ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA HUDEBNÍ KULTURY FESTIVAL SMETANOVA LITOMYŠL BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Adéla Níčová Popularizace hudební kultury Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Romana Feiferlíková, Ph.D. Plzeň, 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. Plzeň, 15. dubna 2014... vlastnoruční podpis

Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. et Mgr. Romaně Feiferlíkové, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, za pomoc a cenné rady při jejím zpracovávání. Dále bych ráda poděkovala mému dědečkovi Ing. Janu Rektoříkovi, díky kterému jsem měla k dispozici většinu materiálů pro vypracování této práce a Smetanově Litomyšli o.p.s., která tyto materiály poskytla.

OBSAH ÚVOD... 3 1 HISTORIE MĚSTA LITOMYŠL... 4 2 BEDŘICH SMETANA... 10 3 HISTORIE FESTIVALU SMETANOVA LITOMYŠL... 12 3.1 Hudební tradice v Litomyšli... 12 3.2 1949-1965... 15 3.3 1974-1991... 24 3.4 1992 2014... 29 4 SMETANOVA LITOMYŠL, O.P.S.... 44 4.1 Stručná historie organizace... 44 4.2 Základní informace o organizaci... 44 4.3 Organizace společnosti... 45 4.4 Hospodaření společnosti... 45 4.4.1 Projekt s názvem Propagace MOF Smetanova Litomyšl... 46 4.4.2 Finanční zprávy... 48 4.4.3 Doplňková činnost Smetanovy Litomyšle, o.p.s.... 49 5 PROPAGACE FESTIVALU... 51 5.1 Příprava na kampaň... 51

5.2 Průběh kampaně 2012... 52 5.2.1 Struktura kampaně 2012... 52 6 DOTAZNÍK... 57 ZÁVĚR... 64 RESUMÉ... 65 SEZNAM GRAFŮ... 66 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ... 67 SEZNAM PŘÍLOH... 70

ÚVOD O tématu mé bakalářské práce jsem měla jasno hned od začátku. K Litomyšli mám velice blízko, protoţe tam mám babičku a dědu a ke Smetanově Litomyšli mám blízko stejně tak. Děda tam spoustu let pracoval jako vedoucí techniky a uţ od dětství mě vedl ke klasické hudbě a hlavně k opeře, která je hlavní náplní tohoto festivalu. Poslední tři roky, jsme měla moţnost na Smetanově Litomyšli brigádně pracovat a tak trochu přičichnout k chodu festivalu. V mé bakalářské práci kladu důraz především na obecné zpracování informací o festivalu jako celku. Zaměřuji se na historii města a festivalu, program jednotlivých ročníků a dále pak na obecně prospěšnou společnost, která festival pořádá a na propagaci a mediální kampaň festivalu. Historii festivalu rozděluji na tři větší podkapitoly podle roků. První etapa festivalu, tedy 1949 1965 je období od začátku do přerušení festivalu, navazuje kapitola od roku 1974, kdy byl festival po pauze obnoven, do roku 1991 a poslední, třetí část začíná rokem 1992, kdy se po revoluci obměnil organizační tým a výrazně i dramaturgie festivalu a tato etapa pokračuje samozřejmě do současnosti. Na loňském 55. ročníku Smetanovy Litomyšle jsem plnila aktivní část mé práce, dotazník pro návštěvníky festivalu, které jsem o přestávkách oslovovala a ptala se jich na sedm otázek. Současně s tímto dotazníkem, jsem vytvořila i dotazník internetový, který jsem sdílela na mých a festivalových facebookových stránkách. Chtěla bych, aby tento dokument představoval ucelené zpracování fungování festivalu od počátků do současnosti. 3

1 HISTORIE MĚSTA LITOMYŠL Historie Litomyšle byla dostatečně zpracována v několika publikacích 1, já jsem si pro tvorbu této kapitoly vybrala ty níţe zmíněné, které jsou součástí mé knihovny. Historii Litomyšle budu popisovat pouze obecněji, protoţe je velmi rozsáhlá. Historie města Litomyšl sahá aţ do starší a mladší doby kamenné, kdy se tu lidé zastavili poprvé. Své tábořiště měli na břehu řeky Loučné, která protéká Litomyšlí. O několik století později zde sídlil i slovanský kmen Charvátů. Důkaz o jejich osídlení můţe být charvátské hradiště ve Vraclavi, obec, která leţí nedaleko Litomyšle. Ale teprve aţ slovanský rod Slavníkovců osídlil Litomyšl natrvalo. Litomyšl byla původně ochranným hradištěm slavníkovského kníţectví na význačné obchodní stezce. 2 Byla to Trstenická stezka, významná obchodní stezka mezi Čechami a východní a jihovýchodní Evropou i Přední Asií. Trstenická stezka byla jedním z hlavních přechodů přes Českomoravskou vysočinu, a proto základem ţivota oblasti, kterou procházela, tedy i Litomyšle. 3 Kníţe Boleslav II. nechal v roce 995 vyvraţdit rod Slavníkovců a Litomyšl přešla do rukou slavných Přemyslovců. Břetislav II. zde zaloţil buď kostel, nebo benediktinský řádový dům. Významnou událostí pro Litomyšl, bylo zaloţení kláštera v polovině 12. století. Olomoucký biskup Jindřich Zdíka sem přivedl řád premonstrátů, jejichţ klášter stál v místech dnešního zámku a dostal jméno Hora olivetská. Jeho součástí byl i kostel sv. 1 SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl: starobylé město. 1. vyd. Praha: Paseka, 1994, 115 s. ISBN 80-851- 9277-2, REICHERTOVÁ, Květa. Litomyšl. 1. vyd. Odeon, 1977, s. 234. ISBN 01-511-77 a GLOSER, Jaroslav Jan. Litomyšl: městem krok za krokem. Vyd. 1. Praha: Argo, c2005, s. 366. ISBN 80-7203-749-8. Další inspiraci jsem čerpala z internetových stránek města Litomyšl. (Město Litomyšl [online]. 2011 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.litomysl.cz/) 2 REICHERTOVÁ, Květa. Litomyšl. 1. vyd. Odeon, 1977, s. 9. ISBN 01-511-77. 3 REICHERTOVÁ, Květa. Litomyšl. 1. vyd. Odeon, 1977, s. 8. ISBN 01-511-77. 4

Klimenta, dříve dlouho povaţovaný za nejstarší kostel v Čechách 4, coţ se ovšem pozdějšími archeologickými výzkumy vyvrátilo. Biskup Jindřich Zdíka byl pro Litomyšl významnou osobností a to hned z několika důvodů. Díky tomu, ţe zaloţil v Litomyšli klášter je povaţován za jednoho ze zakladatelů Litomyšle, a také má díky němu Litomyšl ve znaku stříbrnou lilii v červeném poli. Později vzniká podél cesty u řeky pod Olivetskou horou osada. Roku 1259 udělili král Přemysl Otakar II. osadě městská privilegia a z osady Litomyšl se tak stává poddanské město. V roce 1344 se z praţského biskupství stalo arcibiskupství a zároveň bylo v Litomyšli zřízeno biskupství, po Praze hned druhé v Čechách. Prvním litomyšlským biskupem se stal Jan, byl to opat kláštera premonstrátů v Louce u Znojma. Druhým biskupem byl od roku 1353 Jan II. ze Středy, kancléř Karla IV. Do Litomyšle přivedl augustiniány a zřídil jim tu klášter. Od roku 1356 začínají v Litomyšli vznikat městské cechy. Vznikají i ty, které řadíme mezi nejstarší v Čechách, a to cech pekařský a řeznický, dále vzniká cech krejčovský, soukenický, tkalcovský, ševcovský a sladovnický. Dalším biskupem v Litomyšli se stal v roce 1388 Jan Ţelezný, který byl známý tím, ţe nebyl Husovým zastáncem. Byl dokonce pozván na sněm do Kostnice, kde byl Husovým ţalobcem. Po Husově upálení se však vše obrátilo proti němu, jeho statky byly zpustošeny a tak se přesunul do Olomouce, kde se roku 1418 stal biskupem. Zajímavá je také postava Vavřince Toulovce z Třemošné, po kterém je pojmenováno jedno z menších náměstí v Litomyšli. Toulovec na počátku 15. století učinil nadace ve prospěch městského špitálu, dobového sociálního a zdravotního zařízení. Toulovcova nadání se stala základem městského pozemkového majetku, panství města Litomyšl. 5 4 Historie města. Litomyšl [online]. 2011 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.litomysl.cz/?id_str=1311053223888 5 GLOSER, Jaroslav Jan. Litomyšl: městem krok za krokem. Vyd. 1. Praha: Argo, c2005, s. 35. ISBN 80-7203-749-8. 5

V této době měla Litomyšl asi 130 domů a asi 1200 obyvatel. Roku 1418 se začala stavět radnice. V roce 1421 vtrhly do Litomyšle spojená vojska praţanů a táboritů. Litomyšl se dobrovolně poddala 2. května a pánem Litomyšle se stal husitský hejtman Diviš Bořek z Miletína. O čtyři roky později město zabrali táborité, urputně se zde bojovalo, coţ vedlo aţ ke konci zdejšího biskupství. V roce 1432 přichází do Litomyšle rod Kostků pocházející z Polska. Prvním hejtmanem zde byl Vilém Kostka z Postupic. Pod vládou Kostků Litomyšl vzkvétala. Byl znovu vystavěn kostel Povýšení sv. Kříţe a také bývalá biskupská rezidence, které zničil poţár v roce 1460. Pro Litomyšl jsou typické její podsíně a právě za vlády Kostků bylo nařízeno, aby domy měly podsíně aby lidé mohli chodit v suše 6. Za Kostků se Litomyšl také stala jedním z největších center Jednoty bratrské a sídlem jejich biskupů. V roce 1503 zde byla zaloţena jedna z prvních tiskáren v Čechách. Na konci 15. století se město rozšiřovalo směrem k hradnímu návrší, kde vzniklo tzv. Nové nebo Horní město s vlastní samosprávou. 7 Litomyšl získali Habsburkové, ale nikdy tam nehospodařili a tak propůjčovali město do zástavy. Nejprve Litomyšl zastavili bratrům Šebestiánovi a Fabiánovi Šejnachovým, dále pak v roce 1552 Jaroslavu z Pernštejna a ten ho ještě ten samý rok předal Haugvicovi z Biskupic a v roce 1567 získal Litomyšl opět jeden z Pernštejnů, tentokrát Vratislav z Pernštejna, nejvyšší kancléř království českého. Město za jeho panování začalo získávat renesanční tvář, jeden z prvních renesančních domů je dnes známý pod jménem U Rytířů 8. V roce 1568 na místě, kde měli sídlo Kostkové, které 6 GLOSER, Jaroslav Jan. Litomyšl: městem krok za krokem. Vyd. 1. Praha: Argo, c2005, s. 36. ISBN 80-7203-749-8. 7 Historie města. Litomyšl [online]. 2011 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.litomysl.cz/?id_str=1311053223888 8 Smetanovo náměstí 110, 570 01 Litomyšl 6

bylo zničeno poţárem, nechal Vratislav stavět renesanční zámek. Byl dostavěn v roce 1581. Frebonie z Pernštejna, poslední z rodu Pernštejnů povolala do Litomyšle řád piaristů. Na místě Horního města byla vystavěna piaristická kolej s kostelem a později i školy. Z nichţ asi nejvýznamnější byl filosofický ústav, který byl otevřen během 17. století u piaristického gymnázia a který navštěvovalo i několik známých osobností, jako například Alois Jirásek 9, Jan Evangelista Purkyně 10, Jan Karafiát 11, Julius Mařák 12 nebo Zdeněk Nejedlý 13. V roce 1649 se Litomyšle ujal rod Trautmannsdorfů. V Litomyšli nechali postavit nový piaristický chrám, kde se později konalo mnoho církevních slavností. Od roku 1758 nastupuje do Litomyšle další rod, a to Valdštejnové- Vartemberkové. Během jejich panování prochází změnami především zámek, bylo přistavěno dodnes dochované malé divadlo a měnila se také podoba zámecké zahrady. Probíhají také úpravy města domů, náměstí. V roce 1824, 2. března se v Litomyšli v zámeckém pivovaru narodil významný český skladatel a zakladatel české národní hudby Bedřich Smetana. Na jeho počest je po něm pojmenováno velké náměstí, tedy Smetanovo náměstí, kde také stojí jeho socha a v areálu zámku je v prostorách bývalého pivovaru zřízena stálá expozice Rodného bytu Bedřicha Smetany. Po revolučních událostech v Litomyšli v roce 1848 bylo město zadluţené a v draţbě ho koupil rod Thurn-Taxisů, který si město drţel aţ do roku 1945. V průběhu 19. století se město rozvíjelo hned v několika odvětvích (tisk, obuvnictví, tkalcovství, 9 český prozaik, dramatik, autor řady historických románů a představitel realismu (1851-1930) 10 český fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof, jeden ze zakladatelů cytologie (1787-1869) 11 autor pohádky pro děti Broučci, český českobratrský evangelický farář (1846-1929) 12 český malíř krajinář, kreslíř a grafik (1832-1899) 13 český historik, muzikolog, literární historik, politi a veřejný činitel (1878-1962) 7

kamenictví, keramika, výroba klavírů atd.), především vznikají četné spolky, jako všude po českých zemích. Kulturní ţivot podporují i nové stavby jako například Smetanův dům nebo Lidový dům. Byla otevřena městská obrazárna. Litomyšle se dotkla i druhá světová válka. Byla zničena místní ţidovská obec. Situace se uklidnila s příchodem Rudé armády 9. května. A aţ zase v únoru 1948 nastal pro litomyšlské obyvatelstvo zvrat. Mnozí věřili, ţe nový reţim bude pro všechny záchranou od nacismu, bohuţel netušili, ţe přichází další totalitní reţim. Z řemeslníků či obchodníků se stal komunál nebo Jednota, z dílen a továrniček národní podniky. V roce 1950 se ve městě konal proces s rektorem piaristické koleje Františkem Ambroţem Stříteským, po kterém je pojmenovaná i jedna z ulic v Litomyšli. On a třiadvacet mladých lidí byli obviněni za zradu pracujícího lidu. Tresty byly kruté. 14 V neklidné době se objevují i světlé chvíle. V Litomyšli vznikl jeden z nevýznamnějších místních kulturních spolků a to Litomyšlský symfonický orchestr. A také se zde konal v roce 1949 první ročník festivalu Smetanova Litomyšl. Bez politického vlivu Zdeňka Nejedlého, kontroverzní osobnosti české vědy a kultury, by se asi neuskutečnil. 15 Původně se hrála jen Smetanova díla, později však začala být dramaturgie mnohem pestřejší a s výjimkou pár let se koná festival kaţdý rok aţ do dnes. Od roku 1974 se zde také koná festival Mladá Smetanova Litomyšl. Roku 1953 přišel do Litomyšle významný český sochař Olbram Zoubek, který se jako vedoucí týmu umělců-restaurátorů zaslouţil o rekonstrukci sgrafit na zámku Litomyšl. Litomyšli zůstal i nadále věrný, usadil se tu a jeho sochy jsou dnes jedním ze symbolů Litomyšle. V roce 1962 se stal zámek národní kulturní památkou a v roce 1965 se Litomyšl stala městskou památkovou rezervací. Po revoluci se město opět měnilo, opravovaly se fasády, stavěly nové stavby a rekonstruovaly se ty staré a celková tvář Litomyšle ještě více zkrásněla. Významnou 14 GLOSER, Jaroslav Jan. Litomyšl: městem krok za krokem. Vyd. 1. Praha: Argo, 2005, s. 57. ISBN 80-7203-749-8. 15 SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl: starobylé město. 1. vyd. Praha: Paseka, 1994, s. 108. ISBN 80-85192- 77-2. 8

událostí bylo setkání sedmi středoevropských prezidentů na zámku v roce 1994, které pozval tehdejší prezident Václav Havel. A v roce 1999 byl zámek Litomyšl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Tímto zápisem byl potvrzen jeho světově výjimečný význam. 16 16 Historie. Zámek Litomyšl: Národní kulturní památka [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.zamek-litomysl.cz/historie/ 9

2 BEDŘICH SMETANA Nejslavnější rodák z Litomyšle se zde narodil 2. března 1824. Jeho rodiče byli František a Barbora Smetanovi. Jeho narození bylo obzvlášť pro otce Františka důvodem pro velkou oslavu, protoţe si vţdy přál syna a zatím měl deset dcer. Otec František Smetana byl amatérským muzikantem, hrál na housle a tak malého čtyřletého Bedřicha učil sám. Bedřich si hru na housle velice oblíbil a otec poznal, ţe má velké hudební nadání. Proto rozhodl, ţe se bude dále vzdělávat u litomyšlského učitele hudby Jana Chmelíka, a to ve hře na klavír. Jako šestiletý poprvé veřejně vystoupil na litomyšlské akademii filosofů, zahrál předehru k Auberově opeře Němá z Portici. Uţ jako malý chlapec také komponoval. Z dob litomyšlských se dochoval fragment jeho skladby Kvapík D dur z roku 1831. Nedlouho poté se rodina Smetanů přestěhovala do Jindřichova Hradce a svou rodnou Litomyšl pak Bedřich Smetana navštívil uţ jen dvakrát. Jednou v roce 1867, kdyţ s pěveckým sborem Hlahol byl na pěvecké slavnosti v Chocni, a podruhé a naposledy v roce 1880, kdyţ byl pozván do Litomyšle na odhalení pamětní desky, která připomínala jeho narození. Smetana se hudbě věnoval ve všech městech, kde studoval (Jindřichův Hradec, Jihlava, Německý Havlíčkův Brod, Praha, Plzeň). Nejvyššího vzdělání dosáhl v Prokschově hudebním ústavu v Praze, kde vystudoval teorii a kompozici. Stal se učitelem hudby u hraběte Thuna, koncertoval a komponoval. Učení v domácnostech ho sice finančně zajišťovalo, ale nenaplňovalo. A tak skončil s učením a v roce 1848 si otevřel v Praze vlastní hudební ústav. V témţe roce se oţenil s Kateřinou Kolářovou. Hudební ústav si vedl dobře aţ do doby neţ přišla konkurence. Musel tedy opět začít vyučovat, aby si hudební ústav udrţel. Neměl mnoho času na komponování, které měl nejraději. Jeho ţivot zasáhla nejedna tragédie. S Kateřinou Kolářovou měl čtyři dcery, bohuţel přeţila jen jedna Ţofie. Rodinné problémy a ne moc dobré finanční prostředky ho přiměly přijmout v roce 1856 výhodnou nabídku ve Švédsku. V Göteburgu byl ředitelem a dirigentem filharmonického spolku. Prosadil se tam především jako klavírní virtuos a dirigent, seznámil se s moderními hudebními směry a hodně komponoval. O 10

prázdninách pobýval v Čechách, cestou domů mu bohuţel zemřela jiţ dlouho nemocná manţelka Kateřina. V roce 1860 se oţenil s Bettinou Ferdinandovou. Díky ní a také díky chystanému otevření Prozatimního divadlo se vrátil do Prahy. V Praze opět vyučoval a koncertoval a v roce 1866 se stal kapelníkem Prozatimního divadla. Na podzim roku 1874 přišel Smetana o sluch. Ztráta sluchu mu však nebránila v komponování, díla z tohoto období patří dokonce k jeho nejlepším. Poslední léta svého ţivota ţil převáţně u své dcery Ţofie. Zemřel 12. května 1884 v ústavu pro choromyslné v Praze. Byl tvůrcem české národní opery (Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna), sloţil řadu sborů (Rolnická, Věno, Česká píseň) a písní (Večerní písně). Ze symfonické hudby je nejznámější cyklus symfonických básní Má vlast, z komorní hudby smyčcový kvartet e moll Z mého ţivota, z klavírních skladeb koncertní etuda gis moll Na břehu mořském, cykly Sny a České tance, duo Z domoviny a mnoţství polek (Louisina, Jiřinková, Našim děvám). Pro českou hudbu má Smetanova osobnost zásadní význam. Dovršil obrozenecký vývoj národní hudby a současně otevřel prostor pro novodobé hudební směry. 17 17 Bedřich Smetana. Smetanova Litomyšl [online]. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://festival.smetanovalitomysl.cz/bedrich-smetana/ 11

3 HISTORIE FESTIVALU SMETANOVA LITOMYŠL 18 3.1 Hudební tradice v Litomyšli Není pochyb o tom, ţe litomyšlská hudební tradice je velmi bohatá. Sahá do poloviny 17. století. Konkrétně aţ k řádu piaristů, o kterých bylo známo, ţe vynikali v mnoha oborech a také v kultuře. V Litomyšli za svých časů pořádali poetické večery a divadelní představení, jejichţ součástí byla samozřejmě i hudba, kterou samotní piaristé komponovali. Mimo to piaristé hudbu také skládali, a to pro bohosluţebné účely a vyučovali hru na hudební nástroje. Hudební kultura piaristů v Litomyšli byla docela bohatá, a tak po nich zůstal nemalý hudební archiv. Na litomyšlském zámku se také provozovala hudba, a to především za doby Valdštejnů. Začátkem 19. století, kdyţ vládl Jan Jiří z Valdštejna, se rozrostla zámecká kapela i její inventář nástrojů. Jan Jiří z Valdštejna také nechal vybudovat zámecké divadlo, kde zámecká kapela pravidelně účinkovala. V 1. polovině 19. století se hlavní hudební proud postupně přestěhoval ze zámku dolů do města. Rozvoji hudební tradice v Litomyšli také dopomohla místní firma Kalles, která vyráběla klavíry. Skutečnost, ţe se zde narodil tento v Čechách nejrespektovanější hudební skladatel, Bedřich Smetana, byla pro Litomyšl mocným impulsem pro nejen hudební, ale i celkový kulturní rozmach. 19 V druhé polovině 19. století zde vznikl sbor Vlastimil, který společně s Jednotou divadelních ochotníků a pak také se studentským spolkem akademiků připravoval 18 Zdrojem pro tuto obsáhlou kapitolu mi byla kniha vydaná k příleţitosti jubilejního 50. ročníku festivalu. (LNĚNIČKA, Jindřich. 50 ročníků Smetanovy Litomyšle. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2008, ISBN 978-80-7185-909-3.) Z oficiálních stránek Smetanovy Litomyšle jsem čerpala informace pro kapitoly mladších ročníku festivalu. (Historie festivalu. Smetanova Litomyšl [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://festival.smetanovalitomysl.cz/historie-prehledy) 19 LNĚNIČKA, Jindřich. 50 ročníků Smetanovy Litomyšle. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2008, s. 17. ISBN 978-80-7185-909-3. 12

nelehké hudební produkce. Jiţ v roce 1876 byla jimi provedena Smetanova Prodaná nevěsta. V září roku 1880 proběhla v Litomyšl velká událost, odhalení pamětní desky Bedřichu Smetanovi při příleţitosti 50. výročí jeho prvního vystoupení na zámku. Oslavy probíhaly v rámci několika dní, dokonce se jich zúčastnil Bedřich Smetana osobně. Během oslav se hrály především Smetanovy skladby. Tato událost měla velký úspěch. V 80. a 90. letech 19. století byl hlavním organizátorem hudebního ţivota v Litomyšli učitel, hudební skladatel a dirigent František Vogner. Vytvořil zde orchestr, který se spolu s ostrostřeleckou kapelou zaslouţil o rozkvět hudby v Litomyšli. 20 Dalším důleţitým počinem rozvoje hudební kultury v Litomyšli bylo provedení Smetanovy opery Hubička pěveckým spolkem Vlastimil a pěveckým sborem Spolek paní a dívek v roce 1882. V následujících letech byly těmito sbory provedeny i další Smetanovy opery. Vystavění Smetanova domu (kulturní dům) v roce 1905 bylo pro Litomyšl v oblasti kultury velmi významné. Při jeho otevření místní amatéři provedli Smetanovu operu Dalibor, která měla obrovský úspěch a dokonce se čtyřikrát reprízovala. V dalších letech předvedli místní amatéři řadu dalších oper. Pořadatelem těchto představení byl litomyšlský učitel hudby Břetislav Šťastný. Ke stému výročí od narození B. Smetany se připravovaly velkolepé oslavy (na rok 1924). Slavnosti byly ale zahájeny jiţ rok předem, tedy počátkem března 1923. Během celého roku se v rámci těchto oslav v Litomyšli uskutečnilo několik kulturních událostí. Pěvecký spolek Vlastimil na koncertě zazpíval několik skladeb z díla Bedřicha Smetany a s tímto pořadem vystoupil i na mnoha místech v okolí města. Dále v Litomyšli předvedli svůj hudební um např. Ondříčkovo kvarteto, houslista Jaroslav 20 LNĚNIČKA, Jindřich. 50 ročníků Smetanovy Litomyšle. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2008, s. 18. ISBN 978-80-7185-909-3. 13

Kocian, Česká filharmonie, která zde zahrála symfonickou báseň Má vlast a dále pak Olomoucká opera, která zde zinscenovala cyklus Smetanových oper (Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách, Libuše, Čertova stěna, Dvě vdovy). Na slavnostní akademii vystoupila pěvkyně a spisovatelka Marie Calma-Veselá, poslední ţijící ţák B. Smetany Josef Jiránek, České kvarteto a Pěvecké sdruţení moravských učitelů. Součástí oslav bylo i odhalení pomníku Bedřicha Smetany od sochaře Jana Štursy. Celé oslavy vyvrcholily provedením opery Libuše praţským Národním divadlem. I místní umělci uměli velice dobře nastudovat Smetanovy opery. Několik zdařilých inscenací provedli během 30. let 20. století. Hlavním organizátorem byl sbormistr pěveckého spolku Vlastimil a místní farář Jaromír Metyš. Místní soubor zde v roce 1930 zahrál další českou operu - Škroupova Dráteníka. V roce 1934, při příleţitosti dalšího smetanovského výročí, byla místními hudebníky ochotníky a sólisty Národního divadla provedena opera Hubička, kterou dirigoval jiţ výše zmíněný Jaromír Mertyš. Spolupráce v tomto sloţení se osvědčila i v dalších letech Dvě vdovy (1938), Prodaná nevěsta (1940), Dalibor (1942). Litomyšl stále silněji touţila po vlastním hudebním festivalu. Vzorem jí byly dva festivaly pořádané v rodištích slavných hudebních skladatelů: wagnerovský festival v německém Bayreuthu a mozartovský v rakouském Salzburgu. 21 A tak se v roce 1946 uskutečnily dva koncerty České filharmonie (22. a 23. června) pod názvem Smetanova Litomyšl I., kde zazněly Švédské symfonické básně a Má vlast. Pro Litomyšl to byla kulturní událost roku. I předseda Místního národního výboru Vilém Marx prohlásil, ţe touto akcí město zahajuje kaţdoroční hudební slavnosti. Přestoţe se tento příslib nepodařilo naplnit, byly zmíněné slavnosti první předzvěstí skutečného festivalu, který byl za tři roky pod tímto názvem pořádán a jeho tradice trvá do dnes. 21 LNĚNIČKA, Jindřich. 50 ročníků Smetanovy Litomyšle. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2008, s. 20. ISBN 978-80-7185-909-3. 14

3.2 1949-1965 Na počátku vzniku festivalu stál v prvé řadě Zdeněk Nejedlý, litomyšlský rodák a dlouholetý spoluorganizátor a příznivce kulturních podniků ve městě. 22 Vzniku festivalu dopomohlo i to, ţe se v roce 1948 Nejedlý stal ministrem školství věd a umění, a díky tomu měl velký vliv. Hlavním podnětem pro zrození myšlenky uspořádat v Litomyšli operní festival bylo provedení Smetanovy opery Dvě vdovy souborem Národního divadla Praha v Jabkenicích, kterého se zúčastnili i litomyšlští kulturní představitelé a právě tam je napadlo, ţe by se ve Smetanově rodišti mohla uskutečnit také taková kulturní akce hned příští léto, na které připadalo 125. výročí Smetanova narození. Nejedlému se návrh líbil a začal promýšlet jeho uskutečnění. Nejedlý naplánoval, ţe se během svatodušních svátků v roce 1949 bude v Litomyšli konat představení opery Dalibor na II. zámeckém nádvoří a koncert Východočeské pěvecké ţupy Fibichovy a ochotnické představení Jiráskovy veselohry M. D. Rettigová v zámeckém divadélku. Dále naplánoval otevření rodného bytu Bedřich Smetany a sálů prvního zámeckého poschodí s dobovým zařízením. Vše co Z. Nejedlý plánoval, se uskutečnilo. Podařilo se mu také prosadit litomyšlské oslavy jako jediné celostátní smetanovské slavnosti.(lněnička, 2008, str. 25) Vznikl pracovní výbor Smetanovy Litomyšle, který měl několik odborů pro stavbu jevišť, pořadatelský, který se dále dělil na stravovací, ubytovací a brigádnickou sekci a poslední odbor finanční. Přípravy zanedlouho započaly. Byl vypracován podrobný plán obou jevišť, hledišť (II. zámecké nádvoří a amfiteátr v zámecké zahradě) a ostatních objektů. Na II. zámeckém nádvoří bylo vybudováno jeviště (18 6 m, 130 cm nad úrovní nádvoří), 0,5 m pod úrovní země byl vykopán prostor pro orchestřiště a 22 LNĚNIČKA, Jindřich. 50 ročníků Smetanovy Litomyšle. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2008, s. 25. ISBN 978-80-7185-909-3. 15

zámku. 23 Večer uţ se konal hlavní program Smetanovských oslav. Na II. nádvoří zámku dále vzniklo také hlediště (25 řad, 1490 sedadel, 88 přístavků, 204 míst na 1. arkádách, 750 míst na stání). V zámecké zahradě bylo postaveno jeviště (16 13m, 170 cm na výšku) a hlediště bylo vystavěno do svahu směrem k zámku (66 řad, 2859 míst, po stranách dalších 1500 míst ke stání). V rámci příprav prvního ročníku Smetanových oslav byla nainstalovaná stálá expozice rodného bytu Bedřicha Smetany. 1. ročník 1949 Program prvního ročníku Smetanovy Litomyšle započal dopoledne 4. června, a to konkrétně otevřením expozice v prvním patře zámku s dobovým nábytkem. Odpoledne byla otevřena výstava Čeští klasikové 19. století v druhém poschodí byla provedena Smetanova opera Dalibor v podání umělců z Národního divadla v Praze. Následující den se hrály hned dvě opery. Odpoledne Dvě vdovy v zámecké zahradě a večer se konala repríza Dalibora opět na II. zámeckém nádvoří. Poslední den oslav započal u pomníku Bedřicha Smetany na náměstí, kde skladatelovi vzdala hold Východočeská pěvecká ţupa Fibichova, následně se program přestěhoval na II. zámecké nádvoří, kde znovu koncertovala Východočeská pěvecká ţupa Fibichova, tentokrát zazněly sbory z oper Bedřicha Smetany. Odpoledne se konalo vůbec poslední představení 1. ročníku Smetanovy Litomyšle. V zámecké zahradě se opakovala opera Dvě vdovy. 23 Je zřejmé, ţe se koncept festivalu od počátku oslav příliš nezměnil. V roce 2004 vznikla Smetanova výtvarná Litomyšl a během operního festivalu probíhá vţdy několik výstav. První vernisáţe probíhají také těsně před samotným začátkem Smetanovy Litomyšle, mimo jiné i ve druhém poschodí zámku, u kterých jsou stejně jako při prvním ročníku festivalu přítomni významní lidé Litomyšle. 16

Na vstupném se vybralo celkem 660 855 Kč. Prokázalo se, ţe Litomyšl je po všech stránkách schopna náročný hudební festival pořádat i v budoucnosti. 24 2. ročník 1950 Tento rok proběhla Smetanova Litomyšl podle téměř stejného schématu jako zahajující ročník. Byl vzdán hold u pomníku B. Smetany, kde zazpíval muţský sbor Národní divadla v Praze. Soubor opery Národního divadla v Praze zahrál dvakrát operu Dalibor a dvakrát Prodanou nevěstu. V piaristickém klášteře vystoupil litomyšlský pěvecký spolek Vlastimil spolu se sólisty Národního divadla a provedl Českou mši národní. Orchestr Národního divadla zahrál na II. zámeckém nádvoří Mou vlast a v zámeckém divadle se uskutečnil koncert komorních Smetanových skladeb v podání Východočeského komorního sdruţení a místních hudebníků. V roce 1950 byl pověřen Karel Svolinský, aby vytvořil plakáty 25 pro festival, které se pak pouţívaly řadu dalších let. Tento ročník byl úspěšný a to i finančně. Výše vstupného se pohybovala na stejné výši jako v loňském ročníku (II. zámecké nádvoří sedadla: 120, 100, 70 Kčs, stání 40 Kčs; zámecká zahrada sedadla: 80, 60, 50 Kčs, stání 25 Kčs). Tento ročník zaznamenal i větší divácký zájem. Příjmy činily celkem 760 000 Kčs za vstupenky a programy. Výdaje zahrnovaly stravu a ubytování účinkujících (127 000 Kčs), cestovné účinkujících (164 000 Kčs), odměny a pojistné (190 000 Kčs), stavební materiál na lavičky a jevištní díly (234 000 Kčs). V případě špatného počasí byla v tomto ročníku připravena aukční hala, která se naštěstí nemusela pouţít, nicméně počasí bylo horší neţ v loňském roce a proto se rozhodlo, ţe další ročníky se budou konat o měsíc později, tedy na konci června. 24 LNĚNIČKA, Jindřich. 50 ročníků Smetanovy Litomyšle. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2008, s. 30. ISBN 978-80-7185-909-3. 25 Historické dokumenty: 1949 Motiv pro plakát - Karel Svolinský. Smetanova Litomyšl [online]. 2008 [cit. 2013-01-07]. Dostupné z: http://festival.smetanovalitomysl.cz/ke-stazeni/historicke-dokumenty/372-1949-motiv-pro-plakat-karel-svolinsky 17

Rok 1951 Tento rok připadal na výročí narození Aloise Jiráska, a tak se pracovní výbor Smetanovy Litomyšle rozhodl místo operního festivalu připravit jiný program zaměřený na spisovatele Aloise Jiráska. Hlavní část oslav byla naplánovaná na období od 5. do 8. července. Velkolepým oslavám předcházelo ještě několik akcí. Otevření velké výstavy na zámku s názvem Jirásek a Litomyšl, přednášky, divadelní hry ochotnických souborů nebo třeba promítání filmu Filosofská historie, který byl v Litomyšli natočen v roce 1937. Hlavní program zajistila činohra Národního divadla v Praze, zahráli Jiráskovo divadelní hry Jan Ţiţka a Vojnarka. Další na programu byl balet Filosofská historie od Zdeňka Vostřáka a Janáčkovy Lašské tance. Byl také poloţen základní kámen k pomníku Aloise Jiráska. Nahrazení Smetanovy Litomyšle jiráskovskými oslavami se příliš neosvědčilo. Divácký zájem zdaleka nedosáhl takové výše jako u Smetanových oper. 26 3. ročník 1952 Program opět zajistilo Národní divadlo v Praze, které kaţdou operu reprizovalo. Uvedlo Smetanovy opery Hubičku a Branibory v Čechách. 4. ročník 1953 Čtvrtý ročník proběhl opět podle osvědčeného scénáře. Národní divadlo vystoupilo s operami Dalibor a Prodaná nevěsta. Poprvé se začaly ozývat hlasy, ţe je třeba festival dramaturgicky posunout a ne v krátké době za sebou opakovat stejné opery. 27 26 LNĚNIČKA, Jindřich. 50 ročníků Smetanovy Litomyšle. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2008, s. 33. ISBN 978-80-7185-909-3. 27 LNĚNIČKA, Jindřich. 50 ročníků Smetanovy Litomyšle. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2008, s. 34. ISBN 978-80-7185-909-3. 18