sobota 25 06 19.30 hodin Žďár nad Sázavou zámek PAVEL HAAS QUARTET rezidenční soubor festivalu Veronika Jarůšková 1. housle Marek Zwiebel 2. housle Radim Sedmidubský viola Peter Jarůšek violoncello Ve spolupráci Za podpory téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE 1
Program ĽUBICA ČEKOVSKÁ (*1975) The Midsummer Quartet Světová premiéra skladby vytvořené na objednávku festivalu Concentus Moraviae DMITRIJ ŠOSTAKOVIČ (1906 1975) Smyčcový kvartet č. 8 c moll op. 110 Largo Allegretto molto Allegretto Largo Largo BEDŘICH SMETANA (1824 1884) Smyčcový kvartet č. 2 d moll Allegro Moderato quasi andante Lento Allegro moderato Andante cantabile Andante Allegro agitato e con fuoco Molto moderato, quasi marcia Maestoso Presto Allegro Moderato Allegro 2 CONCENTUS MORAVIAE
Slovenská skladatelka Ľubica Čekovská (*1975) patří k nepozoruhodnějším osobnostem své generace. Narodila se v městečku Humenné na východním Slovensku. Studovala v Bratislavě a na renomované Royal Academy of Music v Londýně. V rámci svého studia na této prestižní škole získala řadu významných ocenění a zúčastnila se mistrovských kurzů kompozice u takových osobností jako Thomas Adès, Arvo Pärt či Harrison Birtwistle. Komponuje jak vážnou hudbu, tak i hudbu filmovou a scénickou. Po mnoho let byla stálou členkou orchestru Bratislava Hot Serenaders. Od roku 2006 je jako skladatelka výhradně zastupována nakladatelstvím Bärenreiter. Mezi její nejoceňovanější skladby patří Four Movements pro klavír sólo, Postludium pro komorní orchestr, klavírní a houslový koncert, orchestrální sklady Adorations a Turbulence či opera Dorian Gray, vytvořená v roce 2013 na objednávku Slovenského národního divadla. Od roku 2008 je Ľubica Čekovská stálou členkou umělecké rady festivalu Pražské jaro. Její skladby publikum přijímá s potěšením; ona sama o zbytečném respektu, který často soudobá hudba vzbuzuje, říká: Při poslechu současné hudby se běžný posluchač musí především odpoutat od jakýchkoli předsudků a jednoduše vnímat proud hudby všemi smysly. Musí být také duševně naladěný na to, aby zažil něco nového, aniž by to nutně porovnával s ustálenými hudebnými vzory. Pro Pavel Haas Quartet a pro jeho rezidenci na našem festivalu vytvořila Čekovská jednovětý smyčcový kvartet s titulem The Midsummer Quartet. Kvartet je inspirován čtveřicí mladých Athéňanů, Hermií, Helenou, Lysandrem a Demetriem, tedy ústředním mileneckým kvartetem ze Shakespearova svatojánského příběhu. Hrají mezi sebou odvážné adventure-games s cílem najít skutečnou lásku. Paralela té čtveřice se smyčcovým kvartetem se mi zdá zajímavá. Odkaz na smyčcové kvarteto v Shakespearově tvorbě nachází i letošní ročník našeho festivalu, který si jako své motto zvolil verš ze sonetu č. 8: se strunou struna v téže tónině, v manželské souhře se vždy doplňují. Eva Dittrichová téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE 3
Velikost Dmitrije Šostakoviče (1906 1975) spočívá hlavně v tom, že dokázal v ustavičném ohrožení své umělecké i lidské existence vybalancovat svého génia s opakovanými útoky vládnoucí moci a učinit své dílo svědomím doby, tragickým, ale nikoli beznadějným. Na leningradské konzervatoři vystudoval klavír a skladbu; jako pianista se živil improvizacemi k (tehdy němým) filmům v biografech, jako skladatel proslul mezinárodně už dvacetiletý svou absolventskou první symfonií. Následujících deset let působil jako žádaný a obdivovaný tvůrce hudby filmové, operní i symfonické; kritika stranických orgánů však tento nástup zastavila naráz a dokonale Šostakovičovo jméno zmizelo z veřejného života. Po roce se však skladatel rehabilitoval pátou symfonií, byl jmenován profesorem konzervatoře a obrátil se po dlouhé tvůrčí odmlce a nedokončených pokusech o symfonii Lenin a o poému Od Karla Marxe k dnešku poprvé vážněji ke komorní tvorbě, která se mu pak stala až do konce života jakýmsi soukromým komentářem k velkým titulům, jimiž činil zadost svému postavení špičkového sovětského umělce. Skutečnost, že zatímco jeho patnáct symfonií je v jeho tvůrčím životě rozloženo dost rovnoměrně, stejný počet jeho smyčcových kvartetů je soustřeďován stále hustěji k jeho konci, svědčí o tom, že pociťoval stále větší potřebu svěřovat klasicky intimnímu oboru problémy svého vnitřního života, a to i když námětem skladby byla objektivní skutečnost. V roce 1959 byl jako tvůrce hudby k filmu Pět dní pět nocí, který měl zachytit zásluhy sovětské armády za záchranu uměleckých pokladů z Drážďan, zavezen do rozbitého města; zážitkem byl tak otřesen, že ještě během toho pracovního pobytu napsal za tři dny svůj osmý kvartet. Jde o dílo v kvartetní literatuře na první pohled zcela výjimečné už tím, že tři z jeho pěti vět (první, čtvrtá a pátá) mají předepsáno Largo. Šostakovič do nich soustředil (ovšem zpaměti) tragické prvky z řady svých dosavadních jedenácti symfonií; hudba kvartetu je tedy jakousi trestí jeho vlastní životní tragiky, promítané do nepopsatelných zážitků z válečných ruin. Skladba je věnována obětem války a fašismu ; skladatel v ní však sáhl doslova na dno svého vlastního tragického pocitu života, s nímž tvořil své veliké dílo jako svědomí století. Vědom si výjimečnosti svého osmého kvartetu zpracoval Šostakovič jeho partituru ještě v Komorní symfonii c moll. 4 CONCENTUS MORAVIAE
Do skladby svého druhého kvartetu, své poslední dokončené skladby, se dal Bedřich Smetana (1824 1884) šest let po svém prvním; za tu dobu pokročil jeho život do nového stadia: postupující nemoc vzdalovala skladatele širší společnosti i hudebnímu životu a co víc, začínala ohrožovat kořeny jeho tvůrčí síly a kalit jasné obzory jeho ducha. Nové kvarteto pokračuje, kde první ukončilo, po katastrofě. Představuje se tu víření hudby v člověku, který ztratil sluch. Tento programový náznak, jediný, jejž Smetana vyslovil, není ve srovnání s podrobnými výklady k prvnímu kvartetu příliš výmluvný; právě to však postihuje rozdíl mezi oběma skladbami: byl-li první kvartet hudebním životopisem, hodnocením celého předchozího života z určité životní situace, je druhý kvartet bezprostřední výpovědí o stavu, v němž se skladatel právě nalézá; hodnoty celého života, jež předtím první kvartet zvažoval, jsou teď ohroženy; ve druhém kvartetu se o ně bojuje. Nikde jinde snad není Smetanova hudba tak intenzivní, ze žádné jeho skladby nevane cit s tak strašnou silou a naléhavostí jako zde. Všechno, co kdy bylo pro účin jeho hudby příznačné, objevuje se tu jaksi ve své nejvlastnější podobě a krátkém spojení; neporozumění, jež provázelo skladbu po dlouhá desetiletí, pramenilo právě z tohoto zkratkovitého vyjadřovacího způsobu, jenž je vlastní hudebnímu myšlení teprve v následujícím století. Dá se dokonce říci, že teprve Janáčkovy kvartety ukázaly dnešnímu posluchači cestu k pochopení Smetanova druhého. Jeho čtyři části tvoří celek, jenž má napětí a soudržnost sonátového cyklu (dokonce v mnohem větší míře, než si na první pohled dokážeme představit); žádná z nich však nerespektuje ani náznakem sonátový tvar. Každá střídá několikrát své dvě nebo tři hlavní myšlenky v nepravidelných úsecích; žádné z témat se však nevrací ve své původní podobě, nýbrž více či méně proměněno. A vzájemné vztahy těchto myšlenek, neustále a nečekaně proměňované, vytvářejí z jednotlivých částí podivuhodné skladebné útvary, plné zvláštního napětí. Tváří v tvář této intenzitě má posluchač občas pocit geniální nestvůrnosti: v tak těsné blízkosti šílenství a smrti by bylo každé formální schéma prázdnou konvencí a zbytečným okolkováním. První věta je dramatickou introdukcí s proměnami svého toužícího a zas útočného a triumfujícího hlavního tématu (jež vždy na čas uvolní místo polkové reminiscenci); druhá je jakýmsi scherzem, jehož základní jadrný polkový pohyb střídá stále častěji téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE 5
vřelá ukolébavková melodie; třetí, nejsložitější, je skutečným obrazem rozervaného nitra, úporně bojujícího o rovnováhu a záblesk naděje; čtvrtá konečně stručným třídílným finále s nezbytnou polkovou epizodou uprostřed a se závěrem, nasazeným a vystupňovaným zas už s příznačnou smetanovskou jistotou. Jiří Beneš 6 CONCENTUS MORAVIAE
foto: Marco Borggreve Za čtrnáct let svého působení na hudební scéně dosáhl Pavel Haas Quartet pozice mezinárodní interpretační elity. Kvarteto, které nese jméno skladatele Pavla Haase ( 1944 v Osvětimi), Janáčkova žáka a autora tří skvělých kvartetních skladeb, hraje od roku 2002; jeho učiteli byli členové pěti špičkových mezinárodně působících kvartetních souborů. Průběžně spolupracuje s Milanem Škampou ze Smetanova kvarteta a v rámci studijního programu ProQuartet s Walterem Levinem (LaSalle Quartet). Už roku 2003 vystoupilo společně se Škampovým kvartetem v londýnské Wigmore Hall, následujícího roku získalo Rimbottiho cenu ve Florencii, v roce 2005 zvítězilo v Borcianiho soutěži v Reggiu dell Emilia, v roce 2006 dostalo Cenu Českého spolku pro komorní hudbu. Téhož roku se stalo jednou z vycházejících hvězd ECHO (Organizace evropských koncertních síní) a zahájilo soustavnou činnost na prestižních pódiích celého hudebního světa. Kvarteto zároveň začalo na základě exkluzivní smlouvy natáčet pro label SUPRAPHON a do dneška vydalo celkem šest CD, které byly všechny vysoce oceněny (CD týdne, CD měsíce, CD roku, Gramophone Award, Diapason d Or, Supersonic Award) respektovanými zahraničními odbornými časopisy. V letošním roce kvarteto získalo již páté ocenění Gramophone Award, tentokrát za nahrávku díla Bedřicha Smetany; za stejnou nahrávku bylo oceněno také BBC Music Magazine Award v kategorii komorní hudba. www.pavelhaasquartet.com téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE 7
8 CONCENTUS MORAVIAE