Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy Helena Zíková 3. ročník prezenční studium Obor: Hudební kultura se zaměřením na vzdělávání a Speciální pedagogika pro 2. stupeň základních škol a střední školy ROCK JAKO HUDEBNÍ SMĚR A JEHO PREZENTACE V OLOMOUCKÉM KRAJI Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: MgA. Jana Hladíková Olomouc 2010
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a veškeré podklady, z nichž jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu literatury. V Olomouci dne 30. 6. 2010 Helena Zíková
Děkuji MgA. Janě Hladíkové za vstřícné a svědomité vedení, poskytování odborných konzultací a udílení cenných rad v průběhu psaní mé bakalářské práce.
Obsah 1 Úvod... 1 2 Stručná charakteristika... 7 3 K historii rocku... 8 4 Vývoj v česku... 10 5 Vybraná rocková odvětví... 13 5.1 Hard rock... 13 5.2 Heavy metal... 13 5.3 Speed metal... 14 5.4 Power metal... 14 5.5 Trash metal... 15 5.6 Black metal... 15 5.7 Death metal... 15 6 Festivaly... 17 6.1 Masters Of Rock... 17 6.2 DŽEMFEST... 24 6.3 Revival festival Mořice... 26 6.4 Oakfest Olomouc... 27 6.5 Rockový mlýn Vrchoslavice... 28 6.6 BOŽKOV FEST Kojetín... 29 6.7 Rocková Olomouc... 30 7 Kapely... 31
7.1 Overdrive... 31 7.2 Dying Passion Styl: rock-crossover... 32 7.3 Krápník... 33 7.4 Venefica... 34 7.5 Omicron... 36 7.6 O5&Radeček... 37 7.7 Chernobyl Generation... 38 7.8 Calibos... 39 7.9 Hazydecay... 40 8 Závěr... 42 Seznam použité literatury Seznam příloh Přílohy Anotace
1 Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma, ve kterém jsem chtěla zmapovat rockové hudební dění v Olomouckém kraji. Rockovou hudbou žiji, kam až má paměť sahá. Ráda navštěvuji rockové koncerty, chodím na rockové zábavy a v létě navštívím ne jeden rockový festival. Proto jsem si vybrala pro práci právě tento žánr. Součástí práce je stručná charakteristika stylu, kterému se v práci věnuji a pár slov k vývoji rocku u nás i ve světě. V jedné z kapitol se věnuji rockovým festivalům. V této práci jsem podrobněji popisovala jen ty, které znám nebo mě svým profilem zaujaly. V této kapitole se také zmiňuji o festivalu Masters Of Rock. Místo konání, Vizovice, nespadá do Olomouckého kraje, ovšem pro rockové fanoušky je snad nejvýznamnější událostí. Já jsem jeho pravidelným návštěvníkem, tudíž jsem pokládala za vhodné, ho ve své práci představit. Další z kapitol věnuji rockovým kapelám. Taktéž jsem se zabývala pouze těmi, které znám nebo mi přišly zajímavé, podrobnější přehled zařazuji do příloh. Informace jsem čerpala převážně z internetových stránek hudebních časopisů, hudebních portálů a internetových stránek věnující se konkrétním kapelám a festivalům. 6
2 Stručná charakteristika Rock je označení pro hudební směr, jehož kořeny sahají do poloviny 50. let minulého století. Původně se nechal inspirovat směsicí prvků rhytm&blues a country&western. Charakteristická je jednoduchá výrazná melodika, která byla odvozována z blues. Rytmika byla jasná a srozumitelná, kladoucí důraz na sudou dobu. Pro rock je typické elektrické zesílení zvuku kytar, zpěvu, bicích i dalších jiných nástrojů. Rock výrazně ovlivnil moderní populární hudbu hlavně rytmikou a frázováním melodie. Naopak rock využívá mnoho prvků typických pro další proudy moderní populární hudby. Jejich syntézou vzniká např. country rock, folk rock, jazz rock, classical rock a jiné směry. Matzner, Poledňák, Wasserberger a kolektiv uvádějí typické projevy rocku, které jsou v jednotlivých odnožích zastoupeny různou měrou. Patří k nim typický zvukový ideál (s důrazem na zvukovou charakteristiku elektricky zesílených a elektronických nástrojů), orientace na psychofyzické působení, vyplývající z afroamer. rytmických principů (drive), smysl pro stylovou jednotu vytvářející psychologicky působivou atmosféru (feeling), z toho všeho vyplývající jednota interpreta s posluchačem, navozující zvláštní vnímatelské postoje (involvement), nebo usilování o zvýšený stupeň sebevyjádření a seberealizace, typický pro projevy s větší měrou uměl. aspirací a kontrastující s vysloveně užitkovým zaměřením masově produkované moderní populární hudby. 1 1 MATZNER, A., POLEDŇÁK, I., WASSERBERGER, I. a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (část věcná), 2. doplněné vydání. Praha: Editio Supraphon, 1983. s. 330. 7
3 K historii rocku Průkopníkem inklinace moderní populární hudby k černošskému rhytm&blues byl Bill Haley se svou nahrávkou Rock Around The Clock, v podstatě šlo o adaptovanou verzi černošské nahrávky. Další známou ikonou je Elvis Presley, který si získal své publikum jak svými písněmi, tak svým specifickým vystupováním a oblékáním. První výrazný úspěch zaznamenal roku 1956 s písní Heartbreak Hotel. Ve své době se stal idolem mladé generace. Ovšem v této době je znám tento hudební styl jako rockand-roll, zkráceně rock n roll. Označení rock zdomácnělo až ve druhé polovině 60. let a neustále si podmaňoval stále mladší posluchače. Publikum bylo mnohdy značně neukázněné, provádělo výtržnosti, demolovalo sál. Někteří se projevovali provokativním tancem. Kolem 1960 určuje rock a jeho adaptace převládající charakter moderní populární hudby. Pomáhají k tomu i módní vlny nových tanců, zejména twistu (1959, Hank Ballard and the Midnighters). Adaptace původních rockových prvků a jejich rozpouštění v hlavním proudu moderní populární hudby dosahuje takového stadia, že (zejména v Evropě) mizí načas i tehdejší termín rock-and-roll z užívání pro soudobý typ hudby, která bývá označována prostě jako pop. První pol. 60. let přináší jednak některé nové podněty regionálního původu (např. surfing sound kalifornské skupiny Beach Boys od 1962), jednak vzrůstající zájem o rhytm&blues (jako o jeden z pramenů rocku) ve Velké Británii. Ten vyvrcholí světovým nástupem anglických skupin (Beatles 1964, Rolling Stones, Animals aj.), proniknuvších i na americký trh. Pro tuto etapu vývoje proniká označení beat, resp. big beat, které však zdomácní jen v Anglii a na evropském kontinentu. 2 V druhé polovině 60. let se dostává do popředí činnost černošských i bělošských bluesových skupin, např. Paul Butterfield nebo John Mayall. Také v této době se začíná rock sdružovat s jinými hudebními styly, vzniká jazz rock, folk rock, raga rock a jiné. Také nelze z této doby nezmínit rozrůstající se možnosti studiové práce se zvukovými záznamy v celé řadě vznikajících studií. Opomenout nesmíme také 2 MATZNER, A., POLEDŇÁK, I., WASSERBERGER, I. a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (část věcná), 2. doplněné vydání. Praha: Editio Supraphon, 1983. s. 330. 8
význam živého vystupování pro mladé posluchače tohoto hudebního stylu, s tím souvisí rozvoj grafiky nebo světelných efektů. Od přelomu 60. a 70. let se rock rozvíjí do dalších nejrůznějších příbuzných stylů, jako je punk rock, hard rock, art rock, heavy metal, power metal, speed metal, trash metal, doom metal, ghotic metal, black metal, death metal, grind core a mnohé další. O některých podrobněji v příslušné kapitole. 9
4 Vývoj v česku Poúnorové československé státní hranice byly sice vůči Západu takřka neprodyšně uzavřeny, vstupu rozhlasových vln AFN Munich (vysílač americké armády v západním Německu) a Radia Luxemburg však zabránit nestačily. A tak hlavně právě prostřednictvím těchto rozhlasových stanic začaly k nám ve druhé polovině padesátých let pronikat zvěsti o nové hudbě s tvrdě útočným rytmem, nezvyklým nástrojovým témbrem a s hrdelním, provokativně odvázaným zpěvem neškoleného mužského hlasu. Pubertální a adolescentní mládež se s touto hudbou i u nás rychle ztotožnila. Prvotní rock n roll pro ni představoval jednak rozbíjení šablony, do níž mezitím již zabředla swingová hudba a její dobové snaživé texty, v širším smyslu však i signál jasného generačního odlišení, ba nesouhlasu se světem dospělých a s pasivním jejich podřizováním se totalitnímu tlaku. Pokusy o vlastní nápodobu takto vzrušivé hudby spojovali při tom mladí lidé s tancem, rovněž co možná nejodvážnějším a hudebně i vizuálně tedy zvlášť nápadným. 3 Hlavními zprostředkovateli rockové hudby v Česku byly po světových vzorech, jako Elvis Presley nebo Bill Haley, už od roku 1958 hlavně amatérské kapely složené z vysokoškoláků, hráli na kytaru a snažili se zpívat anglicky. Seskupení nesla názvy Samuels Band, FAPS orchestra, Crazy Boys, EP HiFi, Hell s Devils nebo kapela Komety, později v zastoupení i s R. Hladíkem a V. Mišíkem. Později v 60. letech nastolila výrazný průlom kapela Sputnici, která se snažila zavést do písní české texty a začala skládat vlastní písně. Jako hlavní autorská dvojice se představili Eduard Krečmar a Tomislav Vašíček. Za nástroji se vystřídali mimo jiné i Petr Janda, Jan Obermayer a Jiří Stivín. České texty se velmi osvědčily a tak vznikaly další kapely, Juventus s K. Černochem, Karkulka zpívající na texty Z. Rytíře či Synkopy 61 z Brna. Před první polovinou 60. let vzniklo na dvě stě bigbeatových kapel hrajících na různě vyspělé úrovni. Snad nejvyzrálejší rock té doby hrály kapely Mefisto a Olympic. Kapela Mefisto dostala ihned stálé angažmá 3 OPEKAR, A. in KOTEK, J. Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918 1968). 1. vyd. Praha: Akademia, nakladatelství AV ČR, 1998. s. 327. 10
v Divadle Rokoko a tam také jeho pověst postupně končí. Olympic nejdříve spolupracoval s divadlem Semafor, pak se vydal po vlastní dráze. Dlouhodobou sestavu tvořili v 60. letech Petr Janda, Pavel Chrastina, Ladislav Klein, Miroslav Berka a František Ringo Čech, později vystřídaný Janem A. Pacákem. Za dobu existence kapely se na jednotlivých postech vystřídalo mnoho hudebníků a s řadou hudebníků Olympic také spolupracoval. Dále slovy J. Kotka: Tvrdší britský sound ovlivnil např. skupiny Matadors (R. Hladík, J. Obermayer, zpěváci K. Krahovec, V. Mišík, V. Sodoma) a Flamengo (P. Fořt, Petr Novák a opět K. Krahovec a V. Sodoma). K autentičtějším vlivům černošského rhytm&blues se hlásili Framus Five (M. Prokop), olomoučtí Bluesmeni a ostravské Flamingo (M. Rottrová, H. Zagorová, P. Němec, R. Kovalčík). Vnější, psychedelicky působící scénické efekty a poetiku hippies se s rockem pokoušela spojovat kapela The Primitives Group; odtud i její senzaci vzbuzující happeningové produkce s využíváním prvků hororu, hry světel - S nesnadným vztahem českých textů a rockové rytmiky, melodiky a frázování se kromě Olympicu začaly postupně vyrovnávat též skupiny Rebels (S. Čech, J. Korn, J. Plíva), obnovený soubor George&Beatovens (Petr Novák), Apollo Beat (J. a P. Spálený), Cardinals, později Shut Up (F. R. Čech, J. Helekal, J. Korn, V. Sodoma). Z mimopražských kapel zvláště přerovská Synkopa (J. Wykrent, Pavel Novák), brněnské skupiny Vulkán a Atlantis (sourozenci Ulrychovi) aj. Od konce šedesátých let se počaly objevovat též pokusy o umělecky a posluchačsky náročný koncertní rock. V tomto směru dominovala zejména skupina Blue Effect Modrý efekt (s kytaristou R. Hladíkem), vzniká na rozhraní let 1968 1969. 4 Domácí rock si vyžádal i stálé domácí kluby. Nesly názvy Karkulka, Olympik a Music f-klub. S klubem Olympik úzce spolupracovala dvojice satiriků a písničkářů Miloslav Šimek a Jiří Grossmann. Mimo jiné měli také podíl na přípravě prvního československého beatového festivalu, konajícího se roku 1967, kterého se v pražské Lucerně účastnily nejvýznamnější soubory celé republiky. 4 KOTEK, J. Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918 1968). 1. vyd. Praha: Akademia, nakladatelství AV ČR, 1998. s. 332. 11
Další v pořadí druhý festival se konal o rok později. Jeho reprezentativní úroveň se sice zvýšila účastí významných zahraničních skupin, festivalovou atmosféru ovšem již poznamenávala nejistota dalšího politického a kulturního vývoje po srpnu 1968. Oprávněnost této nejistoty vskutku také zanedlouho potvrdily četné příkazy a zákazy, nemalou měrou omezující i rockovou a vůbec populární hudbu. Naštěstí nikoli natrvalo, jak ukázalo další směřování našeho rocku, a to i v následujícím neblahém období okupační tzv. normalizace 5 Na současné české hudební scéně se pohybuje nemalé množství starších či mladších významných rockových kapel. Jsou to kapely Arakain, Doga, Torr, Wohnout, Lucie, Wanastovi vjecy, Citron, Tři sestry, Divokej Bill, Katapult a celá řada dalších. 5 KOTEK, J. Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918 1968). 1. vyd. Praha: Akademia, nakladatelství AV ČR, 1998. s. 333. 12
5 Vybraná rocková odvětví Rock za dobu své existence vyhnal velké množství různých odnoží a odvětví. Vesměs všechny vycházejí z hard rocku a heavy metalu. V následující kapitole některé z nich blíže vysvětlím. Poznatky vycházejí z publikací J. Vlček: Rockové směry a styly, I. Christe: Heavy metal, A. Matzner: Encyklopedie jazzu a moderni populární hudby. 5.1 Hard rock Angl. doslova tvrdý rock. Rock, ve kterém převládá rytmická stránka nad melodickou. Termín hard rock se začal používat pro odlišení ortodoxních rockových skupin v období, kdy do rocku začal pronikat folkový vliv s větším těžištěm v melodice a vokální složce. 6 Základem jsou výrazné, melodické, jednotvárné kytarové riffy. Prvními vyznavači tohoto stylu byly britské kapely Who a Yardbirds. V písních zdůrazňovali agresivní rytmickou složku a rozsáhlá kytarová sóla. Kapely hojně používaly zesilovačů a zkresleného zvuku kytar. Dalšími hard rockovými kapelami jsou Uriah Heep nebo Deep Purple. Kapely rády využívaly klávesové nástroje a vícehlasý zpěv jim nebyl cizí. Koncem 60. let našla americká kritika pro velmi výrazné hardrockové kapely označení heavy metal. 5.2 Heavy metal Angl. těžký kov. Termín začala používat koncem 60. let americká kritika pro zvláště výrazné hardrockové nahrávky a skupiny. Jeho původcem je americký novelista William Burroughs, který jej použil v odlišném abstraktním kontextu ve spojení heavy metal kids. V 70. letech se stal heavy metal jedním z trvalých rockových trendů a zasáhl prakticky celý svět termín hard rock tehdy ustoupil do pozadí. 7 6 MATZNER, A., POLEDŇÁK, I., WASSERBERGER, I. a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (část věcná), 2. doplněné vydání. Praha: Editio Supraphon, 1983. s. 115. 7 MATZNER, A., POLEDŇÁK, I., WASSERBERGER, I. a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (část věcná), 2. doplněné vydání. Praha: Editio Supraphon, 1983. s. 386. 13
Typickým znakem je hlučný rytmický základ a hra na kytaru se zkresleným zvukem, využívání elektronických doplňků se stává samozřejmostí. Typické pro tento styl jsou tří až čtyřčlenné kapely s obsazením kytar, bicích nástrojů a zpěvu, oproti druhé odnoži hard rocku využívá klávesové nástroje jen velmi zřídka. Kapely mnohdy používají ve svých skladbách akustické kytary, aby docílily kontrastního efektu, který bývá pro posluchače mnohdy příjemně překvapivý. Typickými náměty textů byly hrůzy každodenního života, násilí, sex, mystika, ale také náměty z historie, literatury nebo fantastické texty. Ve skladbách nesmí v žádném případě chybět rozsáhlejší kytarová sóla. Vyznavači heavy metalu byly např. kapely Black Sabbath, Led Zeppelin, Kiss, Judas Priest, Iron Maiden a další. V polovině osmdesátých let se heavy metal stává základem pro vznik řady odnoží, např. speed metal, power metal, black metal, trash metal a další. 5.3 Speed metal Angl. rychlý metal. Tento styl je další z odnoží heavy metalu, která se zrodila v druhé polovině sedmdesátých let minulého století. Speed metal vznikl syntézou rychlé, agresivní punkové hudby s heavy metalem. Typické zastoupení představují kytary, bicí a vysoký mužský zpěv. Struktura skladeb se nijak neliší od heavymetalových, vše se ovšem odehrává v rychlejším tempu. Speedmetalové prvky se začaly objevovat v některých písních kapel, které patří mezi heavymetalové, ale první speedmetalová kapela jako taková je zřejmě německá kapela Helloween, po ní následovalo mnoho dalších. Po odchodu jednoho z členů Helloween vzniká nová formace Gamma Ray. Dalšími jsou kapely Blind Guardian, Sonata Artica. České kapely, které se hlásí k tomuto stylu jsou např. Symphonity, Power 5, Salamandra a mnoho dalších. 5.4 Power metal Angl. silný metal. Power metal je další odnoží heavy metalu s prvky speed metalu a trash metalu. Tyto styly se velmi často kříží a překrývají. Proto se zde objeví podobný výčet kapel jako u speed metalu. Power metal se snaží nastínit epickou atmosféru s fantastickými, případně válečnými texty. Celkovou atmosféru dokreslují v různé míře zastoupené klávesové nástroje. Mnohdy tento styl dosahuje až 14
symfonického charakteru. Proto není překvapením, že nejedna kapela vyznávající tento styl spolupracuje s filharmonií. Power metal se rozčlenil na americký, evropský, epický a symfonický. Jde o příbuzné styly, v nichž jsou power metalové prvky jednotlivě zastoupeny různou měrou. Mezi kapely hrající odnože power metalu patří Nightwish, Rhapsody, Manowar, Blind Guardian, Kamelot a další. 5.5 Trash metal Dalším odvětvím heavy metalu je trash metal. V jistém smyslu navazuje na speed metal a power metal, přidává punkové a hardcorové prvky. Zahlcuje skladby výrazným agresivním zvukem kytar a zpěvu. Skladby jsou hrané v rychlém tempu se složitějšími, rytmicky sekanými kytarovými riffy. Bubeníci s oblibou používají dvojšlapky pro zdůraznění rychlého tempa skladby. Průkopníky tohoto stylu se staly kapely Metallica, Slayer, Anthrax a Megadeth. Z české scény mohu jmenovat kapely Arakain a Debustrol. 5.6 Black metal Angl. černý metal. Black metal je jedním z nejtvrdších odnoží metalu. Black metal čerpá svou inspiraci převážně v satanismu. Na začátku své existence byl přijat poněkud odmítavě, nový styl šokoval média, tím si získal svou pozornost tisku a dostával se do povědomí posluchačům. Své příznivce si našel záhy. Typický je zkreslený zvuk kytar a specifický zpěv, hrdelní skřehot zvaný growling, nebo vysoký vřískot zvaný screaming. Hojně se využívá klávesových nástrojů k vytváření temné atmosféry. Na rozdíl od speed metalu nebo power metalu je tento styl skoupý na kytarová sóla. Průkopníkem tohoto směru byla kapela Venom, v závěsu za ní vznikaly kapely Bathory, Cradle Of Filth, Dimmu Borgir a z českých zástupců kapely Root a Törr. Black metal má největší zastoupení v severských zemích, v Norsku a Švédsku. 5.7 Death metal Angl. smrtelný metal. Death metal je další z nejtvrdších odnoží metalu. Vyznačuje se extrémně rychlým tempem, komplikovanou kytarovou hrou a hrou na bicí, která také nepatří mezi nejjednodušší. Kytaristé hrají na podladěné kytary. 15
Náměty k textům jsou z oblasti satanismu, brutality a pocity beznaděje. Zpěváci také používají techniky zpěvu, jako growling (angl. bručící, rachotící) a screaming (ang. křičící, ječící). Jak již názvy napovídají, growling je technika, kdy zpěvák užívá hlubokého hrdelního zpěvu, připomínajícího bručení či chrapot. Při screamingu využívá interpret vysoké hlasové polohy připomínající křik. Kapely věnující se death metalu: Canibal Corpse, Napalm Death, Morbid Angel a jiné. Syntézou death metalu s různými jinými styly a prvky vznikl technický death metal, grind core, death/doom, deathtrash, melodický death metal a mnoho dalších. Trey Azagthot, kytarista Morbid Angel, k death metalu: Lidi se domnívají, že death metal je jenom o zvuku, myslí si, že když máš zvuk kytary dost heavy a deformovaný a řveš jak šílenec, vzejde z toho death metal. Death metal je ale prostě feeling není to jen zvuk. Rozhodující je, jak na tebe rytmus útočí a jak se mění. Míchám některé fajn extrémy chaos, šílenství, hejno piraň, co na tebe vyskočí z repráků a při poslechu tě okoušou. To svým hraním sleduju 8 8 CHRISTE, I. Ďáblův hlas-heavy metal: kompletní historie pro znalce. 1. vyd. v českém jazyce. Přel. R. Fenclová. Praha: BB art, 2005. s. 251. 16
6 Festivaly Nedílnou součástí rockové hudební scény jsou nepochybně festivaly. Rok od roku se rozrůstají, v současnosti mají rockoví fandové nepřeberné množství možností. Mohou navštěvovat menší jednodenní festivaly s programem zastoupeným tuzemskými kapelami známějšími i méně známými. Pořádají se i vícedenní festivaly světovějších rozměrů. Největší hudební záležitostí rockového dění v České republice se stal festival Masters Of Rock. Ač se nekoná na území Olomouckého kraje, chtěla bych ho v této kapitole aspoň okrajově představit. Také Olomoucký kraj je bohatý na pořádání festivalů. Není v mých silách obsáhnout je všechny. Některé z nich blíže představím. Kompletní dostupný seznam uvádím v příloze. 6.1 Masters Of Rock Festival Masters Of Rock má ve Vizovicích již osmiletou tradici. Průvodce festivalem Masters Of Rock 2007 ho uvádí jako největší východoevropskou přehlídku tvrdého rocku. Festival bývá tradičně pořádán v první půli července, každoročně ho navštíví okolo 20 000 návštěvníků z nejrůznějších koutů světa. Na své si zde mohou přijít milovníci nejrůznějších rockových a metalových stylů a odvětví. Od líbivého folk rocku, přes symfonický metal a speed metal až po tvrdý black metal a mnoho dalších stylů. V zastoupení je převážně zahraniční scéna, ale i ta česká zde má dostatečný prostor. Pragokoncert pořádá festival od roku 2003 ve Vizovicích v areálu likérky Rudolf Jelínek. Původně byl zaveden jako dvoudenní akce. Rok na to organizátoři festival rozšířili o jeden den a o dva roky později fanoušci jezdí na čtyřdenní festival. 17
Taktéž se od roku 2006 rozšířilo hlediště, o rok později přibylo vedlejší pódium pro prezentaci začínajících kapel. Pořadatelé rovněž zajišťují ubytování pro mezinárodní publikum v okolních kempech a hotelech. Festival Masters Of Rock má pro své nadšené fanoušky od roku 2005 i svou zimní jednodenní verzi v podobě Winter Masters Of Rock konající se ve Zlíně ve sportovní hale Novesta, který je jakýmsi zahájením očekávání letního festivalu. Tradičně se v den jeho konání zahajuje předprodej vstupenek a pořadatelé oznámí hlavní hvězdy vizovického festivalu, jejichž kompletní seznam postupně doplňují. Pro nastínění představy o účinkujících kapelách uvádím program slibovaný na letošní ročník a programy ročníků, kterých jsem se měla tu čest také zúčastnit. Masters Of Rock 2005 Dark Gamballe Checkpoint Kurtizány z 25. avenue Lenka Dusilová Jaksi Taksi Skarface Vypsaná Fixa Shaark Die Happy Chinaski Brouci Holyhell Rage Edguy Nightwish Subway to Sally Silent Stream Of Godless Elegy Lord Bishop KJU: Uniklubi 18 Rhapsody MANOWAR Desmod Interitus Insania
NVÚ Tleskač Divokej Bill Doctor PP Plexis Tři Sestry SPS Ratos de Porao Sweet Southpaw Wohnout Hammerfall Waltari Masters Of Rock 2006 Egotrip (CZ) Kreator (Ger), Fleret (CZ) Svatý Pluk (CZ) Silent Stream Of Godless Elegy (CZ) Wave (CZ) Flood (CZ) Cobalto (Brazil) Harmful (Ger) Wohnout (CZ) Horkýže Slíže (SK) Tamoto (Ger) 19
The Gathering (Nl) Leaves Eyes Škwor (CZ) Whitesnake (UK) (Ger,Aut,Nor), Mňága a Žďorp (CZ) Masterplan (Ger) Pangea (CZ) Bed Sores (CZ) N.V.Ú. (CZ) Jaksi Taksi (CZ) KJU: (Ger) Dark Gamballe (CZ) Mike Terrana (USA) Charon (Fin) Crucified Barbara (Swe) Evergrey (Swe) Gamma Ray (Ger) Helloween (Ger) Rage (Ger,Blr,USA) HazyDecay (CZ) E!E (CZ) Doctor PP (CZ) Tleskač (CZ) End Of Green (Ger) Metal Church (USA) Riverside (Pol) Korpiklaani (Fin) Tři Sestry Edguy (Ger) Apocalyptica (Fin) + Marta Jandová Within Temptation (Nl) Masters Of Rock 2007 Six Degrees Of Separation (CZ) 2 WINGS (CZ) Fleret + Jarmilka (CZ) Hevein (FIN) Týr (FAR) Die Happy (GER) Rage + Orchestra(GER+BLR) Vypsaná fixa (CZ) 20 Finntroll (FIN) Free Fall (CZ) Fourth Face (CZ) Törr (CZ) SPS (CZ)
Alkehol (CZ) Rising Dreams (CHOR) Memoria (CZ) The Tommys (GB) Black Majesty (AUST) Virgin Snatch (Pol) Tleskač (CZ) SSOGE (CZ) Cocotte Minute (CZ) Norther (FIN) Sham 69 (GB) Rasta (BLR) Anna K (CZ) Uriah Heep (GB) Motörhead (GB) After Forever (NL) Dirty Game (CZ) Interitus (CZ) Post-it (CZ) Debustrol (CZ) Epica (NL) Thunder (GB) Stratovarius (FIN) Children of Bodom (FIN) Extremo (GER) X-Core (CZ) Lety mimo (CZ) Visions of Atlantis (USA/AT) Sabaton (SWE) Axxis (GER) Divokej Bill (CZ) Pink Cream 69 (GER) Hammerfall (SWE) Sepultura (BRAZ) Masters Of Rock 2009 Bethrayer (CZ) In Extremo (Ger) Callejon (Ger) Nil (Cz) Rage (Ger) Blowsight (Swe) Fleret (CZ) Nightwish (Fin) Keep Of Kalessin (Nor) Vypsaná Fixa (CZ) Shaman (Brasil) + Orchestra (Turkey) 21 Kreyson (CZ)
Death Angel (USA) Kataklysm (Can) Korpiklaani (Fin) Dragonforce (UK) Edguy (Ger) Deathstars (Swe) Gate Crasher (CZ) Už jsme doma (CZ) hrají FPB Kissin Dynamite (Ger) Mňága a Žďorp Legion Of The Damned (Nl) The Sorrow (Aut) Axxis (Ger) Crucified Barbara (Swe) Evergrey (Swe) Stratovarius (Fin) Tiamat (Swe) Innocens (CZ) Interitus (CZ) Audrey Horne (Nor) Eluveitie (Swi) Tleskač (CZ) Schandmaul (Ger) Heaven Shall Burn (Ger) Die Happy (Ger) Voivod (Can) Arch Enemy (Swe) Europe (Swe) Masters Of Rock 2010 MANOWAR (USA) GAMMA RAY (Ger) EPICA (Nl) ACCEPT (Ger) LORDI (Fin) AXEL RUDI PELL (Ger) TARJA (Fin) + Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín (CZ) QUEENSRŸCHE (USA) UNISONIC (Ger) SABATON (Swe) ANNIHILATOR (Can) DORO (Ger) BEHEMOTH (Pol) PRIMAL FEAR (Ger) DESTRUCTION (Ger) LACRIMOSA (Ger/Swi) 22
DELAIN (Nl) GRAND MAGUS (Swe) MILOŠ DODO MIKE TERRANA (USA) COMMUNIC (Nor) BLOODBOUND (Swe) HOLYHELL (USA) CALLEJON (Ger) METALFORCE (Ger) KIMAERA (Lba) RHEMORHA (Rus) TUBLATANKA (SK) HORKÝŽE SLÍŽE (SK) ARAKAIN (CZ) DOGA (CZ) SALAMANDRA (CZ) VISACÍ ZÁMEK (CZ) ŠKWOR (CZ) DOLEŽAL and BAND (CZ) LEGENDY SE VRACÍ (CZ) CITRON (CZ) GAIA MESIAH (CZ) HARLEJ (CZ) EUTHANASIA (CZ) FINAL FICTION (CZ) Já festival Masters Of Rock navštěvuji pravidelně od roku 2005 s výjimkou jedné vynechávky. Musím říci, že je viditelné, jak se festival rok od roku zlepšuje. Jak po stránce organizační, připravenosti prostředí, možnosti hygieny, tak po stránce obsazenosti kapel. Každý večer je na poslech něco lákavého. Potěšilo mě zavedení vedlejšího podia, kde si mají posluchači možnost poslechnout i začínající kapely, je to příjemné, když na hlavním pódiu právě nehraje nic, co by nějak zvlášť přitahovalo mou pozornost. Pozitivně hodnotím i stále se rozrůstající možnosti tzv. relaxační zóny. Na festival se každoročně velmi ráda vracím. 23
6.2 DŽEMFEST Džemfest je šumperský multižánrový festival, dnes již s desetiletou tradicí. Akce budí každoročně veliký zájem široké veřejnosti. Historicky první ročník, uváděný jako nultý, proběhl v roce 2000 v domě kultury v Šumperku pod názvem Stoletý happening. Hlavními hvězdami večera byly kapely Mňága&Žďorp, Radium.nfo, O5&Radeček, Sioux, DJ s Espi, Fax. Pořadatelé se rozhodli festival uvádět od roku 2001 pod názvem Jamfest vždy na podzim. Festivalové dění bylo rozděleno na čtyři scény hlavní, taneční, filmovou a dechovou. I tento ročník byl hudebně velmi lákavý, vystoupily kapely Laura a její tygři, Vltava, Pearl Jam Revival, Junior Big Band, DJ Mouse a další. V následujících dvou ročnících se na scéně vystřídala spousta zajímavých hostů: Daniel Nekonečný a kapela Šum Svistu, Švihadlo, O5&Radeček, Psychonaut, Optimik, Maya, Hraczki, Sioux, DJ Dano z USA. Na filmové scéně byl uveden titul Major Zeman: Rukojmí z Bella Vista. Roku 2004 byl uveden jubilejní pátý ročník tohoto velmi oblíbeného festivalu. Pořadatelé považovali za nutné odlišit tento unikátní festival od ostatních Jamfestů a Jamů, ale nechtěli název měnit nějak zásadně, proto přistoupili k pouhému počeštění názvu a rodí se Džemfest. Další změnou je rozšíření o předfestival Džemkap probíhající přibližně měsíc před Džemfestem. Do Džemkapu se mají možnost přihlásit začínající kapely ze Šumperska. Na závěrečném souboji kapel vybere porota dva vítěze, kteří mají možnost vystoupit na hlavní scéně Džemfestu. Dosud nejúspěšnější ročník festivalu proběhl v roce 2005. Z předprodejních pultů zmizelo na 1500 vstupenek a ještě mnoho zájemců přišlo zkrátka. Hlavní scénu 24
poctily návštěvou kapely Wohnout, Clou, UDG, Optimik, Feedback a Elektrick Mann. Taneční scénu měli na starosti DJ Daneone, DJ Subsist a DJ Gregor. Na filmové scéně mohli účastníci zhlédnout snímek Doblba. V roce 2006 připravili pořadatelé další příjemnou změnu. Festival je prodloužen na tři dny. Probíhá na původním místě v Domě kultury a nově i v šumperském kině Oko. I tento ročník je beznadějně vyprodán. 1600 návštěvníků mohlo zhlédnout vystoupení kapel Alfa Gospel Praises, Dead Popes Company, Ambrozie, Dying Passion, Nell (PL), Gang-ala-Basta, o5&radeček, Mig 21, Priessnitz, Definitivní Ententýk. Na filmové scéně byl uveden nový film Věry Chytilové Hezké chvilky bez záruky. V G-klubu, na druhé filmové scéně, proběhlo promítání BEST OF MOFFOM - ozvěny Mezinárodního filmového festivalu Music on film, film on music. Následující tři ročníky rovněž slibovaly neméně zajímavý program. Na pódiu se vystřídala celá řada účinkujících. Kapely Wohnout, Laura a její tygři, Psí vojáci, One Night Band, Josef IX. & Ultrablue, Dvacet facek, Flash The Readies, Rufus, Trip To Dover (GB/NL), Second Hand Husband, MIG 21, Skyline 21, Omicron, Genius Mess Poets, Blackerfeed, XINDL-X, Marek Ztracený se skupinou, O5&Radeček, Traband, Medvěd 009. Také bylo možno se účastnit bohatého doprovodného programu na vedlejších scénách. Věřím, že i letošní ročník Džemfestu své příznivce nezklame. 25
6.3 Revival festival Mořice Revival 9 festival Mořice se letos koná již 10. rokem v Mořici na Hané v areálu Sokolovny. Jde o přehlídku rockových kapel hrající hudbu známých světových i tuzemských interpretů z různých koutů naší vlasti. Od roku 2001 byl festival uváděn v měsíci květnu jako jednodenní. Setkal se s velikým ohlasem a každoročně ho začalo navštěvovat okolo 1000 fanoušků. Od roku 2007 byl festival rozšířen o jeden den navíc. Účastníci mají možnost využít místa pro stanování v areálu Motokempu na koupališti. Na své si zde přijdou zejména příznivci světové scény, kteří nemají možnost zavítat na mezinárodní festivaly nebo koncerty. Za deset let existence festivalu se na scéně vystřídalo nepřeberné množství kapel. Pro jejich početnost uvádím jen některé. Nirvana -Dobromilice, Metallica - Prostějov, Uriah Heep - "THE MADMEN" Miloše Morávka Brno, Deep Purple Zlín, Led Zeppelin - AMAHAI - Prostějov, ZZ TOP Brno, The Beatles Zábřeh na Moravě, Iron Maiden - Frýdek Místek, Pink Floyd Brno, AC/DC Brno, Tři sestry Praha, Beatles - Postřelmov, Ozzy Obourne Praha, AC/DC Praha, Queen Krnov, Team Rožnov p. Radhoštěm, Jethro Tull - Přerov, Accept Zlín, Ozzy Osbourne Praha, Nightwish - Frýdek-Místek, Judast Priest Praha, Rolling Stones Brno, Motorhead Přerov, Guns N Roses - Přerov, Systém Of A Down - Přerov, Lucie Olomouc, Iron Maiden Olomouc Taktéž letošní ročník slibuje neméně zajímavou podívanou, program sice ještě není kompletní, ale fanoušci se mají už teď na co těšit. Na Revival festivalu Mořice 2010 vystoupí: Jimi Hendrix / Cream, Deep Purple Zlín, Judas Priest Praha, AC/DC Olomouc, Kabát Waťák Vsetín, Guns N' Roses, Metallica - Moravská 9 angl. revival = obnovený 26