Hrobová jáma měla obdélníkový půdorys a rozměry 138x78 cm. V hl. 20 cm byl schůdek (rozměry jámy 75x95 cm). Kostra psa ležela při schůdku na delší stěně, lidské ostatky se nacházely pod kostrou psa v hloubce 91 cm. Kostra lidská (žena 16-17 let) byla orientována JJZ-SSV, částečně seděla. Milodary - koflík, kostěná jehlice, mísa. Datace: kultura zvoncovitých pohárů Literatura: Kytlicová 1960, Zikmundová 1960 33, Název lokality: Břešťany Lokalizace: okres Teplice Typ lokality: pohřebiště (34 hrobů) Výzkum: T. Velímský, L. Jiráň, J. Beneš, L. Smejtek Rok: 1982 1983 Nálezové okolnosti: záchranný výzkum Kategorie nálezu: artefakt ze zvířecích zubů Popis nálezu: Zvířecí zuby patřily psovi (10x). Přestože se stopy provrtání nedochovaly, nelze je vyloučit. Typ objektu: Hrobová jáma 38/82 o rozměrech 294x180 cm, hl. 50 cm byla nepravidelného tvaru, orientována JZ SV. Obsahovala dva fragmentárně zachované pohřby: I. se nacházel při J stěně, na pravém boku, hlavou k JZ (jednalo se snad o dospělého jedince), II. pohřeb byl uložen S od prvního, na levém boku, hlavou k SV. Výbavu tvořila keramika (zlomky amfory), fasetovaný sekeromlat z amfibolitu (v J rohu), kamenná čepelka (při JV stěně), a zvířecí zuby. Datace: kultura se šňůrovou keramikou Ostatní zvířata: Ostatní zuby patřily ovci nebo koze (2x) a snad vlkovi (1x). Literatura: Buchvaldek Velímský 1987, Peške 1987a 34, Název lokality: Březno Lokalizace: okres Louny Typ lokality: pohřebiště Výzkum: I. Pleinerová, M. Buchvaldek 30
Rok: 1977 Nálezové okolnosti: sondy Kategorie nálezů: artefakt ze zvířecích zubů Popis nálezu: V objektu CXXV bylo nalezeno 34 provrtaných zvířecích zubů a jejich fragmentů, z nichž 26 patřilo psu. Osm řezáků: celé zuby - 4x třetí horní levý, jeden třetí dolní levý, vetší části třetí dolní pravý, dolní pravý, třetí horní pravý. U řezáků se vyskytly tři různé velikosti, jeden větší fragment byl silně zbroušen. Osmnáct špičáků: celé zuby horní pravý, vetší část 2x dolní levý, horní levý, horní pravý, menší část 4x blíže neurčené špičáky a 9x vetší části či fragmenty také blíže neurčených špičáků. Podle posudku zuby patřily menším až středně velkým jedincům. Podle řezáků byl určen minimální počet jedinců 4. Typ objektu: Hrobová jáma o rozměrech: délka 185 cm, šířka 140 cm, hloubka 13 cm od skrývky. Objekt byl porušen dvěma únětickými pohřby, jedním na východní straně a druhým méně na severozápadním rohu. Hrob byl orientován Z-V. Kosterní ostatky, patřící pravděpodobně ženě (podle uložení a milodarů) byly silně porušeny a dislokovány. Pozůstatky skeletu naznačovaly uložení na levém boku hlavou k východu, se skrčenými dolními končetinami a trupem na zádech. Levá paže mírně pokrčená spočívala podél těla. Pohřeb byl uložen v jihovýchodní části objektu. Mezi milodary byly přidány provrtané zvířecí zuby, perleťové kroužky, keramické nádoby (asi 4). Zuby a kroužky se nacházely na více místech, zřejmě u hlavy, na trupu a ve středu hrobu mimo pohřbeného. Jednalo se pravděpodobně o pozůstatky náhrdelníku, ozdob našitých na oděvu, možná na pasu. Datace: kultura se šňůrovou keramikou, starší Ostatní zvířata: Další zuby, nebo jejich části patřily jelenovi (3) a malému přežvýkavci (1). Čtyři fragmenty určeny nebyly. V objektu se nacházelo také 16 perleťových kroužků a dva fragmenty kostí jako příměs. Literatura: Kyselý 2000b, Pleinerová 2000 35, Název lokality: Dobříčany Lokalizace: okres Louny Typ lokality: pohřebiště Výzkum: A. Gerstenhöfer Rok: před rokem 1930 Kategorie nálezu: artefakt ze zvířecích zubů Popis nálezů: Bylo nalezeno 25 psích zubů: špičáky horní: 7x, špičáky spodní: 9x, řezáky: 8x, třenový zub: 1x. Jednalo se pravděpodobně o psy středních až menších rozměrů (dle měřených rozměrů na zubech). Datace: kultura se šňůrovou keramikou Ostatní zvířata: Ostatní zuby patřily lišce, vydře aj. z celkového počtu 65 provrtaných zvířecích zubů a 15 jejich napodobenin. Literatura: Kyselý 2005d 36, Název lokality: Chudeřín Lokalizace: okres Louny 31