Solární soustavy v budovách

Podobné dokumenty
Solární zařízení v budovách - otázky / odpovědi

Solární teplo pro rodinný dům - otázky / odpovědi

Jak vybrat solární kolektor?

Efektivní využití OZE v budovách. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze

Solární tepelné soustavy. Ing. Stanislav Bock 3.května 2011

Zdroje tepla pro vytápění

Ekonomika využití solárního tepla

1/64 Solární kolektory

Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39

Integrace solárních soustav do bytových domů Bořivoj Šourek

Instalace solárního systému

Solární termické systémy pro bytové domy. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze

Zdroje tepla pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Technické systémy pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Nezávislost na dodavatelích tepla možnosti, příklady. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze

1/61 Solární soustavy

Možnosti řešení solárních tepelných soustav

Krycí list technických parametrů k žádosti o podporu z oblasti podpory B - Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností

Solární systémy pro rodinné a bytové domy a další aplikace 1/38

Solární soustavy pro bytové domy

Jiří Kalina. rní soustavy. bytových domech

Solární energie. Vzduchová solární soustava

Možnosti využití solární energie pro zásobování teplem

1/68 Solární soustavy

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI SOLÁRNÍCH KOLEKTORŮ

Základní pravidla pro Specifický cíl 2.1, Prioritní osy 2, Operačního programu Životní prostředí Snížení emisí z lokálního vytápění domácností

Detailní podmínky programu Nová zelená úsporám a obsah odborného posudku

1/58 Solární soustavy

Základní principy využívání sluneční energie pro výrobu tepla, možnosti využití v průmyslu

1/58 Solární soustavy

Dotační program Zelená úsporám. Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách

1/38. jejich měření. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Zdroje energie pro úsporné budovy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad

KONFERENCE TZB 2012 Aqua-therm 2012

Energetické hodnocení solárních soustav ve vztahu k programu Zelená úsporám (C.3) Tomáš Matuška

Solární kolektory a solární soustavy pro obytné budovy. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Technické normalizační informace TNI (revize 2014) solární soustavy TNI (nová 2014) tepelná čerpadla

Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech kotlíková dotace

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION DOLNÍ BAVORSKO

Solární soustavy pro bytové domy

Krycí list technických parametrů k žádosti o podporu: B - Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností

Nová zelená úsporám 2013

ZELENÁ ÚSPORÁM PRO RODINNÉ DOMY DOTACE POUŽITO MATERIÁLŮ Z: WWW. ZELENAUSPORAM.CZ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

Porovnání solárního fototermického a fotovoltaického ohřevu vody

Ekonomické hodnocení solárních soustav

Slunce # Energie budoucnosti

Obnovitelné zdroje energie

Integrace solárních soustav a kotlů na biomasu do soustav pro vytápění budov

Speciální aplikace FV systémů. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze

Sluneční energie v ČR potenciál solárního tepla

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

Pokrytí potřeby tepla na vytápění a ohřev TV (90-95% energie užité v domě)

Energie pro budoucnost

3. Výzva programu NZÚ pro Rodinné domy. Základní informace Hlavní novinky a změny oproti předchozím výzvám Oblasti podpory a podmínky

Představení programů Nová zelená úsporám 2013 a Nová zelená úsporám. wwww.nzu2013.cz Zelená linka:

Ukázka zateplení rodinného domu Program přednášky:

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

Zelená úsporám a Nová zelená úsporám 2013 v praxi

HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 5.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Integrace solárních soustav a kotlů na biomasu do soustav pro vytápění budov

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

PROGRAM "TEPLO SLUNCEM"

Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie

Část A - Identifikační údaje. Část B - Technické parametry budovy před realizací podporovaných opatření IDENTIFIKACE ŽADATELE IDENTIFIKACE NEMOVITOSTI

JAK FUNGUJE SLUNEČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO OHŘEV UŽITKOVÉ VODY A PRO PŘITÁPĚNÍ?

Energetická bilance fotovoltaických instalací pro aktuální dotační tituly

KOMBINACE FVSYSTÉMU A TEPELNÉHO ČERPADLA (PRO TÉMĚŘ NULOVOU BUDOVU)

Představení programu NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM

STRUČNÝ SOUPIS DŮLEŽITÝCH PARAMETRŮ

Zelená úsporám. Program podpory úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. budovách. Odbor GIS Státní fond životního prostředí

ŠTÍTKY ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI KOMBINOVANÝCH SOUPRAV PRO VYTÁPĚNÍ A PŘÍPRAVU TEPLÉ VODY

SEMINÁŘ PRO ŽADATELE 37. výzva IROP

Obnovitelné zdroje energie ve vztahu k výstavbě budov. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

ze zákona 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů:

Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie

Spolupráce hybridního FVT kolektoru a tepelného čerpadla

BYTOVÉ DOMY v rámci 2. výzvy k podávání žádostí

Hodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET

Technická zpráva akce:

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

elios nová zelená úsporám Solární systémy pro ohřev teplé vody a podporu vytápění

Struktura dotačního programu a příklady řešení. Rodinné domy, aktualizace 2013 Zdroj: SFŽP,

Solární energie. M.Kabrhel. Solární energie Kolektory

THRs/THs 2-17 B A ++ A + A B C D E F G B C D E F G /2013

ENERSOL 2015 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

Protokol. o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN ISO 9806

Zelená úsporám. Administrativní požadavky na zařazení kotlů do programu. Ing. Tomáš Poledník Odbor GIS - SFŽP ČR

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy

Část A - Identifikační údaje. Část B - Technické parametry budovy před realizací podporovaných opatření IDENTIFIKACE ŽADATELE IDENTIFIKACE NEMOVITOSTI

SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU

Požadavky tepelných čerpadel

RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí

Bilance fotovoltaických instalací pro aktuální dotační tituly

Připravený k propojení

Výpočet potřeby tepla na vytápění

Transkript:

1/43 Solární soustavy v budovách Tomáš Matuška Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) Fakulta strojní, ČVUT v Praze

2/43 Jaký vybrat kolektor? druh a typ kolektoru odpovídá aplikaci... bazén: sezónní nezasklené celoroční zasklené ploché příprava teplé vody: ploché selektivní kolektory trubkové vakuové (?) podpora vytápění: ploché selektivní kolektory trubkové vakuové kolektory

3/43 Účinnost solárního kolektoru h h 0 a 1 t m t G e a 2 t m t G e 2 h 0 a 1 optická účinnost [-], správně: účinnost při nulové tepelné ztrátě součinitel tepelné ztráty (lineární) [W/(m 2.K)] a 2 součinitel tepelné ztráty (kvadratický) [W/(m 2.K 2 )] hodnoty h 0, a 1, a 2 udává výrobce, dodavatel kolektoru, případně zkušebna na základě zkoušky v souladu s EN 12975-2 konstanty odpovídají zvolené vztažné ploše (apertura, absorbér, hrubá plocha) zvláště u trubkových kolektorů mohou být významné rozdíly

4/43 Plocha solárního kolektoru A a = 0,9 A G A a = 0,75 A G A a = 0,6 A G A a = 0,8 A G

5/43 Solární kolektory - aplikace 1.0 bazény teplá voda + vytápění nezasklený absorbér 0 m/s plochý neselektivní nezasklený absorbér 3 m/s plochý selektivní 0.8 vakuový jednostěnný trubkový vakuový trubkový Sydney 0.6 technologické teplo vysokoteplotní průmyslové aplikace h [-] 0.4 0.2 0.0 G = 1000 W/m 2 0 20 40 60 80 100 120 140 160 t m - t e [K]

6/43 Typické hodnoty Druh kolektoru h 0 a 1 a 2 - W/(m 2 K) W/(m 2 K 2 ) Nezasklený 0.85 20 - Zasklený s neselektivním absorbérem 0.75 6.5 0.030 Zasklený se selektivním absorbérem 0.78 4.2 0.015 Vakuový s plochým absorbérem (1trubka) 0.75 1.5 0.008 Vakuový s válcovým absorbérem (Sydney) 0.65 1.5 0.005

7/43 Výkon solárního kolektoru výkon solárního kolektoru (kolmý dopad, jasná obloha) Q k A k [ h G a ( t t ) a ( t t 0 1 m e 2 m e ) 2 ] instalovaný (nominální, jmenovitý) výkon solárního kolektoru pro definované podmínky (podle ESTIF): G = 1000 W/m 2 t e = 20 C t m = 50 C špičkový výkon kolektoru (bez tepelných ztrát) Q A h G k k 0 G = 1000 W/m 2

8/43 Co požadovat jako doklad o kolektoru? protokol o zkoušce v souladu s ČSN EN 12975 nejlépe z renomované zkušebny, splnění požadavků normy, žádný jiný certifikát není potřeba výkonová zkouška jak je kolektor výkonný, poklady pro projektanty pro navrhování a hodnocení spolehlivostní zkoušky kolik toho kolektor vydrží současná legislativa nenařizuje norma není harmonizovaná, v současnosti v návrhu EN ISO 9806 Solar Keymark značka CEN o splnění požadavků, inspekce výroby, řízení kvality výroby podle ISO 9001

9/43 Zkoušení solárních kolektorů (podle EN) protokol o zkouškách v souladu s ČSN EN 12975 křivka výkonu a účinnosti vnitřní přetlak odolnost proti vysokým teplotám vystavení vnějším vlivům vnější tepelný ráz vnitřní tepelný ráz průnik deště (zasklené) mechanické zatížení odolnost proti nárazu žádné jiné certifikáty k prokázání vlastností nejsou potřeba!

10/43 Nestačí CE značka? kolektor o běžné velikosti do 3 m 2 nesmí (!) být označen CE norma EN 12975-1 (požadavky na kolektory) není harmonizovaná směrnice o tlakových zařízeních 27/93/EC (PED), NV 26/2003 Sb. pravidla vydaná ke směrnici nepokládají SK za tlakové zařízení vzhledem k malému součinu tlak x objem < 50 bar*l může se vztahovat na velkoplošné kolektory (větší objem) Neoprávněné označení CE může být postiženo sankcí ze strany České obchodní inspekce dle zákona č. 22/1997 Sb.

11/43 Solární kolektory legislativní požadavky minimální účinnost vyhláška 441/2012 Sb. požaduje pro nové instalace s investiční podporou tepla z OZE (podle zákona o podporovaných zdrojích energie) 1.0 0.8 h > 0.65 pro 30 K plochý dvojstěnný trubkový 0.6 h [-] 0.4 0.2 0.0 G = 1000 W/m W/m 2 2 h > 0.55 pro 50 K 0 20 40 60 80 100 120 t m - t e [K]

12/43 Účinnost kolektoru 80-90 %? 70 až 80 % reálná účinnost okolo 50 až 70 % zaměňuje se s: optickou účinností (70 až 80 %) pohltivostí absorbéru (90-95 %) uvádět pro jaké podmínky (!) nezaměňovat s účinností celé solární soustavy (35 až 45 %)

13/43 Plochý nebo trubkový kolektor? 1000 jasný den sluneční ozáření 800 plochý atmosférický reálný trubkový vakuový W/m 2 600 400 oblačný den 200 0 0:00 3:00 6:00 9:00 12:00 15:00 18:00 21:00 0:00 3:00 6:00 9:00 12:00 15:00 18:00 21:00 0:00

14/43 Jaký kolektor je lepší? 700 600 k ploše apertury A a t m = 40 C 500 kwh/m 2.rok 400 300 200 100 0 PK1 PK2 PK3 PK4 TP1 TV1 TV2 TV3 TV4 TR1 TR2 TR3

15/43 Jaký kolektor je lepší? 700 600 t m = 40 C k hrubé ploše A G 500 kwh/m 2.rok 400 300 200 100 0 PK1 PK2 PK3 PK4 TP1 TV1 TV2 TV3 TV4 TR1 TR2 TR3

16/43 Jaký kolektor je lepší? 700 600 k ploše apertury A a t m = 80 C k hrubé ploše A G 500 kwh/m 2.rok 400 300 200 100 0 PK1 PK2 PK3 PK4 TP1 TV1 TV2 TV3 TV4 TR1 TR2 TR3

17/43 Dodavatel uvádí zisky kolektoru 525 kwh/m 2.rok hodnota je požadavkem pro splnění podmínek Modrý anděl jedná se o zisk stanovený počítačovou simulací (!) přesně definované solární soustavy pro přípravu teplé vody v lokalitě Wurzburg zásobník: objem, tloušťka izolace, tepelná vodivost izolace potrubí: délka, průměr, tloušťka izolace, tepelná vodivost izolace spotřeba teplé vody: množství, denní profil,... plocha kolektorů se volí pro solární pokrytí 40 % 99,99 % soustav pracuje v odlišných podmínkách!

18/43 Cena kolektorů? 25000 Kč/m 2 bez DPH 21 700 Kč/m 2 17 300 Kč/m 2 15 600 Kč/m 2 20000 15000 ploché atmosférické kolektory trubkové vakuové s plochým absorbérem trubkové vakuové Sydney bez reflektoru trubkové vakuové Sydney s reflektorem 10000 7 000 Kč/m 2 5000 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 32 34 36 39 41 43 45 47 49 50 52 54 56 58 60 62

19/43 Předpoklady instalace solárních soustav snížení spotřeby tepla na přípravu teplé vody omezení spotřeby teplé vody: měření, úsporné armatury omezení tepelných ztrát: tepelné izolace rozvodů, provoz cirkulace snížení spotřeby tepla na vytápění zateplení, výměna oken mechanické větrání se zpětným získáváním tepla pasivní využití sluneční energie, zasklení lodžií rekonstrukce otopné soustavy instalace termoregulačních ventilů, hydraulické vyvážení rozvodů otopných soustav nízkoenergetické domy, pasivní domy, energeticky nulové domy nízkoteplotní otopné soustavy = vhodné pro solární soustavy

20/43 Jaký sklon kolektorů sklon kolektorů x sklon střechy příprava teplé vody: celoroční optimum: 45 sklon 90 přináší pokles zisků o cca 25 až 30 % podpora vytápění: vyšší sklony pro omezení letních přebytků, zvýšení využití v zimním období sklon zásadně > 40 zimní období cca 20 % roční využitelné dopadlé energie nižší zisky i pro vyšší sklony nad 75 konstrukční integrace do fasády, soustava s vysokým pokrytím potřeby tepla = srovnatelné roční zisky

21/43 Kam orientovat kolektory? orientace kolektorů x orientace střechy zásadně orientovat jihovýchod jih jihozápad V Z JV JZ dopadlá energie -18 % -15 % -6 % -3 % plochý kolektor zisky -26 % -19 % -8 % -4 % trubkový kolektor zisky -21 % -15 % -4 % 0 %

22/43 Jak velkou plochu kolektorů? simulační nástroje podrobný výpočet s hodinách, podrobné vstupní údaje Polysun, T*sol, GetSolar postup podle EN 15316-4-3 f-chart metoda = korelační výpočet na základě x1000 simulací ze 70. let solární pokrytí v jednotlivých měsících = f (X, Y) postup podle TNI 73 0302 zjednodušený postup, energetická bilance po měsících omezené použití od 30 do 75 % Operační program životní prostředí, Zelená úsporám

23/43 Program Bilance SS 5.6 (TNI 73 0302) teplá voda vytápění bazén kolektory

24/43 Program Bilance SS 5.6 (TNI 73 0302) podle TNI 73 0302 zpracoval ing. Bořivoj Šourek

25/43 Parametry solární soustavy Roční solární zisk [kwh/rok] dodaný do odběru (spotřebiče) využitý zisk soustavy Q ss,u úspora energie je vyšší, závisí na celkové účinnosti zdroje Měrný roční solární zisk q ss,u [kwh/(m 2.rok)] vztažený k ploše apertury kolektoru A a měrná roční úspora nahrazované energie ekonomické kritérium: úspora / m 2 x investice / m 2 Solární pokrytí, solární podíl f [%] f = 100 * využitý zisk / potřeba tepla (procentní krytí potřeby tepla)

26/43 Jak velkou plochu kolektorů? q ss,u = 400 kwh/m 2 f = 60 %

27/43 Jak velkou plochu kolektorů? q ss,u = 600 kwh/m 2 f = 40 %

28/43 Jak velkou plochu kolektorů? q ss,u = 300 kwh/m 2 f = 65 % s rostoucím solárním pokrytím klesají měrné zisky soustavy

29/43 Bilance potřeby a zisků 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 Q TV, Q k [kwh] 65 % 60 % 40 % 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc

30/43 Jak velkou plochu kolektorů? pasivní dům (vytápění 3000 kwh, teplá voda 3000 kwh) 2000 potřeba tepla [kwh/měs] 1500 1000 500 4 m2 solárních kolektorů = 380 kwh/m2 = 31 % 8 m2 solárních kolektorů = 240 kwh/m2 = 39 % nelze využít v domě 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII měsíc

31/43 Jak navrhnout solární soustavu? ekonomické řešení maximalizace měrných zisků solární soustavy q ss,u [kwh/m 2 rok] = minimalizace plochy kolektorů ekologické řešení maximalizace solárního pokrytí f [%] = maximální nahrazení primárních paliv = maximalizace plochy kolektorů omezené řešení podmínky struktury budovy, omezující parametry (velikost střechy, možný sklon a orientace kolektorů, architektonické souvislosti) správně navržená soustava splňuje očekávání investora

32/43... splňuje reálná očekávání investora trvale vysoká teplota v kolektorech špatně pracující solární soustava! zaručení teploty v zásobníku např. 60 C kdy během roku? kdy během dne? závislé na odběru! funkční solární soustava běží oběhové čerpadlo, předává se energie do zásobníku, kolektor v dosahuje teploty 70 C solární soustava dodává slíbený tepelný zisk během roku měření energetických zisků při definovaných podmínkách u rodinných domů smluvně obtížně podchytitelné

33/43 Jak obstát před soudem (znalcem)? výpočet výpočet předpokládaného zisku pro konkrétní podmínky instalace výpočet hydrauliky držet se obvyklého dimenzování nejvíce sporů probíhá o kombinované solární soustavy pokud se nevejde potřebná plocha na střechu, raději pouze TV neslibovat provoz při zatažené obloze typické pro dodavatele trubkových vakuových kolektorů orientace a sklon i sebelepší kolektor je omezen dopadající sluneční energií

34/43 Jak obstát před soudem (znalcem)? volba vhodných solárních zásobníků pro kombinované soustavy jednoduchost systémů = základ úspěchu překombinované soustavy nefungují, jsou poruchové, ovlivňují komfort (regulace, spolupráce se zdroji,...) nasazení (jednoduchého) měření přínosů dnes běžné, regulátory solárních soustavy obsahují zákazník a dodavatel mají rámcovou kontrolu nad efektivitou provozu zákazník si stěžuje systém nepracuje x měření ukazuje zisk větší než původně vypočtený

35/43 Solární soustavy pro přípravu TV rodinné domy plocha 4 až 8 m 2 objem zásobníku 200 až 400 l solární pokrytí 40 až 65 % solární zisky 300 až 400 kwh/(m 2.rok) bytové domy plochy od 20 až 200 m 2 objem zásobníku 1 až 8 m 3 solární pokrytí 40 až 50 % solární zisky 400 až 500 kwh/(m 2.rok)

36/43 Solární kombinované soustavy rodinné domy plocha 5 až 12 m 2 ; objem zásobníku 400 až 1200 l solární pokrytí nízkoenergetické domy 10 až 20 % pasivní domy 25 až 35 % solární zisky 200 až 350 kwh/(m 2.rok) bytové domy plocha 40 to 200 m 2 ; objem zásobníku 3 až 16 m 3 solární pokrytí 10 až 20 % solární zisky 350 až 450 kwh/(m 2.rok)

37/43 Jak velký solární zásobník? příprava teplé vody 50 l/m 2 kolektorové plochy podpora vytápění 50 až 70 l/m 2 kolektorové plochy závisí, zda je zároveň zásobníkem pro jiný zdroj tepla dřevokotel s ručním přikládáním 50 l/kw automatický na pelety 25 l/kw tepelné čerpadlo 30 l/kw plynový kotel kondenzační 25 l/kw

38/43 Jak velký solární zásobník? kombinovaný zásobník společný pro solární soustavu a hlavní zdroj tepla 10 kw x 25 l = 250 l příklad solární soustava 5 m 2 kotel na pelety nebo kondenzační plynový kotel 2/3 objemu = cca 250 l zásobník 400 l 5 m2 x 50 l = 250 l K

39/43 Jaký kombinovaný solární zásobník? nádrž v nádrži trubkový výměník malá teplosměnná plocha malé odběry 1 2 osoby více než 2x větší plocha větší odběry 3-4 osoby

40/43 Nová Zelená úsporám věcný záměr schválen vládou cíle programu náhrada tuhých paliv v domácnostech (350 tis. domácností) oblasti programu A: snížení spotřeby energie na vytápění realizací komplexního zateplení ve stávajících objektech pro bydlení a budovách veřejného sektoru B: podpora výstavby budov s velmi nízkou energetickou náročností C: výměna lokálních neekologických zdrojů tepla za ekologicky efektivní šetrné zdroje a instalace fototermických solárních systémů na přípravu teplé vody s možností podpory vytápění

41/43 Nová Zelená úsporám výměna zdroje pouze náhrada za spalování tuhých fosilních paliv v kombinaci s komplexním zateplením (A+C) samostatně (C) pouze pro budovy s určitou kvalitou vazba na maximální měrnou potřebu tepla podpora kotlů na biomasu, tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů instalace solárně termických systémů pro teplou vodu nejsou stanoveny žádné další vazby na potřebu tepla podmínky pro zápis do SVT podmínky pro udělení dotace Dokumentace Programu v přípravě... konec března

42/43 Děkuji za pozornost http://www.solarnispolecnost.cz http://www.solar-info.cz

43/43 Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 Česká republika info@solarnispolecnost.cz Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze Technická 4, Praha 6 tomas.matuska@fs.cvut.cz