Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2016 7. volební období 225. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti ze 43. schůze ze dne 4. února 2016 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: K dokončení bankovní unie /kód dokumentu 14650/15, KOM(2015) 587 v konečném znění/ Výbor pro evropské záleţitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí informace náměstkyně ministra financí JUDr. Ing. Lenky Juroškové, Ph.D., po vyslechnutí zpravodajské zprávy posl. Igora Jakubčíka a po rozpravě s c h v a l u j e stanovisko, které je přílohou tohoto usnesení. Josef Šenfeld v. r. Igor Jakubčík v. r. ověřovatel zpravodaj Ondřej Benešík v. r. předseda 1
Příloha k usnesení č. 225 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů K dokončení bankovní unie KOM(2015) 587 v konečném znění, kód Rady 14650/15 Právní základ: Dokument informační povahy. Datum zaslání Poslanecké sněmovně prostřednictvím VEZ: 26. 11. 2015 Datum projednání ve VEZ: 2. 12. 2015 (1. kolo) Procedura: Dokument nepodléhá hlasování v Radě. Předběžné stanovisko vlády (dle 109a odst. 1 jednacího řádu PS): Datované dnem 12. 1. 2016, doručené do výboru pro evropské záleţitosti dne 2. 2. 2016 prostřednictvím systému ISAP. Hodnocení z hlediska principu subsidiarity: Dokument není v rozporu s principem subsidiarity. Odůvodnění a předmět: Sdělení Komise K dokončení bankovní unie (dále také jen Sdělení ) bylo vydáno spolu s návrhem nařízení o stanovení Evropského systému pojištění vkladů. Oba dokumenty se vztahují k bankovní unii, jejímţ cílem je zajistit konzistentnější regulaci bank a kvalitnější bankovní dohled. Bankovní unie má mimo jiné oslabit vazby bank na jejich domovské členské státy tak, aby v případě jejich selhání nebyly ohroţeny veřejné finance a aby případná krize státního dluhu naopak neohroţovala stabilitu bank. V kontextu bankovní unie byl prozatím zřízen jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí. V rámci těchto dvou pilířů bankovní unie bylo přijato nařízení o kapitálových poţadavcích (CRR) 1 a směrnice o kapitálových poţadavcích (CRDIV) 2 s cílem moţnost reagování bank na nepříznivé ekonomické a 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních poţadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2013:176:0001:0337:cs:pdf 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, dostupná na: http://eurlex.europa.eu/legal-content/cs/txt/?uri=celex%3a32013l0036 1
finančních faktory. Dále byla přijata směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD) 3, která má za cíl omezit potřebu vyuţití veřejných prostředků při řešení krizí. Je zde také směrnice o pojištění vkladů (DGSD) 4, která sjednotila rozsah pojištění vkladů, zpřísnila ujednání o financování a zkrátila výplatní lhůty. V současnosti zbývá dokončit třetí pilíř bankovní unie, jímţ má být právě jednotný systém pojištění vkladů. Obsah a dopad: Ve Sdělení je povaţováno za klíčové se zaměřit na následující oblasti v rámci bankovní unie: Zavedení souboru pravidel bankovní unie Komise ve Sdělení zdůrazňuje nezbytnost úplného a rychlého provedení do národních právních řádů výše uvedených právních předpisů přijatých v roce 2014, neboť v této oblasti lze u několika členských států včetně ČR identifikovat nedostatky. Dále Komise vyzvala k ratifikaci dohody o Jednotném fondu pro řešení krizí. Překlenovací financování pro Jednotný fond pro řešení krizí a společné fiskální jištění Do jednotného fondu pro řešení krizí začnou banky přispívat v roce 2016, vyváţeného stavu o objemu 55 miliard EUR však fond dosáhne aţ v roce 2024. K eliminaci rizika nedostatečné kapacity Jednotného fondu pro řešení krizí jednají členské státy o zřízení úvěrových linek jednotlivých států na podporu svých podfondů. Je třeba, aby národní úvěrové linky byly zřízeny před 1. lednem 2016 a aby členské státy usilovaly o silnější sdílené úvěrové linky prostřednictvím Evropského mechanismu stability (ESM). Společné fiskální jištění jako krajní prostředek Společné fiskální jištění by mělo být vyuţito pouze v krajním případě, kdy nebude moţné pouţít ţádné jiné zdroje. Banky by vracely veřejné prostředky, jeţ by se tímto způsobem pouţily ve formě ex-post příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí, proto by fiskální jištění mělo být ve střednědobém horizontu fiskálně neutrální. Evropský systém pojištění vkladů Směrnice o systémech pojištění vkladů stanovila především kratší lhůty pro výplatu vkladatelům a poţadavek, aby byly garanční fondy dorovnány do stanovené výše do roku 2024. Směrnice mimo jiné umoţňuje dobrovolné půjčky mezi vnitrostátními systémy jako zdroj likvidity. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, dostupná na: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/cs/txt/?qid=1453818238527&uri=celex:32014l0059 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů, dostupná na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/txt/?qid=1453818374153&uri=celex:32014l0049 2
Stále však existují rozdíly mezi vnitrostátními systémy pojištění vkladů, jeţ mohou vést k roztříštěnosti vnitřního trhu. Také zde existuje vliv vnitrostátních negativních jevů. V rámci EDIS by byl zřízen Evropský fond pro pojištění vkladů, jenţ by byl financován z vybraných příspěvků od bank. Systém EDIS by byl povinný pro členské státy eurozóny a otevřený členským státům mimo eurozónu, které by projevily zájem se k němu připojit. Systém EDIS by měl několik fází od zajištění aţ po plné soupojištění. Ţádná z fází EDIS by neměla zvýšit celkové náklady bankovního sektoru oproti stavu podle směrnice o systémech pojištění vkladů z roku 2014. Příspěvky do vnitrostátních systémů pojištění vkladů by se postupně sniţovaly s tím, jak se budou navyšovat příspěvky do EDIS. Jednotný výbor pro řešení krizí by rozhodoval o výši příspěvků bank v závislosti na rizicích, sledování příspěvkových toků a řízení výplat. Výbor by mohl společně spravovat Jednotný fond pro řešení krizí a fond pojištění vkladů, bylo by však nutné se zaměřit na případné střety zájmů. Komise by v rámci systému EDIS dbala i na konzistentní uplatňování pravidel státní podpory. Pokud by byly při restrukturalizaci pouţity veřejné prostředky a představovaly by státní podporu nebo podporu z fondu, musely by vyhovovat právní úpravě státní podpory EU. Další snížení rizika v bankovní unii Komise ve sdělení uvádí, ţe bude usilovat o minimalizaci rizik selhání bank v nejvyšší moţné míře. Komise za tímto účelem hodlá přijmout opatření k omezení diskreční pravomoci jednotlivých členských států při uplatňování obezřetnostních pravidel. Pro správné fungování systému EDIS ve fázi plného soupojištění bude důleţitá i harmonizace vnitrostátních systémů pojištění vkladů. Komise bude zároveň usilovat o to, aby Jednotný výbor pro řešení krizí fungoval co nejefektivněji. Aby bylo umoţněno omezení uţití veřejných prostředků k řešení selhání bank pouze na krajní případy, je třeba konzistentně uplatňovat pravidla rekapitalizace podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD), aby náklady na případná selhání bank nesli primárně jejich akcionáři a věřitelé. Současně bude podle názoru Komise nezbytné více uzpůsobit právní předpisy jednotlivých členských států upravující platební neschopnost a restrukturalizaci. V neposlední řadě bude třeba vyřešit další obezřetnostní opatření zaměřené na řešení zjištěných nedostatků, např. opatření k omezení finanční páky bank, zajištění stabilního financování bank a zlepšení srovnatelnosti rizikově váţených aktiv. Komise hodlá předloţit návrhy na změnu směrnice o kapitálových poţadavcích a nařízení o kapitálových poţadavcích. Dále Komise předloţí legislativní návrhy o obezřetnostním zacházení s nástroji státního dluhu vypracované na základě kvantitativní analýzy. Stanovisko vlády ČR: Implementace souboru pravidel bankovní unie 3
Vláda ČR ve svém stanovisku ke sdělení uvádí, ţe ČR jiţ splnila svoji povinnost transpozice směrnic BRRD a DGSD, a to zákonem č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a zákonem č. 375/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů. Souhlas s ratifikací mezivládní dohody o Jednotném fondu pro řešení krizí je v současné době projednáván v Parlamentu ČR. Senát jiţ udělil s ratifikací souhlas, v Poslanecké sněmovně je příslušný návrh ve druhém čtení. Přechodné financování Jednotného fondu pro řešení krizí a společný trvalý jistící mechanismus Vláda ČR vítá revizi regulatorních opcí a národních diskrecí v rámci bankovní unie. Zdůrazňuje však okolnost, ţe revize vhodnosti či nevhodnosti zachování národních opcí a diskrecí byla provedena pouze ve vztahu k členským státům bankovní unie. Z tohoto důvodu nelze automaticky vycházet pouze z výsledků této revize, ale je současně třeba obdobnou revizi provést i u skupiny členských států stojících mimo bankovní unii. Vláda ČR podporuje také cíl aplikace jednotného regulatorního přístupu, nicméně současně vnímá důleţitost zachování určité flexibility na národní úrovni za účelem účinného zohlednění národních specifik jednotlivých států. Vláda ČR nerozporuje ani revizi makro-obezřetnostních pravidel, bude-li zároveň zachována potřebná flexibilita na straně členských států, jeţ by jim umoţnila reagovat na specifický vývoj na trhu. Hlubší harmonizace systémů pojištění vkladů Vláda ČR vnímá potřebu nastavení takové úrovně harmonizace nastavení systému pojištění vkladů, aby byly zajištěny rovné podmínky napříč bankovní unií pro jednotlivé národní systémy. Nepodporuje však paušální odstraňování diskreční pravomoci, neboť musí být zachován respekt k charakteristice a potřebám trhů. Total Loss Absorbing Capacity (TLAC) V ČR nepůsobí ţádná globálně významná úvěrová instituce G-SIFI, proto bude mít TLAC spíše nepřímý dopad na dceřiné společnosti vlastněné přeshraničními bankovními skupinami. Je proto nezbytné sledovat vývoj této problematiky. Omezení využití veřejných zdrojů Vláda ČR souhlasí s vyuţitím veřejných zdrojů na podporu úvěrových institucí v opravdu výjimečných situacích a aţ poté, co bylo vyuţito zapojení soukromého sektoru. Zdůrazňuje, ţe případná úprava pravidel státní pomoci musí zajistiti rovné zacházení se státy účastnící se i neúčastnící se bankovní unie. 4
Úvěry v selhání (Non-perfoming Loans, NPL) Vláda ČR obecně vítá vyuţití kolegií orgánů dohledu při přijímání společných strategií v souvislosti se sníţením objemu NPL v bilancích bank v rámci bankovní skupiny. Dle vlády ČR je však třeba bránit kapitálovou přiměřenost na individuálním základě banky, tedy nepodporovat přerozdělování NPL ve skupině. Ukazatel pákového efektu (Leverage ratio) Vláda ČR podporuje zavedení ukazatele pákového efektu jako vhodného pro monitorování jednotlivých úvěrových institucí i sektoru úvěrových institucí jako celku. Státní dluhopisy nový regulatorní přístup Vláda ČR vítá diskuzi k expozicím úvěrových institucí vůči vládám. Povaţuje však v případě nové regulace v oblasti vládních dluhopisů za vhodné zavedení odpovídajícího přechodného období, neboť úvěrové instituce jsou hlavními drţiteli vládních dluhopisů a nejdůleţitějším zdrojem financování státních rozpočtů. Vláda ČR také navrhuje vyčkání na řešení na globální úrovni G20, FSB, Basilejský výbor pro bankovní dohled. Vláda ČR současně upozorňuje na nezbytnost zohlednění specifik států, které jsou členy eurozóny a které nikoli, aby byla přijata regulatorní doporučení přijatelná pro všechny členské státy. Předpokládaný harmonogram projednávání v orgánech EU: Jedná se o dokument informační povahy. Dokument jiţ nebude na úrovni EU dále projednáván ani se nepředpokládají další schvalovací procesy. Závěr: Výbor pro evropské záleţitosti 1. b e r e n a v ě d o m í sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů K dokončení bankovní unie ; 2. p o d p o r u j e rámcovou pozici vlády ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů K dokončení bankovní unie. Josef Šenfeld v. r. Igor Jakubčík v. r. ověřovatel zpravodaj Ondřej Benešík v. r. 5
předseda 6