Potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji

Potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za jeho odborné rady, věcné připomínky, nápady a v neposlední řadě za jeho čas, který věnoval konzultacím.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji Bakalářská práce Autor: Barbora Davidová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2016

Copyright 2015 Barbora Davidová

Abstrakt DAVIDOVÁ Barbora: Potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Hlavním cílem této bakalářské práce je provedení analýzy potenciálu kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji. Je zde nabídnuta a vysvětlena nová možnost výpočtu potenciálu kulturního cestovního ruchu, která byla vymyšlená speciálně pro tuto práci a je zde také aplikována a porovnávána s jinou metodou. Klíčová slova: Cestovní ruch. Kulturní cestovní ruch. Liberecký kraj. Potenciál. Abstract DAVIDOVÁ Barbora: The Potential of Cultural Tourism in the Liberec Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2016. The main aim of this bachelor thesis is to analyse the potential of cultural tourism in the Liberec Region. There is a new option of calculating the potential of cultural tourism, which is presented and explained in this thesis. This option was invented specifically for this thesis and it is applied there and compared with another method. Key words: Cultural tourism. Liberec Region. Potential. Tourism. 7

Předmluva Potenciál cestovního ruchu svou velikostí udává, jak moc je určitá destinace atraktivní pro návštěvníky, co všechno může návštěvníky v daném místě lákat. Celý potenciál se ovšem skládá ze tří dílčích složek: kulturní potenciál, přírodní potenciál a infrastruktura. Tyto tři složky jsou na sebe velmi úzce navázané: může existovat na odlehlém ostrově nádherná pláž a u ní velmi unikátní zámek, ale pokud na tento ostrov nebudou jezdit lodě, případně nebude disponovat letištěm, velké množství návštěvníků sem nepřijede. Tato práce se zabývá pouze kulturním potenciálem. Neznamená to, že by měl být důležitější než další dvě složky, jedná se ovšem o nejméně stabilní část potenciálu. Přírodní předpoklady půjdou jen stěží změnit, může být sice vyhlášená nová chráněná krajinná oblast, která zvýší potenciál destinace, toto se ale příliš často nestává. Podobně je to s budováním infrastruktury silnice, železnice, ubytovací zařízení a mnoho dalšího nevyroste ze dne na den. Ovšem kulturní potenciál je velmi různorodý, každý rok se konají jiné kulturní, společenské či sportovní akce, může se stát, že se konají i na jiném místě. Proto se kulturní potenciál mění nejrychleji ze všech a je vhodné ho průběžně mapovat. 8

Obsah Seznam použitých zkratek... 11 Seznam grafů... 11 Seznam map... 11 Seznam tabulek... 12 Úvod... 13 TEORETICKÁ ČÁST... 14 1 Kulturní cestovní ruch... 14 2 Potenciál cestovního ruchu... 14 3 Liberecký kraj... 16 3.1 Přírodní podmínky... 16 3.1.1 Geomorfologické poměry... 16 3.1.2 Klimatické podmínky... 18 3.1.3 Hydrologické podmínky... 19 3.2 Kulturně-historické podmínky... 20 3.2.1 Kulturně-osvětová zařízení... 20 3.3 Organizované akce... 21 3.5 Obce s rozšířenou působností v Libereckém kraji... 21 PRAKTICKÁ ČÁST... 23 4 Metodologie práce... 23 4.1 Příprava... 23 5 Výpočet potenciálu... 25 5.1 Stanovení koeficientů... 26 5.2 Výpočet kulturního potenciálu... 28 5.2.1 Potenciál ORP Liberec... 29 5.2.2 Potenciál ORP Česká Lípa... 30 5.2.3 Potenciál ORP Turnov... 31 9

5.2.4 Potenciál ORP Jablonec nad Nisou... 32 5.2.5 Potenciál ORP Frýdlant... 33 5.2.6 Potenciál ORP Nový Bor... 34 5.2.7 Potenciál ORP Železný Brod... 34 5.2.8 Potenciál ORP Jilemnice... 35 5.2.9 Potenciál ORP Semily... 36 5.2.10 Potenciál ORP Tanvald... 36 5.3.11 Poznámky k použité metodě... 37 5.3 Potenciál KCR v Libereckém kraji... 37 5.3.1 ORP s nejvyšším potenciálem KCR... 39 5.3.2 ORP se středně vysokým potenciálem KCR... 40 5.3.3 ORP s nejnižším potenciálem KCR... 41 5.4 Porovnání velikosti potenciálu s metodou ÚÚR Brno... 42 6 Využití potenciálu v roce 2014... 44 7 Závěr... 47 Seznam knižních zdrojů... 49 Seznam internetových zdrojů... 50 10

Seznam použitých zkratek ORP obec s rozšířenou působností CHKO chráněná krajinná oblast ČSÚ Český statistický úřad KCR kulturní cestovní ruch MPR městská památková rezervace MPZ městská památková zóna NKP národní kulturní památka NP národní park PP přírodní park UNWTO Světová organizace cestovního ruchu ÚÚR Ústav územního rozvoje VPR vesnická památková rezervace VPZ vesnická památková zóna Seznam grafů Graf 1 - Velikost potenciálu KCR v jednotlivých ORP... 38 Graf 2 Porovnání velikosti potenciálu s metodou ÚÚR Brno... 43 Seznam map Mapa 1 - Geomorfologické členění Libereckého kraje... 17 Zdroj: GeoPORTAL: (nejen) o životním prostředí v Libereckém kraji [online]. Liberec: Liberecký kraj [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://geoportal.kraj-lbc.cz/ Mapa 2 Obce s rozšířenou působností v Libereckém kraji... 22 11

Zdroj: Obce s rozšířenou působností. RIS: Regionální informační servis [online]. Vinohradská 46, 120 00 Praha 2: Centrum pro regionální rozvoj České republiky, 2014 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/verejnasprava/spravni-cleneni/obce-s-rozsir-pusobnosti/ Mapa 3 Velikost potenciálu v Libereckém kraji... 39 Mapa 4 Využití potenciálu v Libereckém kraji... 45 Seznam tabulek Tabulka 1 Primární nabídka cestovního ruchu... 16 Tabulka 2 Návštěvnost památek, atraktivit a akcí v Libereckém kraji... 26 Tabulka 3 Třídění a počty jednotlivých památek, atraktivit a akcí... 27 Tabulka 4 Vypočtený koeficient pro jednotlivé památky, atraktivity a akce... 28 Tabulka 5 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Liberec... 29 Tabulka 6 Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Česká Lípa... 30 Tabulka 7 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Turnov... 31 Tabulka 8 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Jablonec nad Nisou... 32 Tabulka 9 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Frýdlant... 33 Tabulka 10 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Nový Bor... 34 Tabulka 11 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Železný Brod... 34 Tabulka 12 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Jilemnice... 35 Tabulka 13 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Semily... 36 Tabulka 14 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Tanvald... 36 Tabulka 15 Velikost potenciálu KCR v jednotlivých ORP... 37 Tabulka 16 ORP s nejvyšším potenciálem... 39 Tabulka 17 ORP se středně vysokým potenciálem... 40 Tabulka 18 ORP s nejnižším potenciálem... 41 Tabulka 19 Porovnání s metodou ÚÚR Brno... 42 Tabulka 20 Využití potenciálu... 44 Pozn.: kde není uveden zdroj, jsou grafy, mapy a tabulky výsledkem autorčiny práce. 12

Úvod Problematikou potenciálu cestovního ruchu v České republice se jako jediný zabýval v letech 2000 2010 Ústav územního rozvoje v Brně. Poslední data jsou ovšem již 6 let stará (údaj k roku 2016), proto je na místě je aktualizovat, ačkoli ne zcela stejnou cestou. Cílem této práce je analyzovat a zhodnocovat potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji. Zabývá se tedy potenciálem kulturního cestovního ruchu, především pak jeho velikostí a rozmístěním jednotlivých atraktivit cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností v kraji. Teoretická část je zaměřena na Liberecký kraj jakožto celek. Blíže specifikuje přírodní a kulturně-historické podmínky a organizované akce v kraji. Rovněž definuje samotné termíny kulturní cestovní ruch a potenciál cestovního ruchu. Praktická část je zaměřená na analýzu potenciálu kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji. Je zde tedy vypočtena velikost potenciálu jednotlivých ORP. Výpočet je inspirovaný metodou prof. PhDr. Petra Chalupy, CSc., RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc. a Mgr. Hany Vojáčkové, Ph.D, uveřejněné v článku Výpočet velikosti potenciálu kulturních památek. Tato metoda je pro tuto práci autorkou upravena tak, aby byly do výpočtu zahrnuty i atraktivity cestovního ruchu a akce konané v Libereckém kraji. Pro ověření funkčnosti takto upravené metody jsou poté výsledky porovnávány s metodou aplikovanou Ústavem územního rozvoje v Brně a případné výrazné nesrovnalosti jsou odůvodňovány. Vypočtená velikost potenciálu je samozřejmě u každé obce s rozšířenou působností jinak veliká, je tedy vyjádřena i v procentech, stejně jako počet přenocování v jednotlivých ORP. Tato čísla jsou poté porovnávána a je rovněž odůvodňován jejich podíl. Výsledkem práce by tedy mělo být konkrétní vyhodnocení potenciálu v jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Tento výsledek je následně možné aplikovat krajským zastupitelstvím, například v otázce udělování dotací směřujících do cestovního ruchu 13

TEORETICKÁ ČÁST 1 Kulturní cestovní ruch Pásková a Zelenka (2002, s. 150) charakterizují kulturní cestovní ruch (dále jako KCR) jako formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivování především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země a jejích rezidentů. Cílem návštěvníků jsou kulturní atraktivity, zejména historické stavby ( ) [10] Nejedná se o jedinou definici, například McKercher a du Cros (2002) KCR charakterizují jako cestování za zážitky na místa a za aktivitami, které autenticky představují příběhy a lidi z minulosti i současnosti. [6] Odborníci z cestovního ruchu dále děli kulturní cestovní ruch do dvou skupin, jedna skupina je motivační, kdy kulturní turisté jsou motivováni jinými důvody než turisté ostatní, druhá prožitková, kdy KCR umožňuje účastníkům CR sledovat tradice či kulturní památky zblízka, na vlastní oči, dotýkat se jich. Existuje i definice od Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), která zní: pohyb osob především z kulturních důvodů: jako jsou studijní cesta, umělecké představení, kulturní zájezd, cestování na festival a další akce, návštěva památek a sídel, cesta za poznáváním přírody, folklórem, uměním či poutěmi [6] Z uvedených definic lze konstatovat, že kulturní cestovní ruch je formou cestovního ruch a spadá pod něj mnoho dalších podkategorií historie, umění, etnikum, koncerty, divadla a mnoho dalšího. 2 Potenciál cestovního ruchu Pojmem potenciál cestovního ruchu se dle Páskové a Zelenky (2002, s. 221) rozumí souhrnná hodnota všech předpokladů CR, při jeho kvantitativním hodnocení oceněná na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu. [10] Nejedná se o jediný způsob chápání potenciálu. O jeho definování se pokoušelo mnoho odborníků z oblasti cestovního ruchu. Ústav územního rozvoje v Brně (dále také ÚÚR) 14

potenciál cestovního ruchu definuje jako seskupení a následné obodování několika dílčích segmentů potenciálu do dvou hlavních skupin potenciál atraktivit CR a potenciál ploch a linií, tedy krajiny. Tyto obodované skupiny se spolu následně sečtou a výsledné číslo je velikost potenciálu. (1) Dle Ruxe (2014) lze potenciál chápat dvěma způsoby, a to podle toho, jak se přeloží latinské slovo potentia. Může se přeložit buď jako síla nebo jako schopnost, podle toho jsou pak odvozeny dvě definice: 1. Potenciál území z hlediska CR je síla, která přitahuje turisty do dané destinace. Jedná se tedy o podobné definování, které zastává ÚÚR (potenciál krajiny + potenciál atraktivit). 2. Potenciál území z hlediska CR je schopnost poskytovat komplexní služby cestovního ruchu Dle Ruxe je toto pojetí vhodnější, jelikož potenciál cestovního ruchu zahrnuje mimo potenciál krajiny a atraktivit také potenciál infrastruktury. (2) Potenciál je velmi úzce spjat s primární nabídkou cestovního ruchu: Přírodní podmínky Geomorfologické poměry Klimatické podmínky Hydrologické podmínky Biogeografické podmínky Kulturně historické podmínky Architektonické památky světské Umělecko-výtvarná díla Folklór Archeologická naleziště ve volné přírodě a muzeální sbírky Místa světových a národních dějin, rodiště Kulturně-osvětová zařízení Rozličné typy reliéfů Kontrastní formy reliéfů (jeskyně, vodopády, ) Estetická hodnota výhledů do okolí Chráněná území Vodní a sněhové srážky Větrnost Trvání slunečního svitu Podzemní vody Povrchové vody Flóra Fauna Hrady, zámky, paláce, městské památkové rezervace Technická díla Sakrální památky Sochy, pomníky, obrazy, zbraně, náčiní Hmotný obydlí, tradiční umělecká výroba Nehmotný písně, zvyky, tradice Divadla Muzea, galerie Skanzeny 15

Organizované akce Kulturní akce Sportovní akce Politicko-společenské akce Obchodní akce Folklorní a hudební festivaly Vědecká sympozia Kongresy Mezinárodního nebo národního významu Politická výročí, oslavy Náboženské poutě Výstavy Veletrhy Tabulka 1 Primární nabídka cestovního ruchu Zdroj: Linderová (2013, s. 53) [5] Všechny uvedené definice se shodují na tom, že se potenciál cestovního ruchu skládá z potenciálu krajiny a z potenciálu atraktivit CR a dále se vyjadřuje číselně. Lze také vyčíst, že potenciál není v krajinách rozmístěn rovnoměrně a zároveň může mít jiný význam co do důležitosti, vyplývající z jeho jedinečnosti či neopakovatelnosti hovoří se pak o místím, celostátním až mezinárodním významu. [2] 3 Liberecký kraj Liberecký kraj, nacházející se na severu republiky, je se svými 3 163 km 2 naším druhým nejmenším krajem, jediným menším je hlavní město Praha. Druhé místo Liberecký kraj zaujímá také co do počtu obyvatel, kterých bylo ke konci roku 2013 celkem 438 609, méně obyvatel má už jen Karlovarský kraj. Ze severní strany je obklopen Spolkovou republikou Německo a Polskem, z českých krajů sousedí na západě s Ústeckým, na jihu se Středočeským a východní hranice je sdílena s Královéhradeckým krajem. Svou výškovou členitostí Liberecký kraj odpovídá pahorkatině, je převážně hornatý. Nacházejí se zde Jizerské hory, Lužické hory či Krkonoše s nejvýše položeným bodem kraje Kotlem (1 435 m n. m.). [7] 3.1 Přírodní podmínky 3.1.1 Geomorfologické poměry Dle geomorfologického členění lze mluvit o jednotlivých soustavách, které se v Libereckém kraji nacházejí: Krkonošsko-jesenické soustavě, která se rozprostírá na 16

severu a dále se dělí na Frýdlantskou pahorkatinu, Jizerské hory, Krkonoše, Krkonošské podhůří, Žitavskou pánev, Ještědsko-kozákovský hřbet a Lužické hory; o České tabuli na jihu kraje, dělící se na Ralskou pahorkatinu, Jičínskou pahorkatinu a Jizerskou tabuli; a o Krušnohorské soustavě na západě, která do Libereckého kraje zasahuje oblastí Českého středohoří (Obrázek 1). [1] Mapa 1 - Geomorfologické členění Libereckého kraje Zdroj: http://geoportal.kraj-lbc.cz/geomorfologie (7) Nachází se zde několik skalních měst, která jsou situována hlavně v chráněné krajinné oblasti (dále CHKO) Český ráj. Mezi ně patří Besedické skály, Hruboskalsko, Maloskalsko a Klokočské a Betlémské skály. Zajímavé skalní útvary, jako například Pokličky, nabízí také CHKO Kokořínsko, ačkoliv se nejedná přímo o skalní města. V kraji lze narazit na několik vodopádů: Bobří vodopád a Vodopád u Kolné v Českém středohoří, Vodopád u Bukové skály v Lužických horách, Malý (Bílý) a Velký (Černý) Štolpich, Vodopády Černého potoka, Vodopády Bílé Smědé, Vodopád na Jedlové a Vodopády Černé Desné v Jizerských horách a Mumlavské vodopády v Krkonoších. 17

Z výše jmenovaných patří mezi nejvýznamnější Mumlavské vodopády, které se nachází západně od Harrachova a zmrzlé lákají turisty i v zimě. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jediným jeskynním systémem v Libereckém kraji. Jedná se o nejdelší dolomitové jeskyně v České republice, délka dosud objevených prostor je 1050 metrů. [4] 3.1.1.1 Zvláště chráněná území Krkonošský národní park je jediným národním parkem (dále NP) v kraji. Mezi další velkoplošná zvláště chráněná území v Libereckém kraji se řadí CHKO Jizerské hory, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Kokořínsko a CHKO Český ráj. Nachází se zde také celkem 125 maloplošně chráněných území 8 národních přírodních rezervací (například Jizerskohorské bučiny, Rašeliniště Jizerky či Velký a Malý Bezděz), 9 národních přírodních památek (například Bozkovské dolomitové jeskyně, Čertova zeď, Panská skála a další), 36 přírodních rezervací a 72 přírodních památek. [9] Zvláštní kategorií chráněných území jsou přírodní parky (dále PP), které jsou v Libereckém kraji celkem tři: PP Ještěd, PP Peklo a PP Maloskalsko. (11) 3.1.2 Klimatické podmínky Podnebí je v Libereckém kraji značně ovlivněno Jizerskými a Lužickými horami a Krkonošemi. Celý kraj lze rozdělit do několika klimatických oblastí chladné (Jizerské a Lužické hory, Krkonoše) a mírně teplé (niva Jizery, okolí Hrádku nad Nisou, ). Rozdělení je zapříčiněno různorodou nadmořskou výškou, srážkovým stínem hor a podobně. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7 C, odvozuje se od nadmořské výšky na horách (především Krkonoše a Jizerské hory) je průměrná roční teplota nižší, okolo 4 C. Naopak vyšší průměrnou roční teplotu zaznamenává Pojizeří či okolí Turnova. Severní část Libereckého kraje je výrazněji deštivější, než jižní část. Ročně v centrální části Jizerských hor napadne přes 1 400 mm srážek, jedná se tak o nejdeštivější místo v České republice. (7) 18

Zdejší klimatické i reliéfní podmínky lákají i lyžaře. Jizerské hory nabízí nejpropracovanější systém běžeckých tratí v celé České republice, navíc se zde nachází množství lyžařských středisek Ještěd, Harrachov, Tanvaldský špičák a mnoho dalších. 3.1.3 Hydrologické podmínky Území Libereckého kraje se dělí na dvě úmoří: větší úmoří Severního moře a menší úmoří Baltského moře, do kterého spadá pouze Frýdlantský výběžek a část Šluknovského výběžku. Mezi největší vodní toky na území Libereckého kraje patří Jizera, Nisa a Ploučnice. Nejedná se ale o jediné řeky v kraji, avšak pro cestovní ruch mají největší význam právě tyto, jelikož jsou sjízdné pro vodáky. Ploučnice je navíc známá pro svou průrvu u obce Noviny pod Ralskem, kdy řeka protéká skrz pískovcovou stěnu. Dalšími řekami tekoucími krajem jsou například Černá Nisa či Kamenice. Na východě pramení jedna z největších řek České republiky Labe. Máchovo jezero je největším a z pohledu cestovního ruchu také nejvýznamnějším rybníkem v Libereckém kraji. Funguje zde lodní doprava, nespočet kempů i jiných ubytovacích a stravovacích zařízení, vodní atrakce nebo lanová centra na břehu. Přehrady jsou v Libereckém kraji v letních měsících oblíbeným místem ke koupání. Jedná se především o přehrady Fojtka, Mšeno, Bedřichov, Naděje či Harcov. Unikátní je Protržená přehrada Desná v Jizerských horách, jak samotný název napovídá, tak se roku 1916 (zhruba po roce existence) protrhla a již nebyla obnovena. Od roku 1996 je vyhlášena kulturní památkou. (12) Liberecký kraj je rovněž bohatý na léčivé prameny, můžeme zde najít dvoje lázně: Kundratice a Libverdu. Lázně Kundratice se nacházejí mezi rozsáhlými rašeliništi u obce Osečná. Mezi přírodní léčivé zdroje patří sirno-železité slatiny, zábaly z místních ložisek a podhorské klima. Indikační seznam zahrnuje nemoci nervové soustavy a nemoci pohybového ústrojí. Lázně Libverda využívají minerální prameny hydrogenuhličitano-hořečnatého typu a přírodní železnaté kyselky. Indikační seznam obsahuje duševní poruchy a nemoci oběhového systému a pohybového ústrojí. Minerální prameny jsou užívány k pitným kúrám zažívacího ústrojí. [3] 19

3.2 Kulturně-historické podmínky Historicky cenné objekty v Libereckém kraji reprezentují především hrady a zámky: Sychrov, Bezděz, Hrubý Rohozec, Houska, Valdštejn, Grabštejn, Frýdlant či Lemberk. Nejnavštěvovanějšími z nich jsou hrad Bezděz, zámek Sychrov a zámek Hrubý Rohozec. Neměly by být opomenuty ani zříceniny hradů, především pak Trosky, ikonu CHKO Český ráj, dále pak Frýdštejn, Děvín, Hamrštejn, Ralsko či Sloup. Unikátní je i zřícenina skalního hradu Vranov Pantheon na Malé skále. Nejznámější technickou památkou v Libereckém kraji je horský vysílač Ještěd jihozápadně od Liberce, který usiluje o zapsání na Seznam světového dědictví UNESCO. Dále mezi technické památky lze zařadit Liberecké podzemí, množství pivovarů (Svijany, Konrád, Klášter a další), ozubnicovou železnici Tanvald Kořenov Harrachov, orloj v Kryštofově údolí či dřevěný krytý most v Bystré nad Jizerou a mnoho dalších. Typická je v Libereckém kraji výroba skla především užitkového a bižuterie. Nejstarší dodnes fungující sklárnou je Sklárna Novosad a syn v Harrachově, dlouhá tradice je také v Novém Boru. 3.2.1 Kulturně-osvětová zařízení Na území Libereckého kraje se nachází celkem osm divadel, ale pouze některá z nich mají vlastní soubor. Nejvýznamnější jsou divadla sídlící v Liberci: Divadlo F. X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní divadlo. Dále se jedná o Městské divadlo Jablonec nad Nisou, Jiráskovo divadlo Česká Lípa, Městské divadlo Nový Bor, Městské divadlo Turnov, Městské divadlo Železný Brod a Tylovo divadlo Lomnice nad Popelkou. Mezi muzei Libereckého kraje se nejčastěji nachází městská muzea, muzea skla a bižuterie. Menší zastoupení mají galerie, nejvýznamnější je Oblastní galerie v Liberci, sídlící od roku 2014 v budově bývalých lázní. Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem je jakýmsi muzeem života venkovského obyvatelstva před průmyslovou revolucí. Jedná se o jeden z mála skanzenů Libereckého kraje. Dalšími jsou Dlaskův statek, Vísecká rychta v Kravařích a Skanzen Pertoltice. 20

Existuje zde také replika venkovského velmožného sídla Curia Vítkov nad obcí Horní Vítkov u Chrastavy. (4) 3.3 Organizované akce Liberecký kraj je dobře známý i pro podmínky, které nabízí sportovcům. K nejvytíženějším místům patří Jizerské hory, kde se koná například každoroční závod Jizerská padesátka, nebo Harrachovské skokanské můstky, kde se často pořádají skokanské lyžařské závody, včetně Mistrovství světa. Další ze světových mistrovství se konalo v klasickém lyžování roku 2009 přímo v Liberci na Ještědu a v lyžařském areálu Vesec, který byl pro tuto příležitost budován, šlo teprve o druhou akci tohoto typu v České republice (roku 1925 se konalo Mistrovství světa v klasickém lyžování v Jánských lázních). Hudební festivaly Benátská! (původně Malá Skála, dnes již Liberec - Vesec) či Keltská noc (Harrachov) jsou již tradičními hudebními událostmi v Libereckém kraji. K organizovaným akcím lze zařadit i akce konané v LVT v Libereckých výstavních trzích. 3.5 Obce s rozšířenou působností v Libereckém kraji Pojem obec s rozšířenou působností (dále také ORP) představuje typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Lze se setkat také s označením obce III. typu, obce III. stupně nebo malé okresy. Dle Lajtkepové (2012, s. 58) se jedná o obce, které vykonávají samosprávné činnosti a úkoly státní správy pro sebe ve své samostatné působnosti, pro obce ze svého správního obvodu ale vykonávají nejen činnosti obce s pověřeným obecním, ale i další, specializované činnosti (např. vydávání cestovních a osobních dokladů, živnostenských oprávnění, vedou evidenci obyvatel, evidenci motorových vozidel apod.). [8] ORP byly v České republice zavedeny roku 2003. V Libereckém kraji se jich nachází celkem 10, a to Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod. Největší ORP je Česká Lípa (872,10 km 2 ), nejmenší naopak Železný Brod (74 km 2 ). Nejlidnatější je ORP Liberec, kde mělo k 1. lednu 2015 trvalé bydliště 141 986 obyvatel. Nejméně lidí obývá ORP Železný 21

Brod (12 158). Celkem 11 obcí se nachází v ORP Česká Lípa, což je nejvyšší počet obcí v jedné ORP. Nejméně obcí spadá pod ORP Tanvald, oproti tomu nejvíce pověřených obcí je v ORP Liberec, celkem 6, v ORP Česká Lípa jsou celkem 3 pověřené obce, v ostatních ORP pouze jedna nebo dvě. (10) Rozmístění těchto ORP je patrné na následujícím obrázku. Mapa 2 Obce s rozšířenou působností v Libereckém kraji Zdroj: http://www.risy.cz/cs (10) 22

PRAKTICKÁ ČÁST 4 Metodologie práce Práce je zpracována pomocí metody porovnávání. Mezi nejdůležitější zdroje, ze kterých je čerpáno, patří internetové stránky Českého statistického úřadu (dále jako ČSÚ), materiály ÚÚR a internetové stránky ministerstva kultury. Některé z informací bylo těžké dohledat, zvláště pak návštěvnost jednotlivých kulturních akcí. Ta byla nejčastěji uváděna v novinových článcích. 4.1 Příprava Základním dokumentem, kterým byla tato práce inspirovaná, je Závěrečná zpráva úkolu B.9/CR Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice, vydaná Ústavem územního rozvoje v Brně. Jedná se o dokument, který hodnotí potenciál cestovního ruchu jednotlivých ORP atraktivity CR a plochy a linie. Konkrétně mapuje atraktivity CR (kulturní a přírodní potenciál), kde hodnotí následující segmenty: Přírodní pozoruhodnosti Historické městské soubory Historické vesnické soubory Zámky Hrady, tvrze, zříceniny Křesťanské sakrální památky Židovské památky Vojenské památky Pietní památníky Technické památky Archeologické památky Historické podzemí Muzea, galerie Muzea v přírodě 23

Lázeňská místa Zoologické zahrady, zooparky Botanické zahrady, arboreta Aquaparky, plavecké bazény Golfová hřiště Farmy pro hipoturistiku Vinařský věhlas Pivovarnický věhlas Jiné atraktivity cestovního ruchu Turistická informační centra Přidaná hodnota: památka UNESCO (1) Mezi potenciál ploch a linií (přírodní potenciál a infrastruktura) řadí segmenty následující: Rekreační a turistická krajina I Rekreační a turistická krajina II Rekreační a turistická krajina III Rekreační a turistická krajina IV Průmyslový a těžební prostor Rekreační vodní plochy I Rekreační vodní plochy II Dálniční dostupnost I Dálniční dostupnost II Řeky vhodné pro splouvání Silnice I. třídy Železnice I Železnice II Přidaná hodnota: národní park Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast Rekreační a turistická krajina je rozdělena do 4 dílčích skupin (I IV) podle vlivu na cestovní ruch. Každá ze skupin je blíže charakterizovaná, což není pro tuto práci podstatné. Stejně je tomu i u rekreačních vodních ploch. Dálniční dostupnost se dělí do 24

dvou skupin podle vzdálenosti území od sjezdů z dálnic dálniční dostupnost I je území ve vzdušné vzdálenosti do10 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic, dálniční dostupnost II zahrnuje území ve vzdušné vzdálenosti 11-25 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic. Rozřazení železnic do skupin délka železnic I a II závisí na počtu vlaků, který může denně projet po dané železnici. (1) V praktické části je tedy proveden výzkum jednotlivých kulturních památek v kraji. Jedná se o památky zapsané na Seznamu UNESCO, národní kulturní památky (dále NKP), vesnické (dále VPR) a městské (dále MPR) památkové rezervace a vesnické (dále VPZ) a městské památkové zóny (dále MPZ). Tyto jsou následně zařazeny k příslušné ORP a spočteny. Jelikož se v Libereckém kraji nevyskytuje žádná památka UNESCO, ani městská památková rezervace, jsou tyto údaje nadále vynechány. V práci autorka vychází z článku Výpočet velikosti potenciálu kulturních památek, zveřejněného na 11. konferenci cestovního ruchu aktuální problémy cestovního ruchu, konané v únoru 2016 v Jihlavě, jehož autory jsou prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc., RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. a Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D. (6). Autoři se v článku zaměřují pouze na památky a nezohledňují jejich návštěvnost, která hraje významnou roli například v propagaci. Pokud se návštěvníkovi na určitém místě líbilo, je pravděpodobné, že místo doporučí dalším lidem. Památky ovšem nejsou jedinými faktory ovlivňující kulturní cestovní ruch. Nesmí být opomenuta muzea, galerie, divadla, zábavní parky a další, tedy atraktivity cestovního ruchu, ani kulturní akce, jako například festivaly či jiné tradiční akce, které se obvykle konají na hradech či zámcích. Podmínkou pro zařazení těchto akcí na seznam, ze kterého se následně vypočítá potenciál kulturního cestovního ruchu, je jejich pravidelnost (opakují se obvykle jednou ročně). Výše zmíněná návštěvnost jednotlivých míst bude v této práci zohledněna. Stejně tak se velikost potenciálu bude vypočítávat nejen z památek, ale budou do něj zahrnuty atraktivity cestovního ruchu a kulturní akce. 5 Výpočet potenciálu Vzhledem k neexistenci způsobu výpočtu potenciálu pro kulturní cestovní ruch, který by zahrnoval všechny složky kulturního cestovního ruchu, tedy památky, atraktivity CR 25

a kulturní akce, je v této práci navrhován zcela nový způsob výpočtu. Jak již bylo řečeno, praktická část práce vychází z článku Výpočet velikosti potenciálu kulturních památek, ale zohledňuje i další dvě složky KCR. Je zde také přihlédnuto k návštěvnosti, a to tak, že 5 památek, 5 atraktivit a 5 akcí s největší návštěvností z celého Libereckého kraje získá k vypočtenému potenciálu 50 bodů navíc. Seznam nejnavštěvovanějších míst s počtem návštěvníků je uveden v následující tabulce: Kategorie Název Návštěvnost ORP Zámek Sychrov 113 689 Turnov Zřícenina hradu Trosky 100 199 Turnov Památky Zřícenina hradu Bezděz 59 937 Česká Lípa Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova 53 814 Turnov Hrad Frýdlant 41 200 Frýdlant Babylon 428 100 Liberec IQ Landia 370 000 Liberec Atraktivity Zoologická zahrada Liberec 332 500 Liberec DinoPark 148 000 Liberec Divadlo F. X. Šaldy v Liberci 71 710 Liberec Valdštejnské slavnosti 30 000 Frýdlant Jizerská 50 17 000 Jablonec nad Nisou Akce Benátská! 17 000 Liberec České hrady Bezděz 15 000 Česká Lípa Keltská noc 6 000 Tanvald Tabulka 2 Návštěvnost památek, atraktivit a akcí v Libereckém kraji Zdroj: vlastní zpracování s využitím zdrojů (9), (13), (8), (14) a (3) 5.1 Stanovení koeficientů Veškeré hodnocené subjekty jsou rozděleny do 3 hlavních kategorií, které jsou dále děleny do určitých skupin: - památky (NKP, VPR, MPZ a VPZ), - atraktivity (muzea + galerie, divadla, zábavní centra, skanzeny, zoologické + botanické zahrady a památníky) - akce (Festivaly + přehlídky, slavnosti, akce na hradech, kongresy a závody). Tyto skupiny nejsou tvořeny náhodně, ale s rozmyslem, aby byly přibližně stejně veliké a počet subjektů ve skupině odpovídal důležitosti dané akce. Typickým příkladem je závod v kategorii akcí, jedná se o každoroční závod Jizerská padesátka, který má celosvětový význam, proto je ve své skupině jediným. 26

Počty subjektů v jednotlivých kategoriích a skupinách lze vyčíst v následující tabulce: Kategorie Skupina Počet Národní kulturní památky (NKP) 13 Vesnické památkové rezervace (VPR) 8 Památky Městské památkové zóny (MPZ) 15 Vesnické památkové zóny (VPZ) 10 Památky celkem 46 Muzea a galerie 35 Divadla 8 Atraktivity Zábavní centra 5 Skanzeny a památníky 5 Zoologické a botanické zahrady 2 Atrakce celkem 55 Festivaly a přehlídky 15 Slavnosti (masopusty, jarmarky, posvícení, ) 15 Akce Akce na hradech 9 Kongresy (sympozia, veletrhy, ) 3 Závod 1 Akce celkem 43 Celkem subjektů 144 Tabulka 3 Třídění a počty jednotlivých památek, atraktivit a akcí Zdroj: vlastní zpracování K dosažení přiměřené velikosti koeficientu, je celkový počet subjektů (143) dělen celkovým počtem subjektů v dané kategorii a toto číslo je následně děleno počtem subjektů v jednotlivých skupinách a násobeno 10, aby byla následující manipulace s ním snazší. Pro příklad je uveden výpočet koeficientu pro MPZ, divadla a akce na hradech: - 15 památek ze 46 má status MPZ: (144 46 15) 100 = 20,87. Koeficient pro výpočet dílčího potenciálu, tedy MPZ, je 20,87, - 8 atraktivit, z celkového množství 55, jsou divadla: (144 55 8) 10 = 32,73. Koeficient pro výpočet dílčího potenciálu, tedy divadel, je 32,73, - 9 akcí ze 43 je na hradech: (144 43 9) 10 = 37,21. Koeficient pro výpočet dílčího potenciálu, tedy akcí na hradu je 37,21. Takto vypočtené koeficienty jsou uvedeny i v následující tabulce. Stejným způsobem byly vypočteny i koeficienty všech ostatních skupin. S každou skupinou se tedy následně bude počítat jiným způsobem. 27

Kategorie Skupina Počet Koeficient Národní kulturní památky (NKP) 13 24,08 Vesnické památkové rezervace (VPR) 8 39,13 Památky Městské památkové zóny (MPZ) 15 20,87 Vesnické památkové zóny (VPZ) 10 31,30 Památky celkem 46 115,38 Muzea a galerie 35 7,48 Divadla 8 32,73 Atraktivity Zábavní centra 5 52,36 Skanzeny a památníky 5 52,36 Zoologické a botanické zahrady 2 130,91 Atraktivity celkem 55 223,48 Festivaly a přehlídky 15 22,33 Slavnosti (masopusty, jarmarky, posvícení, ) 15 22,33 Akce Akce na hradech 9 37,21 Kongresy (sympozia, veletrhy, ) 3 111,63 Závod 1 334,88 Akce celkem 43 528,38 Tabulka 4 Vypočtený koeficient pro jednotlivé památky, atraktivity a akce Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky lze vyčíst, že čím menší je zastoupení skupiny, tím vyšší je koeficient. Znamená to tedy, že méně zastoupená skupina je výjimečnější, tudíž má pro kulturní potenciál vyšší hodnotu. Ačkoliv se mohou velikosti koeficientů mezi jednotlivými kategoriemi zdát nevyrovnané, u výpočtu potenciálu jednotlivých ORP tomu tak není. Tento způsob byl zvolen tak, aby byl v koeficientu promítnutý jak počet všech subjektů, tak i velikost jednotlivých skupin, čemuž by měl být připisován značný význam. 5.2 Výpočet kulturního potenciálu V následující fázi výpočtu celkového potenciálu je třeba každý subjekt ohodnotit příslušným koeficientem., tato čísla se sečtou a vyjde celkový potenciál kulturního cestovního ruchu pro danou obec s rozšířenou působností. Pro přehlednost je potenciál každé ORP počítán zvlášť. Zároveň je uveden kompletní seznam všech hodnocených subjektů, spolu s druhem subjektu a vypočteným koeficientem. ORP jsou seřazeny dle velikosti vypočteného potenciálu. Nejnavštěvovanější místa jsou v tabulkách označeny symbolem *. 28

5.2.1 Potenciál ORP Liberec Skupina Název Koeficient Horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce 24,08 NKP Hrad Grabštejn 24,08 Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí 24,08 Zámek Lemberk 24,08 Český Dub 20,87 Hodkovice nad Mohelkou 20,87 MPZ Hrádek nad Nisou 20,87 Jablonné v Podještědí 20,87 Liberec 20,87 VPZ Kryštofovo údolí 31,30 Památky celkem 231,97 Divadlo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci 32,73* Naivní divadlo Liberec 32,73 Severočeské muzeum v Liberci 7,48 Muzeum Hasičské muzeum Chrastava 7,48 Podještědské muzeum a knihovna Český Dub 7,48 Galerie Oblastní galerie v Liberci 7,48 Muzeum a galerie Městské muzeum a galerie Chrastava 7,48 Babylon 52,36* Zábavní centrum IQ Landia 52,36* DinoPark 52,36* Zoologická zahrada Zoologická zahrada Liberec 130,91* Botanická zahrada Botanická zahrada Liberec 130,91 Atraktivity celkem 521,76* WTF?! Festival 22,33 Festival Benátská! 22,33* Festival Nisa řeka, která nás spojuje 22,33 Slavnosti Krajské slavnosti Libereckého kraje 22,33 Dobývání Wothanburgu 22,33 Grabštejnské čarodějnice 37,21 Akce na hradu Grabštejnské letohrádky 37,21 Skotské hry na Sychrově 37,21 Akce celkem 223,28* Celkem 977,01* Potenciál ORP Liberec 1277,01 Tabulka 5 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Liberec Zdroj: vlastní zpracování K hodnotě 977,01 je třeba přičíst hodnotu 6 50, tedy 300, jelikož se v kraji nachází všech 5 nejnavštěvovanějších atraktivit CR: Babylon, IQ Landia, zoologická zahrada, DinoPark a Divadlo F. X. Dalších 50 bodů získává ORP za festival Benátská!. Výsledný potenciál ORP Liberec je dle této metody 1277,01, což je zároveň nejvyšší potenciál v kraji. 29

5.2.2 Potenciál ORP Česká Lípa Skupina Název Koeficient NKP Zámek Zákupy a hospodářský dům zámku Zákupy 24,08 Zřícenina hradu Bezděz 24,08* Janovice 39,13 VPR Lhota 39,13 Rané 39,13 Žďár 39,13 Česká Lípa 20,87 MPZ Dubá 20,87 Zákupy 20,87 Bukovec 31,30 Kravaře 31,30 VPZ Kruh 31,30 Tubož 31,30 Velenice 31,30 Vojetín 31,30 Památky celkem 455,09* Divadlo Jiráskovo divadlo Česká Lípa 32,73 Městské muzeum v Mimoni 7,48 Muzeum Hasičské historické muzeum Nový Oldřichov 7,48 Muzeum Čtyřlístku Doksy 7,48 Muzeum a galerie Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě 7,48 Atraktivity celkem 62,65 Lípa musica 22,33 Festival Všudybud 22,33 České hrady Bezděz 22,33* Jarmark s hudbou dávnověku hrad Houska 37,21 Noc s hvězdami na hradě Houska 37,21 Akce na hradu Renesanční jarmark na hradě Houska 37,21 Vánoce na hradě Lipý 37,21 Noční výstup na hrad Bezděz 37,21 Sympozium Řezbářské sympozium Doksy 111,63 Masopust Masopust na Vísecké Rychtě 22,33 Akce celkem 387,00* Celkem 904,74* Potenciál ORP Česká Lípa 1004,74 Tabulka 6 Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Česká Lípa Zdroj: vlastní zpracování ORP Česká Lípa hostí jednu z pěti nejnavštěvovanějších akcí kraje České hrady Bezděz a samotný hrad Bezděz je jednou z pěti nejnavštěvovanějších památek, proto je hodnota potenciálu o 2 50, tedy o 100 vyšší, rovná se 1004,74. 30

Z tabulky lze vyčíst, že výrazně nejmenší zastoupení mají v ORP Česká Lípa atraktivity nacházejí se zde pouze muzea a jedno divadlo. Naopak velké zastoupení je mezi památkami, zvláště pak mezi vesnickými památkovými zónami, kterých je v této ORP šest z celkového počtu deseti. Tedy více než polovina vesnických památkových zón se nachází právě v ORP Česká Lípa. Jedná se tak o ORP s největším počtem hodnocených památek v celém Libereckém kraji vůbec. 5.2.3 Potenciál ORP Turnov Skupina Název Koeficient Zámek Sychrov 24,08* NKP Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova 24,08* Zámek Hrubý Rohozec 24,08 Zřícenina hradu Trosky 24,08* MPZ Turnov 20,87 Památky celkem 117,19* Divadlo Městské divadlo Turnov 32,73 Muzeum Muzeum Českého ráje v Turnově 7,48 Městské muzeum Rovensko pod Troskami 7,48 Galerie Maloskalská galerie Josefa Jíry 7,48 Zábavní centrum Přírodní areál Šťastná země 52,36 Skanzen Dlaskův statek 52,36 Atraktivity celkem 159,89 Dvořákův festival 22,33 Festival Festival her na Kozákově 22,33 Folková nic 22,33 Přehlídka Hudební přehlídka Rovenské zvony 22,33 Hasičské slavnosti ve Šťastné zemi 22,33 Slavnosti Kámen a šperk v Českém ráji 22,33 Slavnosti slámy Slamák 22,33 Masopust Masopust na Dlaskově statku 22,33 Posvícení Svatováclavské posvícení na Dlaskově statku 22,33 Akce na hradu Šermířské loučení s létem na hradě Rotštejn 37,21 Akce celkem 238,18 Celkem 515,26* Potenciál ORP Turnov 665,26 Tabulka 7 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Turnov Zdroj: vlastní zpracování V ORP Turnov se nachází tři památky s největší návštěvností: zámek Sychrov, který je vůbec nejnavštěvovanější památkou Libereckého kraje; zřícenina hradu Trosky, která v návštěvnosti drží následující pozici za zámkem Sychrov; a Dlaskův statek 31

v Dolánkách u Turnova. Potenciál 515,26 se tedy musí zvýšit o hodnotu 3 50. Potenciál ORP Turnov má celkovou velikost 665,26. Při pohledu do tabulky je zřetelné, že všechny tři složky KCR (památky, atraktivity a akce) jsou v ORP Turnov velmi vyrovnané. Vyšších hodnot dosahují akce, ale není to příliš veliký rozdíl, jako tomu je u jiných ORP. 5.2.4 Potenciál ORP Jablonec nad Nisou Skupina Název Koeficient MPZ Jablonec nad Nisou 20,87 Památky celkem 20,87 Divadlo Městské divadlo Jablonec nad Nisou 32,73 Muzeum Muzeum Jizerských hor Ekocentrum ČSOP Jizerka 7,48 Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 7,48 Atraktivity celkem 47,69 Festival Woodstock nad Nisou 22,33 Veletrh CR Euroregion Tour 111,63 Závod Jizerská 50 334,88* Akce celkem 468,84* Celkem 537,40* Potenciál ORP Jablonec nad Nisou 587,40 Tabulka 8 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Jablonec nad Nisou Zdroj: vlastní zpracování Ve srovnání s předchozími ORP je výčet hodnocených subjektů výrazně menší, především co se památek týče. Menší zastoupení v porovnání s ostatními ORP mají rovněž atraktivity cestovního ruchu. Jedná se o ORP s nejmenším počtem hodnocených položek v celém Libereckém kraji, ale i přesto je ORP Jablonec nad Nisou čtvrtou ORP s nejvyšším potenciálem kulturního cestovního ruchu. Z tabulky je patrné, že největší zásluhu na velikosti potenciálu kulturního cestovního ruchu obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou má závod Jizerská padesátka. I kdyby k němu nebylo připočítáno pět bodů za vysokou návštěvnost (jedná se o jednu z pěti nejnavštěvovanějších akcí), stále by tvořil více než polovinu celkového potenciálu ORP Jablonec nad Nisou. Tento závod ovšem ročně přiláká okolo 17 000 lidí, což je shodné množství s akcí Benátská! v Libereckém kraji. Významný je pro velikost potenciálu také veletrh cestovního ruchu Euroregion Tour, který se koná přímo v Jablonci nad Nisou. 32

Potenciál ORP Jablonec nad Nisou tedy činí 537,40 + 50 za Jizerskou padesátku, což se rovná hodnotě 587,40. 5.2.5 Potenciál ORP Frýdlant Skupina Název Koeficient NKP Zámek Frýdlant 24,08* MPZ Frýdlant v Čechách 20,87 Památky celkem 44,95* Městské muzeum Frýdlant 7,48 Muzeum Železniční muzeum Frýdlantských okresních drah 7,48 Městské muzeum Nové Město pod Smrkem 7,48 Skanzen Muzeum života venkovského obyvatelstva 52,36 Pertoltice lidové stavby 52,36 Atraktivity celkem 127,16 Slavnost Valdštejnské slavnosti 22,33* Krajské dožínkové slavnosti 22,33 Akce celkem 44,66* Celkem 216,77* Potenciál ORP Frýdlant 316,77 Tabulka 9 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Frýdlant Zdroj: vlastní zpracování ORP Frýdlant nabízí sice více muzeí či skanzenů než ORP Jablonec nad Nisou, ale tyto nejsou tolik bodově hodnoceny jako například závod. Na rozdíl od předchozích ORP mají v ORP Frýdlant výrazný podíl na celkovém potenciálu KCR atraktivity, mezi které se řadí již výše zmiňované skanzeny a muzea. Akce a památky mají význam již menší, ale vzájemně přibližně stejně veliký mezi hodnotami 44 a 45. Zámek Frýdlant je jednou z pěti nejnavštěvovanějších památek v Libereckém kraji, podobně jako akce Valdštejnské slavnosti, které jsou nejnavštěvovanější akcí v Libereckém kraji vůbec, navštěvuje je okolo 30 000 diváků. Ačkoli se Valdštejnské slavnosti konají se ve Frýdlantu pouze ob rok (každý sudý rok se konají v Jičíně), je třeba s nimi počítat. Celková velikost potenciálu kulturního cestovního ruchu se vypočte následovně: 216,77 + 100 = 316,77. Potenciál KCR v ORP Frýdlant je rovna 316,77. 33

5.2.6 Potenciál ORP Nový Bor Skupina Název Koeficient MPZ Kamenický Šenov 20,87 Nový Bor 20,87 VPZ Sloup 31,30 Památky celkem 73,04 Divadlo Městské divadlo Nový Bor 32,73 Muzeum Sklářské muzeum Kamenický Šenov 7,48 Sklářské muzeum Nový Bor 7,48 Muzeum a galerie Ajeto Glassworks 7,48 Atraktivity celkem 55,17 Slavnost Sklářské slavnosti v Novém Boru 22,33 Sympozium Sklářské sympozium 111,63 Akce celkem 133,96 Potenciál ORP Nový Bor 262,17 Tabulka 10 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Nový Bor Zdroj: vlastní zpracování Na velikost potenciálu ORP má největší vliv sklářské sympozium, ostatní hodnoty jsou menší, tedy méně významné. Nenachází se zde žádné z nejnavštěvovanějších míst, hodnotu 262,17 tedy není třeba dále upravovat. 5.2.7 Potenciál ORP Železný Brod Skupina Název Koeficient VPR Železný Brod Trávníky 39,13 VPZ Železný Brod 31,30 Památky celkem 70,43 Divadlo Městské divadlo Železný Brod 32,73 Muzeum Kittelovo muzeum na Krásné Pěnčíně 7,48 Muzeum zemědělské techniky Pěnčínska 7,48 Městské muzeum v Železném Brodě 7,48 Galerie Městská galerie Vlastimila Rady 7,48 Zábavní centrum Výletní areál Pěnčín 52,36 Atraktivity celkem 115,01 Jarmark Velikonoční Jarmark na Bělišti 22,33 Železnobrodský jarmark 22,33 Akce celkem 44,66 Potenciál ORP Železný Brod 230,10 Tabulka 11 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Železný Brod Zdroj: vlastní zpracování 34

ORP Železný Brod je velmi chudá na kulturní akce, konají se zde pouze jarmarky, které nejsou příliš hodnoceny. Lépe jsou na tom památky, na celkovém potenciálu ORP 230,10 se podílejí hodnotou 70,43. Přesto většina potenciálu, necelých 50 %, vychází z atraktivit, především pak z výletního areálu Pěnčín. Jak již bylo uvedeno výše, potenciál ORP Železný Brod je roven hodnotě 230,10. 5.2.8 Potenciál ORP Jilemnice Skupina Název Koeficient NKP Janatův mlýn v Buřanech 24,08 MPZ Jilemnice 20,87 VPR Horní Štěpanice 39,13 Památky celkem 84,08 Muzeum Krkonošské muzeum Jilemnice 7,48 Muzeum krkonošských řemesel 7,48 Památník Památník Jana Amose Komenského 52,36 Památník zapadlých vlastenců 52,36 Atraktivity celkem 119,68 Slavnost Pašeráckej vejkend 22,33 Akce celkem 22,33 Potenciál ORP Jilemnice 226,09 Tabulka 12 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Jilemnice Zdroj: vlastní zpracování ORP Jilemnice má malé množství hodnocených subjektů. Kromě Pašeráckýho vejkendu zcela chybí kulturní akce. Nejvyšších hodnot dosahuje kategorie atraktivit, jelikož se zde nacházejí dva památníky zapadlých vlastenců a Jana Amose Komenského. ORP Jilemnice je jednou ze tří ORP Libereckého kraje, které nemají divadlo. Stejně tomu je v ORP Frýdlant a ORP Tanvald, což se také odráží na hodnotě potenciálu atraktivit. Jelikož se v této ORP nenachází žádná shoda míst na seznamu, ani žádné z nejnavštěvovanějších míst, lze počítat s hodnotou 226,09 jako s celkovým potenciálem kulturního cestovního ruchu v ORP Jilemnice. 35

5.2.9 Potenciál ORP Semily Skupina Název Koeficient MPZ Lomnice nad Popelkou 20,87 VPR Lomnice nad Popelnou Karlov 39,13 VPZ Újezdec Syřenov 31,30 Památky celkem 91,30 Divadlo Tylovo divadlo Lomnice nad Popelkou 32,73 Muzeum Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí 7,48 Galerie Galerie sochaře Hrachy v Záhoří 7,48 Muzeum a galerie Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou 7,48 Muzeum a Pojizerská galerie Semily 7,48 Atraktivity celkem 62,65 Festival Lomnické hudební jaro 22,33 Přehlídka Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou 22,33 Semilský paroháč 22,33 Akce celkem 66,99 Potenciál ORP Semily 220,94 Tabulka 13 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Semily Zdroj: vlastní zpracování Ačkoliv se v ORP Semily nachází poměrně hodně položek, nelze je hodnotit příliš vysokými koeficienty. Největší podíl na velikosti celkového potenciálu, který činí 220,94, mají akce, které jsou dohromady hodnoceny necelými 70 body. 5.2.10 Potenciál ORP Tanvald Skupina Název Koeficient NKP Brusírna Harrachovské sklárny se strojním vybavením 24,08 VPR Jizerka 39,13 Památky celkem 63,21 Muzeum místní historie Smržovka 7,48 Muzeum energie Velké Hamry 7,48 Muzeum Nové sklářské muzeum Harrachov 7,48 Expozice Šindelka Harrachov 7,48 Ski muzeum Harrachov 7,48 Atraktivity celkem 37,40 Festival Keltská noc 22,33* Slavnost Letní slavnosti Eurion Smržovka 22,33 Akce celkem 44,66* Celkem 145,27 * Potenciál ORP Tanvald 195,27 Tabulka 14 - Seznam hodnocených subjektů s koeficienty ORP Tanvald Zdroj: vlastní zpracování 36

ORP Tanvald má nejmenší potenciál kulturního cestovního ruchu v Libereckém kraji (195,27). Kromě pěti muzeí, která nejsou příliš hodnocena, se zde nenachází žádné atraktivity cestovního ruchu. V této ORP se koná jedna z pěti nejnavštěvovanějších kulturních akcí, a to hudební festival Keltská noc. 5.3.11 Poznámky k použité metodě Tato metoda výpočtu byla vytvořena pro tuto práci a klade si za cíl charakterizovat potenciál kulturního cestovního ruchu a jeho velikost v Libereckém kraji. Proto vypočítané koeficienty nelze aplikovat na jiná území. Uvedené údaje o nejnavštěvovanějších památkách, atraktivitách ani akcích nemusí být zcela přesné, jelikož některé organizace tyto údaje nezveřejňují a na dotazy neodpovídají. Stejně tak nelze určit návštěvnost některých památek, atraktivit či akcí v případě, že se na ně neplatí vstupné nebo toto není jiným způsobem kontrolováno, jako například NKP horský hotel a vysílač na Ještědu. Lze předpokládat, že některá místa jsou do potenciálu započtena dvakrát, ale pokaždé pod jiným názvem. Tato podvojnost je patrná například v Jablonném v Podještědí, kde celá obec je městskou památkovou rezervací, včetně kostela sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí, který je národní kulturní památkou. Samotný kostel je tedy započten dvakrát. 5.3 Potenciál KCR v Libereckém kraji ORP Potenciál Liberec 1277,01 Česká Lípa 1004,74 Turnov 665,26 Jablonec nad Nisou 587,40 Frýdlant 316,77 Nový Bor 262,17 Železný Brod 230,10 Jilemnice 226,09 Semily 220,94 Tanvald 195,27 Liberecký kraj celkem 4985,75 Tabulka 15 Velikost potenciálu KCR v jednotlivých ORP Zdroj: vlastní zpracování 37

Z tabulky lze vyčíst, že rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou potenciálu je značně široké. Je to způsobeno jednak rozlohou jednotlivých ORP, ale především rozmístěním jednotlivých památek, atraktivit a akcí po celém kraji. Nejvyšší potenciál KCR v Libereckém kraji zaujímá ORP Liberec. Spolu s ORP Česká Lípa přesahuje velikost potenciálu 1000. 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Graf 1 - Velikost potenciálu KCR v jednotlivých ORP Zdroj: vlastní zpracování Graf 1 znázorňuje údaje uvedené v tabulce 15. Všechny ORP Libereckého kraje tak můžeme rozdělit do tří skupin, podle velikosti potenciálu. V první skupině s nejvyšším potenciálem jsou zařazeny ORP Liberec a ORP Česká Lípa, druhá skupina se středně vysokým potenciálem zahrnuje ORP Turnov a ORP Jablonec nad Nisou. Ostatní ORP jsou zařazena do třetí skupiny, kde je potenciál nejnižší. S takto uskupenými ORP je v této kapitole nadále pracováno. Je zjišťováno, co vedlo k tomu, že jsou skupiny vytvořeny právě těmito obcemi s rozšířenou působností a ne s jinými. 38

Výše zmíněné rozřazení do skupin je pro úplnost znázorněno na následující mapě: Mapa 3 Velikost potenciálu v Libereckém kraji Zdroj: vlastní zpracování 5.3.1 ORP s nejvyšším potenciálem KCR ORP Památky Atraktivity Akce Celkem Liberec 231,97 771,76 273,28 1277,01 Česká Lípa 505,09 62,65 437,00 1004,74 Tabulka 16 ORP s nejvyšším potenciálem Zdroj: vlastní zpracování Jak již bylo řečeno, do této skupiny spadá ORP Liberec s potenciálem 1277,01 a ORP Česká Lípa s potenciálem 1004,74. Jedná se o největší ORP v kraji, proto není divu, že mají nejvyšší potenciál. 39

ORP Liberec má navíc celkem 300 bodů za návštěvnost, což je více, než je celkový potenciál poloviny obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji. Největší podíl mají atraktivity cestovního ruchu, který je současně nejvyšším potenciálem této kategorie v celém kraji. Jedná se o ORP, kde se nachází krajské a zároveň největší město Libereckého kraje Liberec. ORP Česká Lípa má oproti ORP Liberec vysoký potenciál památek, největší z celého Libereckého kraje, naopak atraktivity jsou hodnoceny pouhými 62 body, což je výsledek spíše podprůměrný. 100 bodů je navíc uděleno za návštěvnost (festival České hrady - Bezděz a hrad Bezděz). Tyto obce s rozšířenou působností mají oproti ostatním ORP v Libereckém kraji takový bodový náskok, že i kdyby nebyla hodnocena návštěvnost, pořadí by již zůstalo stejné. ORP Liberec má mimo vysokého kulturního potenciálu dobře vyvinutou i dopravní infrastrukturu. Prochází jí nejfrekventovanější silnice kraje, spojující krajské město s Prahou. 5.3.2 ORP se středně vysokým potenciálem KCR Do této skupiny spadají rovněž dva správní celky: ORP Turnov a ORP Jablonec nad Nisou. Obě zmíněné obce s rozšířenou působností sousedí přímo s ORP Liberec, mají tak výhodnou polohu. Dobrá je i dopravní dostupnost mezi těmito ORP tramvaj či silnice I. třídy mezi Libercem a Jabloncem a rychlostní komunikace nebo vlaková spojení s Turnovem. Lze tedy hovořit o kvalitní dopravní infrastruktuře. ORP Památky Atraktivity Akce Celkem Turnov 267,19 159,89 238,18 665,26 Jablonec nad Nisou 20,87 47,69 518,84 587,40 Tabulka 17 ORP se středně vysokým potenciálem Zdroj: vlastní zpracování ORP Turnov má nejmenší potenciál v atraktivitách, ale památky a akce tuto skutečnost kompenzují. Památky v této ORP mají hned po ORP Česka Lípa druhý nejvyšší potenciál z celého kraje. Nachází se zde jedny z nejnavštěvovanějších památek (Sychrov, Trosky a Dlaskův statek) Libereckého kraje, za které ORP Turnov získala celkem 150 bodů. Nebýt této skutečnosti, byl by potenciál ORP Jablonec nad Nisou 40