Výměnné pobyty studentů Holandsko - 2008

WWW.SSJS-TABOR.CZ Výměnné pobyty studentů Holandsko - 2008 Občanské sdružení TULIP Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ: Nizozemsko 2 Nizozemské království Kinderdijk - větrné mlýny Řekněte sýr... 3 Holandské dřeváky 4 Holandské tulipány Vodní kanály 5 Amsterdamské mosty ÚVODNÍ SLOVO Občanské sdružení Tulip a Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v Táboře spolupracuje již patnáct let s holandskou školou obdobného zaměření. Naše spolupráce se během patnácti let ustálila na stabilní formě organizace. Hodnocení výměnných pobytů a odezva studentů potvrzují, že náš výměnný systém je velikou motivací při náboru nových studentů. Každoroční výměnné a pracovní pobyty prohlubují jazykové znalosti a připravují mladou generaci, aby uspěla na evropském trhu práce. Mezinárodní kontakt studentů je chápán jako moderní forma výuky a v neposlední řadě přispívá k reprezentaci České republiky v zahraničí. Všechny pobyty našich studentů jsou zaměřeny na praxi v oboru hotelnictví a turismus, návštěvu středisek praktické výuky, po- znávání reálií země, kulturu a sport. Reciproční část výměny tvoří pobyt holandských studentů v českých rodinách. Takto navázané kontakty studentů často přetrvávají i do doby po ukončení studia. Na kole. 6 Amsterdam Historie Rotterdam 7 8 Vzkazy od holandských 9 kamarádů Boháčová Marie 10 Šusová Cecílie 11 Špalová Klára Janečková Johana Chovancová Tereza Krátká Karolína 12 HOLANDSKO Krůželová Ivana Matušková Kristýna Barvířová Lucie Schmidtová Dominika Volková Tereza Voráčková Tereza Vanická Nela Veverková Lucie Kožerová Iva 13 14 15 Kroužilová Lenka 16 Seifertová Erika Vlasová Michaela 17 Holandsko je název středozápadní části a historického území Nizozemska, který se často (a ne správně) používá pro označení celého státu. V době Svaté říše římské bylo Holland jedním z hrabství, později nejdůležitější provincií Republiky spojených nizozemských provincií (Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden, 1581 1795). V napoleonských letech 1806 1810 však existovalo Holandské království, pod které spadala velká část Nizozemska. Dnešní Holandsko tvoří dvě provincie: Severní Holandsko (Noord-Holland) a Jižní Holandsko (Zuid-Holland), které vznikly v roce 1840. Již v době Nizozemské republiky tvořilo Holandsko politické, ekonomické i kulturní centrum, v Holandsku se nachází nejvýznamnější města a přístavy, např. Amsterdam, Rotterdam, Haag, Delft atd.

STRÁNKA 2 Jméno Holandsko etymologicky pochází z termínu holt land, dřevěná země, neboť krajina byla pokryta velkým množstvím lesů 90 % všech Nizozemců žije ve městech. Nizozemsko je velmi hustě osídlené - ačkoli má Nizozemsko oproti Česku téměř poloviční rozlohu, žije zde znatelně více obyvatel 16 milionů. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří především čtyři velké aglomerace Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Nizozemsko je příkladem (nepočítáme-li přistěhovalectví po 2. světové válce) etnicky téměř homogenního státu. Vedle většiny Nizozemců zde žijí menšiny Frísů (jejich jazyk fríština je úřední) a Němců. Ještě menší jsou pak menšiny přistěhovalců z Maroka, Surinamu, Antil, Indonésie a Turecka. Členství země v organizacích Nizozemsko je členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), OSN, Rady Evropy, OBSE a OECD. Cestovní ruch Klíčovými destinacemi jsou Amsterdam a Den Haag. Mimo těchto dvou měst, která nabízejí rozsáhlé soubory historických památek stojí za návštěvu městečka Severního Holandska jako Alkmaar nebo Eidam nabízející náhled do historie přípravy sýrů. Další turistickou atrakcí je Keukenhof - Zahrada Evropy. Nizozemsko - Nederland (NL) Dnešní Holandsko tvoří dvě provincie: Severní Holandsko (Noord-Holland) a Jižní Holandsko (Zuid-Holland), které vznikly v roce 1840. Provincie (Provincies) a jejich hlavní města Drenthe (Assen) Flevoland (Lelystad) Frísko (Leeuwarden) Gelderland (Arnhem) Groningen (Groningen) Jižní Holandsko (Haag) Limburk (Maastricht) Overijssel (Zwolle) Severní Brabantsko ('s-hertogenbosch) Severní Holandsko (Haarlem) Nizozemské království Nizozemská královna Beatrix Nizozemsko (Haag) Nizozemské Antily (Willemstad) Aruba (Oranjestad) VÝMĚ NNÉ POBYTY STUDENTŮ

OBČ ANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP STRÁNKA 3 Kinderdijk - větrné mlýny Pokud budete mít zájem poznat unikátní místo, zajeďte navštívit soutok řek Noord a Lek, kde se vyjímá slavná skupina devatenácti mlýnů pocházejících z osmnáctého... a vybaví se vám Holandsko. Bochníky a koule lahodných tvrdých sýrů doplňují kamínky mozaiky typických symbolů Holandska. Nelze je přehlédnout specializované prodejny, stejně jako stánky na trzích či oddělení sýrů v potravinářských obchodech upoutají každého. Němými svědky holandské sýrové historie jsou vážní budovy, které naleznete v mnoha městech. Tradice oží- století. Tento komplex je největším skanzenem polderových mlýnů v Nizozemsku. Leckoho by mohlo zmýlit využití těchto větrných kolosů, avšak toto seskupení bylo využíváno výhradně k odčerpávání vody. Důvodem byla intenzivní snaha o postupné vysoušení polderů. Jeden z mlýnů je možno prohlédnout skrz naskrz od dubna do září. Pokud tento kraj navštívíte v červenci a Řekněte sýr... vají při sýrových trzích, z nichž nejznámější se konají v Alkmaaru, Edamu či Goudě. Vesničky Gouda a Edam daly názvy dvěma nejznámějším sýrům. Jak je od sebe rozeznáte? Gouda má většinou tvar kola se zaoblenými okraji, hmotnost 4-20 kg, zatímco pro Edam je typickou formou koule vážící 1,7 kg. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma druhy je v tučnosti: Gouda je tučnější, zatímco srpnu, máte šanci zhlédnout v chodu všechny mlýny každou sobotu. Večer osvětlené mlýny uvidíte i v září a v domě s čerpadlem neopomeňte navštívit muzeum věnované mlýnům a polderům. Kinderdijské větrné mlýny byly v roce 1997 zařazeny na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Edam má být sušší a tužší. Nejlépe se se sýry seznámíte při návštěvě některé ze sýrových farem, během které se seznámíte s výrobou sýry od A do Z. Prohlídku můžete poté zakončit koupí některého ze sýrů. Bochníky a koule lahodných tvrdých sýrů doplňují kamínky mozaiky typických symbolů Holandska. Ochutnejte holandskou verzi eintopfu stamppot. Toto pro venkovské holanďany velmi typické jídlo je stále populární. V hospodě si k němu objednejte jedno z dobrých, lehkých místních piv. Ke kávě ještě zkuste další specialitku vaječný koňak Advocaat.Nizozemsku se říká země sýrů, Nizozemci jsou nazýváni sýrovou hlavou. V dánštině znamená název sýrová hlava také formu, do které se holandský sýr odlévá. V severním Holandsku prý ve středověku místní farmáři používali formu jako helmu a ne- přátelé je začali nazývat sýrová hlava. Sýr se skladuje nejlépe v ledničce a měl by se sníst co nejdříve. Pokud máte sýr uchovaný v ledničce měl by být vyndán tak hodinu a pul před servírováním. Sýr, který je moc studený ztrácí své přírodní aroma a chuť, stejně jako víno, které má mít pokojovou teplotu. Před osychání ochráníte sýr zabalením do alobalu nebo plastikového filmu. Je lépe kupovat čerstvý sýr častěji než ho uchovávat dlouhou dobu. Perfektní spojení tvoří holandský sýr a víno. Port s Edamem, Goudou. Nejdůležitějším pravidlem je, že víno se musí se sýrem doplňovat. Pro jemný sýr je nejlepší spojení s lehkým vínem. Sýr s těžkou, silnou chutí se doplňuje s těžkým červeným vínem. Většinou platí, že bílé víno má přednost před červeným. V mnoha zemích platí, že sýr se podává na konci menu na sýrovém prkénku spolu s vínem.

STRÁNKA 4 Holandské dřeváky "...aneb jak tyto boty mohou být pohodlné?" S holandskými dřeváky (klompen) se určitě setkáte v každém městě, městečku, zapadlé vesnici, u každé sebemenší atrakce, zkrátka u každého stánku se suvenýry (na každém rohu). Tyto dřeváky jsou symbolikou a folklórem doby minulé, ale pro mnohé obyvatele stále něco znamenají "...aneb jak tyto boty mohou být pohodlné?" Holanďané jsou na tyto boty náležitě hrdí, někteří z nich je pořád ještě nosí a masírují svoje chodidla. Nepotkáte v nich někoho ve městě, ale třeba na venkově je to běžně k vidění. Klompen určitě mají něco do sebe, nejsou sice pohodlné jako boty moderní doby, ale svou romantikou si vás určitě získají. A třeba vás napadne, že musely být svým nenáročným zpracováním a tím pádem také levnějším produktem pro méně majetné obyvatele této zajímavé země. Během neuvěřitelně krátké doby pobláznily krásné tulipány nejen Holandsko, ale celou Evropu. Holandské tulipány V 16. století byly tulipány oblíbené především v Turecku. Sultán Süleyman II. pro ně horoval tak silně, že to vzbudilo pozornost i u Evropanů. Rakouský velvyslanec v Cařihradu přivezl první cibulky do Vídně a tady se k nim dostal Carolus Clusius, tehdejší prefekt lékařské zahrady rakouského císaře. Když pak dostal nabídku, aby se ujal botanické zahrady v Leidenu, přivezl s sebou také tulipány. Tak nenápadně se zrodila jedna z legend světového květinářství a slavná kapitola nizozemské historie: proslulé holandské plantáže tulipánů, hyacintů, krokusů a dalších květin. V písčité humózní půdě s vysokou hladinou spodní vody a příznivým mořským klimatem se tulipánům velmi daří. Zpočátku byl tulipán považován spíše za drogu pro ty, "kdo mají k postelovým hrátkám větší chuť než schopnost", jak tehdy napsal neznámý autor. Brzy si ho ale Holanďané začali cenit pro jeho barevnost a rozmanitost. A člověk tulipány začal šlechtit do nebývalých tvarů i barev. Během neuvěřitelně krátké doby pobláznily krásné tulipány nejen Holandsko, ale celou Evropu. Na počátku 17. století se rozpoutala doslova tulipánová hysterie. Za jednu jedinou cibulku druhu Místokrál zaplatil kupující 4 vozy žita, 4 tučné voly, 8 prasat, 12 ovcí, 500 litrů vína, 4 sudy piva, 2 soudky másla, 1000 liber sýra a přidal ještě kompletní postel, štůček látky a stříbrný pohár. Jen necelých 5 km od letiště Schiphol za městečkem Aalsmeer vyrostly haly největší květinové burzy na světě. Zaujímají plochu asi 120 fotbalových hřišť a denně tudy projde kolem 13 milionů řeza- ných květů. Každý den zde proběhne kolem 50 000 transakcí. VÝMĚ NNÉ POBYTY STUDENTŮ

OBČ ANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP STRÁNKA 5 Vodní kanály v Amsterdamu Amsterdam je doslova protkán vodními kanály, které k městu neodmyslitelně patří a jsou opravdu obdivuhodným dílem. Ovšem celá romantika vodních ploch s sebou přinášela i mnohá úskalí v podobě nestabilní hladiny grachtů, které jsou přímo napojeny na moře, a způsobovaly tak četné záplavy. Bylo tedy nutné vybudovat hráze. Dnešní Amsterdam tak stojí na cca pěti milionech dřevěných pilotů. Byl postaven protestantskými obchodníky na třech kanálech Herengracht (Panský kanál), Keizersgracht (Císařský kanál) a Prinsengracht (Princův kanál). Na jejich nábřežích byly postaveny krásné uzounké městské domy. Systém kanálů okolo středu starého města Amsterdamu byl vybudován v 17. století, v době holandského Zlatého období. Podél kanálů bylo postaveno mnoho domů, které jsou zčásti i v dnešních dobách obydleny, v některých jsou kanceláře, jiné slouží jako veřejné domy. Díky vodním kanálům se Amsterdamu říká Benátky severu, poetičtější duše si vžily název Rembrantova múza. Holandsko, to nejsou jen Amsterdamské mosty tulipány a sýry, ale také sladkovodní Holandsko, to nejsou jen tulipány a sýry, ale také sladkovodní kanály. Dokazují umění místních obyvatel, kteří se vždy museli s mořem a řekami prát o každý kousek suché země. Hustotou kanálů a krásou přírody okolo nich vyniká především severní část země - Frísko. S četnými vodními kanály souvisí i velké množství amsterdamských mostů, kterých je 1200. Většinou jsou vysoko klenuté nebo zvedací. V minulosti dokonce existovali kargadooři, kteří pomáhali kočárům překonat vysoké klenutí mostů. Nejznámějším mostem je bíle natřený Magere Brug, který se nachází na konci ulice Kerkstraat. Původní byl postaven již v sedmnáctém století. Pro nárůst dopravy musel být nahrazen mostem širším. Ramena mostu se zvedají každých 20 minut. kanály.

STRÁNKA 6 Na kole Holandskem kříže krážem Ploché Holandsko je ideální zemí pro cyklistiku... S kolem se běžně cestuje i po železnici, neboť vlaky mají zvláštní vagón k tomu určený. Na 300 nádražích je to běžná praxe. Železniční zastávky jsou i nejvhodnějším místem, kde je možno si kolo (včetně dětské sedačky, nebo přímo dětské kolo) pronajmout. Ve všech pobočkách VVV jsou k dispozici mapy s širokou nabídkou cyklistických tras daného místa a regionu (tzn. Fietsroutes). P Ů J Č OVNY Kola se půjčují na 100 železničních stanicích za 5,40 Euro/den nebo 22 Euro/týden po předložení platné vlakové jízdenky a zálohy od 35 145 Euro. Kola se půjčují i ve většině kempů a dalších půjčovnách ve větších městech, národních parcích, rezervacích a na ostrovech. ZNAČ ENÍ CYKLIS- TICKÝCH TRAS Holandská síť cyklistických stezek je značena bílým symbolem kola na červeném podkladu a rozcestníky ve tvaru houby s vyznačením nejkratší cesty z bodu A do bodu B. Modrá značka s bílým kolem označuje jízdní pruh pro cyklisty, který je součástí vozovky. Malé obdélníkové značky s nápisem Fietspad nebo Rijwielpad označují cyklistické stezky v parcích, sídlištích, na ostrovech či na venkově, které cyklisté sdílejí s pěšími. Symbol kola a přerušovaná nebo plná postranní čára na vozovce rovněž označují jízdní pruh pro cyklisty. Na menších cestách jsou vhodné a zajímavé trasy značeny symbolem kola. Značení delších tras (Fietsroute, 30-60 km) obvykle začíná hned u železniční stanice.cyklistické akce Rondje IJsselmeer Úschovna kol na vlakovém nádraží v Haagu Oblíbenou novinkou mezi cyklistickými výlety je putování Kolem jezera IJsselmeer. Za 6-7 dní projedete na kole pět provincií ležících podél jezera. Trasa vede po hrázích s překrásným výhledem na Ijsselmeer. Ubytování je ve *** až **** hotelech s polopenzí a je možno vybrat si ze dvou tras - včetně přejezdu hráze Afsluitdijk (sedmidenní), nebo bez Afsluitdijku (šestidenní). Denně se ujede 45-65 kilometrů, start je ve městě Hilversum. Informace: Tel.: 0031-35- 6944114.Mapy a brožury ANWB (Nizozemský turistický svaz) vydává mapy se všemi značenými cyklistickými stezkami, jejich dílčími trasami, nebo okruhy za určitým cílem - větrnými mlýny, pevnostmi a opevněním, po stopách života významné osobnosti. Vše včetně publikace Stichting Fiets (Sdružení Kolo) je k dostání v knihkupectvích, pobočkách ANWB a VVV, které zařídí i případné ubytování na vybrané trase, nebo zorganizují denní výlety na kolech či delší cyklistická putování. Amsterdam (též Amsterodam) je hlavní město Nizozemska. V současnosti je největším nizozemským městem, jeho finančním a kulturním centrem. V roce 2005 žilo ve městě 742 209 obyvatel, v městské aglomeraci pak přibližně jeden a půl milionu lidí. Amsterdam má jedno z největších historických městských center v Evropě pocházející z 17. století, nizozemského Zlatého období. V této době byl vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu starého města, který dodnes určuje tvář města. Podél kanálů bylo postaveno mnoho domů, některé jsou dodnes obydleny, v jiných jsou kanceláře a některé slouží jako veřejné budovy. Na nábřeží se jednou za 5 let koná SAIL Amsterdam velkolepá přehlídka historických lodí. Město je proslaveno muzei, jako jsou například Rijksmuseum, Van Goghovo muzeum, Museum Stedelijk, Rembrandtův dům nebo Muzeum Anny Frankové a světoznámým symfonickým orchestrem Concertgebouworkest. Pozornost si zaslouží i místní čtvrť červených luceren de Wallen a řada kaváren, ve kterých se prodává marihuana. VÝMĚ NNÉ POBYTY STUDENTŮ

OBČ ANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP STRÁNKA 7 Historie Amsterdam byl založen ve 13. století jako rybářská vesnice na břehu řeky Amstelu, která dala městu jméno. Městská práva Amsterdam obdržel v roce 1300 nebo 1301. Od 14. století město vzkvétá zejména díky obchodu s hanzovními městy. Holanská vzpoura proti Filipovi Španělskému v 16. století Počet obyvatel zvolna rostl v roce 1500 žilo ve městě 10 000 obyvatel, 30 000 v roce 1570, 60 000 kolem roku 1600, 105 000 v roce 1622 a 200 000 v roce 1700 (tedy se za 200 let zdvacetinásobil). Poté se počet obyvatel výrazně neměnil další půldruhé století. Poté se během sta let před druhou světovou válkou počet obyvatel zčtyřnásobil a tento počet zůstal stejný do dnešní doby. Osmnácté a 19. století se nesou ve znamení poklesu prosperity Amsterdamu. Války Holandska se Spojeným královstvím a Francií si Amstel by Night vyústila v Osmiletou válku, která nakonec vedla k holandské samostatnosti. Holandská republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se Židé ze Španělska a Portugalska, bohatí obchodníci Antwerp a Hugenoti z Francie uchýlili do bezpečí Amsterdamu. Silná migrace vzdělaných lidí z Flander pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané holandštiny) a udělala z Amsterdamu obchodní centrum. Sedmnácté století je považováno za Zlaté období Amsterdamu. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem Evropy. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do Severní Ameriky, Afriky, dnešní Indonésie a Brazílie a představovalo základnu mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v VOC a v WIC. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které se staly základem tvorby holandských kolonií. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská burza byla první na světě s nepřetržitým provozem. svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během Napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení Nizozemského království v roce 1815 se vše začalo obracet k lepšímu. Na konci 19. století zasáhla město Průmyslová revoluce. Byl postaven Amsterdamsko-rýnský kanál, který přímo spojil město s Rýnem a Severomořský kanál spojil přístav se Severním mořem. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu. Přestože je Amsterdam hlavním městem Nizozemska, není správním centrem provincie Severní Holandsko, ve které leží - tímto centrem je Haarlem, ani sídelním městem vlády, kterým je Den Haag. Konec 19. století je občas nazýván druhou Zlatou dobou. V této době byla postavena muzea, vlakové nádraží a koncertní hala (Concertgebouw). Během 1. světové války bylo Nizozemsko neutrální, ale Amsterdam poznal její následky v nedostatku potravin. V průběhu 2. světové války okupovala město německá vojska. Více než 100 000 Židů bylo deportováno, nejznámější z nich se stala mladá dívka, Anna Franková. Tímto byla vyhlazena téměř celá židovská komunita města. Socha Anny Frankové

STRÁNKA 8 Rotterdam Rotterdam je s 605 000 obyvateli druhým největším nizozemským městem. Je také největším přístavem Evropy (do roku 2004, kdy ho předstihla Šanghaj, i světa), městem moderní architektury a zároveň městem historicky významným. Známý je zdejší přístavní komplex Europort, který je největší na světě. V centru Rotterdamu je Námořní muzeum, dokumentující historii přístavu a stavby lodí. Část Rotterdamu byla za války zničena následkem několika velkých náletů, proto ve zdejším středu města byly po válce postaveny moderní výškové budovy, lišící se od běžných holandských nízkých cihlových domů. Turisticky atraktivní je vyhlídka na přístavní město z vyhlídkové věže Euromast, vysoké 185 metrů. Zdejší rychlovýtah jezdí až na vrchol věže nebo do restaurace Panorama, nacházející se ve výšce 100 metrů. Populární je rovněž Erasmusbrug - moderní most spojující severní a jižní Rotterdam. Noční pohled na přístav Haag byl a je sídlem mnoha mezinárodních organizací. Haag Haag, nizozemsky Den Haag, oficiální název 's-gravenhage, je třetí největší město Nizozemí a sídlo nizozemské vlády, parlamentu a královny. Je hlavním městem provincie Zuid-Holland (Jižní Holandsko) na západě země. V roce 2007 měl Haag 474 680 obyvatel. Aglomerace zvaná Randstad (především města Amsterdam - Haarlem - Haag - Rotterdam - Utrecht) však má dohromady přes 7,1 milionu obyvatel. Haag byl založen roku 1248 Williamem II hrabětem Hollandským a králem Německým. Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní organizace Stálý rozhodčí soud Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii Mezinárodní trestní soud VÝMĚ NNÉ POBYTY STUDENTŮ

OBČ ANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP STRÁNKA 9 Vzkazy od holandských kamarádů Heineken pilsener is wereldwijd bekend om zijn frisse en toe gankelijke smaak. Heineken wordt volgens traditioneel recept gebrouwen met het kenmerkende a-gist en zuiver natuurlijke grondstoffen. Het was een hele gezellige week, met veel lenke dingen, ik hoop dat jy het oak lenk hebt gevorden. Groetjes Inge Hello, It was a really nice week with Michaela. I hope she had a nice week in the Netherlands. We liked the week with Michaela. She was very nice to the family and to my friends. She brought some presents from Czech to us, so it was a good start. I m pleased i had Michaela. Thank you a lot. Hielke Groothuis Something about this week. It was a very nice week, but it was too bad that we cannot come to Amsterdam. In the beginning when we met eachother it was okay, we had to lezen about eachother. We had a good time, it s said that my study will stop/ end next yaer. That s the reason I can t come to your land. Lieve Kristina, Hoop dat je het naar je zin hebt gehad!! Ik zeker wel.. Liefs Janine Co napsali naši studenti.. Zážitky, postřehy a doporučení svým následovníkům, najdete v dalším textu.

STRÁNKA 10 Boháčová Marie VČ 2 28. září jsme odjeli na týdenní výměnný pobyt do Holandska. Naše škola už mnoho let pořádá tyto výměny se školou v Dotienchemu a Groenlo. Tyto školy mají podobné zaměření jako ta naše. Po náročné a dlouhé cestě jsme dorazili do města Arnhem. Ve škole na nás už čekali učitelé, kteří nás přivítali malým občerstvením a prezentací o tom, co nás vlastně čeká. Poté přišlo na řadu samotné rozdělování studentů do rodin. Bydlela jsem u Marieke Eiting v Lichtenvoorde. Přála jsem si bydlet v paneláku, ale bohužel to se mi nesplnilo, bydlela jsem v rodinném domečku. Domy v Holandsku jsou si velmi podobné. Typická jsou velká okna bez záclon. Říká se, že je to kvůli tomu, aby ostatní věděli, že tam ti lidé nedělají nic špatného. V šest hodin jsem měla první večeři v holandské rodině. Jedli jsme zapečené brambory s masem, zeleninou a houbami, bylo to docela dobré. Líbilo se mi, že všichni večeří dohromady a po večeři si povídají a ještě si dají něco dobrého.tohle se u nás moc nepěstuje.celý večer jsme s Mariekou a její rodinou strávili u počítače, prohlíželi jsme si fotky a povídali si. U nich učitelé se studenty diskutují o tom, co právě probírají a v hodinách často používají počítače k výuce. Úterý bylo v režii hostitelů, buď jsme s nimi šli do školy nebo na praxi. Vstávala jsem v půl sedmé, s Mariekou, její sestrou Nienke a jejich matkou jsme posnídaly a povídaly jsme si. Ze začátku byla komunikace docela těžká, ale postupem času jsem už nevnímala, že s Mariekou a ostatními mluvím německy. Po snídani jsme vyrazily do školy a ač pršelo, a ne zrovna málo, jely jsme na kole. Cesta do Groenlo, kam Marieke chodí do školy, trvala asi půl hodiny. V Holandsku začíná škola v 8:30. Přístup učitelů mě velmi mile překvapil. U nich učitelé se studenty diskutují o tom, co právě probírají a v hodinách často používají počítače k výuce. Ze zahraničních filmů známe školní bufety, kde se to o přestávkách hemží studenty a právě tak to chodí i na škole v Holandsku. Přestávka byla poměrně dlouhá. Poté jsme se přesunuli do učebny připomínající kostel, kde probíhaly dvě hodiny hudební výchovy. Učitel byl příjemný a se studenty často vtipkoval, na začátku hodiny jim zadal úkol na doma. Každá skupina si měla připravit představení na pět až deset minut, jedna skupina měla představit hudební styly - punk, emo a jiné, další skupina měla například zahrát muzikál. Po přestávce měli studenti už jen jednu hodinu a to politiku. Zdálo se mi to hrozně málo, jsem zvyklá být ve škole dlouho. Celé odpoledne až do večeře jsme strávily doma a povídaly si, chvilku jsem si četla, když Marieke potřebovala něco připravit do školy. Po večeři jsme byli domluveni s Terkou, Jordim, Míšou a Hielkem, že se sejdeme a něco podnikneme. Ve středu ráno jsem se šla vysprchovat a taková zima mi ještě ve sprše nebyla jako v Holandsku. V půl deváté jsme odjížděli z Lichtenvoorde do Dotienchemu pro zbytek studentů a pokračovali do Amsterdamu. Jeli jsem až k moři a navštívili farmu, kde se vyrábějí sýry. Potom následovala prohlídka hlavního města. Prohlédli jsme si náměstí a přilehlé uličky. Dostali jsme také peníze na večeři v menze. Po večeři nás čekala plavba lodí. Kapitán byl fajn a informace nám podával v angličtině a němčině. Do rodin jsme se vrátili pozdě večer. Ráno zase hrozná zima ve sprše, poté snídaně a jely jsme na autobusovou zastávku, kde jsme se sešli s Hielkem, Míšou, Jordim a Terkou a všichni jsme jeli na sportovní den. VÝMĚ NNÉ POBYTY STUDENTŮ

OBČ ANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP STRÁNKA 11 Holanďani pro nás připravili různé soutěže a v závěru zápas o pohár. Už po dopoledních hrách a plavání v bazénu jsme byli unaveni a to jsme ještě museli hrát volejbal, basketbal a florbal. Letos jsme to projeli, ale příští rok bude pohár náš! Po namáhavém dni nás čekala příprava večírku v Groenlo. Všechno bylo hrozně rychlé, neměli jsme moc času na přípravu. Myslím si, že se nám vystoupení povedlo. Poté už následovala slíbená párty. Večírek skončil okolo 10 hodiny, kdy se všichni studenti vrátili domů Poslední den byl v režii našich hostitelů. S Mariekou jsme byly dopoledne doma. Já jsem pracovala na počítači a ona si četla. Po obědě jsme s Terkou, Jordim, Míšou a Hielkem jeli do Doetinchemu. Z naší malé partičky se později utvořila velká grupa. Odpoledne jsem strávili po obchodech a večer jsme se opět setkali u Hielke doma. Bylo to super. Pouštěli jsem si české hity a oni nám zase ty holandské. Hlavní účel této párty byl, aby nám Holanďani napsali několik slov o tom, jak se jim líbil týden, kdy jsme u nich byli. V jedenáct hodin jsme se přesunuli na místní diskotéku. Ráno jsme všichni posnídali a Marieke mi darovala dřeváky, pivo z Groenlo, tulipány a pendreky. V půl sedmé jsme odjížděli z Lichtenvoorde do Groenlo. Tady už jsme se musely rozloučit. Cesta do Tábora byla únavná a dlouhá,, ale za ty zážitky mi to stálo a moc ráda budu příští rok ubytovávat. za ty zážitky mi to stálo a moc ráda budu příští rok ubytovávat Šusová Cecílie VČ 3 Na svou rodinu si nemohu stěžovat, byli velice příjemní a hodní. Všichni holandští studenti byly velice přátelští a jejich rodiny také. Všem velice doporučuji. Je to zajímavé a nebudete litovat. Špalová Klára HT3 V Amsterodamu mě překvapila projížďka lodí. Z lodě vypadá město úplně jinak, zvlášť za setmění, když je vše krásně nasvícené. Na poslední den pobytu připadla oslava mých osmnáctých narozenin. Ráno jsem vstala a uviděla, že rodina pro mě vyzdobila celý byt. Na stole vytvořili ze svíček tvar osmnáctky, navíc bylo všude plno dárků. Tohle bych od lidí, kteří mě znají sotva týden vůbec nečekala. Po slavnostní snídani jsme s rodinou odjeli do nejlepšího holandského lunaparku Walibi World. Byly to krásně prožité narozeniny.

STRÁNKA 12 Janečková Johana HT4 V holandských rodinách je vše poněkud odlišné od života, na který jsme v Čechách zvyklí. U snídaně, které bývají velmi bohaté, najdete hodně druhů sýra a také sladké Hagel, což je pochoutka, která se dává na chléb nebo na holandské suchary. Sportovní den se pro většinu z nás stal noční můrou. Byl tak nabitý, že jsme sotva chodili. No posuďte sami: hokej, basket, běh, šplh, plavávání, to vše na čas. Vrcholem tohoto dne bylo divadelní představení pro naše hostitelské rodiny zakončené diskotékou. Sportovní den se pro většinu z nás stal noční můrou. Doufám, že se holandským studentům bude příští rok v Česku líbit tak, jako se líbilo u nich nám. Chovancová Tereza VČ2 V Doetinchemu jsme měli přednášku o tom, jak bude probíhat celý týden. Při rozdělování do rodin si pro mě přišel příjemný mladý student Jordi Nijenhuis. Bydlel v městečku Lichtenworde. V holandské rodině jsem dostala tipical holand eat. Druhý den mě Jordi seznámil se základní školou, kde vykonává svoji praxi. Pomáhala jsem mu až do pěti hodin, kdy pro nás přijela Jordiho maminka. V pátek jsme strávili den jen s holandskými studenty a večer jsme šli s Jordim na pizzu. Okolo deváté hodiny jsme zašli na párty ke kamarádovi Heilkemu, kde bylo asi dvacet lidí, jak Holanďané, tak Češi. Povídalo se, zpívalo, byla zábava. A ještě týž večer jsme vyrazili na diskotéku. Myslím, že si to všichni užili.doufám, že se holandským studentům bude příští rok v Česku líbit tak, jako se líbilo u nich nám. Krátká Karolína VČ3 Když jsem si před odjezdem balila své cestovní zavazadlo, věděla jsem, že jedu do severské země. I počasí po celou dobu pobytu tak naznačovalo. Vliv severního ledového oceánu nejspíš zasahuje až k oblasti Beneluxu. Golfský proud již nemá takovou sílu, takže mohu předeslat, že počasí bylo chladné. Ihned po příjezdu nastal kulturní šok. Všechno tam bylo zcela jiné, než jsem očekávala. Nejvíce mě zaujal fakt, že se agrokultura přenáší do měst, pro- tože Holandsko znamená především pole, louky, pastviny a statky. Na celém pobytu mi přišlo nejhodnotnější poznání amsterodamské architektury, která je světově unikátní. VÝMĚ NNÉ POBYTY STUDENTŮ

OBČ ANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP STRÁNKA 13 Krůželová Ivana HT3 Jeden den jsme strávili s našimi holandskými studenty ve škole. První tři vyučovací hodiny měli studenti holandštinu. Připravovali na počítačích prezentaci na zadané téma. Až budou zkoušeni, musí svou prezentaci předvést. Jejich styl výuky se mi líbí, je tam taková volná a otevřená atmosféra, více konverzují žáci než učitelé. Pobyt v Holandsku se mi velmi líbil. Jsem ráda, že jsem jela. Poznala jsem, jak se žije v jiné zemi. Jsem ráda, že jsem jela. Poznala jsem, jak se žije v jiné zemi. Matušková Kristýna HT3 Po příjezdu do rodiny jsem si vybalila věci, osprchovala se po dlouhé cestě a usedla s mojí adoptivní rodinou k večeři. Povídali jsme si o rozdílech mezi Holandskem a Českou republikou. Ve středu jsme navštívili Amsterodam. Je to krásné město. Na náměstí mě zaujala živá socha anděla, za kterou byla převlečená mrazivě nalí- čená žena. Když někdo hodil peníze do klobouku, který měla položený na zemi, poslala mu velice zvláštním způsobem polibek na dálku, zamrkala a zase usnula A pak byla sobota. Rozloučili jsme se s našimi rodinami, holandskými kamarády a nastoupili do autobusu. Všichni nám mávali a my jim také. Pobyt v Holandsku byl super. Mám víc zkušeností ze světa a z konverzace v cizím jazyce. Doufám, že budu mít možnost se ještě někdy vrátit. Barvířová Lucie HT3 nější jezdit na kole. Musím říct, že jsem si začala zvykat i na jiný způsob stravování. Občas jsem byla překvapená tím, co maminka mojí hostitelky přinesla na stůl. ale nemůžu si stěžovat, jídlo bylo sice jiné, ale chutnalo dobře. Šťouchané brambory ochucené různými bylinkami, k tomu bílou klobásu, ještě vše polít jablečným pyré a jde se jíst. Holanďané Dobře, tak abych vám řekla n ě co zajímavého z Nederlandu Vždy mě překvapí, jak každá rodina vlastní kola. Tím nechci říct, že v Čechách tomu tak není, ale Holanďané se liší tím, že kolo je pro ně nejpoužívanější dopravní prostředek, teprve pak je až auto. Holandsko je totiž jedna velká placka, takže pro Holanďany je mnohem pohodlběhem dne skoro vůbec nejedí, zato večeři berou jako opravdu velké hody.musím říct, že pobyt v Holandsku byl super, doufám, že zemi tulipánů zase brzy navštívím.

STRÁNKA 14 Schmidtová Dominika VČ2 Český večer byl připraven pro naše hostitele v duchu táborské historie. Jako hlavní prostředek pro dopravu využívají Holanďané kola. V jakémkoliv počasí, prostě sednou a jedou. Nejsou to sportovní kola, spíš vypadají jako naše prvorepubliková, žádné přehazovačky nebo odpružené vidlice nemají. Bydlela jsem u Carine Harnsem v rodinném domku, byl velice pěkný. Doma se zcela samoz ř ejmě chodilo v botách. Se školou jsme navštívili Amsterodam, sýrovou farmu a rybářskou osadu. Myslím, že program byl výborný. Český večer byl připraven pro naše hostitele v duchu táborské historie. Volková Tereza HT3 Bylo příjemné být součástí holandské rodiny, poznávat jiný způsob života, jiné zvyky Do Holandska jsme odjížděli v neděli 28. října z areálu naší školy. Dlouhá cesta byla před námi a my byli všichni natěšení a zároveň jsme měli strach, jako každý, kdo jede do neznáma. Ve středu jsme navštívili Amsterodam. Cestou jsme se zastavili ve výrobně sýrů, kde většina z nás nakoupila dárky pro rodiče. Další zastávka byla v rybářském městečku Voráčková Tereza Návštěva holandské rodiny pro mě byla skvělým zážitkem,na který se nezapomíná. První den sice byl náročný jak pro mě tak pro Lauru, mou hostitelku, ale potom se Vollendam. Naši a holandští učitelé nám ukázali památky Amsterodamu. Podívali jsme se také na květinový trh. Celý pátek jsem strávila se svou holandskou hostitelkou a jejími kamarády. Odpoledne jsem si prošla celý statek, který moje hostitelská rodina vlastní a seznámila se se všemi zvířaty, večer jsme zakončili diskotékou v Lichtenworde. začala zlepšovat naše komunikace, více jsme se poznaly. Bylo příjemné být součástí holandské rodiny,poznávat jiný způsob života, jiné zvyky VČ1 VÝMĚ NNÉ POBYTY STUDENTŮ

OBČ ANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP STRÁNKA 15 Vanická Nela HT 2 Minulý rok jsem ubytovávala holandskou studenku u nás doma a letos jsem mohla cestovat já do holandské rodiny. Když dorazíte k cíli před holandskou školu, je většina z vás ještě v klidu a bez jakékoliv známky stresu. Vtom se začnou sjíždět holandské rodiny a vy s nimi budete postupně odjíždět. To už se projeví nervozita. Dorazíte do svého druhého domova. Nejdříve si jej tiše prohlídnete a začnete pomalu, ale jistě komunikovat. Hlavně se jich nesmíte bát, oni jsou hodní, milí a hlavně veselí, dokáží se pobavit každou maličkostí. A mě řekli, ať se u nich chovám jako doma, když budu mít hlad nebo žízeň, ať si vezmu cokoli z lednice,ze spíže, jednoduše řečeno, brali mě jako vlastní dítě. Ze začátku vám třeba přijde divné jít pro něco do lednice, ale klidně tam jděte, protože je to vlastně potěší a je to mnohem lepší, než když jen sedíte, koukáte a divně se u toho tváříte. To si oni potom myslí, že se vám u nich nelíbí a oni neví proč. Na celý týden máte naplánovaný pestrý program. Až skončí páteční večer budete si říkat, že zítra už pojedete domů, ale také si řeknete, že ten týdenní pobyt byl příliš krátký. Chtělo by to alespoň dva týdny. Protože sotva jste se rozkoukali, už musíte jet domů V Holandsku je překrásná krajina plná větrných mlýnů a louky plné dobytka Mě asi nejvíce zaujal obchůdek, kde vyráběli dřeváky a výrobna sýrů. Opravdu stojí zato do toho jít, takových příležitostí v životě už moc mít nebudete. V Holandsku je překrásná krajina plná větrných mlýnů a louky plné dobytka Veverková Lucie HT2 Holandsko je jedna velká rovina, kde jsou samé louky a loučky podél cest, plné krav, poníků, koní a ovcí, louky s krásně zelenou trávou, které vypadají jako anglické trávníky. O Holanďanech jsem například také nevěděla, že jsou takoví milovníci kol. Překvapily mě vyhrazené silniční pruhy, semafory a parkoviště pouze pro cyklisty. Věřím, že není Holanďana, který nemá kolo. Staří, mladí, děti, do školy, do práce, všude na kole. A je to určitě ekonomicky výhodné a ekologicky šetrné. Navštívili jsme Amsterdam hlavní město, propletené sítí vodních kanálů, po kterých se jezdí loďkami, velebné náměstí, překrásné uličky, stovky obchůdků se suvenýry s tématikou marihuany, která je zde legalizovaná. Určitě jsem si rozšířila poznatky o Holandsku, poznala jejich kulturu a způsob života. Budu velmi ráda a dlouho na tuto zemi vzpomínat a určitě bych jí chtěla ještě někdy navštívit Kožerová Iva HT 3 Holanďané letos vyhráli pohár, snad ho příští rok získáme zase my. Po sportovních soutěžích jsme se my, Češi, vydali připravovat večírek a naše husitské vystoupení. Před sedmou hodinou začali přicházet první hosté a jejich rodiny. Nejprve zahrála holandská kapela a pak jsme přišli na řadu my. Naše vystoupení začínalo husitským chorálem. Myslím, že se všem Holanďanům líbilo. Můžu říct, že výměnný pobyt v Holandsku se mi velice líbil a už se těším, až přijedou Holanďané k nám do Čech.

STRÁNKA 16 Kroužilová Lenka HT 2 Bylo to krásné, konečně jsem viděla moře. Naše česká výprava zahájila odjezd do země tulipánů v neděli 28. září 2008 kolem osmé hodiny večerní. V průběhu cesty jsme si stihli prohlédnout i město Arnhem, kde mě ihned překvapilo, jak moc lidí tu jezdí na kole. V pondělí odpoledne jsme po dlouhé únavné cestě dorazili do Doentinchemu. Holandští učitelé nás pozvali do školy, kde pro nás připravili milé pohoštění. Následně jsme byli rozděleni do našich hostitelských rodin. Ze začátku to bylo hodně těžké. Rodinu jsem viděla poprvé v životě. Když jsme dorazili do jejich domu, překvapilo mě, že si doma nezouvají obuv. Všechny domy v Holandsku vypadají téměř stejně. Moje hostitelka má dvě sestry a malého brášku. Domácími mazlíčky byli dva psi a portugalská kočka. Druhý den si mě má Holanďanka odvezla na jejím kole do školy, kde jsme strávili první dvě vyučovací hodiny. Poznala jsem její úžasné spolužáky, se kterými jsme vařili rajčatovou polévku. Středeční den se mi líbil moc, podnikli jsme výlet do hlavního města Nizozemska, do Amsterdamu. Cestou jsme zastavili v mořském přístavu Volendamu. Bylo to krásné, konečně jsem viděla moře. Večer jsme zažili jízdu lodí po osvětleném městě. dostala dárečky a ukáply i nějaké slzičky, loučení mě mrzelo, ale nedalo se nic dělat V průběhu týdne, zvláště ve čtvrtek, jsem si začínala uvědomovat, že se mi po nových kamarádech bude moc stýskat. Počáteční stres už byl dávno překonán, byli na mě moc hodní a už se mi od nich nechtělo. Čtvrteční den byl velmi náročný, nejprve dopolední sportování v tělocvičně a v bazénu, pak příprava párty pro holandské rodiny v Groenlo. Připravili jsme dekoraci, pohoštění, aparaturu a stihli jsme i poslední zkoušku našeho vystoupení. Párty v husitském stylu mohla začít. Akce se snad líbila všem a hlavně, že byla legrace, o kterou tu přeci šlo. Na závěr jsme si všichni zatančili na diskotéce, o kterou se postarala holandská strana, ta byla obzvláště super. Takto jsme zakončili náš zábavný den. V pátek mě bolelo celé tělo a byla jsem vděčná, že můžu více odpočívat. Večer jsme se vydali do města, kde se sešli jak holandští, tak čeští studenti. Během večera jsem dostala dárečky a ukáply i nějaké slzičky, loučení mě mrzelo, ale nedalo se nic dělat. V sobotní ráno byl náš pobyt v Holandsku ukončen, z autobusu jsme naposledy zamávali našim rodinám. Moc se mi tam líbilo, byl to příjemný zážitek, nejen že jsme poznali úplně odlišnou zemi a jiný životní styl, ale poznali jsme i nové přátele, na které budeme dlouho vzpomínat... Doufám, že Seifertová Erika VČ2 holandským studentům se v Česku bude líbit tak jako mě u nich. V Holandsku jsem byla poprvé, bála jsem se tam jet, protože jsem si myslela, že se nedomluvím, ale bála jsem se zbytečně. A pak přišla ta velká chvíle, rozdělení do rodin. Moje Holanďanka se jmenovala Monigue, od začátku na mě působila velmi příjemně, byla ochotná a ke mně velmi milá. I její rodina byla přátelská. Monigue má tři sestry, dvě starší a jedno své dvojče. Měli jsme spoustu aktivit, jezdili jsme i na výlety. Viděli jsem Amsterdam, rybářské městečko ležící u moře a byli jsme na farmě, kde se vyrábějí typické holandské sýry. Poslední den byl volný, večer mi moje hostitelská rodina připravila dort. Pobyt v Holandsku se mi líbil a rychle mi utekl. Je to pro mě dobrá zkušenost a jsem za ní ráda. Doufám, že holandským studentům se v Česku bude líbit tak jako mě u nich. VÝMĚ NNÉ POBYTY STUDENTŮ

OBČ ANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP STRÁNKA 17 Vlasová Michaela VČ1 Holandsko je opravdu krásná země. Zaujala mě nádherná krajina s větrnými mlýny. Seznámení s hostitelskou rodinou bylo velmi příjemné. Bydlela jsem ve městě Lichtenvorde. Poznání holandských zvyků pro mě bylo obrovskou zkušeností, protože jsem mohla srovnávat s Českou republikou. Holandsko je země tulipánů a sýrů, proto jsme také navštívili sýrárnu, kde jsme se dozvěděli, jaký je postup při výrobě sýra. Vybrané lahůdky jsme také směli ochutnat. V Holandsku jsem byla poprvé a doufám, že ne naposled. Přivezla jsem si mnoho krásných zážitků a budu ráda vzpomínat. V Holandsku jsem byla poprvé a doufám, že ne naposled.

www.ssjs-tabor.cz Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Bydlinského 2474, 390 41 Tábor Jindra MARTINOVÁ: martinova.jindra@ssjs-tabor.cz Jana MATĚJČKOVÁ: matejckova.jana@ssjs-tabor.cz Jitka PŘÍBĚNSKÁ: pribenska.jitka@ssjs-tabor.cz Telefon: (420) 381 254 756-9 Fax: (420) 381 256 246 E-mail: skola@ssjs-tabor.cz POZNÁMKA: Informace o holandských reáliích čerpány z dostupných zdrojů internetových stránek: www.google.cz www.wikipedie.com OBČANSKÉ SDRUŽENÍ TULIP při Střední škole obchodu, služeb a řemesel a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v Táboře je dobrovolné, nezávislé sdružení členů na základě společného zájmu a je samostatnou právnickou osobou. Cílem sdružení je poznávání života mládeže v zemích EU ve všech oblastech společenského života, prohlubování kontaktů s odlišnými kulturami a snaha přispívat k vzájemné toleranci a porozumění mezi mladými lidmi, podnícení tvořivosti a podnikavosti mládeže. www.ssjs-tabor.cz