Ochranářský plán Na hrbě 2016-2025 ZO ČSOP Vlašim - Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Ochrana našich nejohroženějších biotopů mokřadů a stepí prostřednictvím pozemkových spolků (č. projektu: EHP-CZ02-OV-1-043-2015). www.csop.cz/mokradyastepi
1. Základní údaje 1.1. Název lokality Na hrbě 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov Obec: Pravonín K.ú.: Pravonín Obr.1. Orientační mapa lokality Na hrbě. Podkladová mapa: ZABAGED, wms.cuzk.cz 1.3. Údaje o jednotlivých pozemcích Situace pozemků v katastrální mapě je uvedena v příloze č.1 číslo parcely katastrální území typ evidence číslo Listu vlastnictví 1034/14 Pravonín KN 10001 výměra (m2) 2292/6 Pravonín KN 10001 988 27492 (mokřad 14192) celkem 15180 druh pozemku trvalý travní porost vodní plocha skutečná funkce louka zasypané koryto vztah nájem nájem vlastník Obec Pravonín Obec Pravonín
2. Charakteristika lokality 2.1. Přírodní poměry 2.1.1. Geologie a reliéf Lokalita Na hrbě leží jihozápadně od obce Pravonín pod rybníkem Na Hrbě na Volaveckém potoce. Lokalita zahrnuje rozsáhlý komplex mokřadů vzniklých na revitalizační lokalitě. Středem lokality protéká Volavecký potok, podél kterého je pás vrbových křovin a keřů z výsadeb. V nivě potoka nalezneme mokřadní travní porosty, které nejsou dosud zcela vyhraněné vzhledem ke krátké době od stavebních prací. Na lokalitě byly vytvořeny v rámci revitalizace tůně, dnes povětšinou zarůstající orobincem. Po stranách nivy jsou kulturní travní porosty a orná půda, z jižní strany k lokalitě přiléhá malý remíz. V regionálně geografickém členění České republiky patří lokalita do okrsku Načeradecká pahorkatina. Geologickým podkladem jsou silimaniticko-biotitické pararuly moldanubika, překryté kvartérními hlinitými náplavy. Klimaticky náleží lokalita do mírně teplé oblasti (MT7), vyznačující se vyrovnaným klimatem. Na lokalitě se vyskytují hluboké glejové půdy, často zaplavované. Lokalita patří do povodí Volaveckého potoka, který následně ústí do potoka Brodec a Vlašimské Blanice. V regionálně biogeografickém členění náleží lokalita do bioregionu 1.22 Posázavský bioregion. Potenciální přirozenou vegetací je v okolní oblasti biková nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-quercetum petrae, Abieti-Quercetum). Ve fytogeografickém členění ČR náleží lokalita do okrsku 42b Táborsko-Vlašimská pahorkatina. 2.1.3. Vymezení biotopů a flóra Plocha lokality zahrnuje několik biotopů. Při vodním toku Volaveckého potoka rostou křoviny rámcově zařaditelné do mokřadních vrbin (K1). Kromě charakteristických kulovitých vrb popelavých (Salix cinerea) zde rostou i dřeviny olše lepkavé (Alnus glutinosa). Prosperují zde i vysazené keře kalina obecná (Viburnum opulus) a svída krvavá (Swida sanguinea), čímž biotop přechází v mezofilní křoviny (K3). Mokřadní travní porosty nejvíce odpovídají vlhkým pcháčovým loukám až tužebníkovým ladům, druhové složení není ale nasyceno a některé typické druhy chybí. V porostech dominuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) s ostřicí měchýřkatou (Carex vesicaria), vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris).a skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). Nižší mokřadní vegetace s ostřicí šedavou (Carex canescens) nebo ptačincem trávolistým (Stellaria graminea). V okolí vrbových křovin je hojná chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Vytvořené tůně zarůstají orobincem širolistým (Typha latifolia), zblochanem vzplývavým (Glyceria fluitans) a okřehkem menším (Lemna minor). Podmáčené plochy v okolí tůní obsazuje řeřišnice hořká (Cardamine amara). Průzkum řas v roce 2015 nalezl jen běžné druhy bičíkovců, sinic a rozsivek, příčinou je zřejmě vysoký zárůst tůní. 2.1.4. Fauna Vědecké jméno taxonu Pisidium milium České jméno taxonu Významnost HD Bern I RL Početnost (např. počet kvetoucích jedinců) hrachovka prosná NT hojný tůně Lokalizace Nároky na zachování populace druhu nezarostlé tůně
Vertigo antivertigo vrkoč mnohozubý VU vzácný okolí tůní Sympetrum striolatum vážka žíhaná NT ojediněle mokřady Rana kl.esculenta Hyla arborea Bufo bufo Rana temporaria skokan zelený 2 NT ojediněle tůně rosnička zelená 2 NT ojediněle okraje křovin ropucha obecná 3 NT plošný výskyt celá lokalita skokan hnědý NT plošný výskyt celá lokalita zachování mokřadu mozaika křovin a luk nezarostlé tůně mozaika křovin a luk mozaika louky a lesa mozaika louky a lesa Z fauny byly podrobněji sledováni vodní měkkýši a vážky. Na lokalitě bylo nalezeno 7 druhů vodních měkkýšů relativně běžných druhů, k nejzajímavějším nálezům patří hrachovka prosná (Pisidium milium), zařazená v Červeném seznamu v kategorii téměř ohrožený. Při průzkumu vážek bylo zjištěno 12 druhů, přičemž fauna vážek na lokalitě je propojena s oběma sousedícími rybníky (Na Hrbě, Přeslička). Z nejzajímavějších druhů lze uvést vážku žíhanou (Sympetrum striolatum), zařazenou v Červeném seznamu bezobratlých do kategorie téměř ohrožený. Velmi zajímavý je ojedinělý nález vrkoče mnohozubého (Vertigo antivertigo). Nálezy obojživelníků pochází z různých období a potvrzují význam lokality jako přirozeného refugia obojživelníků a součást biokoridoru podél Volaveckého potoka. 2.2. Ekologické souvislosti 2.2.1. Velikost Vymezení lokality je dáno rozšířením mokřadů v nivě Volaveckého potoka. Část pozemků bývalých mokřadních luk po toku potoka nad rybníkem Přesličky je již silně degradovaných a jejich obnova by byla obtížná, není však zcela vyloučena. 2.2.2. Reprezentativnost (zachovalost) fyziotypů/biotopů Reprezentativnost biotopů je relativně nízká, význam lokality spočívá ve funkci přírodního refugia pro v zemědělské kulturní krajině. 2.2.3. Obnovitelnost fyziotypů/biotopů a druhových populací Vzhledem k nízkému nasycení biotopů druhy a pokračující sukcesi je obnova relativně snadná. 2.3. Právní souvislosti 2.3.1 Ochrana přírody a krajiny Lokalita není zvláště chráněným územím, pouze je součástí lokálního biokoridoru, zaneseného do územního plánu obce Pravonín. 2.3.2. Územně plánovací dokumentace a další právní vztahy k lokalitě Obec Pravonín má zpracován územní plán, lokalita je součástí biokoridoru ÚSES.
2.4. Socio-ekonomické poměry - využívání území a jeho okolí, ovlivňující lokalitu, v minulosti a současnosti 2.4.1. Ochrana přírody Na lokalitě byly v minulosti sečené mokřadní louky. V rámci zúrodňování pozemků byl tok Volaveckého potoka v 70-tých letech napřímen a opevněn. Tím došlo k poklesu hladiny podzemní vody, okolní plochy byly zorány. Pokles hladiny podzemní vody nebyl ale celoplošný, při orbě docházelo k boření techniky. Postupně tak na ploše došlo k zárůstu poloruderální vegetací. V roce 2001 proběhla na lokalitě revitalizace rybníka s navazujícím úsekem Volaveckého potoka pod rybníkem. Staré koryto Volaveckého potoka bylo zasypáno a v nivě bylo vytvořeno zcela nové mělké meandrující koryto. Součástí revitalizace byly výsadby stromů a keřů. V rámci revitalizace byly také v nivě vytvořeny tůně. Revitalizace byla velmi úspěšná, došlo k nastartování vývoje mokřadní vegetace, tůně obsadili obojživelníci. Volavecký potok poměrně často vybřežuje ze svého koryta ale žádné erozní jevy nebyly pozorovány. Od roku 2002 lokalitu pravidelně seče ČSOP Vlašim. 2.4.2. Zemědělství Na ploše byly v minulosti pravidelně kosené mokřadní louky ve vlastnictví obce a soukromých vlastníků. Po napřímení potoka byla lokalitě zřejmě zorněna. V poslední době byla orná půda nahrazena kulturními travními porosty. Plocha v nivě zůstala i po napřímení potoka zamokřená a nebyla obhospodařována, zarostlá poloruderální vegetací. Mokřadní plocha na lokalitě je v LPIS zapsána pro ČSOP Vlašim, kulturní louky po okrajích jsou sečeny místním zemědělským podnikem Agrodružstvo Vyšetice se sídlem v Pravoníně. Obr.3 Vymezení půdních bloků LPIS na lokalitě
2.4.3. Rekreace a sport Lokalita vzhledem k vysokému zamokření není vhodná pro využití k rekreaci a sportu. Rybník Na Hrbě je využíván pro letní koupání obyvatel Pravonína 2.4.4. Myslivost a rybářství Llokalita je součástí honitby CZ2125110024 Pravonín, nájemcem je Myslivecký spolek Pravonín, IČO: 48925993, Pravonín 156, 257 09 Pravonín. Na lokalitě není umístěno přikrmovací zařízení. Škody zvěří nebyly zjištěny. 2.4.5. Výchovné a vzdělávací využití Na lokalitě je nainstalována informační tabule o přírodních hodnotách lokality, provedené revitalizaci a činnosti pozemkového spolku na lokalitě. Tabule není umístěna přímo na lokalitě, ale na hrázi rybníka Na Hrbě, kde je více viditelná. Lokalita je vhodná pro občasné exkurzní využití, zejména pro odborné exkurze pro krajináře a vodohospodáře jako příklad úspěšně provedené revitalizace. Intenzivní návštěvnost je nevhodná. 2.5. Možné konflikty zájmů Konflikty zájmů se nepředpokládají, lokalita je hospodářsky nevyužitelná. 3. CÍLE A OPATŘENÍ 3.1. Dlouhodobé cíle ochranářského plánu 1. Zachování vývoje mokřadních travních i křovinných společenstev. 2. Vhodné podmínky pro druhy tůní, vázané na různá sukcesí stadia 3. Veřejnost z regionu informovaná o významu lokality. 3.2. Operativní cíle ochranářského plánu 3.2.1. Zajištění dobrého stavu mokřadních travních porostů na lokalitě. 3.2.2. Zajištění dobrého stavu vrbových křovin na lokalitě. 3.2.3. Udržení rozmanitých podmínek pro živočichy a rostliny vázané na tůně. 3.2.4. Sledování stavu bioty na lokalitě. 3.2.5. Propagace lokality různými způsoby. 3.3. Navrhovaná opatření 3.3.1. Zajištění dobrého stavu mokřadních travních porostů na lokalitě 3.3.1.1. Zajištění sečení vlastními silami ČSOP nebo smluvním subjektem 3.3.1.2. Udržení rozlohy vrbových křovin na stávající hodnotě zejména likvidací náletů 3.3.2. Zajištění dobrého stavu vrbových křovin na lokalitě. 3.3.2.1. Redukce náletů stromů, případně výřez přerůstajících olší, osik, bříz 3.3.3. Udržení rozmanitých podmínek pro živočichy a rostliny vázané na tůně. 3.3.3.1. Provést u vybraných tůní postupně s odstupem 3-5 let obnovu tůně odstraněním narostlé rostlinné biomasy a naplaveného sedimentu bagrem 3.3.3.2. U vybraných tůní provést vytrhání orobince 1x za 2 roky 3.3.4. Sledování stavu bioty na lokalitě.: 3.3.4.1. Založení trvalé monitorovací plochy, její fixace a odečet fytocenologických snímků 1x za 3 roky
3.3.4.2. pořizování fotografické dokumentace lokality každý rok 3.3.5. Propagace lokality různými způsoby 3.3.5.1. Průběžná komunikace s vlastníkem i sousedními zemědělci 3.3.5.2. Vycházka na lokalitu pro místní obyvatele. 3.3.5.3. Prezentace lokality v rámci přehledů činnosti ČSOP Vlašim. 3.3.5.4. Prezentace lokality v místních, regionálních i celostátních médiích. 3.3.5.5. Údržba informačních tabulí na lokalitě. 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1. Použité podklady a zdroje informací 4.1.1. Bibliografie a další údaje Beran L. 2015 Vodní měkkýši nivy Volaveckého potoka Farkač J., Král D., Škorpík M (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. AOPK ČR, Praha Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 druhá část. MŽP, Praha Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů české republiky. AOPK ČR, Praha Metodika ochranářských plánů Petříček V. (eds.) (1999): Péče o chráněná území Díl I. Nelesní společenstva. AOPK ČR, Praha. Grulich V. (2012): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky Zavadil V., Moravec J. (2003): Červený seznam obojživelníků a plazů České republiky. Příroda 22, AOPK ČR, Praha, 83-93. Kašťovský J. (2015): Rus I, 2015: vybrané lokality Vlašimska Inventarizační průzkum v oboru entomologie řád VÁŽKY (Odonata) 4.1.2. Fotografické snímky a dokumentace Fotografická a další dokumentace k lokalitě je uložena v lokalitní knize Drahňovická mokřadla v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, Vlašim v tištěné a digitální formě. Plán péče zpracoval: ČSOP Vlašim Pláteníkova 264 Vlašim 258 01 Tel. 317 845 169 e-mail: vlasim@csop.cz garant zpracování: Ing.Mgr.Martin Klaudys
Příloha Letecké snímky lokality z různých období Letecký snímek lokality z roku 1953. Zdroj: kontaminace.cenia.cz Letecký snímek lokality z roku 2000. Zdroj: geoportal.cuzk.cz
Letecký snímek lokality z roku 2004. Zdroj: geoportal.cuzk.cz Letecký snímek lokality z roku 2007. Zdroj: geoportal.cuzk.cz