6. Slavení eucharistie ČERVEN 2015 Materiály pro přípravu ve farnostech: Katecheze pro děti I. stupně Katecheze pro děti II. stupně Katecheze pro mládež Katecheze pro dospělé
Obsah: 6. 1. Uvedení do tématu viz vytištěná brožura nebo http://www.nek2015.cz/ke_stazeni 6. 2. Katecheze pro děti I. stupně str. 3 6. 3. Katecheze pro děti II. stupně str. 7 6. 4. Katecheze pro mládež str. 11 6. 5. Katecheze pro dospělé str. 14 6. 6. Adorace viz vytištěná brožura nebo http://www.nek2015.cz/ke_stazeni 6. 7. Homilie viz vytištěná brožura nebo http://www.nek2015.cz/ke_stazeni Česká biskupská konference 2014 Připravila olomoucká arcidiecéze. Pracovní materiál text neprošel jazykovou korekturou. Určeno pro vnitřní potřebu. Neprodejné. 2
6. 1. Uvedení do tématu viz vytištěná brožura 6. 2. Katecheze pro děti I. stupně ZŠ 6. 2. 1. Metodické poznámky 6. 2. 1. 1. Cílová skupina 2. třída ZŠ 6. 2. 1. 2. Cíl katecheze Pán Ježíš, který za nás zemřel na kříži a vstal z mrtvých, nás zve na hostinu - mši svatou. Můžeme ho přijímat v Eucharistii. 6. 2. 1. 3. Časový rozsah 90 minut; čas na přípravu: 12 hodin 6. 2. 1. 4. Pomůcky Sirky, svíce k modlitbě. Vystřižené obrázky s výjevy z Ježíšova života příloha č. 1. Pastelky, nůžky, lepidlo, barevné papíry. Výstřižky pro koláž příloha č. 2 či vytisknuté pracovní listy příloha č. 3. Dále pomůcky podle použití zvoleného modelu (animátor si předem zvolí, zda při katechezi bude vytvářet prostorový model, plošný či jen nákres): a) model: 3D (doporučujeme) b) model: 2D c) model: nákres na tabuli a) 3D model Obětní stůl velikosti cca 25x40 a výška 20 cm. Bílé plátno na obětní stůl cca 30 x 45 cm. Kalich a obětní misku (vymodelované z moduritu a pozlacené sprejem zlaté barvy). Dvě malé svíčky cca 7 cm na podstavcích. Menší kříž cca 10 cm na podstavci. Papírové kolečku symbolizující hostii průměru cca 1,5 cm, kousek červené látky symbolizující víno. Zhášedlo viz <zde>, sirky. b) 2D model vystřihnout z flanelu nebo z barevných papírů, jako šablony možno použít nákresy viz příloha č. 2. Podkladovou látku či papír, na kterou budeme výstřižky pokládat. Vystřižený obětní stůl. Vystřižené bílé plátno. Vystřižený zlatý kalich a obětní misku. Vystřižené dvě svíčky, kříž, hostii a kousek červeného papíru představující víno. 3
c) Kresba na tabuli. Barevné křídy či fixy (modrá, červená, černá, žlutá) hadřík. 6. 2. 1. 5. Finanční náročnost dle zvoleného modelu a počtu účastníků: a) 400 Kč b) 400 Kč c) 100 Kč 6. 2. 2. Metodický postup 6. 2. 2. 1. Představení tématu Animátor pozve žáky do kruhu, v jehož středu je zapálená svíce. Před žáky rozložíme nastříhané obrázky (viz příloha č. 1) s výjevy ze života Pána Ježíše. Každý z žáků si jeden obrázek vybere a vezme si ho k sobě. Animátor poprosí žáky, aby se k modlitbě přidali. (položí obrázek k rozžaté svíci a nahlas poděkují Pánu Ježíši za to, co je vyobrazeno na vybraném obrázku. Po díku všichni odpoví: Pane Ježíši, Ty jsi dobrý. Děkujeme Ti za to. Animátor zahájí modlitbu například těmito slovy: Dobrý Pane, věříme, že jsi mezi námi. Děkujeme Ti za to, že Tě známe. Chceme Ti teď společně poděkovat za to, co jsi pro nás udělal a co stále děláš. Animátor svůj obrázek položí před svíci se slovy: Pane Ježíši, děkuji Ti, že jsi uzdravil nemocného člověka. Všichni odpoví Pane Ježíši, Ty jsi dobrý. Děkujeme Ti za to. Prostor pro modlitbu žáků. Animátor uzavře společnou modlitbu například takto: Otče, ty stále o nás víš a nikdy nás neopouštíš. Poslal jsi nám Spasitele, svého Syna Ježíše. Žil mezi námi a byl dobrý ke všem: uzdravoval nemocné, odpouštěl hříšníkům, bral děti do náruče a žehnal jim, dal za nás svůj život na kříži a nakonec vstal z mrtvých. Díky, že se s Tvým synem Ježíš můžeme setkávat při každé mši svaté. Děkujeme ti za to. 6. 2. 2. 2. Vlastní téma Pozveme žáky, aby si sedli na místo, kde bude probíhat katecheze a kde je před dětmi položen model prázdného oltáře (v případě 3D a 2D modelu v kruhu, v případě nákresu u tabule. Animátor provází katechezi navrženými otázkami. Když jdeme na mši svatou, tak nejdeme do divadla, podívat se na kněze, ministranty a poslechnout si novou píseň secvičenou místní scholou. Nejdeme ani na nějaký fotbalový zápas, ve kterém bychom drželi palce knězi, aby mu z ruky nic nevypadlo. Mše svatá není divadlo ani fotbalový zápas, ale velká oslava - hostina, na které je každý z pozvaných důležitý. Proč se vůbec pořádají oslavy, hostiny či různé párty? (žáci volně odpovídají dále označeno tímto symbolem ( ). Lidé totiž mají radost, když jsou spolu a mohou něco hezkého zažít. Při oslavě však především chceme oslavenci ukázat, že ho máme rádi a záleží nám na něm, proto mu dáváme dárky. Víte, kdo nás na mši svatou zve, kdo je tím hostitelem? ( ) Není to kněz, ale sám Bůh, který stvořil celý svět. Určitě jste byli někdy na nějaké oslavě. Když vás pozval někdo, koho máte rádi, na oslavu jste se těšili a vymýšleli jste, jakým dárkem byste udělali oslavenci radost. Hezky jste se oblekli a vydali se na místo konání oslavy. Oslavenec vás po příchodu pozdravil a pozval k nazdobenému stolu, plnému nejrůznějších dobrot. Byly to krásné chvíle. Hostina, na kterou nás zve Pán Ježíš, se koná v kostele, v Božím domě - tak můžeme nazvat každý kostel nebo kapli. Lidé jsou pozváni také ke slavnostnímu stolu, kterému říkáme oltář 4
nebo také obětní stůl. Je na něm bílé plátno (podobné ubrusu), kříž a svíčky. Co nám tyto symboly připomínají? ( ) Animátor ukazuje žákům jednotlivé věci, pokládá je na oltář a podává u nich výklad přiměřený jejich vnímání. Text v šedé barvě slouží katechetovi pro případné dotazy žáků. Závazný je text v tučném provedení. Oltář je nejdůležitějším místem v kostele. Je to stůl, kolem kterého se shromažďujeme, tak jako Pán Ježíš shromáždil kolem stolu apoštoly při poslední večeři. Oltář (latinsky altus vysoký) bývá umístěn uprostřed presbytáře. Má být kamenný a nepřenosný. Kámen symbolizuje Krista. Při svěcení oltáře se stůl maže olejem ve znaku pěti křížů, stejně jako pěti Kristových ran. Do oltáře se vkládají ostatky svatých, nejlépe patronů kostela. Oltář zdravíme úklonou, kněz ho na začátku a na konci mše svaté s úctou líbá. Bílé plátno symbolizuje plátno, ve kterém byl Pán Ježíš uložen do hrobu. Oltář je pokrytý plátnem, které symbolizuje Kristovo pohřební plátno. Bílá barva je barvou světla, symbolizuje nevinnost a čistotu. Kříž nám připomíná, že Pán Ježíš za naše hříchy zemřel na kříži. V římské říši sloužil kříž k popravě zločinců otroků, politických buřičů a těch, kdo nebyli římskými občany. Počátkem 5. nebo 6. století se kříž stal typickým znamením křesťanství a symbolem Kristova vítězství nad smrtí a hříchem. Svíce, které se přede mši svatou zapálí, nám připomínají nejdůležitější událost, která se stala že Pán Ježíš vstal z mrtvých, žije, a je tu s námi v Eucharistii proměněné hostii. Otevřel nám tím bránu do nebe, jsme vykoupeni. To je důvodem naší radosti a oslavy. Svíce symbolizuje Boží světlo, Ježíše Krista (Světlo světa; jeho vítězství nad hříchem a smrtí - velikonoční paškál), víru v Kristovu přítomnost mezi námi a naději na věčný život s Kristem. Vždyť i na hrobech zapalujeme svíce. Věříme, že tito lidé díky Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání se mohou radovat v Božím království. Světlo svíce dále připomíná bdělost (služebníci bdí Lk 12,35) a očekávání příchodu Páně (Mt 25,1-13). Na připravený model oltáře animátor pokládá kříž a dvě svíčky, které zapaluje se slovy: Světlo zmrtvýchvstalého Krista. Jinak přikládá modely na 2D provedení, případně kreslí. Na obětní stůl se během mše přinese kalich a obětní miska. Na model obětního stolu pokládá animátor kalich s obětní miskou. Proč si myslíte, že jsou ze zlata či vzácného kovu? Co se do nich dává?( ) Do kalicha dává či kreslí animátor symbol vína (kousek červené látky), k obětní misce symbol hostie. Symbolika chleba a vína Tak jako je chleba tvořen z mnoha rozemletých zrn a víno z mnoha hroznů tak společně chceme Pánu Bohu dát to, co se nám nepodařilo, podařilo a o co se snažíme. Chléb a víno je symbolem společenství a přátelství. Vypěstovat z obilí mouku a z hroznů víno dá mnoho práce a člověk si při něm uvědomí, jak je závislý na Stvořiteli (dostatek vláhy, světla). Chléb a víno jsou darem Božím (hrozen musí vzrůst a dozrát, stejně tak klasy s obilím) a jsou zároveň plodem lidské práce (obětavosti). Chléb se používal už ve Starém zákoně jako nekrvavá oběť Hospodinu. Sám Ježíš při poslední večeři jedl také chléb a pil víno. Důležité je, že dal sám sebe za pokrm svým učedníkům v podobě chleba a vína. Jídlo a pití v sobě skrývají hluboký význam. Umožňují život. Kdo už nemůže jíst a pít nebo kdo nemá co jíst a pít, musí zemřít. Chléb potřebují k životu všichni lidé na světě. Víte, kdy se konala první mše svatá? Bylo to před mnoha lety, když se Pán Ježíš loučil se dvanácti apoštoly před tím, než byl zajat a ukřižován. Tehdy jim naléhavě připomenul, že se 5
mají mít rádi a nevytahovat se jeden nad druhého. Při té večeři vzal chléb, pomodlil se nad ním, rozlámal ho, dal svým apoštolům a řekl jim: To je moje tělo! Pak vzal kalich s vínem, znovu se pomodlil, dal ho apoštolům a řekl jim: Vezměte a pijte, to je moje krev! A ještě jim řekl: To konejte na mou památku. Apoštolové v tu chvíli museli být užaslí. Taková veliká věc. Víno a chléb, které měli před sebou, je Pán Ježíš, kterého vidí sedět s nimi u stolu. Pána Ježíše měli rádi, a proto tomu uvěřili. Od té doby kněží plní toto Ježíšovo přání a výzvu: To konejte na mou památku. Po celém světě slouží mše svaté. Při každé mši svaté se stává velký zázrak Pán Ježíš k nám přichází v proměněném chlebě a víně a my jsme pozváni, abychom ho přijali ve svatém přijímání. Je to velká událost, a pokud jsi ještě nebyl u prvního svatého přijímání, tak se už teď můžeš těšit na tuto vzácnou chvíli. Nyní může katecheze přejít ke společné modlitbě vlastními slovy či zpěvu známé písně například č. 26 s názvem Hosana, ze zpěvníku Zpíváme se písničku 2, Chválíme Pána s dětmi. Pak animátor žákům ukáže, jak se zhášedlem zhasíná plamen svíce. Samostatná práce: Pokud animátor zvolil při katechezi 3D model obětního stolu, nabídne žákům možnost si obětní stůl připravit po skupinkách či samostatně. Při rozsvěcování svíček však musí asistovat animátor. Žák tak má možnost se v klidu vrátit k modlitbě a děkovat Bohu za jeho přítomnost mezi námi. Dále animátor nabídne žákům některý z níže uvedených pracovních materiálů (animátor si předem zvolí jeden z nich a ten připraví pro všechny žáky) např.: - Koláž z připravených výstřižků příloha č. 2 - Pracovní list příloha č. 3 6. 2. 2. 3. Shrnutí a závěr Animátor svolá žáky do kruhu (nebo také k 3D či 2D modelu obětního stolu) k modlitbě a společně poděkuje Bohu například těmito slovy: Bože, jsi veliký a svatý, plný dobroty a lásky ke všem. Děkujeme ti za to, že jsi nám dal svého Syna Ježíše, který nás zve na velkou hostinu mši svatou. A tak jako se při mši svaté přidáváme ke zpěvu andělů, tak Ti chceme zazpívat s velikou radostí: Píseň: Svatý, svatý, třikrát svatý (Hosana 2 strana 561). 6
Pracovní list si pak žáci odnáší domů. Animátor nabídne rodičům žáků Loudalčin misálek, který byl zpracován pod záštitou řádu dominikánů v Olomouci. Ten si žák doma vymaluje a může si jej nosit s sebou na mši svatou. Misálek je k vytištění na adrese <http://www.loudalka.op.cz/pdf/loudalcin-misalek-cb- 200dpi.pdf>. 6. 3. Katecheze pro děti II. stupně ZŠ 6. 3. 1. Metodické poznámky 6. 3. 1. 1. Cílová skupina 12 15 let 6. 3. 1. 2. Cíl katecheze Prohloubit porozumění účasti na mši svaté jako účasti na slavnostní hostině Božího lidu akcentován je důvod a význam slavení, kontinuálnost tradice slavností, důležité prvky přípravy a průběhu, přednosti plné a aktivní účasti. 6. 3. 1. 3. Časový rozsah a čas na přípravu 90 minut, příprava 3 hodiny 6. 3. 1. 4. Pomůcky Tác s pohoštěním ovoce, sušenky, balené bonbony, (bonboniéra), tyčinky, krekry, minerálka, kostky sýra, apod. Větší utěrka, ubrousky, kelímky na pití. Dataprojektor, notebook, (Rublevova ikona Nejsvětější Trojice). CD, kousek ozdobné tkaniny, květina, láhev, jablko, obálka, toaletní papír. Pracovní listy pro žáky, metodický pracovní list, papír na poznámky, tabule, psací potřeby. 6. 3. 1. 5. Finanční náročnost 200 300 Kč. 7
6. 3. 2. Metodický postup 6. 3. 2. 1. Představení tématu Vyučující přijde ve slavnostním oblečení. Neverbálně tím sděluje, že existuje důvod k oslavě a poukazuje na význam úpravy zevnějšku jako jedné z podmínek slavení. Pokud je to možné, dohodne se předem i s několika žáky (2-3), aby se do hodiny slavnostně oblékli. Na stůl položí tác s pohoštěním pro celou skupinu, přikrytý větší utěrkou, zakrývající obsah. Ukrytá je i fotografie tohoto pohoštění, kterou si předem připraví, nebo místo ní jakýkoliv obrázek stolu prostřeného k hodování. Na stole má také kelímky k pití. Minerálku ponechá zatím ukrytou. Použije-li dataprojektor, nachystá si v počítači obraz Rublevovy ikony. O přestávce napíše na tabuli nadpis Mše svatá Eucharistická slavnost a pod něj vypíše 7 pojmů z metodického pracovního listu (viz příloha): důvod slavnosti, hostina, řeč, chování, postoje, program, poděkování. Připraví si přehrávač nebo notebook s některým ze současných chvalozpěvů (Aleluja Smith nebo současné světové chvalozpěvy: <http://www.youtube.com/watch?v=s0ke8p93qrk http://www.youtube.com/results?search_query=sv%c4%9btov%c3%a9+chvalozp%c4%9b vy> a nechá skladbu znít už o přestávce během příchodu žáků do učebny. Na začátku hodiny ji vypne nebo ztlumí. Vytiskne si pro pomocníky text úvodní modlitby, aby ji mohli spolu s ním přečíst. 6. 3. 2. 2. Vlastní téma V vyučující, Ž žáci, P pomocníci (slavnostně oblečení účastníci). V: Dnešní hodina je přípravou na velkou slavnost. Každý z vás je členem jedné z manažerských firem, které mají její organizaci na starosti. Je vám známý společný kód, kterým se prokážete při každém vstupu. Tím je znamení kříže; pokud je ledabylé, kód nezafunguje společné znamení kříže. Úvodní modlitba: V + P: Nebeský Otče, Tvůj Syn nám řekl, že Tě správně oslavíme, když poneseme dobré ovoce a budeme Ježíšovými učedníky. Děkujeme Ti, že jsi nám dal čas této společné hodiny. Uč nás, Pane, jak Tě máme oslavovat. Amen. (všichni) Diskuze (cca 10 minut): sjednocení pojmů, společná řeč. V: Bůh nás zve na hostinu s Ježíšem. I když nás Bůh stále miluje, nemůže nám být jedno, jak a s čím se na hostinu dostavíme. Evangelista Matouš ve 22. kapitole uvádí Ježíšovo podobenství o hostině. Král, který pozval na svatební hostinu nejdříve jen své přátele, byl zklamaný jejich lhostejností. Prostě nepřišli. Proto poslal služebníky, aby na hostinu pozvali každého, koho potkají. Na závěr podobenství říká: Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu. Řekl mu: Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu? On se nezmohl ani na slovo. Tu řekl král sloužícím: Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; (Mt 22,11-12) Je opravdu důležité, abychom se uměli na slavnost dobře připravit. Na tabuli máte pojmy, které jsou společné pro každou opravdovou slavnost. Abychom se sjednotili, stručně charakterizujte, co si pod jednotlivými pojmy představujete. V: Co je to tedy obecně slavnost, kdy a proč se koná? Ž: odpovědi. 8
V: Proč je tam hostina? atd. (Lze slavit mlčky bez mluvení? Co je to společenské chování, pomáhá něčemu? Co je to řeč těla? Stačí jen jídlo jako program? Je důležité poděkování a projev úcty k hostitelům? Očekáváme příjemná překvapení? Jak se loučíme s hostiteli? ( ) Odpovědi žáků může pokaždé V doplnit z Metodického pracovního listu. Aktivita (20 minut): zkušenosti z reálného světa jsou předpokladem duchovního rozvoje: Vyučující položí na lavici CD, kousek ozdobné tkaniny, květinu, láhev, housku, obálku. Žáky rozdělí na 6 skupinek. V: Teď vás čeká úkol zadaný firmou, kterou zastupujete. Máte před sebou symboly předmětů, kterými je zajištěna komplexní příprava slavnosti: hudba, vybavení místnosti i oděv, výzdoba, jídlo, nápoje, seznam hostů a pozvánky. Jedná se o slavnost u nejvyššího státního představitele v jeho paláci. Jste specialisté jen na jednu oblast, vyberte si tedy jeden předmět pro vaši skupinku a vymyslete, co všechno je v dané oblasti potřeba zajistit, aby byla slavnost na úrovni. Co vymyslíte, přijďte zapsat k tabuli. Vyučující zatím smaže předchozí pojmy, ponechá nadpis a podle šesti předmětů nadepíše jednotlivé sloupce k poznámkám žáků. Po 5 7 minutách ukončí činnost skupinek a nechá je shrnout výsledky. V: Jestliže je mše svatá podle dvoutisícileté tradice Ježíšova slavnost, týká se jí každá z oblastí, které jste popsali. Zkusíme si je teď konkrétně nazvat slovy, která se používají v liturgii. Jak je to s hudbou? Žáci odpovídají, kdy, co a jak se zpívá, hraje, mše v kostele nebo mimo, skladby, autoři, nástroje, Další otázky se týkají oblečení kněze a přisluhujících, vhodnosti oblečení účastníků, výzdoby prostoru i podle liturgické doby. Dále oblasti nasycení: lidské nitro skrze dobré slovo Písmo, duše i tělo skrze dar chleba a vína předložený k proměnění v Eucharistii Tělo a Krev Krista. Dotaz se týká i seznamu pozvaných na mši kdo smí přijít a kdo smí přistoupit ke stolu Páně. Na jednotlivá témata může odpovídat skupinka, která je měla na starosti, přitom drží uvedený symbol. Meditace: (15 minut) propojení dosavadní zkušenosti s duchovními principy. V: Pozve k sobě P. Vybídne je k mlčení nutnému pro další aktivitu a poodhrne jim přikrývku z tácu, aby viděli, co na něm je. Zeptá se třídy, jestli je spravedlivé, aby někteří viděli a druzí nesměli vidět. V: Naše slavení má základ v nebi - v Boží Trojici. Už pohanské národy před křesťanstvím věřily, že jejich bohové neustále slaví; zvláště Řekové měli obraz nebešťanů hodně propracovaný a polidštěný. Promítne přes dataprojektor obraz ikony Rublevovy Nejsvětější Trojice (viz příloha) nebo spustí přes internet, příp. jinak zajistí dostatečně velký obraz pro všechny. V: Slavný ruský malíř Rublev namaloval na této ikoně Boží Trojici jako postavy, abychom si nějak mohli představit něco z nebe, kde sídlí Ježíš. Nebeské Boží království pro nás zůstane tajemstvím, ale můžeme se aspoň na ikoně pokusit uvidět, co v nebi je. Odpovědi žáků. (všechno, o čem jsme mluvili při přípravě hostiny a k tomu veliká láska a jednota, důvěra, porozumění, vstřícnost ). Co tu není? Odpovědi žáků. (strach, válka, násilí, smrt, ponižování, hlad ). Určitě vás po předchozí aktivitě napadlo, že tu něco chybí. Co myslíte? Vyčká odpovědi. Chybí tu lidé, chybím tu já. Tak teď už tušíte, o čem asi ty postavy mezi sebou mluví. Odpovědi žáků. Jak to udělat, aby člověk mohl opět mezi ně, do nesmrtelnosti a štěstí věčného slavení. Baví se o plánu realizace návratu člověka do ráje. Začali hned ve Starém zákoně a vytrvali až do 9
dneška, teď se soustředí na nás. Jsou vytrvalí, vynalézaví a věrní. Komunikují s lidmi a věřící lid jim celé dějiny odpovídá a děkuje jim ve svých slavnostech. Někteří lidé zahlédli tak, jak moji pomocníci, jak bude vypadat hostina, a pak už dělají všechno proto, aby se jí přiblížili. Pracovní listy: (30 minut) objevování souvislostí (viz příloha). V: V prvním úkolu pracovního listu se podíváme na důkazy Boží péče a starostlivosti. (Rozdá žákům pracovní listy a zadá první úkol. Během psaní úkolů může znít tichá hudba. V. pochválí úspěšné a nechá je prozradit ostatním řešení. V: Ve druhém úkolu poznáme, jak Boží Trojice realizuje svůj plán dál. Nepřestává nás zvát a ukazuje cestu, jak se k ní dostat. Nejblíže se dostáváme během mše svaté, zvláště pokud přijímáme Eucharistii. Je to největší možná slavnost, na kterou je člověk pozván. ( Ž. napíší svou představu, pak přečtou všichni své odpovědi). V: Třetí úkol: Bůh se mnou počítá, že ho budu svým životem oslavovat, protože tak se stanu šťastným už zde na Zemi. Najdi v seznamu, co ti k tomu chybí. V: Čtvrtý úkol si uděláme společně. ( V. nekomentuje názory žáků, až na závěr oznámí správnou odpověď.) V: Pátý úkol (lze vést jako společnou debatu. Při negativním vztahu některých žáků k hudbě, resp. k církevní hudbě jim pomoci formulovat svoje představy a poukázat na stávající možnosti i příležitost angažovat se v hudební oblasti). V: Při plnění šestého úkolu vás možná nejdříve napadne kritická reakce. Na každém vidíte spoustu chyb. Ale nevidíte, že se v člověku napřed dlouho připravuje proměna uvnitř. Jako když u silného lana postupně praskají jednotlivé nitky, ale ono je zatím stále napnuté jedním směrem. Někdo přijímá Eucharistii a nic. Ježíš ho zatím trpělivě zbavuje nánosů nečistoty. V: Odpověď na sedmý úkol je pro vás hodně důležitá. Dáváte hostiteli najevo, že jste už pochopili, proč vás pozval. Je to vaše tajemství. 6. 3. 2. 3. Shrnutí a závěr (15 minut). V: odkryje utěrku z pohoštění. Do kelímků připravených během posledních úkolů nalije nápoj. Na začátku hodiny jsme si vysvětlili, že na hostinu mohou přijít připravení hosté. Na hostinu přicházejí připravení, často s malým dárkem, vhodně oblečení. Tady by to byli dnes jen moji pomocníci. Při mši svaté jsou to ti, kdo jsou bez vážných hříchů a touží přistoupit ke stolu Páně. Pro ostatní přihlížející je to tak, jako když nyní nechám kolovat tento obrázek (pošle fotku hostiny), abyste viděli, co se tu vlastně děje, a muselo by vám to stačit. Je to stejné, jako když fotbalista prosedí rozhodující zápas na střídačce. V. zapne slabě chvalozpěv a vybídne žáky ke společné modlitbě. Závěrečná modlitba: Pane, ty na nás myslíš ve dne v noci. Jsi stále na příjmu, když cokoliv potřebujeme. Tolik věcí máme každý den bezstarostně k dispozici a tak málo Ti za ně děkujeme. Nechce se nám na mši, obtěžují nás maličkosti, hledáme omluvy pro svou lenost a pohodlí. Kritizujeme chyby a zlobíme se. A ty zatím trpělivě čekáš, až se rozmyslíme a přijdeme za tebou. Chceme se 10
měnit, chceme zažít tvou slávu. Přijmi naše poděkování za to, že nás učíš, jak tě máme oslavovat. Ž: spontánně děkují. Otče náš. Amen. V. vyzve všechny žáky, aby se přišli posadit do kroužku kolem stolku s pohoštěním. Všichni jsou pozváni k hostině. (Pokud mají chuť, mohou nyní ještě o slavení diskutovat). Před odchodem domů dostanou metodický pracovní list s vysvětlenými pojmy katecheze. Poznámky: 1) K uvedené katechezi jsou připojeny také biblická východiska, obsahující odkazy na několik míst ve Starém i Novém zákoně, kde je možné najít kořeny dnešní eucharistické slavnosti. Najdete je na <www.katechetiolomouc.cz> v sekci Eucharistický kongres. 2) Časy jednotlivých činností uvedené v závorkách jsou orientační, závisí na možnostech a velikosti skupiny a dalších vnějších podmínkách. 6. 4. Katecheze pro mládež 6. 4. 1. Metodické poznámky 6. 4. 1. 1. Cílová skupina mládež 15-25 let 6. 4. 1. 2. Cíl katecheze Slavení má svůj význam a důstojný průběh, když účastníci přijmou za svůj důvod oslavy a přicházejí připraveni a disponovaní. Když mají pozitivní vztah k osobě nebo podnětu oslavy, když vnímají ostatní účastníky jako významnou součást realizace oslavy. Když jsou ochotni i během vlastního průběhu slavení se nechat vtáhnout do aktivní účasti. Eucharistické slavení obsahuje tyto podmínky dané lidskou přirozeností ve stejné naléhavosti, ačkoliv se jedná o slavení událostí napřirozených, které člověka přesahují. Většinou je nedokážeme dokonale smyslově či rozumově uchopit a pojmenovat. Nemá-li se stát slavení vyprázdněným formalismem plným stereotypních úkonů, při kterých zůstává srdce účastníka nedotčené a Bůh hostitel zklamán naší lhostejností, je třeba neustále oživovat vztah k Ježíši Kristu, důvodu eucharistického slavení. Cílem katecheze je probuzení vděčnosti za dar života, který k nám skrze eucharistického Krista neustále proudí. 6. 4. 1. 3. Časový rozsah a čas na přípravu cca 90 minut, příprava 1 hodina 6. 4. 1. 4. Pomůcky Bible, kartičky vytvořené podle přílohy 1, 2, 3, zelená rostlina, psací potřeby, papír na poznámky, obrázek horolezce na laně, tažné lano z auta, příloha 4, příloha 5. 6. 4. 1. 5. Finanční náročnost 0 Kč 11
6. 4. 2. Metodický postup 6. 4. 2. 1. Představení tématu Ježíš přišel, abychom měli život a měli ho v hojnosti. Pro většinu z nás funguje život v našem těle naprosto samozřejmě; nevnímáme ho, pokud je vše v pořádku. Reagujeme pouze na negativní momenty, které funkčnost narušují nemoc, bolest, nějaké omezení. Život naší duše a svět fungování duchovních sil v něm stojí na okraji naší pozornosti. Zde se bolest nebo nemoc způsobená naší bezstarostností projevuje velmi pomalu a nenápadně. A tak nás nic dlouho neupozorní na kritický stav. Snad jen naše okolí vidí, že jsme na tom špatně. Přestože víme, že rosteme, stárneme, že se člověk rodí, ale také umírá a mizí ze světa viditelného, věnujeme většinu svého každodenního úsilí oblastem materiálním, životu tělesnému, tedy tomu, co pomíjí. Ježíš Kristus nám přinesl život věčný. Bůh nám slibuje nadpřirozené dobro. V Kristu, kterého přijímáme v Eucharistii, přijímáme i první kontakty s tímto novým světem stvořeným a připraveným pro štěstí člověka. Jak vypadá život věčný? Na co se máme těšit, v co to vlastně věříme? Abychom byli schopni usilovat a toužit po něčem, co dosud neznáme, musíme vycházet z toho, co známe. Na základní škole nás naučili, že život v těle je nám umožněn díky slunci, které je zdrojem energie, díky příjemcům energie, kterými jsou drobné zelené organely rostlinných buněk a díky vodě tvořící většinu prostředí v nás i kolem nás. Současná technika dokáže uměle napodobovat mnohé jevy v přírodě, ačkoliv fotosyntézu zatím nenahradí. A hlavně nedokáže proměnit lidské nitro, které je schopno všechny získané a vynalezené prostředky obrátit proti životu a druhým lidem. Proto skutečný a pravdivý život i v našem fyzickém těle má svůj základ v přijetí Ježíšova těla do našeho, v přijetí jeho měřítek a priorit. Na něj se můžeme naprosto spolehnout. Dal nám návod, jak na to. Přijímat jeho Tělo a pak mu dávat prostor v našem jednání. Přijat jednoduché zákonitosti jeho priorit, jimiž jsou láska, odpuštění, vděčnost, jednota, společenství, solidarita. Vytrvat v dobrém a stát se pozorným vůči projevům Boží přítomnosti. Taková víra pod ochranou Matky Boží bude proměňovat i naše okolí a přivádět další ke Kristu. Fotosyntéza proměňuje díky slunci obyčejné přírodní látky v životně nezbytné sloučeniny. Eucharistický Kristus v nás proměňuje obyčejné události dne v požehnání, v dobro vytvářející nebeské království už zde na zemi. 6. 4. 2. 2. Vlastní téma Celý program je ideální realizovat venku, např. na farní zahradě nebo v jiném zvenku nerušeném místě s dostatkem zeleně. Případně první dva body provést v místnosti a na aktivitu třetího úkolu odejít sednout si ven, aby bylo možné vnímat a pozorovat přírodu kolem. Jestliže počasí a podmínky schůzky nic z toho neumožňují, umístí animátor do popředí dostatečně velikou zelenou rostlinu v květináči. a) Co je to život Animátor přečte J 10,10b, (Já jsem přišel, aby ovce měly život a měly ho v hojnosti.) po něm jiný účastník J 17, 1 3 ( Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe, stejně jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi, aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný. A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.) Vytvoří se skupinky po 3 6 lidech, jednotlivé hloučky si sednou odděleně, aby se navzájem neslyšely. Každý se bez mluvení krátce zamyslí nad tím, jak by jedním slovem vystihl, co je pro něj život. Pak hrají ve skupince známou řetězovou hru, kdy první ve skupince řekne Život je (např. radost). Soused zopakuje zmíněnou hodnotu a přidá svoji: Život je radost a (např.) poklus. Tak se pokračuje, dokud jsou alespoň dva ve hře. Ti, kteří první vypadnou, sepíší zatím na papír hodnoty, o kterých byla řeč. Až skončí, domluví se skupinka společně na třech nejdůležitějších hodnotách. S účastníky dalších skupinek si pak prodiskutují svá stanoviska, zdůvodní svůj výběr. 12
b) Podmínky, projevy a udržování života Poté se účastníci rozdělí na tři skupiny. Každá skupinka si vytáhne jeden ze tří lístků (údržba, podmínky, projevy). Animátor znovu přečte J 10, 10b a po něm další účastníci Gen 1,11-12, Gen 1, 20, Gen 1,24 a Gen 1,27. Text Písma čtou pokud možno pomalu a slavnostně. Poté každá skupina sepíše na papír stručnými pojmy vše, co se ve vztahu k životu v jeho různých podobách týká jejich zadaného tématu. Asi po10 15 minutách si sdělí výsledky své práce, ostatní mohou doplnit, co je ještě napadlo. Pak přečte znovu animátor text J 17, 1 3. Skupinky se vrátí ke svým poznámkám, ale tentokrát zpracovávají zadaná kritéria pro život věčný, tedy jaké jsou jeho podmínky, jeho údržba a jeho projevy. Opět po určitém čase skupinky sdělí ostatním fakta svého zamýšlení se. c) Eucharistie jako duchovní fotosyntéza Všichni se několikrát zhluboka nadechnou, poté si změří tep. Následně udělají několik rychlých cviků (20 dřepů, 10 kliků, krátký sprint apod.), znovu si změří tep. Co se teď děje v jejich těle? Kde vzali materiál na svou zvýšenou spotřebu? Ve kterých situacích má člověk zvýšenou spotřebu kyslíku? ( Sportovci, rodičky, lidé ve stresu, ) 2 3 účastníci (nejlépe se vztahem k biologii) se stanou Biology, dostanou od animátora kartičky z přílohy 2. Zbytek jsou Teologové, dostanou kartičky z přílohy 3. Biologové rozmístí v terénu své kartičky s fakty o fotosyntéze. Úkolem teologů je ke každému biologickému tvrzení o životě biologickém přiložit adekvátní odpověď o životě věčném. Vytvořené dvojice kartiček biologové sbírají, s pomocí animátor vyhodnotí. Pokud je dvojice správná, mají bod teologové, pokud je špatná, mají bod biologové. Karta s biologickým pojmem se vrací do terénu a špatná zůstává u animátora. Teologové pak musí správné odpovědi vymyslet sami, a to až do úplného spotřebování všech rozložených karet. Aktivita imituje dialog mezi světem hmotným, viditelným a doložitelným klasickými vědeckými metodami a mezi světem duchovním, neviditelným, doložitelným teologicky nebo osobní zkušeností. Proto je potřeba na závěr projít srozumitelnost analogií v jednotlivých dvojicích karet, prodiskutovat tvrzení obtížněji přijatelná a případně doložit je konkrétními příklady z vlastní zkušenosti. d) Přicházím slavit Dárce života s vděčností Obrázek (lze i krátké video) horolezce na laně. Od kdy a k čemu ho má? (Musel si ho vybrat, koupit, nosit s sebou, kontrolovat, mít při výstupech a sestupech stále po ruce, ovazovat se jím a jinak ho používat). Co je jistícím lanem pro naši víru v přítomného Ježíše Krista v Eucharistii? Naše víra je také jako horský výstup, nevíme, jak bude přesně probíhat, jaké nás potkají zkoušky. Jistícím lanem je vděčné srdce. Ale potřebujeme vděčnost do něj vpustit, nosit ji stále s sebou, užívat jí při každé příležitosti, abychom se s ní naučili zacházet, kontrolovat zpětně, v čem nám pomohla a zda je reálná. Musíme ji mít po ruce zvláště v době pokušení. Účastníci udělají z lana kruh, obstoupí jej a postupně vyjmenovávají v modlitbě, za která fyzická dobra jsou vděčni. (Může to být model i pro jejich osobní večerní modlitbu.) Kdo vysloví dík, vezme lano jednou rukou. Druhé kolo jsou přijatá dobra duchovní model pro ranní modlitbu. Po vyslovení se drží oběma rukama. Skupinka mladších se na závěr může s lanem přetahovat pomáhá mi i vděčnost mých přátel a lidí kolem mne. 6. 4. 2. 3. Shrnutí Při každém slavení mše svaté je přítomný Ježíš Kristus jako obětovaný Beránek a zároveň vítězný Panovník. Z čeho mu u nás ve farnosti vyrobíme trůn? Aby se mohl uprostřed nás posadit, přijímá jen trůn vytvořený z naší vděčnosti, s níž každý na mši přicházíme. Vděčnost za prožité události uplynulých dní, za Boží přítomnost zde uprostřed nás, za dobra, která má Pán pro nás připravená, i za cesty, kterými mě k nim povede. Tehdy je trůn pro něj dostatečně 13
důstojný a vyvýšený, tehdy nejvíce pocítíme jeho přítomnost a jeho přijetí. Pak teprve můžeme pravdivě zpívat chvály a modlit se a účastnit se společného slavení. Nezapomínejme se pokaždé takto na slavení s Kristem připravit. Z barevných lístků, na které každý napíše, zač je Bohu vděčný, můžeme nalepit podle vlastní nakreslené předlohy (inspirace viz Příloha 5) na A3 ( A2) náš nedělní Trůn slávy. 6. 5. Katecheze pro dospělé 6. 5. 1. Metodické poznámky 6. 5. 1. 1. Cílová skupina: dospělí. 6. 5. 1. 2. Cíl katecheze: ukázat, propojení slavení eucharistie s evangeliem. 6. 5. 1. 3. Časový rozsah a čas na přípravu: 60 + 60 minut. 6. 5. 1. 4. Pomůcky: notebook, dataprojektor. 6. 5. 1. 5. Finanční náročnost: 0 Kč. 6. 5. 2. Metodický postup Příprava na katechezi: Zde vám předkládáme text, který má být podkladem pro katechezi dospělých. Z pozice kněze (katechety, animátora) je třeba, aby si jej nejprve on sám promeditoval a v konkrétní katechezi přizpůsobil adresátovi. Tzn. vybral základní informace, které chce předat, a doplnil je osobním svědectvím a příklady ze života katechizovaných. Ke katechezi můžete využít powerpointovou prezentaci (.ppt), pokud nemáte k dispozici dataprojektor, můžete si obrázky vytisknout na barevné tiskárně. 6. 5. 2. 1. Představení tématu V této katechezi se budeme zabývat tématem Slavení eucharistie. Tato dvě slova nám zpřítomňují ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista. Slovo eucharistie znamená díkůvzdání vzdáváme Bohu díky. Slovo slavení vyjadřuje oslavu, slavnost, radost, prožívání něčeho krásného, co ve mně vzbuzuje chuť žít. Můžeme říci, že slavení eucharistie je slavnost díkůvzdání, slavnost děkování, slavnost, při které děkujeme Bohu. Eucharistie je pramen a vrchol života církve. Je v ní obsažen život církve a je pro nás chlebem života. Chlebem, který nám dává sílu k životu podle evangelia. Jako synonyma k pojmu eucharistie se používají označení mše svatá, večeře Páně, lámání chleba, památka utrpení a vzkříšení Pána, Nejsvětější oběť, liturgie atd. Další důležitou skutečnost označuje pojem eucharistické způsoby, k němuž se používají synonyma Nejsvětější svátost, Tělo Kristovo a Krev Kristova, svaté přijímání, nebeský chléb, pokrm na cestu. Každým slavením eucharistie oslavujeme tajemství víry. V této slavnosti se nám dává sám Ježíš za pokrm na cestu do Božího království. Víme, podle Matoušova evangelia, že nebeské království je podobné pokladu ukrytému v poli. Když ho člověk najde, zakryje ho, a s radostí z něj jde, prodá všechno, co má, a to pole koupí. A toto je naše radost z eucharistie. Zprávu o ustanovení eucharistie při Poslední večeři máme zachovánu na čtyřech místech NZ (Mk 14,22-25, Mt 26,26-29, Lk 22,14-20 a 1 Kor 11, 23-26). Ježíš ustanovil toto díkůčinění večer před svým utrpením. Ten večer se sešel s učedníky a bylo to zvláštní, jedinečné, silné setkání. Ježíš shrnuje svůj dosavadní život zde na zemi jako člověk a otevírá dveře do Boží budoucnosti. Ježíš při této večeři gesty i slovně (vzal, lámal a říkal) ustanovil eucharistii. Poté vyzval své učedníky, aby v tomto slavení i nadále pokračovali. Slíbil, že bude pokaždé přítomen na této hostině při lámání chleba, i když jej nebudou vidět. 14
6. 5. 2. 2. Vlastní téma Jedno z prvních svědectví o tom, jak žili první křesťané, máme ve druhé kapitole Skutků: Setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách. Drželi spolu pohromadě a měli spoustu společného. Po domech lámali chléb a jedli pokrm v radosti a s upřímností srdce. Chválili Boha a těšili se všeobecné oblibě. (Srov. Sk 2,42-47.) Pojem lámání chleba se vztahuje na slavení eucharistie. Toto slavení, které je vrcholem naší chvály a díků vůči Bohu, současně vyžaduje bratrské společenství a modlitbu osobní i společnou. Ve druhém století mučedník Justin popisuje křesťanské slavení eucharistie. Říká, že v neděli se všichni shromáždí, protože je to první den, ve kterém Bůh přeměnou tmy a chaosu stvořil svět, a protože v ten den Ježíš Kristus vstal z mrtvých. V podstatě můžeme říct to samé i my dnes. V neděli se scházíme ke slavení eucharistie. Symboliku vyjití ze tmy a chaosu zažíváme v tom, že přicházíme ze světa, ze svého života z určitého chaosu, kdy toužíme, hledáme, nejsme spokojeni na mši svatou, na slavnost, kde se mi věnuje Bůh, který mě má rád, který je láska. On mi zde naslouchá, věnuje se mi, pokud chci slyšet. A z chaosu tmy se zde vytváří něco nového, kde je světlo, pokoj a láska. Eucharistická slavnost je nejdůležitějším vyjádřením křesťanského života a života každé křesťanské obce, společenství, farnosti. Pokud chceme pochopit toto tajemství slavení eucharistie, je dobré se ptát na její původ v Ježíši Kristu. Zvláště na souvislost v hlásání Božího království s Ježíšem, s jeho smrtí a zmrtvýchvstáním. Protože od samotného začátku vše vychází od Ježíše samého. V něm má slavení eucharistie svůj jasný, zřetelný základ. Ježíš připravoval své apoštoly na toto slavení společenstvím u jednoho stolu. To se pak plně uskutečnilo při Poslední večeři. A pečeť této Poslední večeře byla dána velikonočním zjevením zmrtvýchvstalého Krista, který slaví společný pokrm se svými učedníky. Společenství stolu Ježíš rád chodil na rodinné slavnosti. Rád se zúčastňoval společného jídla u rodinného stolu. Můžeme uvést několik příkladů z NZ. Hned na začátku Janova evangelia, ze začátku Ježíšova působení, poté, kdy si vyvolil apoštoly, jsou pozváni na svatbu. A na této svatbě došlo víno. Je zde krásný dialog mezi Ježíšem a Pannou Marií. V této perikopě nemáme žádná slova proměňování vody ve víno, ale svou podstavou je předobrazem proměnění při Poslední večeři, kdy se chleba proměňuje v Ježíšovo Tělo a víno v jeho Krev. (Jan 2,1-12.) Další takové společenství stolu je zaznamenáno v Lukášově evangeliu v perikopě o celníku Zacheovi. Zacheus byl vrchní celník, velmi bohatý, který by velmi rád uviděl Ježíše, jak vypadá. Byl malé postavy, tak si vylezl na fíkovník. A když Ježíš přišel k tomuto stromu, podíval se nahoru a řekl: Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě. On rychle slezl dolů a s radostí ho přijal. Lukáš pak celou tuto událost komentuje radostnou větou: Dnes přišla do tohoto domu spása. V tomto úryvku je vystiženo to, co můžeme i my dnes prožívat při mši svaté: Přicházíme ke slavení eucharistie a dovolujeme Ježíši, aby přišel do našeho domu, do našeho srdce, do našeho života. Tam spolu s ním přichází naše spása. A to je cíl našeho života spolu s Ježíšem přijímat Boží království. Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo. Přišel podpořit to, co živoří a dodat odvahu a sílu těm, co kráčí k tomuto cíli. (Lk 19,1-10.) Dalším krásným místem v evangeliích je rozmnožení chlebů. Svědectví o této události začíná textem, že Ježíš uviděl zástup lidí a bylo mu jich líto. Uzdravil také jejich nemocné a potom si s nimi celý den povídal. Apoštolové je k večeru chtěli poslat domů, ale Ježíš nechtěl, aby odcházeli, a říká apoštolům, aby jim dali najíst. A ti mu odpovídají, že mají pouze pět chlebů a dvě ryby. On říká, aby je přinesli, potom je bere do svých rukou, pohlédne k nebi, požehná, láme a dává učedníkům a oni zástupům a všichni se dosyta nají. (Mt 14,13-23.) 15
Všechny tyto události mají společných několik základních aspektů, které se týkají slavení eucharistie. - Všichni museli vyjít ze svého domu na místo, kde je Ježíš (mít o něho zájem), - přinést něco ze svého (voda a víno, vylézt na strom, chleba a ryby), nabídnout to Ježíši a on to pak proměňuje, - vzít si a jíst (poslechnout Ježíše a nechat Jeho slovo v sobě působit). Všechna tato slavnostní setkání byla předobrazem Poslední večeře, která směřuje už k Božímu království. Lámání chleba Mk 14,22-25, Mt 26,26-29, Lk 22,14-20 a 1 Kor 11, 23-26. Poslední večeře, kterou Ježíš slavil v předvečer své smrti se svými apoštoly, měla zvláštní charakter. To, co Ježíš udělal, při této večeři, bylo něco úplně nového, co se doposud ještě nikdy nestalo. Při modlitbě chvály a díků, tak jak to činili generace Židů před každými Velikonocemi, Ježíš při lámání chleba a podávání kalicha apoštolům říká, že se vydává na smrt za všechny. A dává na své smrti účast všem apoštolům. Ježíš viděl v tomto okamžiku svoji smrt ve světle Božího království. Ježíš bere do svých rukou chleba. Láme ho, dává učedníkům a říká: Vezměte a jezte z toho všichni: Toto je moje tělo, které se za vás vydává. Potom bere kalich naplněný vínem, vzdává díky, dává jej svým učedníkům a říká: Vezměte a pijte z něho všichni: Toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku. Takže chleba se stal skutečným a pravým tělem Ježíše Krista. Víno se stalo skutečnou a pravou krví Krista. Je to nejvyšší vyznání lásky našeho Pána, až do krajnosti. Před tím, než za nás položil život, dává nám sám sebe a ještě před tím umyje učedníkům nohy. Takto se s ním máme setkávat, takto spolu s Ježíšem můžeme slavit hostinu, na kterou nás zve, protože takto se nám on vždycky daruje, a záleží na nás, jestli si sedneme bokem a nechceme nic slyšet, nebo si sedneme společně s ním a nasloucháme, jíme, abychom pak mohli vyjít s ním do každodenního života. Velikonoční zjevení zmrtvýchvstalého Krista Zmrtvýchvstalý Kristus pak potvrzuje tato slova a způsob slavení. Krásně to máme popsáno v Lukášově evangeliu, když učedníci utíkají z Jeruzaléma do Emauz a poznají Ježíše při lámání chleba: Učedníci byli v chaosu a tmě. Když ve strachu utíkají z Jeruzaléma, přichází Ježíš, naslouchá jim, uzdravuje je vnitřně, očišťuje. Oni jej pak zvou do domu, ať s nimi přenocuje a on se jim dává při lámání chleba poznat. Ježíš tady potvrzuje Poslední večeři. (Lk 24,13-25.) Další potvrzení, že se Ježíš skutečně daruje při slavení eucharistie, můžeme najít na konci Janova evangelia, kdy se Ježíš po svém zmrtvýchvstání ukazuje svým apoštolům. Apoštolové šli v noci lovit ryby, ale nic nechytili. A když bylo ráno, Ježíš stojí u břehu, ale učedníci ho nepoznali. Ježíš se jich zeptá: Nemáte nic k jídlu? A oni říkají: Nemáme nic. On říká, aby vyhodili sítě. Oni je vyhodí a uloví tolik ryb, že je nemohou ani utáhnout. Tu řekne apoštol Jan: Pán je to! A Šimon Petr skočí do vody a pospíchá za Ježíšem. Když pak všichni vystoupí na zem, vidí žhavé uhlí, na něm rybu a vedle chléb. A Ježíš vyzve všechny, aby šli pojíst. Ježíš vezme chléb a dává jim a stejně i rybu. (Jan 21,1-12.) Ježíš tímto způsobem opět učedníkům připomíná událost Poslední večeře a to, že se mají i nadále setkávat k jejímu slavení spolu s těmi, s kterými tvoří jedno společenství. 16
6. 5. 2. 3. Shrnutí a závěr V této katechezi jsme se na slavení eucharistie zaměřili z pohledu společenství u stolu. Ukázali jsme si, že toto společenství mělo už při Ježíšově pozemském životě velký význam. Pro nás, vzhledem ke slavení eucharistie, by bylo dobré zapamatovat si základní čtyři aspekty, jak jsme o nich mluvili a jak jsou zaznamenány v Skutcích apoštolských: - Setrvávali v apoštolském učení, - v bratrském společenství, - v lámání chleba - a v modlitbách. (Srov. Sk 2,42-47) Při slavení eucharistie, které je středem našeho křesťanského života, je důležité být v jednotě s učením církve (apoštolské učení), žít ve společenství, setkávat se na mši svaté a na společných modlitbách, které musí být živeny také modlitbou osobní. Modlitba: Kněz: Svatý a milosrdný Otče, Děkujeme ti a vzdáváme ti chválu, žes nám poslal svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista. On se stal naším Vykupitelem, bratrem a přítelem. Při mši svaté slavíme památku jeho utrpení, smrti a zmrtvýchvstání. Je to jeho oběť, kdy on dává své Tělo a prolévá svou Krev, a tak nám otevírá cestu k tobě. Účastníci katecheze pokračují modlitbou, kterou mají na lístečcích (nebo ppt) Pane Ježíši, ve svatém přijímání mi dáváš své Tělo, pravý pokrm, a svou Krev, pravý nápoj. Voláš mě, abych se s tebou sjednotil, chceš být přítomný v mých myšlenkách, v mém srdci, v mém těle, abych měl i já účast na tvé lásce ke všem lidem. Daruj mi srdce prosté, plné víry a ochotné svěřit své viny tvému odpuštění. Daruj mi srdce plné tebe. Kněz: Bože Duchu Svatý, sjednocuj naše společenství, a posiluj nás na naší cestě víry. Amen. 6. 6. Adorace viz vytištěná brožurka 6. 7. Homilie viz vytištěná brožurka 17