(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 1 (celkem 38) Posouzení podle ustanovení 45i zákona č. 114/1992 Sb. VLIVY NA EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU A PTAČÍ OBLAST BESKYDY OBJEDNATEL: A T E L I E R A R C H P L A N O S T R A V A s. r. o. se sídlem: Ostrava-Martinov, Martinovská 3168/48, PSČ 723 00 ZHOTOVITEL: RNDr. Věra K O U T E C K Á se sídlem: Ostrava,, PSČ 702 00 IČO: 60995556 Autorizace k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. udělena rozhodnutím MŽP ČR č. j. 630/3251/04 ze dne 30. 11. 2004 ŘEŠITELÉ: RNDr. Věra KOUTECKÁ Zdeněk POLÁŠEK (zoologie) Ostrava červenec 2008 Směrodatné jsou pouze autorizované výtisky. Rozdělovník autorizovaných výtisků: pare č. 1 4: Objednatel pare č. 5: Zhotovitel Podpis zhotovitele: Věra KOUTECKÁ - 1 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 2 (celkem 38) OBSAH 1. CÍL POSOUZENÍ... 3 2. POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ A VYHODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ... 3 3. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 4. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBSAHU NÁVRHU ÚP... 4 5. ÚDAJE O LOKALITÁCH V SOUSTAVĚ NATURA 2000 )... 5 5.1. EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA (EVL) BESKYDY... 5 5.1.1. Identifikace a popis... 5 5.1.2. Stnoviště a druhy, jež jsou v EVL předmětem ochrany... 10 5.1.3. Další stanoviště a druhy, jež jsou v EVL zastoupeny... 11 5.2. PTAČÍ OBLAST (PO)... 11 5.2.1. Identifikace a popis... 11 5.2.2. Předměty ochrany... 12 6. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE (NÁVRHU ÚP) NA EVL A PO... 12 6.1. ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTŮ OCHRANY PODLE OVLIVNĚNÍ KONCEPCÍ... 12 6.1.1. Předměty ochrany, které nebudou dotčeny... 12 6.1.2. Předměty ochrany potenciálně ovlivněné... 13 6.2. ÚDAJE O POTENCIÁLNĚ OVLIVNĚNÝCH PŘEDMĚTECH OCHRANY )... 14 6.2.1. Stanoviště... 14 6.2.2. Hmyz... 15 6.2.3. Obojživelníci (EVL)... 15 6.2.4. Ptáci (ptačí oblast)... 17 6.2.5. Savci... 19 6.3. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY DLE JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ ÚP )... 19 6.3.1. Zastavitelná plocha Z1, Z4, Z14, Z19... 19 6.3.2. Plocha přestavby P1... 20 6.3.3. Zastavitelná plocha Z2, Z3... 21 6.3.4. Zastavitelná plocha Z5... 21 6.3.5. Zastavitelná plocha Z6... 22 6.3.6. Zastavitelná plocha Z17... 22 6.3.7. Zastavitelná plocha Z18... 23 6.3.8. Zastavitelná plocha Z7... 23 6.3.9. Zastavitelná plocha Z8, Z9... 23 6.3.10. Zastavitelná plocha Z10... 24 6.3.11. Zastavitelná plocha Z15, Z20... 24 6.3.12. Zastavitelná plocha Z11, Z16... 25 6.3.13. Zastavitelná plocha Z12, Z13... 25 7. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA CELISTVOST EVL A PO... 26 8. VYHODNOCENÍ MOŽNÝCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ... 26 9. VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ... 27 9.1. NÁVOD K VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ PODLE METODIKY... 27 9.2. ROZBOR VÝZNAMNOSTI VLIVŮ NÁVRHU ÚP KOŠAŘISKA... 28 9.2.1. Odůvodnění... 28 10. ZÁVĚR... 32 10.1. ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ... 32 10.2. ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ... 32 10.2.1. Opatření v rámci ploch identifikovaných v projektové dokumentaci... 32 10.2.2. Další opatření... 33 11. PODKLADY A LITERATURA... 36 11.1. POUŽITÉ PODKLADY... 36 11.2. LITERATURA... 37 11.3. SEZNAM ZKRATEK... 37 12. PŘÍLOHY... 38-2 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 3 (celkem 38) 1. CÍL POSOUZENÍ Posouzení podle ustanovení 45i zákona č. 114/1992 Sb. je vypracováno z důvodu zjištění, zda lze, nebo nelze vyloučit významný negativní vliv návrhu územního plánu obce Košařiska na evropsky významnou lokalitu Beskydy a ptačí oblast Beskydy. 2. POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ A VYHODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ Posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. návrhu územního plánu obce Košařiska bylo zadáno v únoru roku 2008, v květnu t. r. byl podepsán dodatek vzhledem ke změně záměrů (vypuštění sjezdovky). Podklady byly předávány zadavatelem postupně nejprve (v době podepsání smlouvy) podklady č. 2, 3a, 3d, 4c, následně (podle uvedených termínů předání) podklady č. 3b a 3c. Terénní šetření bylo provedeno opakovaně, a to po předání podkladů 3b a 3c. Nejproblematičtější lokality s výskytem cenných stanovišť, která jsou předměty ochrany EVL, případně tvoří biotopy pro některého z živočichů, jenž je předmětem ochrany EVL nebo PO, byly konzultovány na Správě CHKO Beskydy. Pro vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na jednotlivé předměty ochrany byly využity podklady uvedené v 11. kap. posouzení. Uvedené podklady lze považovat za dostatečné pro objektivní vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Košařiska jak na EVL, tak PO. 3. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název koncepce Pořizovatel Lokalizace Orgán ochrany přírody oprávněný k řízení podle ust. 45i zákona č. 114/1992 Sb. Zpracovatel Zpracovatel hodnocení SEA Předpokládaný termín projednání změny ÚP Návrh územního plánu obce Košařiska Městský úřad Třinec, odbor stavebního řádu a územního plánování Kraj Moravskoslezský, okres Frýdek-Místek, obec Košařiska, k. ú. Košařiska 1) Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm 2) Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, 28. října 117, 702 18 Ostrava Atelier Archplan Ostrava s. r. o., Martinovská 3168/48, 723 00 Ostrava-Martinov ENVIROAD s. r. o., Chelčického 4, 2008-3 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 4 (celkem 38) 4. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBSAHU NÁVRHU ÚP Návrh ÚP obsahuje 20 číslovaných zastavitelných ploch (Z1 Z20) a jednu plochu přestavby (P1): Plocha Z1 PŘEHLED ZASTAVITELNÝCH PLOCH VYMEZENÝCH V NÁVRHU ÚP KOŠAŘISKA Převládající způsob využití největší plocha bydlení vč. nových komunikací, cca 1 500 m 2 / 1 RD Výměra [ha] Počet RD 4,12 26 Z2 bydlení 0,48 3 Z3 bydlení 0,15 1 Z4 bydlení 0,46 3 Lokalizace (místní název) Do Durďoka Bahna SV od centra LB Kopytné SV od centra u přítoku Kopytné Do Durďoka Bahna Součást EVL/PO/ zóna CHKO ano/ii,iii Předběžný souhlas SCHKOB 1 ) ano (severní část) ano/iii ano (1/3) ano/iii ano/ II,III Z5 bydlení 0,22 1 Louka ano/ii ne Z6 bydlení 0,31 1 U Šmeka ano/ii ne Z7 bydlení 0,17 1 Vršek ano/iii ano Z8 bydlení 0,34 1 Tomínová ano/ii ano Z9 bydlení 0,32 1 Tomínová ano/ii ano Z10 bydlení 0,11 1 Banát ano/iii ano Z11 bydlení 0,15 1 Sobulanka ano/ii ano Z12 bydlení 0,64 4 Do Řepy ne ano Z13 bydlení 0,26 1 Do Řepy ne ano Z14 Z15 Z16 občanské vybavení nový obecní úřad, domov důchodců n. domov s pečovatelskou službou občanské vybavení restaurace, maloplošná sportoviště (tenis, volejbal, dětské hřiště) jízdárna, jezdecký klub (bez udání počtu chovaných koní) vč. příjezdové komunikace 0,78 Do Durďoka Bahna ano/iii 0,15 Milíř ano/ii,iii ne 0,34 Sobulanka ano/ii ne Z17 rozšíření hřbitova 0,21 u hřbitova ano/iii ne Z18 technická infrastruktura plocha pro zemní vodojem 0,03 Břízky ano/ii ne Z19 dopravní infrastruktura parkoviště 0,37 Do Durďoka ano/iii ne ne ano ne 1) Na základě podkladu 3d) viz kap. 11. - 4 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 5 (celkem 38) PŘEHLED ZASTAVITELNÝCH PLOCH VYMEZENÝCH V NÁVRHU ÚP KOŠAŘISKA Plocha Převládající způsob využití Výměra [ha] Počet RD Lokalizace (místní název) Součást EVL/PO/ zóna CHKO Předběžný souhlas SCHKOB 1 ) pro cca 60 automobilů vč. příjezdové komunikace Bahna (u Z14) Z20 dopravní infrastruktura parkoviště pro cca 40 automobilů 0,09 Milíř (u Z15) ano/ii,iii ne 9,70 ha 45 RD Plocha P1 PŘEHLED PLOCH PŘESTAVBY VYMEZENÝCH V NÁVRHU ÚP KOŠAŘISKA Převládající navrhovaný způsob využití občanské vybavení restaurace, penzion (bez udání kapacity), maloplošná sportoviště (tenis, volejbal, dětské hřiště), parkoviště max. 30 automobilů Výměra [ha] 0,59 Lokalizace centrum obce LB Kopytné Součást EVL/PO/ zóna CHKO ano/iii Předběžný souhlas SCHKOB 0,59 ha ne 5. ÚDAJE O LOKALITÁCH V SOUSTAVĚ NATURA 2000 2) 5.1. EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA (EVL) BESKYDY 5.1.1. Identifikace a popis Kód a název lokality: CZ0724089 Beskydy Rozloha: 120 387,00 ha Kategorie chráněného území: chráněná krajinná oblast Geografické vymezení: Rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR. Je vymezeno hranicí CHKO Beskydy. Na východě kopíruje státní hranici se Slovenskou republikou a na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku. Zájmové území leží na východním okraji EVL téměř celý katastr obce náleží do EVL, tzn. také do CHKO Beskydy (do II. a III. zóny odstupňované ochrany) viz mapa EVL (příloha č. 1) a tabulka v kap. 4. 2) Vypracováno podle podkladů ad 4a, 4b, 6, 7. - 5 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 6 (celkem 38) Geologie: Území náleží k flyšovému pásmu Západních Karpat, které je budováno horninami paleogénu, případně křídy převážně pískovci a jílovci, méně slepenci, prachovci, slínovci, slíny a jíly. K typickým projevům náleží rytmické střídání vrstev (gradační zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Území se vyznačuje štěrkonosnými vodními toky a také pseudokrasovými jeskyněmi (beskydský pseudokras). Geomorfologie: EVL náleží do úseku Vnějších Západních Karpat geomorfologické jednotky: Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Rožnovská brázda (část). Zájmové území spadá do geomorfologického celku Moravskoslezské Beskydy. Reliéf: Morfologicky je území různorodé, je převážně tvořeno členitou hornatinou s hlavním hřebenem a řadou postranních údolí. Rozkládá se v 350 1324 m n. m. Reliéf zájmového území: Převážná část záměrů (Z1 Z20, P1) je lokalizována v nadmořské výšce 400 600 m n. m. Do katastru obce spadá také několik význačných vrcholů jablunkovské části Moravskoslezských Beskyd dosahujících výšky kol. 1000 m n.m: nejvyšší je Ostrý (1 044 m n.m), následují Kalužný a Kozubová. Dalšími vyššími body jsou Velká Kýčera (907 m) a Velká Kykula (812 m). Pedologie: V EVL převažují hnědé půdy kyselé a podzolové. Krajinná charakteristika: Beskydy zahrnují převážně hornatou a lesnatou krajinu zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. I v současné době je jádro Beskyd jen řídce osídleno; převažuje pastevecký horský typ hospodaření. Obec Košařiska má v mnoha aspektech zachován ráz horské obce s rozptýlenou zástavbou se zachovalými prvky lidové architektury na odlesněných enklávách (podle návrhu ÚP a projektanta označovaných jako paseky ) obklopených lesy (s druhovou skladbou do značné míry ovlivněnou hospodařením preference smrku). Některé usedlosti jsou v současnosti využívány jako rekreační objekty. Koncentrovaná zástavba je lokalizována zvl. v údolí potoka Kopytná na jihovýchodním okraji katastru, kde je i centrum obce. Největší stavební rozvoj obce se předpokládá v návaznosti na tuto zástavbu, a to v levobřežní části údolí Kopytné v místní části Do Durďoka (Bahna) západně od centra. V obci se dosud místy tradičně hospodaří (kosení, pastva ovcí a hovězího dobytka). Některé odlesněné enklávy (nebo jejich části) ale nejsou obhospodařovány. V důsledku absence kosení nebo pastvy podléhají travní porosty postupné degradaci a zarůstání náletovou zelení. Celkově lze ale zachovalost krajinného rázu v katastru obce hodnotit jako vysokou. - 6 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 7 (celkem 38) Biota: Lesní vegetaci nižších a středních poloh EVL tvoří především květnaté bučiny asociace Dentario enneaphylli-fagetum (L5.1) 3), které zvláště na svazích přecházejí do dubohabřin asociace Carici pilosae-carpinetum (L3.3B). Podstatně méně jsou zastoupeny acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion (L5.4) a údolní jasano-olšové luhy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (L2.2A,B). V pestrém zastoupení travino-bylinných společenstev (tzn. převážně náhradní přirozená společenstva po odlesnění) dominují ovsíkové louky svazu Arrhenatherion (T1.1) a poháňkové pastviny asociace Lolio-Cynosuretum i Anthoxantho-Agrostietum (T1.3). Na vlhkých stanovištích se vyskytují pcháčové louky podsvazu Calthenion (T1.5) a tužebníková lada podsvazu Filipendulenion (T1.6), v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10). Dále zde nalezneme širokolisté suché trávníky, a to i s výskytem jalovce a orchidejí (T3.4A-C). Maloplošně se vyskytují podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3A,B), štěrbinová vegetace skal (S1.1, S1.2), prameniště (R1.1, R1.3, R1.4), slatiniště (R2.1, R2.2, R2.3) a mokřadní vegetace (M1.1, M5, V1F). Poměrně rozšířené jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (K3). Ve vyšších polohách převládají podhorské a horské typy acidofilních bučin svazu Luzulo-Fagion (L5.4), v některých partiích také klenové bučiny svazu Fagion, podsvazu Acerenion (L5.2) či květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion (L5.1) s bohatým bylinným patrem roztroušeně se zde vyskytuje např. kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) karpatský subendemit. Na prudkých svazích se v polohách horských klenových bučin maloplošně vyvinuly suťové lesy svazu Tilio-Acerion (L4). Objevují se na mezotrofních rankerech, často sycených svahovou vodou, i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. V horských typech acidofilních a klenových bučin rostou druhy vázané na horské polohy, jako pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) (lok.), oměj pestrý (Aconitum variegatum), oměj tuhý moravský (A. firmum subsp. moravicum) (lok.) karpatský subedemit (jen v Beskydech), šťovík áronolistý, syn. horský (Rumex arifolius, syn. Acetosa alpestris), devětsil bílý (Petasites albus), papratka horská (Athyrium distentifolium) (lok.), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), čarovník alpský (Circaea alpina), čistec alpínský (Stachys alpina) aj. Bučiny střídají v nejvyšších partiích horské třtinové smrčiny svazu Piceion excelsae, asociace Calamagrostio villosae-piceetum nebo Dryopterido dilatatae-piceetum (L9.1). tento typ vegetace se přirozeně vyskytuje pouze na třech nejvyšších vrcholech Beskyd, a to Lysé hoře, Smrku a Kněhyni. V polohách původních smrčin, často však acidofilních bučin se smrkem, se lze setkat s náhradními porosty smrčin blízkých asociaci Dryopterido dilatatae-piceetum. Druhově je lze jen stěží odlišit od původních porostů, a proto byla část z nich přiřazena k přírodním biotopům L9.3 Papratkové smrčiny asociace Athyrio alpestris-piceetum. Nalézají se v nejvyšších polohách mlžných chráněných svahů SZ, méně též SV expozic. Místy jsou narušeny imisemi, avšak smrk zde relativně lépe zmlazuje nežli v jiných typech smrčin. Dosti velká část smrčin byla ovšem vytěžena. Roste v nich v Beskydech jinak vzácná podbělice alpská (Homogyne alpina). 3) Kódy a názvosloví společenstev: Chytrý et al. 2001, názvosloví rostlin: Kubát et al. 2002. - 7 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 8 (celkem 38) V nejvyšších polohách na mlžných závětrných svazích severozápadní, méně také severovýchodní expozice se vyvíjí klimaxová vegetace papratkových smrčin svazu Athyrio alpestris-piceion, asociace Athyrio alpestris-picetum (L9.3). Ve vytěžených imisních smrčinách a v rozvolněných porostech papratkových smrčin a horských klenových bučin se jako náhradní společenstvo vyvinuly porosty kapradinových niv s papratkou horskou (Athyrium distentifolium) svazu Dryopteridi-Athyrion asociace Daphno mezerei-dryopteridetum filicis-maris (A4.3). Primárně jsou zřejmě vázány na strmé soliflukční svahy v zářezech potoků. Maloplošně jsou podél potoků vyvinuty liniové porosty devětsilových lemů svazu Petasition officinalis (M5). Roztroušeně a maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy. Bezlesé enklávy, tzv. polany, reprezentuje vegetace podhorských až horských smilkových trávníků svazu Violion caninae (T2.3). Zejména na horský typ lesa jsou vázány některé vzácné a ohrožené druhy rostlin. Ve vysokobylinných nivách, horských smrčinách a horských klenových bučinách roste oměj pestrý (Aconitum variegatum), čarovník alpský (Circaea alpina), srha laločnatá slovenská (Dactylis glomerata subsp. slovenica), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), česnek hadí (Allium victorialis). Karpatský endemit oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum) je v ČR vázán na horské polohy Beskyd. V květnatých bučinách a suťových lesích se roztroušeně vyskytují další vzácnější druhy: lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kapraď rezavá (Dryopteris affinis, syn. Dryopteris pseudomas), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii), čarovník alpský (Stachys alpina), rozrazil horský (Veronica montana). Z karpatských druhů je roztroušeně zastoupena kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides). Po celém území je hojně rozšířený hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). Na horských smilkových trávnících rostou některé alpínské druhy, např. jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), mochna zlatá (Potentilla aurea) a bojínek švýcarský (Phleum rhaeticum). Mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) roste v oblasti na 4 lokalitách. Na jedné z nich se vyskytuje v současné době nejbohatší známá populace tohoto druhu v ČR a je velice pravděpodobné, že se v Beskydech nachází ještě větší míře, než bylo zjištěno. V rámci České republiky se pouze na území EVL Beskydy vyskytují současně všechny tři středoevropské velké šelmy, a to rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk (Canis lupus). - 8 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 9 (celkem 38) Biota zájmového území Potenciální přirozenou vegetaci 4) zájmového území v nejníže ležících rovinatých částech představuje podmáčená dubová bučina s ostřicí třeslicovitou asociace Carici brizoidis-quercetum (L5.4). V katastru obce se téměř nezachovala je nahrazena náhradními lesy převážně s dominantním smrkem. Prvky přirozených formací se udržují zvl. v bylinném patru. Převládajícím přirozeným společenstvem území je karpatská bučina s kyčelnicí žláznatou (Dentario enneaphyli-fagetum) (L5.1). Na svazích vyšších vrcholů se formovaly acidofilní smrkové bučiny asociace Calamagrostio villosae-fagetum (L5.4). Také tato společenstva jsou značně poznamenána hospodařením. Pouze vrcholové partie nejvyšších hor dosahující nadmořské výšky kol. 1000 m vegetačně spadají do společenstev klimaxových smrčin, a to třtinová smrčina as. Calamagrostio villosae-piceetum a podmáčená rohozcová smrčina as. Mastigobryo.Piceetum (L9.1) (Neuhäslová 1998). Podél vodních toků a ploch (v území je několik menších rybníků) a na prameništích se formují lužní lesy, které mají charakter liniových břehových porostů nebo vytvářejí drobnější enklávy na podmáčených místech, a to potoční a prameništní luh střemchová jasenina as. Pruno-Fraxinetum (L2.2) a ostřicová jasenina as. Carici remotae-fraxinetum místy v kombinaci mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae (L1). Ve vyšších nadmořských výškách se formují další typy olšin odpovídající danému stanovišti s horskými prvky rostlin. V náhradní přirozené vegetaci (louky, pastviny) v prostoru lokalizace jednotlivých záměrů ÜP převládají zvl. ovsíkové louky svazu Arrhenatherion (T1.1) a poháňkové pastviny svazu Cynosurion (T1.3). Na podmáčených stanovištích se vyvinuly vlhké pcháčové louky svazu Calthenion palustris (T1.5), které při absenci údržby přecházejí do tužebníkových lad podsvazu Filipendulenion (T1.6). Pcháčové louky byly s velkou pravděpodobností dříve plošně zastoupeny v údolí Kopytné (Do Ďurďoka, Bahna). Zřejmě vlivem dřívějších melioračních úprav zde momentálně převládá společenstvo, které lze nejspíš zařadit mezi společenstva pastvin T1.3 či degradované stádium ovsíkových luk T1.1. Podmáčené plochy jsou zachovány zvl. na východním a západním okraji lokality, kde lze předpokládat i výskyt vzácnějších druhů rostlin. Vzácně se vyskytují i horské a podhorské smilkové trávníky svazu Violion caninae, některé s jalovcem obecným (Juniperus communis) (T2.3A), společenstva pramenišť R2.2 aj. převážně maloplošně rozšířené formace. 4) Vegetace, která by se formovala v případě, že by přestal působit vliv člověka. - 9 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 10 (celkem 38) 5.1.2. Stnoviště a druhy, jež jsou v EVL předmětem ochrany Kód 5) Stanoviště 6230*: Druhově bohaté smilkové louky (Nardus spp.) na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) rozloha 48,2987 ha; 6430: Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 9,3214 ha; 6510: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 254,7667 ha; 7220*: Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 0,02 ha; 8310: Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0,012 ha; 9110: Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 1712,5576 ha; 9130: Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 1266,0426 ha; 9140: Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem Acer a šťovíkem horským Rumex arifolius) 76,6419 ha; 9170: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum; 9180*: Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 75,1785 ha; 91E0*: Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 10,2416 ha; 9410: Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 281,0205 ha. Kód Rostliny 1386: Šikoušek zelený Buxbaumia viridis 4109: Oměj tuhý moravský Aconitum firmum subsp. moravicum Kód Bezobratlí 1032: Velevrub tupý Unio crassus 1086: Lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus 4014: Střevlík hrbolatý Carabus variolosus 4026: Rýhovec pralesní Rhysodes sulcatus Kód Obratlovci 1193: Kuňka žlutobřichá Bombina variegata 1324: Netopýr velký Myotis myotis 1352*: Vlk Canis lupus 1354*: Medvěd hnědý Ursus arctos 1355: Vydra říční Lutra lutra 1361: Rys ostrovid Lynx lynx 2001: Čolek karpatský Triturus montandoni 5) * jsou označeny prioritní druhy nebo stanoviště - 10 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 11 (celkem 38) 5.1.3. Další stanoviště a druhy, jež jsou v EVL zastoupeny V Beskydech se nacházejí okrajově následující stanoviště (společenstva): 8150: Středoevropské silikátové sutě 8220: Chasmofytická vegetace (rostliny kořenící ve skalních štěrbinách) silikátových skalnatých svahů 9190: Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních. Oficiálně nejsou uváděny žádné jiné druhy rostlin a živočichů kromě těch, které tvoří předměty ochrany. 5.2. PTAČÍ OBLAST (PO) 5.2.1. Identifikace a popis Kód a název lokality: CZ0811022 Beskydy Rozloha: 41 906,91 ha Kategorie chráněného území: ptačí oblast Popis: Ptačí oblast Beskydy 6) se nachází na severovýchodě České republiky. Nejvyšším bodem je Lysá hora 1324 m n. m. Lesy pokrývají asi 90 % území. V minulosti (přirozeně) zde převládaly zejména bučiny; výskyt původních smrčin je vázán na vyšší nadmořské výšky. V současnosti tvoří fragmenty pralesovitých porostů malý zlomek celkové rozlohy lesů. Zbývající plochu pokrývají hlavně pastviny. Zastavěných oblastí, vodních toků apod. je v ptačí oblasti nepatrné procento. Z ornitologického hlediska patří mezi nejvýznamnější druhy strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), puštík bělavý (Strix uralensis) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Početné jsou populace lejska malého (Ficedula parva), holuba doupňáka (Columba oenas), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopos martius) a jeřábka lesního (Bonasa bonasia). Stabilní je populace čápa černého (Ciconia nigra). Až na holuba doupňáka jsou všechny uvedené druhy zařazeny do přílohy 1 směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků (dále jako směrnice o ptácích) a jejich populace jsou natolik významné, že tvoří předměty ochrany v ptačí oblasti. Kromě nich se v ptačí oblasti vyskytuje kolem dalších 15 druhů z přílohy 1, z nichž některé zde i hnízdí. Lokalizace návrhu ÚP v PO viz příloha č. 2. 6) Pro informaci uvádíme, že na rozdíl od EVL, která zaujímá celou CHKO Beskydy, jsou na území Beskyd zastoupeny dvě ptačí oblasti: severní, kam spadá i zájmové území, se nazývá Beskydy, jižní Horní Vsacko. - 11 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 12 (celkem 38) 5.2.2. Předměty ochrany Druhy kód počet párů Čáp černý Ciconia nigra A030 10 15 Jeřábek lesní Bonasa bonasia A104 100 110 Tetřev hlušec Tetrao urogallus A108 5-10 jedinců Kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum A217 30 40 Puštík bělavý Strix uralensis A220 12-15 Žluna šedá Picus canus A234 35 50 Datel černý Dryocopus martius A236 70-120 Strakapoud bělohřbetý Dendrocopos leucotos A239 50 80 Datlík tříprstý Picoides tridactylus A241 15 35 Lejsek malý Ficedula parva A320 140 180 6. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE (NÁVRHU ÚP) NA EVL A PO 6.1. ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTŮ OCHRANY PODLE OVLIVNĚNÍ KONCEPCÍ 6.1.1. Předměty ochrany, které nebudou dotčeny Z předmětů ochrany uváděných pro EVL Beskydy a ptačí oblast Beskydy je možno na základě současného stavu znalostí vyloučit negativní dotčení, ať již přímým, či nepřímým vlivem vyplývajícím z návrhu ÚP, pro následující z nich: PŘEDMĚTY OCHRANY NEOVLIVNĚNÉ KÓD STANOVIŠTĚ Druhově bohaté smilkové louky (Nardus spp.) na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6230* Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6430 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 7220* Jeskyně nepřístupné veřejnosti 8310 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9110 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9130 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem Acer a šťovíkem horským Rumex arifolius) 9140 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9170 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 9180* Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 9410-12 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 13 (celkem 38) PŘEDMĚTY OCHRANY NEOVLIVNĚNÉ KÓD ROSTLINY Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) 1386 Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp.moravicum) 4109 BEZOBRATLÍ Velevrub tupý (Unio crassus) 1032 Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) 1086 Rýhovec pralesní Rhysodes sulcatus 4026 OBRATLOVCI Obojživelníci Ptáci Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) A108 Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) A217 Datel černý (Dryocopus martius) A236 Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) A239 Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) A241 Lejsek malý (Ficedula parva) A320 Savci Netopýr velký (Myotis myotis) 1324 Rys ostrovid (Lynx lynx) 1361 Vlk (Canis lupus) 1352* Medvěd hnědý (Ursus arctos) 1354* 6.1.2. Předměty ochrany potenciálně ovlivněné Předměty ochrany, u kterých je možno předpokládat určitou míru ovlivnění vyplývající z návrhu ÚP, jsou uvedeny v následující tabulce: PŘEDMĚTY OCHRANY OVLIVNĚNÉ KÓD STANOVIŠTĚ Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- 6510 Centaureion nemoralis) Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy 91E0* (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) BEZOBRATLÍ Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) 4014 OBRATLOVCI Obojživelníci Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) 1193 Čolek karpatský (Triturus montandoni) 2001-13 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 14 (celkem 38) PŘEDMĚTY OCHRANY OVLIVNĚNÉ KÓD Ptáci Čáp černý (Ciconia nigra) A030 Puštík bělavý (Strix uralensis) A220 Žluna šedá (Picus canus) A234 Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) A104 Savci Vydra říční (Lutra lutra) 1355 6.2. ÚDAJE O POTENCIÁLNĚ OVLIVNĚNÝCH PŘEDMĚTECH OCHRANY 7) 6.2.1. Stanoviště 6510: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) T1.1 Orientační základní informace Podhorské louky s mezofilními trávami a širokolistými bylinami. Podle podkladu č. 4b) je stanoviště 6510 zařazeno mezi plošně rozsáhlá stanoviště s nedostatkem informací o míře jejich ohrožení. Předpokladem pro jeho udržení je pravidelná údržba kosení (dvousečné louky). V rámci záměru se spolu s pastvinami T1.3 jedná o plošně nejrozšířenější nelesní stanoviště. Identifikace ohrožujících faktorů plošné zábory pro zástavbu zalesnění degradace v důsledku absence údržby (změna druhové skladby travního porostu, zarůstání nálety dřevin) 91E0: Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (prioritní stanoviště) Lužní lesy jsou v zájmovém území zastoupeny zvl. společenstvy L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy. Jedná se o vícepatrové porosty s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), k nimž přistupují další listnáče (např. olše šedá Alnus incana, střemcha obecná Prunus padus, vrba křehká Salix fragilis aj.). Bohaté je také stromové a bylinné patro (Chytrý et al. 2001). 7) Podle podkladů 4b) a dalších uvedených v textu. - 14 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 15 (celkem 38) Podle podkladu 4b je stanoviště 91E0 zařazeno v EVL Beskydy mezi prioritní stanoviště ve špatném stavu. Dlouhodobým cílem je zlepšení stavu společenstev při zachování minimálně stávající výměry zvl. je třeba vyloučení negativních zásahů do porostů a zachování vodního režimu na lokalitách výskytu. V zájmovém území se vyskytuje roztroušeně, a to jako liniová doprovodná zeleň podél některých úseků vodních toků a vzácně také rybníků. Lokálně (v nejvíce podmáčených místech) přechází do bažinných olšin L1. 6.2.2. Hmyz Identifikace ohrožujících faktorů plošné zábory úpravy vodních toků (mokřadních lokalit s olšinami) vč. změny vodního režimu 4014 Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) Orientační základní informace Hygrofilní druh obývající především horské lesy, jehož výskyt je podmíněn existencí pramenišť a vodních toků. Jeho typickým biotopem jsou v Beskydech vesměs užší toky nejlépe se štěrkovými, často prosluněnými břehy. Vyskytuje se u vodotečí protékajících přes lesní paseky, postačuje mu i erozí zahloubená lesní cesta, zvláště je-li protékaná vodou (STANOVSKÝ in litt.). V EVL je na některých místech poměrně běžný. Správou CHKOB registrováno rozložení lokalit jádrových populací druhu (podklad 4b), z nichž jedna se nachází v masivu Ostrého. Identifikace potenciálních ohrožujících faktorů změna vodního režimu; znečištění vody; úbytek podmáčených biotopů (odstínění stanovišť následkem kácení); riziko fyzické likvidace při realizaci. 6.2.3. Obojživelníci (EVL) Orientační základní informace Ze dvou druhů obojživelníků, které jsou předmětem ochrany v EVL, se v řešeném území prokazatelně vyskytuje kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), výskyt čolka karpatského (Triturus montandoni) nebyl aktuálně prokázán. 8) Vzhledem k obecně nedostatečnému stavu znalostí o stavu populace čolka v Beskydech a v Podbeskydí nelze v prostoru Košařisek výskyt jednoznačně vyloučit, proto je tomuto významnému druhu věnována pozornost. 8) Druhý z řešitelů se podílel od druhé poloviny osmdesátých let na zjišťování lokalit s výskytem kuňky a čolka karpatského v Beskydech i v okolí (podklad č. 6). - 15 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 16 (celkem 38) Výskyt obou druhů je v Beskydech limitován existencí drobných vodních ploch vesměs periodického charakteru (tedy závislých na sezónních změnách počasí) a k prověření jejich přítomnosti v území je zpravidla nutno provést více návštěv v různých letech. Jedná se o taxony, které jsou mimo místa rozmnožování obtížně zjistitelné při přesunech mezi stanovišti zcela unikají pozornosti běžného pozorovatele (např. JUSZCZYK, 1987). Možný výskyt obou druhů je v území limitován především nedostatkem vhodných vodních ploch, negativně působí zábor volných ploch se zastoupením drobných akvatických stanovišť. 2001 Čolek karpatský (Triturus montandoni) Orientační základní informace Nejcennější druh obojživelníka v EVL z hlediska zachování populace druhu v ČR. Jeho výskyt je zde podmíněn existencí vhodných akvatických a mokřadních stanovišť v lesích i na otevřených plochách. Populace vykazuje výrazný klesající trend a druh se řadí mezi nejvíce ohrožené předměty ochrany v EVL. Území spadá do oblasti Jablunkovska, odkud jsou známy dřívější nálezy druhu v rámci Slezských Beskyd. Z Košařisek sice není spolehlivý doklad o aktuálním výskytu populace (KŘENEK in verb. a vlastní podklady POLÁŠEK in litt.), výskyt však dosud nelze jednoznačně vyloučit. Identifikace ohrožujících faktorů změna vodního režimu; znečištění vody; úbytek vodních a mokřadních stanovišť; riziko fyzické likvidace při realizaci staveb. 1193 Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) Výskyt v EVL a okolí je podmíněn přítomností drobnějších akvatických stanovišť, a to včetně periodických vodních ploch (nezřídka kolem komunikací). EVL je obývána početnou populací, která je jednou z nejvýznamnějších v ČR, druh se vyskytuje rovněž v posuzovaném území. Identifikace ohrožujících faktorů změna vodního režimu; zábor i fragmentace biotopu úbytek drobných vodních stanovišť a lokalit, na kterých dochází ke vzniku periodických vodních ploch; přechodný nárůst drobných vodních ploch v souvislosti s disturbancí; riziko fyzické likvidace jednak při realizaci, jednak na komunikacích (dojde ke zvýšení všeobecné potřeby přemisťování vozidel v území). - 16 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 17 (celkem 38) 6.2.4. Ptáci (ptačí oblast) A030 Čáp černý (Ciconia nigra) Orientační základní informace Hnízdí na stromech v lesích, potravu loví především ve vodních stanovištích, ale také při procházení volných ploch (louky apod.). Hnízdící páry mají rozsáhlý trofický areál za potravou mohou létat i 10 a více km od hnízda (HUDEC et al. 1994). Za hnízdní areál, k jehož ochraně je bezpodmínečně nutno přihlédnout v rámci každého posouzení, však postačí považovat okruh do 1,5 km od hnízda, v případě záboru loviště mezi hnízdem a vzdálenějšími potravními biotopy pak až do vzdálenosti 3 km od hnízdiště (KOČVARA & POLÁŠEK in litt.). Pokud je zjištěno loviště ve vzdálenosti více než 3 km, pak je nutný důkaz, že jde o nosnou potravní lokalitu pro konkrétní posuzovaný pár (POLÁŠEK in litt.). Druh se u nás nevyskytuje v zimě, doba návratu prvních jedinců ze zimovišť se zdá překrývat s vrcholem rozmnožovacích aktivit skokana hnědého, který představuje v době brzkého jara snadno dostupnou potravu (vlastní poznatky). Řešené území je součástí hnízdního i trofického areálu malé populace hnízdící v území ptačí oblasti, současně se zde zastavují migrující ptáci v době tahu. Identifikace ohrožujících faktorů změna vodního režimu; znečištění vody; úbytek vodních a mokřadních stanovišť; zábor volných ploch se známými lokalitami výskytu a potravními stanovišti; riziko zvýšení ruchů a hluku v areálu výskytu (jedná se o poměrně plachý druh) do 3 km od hnízdišť. A220 Puštík bělavý (Strix uralensis) Hnízdí v rozsáhlejších listnatých a smíšených lesích nejlépe pralesovitého charakteru, kde se celoročně vyskytuje v odlehlých klidových partiích. Má poměrně rozlehlý areál, na lov zaletuje i na vzdálenější otevřené plochy mimo lesní prostory. V ČR je velmi vzácný, ochrana malých populací obývajících Beskydy a Šumavu je zcela prioritní pro udržení druhu v naší republice. Výskyt druhu v masivu Ostrého registruje Křenek (in verb.). Je nutno přihlédnout k tomu, že lokality s otevřenými plochami v závěru údolí Košařisek a v okolí představují součást trofické základny. Identifikace potenciálních ohrožujících faktorů ve vztahu k charakteru záměru neuvážené zásahy do trofických stanovišť; zvýšení ruchů a hluku v důsledku zvýšené návštěvnosti území; - 17 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 18 (celkem 38) A234 Žluna šedá (Picus canus) Orientační základní informace Hnízdí v dutinách stromů v lesních porostech všeho druhu (nejlépe však ve smíšených či listnatých lesích) a ve skupinách rozptýlené zeleně, živí se převážně mravenci, které vyhledává rovněž na otevřených nelesních plochách. Ptačí oblast Beskydy obývá malá populace, přičemž druh hnízdí rovněž v řešené oblasti horské masivy Kozubové i Ostrého spadají do areálu druhu, který je obýván celoročně. V posuzované oblasti jej lze pozorovat v porostech rozptýlené zeleně i na otevřených plochách s loukami a pastvinami, kde žluna s oblibou navštěvuje mraveniště. Identifikace potenciálních ohrožujících faktorů zábor a fragmentace trofického biotopu, který s sebou přinese zahuštění zástavby; likvidace hnízdních stanovišť není očekávána. A104 Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Orientační základní informace Hnízdí na zemi v lesnatých oblastech, kde obývá lokality se staršími až pralesovitými porosty, jež jsou prostoupeny světlinami vyžaduje přítomnost keřového a bylinného patra se zastoupením bobulovin (především brusnicovité Vacciniaceae). V zimě při vysoké sněhové pokrývce zaletuje k samotám (např. k lokalitě Břízky). Celoročně obývá jen malé teritorium, jež nepřesahuje výrazně 0,5 km 2 (např. HUDEC et ŠŤASTNÝ, 2005, SNOW et PERRINS, 1998, ŠŤASTNÝ et al, 1996). Beskydy jsou jedním ze tří center výskytu v ČR, v ptačí oblasti se nepříliš početná jádrová populace soustřeďuje kolem zalesněných vrcholů hor. V řešeném území se dnes vyskytuje jen ve vyšších partiích výskyt populací zahrnuje klidové části v masivu Ostrého a Kozubové druh nesestupuje do výrazně odlesněných prostor se zástavbou. Identifikace ohrožujících faktorů zásahy do biotopu (zásadní změna skladby porostů v území jde především o výsadbu smrků do cenných lokalit s výskytem jalovce a bohatými porosty borůvčí); zábor volných ploch pro zástavbu ve vyšších polohách; zvýšení ruchů a hluku v areálu výskytu (v okolí hnízda spojeno s rizikem opuštění snůšek). - 18 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 19 (celkem 38) 6.2.5. Savci 1355 Vydra říční (Lutra lutra) Orientační základní informace Obývá téměř všechny typy vodních biotopů, lovecký okrsek dosahuje až tří desítek km úseku vodního toku, v noci mohou dospělí jedinci urazit bez problémů 10 km. Druh se vyznačuje značnou plachostí, dokonce i v místech trvalého výskytu ji lze zjistit nejspíše jen podle pobytových značek, navíc jde o šelmu s výrazně noční aktivitou především v územích obydlených lidmi. V potravě výrazně převažují ryby, doplňkově též obojživelníci, korýši, drobní savci, vodní hmyz a další. Na Kopytné v řešeném území probíhají migrace místních populací, ale rovněž tudy migrují jedinci ze vzdálenějších lokalit propojení populací z EVL Beskydy a EVL Olše, kde je rovněž vydra jedním ze dvou předmětů ochrany (Kopytná je levobřežním přítokem Olše). Identifikace ohrožujících faktorů změna vodního režimu a zábor pozemků v okolí vodotečí; znečištění vody; snížení zastoupení klidových partií vodotečí a úbytek vodních stanovišť; zvýšení ruchů v okolí vodotečí vedoucí až k riziku kolizí s vozidly na komunikacích. 6.3. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY DLE JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ ÚP 9) 6.3.1. Zastavitelná plocha Z1, Z4, Z14, Z19 Lokalizace: Místní část Do Durďoka (Bahna) v JV okraji obce jihozápadně od centra. Levobřežní část údolí Kopytné a navazující svahy. Záměry jsou lokalizovány poblíž sebe a navazují na stávající zástavbu, která je v prostoru Z1 více rozptýlená. Popis záměrů: Nejrozsáhlejší plocha určená pro bydlení vč. nových komunikací, občanské vybavení, parkoviště. Z1: výměra 4,12 ha, 26 rodinných domů o průměrné výměře pozemku 1 500 m 2. Z4: výměra 0,46 ha, 3 rodinné domy Z14: výměra 0,75 ha, nový obecní úřad, domov důchodců (dům s pečovatelskou službou) Z19: výměra 0,37 ha, parkoviště pro 60 automobilů, komunikace Současný stav lokality: JV část záboru (cca 3/5) je lokalizována v levostranné části údolí Kopytné na plošině terasy, která je zde výrazně vyvinuta (prům. šířka 80 120 m). Louky, které rovinaté území porůstají, jsou ovlivněné odvodněním a jejich složení inklinuje ke společenstvům pastvin T1.3. Podmáčená místa, zvl.. na SV okraji v prostoru Z14, si zachovala zřejmě původní skladbu před odvodněním, tzn. vlhké pcháčové louky T1.5. 9) Záměry jsou řazeny podle pozice v rámci ÚP, ne podle chronologického číslování. - 19 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 20 (celkem 38) Na rovinu terasového stupně navazuje úpatí jižně orientovaných svahů, na nichž je předpokládaný zábor lokalizován zvl. do volných ploch navazujících na stávající zástavbu. Převažují společenstva pastvin T1.3 dosud takto využívaná (pastva je provozována i v části záměru na terase). V prostoru západního okraje záměru Z1 lemuje okraj terasy linie zeleně L2.2 v délce 130 m. Další výrazná linie zeleně (listnaté stromy) odděluje stávající zástavbu od SZ okraje záměru Z1. Význačný solitérní strom (bříza) roste ve východní části záměru poblíž lomu budoucí komunikace. Periodické louže jsou biotopem kuňky žlutobřiché. Nelze vyloučit výskyt přežívající zbytkové populace čolka karpatského, kterého se však nepodařilo při průzkumech prokázat. Místa rozmnožování nebyla na ploše zjištěna. Otevřené plochy jsou součástí loviště (spadají do teritoria) min. 1 páru čápa černého. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z1, Z4, Z14, Z19 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 4014 Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) ohrožení linie 130 m v prostoru záboru Z1 vykácením nebo poškozením potenciální riziko nahodilé fyzické likvidace jedinců mimo jádrovou populaci; -1 0 až -1 1193 Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) zánik stanoviště v areálu výskytu; -1 2001 Čolek karpatský (Triturus montandoni) potenciální riziko fyzické likvidace jedinců mimo místa rozmnožování. 0 až -1 A030 Čáp černý (Ciconia nigra) zmenšení trofické 10) části areálu -1 A220 Puštík bělavý (Strix uralensis) Zábor části trofického areálu -1 6.3.2. Plocha přestavby P1 Lokalizace: Východně od Z1 poblíž současného centra obce v levobřežní části nivy Kopytné. Výměra: 0,59 ha Popis záměru: Občanské vybavení (restaurace, penzion), maloplošná sportoviště, parkoviště 30 automobilů. Současný stav lokality: 3/5 zaujímá vlhčí louka s nevyhraněnou druhovou skladbou s druhy T1.5 (ale i T1.1, T1.3). Jižní část je porostlá mladším lesem s převahou smrku, který je na kontaktu s loukou lemován linií smíšeného porostu s druhy L2.2. Od potoka je porost oddělen svážnicí souběžnou s tokem. Břehový porost má nevyhraněnou druhovou skladbu smíšeného lesa. Přibližně ve středu louky je chata s kůlnou, břehový porost v tomto prostoru je ovlivněn úpravami např. výsadbou mladých modřínů ap. Západní okraj plochy je lemován linií listnatých dřevin na svahu, nad nímž vede silnice do centra obce. 10) trofický potravní - 20 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 21 (celkem 38) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO P1 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv zábor migrační trasy, zpevnění 1355 Vydra říční (Lutra lutra) plochy, zástavba až do blízkosti toku, rušení rekreačními ap. aktivitami -1 6.3.3. Zastavitelná plocha Z2, Z3 Lokalizace: SV od centra obce na hranici k.ú. Levobřežní část údolí Kopytné. Z2: na kraji zástavby Z3: proluka mezi zahradami. Výměra: Z2: 0,48 ha Z3: 0,15 ha Popis záměrů: Bydlení,Z2 3 RD, Z3 1 RD. Současný stav lokality: Enklávy menších pastvin (T1.3) a zahrad v návaznosti na stávající osídlení s rozptýlenou zelení (ovocné i další listnaté dřeviny, zvl. Z2). VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z2 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv 1355 Vydra říční (Lutra lutra) zábor migrační trasy, zástavba až do blízkosti toku, zmenšení rozsahu volných ploch v bezprostřední blízkosti toku -1 6.3.4. Zastavitelná plocha Z5 Lokalizace: SZ od centra obce na JV okraji rozsáhlejší enklávy luk na svahu s rozptýlenou zástavbou na okrajích (Louka, U Šmeka). Záměr je situován u cesty, která jej odděluje od okraje výběžku lesa. Výměra: 0,22 ha Popis záměru: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokality: Kvalitní kosená ovsíková louka T1.1 s pestrou druhovou skladbou, která je součástí obdobného rozsáhlého komplexu. V dalších částech odlesněné enklávy i jiná společenstva vč. rozptýlené (liniové) zeleně. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z5 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv Extenzivní sečené louky nížin až podhůří zábor 0,22 ha pro výstavbu RD 6510 (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion -1 a zahradu nemoralis) Upozornění: Podél přístupové cesty na lokalitu od hřbitova jsou v části za serpentinou nad hřbitovem zachovány již zarůstající enklávy smilkových luk s jalovci L2.3A (prioritní stanoviště 6230). - 21 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 22 (celkem 38) 6.3.5. Zastavitelná plocha Z6 Lokalizace: SZ od centra obce na západním okraji stejné enklávy jako Z5 (U Šmeka). Záměr je situován v návaznosti na současnou zástavbu. Výměra: 0,31 ha Popis záměru: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokality: V prostoru záměru je malé pole, pastvina (T1.3), část je zruderalizována, včetně několika ovocných stromů (švestky, velká třešeň). Jižní hranici tvoří mez (remíz), s velkými listnatými stromy, který odlesněnou enklávu rozděluje na 2 přibližně stejné části. Krajinářsky hodnotná lokalita. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z6 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv není předpokládán vliv na EVL a PO 6.3.6. Zastavitelná plocha Z17 Lokalizace: SZ nad centrem obce v návaznosti na stávající hřbitov. Výměra: 0,21 ha Popis záměru: Rozšíření hřbitova. Současný stav lokality: Trojúhelníkovitý pozemek je vymezen oplocením současného hřbitova, cestou lemovanou protější straně vzrostlými stromy a okrajem lesa. Na pozemku je menší pole, převládá ruderální vegetace. Na straně u lesa jsou vymlazující pařezy stromů a keřů (zbytky náletů) prorůstající ruderálními bylinami. Mraveniště mravenců r. Formica (ZCHD) u cesty. Upozornění: Podle podkladu 3b je na loukách (pastvinách) S a SZ od hřbitova záměr zalesnění. Ve skutečnosti je plocha ležící SZ již zalesněná zřejmě v plném rozsahu a plocha situovaná S horní části, v obou případech smrky. To je zcela nevhodné mj. vzhledem k druhové skladbě zdejší přirozené vegetace květnaté bučiny, která je dosud ve velké míře zachována v navazujícím lesním porostu. Zbylá travnatá enkláva na S straně je pastvina s keři s pestrou druhovou skladbou je k pastvě také aktuálně využívaná. Zalesnění zde nepůvodní smrkovou monokulturou degradující prostředí je nevhodné nejen z důvodů ochuzování biotopů pro předměty ochrany EVL a PO, ale i krajinářského ap. dále viz opatření. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z17 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv A234 Žluna šedá (Picus canus) Dotčení trofického stanoviště druhu (potrava mravenci) -1-22 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 23 (celkem 38) 6.3.7. Zastavitelná plocha Z18 Lokalizace: Severně od enklávy s Z6 na výše situované odlesněné enklávě (Břízky) v návaznosti na dřevěnici. Výměra: 0,03 ha Popis záměru: Plocha pro zemní vodojem (pro zásobování obce). Současný stav lokality: Plocha přímo navazuje zastavěný prostor, v okolí jsou také vzrostlé stromy. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z18 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv není předpokládán vliv na EVL a PO Upozornění: 1) Vodovodní řady budou vedeny jednak v místních komunikacích, jednak volnou krajinou (dvě větve viz opatření). 2) Louky nad Z18 zarůstají náletovou zelení a borůvčím (brusnice borůvka Vaccinium myrtillus). Fragmentárně se zachovaly i smilkové louky T2.3A s jalovcem (Juniperus communis) prioritní stanoviště 6230. Podle informace člena místního mysliveckého sdružení náleží lokalita do teritoria jeřábka lesního (Bonasa bonasia). Ještě výše je enkláva nezarostlá, jsou zde mokré louky (T1.5) s výskytem mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus) (ZCHD SO). Podle podkladu 3b v horní části enklávy záměr zalesnění dosud nezrealizováno) a také odlesnění (cca 20 let stará smrková monokultura) viz opatření. 6.3.8. Zastavitelná plocha Z7 Lokalizace: Severní okraj enklávy Vršek v návaznosti na stávající zástavbu. Výměra: 0,17 ha Popis záměru: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokality: Lokalita je součástí rozsáhlého komplexu luk, převážně kulturních. V místě záměru zůstala zachována pastvina T1.3. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z7 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv není předpokládán vliv na PO 6.3.9. Zastavitelná plocha Z8, Z9 Lokalizace: Severní část enklávy Tominová, v návaznosti na stávající zástavbu. Výměra: Z8: 0,34 ha Z9: 0,32 ha Popis záměru: Z8, Z9: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokalit: V obou případech se jedná o oplocenou kvalitní ovsíkovou louku T1.1-23 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 24 (celkem 38) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z8, Z9 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv Extenzivní sečené louky nížin až podhůří zábor 0,66 ha pro výstavbu RD 6510 (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion -1 a zahrady nemoralis) Upozornění: Na severním okraji lokality (mimo prostor záměru) se fragmentárně se zachovaly smilkové louky T2.3A s jalovcem (Juniperus communis) prioritní stanoviště 6230. 6.3.10. Zastavitelná plocha Z10 Lokalizace: V údolí Kopytné v lok. Banát v návaznosti na stávající zástavbu. Od nivy oddělen cestou, proti toku je lokalita vyvýšená. Výměra: 0,11 ha Popis záměru: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokality: Lokalita navazuje na zahradu, je zde řemenovité pole a kosený úhor s převládajícími lučními druhy, společenstvo není dosud ustálené (T1.1, T1.3). VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z10 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv není předpokládán vliv na EVL a PO 6.3.11. Zastavitelná plocha Z15, Z20 Lokalizace: U křižovatky cest v lok. Milíř v údolí Kopytné. Záměry na sebe přímo navazují. Výměra: Z15: restaurace, maloplošná sportoviště (tenis, volejbal, dětské hřiště) Z20: parkoviště pro cca 40 automobilů Současný stav lokalit: Lokalita se nachází přímo u toku Kopytné (mezi břehovým porostem a silnicí), v současnosti je poblíž bufet a zastřešený přístřešek, vlastní plocha je oproti toku nadvýšená a porostlá ruderální bylinnou vegetací (např. komonice bílá Melilotus albus). Břehový porost je složen jak z druhů olšin L2.2, tak náletové zeleně (vrba jíva Salix cqprea), vtroušeně i smrku aj. Na protější straně silnice je odstavné parkoviště s asfaltovým povrchem. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z15, Z20 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv není předpokládán vliv na EVL a PO - 24 -
(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy) Strana 25 (celkem 38) 6.3.12. Zastavitelná plocha Z11, Z16 Lokalizace: Severní okraj lok. Sobulanka, poblíž sebe, Z11 přímo v návaznosti na stávající výstavbu. Výměra: Z11: 0,15 ha Z16: 0,34 ha Popis záměru: Z11: Bydlení, 1 RD. Z16: Jízdárna (koně), příjezdová komunikace Současný stav lokalit: Enkláva ovsíkových luk T1.1 s přechody do pastvin T1.3 se zástavbou zvl. v jižní části. JZ od ní (u okraje enklávy) remízek s břízami (Betula pendula). Záměr Z11 má být situován mezi něj a zástavbu. Z16 je lokalizován severně od remízu, kde je enkláva mokré louky T1.5 s prameništěm R2.2 s výskytem vzácných druhů (např. suchopýr úzkolistý Eriophorum angustifolium, prstnatec májový Dactylorhiza majalis (ZCHD O), mečík střechovitý Gladiolus imbricatus (ZCHD SO). Záměr sice nezasahuje do stanoviště jako předmětu ochrany EVL, ale biotop je součástí areálu výskytu ohrožené herpetofauny, přičemž kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je předmětem ochrany. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z11, Z16 Kód Předmět ochrany Způsob dotčení Vliv Extenzivní sečené louky nížin až podhůří Z11: zábor 0,15 ha pro výstavbu RD 6510 (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion -1 a zahradu nemoralis) 1193 Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) ovlivnění stanoviště v areálu výskytu -1 6.3.13. Zastavitelná plocha Z12, Z13 Lokalizace: Jediné dva záměry lokalizované mimo CHKO, tzn. také mimo EVL a PO. Na tento prostor byla zpracována krajinářská studie (podklad č. 4c) umisťující sem 8 objektů. Současný záměr je pro zásah do lokality příznivější, protože je menšího rozsahu. Výměra: Z12: 0,64 ha Z13: 0,26 ha Popis záměru: Z12: Bydlení, 5 RD. Z13: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokalit: Enkláva středně vlhkých až mokrých luk (T1.1, T1.5) s rozptýlenou zelení, dvěma menšími rybníky a několika drobnými potoky místy s liniemi či skupinami olšin L2.2. Kolem vodních ploch také společenstva rákosin a vysokých ostřic M1, další formace v drobnějších fragmentech. Oba záměry jsou lokalizovány v návaznosti na stávající zástavbu, která je situována zvl. v SZ (převážně) a SV části lokality. Záměr sice nezasahuje do stanoviště jako předmětu ochrany EVL, ale biotop na lokalitě Do Řepy je součástí areálu výskytu ohrožené herpetofauny, přičemž kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je předmětem ochrany. - 25 -