NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

Podobné dokumenty
VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

Pojmy vnější a vnitřní planety

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_193_ Elektrické napětí AUTOR: Ing.

Tělesa sluneční soustavy

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_191_Elektřina a její počátky AUTOR: Ing.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_177_Jednoduché stroje AUTOR: Ing.

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Sluneční soustava.

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe

Šíření a vlastnosti zvuku

TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

MERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Země. ZŠ Hejnice M. Hradil

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_52_INOVACE_CVSC2_12_5A

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Planety sluneční soustavy VENUŠE

Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do tvaru disku - zformovala se 3 miliardy let po velkém třesku - její průměr je světelných let

Planetární tělesa ve Sluneční soustavě

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi

NEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV:VY_32_INOVACE_126_Voda AUTOR: Igor Dubovan ROČNÍK, DATUM: 8.,

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014

Sluneční soustava Organizace: Slunce Tělesa Sluneční soustavy:

Přírodopis Vesmír Anotace: Autor: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Druh interaktivity:

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK,

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Martina Bábíčková, Ph.D

Žhavé srdce C. Spousta plynu A

ročník 9. č. 21 název

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

2. Poloměr Země je km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Astronomická jednotka (AU)

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_88_Oběhová soustava II. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK,

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Vesmír. Anotace: Registrační číslo projektu: CZ.1.07./1.4.00/ Šablona: I/2. Sada: VY_12 _INOVACE_02VM

Sluneční soustava Sluneční soustava Slunce. Země Slunce

Vesmír VY_12_INOVACE_PRV

VY_32_INOVACE_19_ORTOKLAS_27

Osnova Motivace Jak to funguje Seznam a popis misí Animace Obrázky Shrnutí. Astronomický ústav Univerzity Karlovy, Univerzita Karlova v Praze

Astronomie, sluneční soustava

VY_32_INOVACE_11_KŘEMEN_27

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Úkol č. 1. Sluneční soustava

VY_32_INOVACE_20_JANTAR_27

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

Vesmír. Sleva. 50% sleva. Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun. Na let do VESMÍRU. Autoři novin: Šarlota Tomasco

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

VY_32_INOVACE_01_PŘEHLED ELEKTROMAGNETICKÝCH VLN_28

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_271_Ministáty Evropy - 2 AUTOR: Alena Hořavová ROČNÍK,

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Topografie, geologie planetární minulost Venuše

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_270_Ministáty Evropy - 1 AUTOR: Alena Hořavová ROČNÍK,

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

VY_32_INOVACE_15_TESAŘÍK ALPSKÝ_25

VY_32_INOVACE_07_ Složení symfonického orchestru_38

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

Pouť k planetám Slunce

Počítání ve sluneční soustavě

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

VY_32_INOVACE_05_PYRIT_27

Transkript:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4 Planety

ANOTACE V materiálu se prezentují planety sluneční soustavy, jejich základní rozdělení, popis některých planet a jejich zajímavostí, popis měsíce, zajímavosti. Určeno pro devátý ročník.

Planety

Dělení dle fyzikálních vlastností. Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy dělí do dvou skupin: Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin 1. na planety podobné Zemi, tzv. terestrické planety: Merkur, Venuše, Země, Mars 2. na velké planety: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun Uvedeno v pořadí rostoucích vzdáleností od Slunce.

Merkur Vzdálenost od Slunce 0,4 AU Poloměr 2 439 km (0,38 R z ) Rok má 58,7 dní, doba rotace 88 dní Teplota 427 až -173 C Objem a hmotnost cca 0,055 Země Nemá atmosféru, satelity ani prstence Pevné těleso, nejvíce železa Povrch poset krátery a zlomy

Merkur - zajímavosti Magnetické pole: slabé (asi 1% pozemského) Den na Merkuru trvá 179 pozemských dní Výzkum: Mariner 10 (NASA): průlety 1974 a 1975 Messenger (NASA) : průlety 2008, 2009, na oběžnou dráhu v r. 2011 Je obtížné pozorování Merkuru ze Země vždy je velmi blízko Slunci. Můžeme jej vidět jen krátce po západu nebo před východem Slunce.

Venuše Vzdálenost od Slunce 0,72 AU Poloměr 6 052 km (0,95 R z ) Doba rotace 243 dní Rok 226 dní = 0,62 roku Teplota 470 C Objem a hmotnost cca 0,8 Země Sklon dráhy k ekliptice 3,4 Nemá satelity ani prstence Tlak v atmosféře až 90x větší než na Zemi

Venuše - zajímavosti Retrográdní = zpětná rotace Povrch z taveniny Hustá atmosféra se skleníkovými plyny (CO 2, páry H 2 SO 4 ) V atmosféře jsou žíravé kyseliny a neustálé vichřice. Na Venuši prší kyselina sírová. Vyskytují se myšlenky o možném mikrobiálním životě ve vysokých vrstvách atmosféry. V tomto prostředí jsou příznivější podmínky ( teplota, tlak, hustota, složení) Díky skládání vlastní rotace a oběhu kolem Slunce trvá den na Venuši 117 pozemských dní Venuši můžeme pozorovat podobně jako Merkur krátce po západu Slunce tehdy ji říkáme Večernice nebo před východem Slunce tehdy ji říkáme Jitřenka.

Venuše - zajímavosti Výzkum: Mariner 2 (1962) a Mariner 5 (1967) (NASA) : průlety Veněra (Rusko) 1966 1985: průlety, přistání a oběžná dráha Pioneer Venus (NASA) 1978 1992: oběžná dráha a sestup do atmosféry Magellan (NASA) 1990 1994: oběžná dráha, radarové mapování Venus Express (ESA) 2006 2009: oběžná dráha

Země Vzdálenost od Slunce 1 AU = 150 mil. km Poloměr 6 378 km Rok má 365,25696 dní, doba rotace 1 den = 23 hod 56 min 4,091 s Teplota: min -88, max. 58, průměrná 14 C Objem 1,083.10 12 km 3 Hmotnost 5,97.10 24 kg Hustota 5515kg/m 3 1 satelit - Měsíc

Země - zajímavosti Povrch: pevnina (29%), moře a oceány (71%) Atmosféra: dusík (78%), kyslík (21%), oxid uhličitý, vodní pára; tlak na povrchu 0,1 Mpa Tvar: zploštělé koule Země je živá planeta: sopečná činnost Zemětřesení

Mars Vzdálenost od Slunce: 1,52 AU Poloměr: 3 398 km (0,53 R z ) Rotační doba: 1,03 dne (24,6 hodiny) Rok: 687 dní = 1,9 let Teplota: min.-87 C, průměrně - 63 C, max. -5 C Objem: 0,15 Země, Hmotnost 0,107 Země, Hustota 3,94 g/cm 3, gravitace 3,69 m/s 2 Sklon dráhy k ekliptice 1,85 2 satelity: Phobos a Deimos nemá prstence

Mars - zajímavosti Povrch: pevný kameny, písek, krátery, hory (až 25 km vysoké vyhaslé sopky), hluboká údolí polární čepičky z ledu a zmrzlého oxidu uhličitého Atmosféra: řídká, především oxid uhličitý, tlak na povrchu max. 1 kpa (100x menší než na Zemi), mraky z ledových krystalků, písečné bouře, vítr, větrné víry Voda: led těsně pod povrchem i na povrchu, vodní pára v atmosféře, možná tekutá voda pod povrchem, nebo slané roztoky na povrchu voda v kapalném skupenství nemůže za současných podmínek (nízký atmosférický tlak a povrchová teplota) dlouhodobě existovat;v minulosti byla pravděpodobně tekutá voda i na povrchu Marsu oceán,řeky, jezera na dně kráterů, déšť Magnetické pole: slabé

Měsíc Jediný přirozený satelit Země Vzdálenost od Země má 384 403 km Poloměr 1730 km = 0,27 R Z Hmotnost 7,34.10 22 kg = 0,02 M Z Hustota 3,344 g/cm 3 Gravitace 1,622 m/s 2 = 0,16 g Země Vychýlení osy k ekliptice 1,54

Výzkum: Měsíc - zajímavosti automatické sondy Luna (Rusko býv. SSSR) 1959 1976: průlety, oběžná dráha, přistání, automatické vozítko Lunochod 1 a Lunochod 2 Ranger (NASA) 1961 1965: tvrdý zásah Měsíce Lunar Orbiter (NASA) 1966 1967: oběžná dráha Surveyor (NASA) 1966 1968: přistání na povrchu Clementine 1994, Lunar Prospector 1998 1999 (NASA) : detailní průzkum Měsíce z oběžné dráhy člověk na Měsíci Apollo (NASA)1968 1972: první kosmonaut N. Armstrong

Použité obrázky Wikipedia Použité kliparty kolekce PowerPoint 2007. www.office. microsoft.com Soubor:MESSENGER first photo of unseen side of mercury.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 16. 1. 2008, 02:17, last modified on 16. 1. 2008, 02:17 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:messenger_first_photo_of_unseen_side_of_mercury.jpg>. Soubor:Venuspioneeruv.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 5. 11. 2004, 21:01, last modified on 16. 11. 2010, 00:45 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:venuspioneeruv.jpg>. Soubor:The Earth seen from Apollo 17.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 29. 12. 2004, 22:41, last modified on 17. 10. 2010, 07:42 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:the_earth_seen_from_apollo_17.jpg>. Soubor:Aa large.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 24. 4. 2007, 21:15, last modified on 24. 4. 2007, 21:15 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:aa_large.jpg>. Soubor:Full Moon Luc Viatour.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 7. 10. 2006, 21:59, last modified on 7. 10. 2006, 21:59 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:full_moon_luc_viatour.jpg>. Soubor:Mars Hubble.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 25. 3. 2005, 21:59, last modified on 26. 1. 2010, 13:37 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:mars_hubble.jpg>.