Avifauna EVL Baba. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině

Transkript

1 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, Jihlava, IČO Avifauna EVL Baba Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller 2010

2 Avifauna EVL Baba Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. & Ivan Kunstmüller Obsah 1) Úvod ) Metodika ) Avifauna lokality ) Literatura ) Fotografie lokality

3 1) Úvod Baba (82,2980 ha) ležící v k.ú. Bohdalov, Chroustov u Bohdalova, Kyjov u Černé a Starý Telečkov zahrnuje bučiny na hřbetu Baba a olšiny v okolí Belfrídského potoka východně od Chroustova. Práce shrnuje ornitologická data a poznámky jako podklad pro zpracování plánu péče pro tuto evropsky významnou lokalitu soustavy Natura ) Metodika V průběhu roku 2010 byla lokalita navštívena během hnízdního období a byly zde zároveň pořízeny akustické nahrávky pro podchycení skrytě žijících ptáků. Analýza nahrávek byla provedena pomocí metodiky SAVICKÉHO (2008). Pro lokalitu byla zpracována dostupná ornitologická data z databáze Pobočky ČSO na Vysočině za posledních 10 let ( ) a další dostupná publikovaná data (KODET 2008a, zejména KUNSTMÜLLER et KODET 2005). Jsou-li v přehledech uváděna starší data, než je oněch posledních 10 let, je u nich poznámka v minulosti nebo uveden rok posledního záznamu na lokalitě. Avifauna může být každoročně proměnlivá a proto pro sestavování plánu péče není ani tak rozhodující, které druhy zde byly ověřeny pouze v posledním roce. Navíc počet zjištěných druhů je závislý vždy na délce a kvalitě průzkumu, přičemž v rámci této práce podrobný kvantitativní ornitologický průzkum lokality nebyl prováděn. V práci je kladena pozornost zejména na druhy zařazené do Červeného seznamu ptáků ČR (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003), na druhy zvláště chráněné (ZCHD) podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které jsou řazeny do třech kategorií ochrany - druhy kriticky ohrožené (KO), silně ohrožené (SO), ohrožené (O) - a které jsou vyjmenovány v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění, dále na druhy uvedené v příloze I. Směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, a na druhy regionálně významné (KODET et KUNSTMÜLLER 2008a, 2008b). Za lokálně významné druhy jsou považovány druhy ptáků neuvedené ani v příloze vyhlášky ani v Červeném seznamu, které jsou však na Vysočině méně rozšířené a nelze je považovat za druhy běžně hnízdící (KUNSTMÜLLER et KODET 2005, KODET 2008b). Pro doplnění je zde zpracován i přehled ostatních běžných druhů ptáků zaznamenaných na lokalitě v hnízdním období. Hnízdní období bylo definováno v souladu s mapováním hnízdního rozšíření ptáků v ČR (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Doporučení, která by měla vést ke zlepšení stavu avifanuy na lokalitě, jsou pouze základní. Cílem není dublovat plán péče. Spíše doporučujeme, aby výsledný návrh plánu péče připomínkoval zkušený ornitolog znalý místních poměrů. 3

4 3) Avifauna lokality V roce 2010 byla lokalita navštívena ve dnech 30. a , kdy byl zároveň pořízen celonoční akustický záznam, který byl následně analyzován. V přehledu jsou uvedeny druhy zaznamenané na lokalitě v posledních 10 letech, přičemž druhy s potvrzeným výskytem v roce 2010 jsou zvýrazněny tučně. Ptáci (Aves): ZCHD: SO: Holub doupňák (Columba oenas), Sýc rousný (Aegolius funereus), Lejsek malý (Ficedula parva) O: Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Další D červeného seznamu: Datel černý (Dryocopus martius), Žluna šedá (Picus canus) Lokálně významnější D: Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) Běžné D: Strakapoud velký (Dendrocopos major), Budníček menší (Phylloscopus collybita), Červenka obecná (Erithacus rubeculla), Drozd zpěvný (Turdus philomelos), Kos černý (Turdus merula), Králíček obecný (Regulus regulus), Králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), Pěnkava obecná (Fringilla coelebs), Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), Sýkora uhelníček (Parus ater) Doporučení: Vytvořit padlou dřevní hmotu a torza stromů, čehož zde není mnoho, a to ideálně formou umělých zlomů, které poskytují potravní a úkrytové příležitosti nejen pro ptáky. Ponechávat stromy na dožití a odumřelou dřevní hmotu na ploše. Přeměna smrkových částí na smíšené/listnaté porosty. Neprovádět lesnické práce v době hnízdění ptáků. Porosty směřovat k lesu pralesovitého typu. 4) Literatura KODET V., 2008a: Ornitologická bibliografie kraje Vysočina do roku Cinclus 19: KODET V., 2008b: Změny hnízdního rozšíření ptáků (Aves) na Vysočině podle mapování z let , a Cinclus 19: KODET V. et KUNSTMÜLLER I., 2008a: Červený seznam ptáků kraje Vysočina. Cinclus 19: KODET V. et KUNSTMÜLLER I., 2008b: Kategorizace významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany. Cinclus 19: KUNSTMÜLLER I. et KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. Český svaz ochránců přírody Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava: SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Závěrečná zpráva projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: ŠŤASTNÝ K. et BEJČEK V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. In: PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda 22, Praha: ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. et HUDEC K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha, 464 s. 4

5 5) Fotografie lokality Foto Vojtěch Kodet,

6 6

7 7