PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 594/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 594/0 Návrh poslanců Milady Emmerové, Dany Váhalové, Vladimíry Lesenské, Romana Sklenáka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zástupce předkladatele: Emmerová M. a další Doručeno poslancům: 3. února 2012 v 13:26

ZÁKON ze dne 2012 kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V 30 odst. 1 se na konci doplňuje věta: Jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, 47d) náleží příspěvek ve výši stanovené v 32. 2. V 30b odst. 1 písm. d) se na konci doplňují slova nebo 7 let jde-li o příspěvek podle 32. 3. 30b odst. 4 zní:

(4) Rodičovský příspěvek podle 30 a 30a nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči.. 4. 32 zní: 32 Výše rodičovského příspěvku při péči o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči (1) Rodičovský příspěvek náleží rodiči pečujícímu o dítě ve věku do 7 let a) ve výši 7.600 Kč jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči ve stupni I., nebo b) ve výši 3.800 Kč jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči ve stupni II. - IV. (2) Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek ve výši podle odst. 1, vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odst. 1 a příspěvkem na péči; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve výši 7.600 Kč.. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 366/2011 Sb. Čl. II V zákoně č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se v čl. VI body 2 a 3 zrušují. ČÁST TŘETÍ Účinnost Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Zhodnocení platné právní úpravy Zákonem č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, došlo k drastickým změnám podmínek pro rodiče a pěstouny pečující o dítě se zdravotním postižením. Jde o následující změny: 1) Omezení výplaty rodičovského příspěvku částkou 220 000 Kč a věkovou hranicí 4 let dítěte. U rodin s postiženým dítětem je přitom hranice pobírání rodičovského příspěvku snížena na 3 roky bez možnosti volby výše příspěvku. Tato úprava znamená, že rodiny s dětmi, které nedosáhly k 31. 12. 2011 věku tří let, mohou čerpat rodičovský příspěvek do maximální částky 273 600 Kč, což je o 364 800 Kč méně než byla dosavadní hranice, která v období 7 let činila 638 400 Kč. Současně došlo ke zrušení možnosti současného pobírání příspěvku na péči a rodičovského příspěvku u dětí do 7 let a zrušení sociálního příplatku pro rodiny se zdravotně postiženými členy. Ve svém souhrnu dosahují částky, o které rodiny se zdravotně postiženými dětmi přicházejí, i více než 10 000 Kč měsíčně. Nejvíce postižené jsou přitom rodiny snejnižšími příjmy, neboť právě na tyto rodiny v plné míře dopadá zrušení sociálního příplatku, jehož výše mohla dosáhnout v závislosti na věku dítěte při příjmu rovném či blízkém životnímu minimu od 3 000 až 5 250 Kč měsíčně. Tyto rodiny se ocitají v naprosto neřešitelné situaci. 2) Platná právní úprava se výrazným způsobem dotýká i pěstounských rodin. Skutečnost, že tyto rodiny v případě zdravotně postiženého dítěte nemají právo volby výše příspěvku podle ustanovení článku VI. bodu 2 zákona č. 366/2011 Sb., a náleží jim příspěvek ve výši 7 600 Kč, znamená, že při převzetí dítěte ve věku např. 16 měsíců může pěstoun s postiženým dítětem vyčerpat částku 152 000 Kč (měsíčně může čerpat jen 7 600 Kč). Zatímco v případě, že pěstoun si vezme do pěstounské péče stejně staré zdravé dítě, může čerpat rodičovský příspěvek do částky 220 000 Kč = měsíčně 11 500 Kč, což je téměř o 4 000 Kč více než může čerpat pěstoun s postiženým dítětem. Důvodem je skutečnost, že tento pěstoun si na rozdíl od pěstouna pečujícího o dítě se zdravotním postižením může zvolit, v jaké výši bude rodičovský příspěvek čerpat. U pěstouna s dítětem se zdravotním postižením však zůstává věkové omezení do tří let věku dítěte. Navrhovatelé pokazují též na to, že před Ústavním soudem probíhá řízení o návrhu skupiny poslanců na zrušení zákona č. 366/2011 Sb. z důvodu, že nebyl přijat ústavně předepsaným postupem (sp. zn. Pl. ÚS 1/12). O tomto návrhu Ústavní soud dosud nerozhodl. Hlavní principy nové právní úpravy Smyslem předloženého návrhu zákona je urychleně napravit katastrofální situaci rodin se zdravotně postiženým dítětem, ke kterému došlo novelizací zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, provedené zákonem č. 366/2011 Sb. Již první měsíc účinnosti nové právní úpravy způsobil řadě rodin velmi těžké až neřešitelné sociální problémy. Navrhovaná změna proto:

1) Prodlužuje možnost pobírání rodičovského příspěvku do sedmi let věku dítěte v zásadě za stejných podmínek, jaké stanovila úprava před účinností zákona č. 366/2011 Sb. Hlavním rozdílem je však nové vymezení podmínek, za nichž bude příspěvek poskytován. Tyto podmínky berou na zřetel zrušení vyhlášky č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, která stanovila podmínky pro uznání dítěte za dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. V návaznosti na přechodné ustanovení článku IV. bod 3 zákona č. 366/2011 Sb., které zařazuje děti dlouhodobě zdravotně postižené do I stupně míry závislosti (lehká závislost) a děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené do II stupně míry závislosti (středně těžká závislost) se stanoví, že nárok na rodičovský příspěvek náleží rodičům dětí ve věku do sedmi let, bez ohledu na míru závislosti. K převodu bývalého druhého a třetího stupně zdravotního postižení na míru závislosti došlo totiž přechodným ustanovením, a bylo by krajně nelogické, aby rodiče dětí s vyšším stupněm závislosti měli omezenou dobu pobírání příspěvku dosažením věku čtyř let dítěte. 2) Vrací se i souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči za stejných podmínek jako tomu bylo do účinnosti zákona č. 366/2011 Sb. Navrhovanou úpravou nedochází k obnovení sociálního příplatku pro osoby se zdravotním postižením, ani k prodloužení doby jeho pobírání. Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí Dopad na státní rozpočet lze na jeho výdajové straně vyčíslit částkou cca 425 000 000 Kč rozloženou na dobu čtyř let. Dopady na rozpočty krajů a obcí se nepředpokládají žádné. Soulad s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem. Provádí zejména ustanovení čl. 32 odst. 5 a 6 Listiny základních práv a svobod, podle nichž rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu, přičemž podrobnosti stanoví zákon. Návrh zákona je v souladu i s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení S ohledem na naléhavou potřebu odstranění výrazně nepříznivých sociálních dopadů pro rodiny se zdravotně postiženými dětmi, vyvolanými zákonem č. 366/2011 Sb., se navrhuje, aby podle 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení. Zvláštní část K části první (čl. I) K bodu 1 Navrhuje se úprava platného znění 30 zákona o státní sociální podpoře spočívající v oddělení podmínek pro poskytování rodičovského příspěvku rodičům dětí, jimž náleží

příspěvek na péči. Toto oddělení je nezbytnou podmínkou pro řešení situace, jejíž dopady jsou uvedeny v obecné části důvodové zprávy. K bodu 2 Zvyšuje se věková hranice dítěte pro nárok na rodičovský příspěvek v případě v souběhu s příspěvkem na péči. K bodu 3 Navrhovanou změnou se zabraňuje kolizi platné úpravy rodičovského příspěvku (včetně omezení, které upravuje) s nově navrhovanou právní úpravou. K bodu 4 Navrhuje se nové vymezení podmínek a výše rodičovského příspěvku při péči o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči, a to v zásadě shodně s úpravou účinnou před účinností zákona č. 366/2011 Sb. K části druhé (čl. II) Zrušení tohoto přechodných ustanovení čl. VI bodů 2 a 3 zákona č. 366/2011 Sb. je nezbytné z důvodu vyloučení nejednoznačnosti právní úpravy a odstranění finančního znevýhodnění pěstounských rodin vychovávajících děti se zdravotním postižením. K části třetí (čl. III) S ohledem na naléhavost přijetí navržené úpravy se navrhuje stanovit účinnost zákona dnem jeho vyhlášení. V Praze dne 2. února 2012 Milada Emmerová v. r. František Bublan v. r. Jan Hamáček v. r. Dana Váhalová v. r. Stanislav Huml v. r. Jan Babor v. r. Vladimíra Lesenská v. r. František Novosad v. r. Jaroslav Foldyna v. r. Roman Sklenák v. r. Pavel Antonín v. r. Miroslav Svoboda v. r. Miroslava Strnadlová v. r. Ivan Ohlídal v. r. Ladislav Šincl v. r. Bohuslav Sobotka v. r. Ladislav Velebný v. r. Adam Rykala v. r. Jeroným Tejc v. r. Václav Zemek v. r. Milan Urban v. r. Roman Váňa v. r. Jan Látka v. r. Antonín Seďa v. r. Richard Dolejš v. r. Ladislav Skopal v. r. Jiří Koskuba v. r. Václav Klučka v. r. Jiří Petrů v. r. Josef Tancoš v. r. Hana Orgoníková v. r. Alfréd Michalík v. r. Josef Novotný v. r. Václav Votava v. r. Václav Neubauer v. r. Pavel Holík v. r. Vlasta Bohdalová v. r. Josef Smýkal v. r. Jaroslav Vandas v. r. Jiří Zemánek v. r. Jan Chvojka v. r. Cyril Zapletal v. r. Karel Černý v. r. Jaroslav Krákora v. r.

Platné znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře HLAVA PÁTÁ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše (1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. Jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, 47d) náleží příspěvek ve výši stanovené v 32. (2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3 a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. (3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší. (4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7 600 Kč, b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě; odstavec 3 věta druhá platí i zde. (5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a 4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. (6) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím a) dojde ke změně výše vyměřovacího základu podle odstavce 3 nebo 4, nebo

b) dojde k takové změně, že lze rodičovský příspěvek stanovený podle odstavce 4 stanovit podle odstavce 3, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo. (7) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. (8) Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku od celkové částky 220 000 Kč zbývá částka, která je nižší než částka, která byla naposledy na rodičovském příspěvku vyplacena, vyplatí se tento rozdíl ve splátce rodičovského příspěvku náležejícího za poslední kalendářní měsíc. 30a (1) Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku. Zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem v rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši, která náleží z důvodu péče o dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině. (2) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nebo splňují-li podle 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. 30b Podmínka osobní celodenní péče o dítě (1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) se dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu ( 7 odst. 10 a 11), d) dítě dosáhlo věku 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle 30 odst. 1 nebo 7 let jde-li o příspěvek podle 32, e) dítě nebo rodič zemřeli,

f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče zdravotnického zařízení, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce. (2) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této ústavní péče. V této době však může rodič provést volbu podle 30 odst. 3 nebo 4. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení osobně celodenně a řádně pečuje. (3) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v 5 odst. 1 písm. b) bodu 13 3i). (4) Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči. (4) Rodičovský příspěvek podle 30 a 30a nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči. 31 ( ) 32 Výše rodičovského příspěvku při péči o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči (1) Rodičovský příspěvek náleží rodiči pečujícímu o dítě ve věku do 7 let a) ve výši 7.600 Kč jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči ve stupni I., nebo b) ve výši 3.800 Kč jde-li o dítě, jemuž náleží příspěvek na péči ve stupni II. - IV. (2) Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek ve výši podle odst. 1, vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odst. 1 a příspěvkem na péči; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve výši 7.600 Kč.

Zákon č. 366/2011 Sb. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. ( ) 2. Nárok na rodičovský příspěvek, který ke dni 31. prosince 2011 náležel podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, z důvodu péče o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, jde-li o dítě, které je ke dni účinnosti tohoto zákona mladší 3 let, bude náležet i po 31. prosinci 2011, nejdéle však do 3 let věku tohoto dítěte, ve výši 7 600 Kč měsíčně s tím, že úprava výše rodičovského příspěvku při jeho souběhu s peněžitou pomocí v mateřství nebo nemocenským poskytovaným v souvislosti s porodem platí i zde. Rodičovský příspěvek bude po 31. prosinci 2011 vyplácet příslušný orgán státní sociální podpory bez žádosti v případě, že dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nemá zároveň nárok na příspěvek na péči. Má-li toto dítě nárok na příspěvek na péči, musí rodič nejpozději do 31. ledna 2012 písemně provést volbu pouze jedné dávky, protože 30b odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro tyto případy. Po provedené volbě krajská pobočka Úřadu práce odejme druhou dávku. 3. Nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle bodu 2, nárok na rodičovský příspěvek podle 30 odst. 1 písm. e) a odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2011, náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Rodičovský příspěvek, který náleží podle věty první do dne účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec 2011. O zániku nároku na rodičovský příspěvek zašle orgán státní sociální podpory jeho poživateli sdělení, v němž současně informuje o nárocích dítěte po 31. prosinci 2011.