Vikingové. pocházeli ze Severní Evropy. Žili na území dnešního Dánska, Norska a Švédska. Podnebí v této oblasti bylo nehostinné, zimy dlouhé a obživy nedostatek. Vikingská domovina Vikingové pocházeli ze Severní Evropy. Žili na území dnešního Dánska, Norska a Švédska. Podnebí v této oblasti bylo nehostinné, zimy dlouhé a obživy nedostatek. Vikingská domovina
Vikingové ke svým plavbám používali Drakkary. Byly to v té době nejlepší lodě na světě. Drakkar mohl být poháněn jak plachtou, tak i vesly, dle potřeby posádky. Díky nízkému ponoru mohl plout i po řekách. Na přídi byla vyřezána hlava draka, která měla zastrašit mořské příšery. Drakkar Vikingové ke svým plavbám používali Drakkary. Byly to v té době nejlepší lodě na světě. Drakkar mohl být poháněn jak plachtou, tak i vesly, dle potřeby posádky. Díky nízkému ponoru mohl plout i po řekách. Na přídi byla vyřezána hlava draka, která měla zastrašit mořské příšery. Drakkar
Během svých plaveb Vikingové objevili spoustu nových území, například Island nebo Grónsko. Kromě toho,byli prvními Evropany, kteří dopluli na území Ameriky, již kolem roku 1000. Zde založili (na území dnešní Kanady) svou základnu. Objevné plavby Během svých plaveb Vikingové objevili spoustu nových území, například Island nebo Grónsko. Kromě toho,byli prvními Evropany, kteří dopluli na území Ameriky, již kolem roku 1000. Zde založili (na území dnešní Kanady) svou základnu. Objevné plavby
Nejníže byli otroci a váleční zajatci, kteří patřili svému majiteli, kterému sloužili. Největší skupinu tvořili řemeslníci, válečníci a zemědělci. Nad nimi stáli Jarlové - šlechtici, kteří mohli vlastnit půdu, stavět lodě, vybírat daně, atd. Nejvýše stál král. Vikingská společnost Nejníže byli otroci a váleční zajatci, kteří patřili svému majiteli, kterému sloužili. Největší skupinu tvořili řemeslníci, válečníci a zemědělci. Nad nimi stáli Jarlové - šlechtici, kteří mohli vlastnit půdu, stavět lodě, vybírat daně, atd. Nejvýše stál král. Vikingská společnost
Ženy se věnovaly domácím pracím, sbírání bylin, léčitelství, atd. Také vedly domácnost v době nepřítomnosti muže. Rozdávaly práci otrokům a staraly se o hospodářství. Vikingské ženy byly vážené a jejich muži se k nim chovali s úctou. Vikingská žena Ženy se věnovaly domácím pracím, sbírání bylin, léčitelství, atd. Také vedly domácnost v době nepřítomnosti muže. Rozdávaly práci otrokům a staraly se o hospodářství. Vikingské ženy byly vážené a jejich muži se k nim chovali s úctou. Vikingská žena
Děti Vikingů se zapojovaly do dění ve vesnici už od malička. Dívky se učily hospodařit, vyšívat, vařit, léčit, atd. Chlapci se učili shánět obživu a ovládat zbraně. Vikingské děti Děti Vikingů se zapojovaly do dění ve vesnici už od malička. Dívky se učily hospodařit, vyšívat, vařit, léčit, atd. Chlapci se učili shánět obživu a ovládat zbraně. Vikingské děti
Věno vikingských žen tvořily všelijaké nástroje, ozdoby, mince, drahé předměty nebo cokoliv, co se mohlo v domácnosti hodit. Pokud se muž se ženou rozváděl, musel jí její věno vrátit. Věno Věno vikingských žen tvořily všelijaké nástroje, ozdoby, mince, drahé předměty nebo cokoliv, co se mohlo v domácnosti hodit. Pokud se muž se ženou rozváděl, musel jí její věno vrátit. Věno
Pro zemřelé stavěli Vikingové pohřební lodě. Na ně položili mrtvé tělo a s ním vše, co by mohl mrtvý po smrti potřebovat. Muž zbraně a výzbroj, žena vybavení pro domácnost. Poté se loď zapálila a poslala po vodě. Pohřeb Pro zemřelé stavěli Vikingové pohřební lodě. Na ně položili mrtvé tělo a s ním vše, co by mohl mrtvý po smrti potřebovat. Muž zbraně a výzbroj, žena vybavení pro domácnost. Poté se loď zapálila a poslala po vodě. Pohřeb
Severská mytologie byla velmi bohatá. Nejvyšším bohem byl Ódin. Bohem hromu a deště byl Thór, bohyní plodnosti Freya, bohem války Tyr, atd. Dalšími postavami, které se objevují ve vikingských příbězích byli obři, trpaslíci, álfové (elfové) a různá jiná nadpřirozená stvoření. Mytologie Severská mytologie byla velmi bohatá. Nejvyšším bohem byl Ódin. Bohem hromu a deště byl Thór, bohyní plodnosti Freya, bohem války Tyr, atd. Dalšími postavami, které se objevují ve vikingských příbězích byli obři, trpaslíci, álfové (elfové) a různá jiná nadpřirozená stvoření. Mytologie
Vikingové věřili, že pokud zemřou v boji, odejde jejich duše do Valhally. To bylo místo, kde se podle bájí mrtví oddávali hostinám, radovánkám a bojům pro radost. Pokud někdo zemřel stářím, nemocí či jinak neměl dovoleno vstoupit do Valhally a musel se odebrat do Helheimu (podzemní říše mrtvých). Posmrtný život Vikingové věřili, že pokud zemřou v boji, odejde jejich duše do Valhally. To bylo místo, kde se podle bájí mrtví oddávali hostinám, radovánkám a bojům pro radost. Pokud někdo zemřel stářím, nemocí či jinak neměl dovoleno vstoupit do Valhally a musel se odebrat do Helheimu (podzemní říše mrtvých). Posmrtný život
Vikingové byli velmi zdatní řemeslníci. Jejich řezby a ozdoby domů i lodí byly velice propracované. Svou pečlivostí udivují dodnes. Řemeslník Vikingové byli velmi zdatní řemeslníci. Jejich řezby a ozdoby domů i lodí byly velice propracované. Svou pečlivostí. Řemeslník
Vikingové neměli stejné písmo jako my. Používali runy, které zastupovaly písmena. Tyto runy se poté tesaly do kamene či vyřezávaly do dřeva. Pergamen používali jen výjimečně. Většina příběhů se ale stejně vyprávěla ústně. Runy Vikingové neměli stejné písmo jako my. Používali runy, které zastupovaly písmena. Tyto runy se poté tesaly do kamene či vyřezávaly do dřeva. Pergamen používali jen výjimečně. Většina příběhů se ale stejně vyprávěla ústně. Runy
Viking se do bitvy oblékal do lehkého koženého brnění. K boji používal meč, kopí nebo sekeru. Kulatým štítem se nejen bránil, ale dokonce s ním i útočil. Většina Vikingů zvládala boj levou i pravou rukou, což velmi mátlo protivníky. Válečník Viking se do bitvy oblékal do lehkého koženého brnění. K boji používal meč, kopí nebo sekeru. Kulatým štítem se nejen bránil, ale dokonce s ním i útočil. Většina Vikingů zvládala boj levou i pravou rukou, což velmi mátlo protivníky. Válečník
Vikingové znali původně pouze výměnný obchod. Teprve při svých plavbách se poprvé setkali s penězi. Jelikož peníze, které si přivezli z válečných výprav, byli z různých zemí, počítali mince na váhu. Později začali razit vlastní mince, které se používaly spíše jako přívěsky. Mince Vikingové znali původně pouze výměnný obchod. Teprve při svých plavbách se poprvé setkali s penězi. Jelikož peníze, které si přivezli z válečných výprav, byli z různých zemí, počítali mince na váhu. Později začali razit vlastní mince, které se používaly spíše jako přívěsky. Mince