SAVCI Obsah: Vývoj Charakteristika Vejcorodí Vačnatí Hmyzožravci Letouni
Vývoj savců DRUHOHORY první savci (před 200 miliony let) z drobných plazů TŘETIHORY největší rozvoj savců na konci první předchůdci člověka ČTVRTOHORY (před 2 mil. let) vyhynutí velkých savců: mamut, jeskynní medvěd, jeskynní lev, šavlozubý tygr, srstnatý nosorožec před 170 000 lety Homo sapiens sapiens (člověk současný)
jeskynní medvěd jeskyně Šipka ve Štramberku
srstnatý nosorožec
Charakteristika savců asi 4300 druhů Povrch těla srst složená z chlupů (delší = pesíky; kratší, izolační = podsada) kůže bohatá na žlázy: mazové, potní, pachové, mléčné Kostra a svalstvo 7 krčních obratlů mohutné žvýkací svaly u některých mimické svaly
Trávicí soustava Charakteristika savců 4 typy zubů (řezáky, špičáky, třenové, stoličky) ne u všech někteří mají dělený žaludek zakončena konečníkem Dýchací soustava všichni dýchají plícemi Oběhová soustava stálá tělesná teplota srdce: 2 síně + 2 komory (jako u ptáků) Vylučovací soustava ledviny 2 močovody močový měchýř moč. trubice
Charakteristika savců Nervová soustava rozvinutý mozek schopnost učení Smyslová soustava nejdokonalejším smyslem je čich, ostatní smysly také dobré ušní boltce Rozmnožování odděleného pohlaví, často pohlavní dvojtvárnost vnitřní oplození mláďata vyživována mateřským mlékem http://fotoatlaspr.zs-sychrov5.sweb.cz/savci-obecne.html
Dělení savců VEJCORODÍ Ptakořitní ŽIVORODÍ Vačnatí Placentálové hmyzožravci letouni hlodavci zajíci šelmy ploutvonožci kytovci chobotnatci lichokopytníci sudokopytníci primáti
VEJCORODÍ SAVCI PTAKOŘITNÍ nejprimitivnější savci kladou vejce pomocí kloaky, ale mláďata olizují mateřské mléko pouze Austrálie Ptakopysk podzemní nory, loví ve vodě drobné živočichy Ježura snáší vejce do vaku na břiše, živí se mravenci
Ptakopysk podzemní nory, loví ve vodě drobné živočichy
Ptakopysk podzemní nory, loví ve vodě drobné živočichy
Ježura australská snáší vejce do vaku na břiše, živí se mravenci
Ježura australská
ŽIVORODÍ SAVCI VAČNATÍ mláďata po narození ve speciálním vaku na břiše výskyt: Austrálie, Amerika zástupci: klokan velký klokan rudý koala vačice virginská vakokrt písečný vakoveverka větší ďábel medvědovitý (=tasmánský čert)
vačnatí Klokan velký žije ve skupinách (souboje o ) rostlinná potrava malinké mládě (2-3 cm) Klokan rudý největší ( až 90 kg) skáče rychlostí až 50 km/h, délka skoku až 10 m lidmi považován za škůdce Koala živí se listy eukalyptu (blahovičníku) žije na stromech starší mláďata se živí trusem ( získání hodných bakterií)
vačnatí Vačice virginská S. Amerika všežravá Vakokrt písečný obrácený vak Vakoveverka větší pomocí kožní blány umí plachtit ze stromu na strom Ďábel medvědovitý (=tasmánský čert) masožravý vřeštivé zvuky ohrožený rakovinou tváře
Klokan velký žije ve skupinách (souboje o ), rostlinná potrava, malinké mládě (2-3 cm)
Klokan rudý největší ( až 90 kg), lidmi považován za škůdce
Klokan rudý
Koala medvídkovitá živí se listy eukalyptu (blahovičníku) žije na stromech starší mláďata se živí trusem ( získání hodných bakterií)
Vačice viržinská S. Amerika, všežravá, v ohrožení předstírá smrt
Vačice viržinská S. Amerika, všežravá, v ohrožení předstírá smrt
Vačice viržinská S. Amerika, všežravá, v ohrožení předstírá smrt
Vakokrt písečný obrácený vak
Vakoveverka větší pomocí kožní blány umí plachtit ze stromu na strom
Vakoveverka větší pomocí kožní blány umí plachtit ze stromu na strom
Ďábel medvědovitý (= tasmánský čert) masožravý, vřeštivé zvuky, ohrožený rakovinou tváře
Ďábel medvědovitý (= tasmánský čert) http://www.youtube.com/watch?v=su44kwifbxm&feature=related
PLACENTÁLOVÉ mláďata se vyvíjejí v děloze samice toto období se nazývá březost (u člověka těhotenství) v době březosti mají vyvinutou placentu placenta plod vyživuje, zásobuje kyslíkem a odvádí odpadní látky plod je s placentou spojen pupeční šňůrou (při porodu se přetrhne, nebo ji samice překousne) při porodu dojde i k vyvržení placenty ta je většinou sežrána (z hygienických a bezpečnostních důvodů)
PLACENTÁLOVÉ
Hmyzožravci drobní noční dravci velký počet málo rozlišených zubů hlava protažená v rypáček dobře vyvinutý čich a hmat
Ježek hmyzožravci živí se hmyzem a měkkýši (ne jablky!), v zimě stav strnulosti = zimní spánek ježek západní - upravené ostny jedním směrem, až 8500 ostnů ježek východní - rozcuchané ostny Krtek obecný zakrnělé oči, živí se larvami hmyzu a žížalami, má své místo v potravním řetězci! Rejsek obecný podobný myši, ale je hmyzožravý Rejsec vodní v norách na březích vod, loví ve vodě Bělozubka šedá karavany mláďat
Ježek živí se hmyzem a měkkýši (ne jablky!), v zimě stav strnulosti = zimní spánek ježek západní - upravené ostny jedním směrem, až 8500 ostnů
Ježek ježek východní - rozcuchané ostny
srovnání ježka západního a východního
Krtek obecný zakrnělé oči, živí se larvami hmyzu a žížalami, má své místo v potravním řetězci!
Rejsek obecný podobný myši, ale je hmyzožravý
Rejsec vodní v norách na březích vod, loví ve vodě
karavany mláďat Bělozubka šedá
Bělozubka šedá karavany mláďat
Letouni jediní savci schopní aktivního letu mezi končetinami létací blána noční, přes den v úkrytech orientují se echolokací = vydávání ultrazvukových signálů (tlamou netopýři, nosem vrápenci) a zachycováním jejich odrazu blanitými výrůstky (v uchu netopýři, na nose vrápenci)
a) Netopýři žijí v koloniích při odpočinku visí na stěnách, blány podél těla živí se hmyzem v ČR (24 druhů) ohrožení Netopýr velký rozpětí 35 cm
Netopýr velký rozpětí až 35 cm
Netopýr velký rozpětí až 35 cm
b) Vrápenci visí na stropě, blánami zahaluje celé tělo hmyzožraví v ČR 2 druhy, kriticky ohrožení Vrápenec malý lesy, budovy Vrápenec velký hlavně krasové oblasti
Vrápenec velký hlavně krasové oblasti
c) Kaloni v tropech aktivní i ve dne (většina bez echolokace) živí se ovocem Kaloň Lyleův - Asie
Kaloň Lyleův
d) Upíři živí se krví teplokrevných živočichů kousne, pak olizuje vytékající krev (ve slinách látky zabraňující jejímu srážení) Upír bělokřídlý Jižní Amerika
Upír bělokřídlý