VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU JAVORNÍK NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivů na životní prostředí ZADAVATEL ÚP: ZPRACOVAL: MĚSTO JAVORNÍK ÚNOR 2013 Fišova 403/7, 602 00 Brno Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: emc@ekotoxa.cz

AUTORSKÝ KOLEKTIV Dr. Ing. Milan Sáňka autorizovaná osoba dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí zemědělský a lesní půdní fond Mgr. Zdeněk Frélich ochrana přírody a krajiny, krajinný ráz, kulturní a historické hodnoty Mgr. Pavla Škarková vodní hospodářství, hluk, fotodokumentace Bc. Tomáš Muhr mapové a datové podklady Gabriela Hřivnáčová jazykové korektury 2

OBSAH 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI... 6 1.1 STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 6 1.2 STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR... 6 1.3 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE A POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR... 9 1.3.1 Politika územního rozvoje ČR 2008... 9 1.3.2 Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje... 9 1.4 DALŠÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY... 9 1.4.1 Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje... 9 1.4.2 Krajinný ráz... 10 1.4.3 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací... 10 1.4.4 Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje... 11 1.4.4.1 Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji... 11 1.4.5 Plán oblasti povodí Odry... 12 1.4.6 Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje... 13 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE... 14 2.1 STRUČNÁ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 14 2.1.1 Geologie, geomorfologie, geografický popis a základní klimatické charakteristiky... 14 2.2 VODSTVO A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ... 15 2.2.1 Vodní útvary povrchových vod... 15 2.2.2 Vodní nádrže... 16 2.2.3 Vodní zdroje... 17 2.2.4 Aktivní zóna záplavového území... 17 2.2.5 Přívalové srážky... 17 2.3 OVZDUŠÍ A HLUK... 18 2.3.1 Imise... 18 2.3.2 Hluk... 18 2.4 OCHRANA PŘÍRODY... 19 2.4.1 Maloplošně chráněná území a Natura 2000... 20 2.4.2 Územní systém ekologické stability... 20 2.4.3 Chráněné druhy živočichů a rostlin... 20 2.4.4 Památné stromy... 21 2.4.5 Krajinný ráz... 21 2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A LESY... 22 2.5.1 Popis půdních podmínek a zastoupení půdních typů... 22 2.5.2 Zemědělský půdní fond... 22 2.5.3 Lesy... 23 2.6 KULTURNĚ, HISTORICKY A ARCHEOLOGICKY CENNÉ OBJEKTY A ÚZEMÍ... 23 2.6.1 Stručný popis historického vývoje širšího území... 23 2.6.2 Stručná historie města Javorník... 24 2.6.3 Hlavní kulturní hodnoty v území a architektura... 24 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY... 26 3.1 VODSTVO A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ... 26 3.2 OVZDUŠÍ A HLUKOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ... 27 3.3 OCHRANA PŘÍRODY... 27 3.4 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A LESY... 27 3.4.1 Lesy... 28 3.5 KULTURNĚ, HISTORICKY A ARCHEOLOGICKY CENNÉ OBJEKTY A ÚZEMÍ... 28 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI... 29 3

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE... 30 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ... 31 6.1 POPIS POUŽITÉ METODY HODNOCENÍ... 31 6.2 POPIS VLIVŮ JEDNOTLIVÝCH SKUPIN ZÁMĚRŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 32 6.2.1 Zastavitelné plochy plochy smíšené obytné... 32 6.2.2 Zastavitelné plochy a plochy přestavby občanské vybavení... 33 6.2.3 Plochy výroby... 34 6.2.4 Plochy sportu a rekreace... 35 6.2.5 Dopravní infrastruktura... 36 6.2.6 Technická infrastruktura... 37 6.2.6.1 Zásobování vodou... 37 6.2.6.2 Čištění odpadních vod... 37 6.2.6.3 Vodní toky a plochy... 37 6.2.6.4 Plynofikace... 37 6.2.6.5 Zásobování elektrickou energií... 38 6.2.7 Koncepce uspořádání krajiny a ÚSES... 38 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 39 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ... 40 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 42 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ... 43 10.1 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 43 10.1.1 Souhrn dalších doporučení pro zlepšení působení územního plánu na životní prostředí... 43 11. PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ... 45 4

SEZNAM TABULEK TABULKA 1: VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (HA) K 30. 6. 2010... 23 SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: GEOLOGICKÉ POMĚRY NA ÚZEMÍ JAVORNÍKA... 15 OBRÁZEK 2: VÝSLEDKY SČÍTÁNÍ DOPRAVY V JAVORNÍKU, V ROCE 2005, ŘSD... 19 OBRÁZEK 3: NOVĚ VYBUDOVANÉ BIOCENTRUM STŘEDNÍ DÍLY.... 21 OBRÁZEK 4: MĚSTO JAVORNÍK 2. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ. (WWW.MAPY.CZ)... 24 OBRÁZEK 5: MĚSTO JAVORNÍK MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA A OCHRANNÉ PÁSMO NEMOVITÝCH KUTLURNÍCH PAMÁTEK. (DATA ÚAP, 2010)... 25 OBRÁZEK 6: NA ČOV V JAVORNÍKU BY MĚLA BÝT NAPOJENA KANALIZACE TAKÉ Z BÍLÉHO POTOKA... 26 OBRÁZEK 7: NAVRHOVANÁ PLOCHA PRO BYDLENÍ VE VÝCHODNÍ ČÁSTI JAVORNÍK-VES.... 33 OBRÁZEK 8: BÍLÝ POTOK NAVRHOVANÁ PLOCHA PRO KOMERČNÍ VYUŽITÍ U HRANICE S POLSKEM. ČÁST DŘÍVĚJŠÍCH OBJEKTŮ JE DEMOLOVÁNA.... 34 OBRÁZEK 9: POHLED NA PRŮMYSLOVÉ PLOCHY U JAVORNÍKA. ÚP PŘEDPOKLÁDÁ DOPLNĚNÍ TĚCHTO PLOCH.... 35 5

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 1.1 STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Státní politika životního prostředí byla zpracována MŽP na období 2004-2010. V současné době je zpracovávána Státní politika ŽP pro období 2011-2020, probíhá proces EIA a schválena by měla být snad v průběhu roku 2011. Do té doby pracujeme s cíli uvedenými v původní verzi. SPŽP je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. SPŽP uvádí základní zásady ochrany životního prostředí: Zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí Zapojení veřejnosti Hospodaření se zdroji a udržitelná spotřeba Princip předběžné opatrnosti Znečišťovatel platí Zásada integrace Ochrana životního prostředí úzce souvisí s většinou sektorových politik a z tohoto zřetele je SPŽP průřezovou politikou, která musí být s ostatními sektorovými politikami jak koordinována, tak do nich integrována. To vyžaduje spolupráci na všech úrovních veřejné správy. SPŽP se soustředí na následující čtyři prioritní oblasti: 1) ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2) udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3) životní prostředí a kvalita života 4) ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší Pro každou z těchto oblastí je stanovena řada prioritních cílů a dílčích cílů a opatření, které by tyto cíle měly naplňovat. Dále jsou zde stanoveny opatření pro hlavní sektorové politiky energetika, těžba nerostných surovin, průmysl, obchod, doprava, zemědělství a lesní hospodářství, ochrana a užívání vod, životní prostředí a zdraví, regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch. Všechny cíle a opatření uvedené v SPŽP nelze vzhledem k jejich obsáhlosti jmenovat. Územní plán by měl být s požadavky a cíly v tomto hlavním strategickém dokumentu v souladu. 1.2 STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR byla zpracována v roce 2004 a zabývá se především časovým obzorem roku 2014, řada cílů však má přesah dlouhodobější do r. 2030. Strategie by měla být konsenzuálním rámcem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů). Měla by být důležitým východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Strategické a dílčí cíle a nástroje jsou zde formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích. K tomu směřují následující strategické cíle: udržet stabilitu ekonomiky a zajistit její odolnost vůči negativním vlivům; 6

podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); zachovat strategickou potravinovou soběstačnost ČR; obhajovat a prosazovat národní zájmy ČR v rámci nejširších mezinárodních vztahů, významných mezinárodních organizací i v rámci bilaterálních vztahů; dosáhnout splnění mezinárodních závazků ČR v oblasti udržitelného rozvoje; přispívat k řešení klíčových globálních problémů udržitelného rozvoje; udržet stabilní stav počtu obyvatel ČR a postupně zlepšovat jeho věkovou strukturu; trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit; podporovat rozvoj lidských zdrojů a dosáhnout maximální sociální soudržnosti; zajistit stálý růst úrovně vzdělanosti ve společnosti, včetně vzdělanosti v kultuře, a tím zajišťovat konkurenceschopnost české společnosti; rozvíjet etické hodnoty v souladu s evropskými kulturními tradicemi; udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit; zpřístupňovat kulturu všem lidem zejména s ohledem na to, že kultura je základní součástí společnosti založené na znalostech a rozvojovým faktorem; podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; bránit posilování možností lobbistických a aktivistických skupin vydávat své partikulární zájmy za zájmy udržitelného rozvoje a takto odůvodněné je prosazovat proti zájmům celku; zvyšovat efektivnost výkonu a zlepšovat činnost veřejné správy v souladu s požadavky udržitelného rozvoje; přijímat opatření při zajišťování vnější a vnitřní bezpečnosti, která by odrážela požadavky ochrany před mezinárodními konflikty a měnící se formy kriminality, včetně mezinárodního zločinu a zejména terorismu. Pro oblast environmentálního pilíře stanovuje SUR tři strategické cíle, jež by měly být naplňovány dílčími cíli: 1. Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí, dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR. Dílčí cíle pro jednotlivé složky ŽP jsou uvedeny níže (zkráceno): Ochrana ovzduší - dosáhnout a dále nepřekračovat imisní limity stanovené pro všechny kategorie látek znečišťujících ovzduší a dosáhnout a dále nepřekračovat národní emisní stropy, stanovené pro látky znečišťující ovzduší. 7

Ochrana vod - dosáhnout a udržet dobrý chemický a ekologický stav povrchových vod a vodních ekosystémů a dobrý chemický a kvantitativní stav podzemních vod. Podporovat rozvoj infrastruktury v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami. Ochrana půdy - zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního horizontu a dosáhnout limitních požadavků na obsah nežádoucích látek, provést opatření k zabránění kontaminace půd ze starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely. Ochrana lesů - zlepšovat druhovou skladbu i věkovou a prostorovou strukturu lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu, resp. stavu umožňujícímu lesním ekosystémům vykonávat všechny jejich přirozené ekologické funkce a podporovat mimoprodukční funkce lesa. Zemědělství - soustavně snižovat podíl orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů. Prosazovat extenzivní principy ekologického zemědělství. Rovnováhou mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi zajišťovat kulturní krajinu. Nevyužívaným a z tohoto hlediska neperspektivním částem zemědělské půdy navracet jejich ekologické funkce. Nakládání s odpady omezovat množství vznikajících odpadů, jejich nebezpečné vlastnosti a zajistit maximální materiálové a energetické využití odpadů. Míra materiálového využití komunálního odpadu by měla do roku 2010 dosáhnout schváleného cíle 50 %. Péče o krajinu - realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; posilování retenční schopnosti krajiny. Urbanizovaná území - omezit znečištění ovzduší a hlukovou zátěž i s akcentem na kvalitu vnitřního prostředí budov; k tomu by mělo přispět i usměrňování dopravy. V oblasti územního plánování regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací (urban sprawl) a při tvorbě územních plánů obcí dbát na větší podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny. Nakládání s přírodními zdroji - minimalizovat materiální a energetické nároky na výrobky a služby, minimalizovat vstupy neobnovitelných zdrojů a maximálně využívat obnovitelných zdrojů. Ochrana biologické a krajinné rozmanitosti - v rámci územního plánování podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny a prostřednictvím vhodných opatření aktivně chránit cenné části území. Staré ekologické zátěže postupně odstraňovat a využít rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných zastavěných ploch (brownfields). 2. Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling). Výroba a spotřeba energie - zvyšovat efektivnost a využívat efektivní formy úspor energie a zajišťovat vhodný poměr spotřeby primárních energetických zdrojů s důrazem na zdroje obnovitelné. Průmyslová výroba - snižovat spotřebu primárních surovin a nahrazovat ji spotřebou druhotných surovin a separovaných odpadů. Podporovat uzavřené výrobní a spotřební cykly, vývoj a aplikaci nízkoemisních, nízkoodpadových a energeticky nenáročných technologií (nejlepších dostupných technik) a veškeré ekonomické aktivity s nízkými materiálními vstupy a s vysokou přidanou hodnotou s cílem soustavně zvyšovat jejich podíl na ekonomické produkci. Podporovat výrobu ekologicky šetrných výrobků a výrobků z obnovitelných surovin a materiálově využitelných odpadů. Výstavba dopravní infrastruktury - minimalizovat nutné zábory území a technickými opatřeními omezovat vliv liniových staveb na složky životního prostředí (již v přípravných stádiích). Strategické plánování - omezovat prostorovou a přepravní náročnost na úrovni státu, krajů a obcí. Územní plánování - při pořizování územních plánů dbát na přednostní využívání stávajících příp. opuštěných, již dříve využívaných ploch (brownfields) a vymezovat Územní systém ekologické stability. 3. Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity). Ochrana klimatu - omezovat (zejména úsporami energie, včetně spotřeby paliv v dopravě, a využíváním obnovitelných zdrojů) emise skleníkových plynů. 8

Ochrana ozónové vrstvy Země - nevyrábět a omezovat využití látek, které ji poškozují, a zajistit účinná opatření pro snížení jejich úniků ze stávajících zařízení, která je ještě obsahují. Zajištění znovuzískávání látek poškozujících ozónovou vrstvu z vyřazených použitých výrobků a zařízení, především za účelem zneškodnění těchto látek. Ochrana ovzduší, vod a půdy - omezovat spotřebu a vypouštění perzistentních organických polutantů a těžkých kovů, bioakumulativních látek a endokrinních disruptorů do životního prostředí. Ochrana ekosystémů a stanovišť planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů - zastavit jejich plošnou a prostorovou redukci a zachovat všechny jejich přirozené funkce. Ochrana biologické rozmanitosti - soustavně zvyšovat biologickou rozmanitost na všech třech jejích úrovních (genové, druhové a ekosystémové). 1.3 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE A POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 1.3.1 Politika územního rozvoje ČR 2008 Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Je nadřazeným dokumentem pro Zásady územního rozvoje krajů a územně plánovací dokumentaci obcí. Politika územního rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. PÚR ČR vymezuje rozvojové oblasti a osy a vymezuje specifickou oblast SOB 3 Jeseníky. Přímo z hlediska vlivů na životní prostředí je zde nutné zmínit požadavek na rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, rozvoj ekologických forem dopravy, cestovního ruchu apod. 1.3.2 Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje stanovují priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Priority se stanovují s cílem vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V souladu s tímto stanovují priority pro oblast životního prostředí, které jsou pro oblast zpracování ÚP obcí v oblastech ochrany ovzduší, ochrany vod, ochrany půdy a zemědělství, ochrany lesů, nakládání s odpady, péče o krajinu a oblasti těžby nerostných surovin. ZÚR dále upřesňují podmínky koncepce ochrany přírodních, kulturních hodnot a civilizačních hodnot území kraje, kde je definována koncepce ochrany přírodních hodnot, koncepce ochrany a využití nerostných surovin, koncepce ochrany kulturních a civilizačních hodnot. Požadavky vyplývající ze ZÚR byly promítnuty do Zadání územního plánu města Javorník. 1.4 DALŠÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY 1.4.1 Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje Koncepci ochrany přírody pro území Olomouckého kraje zpracovala firma Ecological Consulting, spol. s r.o., 2004 a je rozdělena do dvou základních částí. V části analytické jsou shrnuta dostupná data o jednotlivých složkách životního prostředí bezprostředně ovlivňujících zájmy hájené zákonem o ochraně přírody a krajiny. Druhá část představuje vlastní koncepční materiál s hlavními směry a cíly, které by měla ochrana přírody na úrovni Olomouckého kraje sledovat a naplňovat. Koncepce vychází z principů a cílů Státního programu ochrany přírody a krajiny, který byl schválen usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června 1998. Základním principem předkládané koncepce je zachování a obnova biodiverzity a ekologické stability krajiny. 9

Koncepce se zabývá dílčími oblastmi související s danou problematikou (zemědělské ekosystémy, lesní ekosystémy, vodní ekosystémy, ochrana přírody a krajiny). Koncepční část vytyčuje hlavní směry a cíle, které by měla ochrana přírody na úrovni Olomouckého kraje sledovat a naplňovat ke zlepšení stávajícího stavu. Pro jejich dosažení byly proto jednotlivým orgánům ochrany přírody, spadajícím pod působnost kraje, definovány konkrétní úkoly krátkodobé až dlouhodobé. Stanovení cílů bylo provedeno na základě stanovení priorit v rámci jednotlivých sledovaných oblastí. Jejich naplnění zajišťují jednotlivé orgány státní správy ochrany přírody v rozsahu, který jim ze zákona přísluší. K nim byl definován tzv. průběžný cíl, který zahrnuje činnosti a úkoly, které je možno naplňovat postupně v průběhu celého období, pro které byla Koncepce zpracována. 1.4.2 Krajinný ráz Pro zájmové území byla zpracována studie zabývající se krajinným rázem. Jedná se o Oblast krajinného rázu a místo krajinného rázu ORP Jeseník, jež bylo zpracováno společností v roce 2008. Ta se zabývá územím obce s rozšířenou působností Jeseník, a to mimo území CHKO Jeseníky. Studie Oblast krajinného rázu a místo krajinného rázu ORP Jeseník byla zpracována společností v roce 2008. Zabývá se územím obce s rozšířenou působností Jeseník, a to mimo území CHKO Jeseníky. V rámci studie byly vymezeny oblasti krajinného rázu v ORP Jeseníky. Město Javorník a jeho okolí náleží do vymezené oblasti krajinného rázu č.1 Horský a podhorský charakter krajiny území Rychlebských hor a pásma Studničního vrchu a Černé hory a dále oblasti krajinného rázu č.2 - Pahorkatinný leso-polní charakter krajiny území mezi Žulovou - Vidnavou Buková a Starou Červenou Vodou. Zranitelnost těchto oblastí krajinného rázu spočívá např. v přílišném rozvoji rekreačních objektů a poměrně malém a drobném měřítku krajiny, které lze velkými stavbami velmi snadno narušit a potlačit. Podrobněji jsou charakteristiky krajinného rázu popsány dále. 1.4.3 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje byl aktualizován v roce 2006, kapitoly týkající se kanalizací a ČOV i v roce 2009. Jeho zadavatelem je Olomoucký kraj odbor životního prostředí. Tento plán je základním koncepčním dokumentem pro vodohospodářskou politiku, zabývá se konkrétně oblastí zásobování pitnou vodou a odváděním znečištěných vod z území. Ve městě Javorník je vybudován veřejný vodovod, který vlastní a provozuje město. Vodovod je tvořen dvěma systémy, kdy každý má své zdroje a vlastní úpravnu vody. První je vodovod v samotném městě Javorník, druhý vodovod v místní části Bílý Potok. Zdrojem vody pro vodovod Javorník je prameniště Račí Údolí, zdrojem vody pro vodovod Bílý potok je prameniště Horní Hoštice. Stávající systém zásobování pitnou vodou v obci zůstane dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací zachován i do budoucna. Současné zdroje vodovodu jsou schopny bezpečně pokrýt navrhovanou potřebu vody. V návrhu se předpokládá rozsáhlá rekonstrukce vodovodních řadů (rekonstrukce přívodních řadů 2012 2013, rekonstrukce rozvodných řadů po roce 2015). Dále se předpokládá výstavba nového vodojemu 2 x 150 m3 pro vytvoření druhého tlakového pásma, zvýšení akumulace a zabezpečení dodávky pitné vody (2009 2011). Výstavba druhého tlakového pásma umožní bezproblémové napojení lokalit určených pro novou zástavbu. Předpokládané rozšíření vodovodu je 2,06 km, rozšíření vodovodu bude probíhat v závislosti na stavební připravenosti rozvojové lokality. Ve městě Javorník je stávající kanalizační síť oddílného i jednotného systému. Je zde vybudována mechanicko-biologická ČOV pro 3000 EO. Vyčištěné odpadní vody odtékají do Javornického potoka. Kal z ČOV je likvidován kompostováním. ČOV byla uvedena do provozu v roce 1996. Kanalizace i ČOV je ve správě města Javorník. Plán rozvoje uvažuje s dobudováním nové splaškové kanalizace tak, aby jí bylo odváděno 100 % odpadních vod a s rekonstrukcí stávajících nevyhovujících stok (2008-2009). Pro několik objektů, které se nachází 10

severně, směrem k polským hranicím, bude muset být vybudována čerpací jímka s výtlakem na stávající objekty ČOV. Pro dosažení souladu s platnou legislativou je nutná rekonstrukce ČOV a to zejména vzhledem k nutnosti odstraňování nutrientů - fosforu a dusíku a zvýšení spolehlivosti procesu čištění odpadních vod (2008 2009). V dalším období se počítá se zvýšeným přítokem odpadních vod vzhledem k plánovanému připojení místní části Bílého Potoka. Zbývající části Javorníka budou řešeny pomocí septiků nebo domovních čistíren odpadních vod (Horní Hoštice, Travná, Zálesí). Návrh Územního plánu Javorník je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, počítá s doplněním vodovodní sítě, rekonstrukcí ČOV a koridory pro vedení kanalizace. 1.4.4 Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje byl vypracován v roce 2004 společností Fite a.s. Cíle jsou stanoveny pro jednotlivé hlavní oblasti a dále jsou rozvedeny do dílčích opatření pro úroveň kraje. Plán stanovuje následující cíle (výběr): Využívání odpadů - zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010, podporování rozvoje trhu s recyklovanými výrobky a dosažení využívání 50% (75%) hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady - dobudování jednotné a přiměřené sítě zařízení, s využitím současných zařízení, na požadované technické úrovni, podpora vzniku regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady a jejich propojení do jednotné a přiměřené sítě zařízení Ukládání odpadů na skládky - snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládku o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování, zvýšení provozní a technologické úrovně provozovaných skládek Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) ukládaných na skládky - snižování podílu BRKO ukládaných na skládky, zvyšování množství materiálově využívaných druhů odpadů tvořících BRKO vytříděných z komunálního odpadu Nebezpečné odpady - předcházení vzniku nebezpečných odpadů a snížení jejich měrné produkce, minimalizování vlivu NO na zdraví lidí a životní prostředí ve všech fázích nakládání s nimi Autovraky - zvyšování zpracování všech autovraků vozidel kategorie M1 a N1 a tříkolových motorových vozidel s cílem opětovně používat a využívat nejméně v míře 85% (95%) průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně používat a materiálově využívat v míře nejméně 80% (85%) průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok Vyřazená elektrická a elektronická zařízení - zvýšení úrovně sběru tříděných vyřazených elektrických a elektronických zařízení na 4kg na osobu za rok z domácností, zvýšení zpětného odběru použitých elektrických a elektronických spotřebičů a zařízení Pneumatiky - zvyšování zpětného odběru odpadních pneumatik na 60% (80%) hmotnostních z ročního množství uvedeného na trh do roku 2006 (2012), s cílem jejich využití s upřednostněním materiálového využití Výrobky obsahující polyvinylchlorid - předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství zvyšováním podílu recyklovaných výrobků PVC Odpady z obalů - předcházení vzniku odpadů z obalů, zvyšování materiálového využívání vzniklých odpadů z obalů 1.4.4.1 Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji byla zpracována v roce 2009 a její zpracování vyplývá z POH Olomouckého kraje. Studie má za úkol zmapovat současnou situaci v nakládání s bioodpady v OK a stav plnění povinností POH v dané oblasti a současně najít vhodná opatření pro naplnění požadavků daných POH Olomouckého kraje. Hlavním důvodem sledování BRO je snižování ukládání BRO na skládky z důvodů zabránění emisím metanu ze skládek, který je skleníkovým plynem. Studie uvádí hlavní cíle dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu: Biologicky 11

rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do r. 2013 na 50 % a do r. 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995). Cílem strategie je předcházet vzniku biologicky rozložitelných odpadů, omezování ukládání BRO na skládky, přednostní využívání BRO před jejich odstraněním, především skládkováním. Cílem promítnutým do POH obcí je odklon složek BRO ze skládek na materiálové nebo energetické využití v souladu s rozvojem zařízení na využití BRO v kraji. Dále jsou zde uvedena obecná opatření na úrovni kraje (výběr): a) Vytvářet podmínky pro oddělené shromažďování biologicky rozložitelných odpadů z domácností (z údržby zeleně), z živností, průmyslu, úřadů, z údržby měst a obcí tak, aby tento odpad nebyl součástí směsného zbytkového komunálního odpadu. b) Vytvářet podmínky pro omezování znečištění odděleně sbíraného biologicky rozložitelného odpadu jinými odpady, zejména odpady nebezpečnými, které znehodnocují následné produkty vyrobené z biologicky rozložitelných odpadů. c) V maximální míře požadovat zajištění materiálového využívání papíru a lepenky. d) Při návrhu integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v OK se zaměřit na výstavbu kompostáren, zařízení na anaerobní rozklad a na mechanicko biologickou úpravu těchto odpadů, upřednostňovat: separovaný sběr papíru a lepenky, jeho recyklace, kompostování a anaerobní rozklad, upravování odpadů s energetickým obsahem na palivo (alternativní palivo), odpady využívat energeticky. e) Důsledně dodržovat zákaz ukládání na skládky odděleně vytříděných biologicky rozložitelných odpadů s výjimkou řešení krizových situací způsobených živelnými pohromami a jinými mimořádnými událostmi. f) Každoročně vyhodnocovat množství a úroveň snižování podílu biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky a stanovit případné opatření pro dosažení požadovaných změn. 1.4.5 Plán oblasti povodí Odry Vodstvo na území obce Javorník náleží k povodí řeky Odry. Pro tuto oblast byl zpracován Plán oblasti povodí Odry pro období let 2010 2015. Tento plán se mimo jiné zabývá ochranou před povodněmi a vodním režimem v krajině a stanovuje v rámci této problematiky: cíle prevence před povodněmi cíle prevence negativních důsledků suchých období cíle pro zlepšování stavu vodního režimu krajiny V rámci Plánu oblasti jsou pro oblast Javorníku navržena následující opatření: Na úseku povrchových vod: rekonstrukce ČOV a výstavba kanalizace v Javorníku revitalizace koryta Račího potoka v úseku 0,0 5,5 km na VÚ 106 Račí potok revitalizace koryta Bílého potoka v úseku 0,0 1,4 km na VÚ 107 Račí potok/raczyna obecné opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek na VÚ 105 Javornický potok obecné opatření zaměřené na drobné znečišťovatele a menší obce do 2000 obyvatel VÚ 103 Bílá Voda/Kamienica, VÚ 104 Hoštický potok/tarnawka a VÚ 107 Račí potok/raczyna.. Na úseku podzemních vod: 12

obecné opatření - omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody. Návrh Územního plánu Javorníku počítá s rekonstrukcí ČOV a zmiňuje i revitalizaci koryt Račího a Bílého potoka, což je v souladu s v souladu s Plánem oblasti Povodí Odry. 1.4.6 Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje byl aktualizován k roku 2009 a je vydán Nařízením Olomouckého kraje č. 3/2009 ze dne 5.11.2009. Tento program obsahuje také Programový dodatek podle č. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních a strukturálních fondech. V rámci tohoto dodatku jsou stanoveny globální a specifické cíle. Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území zóny Olomouckého kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle jsou: snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); časová naléhavost krátkodobá, snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; časová naléhavost střednědobá, udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; časová naléhavost dlouhodobá dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak; časová naléhavost střednědobá. Program dále stanovuje priority, které se zabývají prioritními znečišťujícími látkami PM 10, NO x a VOC. Priority jsou tedy stanoveny takto: Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10, Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Priorita 3: Snížení emisí těkavých látek 13

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 2.1 STRUČNÁ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 2.1.1 Geologie, geomorfologie, geografický popis a základní klimatické charakteristiky Katastrální území města Javorník se nachází na úpatí Rychlebských hor, které zde pozvolna přecházejí do Vidnavské nížiny. Území města Javorník se nachází v nadmořské výšce 290 m. n.m. Obec se skládá ze sedmi dílčích katastrálních území Javorník-město, Javorník-ves, Bílý potok, Horní Hoštice, Hundorf, Travná u Javorníka a Zálesí u Javorníka a má rozlohu 7743 ha. Počet obyvatel k roku 2010 zde dosahoval 2974. Geomorfologicky patří Javorník k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), na rozhraní oblasti jesenické (východosudetské) (geomorfologický celek Rychlebské hory, podcelek Travenská hornatina) a oblasti Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří (geomorfologický celek Vidnavská nížina). Nejvyšším vrcholem značně hornaté západní části území města je pohraniční Borůvková hora (899 m n. m.), několik dalších vrcholků přesahuje 800 metrů nad mořem. V západní části území se nachází Travenská hornatina budována převážně krystalickými horninami Orlickosněžnické skupiny (migmatity, ortoruly), do které jsou začleněny horniny Stroňské skupiny (pararuly, svory s vložkami kvarcitů a vápenců apod.), staroměstské skupiny (ruly, svory, amfibolity, mramory, kvarcity) a skupiny branné (fylity, svory, ruly, polohy mramorů, kvarcity. Celkově se jedná se o stupňovitou hrást s výrazným okrajovým zlomovým svahem, silně rozčleněná hlubokými konsekventními údolími. Reliéf byl ve čtvrtohorách modelován kontinentálním ledovcem. Na ně směrem na východ navazuje Vidnavská nížina, která je plochou pahorkatinou v SV části Olomouckého kraji při hranici s Polskem. Její střední výška je 270,4 m, složená z třetihorních a čtvrtohorních usazenin, v pleistocénu zaledněna pevninským ledovcem. Vyskytují se zde zbytky ledovcových usazenin, náplavové kužely stékajících z Rychlebských hor, sprašové hlíny. V minulosti zde probíhala těžba nerostných surovin, vyskytuje se zde proto několik poddolovaných území, všechna mimo zastavěné území obcí, v Travné se nacházejí na jeho okraji. Těžba nerostných surovin zde neprobíhá. V řešeném území je vymezeno nevýhradní ložisko stavebního kamene D306990001 a D306990002. V území nacházejí i dvě ložiska hadců (D5277800 Bílý Potok a D5277900 Javorník- Totenkoppe). Dále se zde nachází evidovaný prognózní zdroj stavebního kamene Q 9076000 Horní Hoštice. V území se nacházejí i významné geologické lokality: Čertovy kazatelny - ID 595, Důl Antonín Pelnář ID 819, Javorník Horní Fořt Melchiorova štola - ID 607, Javorník Písečník - ID 970, Javorník ve Slezsku - Podměstí - ID 598, kóta Suť - ID 2555, Zálesí - uranový důl - ID 600, Skalní vrch - kóta 691 - ID 587, Zálesí - Čedičový vrch 745 m - ID 596 a Zálesí - lom s vápenkou - ID 597. 14

Obrázek 1: Geologické poměry na území Javorníka Z hlediska klimatických poměrů se území města Javorník v závislosti na nadmořské výšce nachází ve třech klimatických oblastech. Nejníže položená část přecházející do polské roviny má mírnější ráz jedná se o mírně teplou klimatickou oblast MT7. Samotné území města a jeho okolí spadá do oblasti MT9 a výše položená místa jdou zařadit do chladné oblasti (CH7), která je charakterizována velmi krátkým až krátkým létem, chladným, vlhkým s dlouhým přechodným obdobím. Zima je v těchto polohách delší s delším trváním sněhové pokrývky. Se stoupající nadmořskou výškou klesá počet letních dní, klesá průměrná teplota a zvyšuje se množství srážek. 2.2 VODSTVO A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2.2.1 Vodní útvary povrchových vod Hydrologicky náleží zájmové území města Javorník do úmoří Baltského moře a je součástí povodí řeky Odry, konkrétně jako pravostranné přítoky Kladské Nisy. Jednotlivé vodní útvary jsou dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny na základě sledování ekologického stavu (fyzikálně chemické složky a biologické složky) a chemického stavu. Na území obce zasahují následující útvary povrchových vod (resp. jejich povodí): 103: Bílá Voda/Kamienica (ČHP: 2-04-04-003), hlavním tokem zde je Bílá Voda (ta ovšem neprotéká územím obce Javorník), vodní útvar ovšem zasahuje na k.ú. Hundorf a Horní Hoštice, a to konkrétně tokem Panský potok. Ekologický stav vodního útvaru je nevyhovující (z důvodu vysoké hodnoty BSK 5 ), chemický stav je vyhovující. Na toku je ke zlepšení stavu navrženo pouze obecné opatření zaměřené na drobné znečišťovatele a menší obce do 2000 obyvatel. 15

104: Hoštický potok/tarnawka (ČHP: 2-04-04-010), hlavním tokem zde je Hoštický potok. Útvar zasahuje na k.ú. Bílý potok a Horní Hoštice. Ekologický stav vodního útvaru je nevyhovující (z důvodu vysoké hodnoty BSK 5 a nevyhovujícího nepřímého hodnocení bentosu), chemický stav je vyhovující. Na toku je ke zlepšení stavu navrženo pouze obecné opatření zaměřené na drobné znečišťovatele a menší obce do 2000 obyvatel. 105: Javornický potok po státní hranici (ČHP: 2-04-04-020), hlavním tokem zde je Javornický potok, dále jeho bezejmenný přítok a Obecní potok. Útvar zasahuje na k.ú. Javorník město, Javorník ves, Travná u Javorníka, Zálesí u Javorníka. Ekologický stav vodního útvaru je nevyhovující (z důvodu vysoké koncentrace fosforu a nevyhovujícího nepřímého hodnocení bentosu), chemický stav je vyhovující. Na toku je k dosažení cílů ochrany vod navržena rekonstrukce ČOV Javorník a rekonstrukce kanalizace a déle obecné opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek. Vodní útvar Javornický potok je také vymezen jako silně ovlivněný VÚ. 106: Račí potok po státní hranici (ČHP: 2-04-04-017), hlavním tokem zde je Račí potok, dále Červený potok, který ovšem neprotéká územím obce Javorník. V rámci obce Javorník zasahuje vodní útvar na k.ú. Javorník město, Javorník ves a Zálesí u Javorníka. Ekologický stav vodního útvaru je potenciálně nevyhovující (z důvodu potenciálně nevyhovujícího přímého hodnocení rybí osádky), chemický stav je vyhovující. Na Račím potoce je ke zlepšení stavu navržena revitalizace v úseku 0,0-5,5 km (po roce 2015). 107: Račí potok/raczyna (ČHP: 2-04-04-023), hlavním tokem zde je Bílý potok, dále zde spadá Červenka (Hraniční potok). Útvar zasahuje na k.ú. Bílý potok, Horní Hoštice, Javorník město, Javorník ves, Travná u Javorníka. Ekologický stav vodního útvaru je nevyhovující (z důvodu vysoké hodnoty BSK 5 a nevyhovujícího nepřímého hodnocení bentosu), chemický stav je vyhovující. Na toku je dosažení cílů ochrany vod navržena revitalizace Bílého potoka v úseku 0,0 1,4 km (po roce 2015 a déle obecné opatření zaměřené na drobné znečišťovatele a menší obce do 2000 obyvatel. Vodní útvar Račí potok je také vymezen jako silně ovlivněný VÚ. Z hlediska útvarů podzemních vod řadíme celé území obce ke krystaliniku severní části Východních Sudet severozápadní části. Celkový stav (syntéza chemického a kvantitativního stavu) útvarů podzemních vod je nerizikový. 2.2.2 Vodní nádrže V zájmovém území se nalézá několik drobných vodních nádrží, které plní hlavně funkci ekologickou. Z hlediska vodohospodářského nemají pro hlavní vodoteče zájmového území větší význam. Největší nádrž byla realizována ve východní části Javorníka nádrž biocentra Střední díly. Stavbu tvoří boční nádrž s obvodovou hrází o ploše hladiny stálého nadržení 17,06 ha a přilehlé mokřady. Nádrž je napájena vodou Javornického potoka. Jde o nádrž s dominantní ekologickou funkcí, plnící rovněž řadu vedlejších funkcí. Patří k nim zvýšení jakosti vody, vytváření příznivého mikroklima, poutání vody v krajinném prostředí a mimořádný estetický účinek celého komplexu. Součástí nádrže je netradičně rozsáhlé litorální pásmo, které představuje téměř 20% z plochy nádrže, plynule navazující na okolní terén. Malá vodní nádrž včetně mokřadů a okolních výsadeb je začleněna do přírodního prostředí, respektuje plynulou návaznost na další plánované a stávající biokoridory, lokální biocentra a ostatní přírodní prvky. A to nejen u nás, ale i v sousední Polské republice. V řešeném území se předpokládá úprava nebo výstavba dalších menších nádrží. 16

2.2.3 Vodní zdroje Vodovodní síť Javorníku je tvořena dvěma systémy, kdy každý má své zdroje a vlastní úpravnu vody. První je vodovod v samotném městě Javorník, druhý vodovod v místní části Bílý Potok. Zdroje vody pro vodovod jsou podzemní vody a odběr infiltrované povrchové vody. Zdrojem vody pro vodovod Javorník je prameniště Račí Údolí, zdrojem vody pro vodovod Bílý potok je prameniště Horní Hoštice. Prameniště Račí údolí je tvořeno 17 ti rameními jímkami. Jedná se o jímání podzemní vody pomocí drenáží a infiltrované povrchové vody. Vydatnost podzemní vody z prameniště Račí Údolí je 6,5 l/s. Součástí prameniště Račí Údolí je odběr povrchové vody z Račího potoka 13,1 l/s. Prameniště Horní Hoštice - jímání zde spočívá v infiltrování povrchové vody Hoštického potoka a bezejmenného potoka přes jímací studny. Za tímto účelem byla koryta obou potoků upravena. Byl zde vybudován stupeň z kamenné dlažby a v prostoru před stupeň byla do koryta uložena perforovaná trouba z kameniny, kterou jímaná voda odtéká do jímací studny. V jímací studni pro jímání vody z Hoštického potoka (prameniště U Hájenky ) je umístěno čerpadlo (Q=1,3 l/s, H=45m), které čerpá vodu do spojné jímky. Voda z jímací studny z bezejmenného potoka teče do spojné jímky gravitačně. Jinak je systém z obou potoků stejný. Celková kapacita prameniště je Qmax=5 l/s. Vodní zdroje mají vyhlášená pásma hygienické ochrany. Jedná se o pásmo hygienické ochrany I. stupně, které je oplocené drátěným pletivem a opatřeno brankou. Pásma hygienické ochrany II. stupně jsou označena výstražnými tabulkami na všech přístupových cestách do pásma. Vymezená ochranná pásma je nutno respektovat v plném rozsahu, včetně omezení a stanovených činností pro II. PHO. S ohledem na význam těchto zdrojů vody pro zájmovou lokalitu je nutno pečlivě posuzovat jakékoliv zásahy, které by mohly ohrozit kvalitu nebo vydatnost zdroje. 2.2.4 Aktivní zóna záplavového území Dosud nebyla stanovena záplavová území. Územní plán stanoví doporučení pro protipovodňová opatření (průlehy, protierozní meze a příkopy). 2.2.5 Přívalové srážky Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižují především velkovýrobní způsoby hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodná skladba dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. V rámci RURU pro SO ORP Jeseníky byly vyhodnoceny jednotlivé obce vzhledem k podílu sklonitých pozemků na orné půdě. Z obcí spadajících do SO ORP Jeseník byl Javorník vyhodnocen jako obec s absolutně největším množstvím ploch se svažitou ornou půdou (téměř 96,45 ha, což představuje 6 % veškeré orné půdy na území obce). Obec bývá zaplavována především za přívalových dešťů z rozvodněných vodotečí. Územní plán stanoví doporučení pro protipovodňová opatření (průlehy, protierozní meze a příkopy). 17

2.3 OVZDUŠÍ A HLUK 2.3.1 Imise Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3. V roce 2010 byla situace dobrá a k překročení imisních limitů došlo pouze na malé části města pro benzo(a)pyren. (Zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Jeseník 2008 a 2010) Jak už bylo řečeno, emise vypouštěné do ovzduší ze zdrojů v předmětném území se nemusí v plné míře projevit i v imisní situaci a celá tato problematika je navíc silně závislá na meteorologických podmínkách, kdy dochází ke zhoršeným rozptylovým podmínkám vlivem rozsáhlých tlakových výší od podzimních měsíců do měsíců jarních. Rozsáhlá tlaková výše se projeví hromaděním škodlivých látek v omezeném objemu vzduchu a následně dochází nebo může docházet až k několikanásobnému překračování imisních limitů, v našich podmínkách především pro prachové částice. Každý rok zpracovává ČHMÚ Praha (i když s dvouletým zpožděním) rozptylovou studii veškerých emisních zdrojů v ČR, která je kalibrována na výsledky imisního monitoringu. Tento model v sobě zahrnuje i meteorologické parametry, jako jsou rychlost, směr větru, srážky a inverzní stavy ovzduší. Výsledkem jsou mapy znečištění ovzduší pro jednotlivé znečišťující látky, kdy se vyznačují oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve čtvercích (gridech) 1x1 km. V tomto případě se jedná o oblasti s překročením definovaných ročních limitů pro jednotlivé znečišťující látky. Je možné vytvářet i mapy okamžitých imisních koncentrací (hodinových, denních), kdy koncentrace polétavého prachu může překračovat imisní limity i několikanásobně. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro SO ORP Jeseník jsou v jednotlivých letech různě rozsáhlé, jak už bylo řečeno, především s ohledem na meteorologické podmínky. Na území města Javorník nebyla vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. V datech ÚAP nejsou na území města uváděny žádné velké zdroje znečištění ovzduší. Intenzita dopravy na silnici I/60 procházející městem není oproti jiným městům vysoká, v roce 2005 dosahovala maximálně 3000 aut/24 hodin. Automobilová doprava tedy není významným zdrojem znečištění. Z emisních bilancí vyplývá skutečnost, že emise škodlivých látek do ovzduší nejsou emitovány do ovzduší z velkých zdrojů emisí (REZZO 1), ale naopak vysoký podíl emisí všech sledovaných látek pochází ze zdrojů kategorií REZZO 3 (vytápění domů a bytů). Mezi významné zdroje znečištění v obdobných obcích patří především malé lokální topeniště spalující v nekvalitních kotlích tuhá paliva, v horším případě odpady. 2.3.2 Hluk Hygienické limity hluku a vibrací jsou upraveny Nařízením vlády 148/2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zde jsou stanoveny limity pro pracoviště, ale i pro chráněný vnitřní prostor staveb (obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve 18

stavbách pro výrobu a skladování), chráněný venkovní prostor staveb (prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb) a chráněný venkovní prostor (nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť). Pro chráněný vnitřní prostor staveb je stanovena základní hladina L Aeq, T 40 db plus další korekce (dle Přílohy 2 NV 148/2006 Sb.), např. pro obytné prostory v době mezi 22,00 a 6,00 hodinou se jedná o korekci 10 db. Pokud se jedná o hluk v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy u staveb navržených, dokončených a zkolaudovaných před 1. červnem 2006 přičítá se další korekce + 5 db. Pro chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor je základní hladina L Aeq, T 50 db (40dB pro noční dobu) plus korekce přihlížející k charakteru prostoru (viz Příloha č.3 NV 148/2006 Sb.), např. pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích +5 db. V Javorníku pochází hluk zejména z automobilové dopravy. Dle sčítání dopravy v roce 2005 projelo hlavním tahem (silnice I/60) více než 3000 vozidel denně, z toho 650 bylo nákladních. Dopravní zatížení ve městě bude sníženo po výstavbě plánovaného obchvatu. Stavba zásadním způsobem řeší vedení dopravního spojení mimo historické jádro současné stísněné zástavby města Javorník. Stavba v plné míře zajistí dopravní obslužnost, zvýší bezpečnost dopravy, protože vede převážně mimo zastavěné území. Navrženými levými odbočovacími pruhy a odvedením dopravy z intravilánu zvýší plynulost dopravy. V předkládaném územním plánu je řešena předpokládaná hlučnost z dopravy podél nově navrhovaného obchvatu pásem izolační zeleně v místě kontaktu s plochami určenými k výstavbě. Tímto opatřením dojde nejen ke snížení hlukové zátěže, ale i k omezení prašnosti a imisního zatížení. Obrázek 2: Výsledky sčítání dopravy v Javorníku, v roce 2005, ŘSD 2.4 OCHRANA PŘÍRODY Území Javorníka se nachází v přírodně zajímavém, lesnatém a hornatém území. Není zde vymezeno žádné velkoplošně chráněné území, nachází se zde přírodní rezervace Račí údolí a EVL Račí údolí. Nacházejí se zde také prvky nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES, dva památné stromy, hodnotu má také samotná krajina s vysokým množstvím lesů a mozaikou luk a pásů zeleně v oblasti Travné a Zálesí. Občas je zmiňována snaha (přání) vyhlásit Rychlebské hory jako přírodní park. 19

2.4.1 Maloplošně chráněná území a Natura 2000 V zájmovém území se nachází přírodní rezervace Račí údolí. Důvodem ochrany je zde ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru na svazích okolo Račího potoka. Ve stejné lokalitě, avšak v plošně mnohem významnějším rozsahu, se zde nachází evropsky významná lokalita Rychlebské hory - Račí údolí. Tato lokalita má rozlohu 11,91 km 2 a jedná se o rozsáhlý lesní komplex pralesovitého charakteru s četnými skalními útvary a s enklávami lučních porostů. Význam území spočívá v zachovalosti unikátních lesních porostů, často pralesovitého charakteru. K nejcennějším porostům patří suťové lesy a acidofilní bučiny na nejstrmějších svazích v údolích Račího a Javornického potoka. Struktura lesů v mírnějších partiích svahů je ve větší míře narušena lesním hospodařením, uplatňuje se zde holosečná a clonová těžba s následnými výsadbami smrku ztepilého (Picea abies), buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) či modřínu (Larix decidua). Z význačnějších rostlinných druhů v území rostou udatna lesní (Aruncus vulgaris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum) či růže převislá (Rosa pendulina). Místně je ve stromovém patře hojnější jedle bělokorá (Abies alba), v suťových lesích bývá vtroušen jilm horský (Ulmus glabra). Žijí zde zástupci běžné středoevropské lesní fauny, ze vzácnějších druhů je zde dokladován čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), vydra říční (Lutra lutra), ropucha obecná (Bufo bufo) a tesařík piluna (Prionus coriarius). 2.4.2 Územní systém ekologické stability V území se nachází řada prvků nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES. Nejvýznamnější je nadregionální biocentrum Raší údolí, které se překrývá s vymezením EVL Račí údolí. Dále jsou zde regionální biocentra Borůvková hora na hřebeni Rychlebských hor, RBC Dřínový vrch nad Horními Hošticemi a RBC Červenku v katastru Bílého potoka. Ty jsou doplněny biokoridory. V roce 2010 bylo dokončeno biocentrum Střední díly, které se nachází u hranice s Polskem ve východní části území. Jeho účelem je zadržení vody v povodí toku, vytvoření podmínek pro mokřadní společenstva, vytvoření podmínek pro život vodních živočichů a ptactva, udržení přirozeného vodního režimu v suchém období a zvýšení retence území a rekreační funkce. Okolí tohoto biocentra se s výjimkou některých částí by mělo sloužit také k šetrnému rekreačnímu využití. 2.4.3 Chráněné druhy živočichů a rostlin Dle národní databáze ochrany přírody byly v zájmovém území Javorníka zaznamenány tyto druhy živočichů chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny: vydra říční (Lutra lutra) na Račím potoce a v dolní části Javornického potoka, strnad luční (Miliaria calandra) na více místech především podél menších vodotečí v zemědělské krajině, konipas žlutý (Motacilla flava), ostříž lesní (falco subbuteo), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a skokan zelený (Rana kl. esculenta) na více místech zejména v blízkosti drobných vodních toků a čtyři druhy netopýrů netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr řasnatý (Myotis natterei), netopýr vousatý (Myotis mystacinus) a netopýr velký (Myotis myotis) v zástavbě města Javorníka. 20