PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Obor právo sociálního zabezpečení Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Bakalářská práce Osoby samostatně výdělečně činné v nemocenském pojištění Ivana Klouparová 2010 1
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Osoby samostatně výdělečně činné v nemocenském pojištění zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 2
OBSAH 1 Úvod 4 2 Subjekty nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných 6 2.1 Osoba samostatně výdělečně činná 6 2.2 Lékař, zdravotnické zařízení 8 2.3 Plátce dávky 9 3 Podmínky účasti na nemocenském pojištění 11 3.1 Vznik nemocenského pojištění 11 3.2 Zánik nemocenského pojištění 12 4 Pojistné na nemocenské pojištění 13 5 Dávky nemocenského pojištění 16 5.1 Charakteristika dávek 16 5.1.1 Nemocenské 16 5.1.2 Peněţitá pomoc v mateřství 17 5.2 Obecné podmínky nároku na dávky 17 5.2.1 Podmínky nároku na nemocenské 19 5.2.2 Podmínky nároku na peněţitou pomoc v mateřství 20 5.2.2.1 Poskytování peněţité pomoci v mateřství muţi 21 5.3 Výpočet dávek nemocenského pojištění 22 5.4 Doba poskytování dávek nemocenského pojištění 25 6 Uplatňování nároku na dávku 28 6.1 Uplatňování nároku na dávku s prvkem EU 29 7 Povinnosti osoby samostatně výdělečně činné v nemocenském pojištění 32 8 Problematika systému nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných 34 9 Závěr 39 Resumé 41 Seznam literatury a jiných pouţitých zdrojů 42 3
1 ÚVOD Cílem této bakalářské práce je analyzovat systém nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, který prošel v roce 2009 významnými změnami. Po dvouletém odkladu nabyl dnem 1. 1. 2009 účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění 1 (dále jen ZNP), který změnil více neţ 50 let trvající předchozí právní stav a nově nastavil celý systém nemocenského pojištění. Zákon řeší komplexně problematiku nemocenského pojištění, včetně jeho organizace a provádění, řízení ve věcech nemocenského pojištění a posuzování zdravotního stavu pojištěnců pro účely pojištění. Vzhledem k celkové nepříznivé ekonomické situaci však došlo v nové právní úpravě od 1. 1. 2010 k několika změnám, a to v důsledku přijetí zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění nejen předpisy v oblasti nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení. Tyto změny mají především vést ke sníţení výdajů na dávky nemocenského pojištění a ke zvýšení příjmů z pojistného. Nová právní úprava dávek nemocenského pojištění podle výše uvedeného zákona je specifická v tom, ţe její účinnost má být pouze od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010. V následujícím roce se mají podmínky pro nárok a výši jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou 2. Z obecného hlediska slouţí nemocenské pojištění k finančnímu zabezpečení především ekonomicky aktivních občanů v případě vzniku krátkodobé sociální události, kterou můţe být nemoc, úraz, karanténa, ošetřování člena rodiny nebo událost související s těhotenstvím, porodem a péčí o narozené dítě. Nemocenské pojištění při splnění stanovených podmínek vzniká přímo ze zákona. Nemocenské pojištění společně s důchodovým pojištěním vytváří soustavu sociálního pojištění, které je zaloţeno především na principech vzájemnosti a solidarity. Jedná se o povinný finanční systém, v rámci kterého dochází k zajištění občanů (pojištěnců) pro případ budoucích sociálních událostí. Sociální pojištění je jednou ze sloţek sociálního zabezpečení, prostřednictvím kterého se stát snaţí o řešení obtíţných ţivotních situací, vedoucích k sociálním nebo ekonomickým problémům, které nejsou občané schopni řešit svými vlastními silami nebo prostřednictvím svých blízkých. Jedná se o systém, který předchází, zmírňuje a odstraňuje následky těchto sociálních událostí 3. 1 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 2 LAUMANNOVÁ, Jana. Změny v nemocenském pojištění. Národní pojištění. 2009, č. 12/2009, s. 13. ISSN 0323-2395. 3 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. aktual. a dopl. vyd. Brno : Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk. 2000. s. 13-42. 4
Systém nemocenského pojištění je financován z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných, které tvoří příjmy státního rozpočtu. Jedná se o povinné platby pojistného na sociální zabezpečení, upravené zákonem o pojistném za sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 4. Výše pojistného je určena procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období, přičemţ se pro jednotlivé skupiny poplatníků tato výše liší. Pojistné na sociální zabezpečení je vybíráno státem prostřednictvím orgánů sociálního zabezpečení, tj. Českou správou sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) a jí podřízenými okresními správami sociálního zabezpečení 5 (dále jen OSSZ). Při zvolení tématu bakalářské práce jsem vycházela ze svých pracovních zkušeností při provádění důchodového i nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Během několika let jsem se setkala s různými právními úpravami nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných a jejich uplatňováním v praxi, coţ mi umoţnilo vytvořit si vlastní pohled na danou problematiku, se schopností následně porovnávat a vyhodnocovat. Dané téma bakalářské práce mi umoţní nejen prohloubit své znalosti v oblasti nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, ale i moţnost zapracovat některé vlastní postřehy a poznatky. Při zpracování práce jsem pouţila několik metod čerpání informací. Obsahově jsem analyzovala odbornou literaturu, legislativu, vedla jsem řízené rozhovory s pracovníky České správy sociálního zabezpečení i osobami samostatně výdělečně činnými, vyuţila jsem svých osobních zkušeností. 4 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 5 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. aktual. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2000. s. 251-257. 5
2 SUBJEKTY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH Za subjekty, vystupující v právních vztazích nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, povaţujeme: osobu samostatně výdělečně činnou, kterou je fyzická osoba, o jejichţ právech a povinnostech ve vztazích nemocenského pojištění rozhoduje orgán sociálního zabezpečení; hmotně právními předpisy bývá nejčastěji označována pojmem pojištěnec - pojištěnka, procesní předpisy ji označují za ţadatele - ţadatelku či příjemce lékaře a zdravotnické zařízení, který posuzuje zdravotní stav osoby samostatně výdělečně činné a rozhoduje ve věci dočasné pracovní neschopnosti, posuzuje těhotenství a stanovuje předpokládaný den porodu orgán sociálního zabezpečení, jehoţ základní úlohou je rozhodování o nároku a výši dávek nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, poskytování těchto dávek a realizace jejich výplaty; v rámci své rozhodovací činnosti rovněţ předepisuje k úhradě přeplatky na dávkách a rozhoduje o uplatnění sankcí 6. 2.1 Osoba samostatně výdělečně činná Základní pojmy, týkající se výkonu samostatné výdělečné činnosti a vymezení osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ), upravuje zákon o důchodovém pojištění 7. Za výkon samostatné výdělečné činnosti se povaţuje taková samostatně výdělečná činnost, která je vykonávaná na území České republiky (dále jen ČR), nebo i mimo území ČR, pokud je činnost vykonávaná na základě oprávnění vyplývajícího z českých právních předpisů. Uvedené platí v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena pouţitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění 8 nebo příslušnou mezinárodní smlouvou. 6 TRÖSTER, P. et al. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2002. s. 83. ISBN 80-7179-669-7. 7 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů 8 Např. Nařízením Rady (EHS) č. 1408/71; Nařízením Rady (EHS) č. 574/72 6
Za OSVČ se povaţuje jen osoba, která splňuje podmínku ukončení povinné školní docházky, dosaţení věku alespoň 15 let a vykonává samostatně výdělečnou činnost. Za OSVČ se povaţuje i osoba, která spolupracuje při výkonu této činnosti, pokud na ni lze rozdělovat příjmy dosaţené výkonem této činnosti a výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení podle zákona o daních z příjmů 9 (dále jen ZDP). Za spolupracující osobu můţe být povaţována manţelka/manţel a ostatní osoby ţijící v domácnosti s OSVČ. V případě rozdílného trvalého bydliště je tato podmínka řešena čestným prohlášením těchto osob o ţití ve společné domácnosti na jimi uvedené adrese. Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí: podnikání v zemědělství, jestliţe je fyzická osoba evidována podle zákona o zemědělství u obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako zemědělský podnikatel 10 provozování ţivnosti na základě oprávnění podle ţivnostenského zákona 11 činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, která je vykonávaná pro tuto společnost 12 výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů 13, s výjimkou činnosti, z níţ jsou příjmy podle ZDP samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně výkon jiné činnosti konané na základě oprávnění podle zvláštních předpisů (činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona atd.) činnost mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku; podmínkou zde je, ţe tyto činnosti jsou vykonány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění a jde-li o činnost mandatáře téţ to, ţe mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti výdělečná činnost, která nesplňuje charakter ani jedné z výše uvedených činností, která je vykonávána vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení příjmu dle ZDP, např. sportovní činnost; mezi uvedené činnosti však nenáleţí pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí dle ZDP. 9 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 10 Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů 11 Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 12 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 13 Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb. 7
Podmínkou výkonu samostatné výdělečné činnosti je skutečný výkon činnosti, nestačí pouze vlastnit oprávnění k výkonu takové činnosti. 2.2 Lékař, zdravotnické zařízení Ošetřujícím lékařem se pro účely ZNP rozumí zdravotnické zařízení, které svými lékaři poskytuje ambulantní, ústavní nebo lázeňskou péči. Nepatří sem zařízení záchranné a pohotovostní sluţby a zařízení závodní preventivní péče při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci. Ošetřující lékař je oprávněn posuzovat zdravotní stav pro účely nemocenského pojištění jen v rozsahu své odborné způsobilosti. U OSVČ ošetřující lékař posuzuje zdravotní stav v souvislosti se vznikem dočasné pracovní neschopnosti a poskytováním peněţité pomoci v mateřství. Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo z jiného důvodu dle ZNP znemoţňuje pojištěnci vykonávat svoji dosavadní pojištěnou činnost. Po dobu prvních 180 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti posuzuje lékař zdravotní stav pojištěnce pouze v souvislosti s výkonem jeho dosavadní činnosti, po uplynutí této doby je zdravotní stav pojištěnce posuzován i vzhledem ke schopnosti vykonávat činnost jinou. U dočasně práce neschopného pojištěnce (OSVČ) lékař především rozhoduje o vzniku dočasné pracovní neschopnosti stanovuje reţim dočasně práce neschopného a místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje o povolení vycházek posuzuje průběh dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Při posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování peněţité pomoci v mateřství je ošetřující lékař povinen stanovit očekávaný den porodu na předepsaném tiskopise potvrdit očekávaný den porodu nebo den porodu, pokud nebyla peněţitá pomoc v mateřství vyplácena přede dnem porodu na předepsaném tiskopise potvrdit skutečnost, ţe matka dítěte nemůţe nebo nesmí o dítě pečovat pro závaţné dlouhodobé onemocnění. 8
Tiskopisy pro účely evidence práce neschopných pojištěnců vydává ošetřujícím lékařům místně příslušná OSSZ a lékař je povinen tyto tiskopisy zabezpečit před zneuţitím a jejich ztrátu nebo poškození neprodleně sdělit OSSZ. Místní příslušnost OSSZ se řídí místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede pojištěnce v evidenci dočasně práce neschopných. 2.3 Plátce dávky Orgány, jejichţ úkolem je realizace dávkových nároků vyplývajících z právních vztahů nemocenského pojištění, jsou OSSZ. OSSZ jsou součástí organizační struktury ČSSZ, která vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového a nemocenského pojištění) a lékařské posudkové sluţby. Její strukturu tvoří ústředí ČSSZ, pracoviště ČSSZ, OSSZ, Praţská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. ČSSZ je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí a byla zřízena zákonem České národní rady č. 210/1990 Sb., o změnách působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, s účinností od 1. září 1990. Kompetence ČSSZ jsou upraveny zákonem České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 14. V oblasti nemocenského pojištění ČSSZ rozhoduje v rámci opravného řízení jako odvolací orgán ve věcech, v nichţ v prvním stupni rozhodla OSSZ. Vystupuje před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech nemocenského pojištění, vybírá pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnantosti a plní řídící a kontrolní činnost vůči OSSZ 15. Organizačně se ČSSZ dále člení na úseky, odbory, oddělení a referáty, přičemţ v oblasti nemocenského pojištění dochází k součinnosti zvláště mezi úseky sociálního pojištění OSSZ (jeho součástí je oddělení nemocenského pojištění, oddělení osob samostatně výdělečně činných a oddělení důchodového pojištění) a úsekem lékařské posudkové sluţby. Jedná se především o spolupráci ve věcech řízení a rozhodování: a) o přiznání dávek, o jejich odnětí, o zastavení jejich výplaty a o změně jejich výše 14 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 15 TRÖSTER, P. et al. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2002. s. 310. ISBN 80-7179-669-7. 9
b) o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby c) o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování d) o správních deliktech lékařů, zdravotnických zařízeních a o uloţení pořádkové pokuty ošetřujícímu lékaři e) o stanovení zákazu ošetřujícímu lékaři rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování. Dále můţe dojít k součinnosti i při podezření ze zneuţívání dávek nemocenského pojištění a při určování dne vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti. ČSSZ a OSSZ při zajišťování svých úkolů spolupracují i s dalšími orgány státní správy a organizacemi a dalšími subjekty, které se podílejí na provádění sociálního zabezpečení v ČR nebo vykonávají jiné činnosti s touto oblastí bezprostředně související. V oblasti nemocenského pojištění se jedná se především o orgány sociálního zabezpečení ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti, oboustranné předávání podkladových materiálů ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami ve věcech lékařské posudkové sluţby zdravotnickými zařízeními při posuzování zdravotního stavu fyzickými a právnickými osobami při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení a lékařské posudkové sluţby 16. 16 Česká správa sociálního zabezpečení /online/. Cit. 2010-02-28. Dostupné z http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/ 10
3 PODMÍNKY ÚČASTI NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Účast na nemocenském pojištění je jednou ze základních podmínek nároku na dávky nemocenského pojištění OSVČ. OSVČ se k účasti na nemocenském pojištění přihlašuje zcela dobrovolně a pouze jednou i v případě, ţe vykonává několik samostatných výdělečných činností. OSVČ je účastna nemocenského pojištění dle ZNP za současného splnění těchto podmínek: samostatná výdělečná činnost je vykonávaná na území ČR nebo mimo území ČR na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů ČR; to platí i v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení nebo koordinačními nařízeními podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu; podáním přihlášky se rozumí den jejího předání přímo OSSZ nebo provozovateli poštovních sluţeb; OSVČ můţe přihlášku k nemocenskému pojištění (platí i pro podání odhlášky) podat prostřednictvím elektronického systému, kterým je vybaven kaţdý ţivnostenský úřad v ČR, a to v souvislosti s plněním oznamovacích povinností podle ţivnostenského zákona 17 (tiskopis v elektronické podobě se automaticky předává z ţivnostenského rejstříku do informačního systému ČSSZ); z důvodu poskytnutí důleţitých informací o nemocenském pojištění je ale doporučováno osobní podání přihlášky na OSSZ zaměstnanci pověřenému k provádění nemocenského pojištění OSVČ. 3.1 Vznik nemocenského pojištění Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem jejího podání. V praxi to znamená, ţe se OSVČ můţe k nemocenskému pojištění přihlásit do budoucnosti od jakéhokoliv dne (i v případě soboty, neděle nebo svátku), nikoliv však zpětně. Tato právní úprava zamezuje účelnému přihlašování se k nemocenskému pojištění OSVČ aţ při samotném vzniku pracovní neschopnosti. Pokud však OSVČ podá přihlášku k účasti na pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti, vzniká pojištění dnem uvedeným v přihlášce, a to 17 Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 11
i v případě, kdyţ tento den předchází dni, ve kterém byla přihláška podána. Nemocenské pojištění však vznikne nejdříve dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti (např. OSVČ zahájí samostatně výdělečnou činnost v sobotu 1. 2., přihlášku k nemocenskému pojištění předloţí OSSZ v pondělí 10. 2. dnem 1. 2. - 8. den pro podání přihlášky připadne na neděli 9. 2., ale protoţe je posledním dnem lhůty nejblíţe následující pracovní den, lhůta pro podání přihlášky k nemocenskému pojištění je zachována a OSVČ vznikne nemocenské pojištění dnem 1. 2.). 3.2 Zánik nemocenského pojištění Nemocenské pojištění OSVČ zaniká ze subjektivních nebo objektivních důvodů, a to: dnem uvedeným v odhlášce z nemocenského pojištění, ne však dříve neţ dnem, ve kterém byla odhláška podána (to znamená, ţe pokud OSVČ projeví vůli dobrovolně se odhlásit z nemocenského pojištění a dále pokračuje ve výkonu samostatné výdělečné činnosti, můţe se z nemocenského pojištění odhlásit nejdříve dnem podání odhlášky) dnem skončení samostatné výdělečné činnosti (při oznámení OSVČ o ukončení samostatné výdělečné činnosti současně zaniká i nemocenské pojištění, a to posledním dnem výkonu samostatné výdělečné činnosti; odhláška z nemocenského pojištění se nepodává) dnem zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost dnem, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení 18 zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v niţší částce, neţ mělo být zaplaceno; o zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného informují OSSZ OSVČ písemně nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němţ k zániku účasti na nemocenském pojištění došlo; jestliţe nemocenské pojištění zaniklo, můţe opět vniknout jen podáním nové přihlášky dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody. 18 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 12
4 POJISTNÉ NA NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Pojistné na nemocenské pojištění upravuje zákon o pojistném na sociálním zabezpečení 19, na základě kterého je OSVČ povinna platit pojistné na nemocenské pojištění pokud se k účasti na něm přihlásila. Měsíční základ pro výpočet pojistného na nemocenské pojištění si OSVČ stanovuje sama. Stanovením měsíčního základu se přitom rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění, přičemţ OSSZ ze zaplaceného pojistného vypočte měsíční základ. Tento stanovený měsíční základ, ze kterého OSVČ odvedla pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit, coţ znamená, ţe OSVČ nemůţe dodatečně doplatit pojistné (např. za účelem ovlivnění výše dávky při náhlém vzniku dočasné pracovní neschopnosti) nebo ţádat o vrácení uhrazeného pojistného. Měsíční základ a z něho stanovené pojistné OSVČ můţe pro jednotlivé měsíce měnit. Měsíční základ pro odvod pojistného nemůţe být niţší neţ dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Tento rozhodný příjem bude zvýšen od 1. 1. kalendářního roku nařízením vlády v případě, ţe jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění 20 bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší neţ dosud platná částka rozhodného příjmu. S účinností od 1. 1. 2009 činí rozhodná částka pro účast na pojištění zaměstnanců částku 2000 Kč s tím, ţe částka zůstala v platnosti i pro rok 2010. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění činí tedy s účinností od 1. 1. 2009 částku 4000 Kč, maximální výše není stanovena. Výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ je stanovena z měsíčního základu procentní sazbou 1,4%. Z měsíčního vyměřovacího základu 4000 Kč tedy činí minimální pojistné na nemocenské pojištění 56 Kč. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění za celé kalendářní měsíce, a to i v případě, ţe nemocenské pojištění vzniklo nebo zaniklo v průběhu kalendářního měsíce. Výjimku tvoří ty měsíce, ve kterých OSVČ po celý kalendářní měsíc pobírala nemocenské nebo peněţitou pomoc v mateřství 19 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 20 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů 13
(tzv. kvalifikované důvody) z nemocenského pojištění OSVČ. Za dobu pobírání nemocenského se povaţuje i prvních čtrnáct kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti, za které nemocenské nenáleţí (viz. kapitola 5). Za měsíce, ve kterých trvají tyto kvalifikované důvody, se pojistné neplatí a OSSZ uhrazenou platbu na nemocenské pojištění povaţuje za přeplatek, který je povinna do jednoho měsíce od jeho zjištění vrátit v případě, ţe OSVČ nemá vůči OSSZ splatný závazek. Jestliţe má OSVČ vůči OSSZ dluh, pouţije se tento přeplatek na nemocenském pojištění k úhradě tohoto dluhu. Na ţádost OSVČ můţe OSSZ pouţít přeplatek na nemocenském pojištění k úhradě důchodového pojištění do budoucnosti. Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (např. květen je splatný od 1. do 20. června). Pokud poslední den splatnosti pojistného připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem splatnosti následující pracovní den. Jestliţe OSVČ vznikla účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, který předcházel kalendářnímu měsíci, v němţ OSVČ podala přihlášku k nemocenskému pojištění, je pojistné na nemocenské pojištění za tento předcházející kalendářní měsíc splatné do konce kalendářního měsíce, v němţ podala přihlášku k nemocenskému pojištění (např. OSVČ zahájí samostatně výdělečnou činnost dne 29. 3., k nemocenskému pojištění se přihlásí dne 1. 4. ode dne 29. 3. splňuje podmínku přihlášení k nemocenskému pojištění do 8 dnů od zahájení činnosti; pojistné za březen musí být zaplaceno do 30. 4., pojistné za duben do 20. 5.) Pojistné na nemocenské pojištění můţe OSVČ platit i na delší neţ měsíční období, avšak vţdy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Placení pojistného dopředu je nutné projednat s OSSZ, aby nebyla tato platba povaţována za platbu pojistného na příslušný kalendářní měsíc OSVČ si výši měsíčního základu určuje sama a proto OSSZ nezjistí, zda se jedná o platbu pojistného na nemocenské pojištění na příslušný kalendářní měsíc nebo o platbu uhrazující více měsíců; jestliţe OSVČ neoznámí úmysl zaplatit pojistné na více měsíců do budoucna, OSSZ pouţije zaplacené pojistné na jeden měsíc. Neznalost tohoto ustanovení bývá důvodem častých zániků nemocenského pojištění, neboť OSVČ úmysl zaplatit pojistné na více kalendářních měsíců OSSZ neoznámí, přičemţ přestane platit další pojistné v domněnce, ţe následující měsíce jsou předplaceny. Jestliţe bylo pojistné na nemocenské pojištění zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené pro splatnost pojistného nebo zaplaceno v niţší částce, neţ mělo být zaplaceno, dochází u OSVČ k zániku nemocenského pojištění a pojistné je povaţováno opět za přeplatek. 14
OSVČ je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění v české měně, a to bezhotovostním převodem z účtu plátce vedeného u peněţního ústavu na účet příslušné OSSZ v hotovosti poštovní poukázkou nebo u peněţního ústavu v hotovosti na pokladně zaměstnanci OSSZ, který je pověřený pojistné přijímat; v jednom kalendářním dni však nelze vloţit vyšší částku neţ 5000 Kč. Za den platby pojistného se povaţuje v případě placení na účet příslušné OSSZ den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních sluţeb, v případě placení pojistného v hotovosti na pokladně se za den platby povaţuje den, kdy příslušný zaměstnanec OSSZ hotovost přijal. 15
5 DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Dávky nemocenského pojištění jsou dávky peněţité, obligatorní a z hlediska doby poskytování je lze charakterizovat jako opakující se dávky. Jsou poskytovány jedinci při splnění všech zákonem stanovených podmínek, a to po omezenou dobu při výskytu těch ţivotních situací, které mu částečně nebo úplně znemoţňují výkon výdělečné činnosti. Dávky nemocenského pojištění se člení podle sociálních událostí na dávky poskytované z důvodu nemoci - nemocenské poskytované při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz a při karanténě - podpora při ošetřování člena rodiny z důvodu mateřství - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - peněţitá pomoc v mateřství. Některé z těchto dávek však nejsou určeny všem osobám, které jsou nemocensky pojištěny 21. 5.1 Charakteristika dávek Z nemocenského pojištění se OSVČ poskytují dvě dávky, a to nemocenské a peněţitá pomoc v mateřství. Nárok na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství OSVČ nemají. 5.1.1 Nemocenské Poruchou zdraví dochází u kaţdého jedince k velkému sociálnímu zásahu do jeho ţivota. Projevuje se zejména podstatným omezením nebo dokonce úplnou neschopností vykonávat jakoukoliv činnost po určitou dobu, ne-li trvale. Zvláště nemoţnost vykonávat výdělečnou činnost, která je jeho jediným zdrojem příjmů, můţe mít dopad na ţivotní úroveň a zajišťování základních ţivotních potřeb jeho i spoluţijících osob. Zvláště pro ty OSVČ, z jejichţ samostatné výdělečné činnosti neplynou dostatečně velké příjmy, je pracovní 21 TRÖSTER, P. et al. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2002. s. 143, 144. ISBN 80-7179-669-7. 16
neschopnost obrovskou zátěţí, kterou se raději snaţí řešit samoléčbou a co nejrychlejším návratem do pracovního procesu bez ohledu na zdravotní následky. Proto je nutné poskytovat jedincům, kteří se bez vlastního zavinění dostali do stavu pracovní neschopnosti a došlo u nich ke ztrátě výdělku, dostatečné finanční zabezpečení, k čemuţ slouţí nemocenské. Nemocenské tedy náleţí pojištěnci nebo pojištěnce, u které došlo následkem poruchy zdraví ke ztrátě dočasné pracovní schopnosti a která byla ošetřujícím lékařem uznaná práce neschopnou k výkonu své výdělečné činnosti z důvodu: nemoci, úrazu ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu poskytování komplexní lázeňské péče na základě veřejného zdravotního pojištění přijetí do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte poškození nebo ztráty ortopedické nebo kompenzační pomůcky znemoţnění péče o dítě z důvodu nemoci delší neţ jeden měsíc v době nároku na výplatu peněţité pomoci v mateřství těhotenství a porodu u ţeny, která nemá nárok na peněţitou pomoc v mateřství. 5.1.2 Peněţitá pomoc v mateřství Účelem peněţité pomoci v mateřství je zajištění ochrany ţeny v době těhotenství a mateřství a vytvoření co nejlepších podmínek k narození dítěte a péči o něho. Vznik nároku na tuto dávku není spojován výlučně s narozením dítěte její matce, neboť dávka náleţí i pojištěnce, která dítě do trvalé péče převzala. Dávka náleţí i pojištěnci, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila. I tato sociální událost má za následek ztrátu příjmu z výdělečné činnosti, kterou je třeba do určité míry kompenzovat dávkami nemocenského pojištění a zajistit tak dítěti náleţitou péči a výchovu. 5.2 Obecné podmínky nároku na dávky Nárok na výplatu dávek nemocenského pojištění má OSVČ pouze za podmínky, ţe po dobu jejich pobírání osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Pokud dochází u OSVČ k výkonu samostatně výdělečné činnosti prostřednictvím zaměstnanců nebo 17
spolupracujících osob, je tato podmínka splněna. Ani výkon jiné neţ samostatné výdělečné činnosti nebrání v poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění OSVČ, z čehoţ vyplývá, ţe např. pro nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství plátce dávky nezkoumá, zda OSVČ náleţí příjem z jiné výdělečné činnosti (ze zaměstnání). Základní podmínkou vzniku nároku na dávky z nemocenského pojištění je, ţe příslušná sociální událost vznikla v době trvání účasti na nemocenském pojištění OSVČ. Dávky nemocenského pojištění mohou náleţet OSVČ za stanovených podmínek i po zániku pojištění (přitom není rozhodující důvod ukončení nemocenského pojištění OSVČ), a to v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta má zajistit, aby pojištěnec/pojištěnka nezůstali bez finančních prostředků v době, kdy jedno nemocenské pojištění skončilo a nové pojištění ještě nevzniklo. K ochranné lhůtě je přistupováno jako k období, ve kterém trvá účast na nemocenském pojištění 22. Z nemocenského pojištění OSVČ lze za stanovených podmínek vyplatit z ochranné lhůty nemocenské i peněţitou pomoc v mateřství, přičemţ délka ochranné lhůty se u těchto dávek liší: a) nemocenské náleţí OSVČ, jestliţe došlo ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény v ochranné lhůtě 7 kalendářních dnů po ukončení nemocenského pojištění; jestliţe však nemocenské pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dní, kolik trvalo pojištění b) výplata peněţité pomoci v mateřství z ochranné lhůty náleţí OSVČ, které zaniklo nemocenské pojištění v době těhotenství a OSVČ následně nastoupila na peněţitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě 180 kalendářních dní od zániku pojištění; jestliţe nemocenské pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo pojištění. Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poţivatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. V tomto případě právní úprava přihlíţí ke skutečnosti, ţe stát u těchto subjektů jiţ plní svoji sociální funkci v podobě dávek důchodového pojištění, které v podstatě nahrazují příjem z výdělečné činnosti 23. Ochranná lhůta zaniká vznikem nového pojištění, přičemţ ZNP odlišně upravuje ochrannou lhůtu po skončení zaměstnání v návaznosti na zahájení samostatné výdělečné činnosti. Jestliţe nárok na nemocenské dávky z pojištění OSVČ nevznikne, ochranná lhůta 22 ŢENÍŠKOVÁ, M. PŘIB, J. Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady. 2. vyd. Olomouc : Nakladatelství Anag, 2008. s. 43. ISBN 978-80-7263-488-0. 23 BOLCKOVÁ, Eva. Poskytování nemocenského poţivatelům starobních důchodů. Národní pojištění. 2009, č. 1/2010, s. 9. ISSN 0323-2395. 18
z předcházejícího zaměstnání nezaniká a nárok na výplatu dávek lze uplatnit u tohoto zaměstnavatele, pokud ochranná lhůta jiţ neuplynula. Ochranná lhůta současně zaniká dnem, po němţ náleţí výplata starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu jakéhokoliv stupně. To však neplatí v případě nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, jde-li o nárok na peněţitou pomoc v mateřství. 5.2.1 Podmínky nároku na nemocenské Nárok na nemocenské vznikne OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou nebo které byla nařízena karanténa, jestliţe trvá její dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle neţ 14 kalendářních dní. Další podmínkou nároku na nemocenské je účast OSVČ na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo dni, od něhoţ je nařízena karanténa. Splnění této podmínky se nevyţaduje, jestliţe OSVČ podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti. Zde se jedná o jediný případ, kdy můţe OSVČ vzniknout nárok na nemocenské v době, kdy OSVČ ještě nebyla přihlášena k nemocenskému pojištění. Na nemocenské nemá nárok pojištěnec, který si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně. Přiznání nemocenského je zásadně ovlivněno vznikem nároku na výplatu starobního důchodu. Nárok na nemocenské zaniká posledním dnem přede dnem přiznání výplaty tohoto důchodu, jestliţe vznikne nárok na výplatu důchodu v době trvání pracovní neschopnosti a současně skončilo nemocenské pojištění OSVČ přede dnem, od něhoţ náleţí výplata starobního důchodu. Po skončení nemocenského pojištění tedy nelze pobírat současně nemocenské i starobní důchod. Právní úprava i v tomto případě upřednostňuje pobírání starobního důchodu, přičemţ má OSVČ moţnost poţádat o přiznání důchodu aţ po skončení výplaty nemocenského, je-li nemocenské pro něj výhodnější. Jestliţe by však došlo k výplatě nemocenské souběţně s důchodem, vzniká přeplatek na nemocenském, který je příjemce (OSVČ) povinen vrátit. Ke vzniku přeplatku můţe dojít i v případě, kdy bylo vyplaceno nemocenské a starobní důchod se přiznává zpětně. V těchto případech je OSVČ povinna tento přeplatek vrátit. K jeho úhradě ve většině případů dochází tak, ţe o přeplatek se sníţí doplatek starobního důchodu. Jestliţe tento doplatek nestačí k úhradě přeplatku na nemocenském, sráţí 19
se přeplatek z pravidelných měsíčních splátek důchodu. Informace spočívající v povinnosti vracet jiţ vyplacené nemocenské, podává ţadateli o důchod OSSZ, která s ním ţádost o důchod sepisuje 24. 5.2.2 Podmínky nároku na peněţitou pomoc v mateřství Nárok na peněţitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ vznikne a) u pojištěnky, která dítě porodila, nebo u těhotné pojištěnky, a to nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu (očekávaný den porodu stanovuje ošetřující lékař gynekolog); tímto dnem můţe poţádat OSVČ o poskytování peněţité pomoci v mateřství i z ochranné lhůty b) u pojištěnce, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manţel ţeny, která dítě porodila, jestliţe s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu o péči s účinností od počátku sedmého týdne po porodu dítěte; uzavřením dohody se ţena vzdává poskytování peněţité pomoci v mateřství a tato dávka bude poskytnuta muţi na základě jeho ţádosti podané příslušnému plátci dávky c) u pojištěnce, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, v němţ nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu (např. soudu) d) u pojištěnce, který pečuje o dítě, jehoţ maka zemřela e) u pojištěnce, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila a nemůţe o dítě pečovat pro závaţné onemocnění a byla uznána dočasně práce neschopnou na období delší neţ jeden měsíc a nemá nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství. Podmínkou nároku na peněţitou pomoc v mateřství poskytovanou OSVČ z nemocenského pojištění je trvání účasti na nemocenském pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby, tj. před nástupem na peněţitou pomoc v mateřství. Současně musí být pro nárok na tuto dávku splněna i podmínka trvání účasti 24 BOLCKOVÁ, Eva. Poskytování nemocenského poţivatelům starobních důchodů. Národní pojištění. 2009, č. 1/2010, s. 11. ISSN 0323-2395. 20
na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před nástupem na peněţitou pomoc v mateřství. Jestliţe OSVČ tuto podmínku nesplňuje, lze do této doby započítat i dobu studia, která se povaţuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, popř. období pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl důchod odňat a pojištěná činnost trvala dále. Při posuzování splnění podmínek pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství u OSVČ můţe být přihlíţeno i k dobám nemocenského pojištění získaným na území jiných členských států Evropské unie. Tyto doby se pro splnění podmínky 270 dnů pojištění v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněţitou pomoc v mateřství pro účely této dávky započítávají stejným způsobem, jako kdyby šlo o doby získané na území ČR. Doby pojištění získané podle předpisů jiných členských států, kterým tato osoba podléhala v období dvou let před nástupem na peněţitou pomoc v mateřství, prokáţe OSVČ předloţením příslušného formuláře, který vystaví a doby pojištění potvrdí instituce členského státu, jehoţ předpisům v té době podléhala. Pokud je nutné zohlednit doby pojištění získané během rozhodného období ve více členských státech, pouţijí se uvedené formuláře vůči kaţdému členskému státu, ve kterém OSVČ získala doby pojištění 25. Pro získání potřebné doby pojištění ovšem nelze započítat pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství OSVČ dobu z trvajícího zaměstnání, neboť se jedná o souběţnou dobu pojištění, nikoliv dobu z předchozího (ukončeného) zaměstnání. 5.2.2.1 Poskytování peněţité pomoci v mateřství muţi Muţ se můţe střídat v péči o dítě jen s matkou dítěte, je-li otcem dítěte nebo manţelem matky dítěte, přičemţ právní úprava vychází z přednostního práva matky na péči o dítě. Jestliţe nárok na peněţitou pomoc v mateřství uplatňuje muţ, který je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, musí splnit všechny podmínky nároku na dávku v době trvání nemocenského pojištění, tj. účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněţitou pomoc v mateřství a 180 kalendářních dní účast na nemocenském pojištění OSVČ. Pojištěnec můţe uplatnit nárok na dávku i z ochranné lhůty, která činí pouze 7 kalendářních dnů po zániku 25 Nařízení Rady (EHS) č. 574/1972 21
nemocenského pojištění. Přitom není rozhodující, zda matka dítěte tyto podmínky splňuje či nikoliv. Ţádost pojištěnec uplatňuje na předepsaném tiskopisu u příslušné OSSZ. Pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství je nutné rovněţ předloţit písemnou dohodu pojištěnce o péči o dítě, uzavřenou s matkou dítěte. Dohoda musí obsahovat zákonem stanovené údaje, tj. den převzetí dítěte do péče a den porodu (poslední den péče se neuvádí) a podpis matky dítěte, který musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění, tj. OSSZ. Den, od kterého bude muţ pečovat o dítě nesmí spadat do období, za které byla peněţitá pomoc v mateřství vyplácena matce dítěte. Dohodu je moţné uzavřít na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte (uplynutím šestinedělí). Dohodu můţe pojištěnec i matka zrušit jednostranně, přičemţ ověřený podpis je nutný pouze v případě jednostranného zrušení dohody ze strany matky dítěte. Podpůrčí doba (viz. podkapitola 5.4) začíná nástupem na peněţitou pomoc v mateřství, coţ je dnem prvního převzetí dítěte pojištěncem do péče, a končí uplynutím 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů u pojištěnce, který zároveň pečuje alespoň o dvě děti. Po uplynutí 22 týdnů náleţí pojištěnci peněţitá pomoc v mateřství jen pokud dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Do podpůrčí doby se započítává i doba výplaty peněţité pomoci v mateřství matce dítěte, s výjimkou doby od porodu do konce šestého týdne po porodu. Jestliţe se začne peněţitá pomoc v mateřství znovu vyplácet matce, započítává se do její podpůrčí doby i doba vyplácení dávky muţi. Dohodu o péči o dítě mezi matkou dítěte a jejím manţelem nebo otcem dítěte lze uzavřít i opakovaně. Minimální počet dnů, na které lze dohodu uzavřít, není stanoven. Podmínky nároku na peněţitou pomoc v mateřství se zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte 26. 5.3 Výpočet dávek nemocenského pojištění Výše dávky nemocenského pojištění náleţí za kalendářní dny, přičemţ se výše dávky za kalendářní den zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Prvotním krokem při jejich výpočtu je stanovení vyměřovacího základu, coţ je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichţ OSVČ zaplatila pojistné na nemocenské pojištění. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, 26 KŘIVOHLAVÝ, Aleš. Poskytování peněţité pomoci v mateřství muţům na základě dohody o péči o dítě. Národní pojištění. 2010, č. 3/2010, s. 25. ISSN 0323-2395. 22
ve kterém vznikl OSVČ nárok na nemocenské nebo peněţitou pomoc v mateřství. Pokud však vznikne sociální událost po skončení pojištění za trvání ochranné lhůty, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. Rozhodné období pro peněţitou pomoc v mateřství se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud pojištěnka nastoupila na peněţitou pomoc v mateřství později neţ šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Nemá-li OSVČ v takto stanoveném rozhodném období ţádný měsíční vyměřovací základ, je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němţ sociální událost vznikla. Do rozhodného období se nepočítají tzv. vyloučené dny. Jedná se o dny těch kalendářních měsíců, v nichţ po celý měsíc OSVČ neplatila pojistné na nemocenské pojištění OSVČ po celý kalendářní měsíc pobírala nemocenské nebo peněţitou pomoc v mateřství z pojištění OSVČ, nebo OSVČ nebyla přihlášena k nemocenskému pojištění. Takto stanovený vyměřovací základ se vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, přičemţ výsledkem je denní vyměřovací základ, který se stanovuje s přesností na dvě platná desetinná čísla. Určený denní vyměřovací základ se dále redukuje pomocí tzv. redukčních hranic. Výši redukčních hranic vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vţdy k l. lednu kalendářního roku. Pro rok 2010 byly redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu stanoveny takto 27 : první redukční hranice činí 791 Kč druhá redukční hranice činí 1 186 Kč třetí redukční hranice činí 2371 Kč. Redukce se provede tak, ţe z denního vyměřovacího základu OSVČ se do první redukční hranice započte 90%, z části denního vyměřovacího základu přesahující první redukční hranici do druhé redukční hranice se započte 60%, z části denního vyměřovacího základu přesahující druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se započte 30% a k části přesahující třetí redukční hranici se nepřihlíţí. Podle ZNP v kalendářním roce činí první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění 28 za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukční hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle uvedeného zákona pro úpravu 27 Sdělení MPSV č. 354/2009 Sb. 28 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů 23
tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Druhá redukční hranice činí 1,5násobek první redukční hranice, třetí redukční hranice činí 3násobek částky první redukční hranice. Částky redukčních hranice se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu se denní výše nemocenského a peněţité pomoci v mateřství pro OSVČ stanoví procentní sazbou, která pro obě dávky činí jednotně 60%. Příklad redukce denního vyměřovacího základu (DVZ) Redukční hranice do 791 Kč 90 % z 791 Kč = 711,90 Kč Redukční hranice od 791 Kč do 1.186 Kč 60 % z 395 Kč = 237,00 Kč Redukční hranice od 1.186 Kč do 2.371 Kč 30 % z 1.185 Kč = 355,50 Kč ------------------------------------ Redukovaný DVZ 1.305 Kč (po zaokrouhlení) Procentní sazba z redukovaného DVZ 60 % z 1.305 Kč = 783 Kč (maximální denní dávka poskytovaná od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti, viz. kapitola 8, tabulka č. 1). Takto stanovená výše nemocenského je dále krácena 50 % za kaţdý kalendářní den, jestliţe si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému), nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneuţití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo při spláchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku. Někdy dochází k situacím, při kterých OSVČ vykonává samostatně výdělečnou činnost souběţně se zaměstnáním zakládajícím účast na nemocenském pojištění a uplatňuje nárok na stejnou dávku současně z obou pojištění. V takovém případě OSSZ postupuje tak, ţe vypočte denní vyměřovací základy z kaţdé pojištěné činnosti, které sečte. Úhrnný denní vyměřovací základ se poté zredukuje podle redukčních hranic a vypočítá se výše dávky. 24
5.4 Doba poskytování dávek nemocenského pojištění Maximální délka doby, po kterou lze poskytnout dávku nemocenského pojištění, je tzv. podpůrčí doba. Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a končí dnem, kterým končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, jestliţe nárok na nemocenské trvá aţ do tohoto dne. Nejdéle však trvá podpůrčí doba 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Čerpání podpůrčí doby je kontrolováno pracovníkem OSSZ, který dávku vyplácí a který informuje OSVČ, ošetřujícího lékaře i lékaře OSSZ o době poskytování nemocenského. Po uplynutí řádné podpůrčí doby můţe na základě ţádosti pojištěnce OSSZ rozhodnutím podpůrčí dobu prodlouţit v případě, ţe lze u pojištěnce v krátké době očekávat nabytí pracovní schopnosti, a to i vzhledem k jiné neţ dosavadní pojištěné činnosti. Prodluţovat podpůrčí dobu lze opakovaně, přičemţ při jednotlivém prodlouţení výplaty nemocenské nesmí být doba delší neţ 3 měsíce, nejdéle však po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí řádné podpůrčí doby 29. Do podpůrčí doby se započítávají i předchozí období dočasné pracovní neschopnosti, a to i v případě, ţe předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Do podpůrčí doby se rovněţ započítává dočasná pracovní neschopnost, i kdyţ z ní nemocenské nenáleţelo, nebo OSVČ neuplatnila nárok na dávku. Pokud však od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů, do podpůrčí doby se předchozí dočasná pracovní neschopnost nezapočítává. Do podpůrčí doby se započítává i dočasná pracovní neschopnost, která vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání. Naopak se do podpůrčí doby u nemocenského nezapočítává období karantény, jelikoţ dočasná pracovní neschopnost a karanténa jsou dvě samostatné sociální události, ze kterých běţí podpůrčí doba samostatně. Kratší podpůrčí dobu mají poţivatelé starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, kteří v den dočasné pracovní neschopnosti mají nárok na výplatu tohoto důchodu. Nemocenské je jim poskytováno od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti do uplynutí podpůrčí doby, která činí 70 kalendářních dnů při jedné pracovní 29 SPIRIT, M. et al. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR.. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. s 325. ISBN 978-80-7380-189-2. 25
neschopnosti nebo při více pracovních neschopnostech v kalendářním roce. Pokud byla doba 70 dnů poskytování nemocenského vyčerpána v jednom kalendářním roce a pracovní neschopnost zasahuje i do následujícího roku, nevzniká v tomto následujícím roce nárok na výplatu nemocenského. Pouhá změna kalendářního roku tedy v průběhu trvání téţe pracovní neschopnosti nezaloţí nárok na nemocenské. Do podpůrčí doby poţivatelů výše uvedených důchodů se zahrnují jen kalendářní dny, za které je nárok na nemocenské, to znamená, ţe se do ní nezahrnují dny v prvních 14 dnech trvání a dočasné pracovní neschopnosti. Dále se do podpůrčí doby nezahrnují dny pracovní neschopnosti po vyčerpání 70 kalendářních dnů poskytování nemocenského. U těchto OSVČ dále nesmí doba poskytování nemocenského přesáhnout 380 kalendářních dnů při započítání předchozích pracovních neschopností. Obecně rovněţ platí, ţe poţivatelé starobního či invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně mají nárok na nemocenské jen po dobu trvání pojištění 30. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněţitou pomoc v mateřství, který si pojištěnka určuje sama a který nastává dnem, který si pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; jestliţe si pojištěnka tento den neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem podpůrčí doby uvedené výše dnem převzetí dítěte do péče. Délka podpůrčí doby činí: a) 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila b) 37 týdnů u pojištěnky, která současně porodila dvě a více dětí, přičemţ po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby náleţí peněţitá pomoc v mateřství, pokud nenadále ţena pečuje alespoň o dvě z těchto dětí c) 22 týdnů u pojištěnce, který převzal dítě do péče d) 31 týdnů u pojištěnce, který převzal dítě do péče a zároveň pečuje o dvě nebo více dětí, přičemţ po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněţitá pomoc v mateřství náleţí, jestliţe OSVČ dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Délka podpůrčí doby u pojištěnky, která porodila, nesmí být kratší, neţ 14 týdnů 30 BARTOŠOVÁ, B. Přehledně o nemocenském. Národní pojištění. 2009, č. 4/2009, s. 23. ISSN 0323-2395. 26