PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice: "Otevřený dopis Národní protidrogové centrále " Věc: žádost ze zákona 106/1999 Sb. Žádost číslo 1- sdělení: Od roku 2009 marně žádáme policejního prezidenta o policejní ochranu členů výzkumního programu Konopí je lék. Po podané žádosti v roce 2009 mi telefonoval ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych a sdělil mi, že ho policejní prezident pověřil úkolem se se mnou sejít a věc projednat. Nakonec jsme se s panem Frydrychem v roce 2010 skutečně sešli a pan ředitel Frydrych mi sdělil, abychom před OČTŘ argumentovali 31, odst. 1 (přípustné riziko) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Žádost číslo 1 a: Sdělte mi, zda existuje oficiální dokument, který pana ředitele Frydrycha v roce 2009 pověřil jednáním s vedoucím výzkumného programu Konopí je lék Dušanem Dvořákem a pokud ano, tak mi prosím zašlete kopii Žádost číslo 1 b: Sdělte mi, zda právní argumentace k zastavení kriminalizace výzkumu Konopí je lék, míněno doporučené použití 31, odst. 1, bylo oficiální stanovisko policejního prezidenta nebo policejního prezidia pro danou věc, nebo zda šlo o interpretaci ředitele Národní protidrogové centrály nebo stanovisko Národní protidrogové centrály.
Žádost číslo 2- sdělení: V roce 2009 obdržel žadatel o informace vládní cenu za vzdělávání veřejnosti v léčbě konopím a předal ministryni zdravotnictví různé konopné produkty označené www.konopijelek.cz. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2010 poslalo s podezřením na páchaní trestné činnosti Dušana Dvořáka konopnou mast k analýze Národní protidrogové centrále a Dušan Dvořák k této věci podal 9. června 2012 v Konopné apatyce královny koloběžky první vysvětlení a vyšetřující komisař Dušanu Dvořákovi sdělil, že mast nepřekročila zákonný limit. Bohužel Kriminalistický ústav Dušanu Dvořákovi 31. října 2012 napsal, že analýzu této masti musí žádat po Národní protidrogové centrále. Žádost číslo 2 a): Sdělte mi, jaký je limit THC v konopné masti a z jakého právního dokumentu vycházíte. Žádost číslo 2 b): Sdělte mi, jaký obsah THC byl v konopné masti zaslané ministerstvem zdravotnictví a označení www.konopijelek.cz, o které pak byl sepsán protokol. Zašlete mi prosím analýzu, kterou Vám v této věci poskytl Kriminalistický ústav. Žádost číslo 3 sdělení: Od 1.1.2010 vstoupil v platnost zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který v 289 odst. 3 trestního zákoníku udělil pravomoc vládě definovat mj. také legální a nelegální odrůdy konopí. To se stalo Nařízením vlády č. 455/2009 Sb., které v příloze 1.A.1. uvedlo, že nelegální odrůdy jsou ty odrůdy konopí, cituji: Rostliny konopí (Cannabis sp.) - všechny druhy a odrůdy, které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny Protože v Olomouckém kraji a možná že i jinde do konce platnosti daného vládního nařízení (5.1.2012) policie měřila THC konopí pouze z vrcholíku, nikoliv z celého objemu rostliny a měřila ho rovněž po 10 dni po odkvětu, což je nejzazší mez měření THC z vrcholíku samičích odrůd konopí, obracím se na Vás s touto žádostí.
Žádost číslo 3 a) Sdělte mi, které policejní orgány ČR (v kterém kraji) měřily do roku 2012 množství THC v konopí z celého objemu rostliny, tzn. včetně kořene, stonku, vody, větviček, listů a květů s z rozemletého vzorku byl pak měřen reprezentativní vzorek. Současně mi sdělte, která policejní laboratoř takto postupovala, že celou rostlinu konopí nejprve rozemlela a poté měřila vzorek na THC. Žádost číslo 3 b) Sdělte mi, zda je či není Policii ČR známo, že podle evropské metodiky (Příloha 1 NK (EU) č.1122/ 2009) měření THC v odrůdách konopí je možné uskutečnit pouze max. 10 den po odkvětu (od zahájení tvorby semene), což bývá zpravidla v červenci (záleží na odrůdě), protože v následujícím období v každé zejména dvoudomé odrůdě konopí % THC ve vrcholíku vystoupá nad zákonnou mez (záleží, nač konopí pěstujete, jestli na semena, květ apod) a nebylo by tedy možné vypěstovat žádné konopí. Např. legální certifikovaná odrůda Finola má v době zralosti až 3% THC ve vrcholíku. Pokud je tato metodika Policii ČR známa, proč ji nepoužívá, když do 100 m2/ občana je možné pěstovat konopí bez povolení, ale na občanech jsou realizovány tzv. neodkladné úkony a měření není v souladu se zákonem (alespoň v Olomouckém kraji). Žádost číslo 4) Jaké jsou na základě dlouhodobých zkušeností a poznatků Národní protidrogové centrály průměrné hodnoty THC v tzv. marihuaně na území ČR a je pravdou, že produkce marihuany se odehrává převážně pouze v tzv. indoorových pěstírnách? Žádost číslo 5) Podle jakých konkrétních skutečností by Národní protidrogová centrála poznala, že daná osoba porušila 15, písmeno e) zákona č. 167/1998, zákona o návykových látkách a získávala konopnou pryskyřici a látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopí? Podle nás jde o výrobce tzv. hašiše nebo ty, co izolují THC (dronabinol) z konopí a mají laboratoře apod. Můžete mi prosím v této věci sdělit praktický náhled, podle čeho by Policie ČR porušení tohoto paragrafu vztaženého do tzv. výroby drog poznala?
Děkuji Vám za Váš zájem a jsem s pozdravem V Olomouci 2.listopadu 2012 Dušan Dvořák, narozen 12.ledna 1962, Tylova 2, 779 00 Olomouc Za petiční výbor: Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:
Podpisový arch k petici Kompletní text petice je umístěn na první straně této složky, případně v těsné blízkosti tohoto podpisového archu. Dle 4 zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch se týká petice "Otevřený dopis Národní protidrogové centrále ". Dále uvádíme, že přílohou každé složky jsou citace z petičního zákona. Za petiční výbor:
Příloha - Listina základních práv a svobod Čl. 18 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Příloha - zákon 85/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o právu petičním Úvodní ustanovení 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku) 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu. 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem) (3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány. 4 Shromažďování podpisů pod petici (1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. (2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat. (3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. (4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let. 5 Podání a vyřízení petice (1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podáváli petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat. (2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. (3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Společná ustanovení 9 Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.