PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTÍ NOVELIZOVANÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN Platné znění části zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn ČÁST TŘETÍ Změna zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin 26 Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 357/1999 Sb., se mění takto: 1. V 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 13) zní: "c) geneticky modifikovanou rostlinou rostlina, která je geneticky modifikovaným organismem,13) -------------------------- 13) 2 zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.". 2. V 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: "d) geneticky modifikovanou odrůdou odrůda, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny,". Dosavadní písmena d) až m) se označují jako písmena e) až n). 3. V 6 odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní: "b) v případě, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu, doložit, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, jsou zapsány v Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu,4a) -------------------------- 4a) 3 odst. 3 písm. d) zákona č. 153/2000 Sb. 4. V 7 odst. 1 písm. f) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: "g) pokud zahrnuje geneticky modifikované rostliny, jsou tyto zapsány do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu.4a)". 5. V 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní: "i) údaj o funkci genetické modifikace.4b) -------------------------- 4b) 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 153/2000 Sb. 1
6. V 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 4c) zní: "h) zahrnuje-li odrůda geneticky modifikované rostliny, které byly vyřazeny ze Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu.4c) -------------------------- 4c) 9 odst. 7 zákona č. 153/2000 Sb. 7. V 16 odst. 2 se slova "písm. e)" nahrazují slovy "písm. e) a h)". 8. V 28 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní: "(2) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem a) musí být dobře čitelné a nesmazatelné, b) pokud se jedná o rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy, musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu.7a) -------------------------- 7a) 9 odst. 5 písm. b) zákona č. 153/2000 Sb.". 9. V 35 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámek pod čarou č. 11) a 12) znějí: "(3) Řízení o registraci odrůdy podle 5 a následujících zahájené před nabytím účinnosti zvláštního zákona,11) jehož předmětem je registrace odrůdy, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny, se přeruší do doby doložení, že tyto geneticky modifikované rostliny byly zapsány do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního zákona.12) (4) Žadatel, který před nabytím účinnosti zvláštního zákona11) doložil v řízení o registraci odrůdy, že Ministerstvo životního prostředí souhlasí podle 6 odst. 3 písm. b) s pěstováním odrůdy v polních podmínkách v případě, že odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, je povinen do 30 dnů od nabytí účinnosti zvláštního zákona11) požádat o zapsání těchto rostlin do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených do oběhu v České republice podle zvláštního zákona.12) Pokud Ministerstvo životního prostředí rozhodne, že takovou rostlinu nezapíše do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního zákona,12) řízení se zastaví. -------------------------- 11) Zákon č. 153/2000 Sb. 12) 9 zákona č. 153/2000 Sb.". 2
Platné znění části zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), s vyznačením navrhovaných změn ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů 32 Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 357/1999 Sb. a zákona č. 153/2000 Sb., se mění takto: 1. V 2 písmeno a) zní: "a) odrůdou soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, který lze vymezit projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny,". 2. V 8 odstavce 2 a 3 znějí: "(2) Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoumání odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování. (3) Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu.". 3. V 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: "(3) Na okrasné odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu se pro účely dovozu a uvádění do oběhu pohlíží jako na odrůdy druhů v druhovém seznamu neuvedených.". Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 4. V 22 odst. 2 písm. g) se na konci doplňuje tato věta: "U ovocných dřevin, chmele a révy vinné je nutný souhlas udržovatele odrůdy nechráněné podle zvláštního zákona3) pouze pro uznání porostů matečnic, oček a podnoží.". 5. V 31 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: "(3) U druhů neuvedených v druhovém seznamu se povinnost registrace podle odstavce 1 nevztahuje na osobu, která vyrábí nebo uvádí do oběhu obchodní rozmnožovací materiál okrasných druhů.". Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 3
Platné znění části zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn Položka 87 Podání žádosti a) o registraci odrůdy ( 5 zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin) b) o prodloužení registrace c) o uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálnu ( 22 zákona č. 92/1996 Sb.) d) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu ( 31 odst. 1 zákona č. 92/1996 Sb., ve znění zákona č. 357/1999 Sb.) Kč Kč Kč Kč 2 000,- 500,- 50.- Položka 87 Podání žádosti a) o uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálu ( 4 zákona č. /2002 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých dalších zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) b) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu od oběhu ( 16 zákona) c) o registraci odrůdy ( 28 a 29 zákona) d) o prodloužení registrace odrůdy Kč Kč Kč Kč 10 000,- 50,- 100,- 2 000.- 500,- 4
P r a c o v n í n á v r h V Y H L Á Š K A ze dne.2003, kterou se provádí zákon č./2002 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých dalších zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) Ministerstvo zemědělství stanoví podle 2 písm. r), z), 3 odst. 7, 8 a 9, 4, odst. 3 a 6, 5 odst. 1 a 5, 6 odst 3, 7 odst. 5, 8 odst. 3, 9 odst. 1 a 4, 10 odst. 1, 11 odst. 2 a 6, 13 odst. 5, 14 odst. 4, 16 odst. 2, 17 odst. 1 a 4 19 odst. 4, 20 odst. 11 a 41 odst. 1 zákona č.../2001 Sb., o o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o oběhu osiv a sadby) (dále jen "zákon"): 1 Označování kategorií rozmnožovacího materiálu a vymezení počtu generací a stupňů (1) Způsob označování, včetně symbolů a používaných synonym u jednotlivých kategorií rozmnožovacího materiálu stanoví příloha č. (2) Výčet druhů, u nichž se rozmnožovací materiál předstupňů smí vyrábět z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupně, nejvyšší počet těchto generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. této vyhlášky. (3) Výčet druhů, u nichž se základní rozmnožovací materiál vyrábí zuznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu uvádí příloha č.. (3) Výčet druhů, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, počet generací a způsob jejich označování, je uveden v přílohách č. této vyhlášky. 2 Vymezení povinnosti moření osiv (1) Druhy rostlin, jejichž základní rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze mořený, jsou pšenice, žito, tritikále, ječmen, kukuřice, len a cukrovka. (2) Certifikovaný rozmnožovací materiál druhů uvedených v odstavci 1 nemusí být mořen, nepřesahuje-li v něm výskyt škodlivých organizmů hodnoty uvedené v příloze č.. této vyhlášky. 3 5
Způsob podání žádostí a termíny podání žádostí o uznání množitelského pororstu (1) Žádost o uznání množitelského porostu se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. této vyhlášky, na místně příslušných pracovištích odboru osiv a sadby ÚKZÚZ, a to buď podle sídla firmy nebo okresu umístění množitelského porostu. (2) Konečné termíny pro podání žádostí o uznání množitelského porostu jsou uvedeny v příloze č.. této vyhlášky (3) Doklady potřebné k ověření původu osiva použitého k založení množitelského porostu jsou uvedeny v příloze č... této vyhlášky (4) Měrné jednotky hmotnosti a plochy používané v rámci uznávacího řízení pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v příloze č. této vyhlášky 4 Požadavky na minimální vzdálenost množitelského porostu od ostatních a na vlastnosti množitelských porostů (1) Minimální vzdálenosti množitelského porostu od jiných porostů stejného nebo příbuzného druhu, které jsou podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech přílohy č. této vyhlášky. (2) Požadavky na předplodiny v předcházejících letech pro daný druh, jejichž splnění je podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech přílohy č. této vyhlášky. (3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jednotlivých druhů, jejichž splnění je podmínkou jejich uznání, jsou uvedeny v částech přílohy č. této vyhlášky. (4) Požadavky na minimální vzdálenosti množitelského porostu od jiných porostů stejného nebo příbuzného druhu, na předplodiny a na vlastnosti množitelských porostů přehlížených podle schémat pro certifikaci osiv vydaných Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj jsou uvedeny v přílohách č.. této vyhlášky. (5) Další zkoušky a požadované hodnoty výsledků těchto zkoušek předepsané pro jednotlivé druhy, jsou uvedeny v částech přílohy č... této vyhlášky 5 Postupy pro hodnocení množitelských porostů (1) Hodnocení množitelských porostů se provádí v době, kdy je vývoj rostlin pro posouzení nejvhodnější z hlediska jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se hodnotí nejméně jedenkrát. Četnost hodnocení podle druhů je uvedena v částech přílohy č. této vyhlášky. (2) Hodnotí se: a) celkový stav porostu posouzením jednotnosti, vyrovnanosti, zapojenosti a zdatnosti rostlin, popřípadě stupeň polehnutí a předpokládaný výnos, b) čistota druhu, c) pravost a čistota odrůdy, d) zaplevelení porostu, e) zdravotní stav porostu, 6
f) minimální vzdálenost porostu od jiných porostů stejného druhu jiné odrůdy nebo příbuzného druhu, jkao ochrana před nežádoucím opylením, popřípadě jako ochrana před přenosem nebezpečných chorob a škůdců, g) technická izolace porostu zjištěním, zda není nebezpečí, že při sklizni dojde k mechanickým příměsím jiných druhů nebo odrůd jiných kategorií, generace h) zajištění předepsaných technologických opatření (3) Porost, který nevyhovuje požadavkům pro kategorii, ve které byl přihlášen, je možno se souhlasem žadatele uznat v kategorii, které při hodnocení porostu odpovídá. 6 Podání žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, zkoušky potřebné ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu a požadavky na tyto vlastnosti (1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. této vyhlášky, na pracovištích odboru osiv a sadby ÚKZÚZ, kde byla podána žádost o uznání množitelského porostu. (2) Pro zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu se u jednotlivých druhů provádějí zkoušky uvedené v části.. přílohy této vyhlášky (3) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů jsou uvedeny v částech přílohy č... této vyhlášky 7 Náležitosti čísla partie (1) Každá partie rozmnožovacího materiálu má své identifikační, které je až do konečného spotřebování rozmnožovacího materiálu neměnné a skládá se a) z ročníku sklizně, popřípadě ročníku dovozu nebo ročníku přípravy, b) ze čtyřmístného registračního čísla dodavatele, c) z pětimístného pořadového čísla d) z dvojmístného označení pořadového čísla vyrobené partie z množitelského porostu nebo vzniklé mícháním osiva již uznaného. (2) Vzor čísla partie a rozmezí čísel používaná pro pětimístné pořadové číslo u partie osiv vyrobených přímo z uznaného množitelského porostu, u osiv z dovozu, osiv uznaných a po té smíchaných (dále jen egalizované osivo ), u směsí osiv je uveden v příloze č. této vyhlášky. (3) Způsob číslování partií osiv určených pro vývoz, balených a označovaných podle certifikačních schemat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je uveden v příloze č.. 8 Vedení evidence při výrobě a úpravě rozmnožovacího materiálu (1) Evidence při výrobě a úpravě rozmnožovacího materiálu může být vedena jak ve fyzické tak elektronické podobě, vždy však způsobem zaručujícím následnost jednotlivých dat a znemožňujících jejich dodatečnou manipulaci. Jednotlivé závazné položky evidence jsou : a) druh, odrůda, kategorie, generace 7
b) původ, tj. identifikace množitelského porostu, prvotní výrobce, dovozce a pod. c) datum příjmu b) množství přijaté k úpravě c) způsob úpravy d) množství získané po úpravě e) čísla jednotlivých partií f) typ a počet obalů včetně číselné řady použitých úředních návěsek g) datum a potvrzení úředního vzorkování h) výsledek uznávacího řízení i) vydané množství j) odběratel vzor tiskopisu výrobní evidence zahrnující body a) až h) je uveden v příloze č... této vyhlášky (2) Při uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením zkoušek klíčivosti podle 9 zákona, bude v evidenci podle odstavce (1) dále uvedeno a) slova uvedeno do oběhu před ukončením zkoušky klíčivosti b) výsledky předběžného rozboru., tj. vlhkost, čistota, výskyt jiných rostlinných druhů a klíčivost, přičemž výsledky úředního zkoušení budou zřetelné odděleny. Vzor potvrzení pro odběratele o kvalitě rozmnožovacího materiálu vydaného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti je přílohou této vyhlášky č.. (3) Průvodními doklady k uvedené evidenci jsou : vážní lístky, příjemky, výdejky, dodací listy, (případně nákladové listy) a faktury. Na všech průvodních dokladech mimo jiné bude podle jejich účelu uvedeno : množství rozmnožovacího materiálu, druh, odrůda, kategorie, generace a číslo partie ( případně porostu) rozmnožovacího materiálu na výdajových dokladech - dodacích listech a fakturách - mimo toho bude výsledek uznávacího řízeni a základní údaje o kvalitě rozmnožovacího materiálu vztahující se k jeho následnému využití. (4) Rozmnožovací materiál na skladě bude vždy uložen odděleně v ucelených celcích, označených v souhlasu s vedenou evidencí, údaji týkajícími se: druhu, odrůdy, kategorie, generace, čísla partie, množství a počtu obalů. 9 Požadavky na vlastnosti standardního rozmnožovacího materiálu Vlastnosti, které musí mít standardní rozmnožovací materiál, jsou uvedeny v příloze č. této vyhlášky 10 Evidence, vzorkování a evidence míchání travních směsí (1) Každou ohlášenou směs osiv ústav zaeviduje a přidělí jí pro výrobu v daném kalendářním roce registrační číslo, které se stává součástí čísla partie. Složení směsi pod daným číslem závazné a nelze je měnit (2) O každé přípravě jednotlivých partií směsi je vyhotoven míchací protokol, formulář tohoto protokolu je uveden v příloze č. této vyhlášky (3) Ústav odebere úřední vzorek z každé vyrobené partie směsi pro následnou kontrolu dodržení poměru jednotlivých komponentů ve směsi a jejich kvality při vzorkování bude předložen ke kontrole vyplněný míchací protokol a doklady o původu jednotlivých komponentů při míchání použitých. 8
11 Evidence a vedení záznamů při výrobě sazenic zelenin Dodavatel vede evidenci o a) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě sazenic zelenin, b) původu použitého rozmnožovacího materiálu c) 12 Způsob registrace a ohlašování činnosti 13 Množství rozmnožovacího materiálu které je možné dovézt u odrůd o jejichž registraci byl Ústav požádám je pro jednotlivé druhy uvedeno v příloze č.. této vyhlášky. 14 Označování, uzavírání a balení (6) Požadavky na úřední návěsku rozmnožovacího materiálu jsou: a) návěska z neroztržitelného materiálu, jejíž velikost je pro osivo a sadbu brambor nejméně 110x67 mm a pro rozmnožovací materiál trvalých kultur ve svazcích nejméně 120x20 mm, b) nalepovací etiketa minimálně stejných rozměrů, c) potisk obalů minimálně stejných rozměrů, d) všitý pruhy polyetylénové folie, v odpovídají barevností s potiskem minimálně stejných rozměrů. (2) Barevné odlišení úředních návěsek podle kategorie, popřípadě podle generace rozmnožovacího materiálu a specifika pro návěsek pro rozmnožovací materiál uznávaný podle schémat OECD včetně vzorů je uvedeno v příloze č. této vyhlášky. (3) U obalů, u kterých by mohlo dojít k odtržení nebo poškození úřední návěsky, se vkládá úřední návěska i dovnitř obalu, tato návěska pak musí nést zřetelné označení KOPIE (4) Za úřední pojistku jsou považována tato opatření: a) plomba z nebarveného plechu, b) nálepka nebo samolepící páska neodstranitelná bez porušení, c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů, d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva, pokud obal nemá jiný otvor, uzávěr má délku nejméně 22% šířky obalu a jedná se o semena odpovídající velikostí nejméně semenům pšenice, e) samolepící nebo svařovací uzávěry papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor, a nemohou být otevřeny bez porušení, f) strojově prošitý obal zamezující záměně, 9
g) plechové obaly, které nelze otevřít bez poškození, (5) Opatření uvedená v odstavci 4 se nevztahují na volně loženou sadbu brambor určenou konečnému spotřebiteli, ta se označuje viditelně umístěnou návěskou, která je součástí dokladů k partii. (7) Další údaje, jimiž musí být označen rozmnožovací materiál jsou: a) úprava osiva obrušováním, inkrustací, obalováním, do výsevových pásů, b) kalibrace, c) třídění, d) u obalovaného osiva počet semen na jednotku hmotnosti, e) způsob chemického ošetření, f) u směsí bude uvedeno Směs osiva pro (účel použití) g) u certifikovaného osiva určeného na míchání pro výrobu sdružených odrůd musí být na každé složce uvedena její funkce mateřský nebo otcovský komponent pro a název konečné sdružené odrůdy h) u sdružených odrůd název odrůdy s upřesněním Sdružená odrůda 15 Malé balení (1) Hmotnost nebo počet kusů, které se považují za malé balení, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v příloze č. této vyhlášky. (2) Malá balení se označují údaji uvedenými v příloze č. této vyhlášky. (3) Za malé balení se nepovažuje balení vzniklé rozvažováním rozmnožovacího materiálu u prodejce. XXXXXXXXXXXXXXXXXXXX 16 Pravidla následné kontroly 17 Přechodná ustanovení (1) Při uznávání porostů založených před účinností zákona se podle této vyhlášky nepostupuje, při uznávání porostů jetelovin a trav se podle ní postupuje od 1.ledna 1998. (2) Osivo jetelovin a trav připravené z porostů založených před účinností zákona lze vzorkovat i z neuznaných porostů, nejdéle však do 31. prosince 1997. (3) Úřední návěsky a plomby používané před účinností zákona nesplňující náležitosti této vyhlášky lze užívat do 30. dubna 1997. (4) Úřední návěsky používané před účinností zákona č. 357/1999 Sb. nesplňující náležitosti této vyhlášky jsou platné do vyčerpání zásob. (5) Osobě, která nepožádá o registraci podle zákona č. 92/1996 Sb. ve znění zákona č. 357/1999 Sb., ale činnost provozovala v souladu se zákonem č. 92/1996 Sb. a má u trvalých kultur (ovocné druhy, vinná réva, chmel) rozpracovanou výrobu, se stanovuje dvouletý doběh k uznávání, umožňující dopěstování a uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu z porostů založených před účinností novely. (6) U druhů nově zařazených do Druhového seznamu je možno uvádět do oběhu rozmnožovací materiál v kategorii obchodní rozmnožovací materiál do roku 2003. 10
18 Zrušovací ustanovení Ve vyhlášce Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb. a vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 162/1996 Sb., se část 1 vypouští. 19 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: 11
P r a c o v n í n á v r h V Y H LÁ Š K A ze dne 2003, kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a metody zkoušení osiv a sadby Ministerstvo zemědělství stanoví podle 7 odst. 5 zákona č./2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o oběhu osiv a sadby): 1 Pojmy (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) odběrem vzorků b) dílčím vorkem malé, přibližně stejné množství osiva nebo sadby, které se odebírá jednorázově z náhodně vybraných míst partie c) souhrnným vzorkem vzorek vzniklý sesypáním a promícháním všech dílčích vzorků z jedné partie d) průměrným vzorkem část souhrnného vzorku získaná dělením podle stanovených metod e) laboratorním vorkem průměrný vzorek o předepsané minimální hmotnosti určený k zaslání do laboratoře. V některých případech to může být i celý souhrnný vzorek f) rezervním vzorkem vzorek připravený stejným způsobem jako laboratorní vzorek. Připravuje se na žádost majitele osiva nebo na základě úředního požadavku; musí mít označení Rezervní vzorek g) úředním vzorkem vzorek odebraný a adjustovaný vzorkovatelem, který má k odběru vzorků pověření ústavu h) vzorkem na vegetační zkoušku část průměrného vzorku určená pro vegetační zkoušku ke stanovení druhové a odrůdové čistoty, pravosti a zdravotního stavu i) společným vzorkem průměrný vzorek společně odebraný a adjustovaný dodavatelem a odběratelem j) soukromým vzorkem vzorek, který neodpovídá požadavkům na úřední nebo společný vzorek k) homogenitou osiva (stejnorodostí) jednotnost partie osiva v rámci přirozené variability z hlediska hodnot příslušné vlastnosti l) heterogenitou osiva (různorodostí) nejednotnost partie osiva, kde jednotlivé složky, charakterizující jakost, nejsou rozloženy rovnoměrně. m) atd. Odběr vzorků osiv a sadby 2 (1) Při odběru vzorků (dále jen vzorkování ) osiv a sadby prováděném v rámci uznávacího řízení a kontroly výroby a oběhu osiv a sadby se používají postupy uvedené v této vyhlášce. 12
(2) Vzorkování vykonává jen osoba (dále jen vzorkovatel ), která byla pro tuto činnost proškolena a písemně pověřena ústavem. (3) Partie osiva připravená ke vzorkování má být promíchána a upravena tak, aby byla dostatečně homogenní. Při vzorkování nemají být zjištěny příznaky heterogenity partie. Vzorkování lze odmítnout, je-li partie tak heterogenní, že rozdíly mezi dílčími vzorky jsou patrné na první pohled. V případě pochybnosti může být provedena zkouška heterogenity podle postupu uvedeného v Příloze 1. (4) Partie osiva nesmí překročit hmotnost, která je stanovena v Příloze 2 o více než 5 %, větší množství se musí rozdělit na více samostatných partií. (5) Partie má být uložena v pytlích, velkoobjemových vacích nebo kontejnerech samostatně uzavíratelných, které se dají zaplombovat a jsou opatřeny pro identifikaci návěskou nebo vyznačením předepsaných údajů přímo na obale. (6) Obaly mají být vzorkovatelem nebo pod jeho dohledem zaplombovány nebo mohou být použity samozavírací obaly, tzv. ventilové pytle. Funkci samozavíracího obalu plní ventilový pytel, jehož manžetový rukáv je delší než 20 % šířky pytle, je-li plněn osivem velikosti pšenice a větší a je-li plný. U semen menších než pšenice musí být ústí ventilu plombováno lepícím uzávěrem, popř. opatřeno specielními kovovými uzávěry. (7) Partie osiva má být uložena tak, aby každý jednotlivý obal nebo díl partie byl snadno přístupný. Na požádání vzorkovatele musí vlastník osiva podat úplnou informaci o přípravě a míchání partie. (8) Pro vzorkovatele musí být připraveny k dispozici potřebné technické pomůcky a připraveny průvodní doklady a sáčky s vyplněnými údaji. (9) Vzorkování za účelem vystavení oficiálních dokladů smí vykonávat jen vzorkovatel, který byl pro tuto činnost vyškolena a písemně pověřen ústavem. 3 (1) Při odběru dílčích vzorků se používají technické pomůcky a metody uvedené v Příloze č. 1. (2) Z partie osiva se odebírají dílčí vzorky v minimálním počtu stanoveném v Příloze č. 2. Obaly k odběru dílčích vzorků se volí náhodně, přičemž se střídá odběr z jejich horní, střední a dolní části. (3) Ke stanovení škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Postup odběru vzorku je uveden v Příloze č. 3. (4) K určení heterogenity osiva se odebírají samostatné vzorky z jednotlivých, náhodně vybraných obalů, přičemž se odebírají samostatné dílčí vzorky z horní, střední a dolní části obalu. Hmotnost každého takového vzorku nemá být menší než polovina hmotnosti laboratorního vzorku předepsaného pro zkoušený druh. Postup vzorkování na heterogenitu a počet samostatných vzorků je uveden v Příloze č. 4 4 (1) Pokud se dílčí vzorky jeví jako jednotné, sloučí se, čímž vznikne souhrnný vzorek. Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, má být celý doručen do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, může být považován za laboratorní vzorek bez redukce. 13
(2) Laboratorní vzorek, popř. rezervní vzorek se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou metod uvedených v Příloze č. 5 5 (1) Minimální hmotnost laboratorních vzorků podle jednotlivých druhů je uvedena v Příloze č.5, tab. 1. Hmotnost laboratorních vzorků směsí se volí podle druhu, který má ve směsi nejvyšší hmotnostní podíl. (2) U malých partií osiva cenných druhů, specielních odrůd nebo hybridů, které se rovnají nebo jsou menší než 1 % stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může mít laboratorní vzorek hmotnost sníženou až na úroveň hmotnosti předepsané pro zkušební vzorek na rozbor čistoty.v tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí. (3) Nedodržení předepsané hmotnosti laboratorního vzorku je důvodem pro odložení laboratorních zkoušek do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku tvoří případ nedodržení hmotnosti podle odstavce 2, jedná-li se o drahé osivo; zde může být rozbor proveden dle možnosti (např. jen klíčivost z 200 semen) a v certifikátu o rozboru bude uvedena následující poznámka: Zaslaný vzorek vážil jen.g (nebo: obsahoval jen semen), což neodpovídá předepsaným požadavkům pro zkoušení osiva. (4) Pro stanovení vlhkosti osiva se předepisuje minimální hmotnost laboratorního vzorku a) 100 g u obilnin (vyjma prosa), luskovin, kukuřice a čiroků; b) 50 g u ostatních druhů (které se nešrotují), přičemž podmínkou je, že vzorkovnice musí být zcela naplněna. (5) V odůvodněných případech (měření vlhkosti na elektrickém vlhkoměru) může být vyžadována vyšší hmotnost vzorku. 6 (1) Každý laboratorní vzorek musí být označen tak, aby byla zřejmá souvislost mezi partií a vzorkem. Úřední, právně závazné doklady o výsledcích rozboru se vydávají jen na základě úředně odebraných a plombovaných vzorků. Výsledky rozboru společného vzorku jsou právně účinné jen pro strany, které společný vzorek odebraly. (2) Plomby určené k plombování úředních vzorků smí být vydány jen vzorkovateli. (3) Vzorky musí být zabaleny tak, aby bylo vyloučeno jejich poškození při přepravě. Vhodným obalem pro laboratorní vzorky jsou pevné dvouvrstvé papírové nebo plátěné sáčky. Do neprodyšných obalů se balí pouze vzorky ke zkoušení vlhkosti a vzorky osiv záměrně podsušených k balení do plynotěsných obalů. V obou případech má být v laboratorních vzorcích co nejméně vzduchu. Ve všech ostatních případech nemají být vzorky, u nichž má být zkoušena i klíčivost, baleny do neprodyšných obalů. (4) K zasílanému laboratornímu vzorku se přikládá vyplněný, vzorkovatelem a držitelem osiva podepsaný doklad. Tento doklad se vkládá buď přímo do vzorku 14
nebo do samostatného obalu, který se zaplombuje. Je-li osivo chemicky ošetřeno musí být název přípravku v dokladu uveden. (5) Laboratorní vzorky, pečlivě zabalené proti poškození při přepravě, musí být bez zbytečného prodlení odeslány k laboratorním zkouškám. Vzorky v papírových sáčcích, které mají být odeslány poštou se vkládají jednotlivě do plátěných sáčků. Plombuje se pak plátěný sáček. Odběr vzorků sadby 7 (1) Účelem vzorkování je získat dostatečně velký vzorek, v němž jsou všechny složky zastoupeny v takovém poměru, jako v celé vzorkované partii. (2) Velikost partie nesmí překročit hmotnost, která je stanovena v Příloze o více než 5 %.Tato Příloha uvádí i nejmenší hmotnost průměrného vzorku. (3) Partie připravená ke vzorkování musí být homogenní. (4) Partie sadby připravená ke vzorkování může být uložena v pytlích nebo ohradových paletách. Tyto obaly mají být vzorkovatelem nebo pod jeho dohledem zaplombovány a opatřeny úřední návěskou. Ve výjimečných případech a se souhlasem ústavu mohou být vzorky odebírány z volně ložené sadby. (5) Pro vzorkovatele musí být k dispozici potřebné technické pomůcky (váha s přesností 0,1 g, čtvercové měřidlo, nádoba na omytí vzorku sadby pro mechanický rozbor, vzorkovnice). (1) Vzorkování sadby brambor z obalů se provádí v souladu s přílohou č. 8 (2) Pro účely stanovení virových chorob se provádí vzorkování sadby brambor přímo z množitelských porostů. Pro srovnatelnost výsledků posklizňových a polních vegetačních zkoušek se odebírají souběžně z týchž rostlin dva samostatné souhrnné vzorky. Souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozlodžených po pozemku a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou. Z každého trsu se odebírá jedna, resp. Dvě hlízy střední velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna dává do vzorku pro laboratorní posklizňovou zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku. Pokud nebyl vzorek pro posklizňovou zkoušku odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti. Jeden vzorek obsahuje 11O hlíz. (3) Dílčí vzorky u sadby brambor po sklizni se odebírají hrstěmi (sevřením obou rukou) bez výběru, včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby. (4) Průměrný vzorek se připraví promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost uvedenou v Příloze 3. (5) Pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře propustné. Vzorky musí být označeny tak, 15
aby byla zřejmá souvislost mezi vzorkovanou partií a vzorkem. Doklad o vzorkování podepsaný žadatelem a vzorkovatelem se vkládá buď přímo ke vzorku nebo do samostatného obalu. Obaly zajišťuje žadatel. (6) Úřední vzorek a samostatný obal s dokladem musí být zaplombovány osobou pověřenou odběrem vzorku. Vzorky zabezpečené proti poškození se v co nejkratším termínu doručí ke zkouškám. 9 (1) Z partie sadby cibulové sazečky, česneku, květinových cibulí a hlíz v obalech s hmotností nad 30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto: a) při počtu obalů jeden až 10 z každého obalu, b) při počtu obalů 11 až 30 z každého třetího obalu, nejméně však z 10 obalů, c) při počtu obalů nad 31 z každého pátého obalu, nejméně však z 10 obalů. (2) Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně sestaví se obaly tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po l00 kg. Každá vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal a postupuje se podle odstavce 1. (3) Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek a to: - při hmotnosti do jedné tuny pět dílčích vzorků; - při hmotnosti nad jednu tunu 10 dílčích vzorků. (4) Dílčí vzorky se odebírají rukou, případně lopatkou, do velké nádoby, kde se důkladně promíchají. (5) U sadby česneku, cibulovitých a hlíznatých květin se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků. (6) U cibulové sazečky se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož hmotnost má být asi čtyřikrát větší než hmotnost průměrného vzorku stanovená v Příloze 3. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce a rozdělí dvěma úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se použije jako průměrný vzorek. (7) Rezervní vzorky se připravují jen na žádost žadatele. Převzetí a uložení laboratorních vzorků 10 (1) Při převzetí doručených vzorků se kontroluje, zda vzorky mají všechny předepsané náležitosti. Kontroluje se a) druh plomby nebo pečeti a jejich neporušenost a neporušenost obalu (u společných vzorků se popíše druh uzavření), b) souhlasnost údajů (zvláště čísla partie) na sáčku a na přiloženém dokladu a úplnost údajů na dokladu. (2) Vzorky ke stanovení vlhkosti a vzorky ke stanovení škůdců se zkoušejí přednostně a po ukončení rozboru se likvidují. 16
(3) Také ostatní vzorky je nutno zkoušet co nejdříve po jejich doručení. Skladování zvláště při vyšších teplotách může ovlivnit dormanci, nebo se může zvýšit počet tvrdých semen u druhů Fabaceae. (4) Po provedení zkoušek se laboratorní vzorky archivují nejméně do konce nejbližšího vegetačního období příslušné plodiny. Vzorky, na základě kterých byl vystaven mezinárodní certifikát, se skladují po dobu jednoho roku od vystavení certifikátu. Podmínky skladování mají být takové, aby se snížila možnost změny jakosti osiva ve vzorcích na minimum. Je-li nutno v archivu některé vzorky předčasně likvidovat (výskyt škůdců), musí být o jejich likvidaci proveden záznam v příslušné evidenci vzorků. Laboratorní zkoušení osiv a sadby 11 (1) K laboratornímu zkoušení osiv a sadby se používají zejména metody zkoušení, které jsou kompatibilní s mezinárodními metodami pro zkoušení osiv vydaných Mezinárodní asociací pro zkoušení semen. (2) V přílohách č.. Jsou uvedeny metody zkoušek pro zjišťování vlastností osiva s označením I pro metody mezinárodně platné a N pro metody národní. (3) Pro potřeby laboratorního zkoušení se z laboratorního vzorku připravuje vzorek zkušební, jak je uvedeno v Příloze č... tak, aby bylo dosaženo minimální hmotnosti uvedené v Příloha 2, Tabulka 1, Sloupec 3. (4) V rámci laboratorního zkoušení se provádějí zkoušky a) čistota osiva b) početní stanovení jiných rostlinných druhů c) klíčivost osiva d) biochemická zkouška klíčivosti e) zdravotní stav osiva f) pravosti druhu a odrůdy g) vlhkosti h) hmotnosti tisíce semen i) velikostního třídění, jejichž principy a postupy jsou uvedeny v příloze č. (5) Zkoušení obalovaného se provádí podle postupů popsaných v příloze č (6) Zkoušení sadby brambor se provádí podle postupů popsaných v příloze č (7) Zkoušení cibulové sazečky, sadby česneku a sadby cibulovitých a hlíznatých květin se provádí podle postupů popsaných v příloze č 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. 17
P r a c o v n í n á v r h V Y H L Á Š K A ze dne..2003, kterou se stanoví požadavky na rozmnožovací materiál révy, chmele a ovocných druhů Ministerstvo zemědělství stanoví podle 7 odst. 5, 10 odst. 3, 18 odst. 5, 17 odst. 1 a 19 odst 12, zákona č /2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o oběhu osiv a sadby): a) Minimální vzdálenosti množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu jsou uvedeny v částech 3 přílohy 1 této vyhlášky. b) Požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech jsou uvedeny v částech 2 přílohy 1 této vyhlášky. c) (1) Množitelské porosty se hodnotí v době, kdy je vývoj rostlin pro posouzení nejvhodnější z hlediska jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se hodnotí nejméně dvakrát. Četnost a termín hodnocení podle druhů je uveden v částech 2 přílohy č. 1 této vyhlášky. (2) Hodnotí se: - celkový stav porostu posouzením jednotnosti, vyrovnanosti, zapojenosti a zdatnosti rostlin - pravost a čistota druhu a odrůdy - agrotechnika - zdravotní stav porostu - izolace porostu zjištěním, zda: rozmnožovací materiál je pěstován na pozemcích, na kterých byl před založením porostu proveden SRS průzkum s negativním výskytem škodlivých činitelů, je porost chráněn před nežádoucím opylením příbuznými druhy nebo jinými odrůdami, případně je-li chráněn před přenosem nebezpečných chorob a škůdců, odrůd není nebezpečí, že při sklizni dojde k mechanickým příměsím jiných druhů nebo 3) Porost, který nevyhovuje požadavkům pro kategorii, ve které byl přihlášen, je možno se souhlasem žadatele uznat v kategorii, které při hodnocení porostu odpovídá. 4) Porost se neuzná při výskytu karantenních škodlivých organizmů nebo silném výskytu ostatních škodlivých činitelů, neodpovídající kvalitě rozmnož. materiálu v důsledku pěstitelských nebo agrotechnických závad. 5) V případě, že se jedná o závadu odstranitelnou (příměsi druhů, odrůd, nedodržení izolace proti mechanickému pomíchání, celková nepřipravenost porostu a další), může 18
žadatel po odstranění závady (v době, kdy lze přehlídku ještě provést) požádat o novou přehlídku. Tato přehlídka je provedena za úhradu cestovného žadatelem. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jednotlivých druhů jsou uvedeny v částech 3 a 4 přílohy č. 1.d) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jednotlivých druhů, které jsou podmínkou uznání, jsou uvedeny v částech 5 přílohy č. 1 této vyhlášky. V částech 2 vyhlášky jsou uvedeny postupy hodnocení příslušného rozmnožovacího materiálu a zásady pro vydávání rozhodnutí o uznání. Rozhodnutí o uznání (uznávací list) - pro rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných druhů má platnost jen pro nejbližší výsadbové užití tj. podzim roku vydání rozhodnutí a jaro roku následujícího. U rozmnožovacího materiálu, u kterého ústav rozhodnutí o uznání vydává na množství stanovené kvalifikovaným odhadem, je dodavatel povinen požádat v případě zjištění vyššího počtu ústav o rozšíření rozhodnutí. e) Výčet druhů, jejichž základní rozmnožovací materiál smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, nejvyšší počet těchto generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky. f) Výčet druhů, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, počet generací a způsob jejich označování, je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky. (e, f - u chmele, révy a ovocných druhů jsou též uvedeny v příloze 1 část 2.) g) Rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných druhů je možno uznávat ve zdravotních třídách "viruprostý" (VF) nebo "testovaný" (VT) za předpokladu, že zdravotní třída byla deklarována úředně uznaným a kontrolovaným pracovištěm a tento rozmnožovací materiál splňuje požadavky stanovené v příloze 1 této vyhlášky. Metodické postupy ověřování zdravotního stavu, zařazování rozmnožovacího materiálu do zdravotních tříd a jejich označování musí být v souladu s mezinárodně uznávanými certifikačními schematy EPPO. Příslušná zdravotní třída se uvádí na návěsce jako doplňující údaj o ověření zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu stanovenými testačními metodami. Viruprostý (VF) rozmnožovací materiál, který byl testován a byl shledán neinfekčním v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými metodami, podle nichž pěstební inspekce nezjistila žádný symptom jakéhokoliv viru nebo patogenního původce viru podobného, který byl uchováván za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce a který je považován za prostý všech závažných virů a patogenních původců virům podobných, kteří se u daných druhů ve Společenství objevují. Materiál pocházející přímým vegetativním množením stanoveným počtem etap z tohoto materiálu, který byl pěstební inspekcí shledán prost symptomů jakéhokoliv viru nebo patogenního původce viru podobného a který byl vypěstován a uchováván za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce, se rovněž považuje za prostý virů. Stanovený počet etap se uvede v soupisu pro daný druh sestaveném podle článku 4. Testovaný na virozy (VT) rozmnožovací materiál testovaný na přítomnost virů (v. t.) materiál, který byl podroben testům a byl shledán neinfekčním v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými metodami, podle nichž pěstební inspekce nezjistila žádný symptom určitého viru nebo patogenního původce viru 19
podobného, který byl uchováván za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce a který je považován za prostý určitých závažných virů a patogenních původců virům podobných, kteří se u daných druhů ve Společenství objevují a kteří mohou snížit užitkovou hodnotu materiálu. Materiál pocházející přímým vegetativním množením stanoveným počtem etap z tohoto materiálu, který byl pěstební inspekcí shledán prost symptomů určitého viru nebo patogenního původce viru podobného a který byl vypěstován a uchováván za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce, se rovněž považuje za testovaný na přítomnost virů. Stanovený počet etap se uvede v soupisu pro daný druh sestaveném podle článku 4; h) Konečné termíny pro podávání žádostí o uznávání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu uvádí příloha č. 1 v částech 2. Žádost o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu se podává ústavu na formuláři, jehož vzor je publikován ve Věstníku ústavu.žádost se podává na každou skupinu plodin (chmel, réva a ovocné druhy) a skupinu porostů (školkařské výpěstky, matečné stromy, podnože a dal.) samostatně. V žádosti o uznání se uvádí jen ten rozmnožovací materiál, který je v roce podání přihlášky určen k uvádění do oběhu. Žádost o uznání porostu a rozmnožovacího materiálu z tohoto porostu pocházejícího je společná. Výjimku tvoří žádost o uznání sadby chmele, sazenic révy a semenných porostů ovocných druhů. Pro uznání osiva ovocných druhů se podává samostatná žádost ústavu dle pokynů stanovených pro zemědělské druhy. K povinným přehlídkám se přihlašují též všechny množitelské porosty zaškolkovaných podnoží a rozpěstovaného školkařského materiálu. Přílohou žádosti je osvědčení (formulář uveden ve věstníku ústavu,) ve kterém se uvádí jednotlivé porosty a jejich náležitosti. Do osvědčení pracovník ústavu zaznamená výsledek přehlídky porostu a množství-počet uznaného rozmnožovacího materiálu. Každý dodavatel, který žádá o uznání porostu, předá ústavu do 30.6. přehled ploch množitelských porostů v daném roce (formulář uveden ve věstníku ústavu), který bude podkladem pro výpočet poplatku za uznávání. i) Způsob odběru vzorku osiva ovocných druhů je shodný s metodickými zásadami stanovenými pro zemědělské druhy. j) K ověření původu rozmnožovacího materiálu slouží faktury, dodací listy nebo obdobné důkazní doklady o dodání, obsahující náležitosti - dodavatel, odběratel, datum dodání, druh rozmnožovacího materiálu, název odrůdy, kategorii, generaci (stupeň množení), případně zdravotní třídu, počet kusů nebo hmotnost a číslo rozhodnutí o uznání. k) Každý dodavatel je povinen vést a pravidelně doplňovat základní odbornou dokumentaci a uchovávat ji nejméně 5 let. Základní školkařskou dokumentací je školkařská kniha pro sadbu chmele a révu a školkařská kniha pro ovocné a okrasné druhy (formuláře jsou uvedeny ve věstníku ústavu). Trvalé množitelské porosty (množárny, matečné stromy, podnože...) jsou evidovány na evidenčním listu matečného porostu (formulář je uveden ve věstníku ústavu). Vedení skladové a účetní evidence a její archivace se řídí příslušnými předpisy. l) Vlastnosti rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných druhů jsou hodnoceny již při přehlídkách množitelských porostů, kdy je posuzována vyrovnanost rozmnožovacího 20
materiálu, úroveň pěstitelské péče, jakostní a zdravotní ukazatele jednotlivých rostlin. Vlastnosti rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin s vyjímkou osiva se hodnotí a zaznamenávají do osvědčení při přehlídce množitelského porostu v termínech a podle zásad uvedených v příloze č. 1 částech 2. U chmele a révy se rozmnožovací materiál uznává po sklizni, jeho vytřídění a označení. m) Náležitosti čísla partie se pro trvalé druhy vztahují pouze na osivo ovocných druhů, pro které platí zásady stanovené pro polní plodiny. Maximální hmotnosti partií (dávek) jsou u ovocných druhů stanoveny v příloze 1 částech 5. n) Použití měrných jednotek hmotnosti a plochy je obdobné jako u polních plodin. Uvádí se počty kusů, hmotnost v kg, plocha v metrech čtverečních, ha. o) U rozmnožovacího materiálu (s vyjímkou osiva) chmele, révy a ovocných druhů jsou jeho vlastnosti posuzovány vizuálně a to jak v porostech, tak u sklizeného, vytříděného a označeného materiálu. U základního rozmnožovacího materiálu ústav namátkově aboratorními metodami ověřuje zdravotní stav. Osivo podléhá laboratornímu ověřování obdobně, jak je stanoveno pro zemědělské druhy. Požadavky na porosty a vlastnosti konformního rozmnožovacího materiálu révy a ovocných druhů, jeho balení a označování stanoví příloha č. 1 této vyhlášky. Odrůdy révy a ovocných druhů, u kterých smí být uváděn do oběhu konformní rozmnožovací materiál stanoví příloha vyhlášky č 2. Požadavky na odbornou způsobilost podle 16 jsou uvedeny v příloze č. 3. Rozmnožovací materiál chmele a ovocných druhů, určený pro pokusné účely může být dovezen v úměrném množství nepřesahujícím pokusnou plochu 0,10 ha. Dovoz pro potřeby šlechtění musí odpovídat nezbytnému rozsahu potřeby šlechtitele. Způsoby balení, označování a uzavírání obalů rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných druhů jsou uvedeny v příloze č. 1 částech 6 této vyhlášky. Za úřední pojistku pro svazky rostlin, příp. další obaly jsou považovány: - plomba z nebarevného plechu, - vázací páska pro jednorázové použití - další vhodná opatření stanovená pro zemědělské druhy. c) Požadavky na návěsky jsou: - pro chmel a révu, návěska z neroztržitelného materiálu, jejíž velikost je nejméně 110 x 67 mm (příloha č 4), - pro ovocné druhy návěska z neroztržitelného materiálu, jejíž velikost je nejméně 120 x 20 mm (příloha č 4). Další požadavky na návěsky uvádí příloha č. 1 v částech 6. 21
22