V sobotu 30. b ezna 2013 zem el ve v ku 88 let emeritní prezident Sv tové asociace betlémá (UN-FOE-PRAE) PhDr. Vladimír Vaclík, zakládající, dlouholetý a nakonec estný p edseda eského (p vodn eskoslovenského) sdružení p átel betlém ( SPB). P i založení tohoto sdružení p átel betlém (v Hradci Králové 10.11.1990), v jeho úsp šném rozvoji a vybudování mezinárodní prestiže m l a stále má PhDr. Vladimír Vaclík rozhodující zásluhy. eské sdružení p átel betlém se stalo v roce 1995 stálým lenem sv tové asociace betlémá (UN-FOE-PRAE) a je doposud jediným lenem této sv tové federace betlémá ze zemí bývalého socialistického bloku. V roce 2001 se stal PhDr. Vladimír Vaclík prezidentem této sv tové betlémá ské federace. Poslední rozlou ení se zesnulým se konalo ve tvrtek 11. dubna 2013 ve smute ní ob adní síni v Hradci Králové - Kuklenách. Až stá í a smrt se vplíží, naposledy zamávám z Chárónovy lo ky t m, které jsem tolik m l rád - Vladimír Vaclík V roce 2004 byl do Hradce Králové svolán kongres UN-FOE-PRAE a p i této p íležitosti zde byla uspo ádána organiza n velice náro ná sv tová výstava betlém. PhDr. Vladimír Vaclík mimo jiné vydal n kolik publikací týkajících se betlém. Lidové betlémy v echách a na Morav, Praha : Vyšehrad 1988, Chrámové betlémy v echách a na Morav, Praha : Vyšehrad 1990, eské betlémy, Praha : Integra 1994, Encyklopedie betlém, Ústí nad Orlicí : Oftis 1999, Kdo je kdo mezi betlemá i na konci 20. století, Ústí nad Orlicí : Oftis 2000, Co nevíte o betlémech: um ní betlemá ské, Ústí nad Orlicí : Oftis 2000, Betlémy jako ilustrace historické události i p edstav lidové zbožnosti, 2005. Jeho poslední dílo o betlémech vyšlo v záv ru lo ského roku a to Listy z kroniky eského betlemá ství, Ústí nad Orlicí : Oftis 2012. Zde se hned po úvodních kapitolách v novaných historii a vzniku eské betlémá ské tradice autor pan Vladimír Vaclík snažil spíše memoárovou formou vzpomenout a p ipomenout jednotlivce, kte í se o rozvoj eského betlémá ství p i inili. Vladimír Vaclík (první zprava) s delegací bavorských betlémá u mohelnických jesli ek - 4. 1. 1990 (foto František Suchomel) Vladimír Vaclík s mohelnickým betlémá em Miroslavem Knoblochem v roce 2006 (foto Pavel Nenkovský) Jsem rád a vážím si toho, že jsem m l tu est a možnost s panem Vladimírem Vaclíkem spolupracovat již od za átku založení našeho sdružení betlémá. Náš vzájemný, p kný a p átelský vztah a mnohaletá spolupráce mne v mnohém obohatila. Mohelnici pan Vladimír Vaclík osobn navštívil n kolikrát. V bec poprvé to bylo 4. ledna 1990, kdy zde k našim jesli kám doputoval s delegací bavorských betlémá. Tehdy p ijel i prezident bavorských betlémá MUDr. Gert Giebel s chotí viz foto po ízené u mohelnického betlému. Naposledy k nám do Mohelnice p ijel pan Vladimír Vaclík 12. listopadu 2006 na výstavu betlém uspo ádanou v prostorách M stského kulturního st ediska. Tehdy zde byl vytvo en eský rekord v po tu trojrozm rných betlém vystavených v jednom dni na jednom míst a pan Vladimír Vaclík byl samoz ejm u toho. Uspo ádal zde jednu ze svých odborných p ednášek a mnohým zájemc m pak s v nováním podepisoval n které své odborné betlémá ské publikace. Za vše, co pro naše betlémá ství ud lal, mu pat í naše obrovské pod kování. Pavel Nenkovský, místop edseda SPB
OBJEKTIV MOHELNICE - duben 2013 - str. 2 NA CO JSME ASEM ZAPOMN LI Byla jednou jedna hol i ka, která vyžadovala, aby jí maminka každý ve er p e- etla p ed spaním aspo jednu pohádku. Maminku jednoho dne napadlo, že jí koupí sérii audiokazet s p evypráv nými pohádkami. Hol i ka se nau ila ovládat magnetofon a všechno šlo celý týden dob e. Zanedlouho hol i ka požádala maminku, aby jí šla op t vypráv t pohádky. Maminka byla p ekvapená: Cože? Vždy už p ece umíš ovládat magnetofon! Hol i ka: Ano, maminko, ale ten m neumí vzít do náru í! Je skute ností, že všechny d ti se rodí p ímo nemocné touhou být laskány. Dnes je potvrzeno, že nedostatek n žnosti je pro dít záke n jší než hlad. Jak pravdivé je tvrzení, že pohádka p ed spaním bere psycholog m práci Dovolím si uvažovat dál v nastín ných intencích. Když se pohybuji mezi lidmi, je mi smutno p edevším z mladých, kte í mají uši zacpané sluchátky (je to dnes prý moderní ). Do nich si pouští hudbu ve formátu MP3, mají své decibely, nep ítomný pohled a kašlou na sv t kolem sebe. Neslyší zp v ptá k, hvízdání v tru, št betání d tí, neodpoví nám na pozdrav, nep ítomn vejdou na p echod pro chodce, ve vlaku nebo autobusu p sobí coby živé mumie. Dít z p íb hu velice rychle pochopilo, že mamin in hlas nem že nahradit brilantn namluvena pohádka. Všem zašpuntovaným p eji znovuobjevení pohlazení pozdravu od t ch kolem, sv ží pozdrav ve v tru št betajících ope enc, líbivé melodie, které nep inese formát mp3, ale b žný provoz normálního života. Chce to málo: odložit klapky z o í a uší A se to poda í všem co nejd íve, po p íkladu Otíka Rákosníka z úsm vného filmu režiséra Ji ího Menzela z roku 1985, Vesni ko má st edisková! Pavel Kavec OD 1. 3. 2013 JE OTEV ENA NOVÁ CESTOVNÍ AGENTURA TANE NÍ KLUB JEHLAN MOHELNICE POSTOUPIL NA MISTROVSTVÍ ESKÉ REPUBLIKY 2013 Ve dnech 22. - 23. b ezna 2013 se v záb ežském kulturním dom uskute nila tane ní sout ž formací regionu Severní Morava. Tato sout ž s názvem Festival tane ního mládí 2013 byla ur ena pro minid ti, d ti, juniory, mládež a seniory. V sout žích se tak v celkovém po tu 88 vystoupení se na tane ním parket prost ídalo 117 minid tí, 421 d tí, 325 junior, 333 mládeže, 67 senior a 8 tzv. polka. Celkem zde vystoupilo 1271 tane ník (v tšinou tane nic). Ve výsledkové listin v kategorii MLÁDEŽ - Plesové formace - první a druhou p í ku po zásluze obsadili tane níci z TK JEHLAN Mohelnice: 1. místo: TK JEHLAN Mohelnice - název vystoupení: I Belive in you (choreograf Jan Linhart a kolektiv) 2. místo: TK JEHLAN Mohelnice - název vystoupení: S tebou (choreograf Dana Linhartová) 3. místo: FLASH Krnov - název vystoupení: Val ík z Montmartru (choreograf Mgr. Jana Mat jková). Nádražní 34, 789 85 Mohelnice Tel.: 583 414 056, 777 127 117 Email: travelpoint@email.cz provozní doba: po - pá 9-11.30 * 13-16.30 Tuto sout ž po ádal Svaz u itel tance R (SUT R), Záb ežská kulturní, s.r.o. a Tane ní škola Bohémia Chrast. Blahop ejeme zástupc m našeho m sta Tane nímu klubu JEHLAN Mohelnice k postupu na mistrovství eské republiky SUT plesových formací, které se uskute ní 4. kv tna 2013 v Chrudimi. Pavel Nenkovský
OBJEKTIV MOHELNICE - duben 2013 - str. 3 PETICE NA PODPORU UD LENÍ NOBELOVY CENY ZA MÍR SIRU NICHOLASI WINTONOVI Motto: Nic není nemožné, pokud to neodporuje zdravému rozumu. Sir Nicholas Winton v roce 1939 zachránil 669 p evážn židovských d tí z území okupovaného nacistickým N meckem, zejména z bývalého eskoslovenska. Svépomocí a navzdory neochot státního aparátu své vlastní zem zorganizoval vlakové transporty d tí do Velké Británie, kde pro n nalezl nové domovy a umožnil jim za ít nový, bezpe ný život. O svém inu se po léta nezmínil ani svým nejbližším, a nebýt jeho ženy, která jednoho dne náhodou narazila na záznamy o celé akci, tento hrdinský a nanejvýš humánní skutek by z stal navždy skryt o ím ve ejnosti i zachrán ných d tí. Domníváme se, že za tyto iny by m l být sir Nicholas Winton vyznamenán Nobelovou cenou za mír. Svými skutky zásadn p isp l k myšlence bratrství mezi národy ve smyslu zn ní poslední v le Alfreda Nobela. K této iniciativ nás motivovala p edevším beseda se dv ma dámami pat ícími mezi n kdejší Wintonovy d ti, jež se konala na naší škole. Byla pro nás natolik silným emocionálním zážitkem, že jsme se rozhodli navázat na aktivity pana Zde ka Tulise, který ve spolupráci s panem Matejem Miná em (režisérem t í film o p íb hu sira Nicholase) již od roku 2004 seznamuje zejména mladé lidi s pohnutými událostmi roku 1939 v rámci vzd lávacího programu Loterie života. Vyzýváme všechny, jimž není skutek sira Nicholase Wintona lhostejný, k podpo e naší snahy p ipojením podpisu na níže uvedenou petici. Cílem naší iniciativy je p isp t nejen k ocen ní sira Nicholase Wintona Nobelovou cenou míru, ale též ke zvýšení pov domí o p íb hu tohoto state ného muže, právem nazývaného britským Oskarem Schindlerem. Proto vás prosíme rovn ž o spolupráci p i ší ení této petice. Studenti Gymnázia Open Gate Babice 5, 25101 í any u Prahy Složení peti ního výboru: Tomáš Tit ra, 120 00 Praha 2, Jana Masaryka 628, student Gymnázia Open Gate a p edseda studentské rady Dominika Kou ilová, 588 22 Luka nad Jihlavou, Školní 394, studentka Gymnázia Open Gate a lenka studentské rady Mgr. David Nitsche, 152 00 Praha 5, Lohniského 901/7, u itel Gymnázia Open Gate PhDr. Ji í Koste ka, Ph.D., 267 61 Cerhovice, Machá kova 88, u itel Gymnázia Open Gate (zastupuje peti ní výbor ve styku se státními orgány) Kontakty a odkazy: <nominace.winton@gmail.com> <http://www.facebook.com/nobelovacenazamirprosiranichola sewintona> <http://www.nicholaswinton.eu/> ARCIVÉVODA EVŽEN (1863-1954) Obnovitel a restaurátor z íceniny hradu Bouzova, arcivévoda Evžen, se narodil 21. kv tna roku 1863 na zámku v Židlochovicích u Brna. Vystudoval reálné gymnázium a vojenskou akademii ve Vídni, procestoval celou Evropu a navštívil i Egypt a k ad jazyk, které ovládal pat ila i eština. Ve svých t iceti šesti letech byl generálem a velitelem 9. p ší brigády v Olomouci a rok nato, v roce 1894 se stal 59. velmistrem ádu n meckých rytí. Krom toho byl protektorem Centrální komise pro památkovou pé i Rakousko- Uherska, kurátorem Císa ské akademie v d, protektorem Spole nosti p átel hudby ve Vídni, estným presidentem spolku historických zbraní v Dráž anech a protektorem mezinárodní nadace Mozarteum v Salzburgu. Navíc byl estným lenem Rakouské akademie v d, protektorem hudebního spolku v Innsbrucku a doktor honoris kausa práv, filosofie a medicíny. Ve funkci velmistra ádu se usadil na zámku v Bruntále a zde vybudoval ádovou a civilní nemocnici, dív í školu, adu obytných budov a v noval se též rozvoji pr myslu m sta. Nechal opravit zámek, z ídil zámeckou zbrojnici, obrazovou galerii a bohatou knihovnu. Poté obrátil svoji pozornost na další ádový majetek, kterým byla z ícenina hradu Bouzova. Tu nechal zrestaurovat zp sobem vyhovujícím i dnešním p ísným um leckohistorickým m ítk m a to za neuv itelnou sumu 20 milion zlatých, které poskytl ze svých osobních finan ních zdroj (jednalo se o podíl z fondu, který byl ur en p íslušník m habsburského rodu). K rozsáhlé rekonstrukci Bouzova byl p izván mnichovský profesor architektury Georg Joseph von Hauberrisser a rekonstrukce hradu m la pozitivní dopad i na místní obyvatelstvo, které se rovn ž ú astnilo rozsáhlých prací. Bouzov se stal centrem znovuobjevených ideál ádového rytí stva a velmi citlivou symbiózou dávných tradic s nastupujícím v decko-technickým v kem. V letech 1889-1900 byly také postaveny a do provozu uvedeny nové špitální budovy ve Vrbn pod Prad dem a v Bruntále. ád provozoval 16 m š anských škol a 12 jich založil, dále provozoval 8 nemocnic, 3 hospice a 5 d tských útulk. Také hrad Sovinec se do kal v roce 1903 nového poslání tím, že zde bylo z ízeno ádové muzeum. Generální v rnou rekonstrukci p ipravoval arcivévoda také pro z íceninu hradu Cimburka u M ste ka Trnávky, ale v tom mu již zabránila válka. Za 1. sv tové války p sobil arcivévoda ve velitelských funkcích na jižní front a po pádu Rakousko-Uherska se dle svého ádového hesla MAGIS PRODESSE QUAM PRAEESSE (Rad ji prospívat, než stát v ele) se roku 1923 vzdal funkce velmistra ádu, usadil se ve Švýcarsku a pozd ji žil v ádovém konventu v rakouském Gumpoldskirchenu. Po vojenské okupaci Rakouska a eskoslovenska byl ád n meckých rytí n meckými nacisty ihned zrušen, jeho lenové byli pronásledováni a jeho majetek vyvlastn n. B hem II. sv tové války žil Arcivévoda Evžen ve Vídni a od roku 1945 žil v Igls u Innsbrucku a zem el v Meranu 30. prosince 1954 jako jedenadevadesátiletý sta ec. Letošní kv ten bude na Bouzov ve znamení 150 let od arcivévodova narození. Ctirad Štipl, SACB
OBJEKTIV MOHELNICE - duben 2013 - str. 4 MIKROREGION MOHELNICE ZAJÍMAVOSTI Z D JIN DOUBRAVICE Na svém p vodním obecním pe etidle mají doubravi tí ob ané vyobrazeny dv ryby, z ehož je z ejmé, že d ležitou sou ástí jejich obživy býval rybolov. Rybniká ství, va ení piva, zem d lský dv r a palírna - to byly odedávna hlavní ekonomické ukazatele této vsi ležící dnes na okraji Chrán né krajinné oblasti Litovelské Pomoraví - lesa Doubravy. 1000 p. Kr. * Na pravém b ehu eky Moravy, t sn pod jejím soutokem s T eb vkou, v nadmo ské výšce 250 m na rozloze 350 ha, je již od dávných dob usazena obec pozd ji zvaná Doubravice. Archeologické nálezy nám v tomto kraji dokazují osídlení již z mladší doby kamenné a to ko ovným obyvatelstvem považovaným za první Indoevropany. 4. století p. Kr. * Nastalo období keltského osídlení našeho kraje, o n mž máme d kazy v archeologických nálezech z míst mezi dnešní Doubravicí a Lošticemi. 3. století po Kr. * Malé množství archeologických nález z této doby signalizuje v prostoru pravd podobnost krátkodobé existence germánské osady. 6. - 8. století po Kr. * P i pr zkumu poh ebišt lidu popelnicových polí nalezl dr. Nekvasil poz statky staroslovanské osady z doby p ed Velkomoravskou íší. 1235 * Hola z Doubravice je jako majitel vsi uveden na listin vystavené pro klášter Hradisko. Jedná se o první písemnou zmínku o obci tohoto jména. 14. století * Vesnice velmi utrp la válkami mezi markrab tem Joštem a Prokopem stejn jako pozd ji za válek mezi Ji ím z Pod brad a Matyášem Korvínem. Ves i tvrz byly proto v polovin 15. stol. ozna eny za pusté a jejich d jiny se vyzna ují p edevším dlouhou a nep ehlednou adou nejr zn jších majitel. Za t icetileté války pak byla Doubravice zpustošena úpln. 16. století * V té dob byl doubravický statek i tvrz v držení vladyckého rodu ze Slavíkovic, což nám dokazuje kamenný alian ní erb umíst ný nad vchodem dnešního zámku. 1669 * Ves i panství se stává majetkem kartuziánského kláštera v Olomouci, který zde z kamen bývalé tvrze postavil zámek vypadající spíše jako hospodá ská budova. Po likvidaci kláštera b hem josefínských reforem pat í obec náboženskému fondu, který roku 1782 zrušil na panství robotu. Poté vlastnili Doubravici Fürstenberkové, k jejichž statku pat ila navíc i Radnice, Kr my, Lechovice, Mitrovice, Moravi any, Pavlov, Palonín, Pavlov a Tkanovice. V letech 1869-1876 byla v zámku umíst na sladovna. Poslední majitelé, hrabata Dubští z T ebomyslic (1901-1945), užívali zámek jako skladišt a po ur itou dobu také jako d eva skou továrnu. 1773 * Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na konci Doubravice, uprost ed k ižovatky sm r na Mitrovice a Palonín. Je to dílo významného olomouckého socha e J. M. Scherhaufla. 1775 * Zajímavý smír í k íž najdeme hned vedle sochy sv. Jana. Tak zvaný latinský k íž je vytesán z pískovce a má rozm ry 76 x 66 x 27 cm. Na b evnu je vyryt nápis 1171 a pod ním 1775 (3?), p i emž je z ejm nutné druhou jedni ku prvního letopo tu považovat za záhadu. Nálezy smír ích k íž z 12. století nejsou totiž žádné zaznamenány. P i rozši ování cesty v roce 1980 byl k íž posunut asi o 20 m, p ed ímž nejr zn jší báje a pov sti po celé st ední Evrop d razn varují a pachatel m hrozí krutými posmrtnými tresty. Trest v tomto p ípad nebyl dosud hlášen, le p ekvapením byl kuriozní nález t í dalších, menších k ížk, které byly jakoby poh beny pod k ížem hlavním. 19. století * Historickým klenotem obce se stala stará kovárna s podloubím stojící na návsi,.p. 36. Tato vzácn zachovaná empírová lidová stavba z 19. stol. byla nedávno citlivým zp sobem zrestaurována. 1806 * Kamenný k íž na imické cest dal 3. 11. 1806 postavit Jan Mazal, rolník v Doubravici. 11. 1816 * V tento rok se jako syn zdejšího chudého u itele narodil 29. b ezna v Doubravici Josef Adalbert Pacher, který od mládí hrál na housle, flétnu a klavír. V šestnácti letech odešel do Vídn, kde se stal žákem významného klavíristy A. Halma. Pozd ji p estoupil na právnická studia do Vídn, avšak brzy se na naléhání odborník op t cele v noval studiu hudby a harmonie. Jako pianista debutoval v roce 1843 na soukromém soirée ve Vídni a pak následovala ada vystoupení ve zdejším spole enském hudebním sále. S koncerty vlastních skladeb vystupoval v N mecku a v Rakousku, aby se posléze v noval p edevším práci hudebního pedagoga. Oženil se s malí kou Hanriette Kaerling a po celý sv j život byl vyhledávaným u itelem, virtuosem a skladatelem ady klavírních koncert s doprovodem smy cového kvarteta, komorních skladeb, písní, tanc a etud pro klavír. Josef Pacher zem el 3. zá í 1871 v rakouském Gmunden u Traunského jezera. 1824 * Kamenný k íž dal 5. zá í u kaple Nesv t jší trojice postavit zahradník Tomáš Krej í (Doubravice.p. 13) a jeho další údržbou jsou nadále povinni majitelé této usedlosti. 1869 až 1876 * V t chto letech byl v doubravickém zámku inný proslulý vyšší hospodá ský vyu ovací ústav. Studovali zde žáci z ech, Moravy, Slezska, Polska, Ruska i N mecka a za zábavou docházeli až do Mohelnice, kde každoro n po ádali slavné a nevázané Dies Maiales. Bývalo zde v Doubravici v t ch dobách asi p kn veselo. Na hranicích katastru s Lošticemi stával tenkrát p i cest hostinec U bílé labut, který však byl roku 1832 ú edn zbo en - prý pro neplechy, opilství a nemravnosti v n m páchané. Ur it zajímavý a ú inný ú ední zásah. 1858 * P vodn stál p ed mlýnem strom s obrazem P. Marie. Roku 1858 zde nechal Josef Ambrož postavit Boží muka s touže sv ticí. 1881 * Se st echy Pacákova gruntu vyšlehly 27. srpna odpoledn plameny a prudký vítr, který znemož oval hasení, rozší il ohe na dalších 34 budov v etn mlýna. Celý Prchlov lehl popelem a vdova Hájková uho ela. Císa pán dal na obnovu obce 300 zlatých a arciknížecí podp rný ád v noval 100 zlatých. 1894 * V Doubravici byla obecním nákladem postavena jednot ídní škola, ve které bylo tentýž rok zahájeno vyu ování. Prvním vyu ujícím byl Josef Prokeš, u itel z Moravi an. 1888 * Rytí z Dúbrav - tímto honosným predikátem byl císa em obda en dvorní a zdravotní rada na ministerstvu vnitra MUDr. Emanuel Kusý (1844-1905). Tento pr kopník preventivní medicíny, moderní hygieny a boje proti epidemiím, vedoucí initel státního zdravotnictví Rakousko-uherské íše, zavedl sanitární zákon, který snížil úmrtnost p i epidemiích až o 50 % a jeho metody se staly vzorem pro adu dalších stát. Kusý zavedl jednotné telegrafické hlášení vzniku infek ních chorob, propagoval budování vodovod, kanalizace a nemocni ní sít a podporoval o kování proti vzteklin a pravým neštovicím. Když byla v d sledku jeho opat ení r. 1888
OBJEKTIV MOHELNICE - duben 2013 - str. 5 potla ena v Hali i cholerová epidemie, byl Dr. Kusý vyznamenán ádem Železné koruny a sou asn povýšen do rytí ského stavu s predikátem "von Dubrav" (podle rodišt svého otce Dr Antona Kussyho z Doubravice). 1905 * Na ustavující valné hromad byl v obci založen hasi ský sbor. Ten m l již od roku k dispozici novou dvoukolovou st íka ku a v roce 1913 si hasi i postavili zd nou zbrojnici. V roce 1924 m l sbor t icet inných len. 1914 * O elektrifikaci obce za ali Doubravi tí jednat již p ed 1. sv tovou válkou. První žárovka se však rozsvítila až po átkem roku 1935 a poté následovalo školení ob an o tom, jak s elekt inou zacházet, o bezpe nostních p edpisech a o tom jak s pomocí tohoto vynálezu va it a žehlit. bylo údajn poškozeno partyzány, kte í tak riskovali pomstu okupant zna n nervózních z blížící se porážky. Ti byli nebezpe ní do poslední chvíle, o emž sv d í hromadná vražda obyvatel a vypálení nedaleké obce Javo í ka ješt 5. kv tna 1945! 1945 * V den kapitulace nacistické armády, tj. 8. kv tna padl mezi doubravické ob any shromážd né uprost ed obce d lost elecký granát, kterým byl zabit Old ich Jarolím, Vladimír Král, jeho trnáctiletý syn Vladimír, Bohumil Blažek a Ondrej Sedlák. Na míst tragedie, kousek za kapli kou, jim byla spoluob any odhalena pam tní deska. 1947 * Z Doubravice a Mitrovic odešlo 39 rodin do Mohelnice a okolí osídlit budovy a hospodá ství opušt ná n meckými spoluob any vysídlenými do N mecka. 1948 * V Doubravici se narodila populární eskoslovenská komunistická politi ka Anežka Hodinová-Spurná (1895-1963). B hem 1. republiky byla za Gottwaldovu KS poslankyní Národního shromážd ní a lenkou pražského obecního zastupitelstva a m stské rady. Za átkem nacistické okupace emigrovala p ekvapiv do Velké Británie a tam pat ila k vedení eské komunistické emigrace a zasedala ve Státní rad eskoslovenské v Londýn. V letech 1945-1960 byla poslankyní a místop edsedkyní Národního shromážd ní. V únoru 1948 zde zorganizovala ak ní výbor NF a dokázala p inutit všechny nekomunistické poslance hlasovat pro p ijetí programu Gottwaldovy vlády, ímž významn p isp la k dosažení zdání ústavnosti a demokrati nosti onoho slavného únorového pu e. Zanedlouho nato (11. 07. 1948) pak obec ud lila své roda ce Anežce Hodinové-Spurné, rozené Zavadilové estné ob anství. Pro sv j vále ný pobyt v Londýn byla Hodinová vedena Státní bezpe ností na seznamu osob podez elých z "protistátní innosti" ale po konstatování skute nosti, že je naprosto up ímná a tudíž neškodná, bylo od jejího dalšího pronásledování upušt no. Ve ejnosti byla známá jako vytrvalá e nice, p edsedkyn Výboru eskoslovenských žen a p edstavitelka prosov tského mírového hnutí. Na rozdíl od svých koleg a kolegy v KS m la jednu sympatickou lidskou vlastnost, totiž skromnost. 1921 * Na návsi byl odhalen kamenný pomník trnácti místním muž m padlým v 1. sv tové válce. Stavbu iniciovali Jan Jonta a Václav Pichler, otcové, jimž každému padli t i synové. 1926 * Obec postavila mezi Doubravicí a Mitrovicemi nový h bitov. První poh benou byla mladá žena, která se narodila na p elomu století a bylo jí tedy 26 let. 1930 * Doubravická emesla a podnikání ve 30. letech 20. století: Evžénie Pet íková, Ladislav Seifert, brat i Tauberové - hostince * Richard Vyt ísal - kolá * Ladislav Sk ebský - ková * Rudolf Seifert - mlyná * Josef Kulíšek - obuvník * Bohuslav Havlí ek - smíšené zboží * František Ramert - trafika * za první republiky tu byla i sladovna 1938 * Mnichovským diktátem byla Doubravice (jakož i Moravi any a Mitrovice) zakreslena na map záboru jako n mecké území. Spole ným odporem vedeným tehdejším loštickým starostou došlo b hem n kolika dn k "revizi" mnichovské dohody a p ed vánocemi 1938 se pak odehrávaly bou livé oslavy návratu do republiky. Za nacistické okupace z stala tato eská ves v protektorát. 1945 * O nevšední zážitek se doubravickým ob an m postaral v dubnu, tedy pár týdn p ed koncem války, pilot n meckého letadla, který nouzov p istál na poli u h bitova. Letadlo pak 1949 * Škola dostala k dispozici nový promítací filmový p ístroj, který byl hojn využíván pro pot eby všech organizací. O sobotách byly pravideln promítány celove erní filmy. Koncem padesátých let však pod vlivem za ínající televize zájem o promítání film upadá. 1957 * V Doubravici bylo založeno JZD, které si v r. 1966 vybudovalo v bývalém mlýn výrobnu krmiv. 1976 * Došlo k administrativnímu p ipojení Doubravice k Moravi an m. 2010 * Není bohužel známo, kdy si místní v ící postavili na návsi kapli Nejsv t jší Trojice. Na seznamu z roku 1833 je však již vedena jako majetek obce. P vodní obraz Panny Marie byl roku 1893 nahrazen obrazem Nejsv t jší trojice a kaple v té dob prošla generální opravou, kterou financoval doubravický rodák P. Tomáš Wiedermann. Jeho bratr, který byl obchodníkem na Bouzov v noval na údržbu kaple 300 korun. Poslední úpravou bylo vymalování st n, kde dubický malí Petr Herzig zpodobnil pestré hanácké procesí v lidových krojích. Loštický ezbá Jaroslav Beneš zhotovil pro kapli pulpit pro pot eby služby mše svaté. Ctirad Štipl, kroniká
OBJEKTIV MOHELNICE - duben 2013 - str. 6 PEDAGOG OLOMOUCKÉHO KRAJE ZE STOLNÍHO TENISU Patnáct u itel p evzalo v šumperském divadle z rukou hejtmana Ji ího Rozbo ila a jeho nám stka pro školství ing. Zde ka Švece ocen ní Pedagog Olomouckého kraje za rok 2012. Ocen ní za pedagogický p ínos dostal také Miroslav Demel (ZUŠ Mohelnice), Ivo Frömel (ZŠ, MŠ a DD Záb eh), Milan Polášek (Gymnázium Šumperk) a Jaroslav Valenta (SŠ technická a zem d lská Mohelnice). Na snímku je nám stek hejtmana ing. Zden k Švec s ocen ným pedagogem Miroslavem Demelem. Oba tito ob ané m sta Mohelnice nám tak v praxi p edvedli, jak se doopravdy uskute uje reprezentace m sta, které je našim domovem a pracovišt m. NEJV TŠÍ ZVON JE V MORAVI ANECH V minulém ísle Objektivu Mohelnice jsme Vám slíbili, více informací o nejv tším zvonu umíst ném na v ži kostela sv. Ji í v Moravi anech. Tento zvon má dolní pr m r svého v nce 130 cm, nese název patrona kostela sv. Ji ího a jeho p vod sahá až do roku 1573. Jak nám íká nápis na tomto zvonu, tak tento zvon byl v roce 1700 p elit na náklady moravi anských osadník ve zvona ské díln brn nského zvona e Jana K titele Meláka. Zvona Jan K titel Melák pocházel z Reiffenbergu. V roce 1690 byl p ijat za brn nského m š ana a zem el v roce 1710. A práv tento zvona ulil pro moravi anský kostel rozm rný barokní zvon, který byl krom akantového ornamentu a vlysu s motivem nahoru obrácených lilií vyzdoben reliéfy sv. Ji í, kartuziánského sv tce sv. Bruna, Panny Marie Nanebevzaté (Assumpty - latinsky Nanebevzatá) a sv. Petra. Za druhé sv tové války byly z v ží mnoha kostel na vále né ú ely odebrány (rekvírovány) spousty zvon. Výjimkou nebyl ani moravi anský kostel odkud byl mimo jiné odebrán i tento zvon sv. Ji í. Díky Bohu byl práv tento zvon po válce objeven ve skladišti v Praze na Maninách. Objevil ho editel tohoto skladišt, moravi anský rodák Ji í Martinec. Po skon ení 2. sv tové války pak dal pan Ji í Martinec tento nalezený zvon dopravit do své rodné obce (Moravi an), kde byl 5. ervence 1946 op t umíst n na v ži kostela. Pokud budete mít zájem tento zvon spat it zblízka, tak využijte ve ejnosti již dob e známé Noci kostel, která se bude konat v pátek 24. kv tna 2013. Více informací o Noci kostel 2013 najdete na <www.farnostlostice.cz>. Pavel Nenkovský (text i foto) Zleva: Ji í Obr st., Karel Strouhal, Josef Ba evský, Josef Májek a Petr Olejník st. Záv re nými zápasy koncem m síce b ezna byla ukon ena sezona stolních tenist 2012-2013. Všechna t i družstva našeho stoln tenisového klubu dopadla velmi dob e. Naše A družstvo zaváhalo jen v jednom zápase a po stabilním výborném výkonu se umístilo s naprostou p evahou na prvním míst nejvyšší regionální sout že RPI a získalo právo postupu do krajských sout ží pro ro ník 2013-2014. Cht l bych tímto vyzdvihnout velmi dobré výkony v zápasech a to u Standy Duchán, Martina Ellnera, Dušana Demetera a Martina Grézla. Družstvo B po zaváhání v druhé p lce sout že skon ilo na p kném t etím míst v regionální sout ži RP II. Absolutní podtrženou jedni ku bych dal našemu ješt mladšímu žákovi Pe ovi Olejníkovi, který v této sout ži získal úsp šnost 85,94% a tím se za adil na druhé místo v úsp šnosti v této sout ži dosp lých stolních tenist. Dobrých výkon dosáhli i další hrá i této sout že a to Luboš Košinár, Standa Hojgr, Pepa Májek, Karel Strouhal a Petr Olejník starší. Dalším bezchybným družstvem je naše C družstvo, které v okresní sout ži OS zcela bezkonkuren n získalo první místo a tím i právo postu do vyšší okresní sout že. O úsp ch tohoto družstva se zasloužil tým kolem vedoucího družstva pana Jirky Obra staršího ve složení: Josef Májek,Obr Ji í ml., Mego Lukáš, Olejník Petr st. a Josef Ba evský. V této vyda ené sezon se da ilo i naší mládeži. Naše chlouba Pe a Olejník, který je prvním rokem v kategorii mladších žák se umístil zatím na pr b žném republikovém žeb í ku mládeže na 17. míst ( eká ho ješt ú ast na mistrovství eské republiky, která ho m že ješt posunout výš). V sou asné dob je v republikovém výb ru mezi 25 nejlepšími žáky v akci Hledáme budoucí olympioniky. Výborných úsp ch dosáhli i naší další mládežníci na okresní úrovni, kte í se umístili na p edních místech ve svých kategoriích a to Ros a Nantl, Honza Maštera,Vojta Michal, Honza Sedla ik a Honza Kryl. Tento rok je jubilejní pro náš klub. 17. 03 uplynulo již dvacet let od založení TTC Mohelnice. Zakládajícími leny byli Rostislav Stuchlý, Karel Strouhal a již nežijící Milan Kohoutek. K tomuto jubileu bych cht l pod kovat t mto zakládajícím len m a všem ostatním, kte í mají zásluhu na úsp šné práci klubu. Stanislav Hojgr, P edseda TTC Mohelnice
OBJEKTIV MOHELNICE - duben 2013 - str. 7 SECOND HAND ZEBEDIE MOHELNICE OTEV ENO od 1. b ezna 2013 První dojem je vždy velmi d ležitý a práv ten utvá í hlavn Váš od v. Vhodn zvolený a vkusný od v je sou ástí Vaší osobnosti, toho jak p sobíte na druhé. Proto je velmi d ležité se oblékat jen u profesionál, kte í Vám mohou vždy poradit v kombinaci barev a materiál. Náš obchod vám takové služby nabízí. Jsme Vám vždy k dispozici, a už chcete od základu zm nit svoji image nebo doplnit sv j šatník o pár nových stylových kousk. Na našich prodejnách najdete r zné módní kolekce a dopl ky, které spolu tvo í jeden ucelený módní styl. Vyberte si ze široké nabídky módních od v a dopl ku nejen z aktuální kolekce pro nastávající období. * 10.000 KUS VYSTAVOVANÉHO ZBOŽÍ * * KAŽDÝ DEN NOVÉ ZBOŽÍ * * PROVOZOVNA 420 m 2 * * BEZBARIÉROVÝ P ÍSTUP * * D TSKÝ KOUTEK * pond lí 08-12 a 13-17 úterý 08-12 a 13-17 st eda 08-12 a 13-17 tvrtek 08-12 a 13-17 pátek 08-12 a 13-17 sobota 08-11.30 ned le ZAV ENO Naše obchody najdete na adresách: 789 85 MOHELNICE, Nám stí Tyrše a Fügnera 193 789 83 LOŠTICE, Olomoucká 124/8 ZAHRADNICTVÍ "U H BITOVA" MOHELNICE nabízí pro jarní výsadbu sazenice zeleniny salát, brukev, zelí, kapustu, kv ták, celer, raj ata, papriku atd., nabízí také sazenice balkónových rostlin, kv tiny k ezu i na záhon MÁME OTEV ENO: denn : od 8.00 hod. do 16.00 hod. v sobotu: od 8.00 hod. do 11.00 hod. Old ich Dobrozemský, tel.: 604 125 135 Družstevní 3, 789 85 Mohelnice T ŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠT VU ELEKTROINSTALACE RADEK KROBOT Kv tná 279/6, 789 85 Mohelnice Tel.: 739 072 078, 739 078 416 <elektrokrobot@gmail.com> <www.elektrokrobot.wz.cz> Nabízí provedení t chto prací: Rozvody elektro: ÚDRŽBA, MONTÁŽ, REVIZE rodinné domky, bytové domy, kancelá e, kotelny, haly revize elektrospot ebi podlahové vytáp ní SECOND HAND ZEBEDIE MY JSME KONKURENCE
ČAROVÁNÍ AROVÁNÍ Z KOUSKŮ Z KOUSK LÁTEK -- Muzeum Mohelnice výstava Mohelnický patchworkový klub si vzal za cíl ší it vzd lání v oboru tradi ních emesel. Ženy se zde v nují strojovému patchworku, organizují rovn ž kurzy ru ního patchworku a ozdobného quiltu. Patchwork a quilt pat í mezi nejoblíben jší ru ní práce. Ob techniky rozvíjí kreativní fantazii a myšlení a mohou se používat samostatn nebo sou asn. Od roku 1996 Mohelnický v rámci Školy patchworkový emesel klub p i si vzal M stském za cíl šířit kulturním vzdělání st edisku v oboru tradičních Mohelnice řemesel. tento klub Ženy zorganizoval se zde věnují strojovému patchworku, organizují rovněž kurzy ručního vždy jednou za rok kurz ru ního nebo strojového patchworku. Zájem o tuto techniku byl tak veliký, že od patchworku a ozdobného quiltu. Patchwork a quilt patří roku 2003 kurzy klubu vede odborná lektorka na mezi nejoblíbenější ruční práce. Obě techniky rozvíjí patchwork. První roky to byla lektorka Jitka kreativní Chumchalová fantazii z Bellusu a myšlení Brno a mohou a od roku se používat 2005 k nám samostatně jezdí lektorka nebo Danuše současně. B ezinová.z Od roku 1996 Ostravy. v rámci Od Školy tohoto řemesel roku klub při Městském pravideln schází kulturním 4x do středisku roka a Mohelnice zabývá se tento p evážn klub zorganizoval strojovým patchworkem. vždy jednou za V rok roce kurz 2008 ručního se nebo patchworková strojového technika patchworku. vy lenila Zájem ze o tuto Školy techniku emesel byl tak p i veliký, MKS Mohelnice že od roku a 2003 vznikl kurzy samostatný klubu vede Mohelnický odborná lektorka. patchworkový První klub, roky to o.s., byla který lektorka každoro n Jitka Chumchalová po ádá svou z vlastní Bellusu výstavu Brno a a od rovn ž roku 2005 se podílí k nám na do mnoha Mohelnice akcích jezdí p i lektorka propagaci Danuše m sta Březinová Mohelnice. z Ostravy. Výstavy patchworkového Od klubu tohoto mohli roku zájemci se klub shlédnout pravidelně nejen schází v Mohelnici 4x do roka a a okolí, zabývá ale se i převážně v dalších strojovým m stech jako patchworkem. nap. Šumperk, V roce 2008 P erov, se patchworková Vamberk, Valašské technika Mezi í í, vyčlenila zámek ze Školy Úsov řemesel nebo i při zámek MKS Mohelnice ve Slavkov a vznikl (Austerlitz). samostatný Své Mohelnický tento patchworkový spolek p edvedl klub, o.s., i v zahrani í který každoročně a to v pořádá našem um ní svou partnerském vlastní výstavu polském a rovněž m st se podílí Radlin na mnoha a rovn ž akcích v n meckém při propagaci m st města Annaberg. Mohelnice. Do Výstavy innosti patchworkového spolku klubu spadá mohli i pravidelná zájemci shlédnout ú ast na nejen mezinárodní v Mohelni- tohoto ci výstav a okolí, Prague ale i v Patchwork dalších městech Meeting jako v Praze, např. která Šumperk, je Přerov, pro mnoho Vamberk, lenek Valašské tohoto klubu Meziříčí, vždy zámek velikou Úsov inspirací nebo i pro zámek další ve práci. Slavkově P i (Austerlitz). p íležitosti 10-tého Své umění výro í tento vzniku klub tohoto spolku byla vypsána sout ž o nejkrásn jší předvedl i v zahraničí a to v našem partnerském polském městě Radlin a rovněž v německém městě Anna- patchworkovou tašku. Vyhodnocení této sout že prob hne 15. zá í 2013 v prostorách Duhové ajovny v berg. Do činnosti tohoto klubu spadá i pravidelná účast na možnost mezinárodní zakoupit výstavě látky na Prague patchwork Patchwork a bude Meeting možné v zakoupit Praze, r zné která je publikace pro mnoho o patchworku. členek tohoto klubu vždy velikou inspirací pro další práci. U příležitosti 10-tého výročí vzniku tohoto klubu byla vypsána dddddddddddddd soutěž o nejkrásnější patchworkovou tašku. Vyhodnocení této soutěže proběhne 15. září 2013 v prostorách Duhové čajovny v Mohelnici (na náměstí Svobody). Mohelnický patchworkový klub pořádá i další doprovodné akce v rámci svého kulatého výročí. Je to např. výstava desetileté činnosti (ta potrvá do poloviny října 2013); víkendový workshop s kurzem vytvoření patchworkového obalu na knížky; budou předvedeny speciální šicí stroje na patchwork; zájemci budou mít možnost zakoupit látky na patchwork a bude možné zakoupit různé publikace o patchworku. Po dobu trvání výstavy proběhnou kurzy patchworku pro začátečníky i pokročilé, pro děti i dospělé. Členky tohoto klubu spolupracují i s dalšími patchworkovými kluby po celé České republice a zúčastňují se jejich akcí, společných setkání, seminářů a ukázek vlastní tvorby. To vše pomáhá zájemcům o tuto techniku dále rozvíjet svoje vlastní poznatky a předávat si navzájem své zkušenosti. Do tohoto klubu se sjíždějí uchazečky nejen z okolí Mohelnice, ale přijíždějí i ze Zábřeha, Šumperka, Velkých Losin, kce v rámci Olomouce, svého Hranic kulatého a Přerova. výro í. Je Klub to nap. má momentálně desetileté 26 stálých innosti členek. (ta potrvá Vedoucí poloviny tohoto klubu íjna je 2013), paní výstava Zdeňka víkendový Šmídová workshop v úzké spolupráci s kurzem s paní Vlastou vytvo ení Jiráskovou. patchworkového Výstava, obalu kterou na uspořádalo knížky, budou Vlastivědné p edvedeny muzeum speciální v Šumperku, šicí stroje na Muzeum patchwork, Mohelnice zájemci a budou Mohelnický mít patchworkový možnost zakoupit klub látky za finanční patchwork podpory a Olomouckého bude možné kraje zakoupit a jejíž r zné vernisáž publikace se uskutečnila o patchworku. za širokého Po dobu trvání zájmu veřejnosti výstavy prob hnou ve čtvrtek kurzy 4. dubna patchworku 2013 pro potrvá za áte níky až do 18. i května pokro ilé, 2013. pro d ti i dosp lé. lenky tohoto spolku spolupracují i s dalšími patchworkovými Pavel kluby Nenkovský po celé ssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssss sssssssssssssssssssssss. Pavel Nenkovský OBJEKTIV MOHELNICE, Vydavatel: Ji í Obr, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice, I : 44771398, Registrace: MK R E 20390, Redakce: APOLLO, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice <objektiv@apollo-obr.cz>. Redakce se nemusí vždy ztotož ovat s názory v jednotlivých láncích našich dopisovatel. Redakce dbá pouze na to, aby nebyly otišt ny texty v rozporu se zákonem. Nepodepsané lánky (anonymy) zásadn nezve ej ujeme. Cena 5 K