Název památky: Poutní kostel Bolestné Panny Marie, Sloup Lokace: Sloup u Blanska, 41 km severn# od Brna, na okraji Moravského krasu, Sloup, Morava, Czech Republic Datace: 1751 1754, 1766 Photograph: Pavel #ech Auto#i: Bartolom#j Zindtner (1711 Graz? 1773 Brno), Caspar Franz Sambach (1715 Vratislav 1795 Víde#), Johann Zagelmann (1720 T#šín 1758 Víde#), Anton Greiner, Ond#ej Schweigl (1735 Brno 1812 Brno), Vincenz Kutálek, Johann Jablonský (1737 Rychnov nad Kn#žnou po 1774 Brno?), Josef Ignác Havelka (1716 Ústí nad Orlicí 1788 Brno) Typ: Poutní kostel Donáto#i: Karolina z Roggendorfu, rozená Pálfy-Erdödy (1741 1759), Antonín Josef starohrab# ze Salm Reifferscheidtu D#jiny: Sloup byl letním sídlem hrabat z Roggendorfu. P#i panském dvo#e (dnes fara) byl zbudován kostel, ve kterém je jeho zakladatelka poh#bena. Popudem ke stavb# kostela bylo zázra#né uzdravení epileptické dcery místního mlyná#e, když se modlila k soše P. Marie, p#inesené údajn# z minoritského kláštera v Brn#. Vybavení kostela i rezidence bylo dokon#eno za následujících majitel# rodu Salm#, v jejichž držení bylo dodnes vyhledávané poutní místo do r. 1945. Popis: Oválná chrámová lo# je uzav#ena presbytá#em s jednoduchým sloupovým oltá#em z místního #erného a #erveného mramoru. Stavba O. Schweigla rámující uctívanou sochou Piety P. Marie Bolestné adorovanou and#ly vrcholí figurou Boha Otce, holubicí Ducha sv. a prolamovaným baldachýnem. View Short Description Popudem ke stavb# kostela bylo zázra#né uzdravení dcery místního mlyná#e, když se modlila k soše P. Marie. Nástropní malba je dílem pozd#jšího profesora a rektora víde#ské akademie C. F. Sambacha. Výjev Nanebevzetí P. Marie zasazený do iluzivního architektonického rámce dopl#ují alegorie Ctností v pendentivech. Sambach vytvo#il také obrazy bo#ních oltá##. Soubor rozm#rných maleb tvo#í vrchol jeho díla. Slavnostní charakter dodává interiéru bohatá dekorace a kv#tinová výzdoba, kterou vytvo#ili specializovaní malí#i. P#vod datace: K nástropní malb# se dochovaly ve sbírce Albertina Wien a Szépm#vészeti Múzeum v Budapešti p#ípravné kresby, z nichž první je datována r. 1752. Vybraná literatura: Ivo Krsek, F. A. Sebastini. Jeho malí#ské dílo na našem území, Olomouc 1956. s. Waltraud Kuba-Hauk, Caspar Franz
Sambach 1715 1795, nepublikovaná diserta#ní práce, Wien 1985. Ladislav Soldán, Poutní chrám Panny Marie Bolestné Sloup v Moravském krasu, Sloup 1995. Ivo Krsek Zden#k Kud#lka Miloš Stehlík Josef Válka, Um#ní baroka na Morav# a ve Slezsku, ed. Zden#k Kud#lka, Praha 1996, s. 69, 106, 132, 143, 492. Zora Wörgötter, Zum Schaffen der Maler aus dem Umkreis Maulbertschs in Mähren: Johann Jablonský und Franz Anton Schebesta-Sebastini, in: Eduard Hindelang Lubomír Slaví#ek, Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa. Beiträge zum 30-jährigen Bestehen des Museums Langenargen, Langenargen Brno 2007, s. 263 293. Citace: Zora WörgötterPoutní kostel Bolestné Panny Marie, Sloup in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2017 http://www.discoverbaroqueart.org/database_item.php? id=monument;bar;cz;mon11_f;18;cs P#ipravil:,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF pracovní #íslo: CZ 18
Oslava Panny Marie 1752 1754 Caspar Franz Sambach (1715 Vratislav 1795 Víde#) Monumentální freska je dílem žáka P. Trogera a G. R. Donnera, pozd#jšího rektora víde#ské akademie. Centrální výjev zasazený do iluzivního architektonického rámce dopl#ují alegorie Ctností v pendentivech. Ve spodní #ásti jsou zobrazeny erby donátor#, and#lé sypou z rohu hojnosti poutní devocionálie. Sambach vytvo#il také obrazy bo#ních oltá##. Soubor rozm#rných maleb tvo#í vrchol jeho díla. Kv#tinová váza 1752 1753 Johann Zagelmann (1720 T#šín 1758 Víde#), Anton Greiner Slavnostní charakter dodává interiéru bohatá dekorace a kv#tinová výzdoba, kterou vytvo#ili na specializovaní malí#i: kvadraturista Greiner a malí# zátiší Zagelmann.
Sv#tec 1752 1754 Ond#ej Schweigl (1735 Brno 1812 Brno) Architekturu a socha#skou výzdobu vytvo#il p#ední brn#nský socha#, absolvent víde#ské akademie. Povrchová úprava soch je dílem pozlacova#e, jeho zet# V. Kutálka, se kterým spolupracoval nap#. i v nedalekých K#tinách. Sv. Barbora kolem 1766 Johann Jablonský (1737 Rychnov nad Kn#žnou po 1774 Brno?) V 60. letech byly oltá#e dopln#ny o predelové obrazy J. Jablonského, usedlého v Brn#. V záv#ru své tvorby, reflektující díla malí## z okruhu víde#ské akademie, spolupracoval s J. Sternem.
Kristus padá pod k#ížem kolem 1766 Josef Ignác Havelka (1716 Ústí nad Orlicí 1788 Brno) Havelk#v malí#ský styl výrazové i tvarové nadsázky vycházel z tvorby F. A. Maulbertsche, zprost#edkované snad J. Winterhalderem ml., p#ípadn# J. W. Berglem. V dramatickém cyklu K#ížové cesty jej pln# rozvinul. Ve stejné dob# zde pracoval na výmalb# rezidence starohrab#te Salma i F. A. Sebastini, údajný Maulbertsch#v spolupracovník.