Exkurze do bioplynové stanice Agrodružstva Lhota pod Libčany Dne 20.5.2011 uspořádala MAS Hradecký venkov ve spolupráci s Agrodružstvem Lhota pod Libčany exkurzi do bioplynové stanice, která byla nově uvedená do provozu. Přítomné přivítal v administrativní budově ředitel Agrodružstva Jan Veselý a poté požádala manažerka MAS Hradecký venkov o úvodní slovo Ing. Dr. Jana Peška člena MAS a ředitele ZAS Mžany a.s. Ing. Dr. Pešek řekl, že očekával větší účast starostů a představitelů obcí, vzhledem k tomu, že s bioplynovými stanicemi je třeba počítat i v územních plánech obcí. Dále řekl, že bioplynové stanice fungují bez problémů a zemědělcům velice pomáhají. Pro obce mají bioplynové stanice význam především pro vytápění domácností a regionu nepřinášejí žádná negativa. Upozornil, že budování bioplynové stanice, předchází splnění složitých legislativních podmínek. Poté Ing. Jan Veselý vysvětlil důvody, které vedly agrodružstvo k vybudování bioplynové stanice. Jedním z důvodů je velká migrace obyvatel z měst na vesnici a zvyšování rostlinných odpadů v obcích. Ing. Jan Veselý uváděl příklady ze zahraničí, kde na vesnicích mají hnojníky vedle studní a tuto situaci nijak neřeší. Agrodružstvo vedly k budování bioplynové stanice hlavně důvody ekologické. Dále řekl, že není potřeba rozšiřovat hnojná plata ( hnůj se umístí do uzavřených nádob) a vykupovat pozemky na jejich budování. Bioplynové stanice tak snižují ekonomickou i ekologickou zátěž, a to i v oblasti skleníkových plynů, které se nedostávají do ovzduší. Bioplynová stanice absorbuje hnůj, odpady ( nevyužité krmivo) a produkty, které se vyprodukují na poli. Pro splnění podmínek dotace je potřeba, aby 30% tvořil živočišný odpad a 70% rostlinný odpad. Ten tvoří např. kukuřičnou siláž, porosty pěstované cíleně pro bioplynové stanice, senáž, tráva a cukrovarnické řízky. Ing. Jan Veselý varoval, že všechny suroviny je potřeba expedovat do stanice bez odpadu, který tvoří např. PET lahve, apod., které by zničili zařízení bioplynové stanice. Bioplynové stanice nemají při dodržování technologií negativní vliv v podobě zápachu do okolí a neobtěžují obyvatele okolních vesnic. Na závěr před samotnou prohlídkou stanice Ing. Jan Veselý kritizoval názory občanů, kteří neznají místní tradice, podnikání v zemědělství a mají za to, že zemědělství není důležité, že si potraviny mohou nechat dovést a vystupují proti budování bioplynových stanic. Upozornil, že zemědělské bioplynové stanice není nutné bojkotovat. Problémy se zápachem vyskytují sporadicky u obecních bioplynových stanic. Problémy s hlučností jsou také výjimečné, pokud je stanice dobře vyprojektována a umístěna. Po případném odhlučení se problémy nevyskytují.
Bioplynové stanice přeměňují odpady v teplo a elektřinu. V Agrodružstvu Lhota pod Libčany vytápějí horkovodem přes výměníky sklady, garáže, administrativní budovu a sušárnu. Ing. Jan Veselý řekl, že rozumná velikost bioplynové stanice je do 1MGW. Při vyšším výkonu je nebezpečí velkého zatížení infrastruktury v obcích. Náklady se pohybují kole stamilionů korun a dotace tvoří v současné době 30%. Ing. Dr. Jan Pešek doplnil, že schvalovací řízení nejsou jednoduchá a je potřeba velká spolupráce s obcí. Ing. Jan Veselý vyzdvihl spolupráci s vedením obce Lhota pod Libčany, které bylo k Agrodružstvu maximálně vstřícné. Po úvodních slovech se účastníci exkurze odebrali na prohlídku provozu.
Ing. Jan Veselý ukazuje řízení celé stanice přes počítač. Zodpovědní zaměstnanci mají k dispozici notebooky a mohou z domova sledovat i ovládat chod stanice. V případě závady jsou pracovníci informování pomocí SMS zpráv. Bioplynová stanice v Agrodružstvu Lhota pod Libčany tvoří mezikruží s dvoustupňovou fermentací pomocí, které se vyrábí plyn. Jak názorně ukazuje Ing. Jan Veselý.
Plyn obsahuje vysoký podíl metanu, jak ukazuje účastníkům Ing. Jan Veselý, který může být využit k výrobě elektrické nebo tepelné energie. Do bioplynových stanic se využívají exkrementy hospodářských zvířat a zemědělské produkty.
Zásobník je denně doplňován rostlinným materiálem, který je bohatý na energii. Další důležitý substrát je kejda, která je přečerpána do zásobních nádrží, které jsou hluboké cca 4m. Kejda se přes čerpací centrum dostává do fermentoru a přečerpává se do skladovací nádoby.
Ve fermentoru dochází k tvorbě bioplynu. Vzniklý plyn obsahuje 50-70% metanu. Pro zajištění bezpečnosti musí být k dispozici plynová fléra na spalování přebytečného plynu. Unikající plyn by totiž poškozoval životní prostředí.
Bioplyn se spaluje v kogeneračních jednotkách, které vytváří elektrickou energii a teplo. Jak řekl Ing. Jan Veselý elektrická energie se vyrábí v generátoru a teplo získáváme chlazením spalovacího motoru. Zdrojem tepla je chladící kapalina, která prochází přes výměníky. Měřící a regulační technika v bioplynové stanici Agrodružstva Lhota pod Libčany.
Bioplynová stanice vyrábí kromě plynu i kvalitní hnojivo nebo podestýlku pod dobytek. Závěrem odpovídali na dotazy mimo Ing. Veselé a Ing. Peška také ekonom agrodružstva Ing. Ježek. Zodpovídal dotazy zejména z oblasti výkupních cen elektrické energie, nákladů na provoz stanice a účastníkům připravil i vědomostní kvíz - kolik by jejich bioplynová stanice vytopila domácností. Odpověď překvapila všechny přítomné, protože by to byla celá Urbanická Brázda.
Závěrečné slovo si vzal Ing. Dr. Jan Pešek a na dotazy návratnosti investice odpověděl, že ji nelze prozatím přesně vyčíslit, protože není jasné, jaké budou investice do oprav a udržování technologie. Zdůraznil, že bioplynové stanice je v zemědělství v budoucnu potřeba využívat. Naopak kritizoval nevýhody fotovoltaiky. Za místní akční skupinu Hradecký venkov děkuji Ing. Veselému, Ing. Ježkovi a Ing. Dr. Peškovi za cenné informace a možnost prohlédnout si provoz bioplynové stanice v Agrodružstvu Lhota pod Libčany. V Nechanicích dne 20.5.2011 Iva Horníková MAS Hradecký venkov