Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček
VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační praxí a teorií. Filozoficky vzato nepostihuje toto pojetí vesmíru svět jako celek, ale jen jeho část a nějakou vývojovou fázi, jejíž obraz je podmíněn fyzikálními zákonitostmi, v nichž se lidstvo vyvíjí a které poznalo. Stáří vesmíru se odhaduje na 13 až 18miliard let. Odhady této doby se v různých pramenech liší. Pod pojmem vesmír se nám vybaví přívlastky - nekonečný, tajemný, nepochopitelný. Vesmír je vše co je kolem co vidíme či nevidíme.
VESMÍR - veškeré hvězdy, hvězdné soustavy a mezihvězdná hmota Vědci zachytili paprsek gama paprsků z počátků vesmíru Astronomové věří, že zachycené záření putovalo k Zemi 12,7 miliardy let. Je z doby, kdy se rodily a zanikaly první hvězdy. Záblesk z dávno zaniklé hvězdy vznikl v době, kdy náš vesmír patřil prvním hvězdám. Tyto gigantické hvězdy už dávno neexistují. V jejich nitru vznikal uhlík, kyslík, dusík, křemík či železo a bez nich by nemohl existovat současný vesmír. Hvězda, která vyslala zachycené gama paprsky, musela být mimořádně velká. Při svém zániku uvolnila do několika minut tolik energie jako 300 Sluncí za deset miliard let. Zánik hvězdy probíhal asi takto: hvězda se pod vlastní tíhou zhroutila a proměnila se v černou díru. Toto trvalo několik minut.
Galaxie hvězdy naší hvězdné soustavy
Galaxie obsahuje asi tisíc miliard hvězd
Galaxie světlo letí z jednoho okraje na druhý asi 100 000 let
Galaxie nejhustěji nakupené hvězdy tvoří Mléčnou dráhu
Galaxie slunce je asi ve 2/3 vzdálenosti od středu galaxie
Galaxií je ve vesmíru nepředstavitelně mnoho, nejbližší můžeme pozorovat jako mlhovinu v souhvězdí Andromédy
Planety: MERKUR Je o 40 % větší velikosti než pozemský měsíc. Povrch planety silně připomíná měsíční krajinu. Je nejspíše vlivem smršťování planety rozpraskán. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují hodnot téměř 700 C. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit na téměř 430 C. Na polokouli odvrácené panuje mráz až 180 C.
Planety: VENUŠE Venuše je jediná planeta sluneční soustavy, která se otáčí kolem své osy po směru hodinových ručiček, a to velmi pomalu, zhruba za 243 pozemských dní. Venuše je pokryta jedovatými oblaky, které obsahují kyselinu sírovou a atmosférou, ve které je obsažen nebezpečný oxid uhelný.
Planety: ZEMĚ Země má, jako všechny planety, tvar elipsoidu s malou excentricitou(přesněji má tvar geoidu). Ta je způsobena rotací a odstředivou silou, která při této rotaci vzniká. Rozdíl rovníkového průměru je asi o 43km větší než je vzdálenost pólů. Ovšem zakulacení Země je mnohem méně výraznější než zakřivení v důsledku nerovnosti. Proto lidé dlouho považovali Zemi za placatou.
Planety: MARS Druhá nejmenší planeta Sluneční soustavy. Jméno dostal podle rudého zbarvení. Atmosféra Marsu je řídká. Tlak na povrchu je přibližně 100 až 150x méně než na Zemi. Největší podíl má oxid uhličitý (95 %), dále dusík (2,7 %), argon (1,6 %), kyslík (0,15 %). Průměrná teplota u povrchu planety je okolo -56 C s velkými rozdíly mezi dnem a nocí. Nad nulu se prakticky nedostanou. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnou až 30 C.
Planety: JUPITER Je největší planetou Sluneční soustavy, objemnější a hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Má vlastní prstenec a také nejvíce přirozených oběžnic. Je tvořen převážně z vodíku. Na povrchu je to vodík kapalný, hlouběji metalický. Jupiterovo jádro je kamenné. V atmosféře také převažuje vodík. Dále je zde helium a stopové množství dalších prvků, např. amoniak, metan... Na Jupiteru jsou patrná bouřková mračna.
Planety: SATURN Druhá největší planeta sluneční soustavy. Strukturou je velmi podobný Jupiteru, ale jeho hustota je menší. Je jedinou planetou v celé sluneční soustavě, které by ve vodě plavala. Planetu tvoří vodík, přes 93%, a helium, přes 5%. Na Saturnově povrchu jsou patrné pruhy, které se od sebe liší barvou i šířkou. Proudění na Saturnu je rychlejší než na Jupiteru. Dosahuje rychlosti až 1 800 km/hod. Je zde také jasně patrná rudá skvrna, podobná té Jupiterově, o průměru 6000 km.
Planety: URAN Uran je plynný obr. Hlavní složkou je vodík, který tvoří pouhých 83%. Helium má zastoupení 15%. Obsahuje také malé množství metanu. Uran nemá jasně diferenciované kamenné jádro. Materiál je rovnoměrně rozložen. Od ostatní planet se odlišuje sklonem rotační osy. Ta je vychýlena o téměř 90. Uran má své vlastní magnetické pole. To se ovšem nenachází v centrum planety ale 10 000 km pod kůrou. Zdroj magnetismu není dosud znám.
Planety: NEPTUN Atmosféra je daleko bouřlivější, než na Uranu. Větry zde vanou rychlostí 1000 km/h. Na povrchu jsou patrné 2 bouřkové oblačnosti. Velká tmavá skvrna je velká asi jako Země a větry zde dosahují nejvyšší rychlosti v celé Sluneční soustavě - 2000 km/h. Neptun má, tak jako všechny obří planety, prstenec. Neptunův však není moc výrazný a byl objeven až při průletu sondy Voyager 2. Neptun je také jediná planeta, u které bylo umístění nejprve vypočteno a teprve pak byl objeven. Došlo k tomu roku 1820.
Otázky pro opakování: 1. Co je to galaxie? 2. Co tvoří Mléčnou dráhu? 3. Je naše sluneční soustava součástí galaxie? 4. Kolik je ve vesmíru galaxií?