Plán péče o přírodní památku Augšperský potok na období 2016 2025 Zpracovatel: Mgr. Zuzana Němcová 1 Objednatel: Jihomoravský kraj Rok zpracování: 2015 1 IČ 74798146, Konice 30, Znojmo 669 02, zuzana.nemec@gmail.com
1 Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1449 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Augšperský potok druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Národní výbor města Brna číslo předpisu: --- datum platnosti předpisu: --- datum účinnosti předpisu: 1. 5. 1989 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Jihomoravský Brno-město Brno Brno Brno Žebětín Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území 795674 Žebětín Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1525/1 trvalý travní porost 147* 15 15 1525/2 trvalý travní porost 742 1 200 1 200 1525/3 trvalý travní porost 492 532 532 1525/4 trvalý travní porost 10002** 543 543 1525/5 trvalý travní porost 10002** 659 659 1525/6 trvalý travní porost 147* 458 458 1525/7 trvalý travní porost 147* 372 372 1525/8 trvalý travní porost 147* 1 1 1525/9 trvalý travní porost 147* 1 1 1525/10 trvalý travní porost 147* 1 085 1 085 1525/11 trvalý travní porost 147* 1 296 1 296 1525/12 trvalý travní porost 147* 144 144 1525/13 trvalý travní porost 147* 1 451 1 451 1525/14 trvalý travní porost 147* 55 55 1525/15 trvalý travní porost 10002** 1 272 1 272 3
Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1525/16 trvalý travní porost 147* 241 241 1525/17 trvalý travní porost 147* 1 215 1 215 1525/18 trvalý travní porost 147* 125 125 1525/19 trvalý travní porost 492 909 909 1525/20 trvalý travní porost 147* 750 750 1525/21 trvalý travní porost 147* 468 468 1525/22 trvalý travní porost 147* 1 822 1 822 1525/23 trvalý travní porost 147* 1 005 1 005 1525/24 trvalý travní porost 147* 5 5 1525/25 trvalý travní porost 10002** 1 674 1 674 1525/26 trvalý travní porost 147* 196 196 1525/27 trvalý travní porost 147* 584 584 1525/28 trvalý travní porost 545 397 397 Celkem 18 475 Pozn.: * Vlastnické právo Česká republika, právo hospodařit s majetkem státu Jihomoravské státní lesy, Brno, Jezuitská 13/11, Brno-město, 602 00 Brno. ** Vlastnické právo Česká republika, právo hospodařit s majetkem státu Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Žižkov, 130 00 Praha 3. Ochranné pásmo: Katastrální území 795674 Žebětín Ochranné pásmo není vyhlášeno, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma lesní pozemky vodní plochy Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha trvalé travní porosty 1,8475 orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 1,8475 OP plocha v ha Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok neplodná půda ostatní způsoby využití ZCHÚ plocha v ha 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne 4
chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: ne ne ne ne Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany v přírodní památce Augšperský potok je dle vyhlašovacího předpisu ekologicky významný krajinný prvek, zachovalý meandrující tok s přirozenými lučními porosty. Lokalita je významná jako hnízdiště ohrožených druhů ptactva a místo rozmnožování obojživelníků. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy Nejsou předmětem ochrany. B. druhy Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu ROSTLINY výskyt zejména v olšině pod hrázkou, po které vede bradáček vejčitý * C4a lesní cesta, jednotlivé výskyty i na východním okraji (Listera ovata) přírodní památky Pozn.: * Veselý, P., et al. Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PP Augšperský potok. Stupeň ohrožení: 1, 2, 3 druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; C1, C2, C3 popř. C4a a C4b druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené popřípadě vzácnější taxony vyžadující další pozornost a vzácnější taxony s chybějícími údaji dle červeného seznamu cévnatých rostlin, údaj o stupni ohrožení převzat z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012). C. útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany. 5
1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany. 1.9 Cíl ochrany Hlavním cílem ochrany území je obnovení a udržení podmínek pro existenci meandrujícího toku s přirozenými lučními porosty. Obrázek 1: Louku plíživě pohlcují dřeviny 6
2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Maloplošné zvláště chráněné území Augšperský potok bylo vyhlášeno nedaleko Masarykova automobilového závodního okruhu asi 1,7 km jihozápadně od středu městské části Brno- Žebětín v roce 1989. Střed lokality má geografické souřadnice 49 11' 48" N, 16 28' 07 "E, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 330 356 m. (Mackovčin, et al. 2007) Území tvoří zejména vlhké a při vydatnějších deštích zaplavované louky v nivě Augšperského potoka. Potok zde přirozeně a mělce meandruje a jeho živinami bohaté bahnité náplavy byly zřejmě po staletí využívány jako louky. Mapa stabilního katastru z první poloviny 19. století v území takové užívání věrohodně dokládá. Ale luční porosty jsou patrné již na prvním vojenském mapování z druhé poloviny 18. století. Obrázek 2: Při přívalových deštích bývá lokalita zaplavena vodou (4. 8. 2014, foto P. Veselý) Takové louky byly sečeny na seno a v podzimních měsících vypalovány a možná i v otavě přepásány. Intenzita sečení se však začátkem 20. století snižovala a v první polovině 80. let kosení na lokalitě zcela ustalo. Došlo tak k porušení po staletí trvající kontinuity užívání a louky začaly zarůstat. Ochranářský management zde začal působit až ve druhé polovině 90. let 20. století a po 20 letech tak navázal na dřívější obhospodařování. Bohužel ani ochrana přírody nedokázala louky každoročně vykosit. Na základě provedeného botanického průzkumu (více viz Veselý, et al., 2014) se zdá, že některé druhy rostlin dříve na lokalitě 7
rozšířené na tento stav reagovaly negativně a v území již nerostou. Jedná se například o prstnatec májový nebo hadilku obecnou. Luční porosty jsou dnes tvořeny mozaikou vysokých ostřic na vlhčích místech, travino-bylinných společenstev mezofilních stanovišť (s psárkou, srhou a kakostem lučním) a společenstev sycených suchomilnějšími druhy jako je např. bedrník obecný nebo svízel syřišťový. Začátkem podzimu zdejší louku zdobí záplava bledě fialových květů ocúnu jesenního. Obrázek 3: Na leteckém snímku z 50. let 20. století je louka dobře patrná 2 Louka je členěna porosty olšin a lemována dubohabřinami. Dřeviny plíživě pohlcují louku. V lesním plášti jsou bohatě zastoupeny keře. Roste zde například trnka, krušina olšová, bez černý, svída krvavá, kalina obecná a líska obecná. V podrostu dřevin se uplatňují hajní druhy jako je lilie zlatohlavá, vraní oko čtyřlisté nebo kostival hlíznatý. Na místech bohatých na živiny roste například kopřiva dvoudomá nebo bršlice kozí noha. Z regionálního hlediska je významný výskyt olše šedé a ptačince mokřadního, druhů, které sem sestoupily z vyšších poloh. Z významných druhů zde přežívá nenápadná orchidej bradáček vejčitý, který je v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) označen jako vzácnější druh vyžadující další pozornost (C4a) a je chráněn stejně jako všechny ostatní naše orchideje úmluvou CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). 2 Zdroj: Kontaminovaná místa. Dostupné z: <http://kontaminace.cenia.cz/>. CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010, MO ČR 2009. 8
Obrázek 4: Výřez mapy stabilního katastru z první poloviny 19. století 3 Během entomologického průzkumu v roce 2014 byl v PP Augšperský potok zjištěn výskyt celkem 651 druhů hmyzu ze sledovaných skupin. Význam PP pro ochranu hmyzu na regionální úrovni tkví v tom, že se jedná o jednu z mála ploch vlhkých luk v širším okolí Brna, kde jinak zcela převládají lesy a orná půda, a sítí chráněných území jsou z nelesních biotopů podchycena především stanoviště suchých stepních trávníků. (Malenovský, 2014) Na území přírodní památky byl v roce 2014 zjištěn výskyt 25 druhů denních motýlů (Papilionoidea a Hesperioidea). Z pohledu ochrany přírody je významný zejména výskyt celorepublikově ustupujícího perleťovce prostředního, vázaného tady na lesní okraje. Z dalších, dosud relativně hojných, ale biotopově vyhraněných druhů denních motýlů se zde vyskytuje např. perleťovec stříbropásek (ve velmi početné populaci), hnědásek jitrocelový, na nejsušších osluněných partiích luk bělásek hrachorový, na vlhkých zarůstajících nekosených vysokobylinných částech se šťovíky ohniváček černočárný a ohniváček černoskvrnný a na keřích vrby jívy na okrajích luk se vyvíjejí housenky batolce duhového. Z jiných indikačně významných skupin motýlů zde byly zaznamenány např. vřetenuška obecná, vřetenuška komonicová, přástevník kostivalový a přástevník hluchavkový. Z nepůvodních invazních druhů hmyzu byly v PP Augšperský potok zjištěni křísek Japananus hyalinus (na javoru babyce), pidikřísek Eupteryx decemnotata (na mátě 3 Zdroj: ÚAZK Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Žebětín. Dostupné z: <http://archivnimapy.cuzk.cz/com/3637-1/3637-1-005_index.html>. Zeměměřický úřad 2011. 9
dlouholisté), slunéčko východní a lesknáček Glischrochilus quadrisignatus. (Malenovský, 2014) Z obratlovců se v území v kalužích rozmnožují skokan hnědý (Mackovčin, et al., 2007), dále se zde vyskytují užovka obojková, slepýš křehký a ještěrka obecná (Matuška, 2005). Obrázek 5: Výřez mapy 2. vojenského mapování (1836 1852) 4 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Název druhu lilie zlatohlavá (Lilium martagon) batolec duhový (Apatura iris) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ * ** běžný** Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ROSTLINY 3 C4a 3 2 Kategorie podle oborových červených seznamů ŽIVOČICHOVÉ Popis biotopu druhu, další poznámky v podrostu dubohabřin v okolí lokality housenky tohoto motýla vázány na vrby jívy běžný druh motýla vázaný na ruderální zarůstající nekosené vlhké lokality se šťovíky 4 Zdroj: Prohlížení Národní geoportál INSPIRE. Dostupné z: <http://geoportal.gov.cz/web/guest/map>. ČÚZK, CENIA. 10
Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nezjišťováno Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Kategorie podle oborových červených seznamů Popis biotopu druhu, další poznámky ještěrka obecná všechny typy krajiny kromě velehor, (Lacerta agilis) # 2 NT v ČR běžný druh (Zich, 2015) slepýš křehký nezjišťováno listnaté i jehličnaté lesy, většinou (Anguis fragilis) 2 LC ve vlhkých oblastech, ukrývá se pod kameny či v listí (Zich, 2015) užovka obojková nezjišťováno žije hojně u větších vodních ploch, (Natrix natrix) # avšak vyskytuje se i daleko od vody, nejčastěji však v bažinatých 3 LC oblastech; velmi pohyblivá, ráda plave a potápí se, nešplhá tak dobře jako její příbuzná užovka podplamatá (Zich, 2015) Pozn.: * Veselý, P., et al. Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PP Augšperský potok. ** Malenovský, I. Zpráva o výsledcích entomologického inventarizačního průzkumu Přírodní památky Augšperský potok (k.ú. Žebětín, Brno-město). # Matuška, P. Plán péče o přírodní památku Augšperský potok na období 2006 2015. Kategorie ohrožení: 1, 2, 3 druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; C1, C2, C3 popř. C4a a C4b druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené popřípadě vzácnější taxony vyžadující další pozornost a vzácnější taxony s chybějícími údaji dle červeného seznamu cévnatých rostlin, důvod klasifikace (podkategorie) pro druhy kriticky a silně ohrožené: r vzácnost, t trend (mizení), b kombinace vzácnosti i trendu (důvod smíšený); údaj o stupni ohrožení a důvodu převzat z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012); CR, EN, VU, NT, LC druhy kriticky ohrožené, ohrožené, zranitelné, téměř ohrožené a málo dotčené dle červeného seznamu bezobratlých nebo obratlovců, údaj o stupni ohrožení převzat z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky: Bezobratlí (Farkač, et al., 2005) nebo z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky: Obratlovci (Plesník, et al., 2003). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody území chráněné v kategorii přírodní památka. V území v minulosti proběhlo kosení travních porostů a redukce dřevin (viz také předchozí kapitola). b) lesní hospodářství v území lesnické hospodaření neprobíhá. Lesy obklopují přírodní památku (jsou v jejím OP). c) zemědělské hospodaření území je součástí po staletí pravidelně kosených mokřadních luk. d) myslivost území je součástí honitby Popůvky (označení CZ6216106002). V území je umístěn myslivecký posed, díky kterému je možné snižovat stavy přemnožené zvěře, avšak krmivo kladené na kraji přírodní památky k nalákání zvěře s sebou přináší nežádoucí živiny a nepůvodní druhy rostlin. O tomto problému je třeba jednat s místním mysliveckým sdružením a nalézt přijatelné řešení. e) rekreace a sport kolem vlastního chráněného území v jeho ochranném pásmu vede turisticky značená stezka. Současná návštěvnost nemá na vlastní území negativní vliv. 11
Obrázek 6: Myslivecký zásyp na kraji louky a šířící se ruderalizace 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Souvisejícím plánovacím dokumentem je Územní plán města Brna z roku 1994 (právní stav zobrazovaného ÚPmB je zpracován k datu 9. 6. 2015, druh funkční plochy nestavební volná, funkce plocha krajinné zeleně) a dále Plán péče o přírodní památku Augšperský potok na období 2006 2015 (Matuška, P.) z roku 2005. Souvisejícími správními rozhodnutími a právními předpisy je Vyhláška, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor Augšperský potok, z roku 1989. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Pozemky určené k plnění funkcí lesa v chráněném území nejsou. 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody V území nejsou útvary neživé přírody předmětem ochrany. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Území bylo rozděleno na dvě dílčí plochy. 12
Popis dílčích ploch a objektů Označení dílčí plochy Výměra (ha) Vymezení dílčí plochy Vegetační charakteristika dílčí plochy plocha č. 1 1,119 louka Luční porosty jsou dnes v PP tvořeny mozaikou vysokých ostřic na vlhčích místech, travino-bylinných společenstev mezofilních stanovišť (s psárkou, srhou a kakostem lučním) a společenstev sycených suchomilnějšími druhy jako je např. bedrník obecný nebo svízel syřišťový. plocha č. 2 0,728 porosty dřevin V lokalitě jsou olšiny s ptačincem mokřadním a olší šedou, které plíživě pohlcují louku. Dále jsou tu porosty dřevin na obdobných ekotopech s nepůvodním smrkem. Z významných druhů zde přežívá nenápadná orchidej bradáček vejčitý. Samotná louka je lemována porosty dubohabřin, v jejichž plášti jsou bohatě zastoupeny keře. Roste zde například trnka, krušina olšová, bez černý, svída krvavá, kalina obecná a líska obecná. V podrostu dřevin v území i v okolí se uplatňují hajní druhy jako je lilie zlatohlavá, vraní oko čtyřlisté nebo kostival hlíznatý. Na místech bohatých na živiny roste například kopřiva dvoudomá nebo bršlice kozí noha. Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Zhodnocení dosavadních výsledků Luční části PP byly od roku 1984 pravidelně sečeny, poté došlo k přerušení péče. V posledním období (přibližně od roku 2000) jsou louky každoročně koseny a z území byly odstraněny některé dřeviny způsobující nadměrné zastínění. Potenciálním problémem je eutrofizace vody přitékající z prostoru automotodromu (Matuška, 2005, Mackovčin, et al., 2007). V území v současnosti probíhá mozaiková seč s ponecháním nepokosených fragmentů a dále redukce dřevin. Závěry pro další postup Z hlediska zajištění hlavních předmětů ochrany, tj. luk a na ně vázaných zvláště chráněných druhů, je nezbytné nastolit a pravidelně vykonávat odpovídající management. Nejlépe by zřejmě působila pravidelná seč (může být prováděna i lehkým traktorem, biomasa musí být odvezena z lokality) v kombinaci s odstraňováním náletů keřů a veškerých nepůvodních dřevin. V tomto konkrétním případě by měla být louka sečena 2 ročně a případně by mohla být v podzimních měsících vypásána (včetně okrajů sousedních lesních porostů). Seč by však neměla probíhat naráz na celé ploše PP (mezi termíny seče by mělo být rozpětí např. měsíc). Hmyz v případě kompletní seče celé lokality nemá dostatek potravy. Z entomologického pohledu by bylo dále vhodné na lokalitě zachovat i malé plochy sukcesně pokročilejší nitrofilní vegetace, které by byly sečené podle potřeby méně často. Takové porosty by se mohly ponechat v horní části území, kde není možné přijet traktorem. Zde by se kosilo např. mozaikovitě ručně. Travní porosty s nahromaděnou stařinou je vhodné po částech vypálit nejlépe v zimním období za mrazu (nezbytná je spolupráce s botanikem a zoologem). Vypalování je vhodné provádět na stejné ploše maximálně jedenkrát za tři až čtyři roky a v jednom roce by celkově neměla tato plocha přesáhnout 20 % rozlohy území. 13
Obrázek 7: Olšiny s podrostem nepůvodní netýkavky malokvěté Dále je potřeba redukovat dřeviny. Pro udržení lučních enkláv je nezbytné odstraňování dřevin, které ze stran plíživě pohlcují louku. Dále se zdá, že pro podporu druhové diverzity je důležitý prosvětlený a osluněný lesní lem s pestrou škálou druhů rostlin. Při prosvětlování je vhodné se zaměřit na běžné druhy dřevin a naopak ponechat vzácnější druhy. Na okraji lesních porostů (mimo travní porosty) je možné ponechat několik padlých starých kmenů stromů nejlépe na osluněných místech (rozkládající se dřevo je důležité pro různé druhy saproxylických druhů hmyzu, ale i hub). Obrázek 8: Rozkládající se dřevo je substrátem pro saproxylické druhy hmyzu a hub Žádoucí je ponechat část porostu olše šedé. Vhodné se jeví podpoření jejího zmlazení v porostech s příměsí smrku v nejníže po proudu položených partiích lokality. Olšové porosty by se měly postupně zmenšovat a měly by tvořit neostré přechody s loukou. Žádoucí by zde byla seč prováděná nepravidelně v okrajích olšin. Některé olše či skupinky by pak mohly být postupně uvolňovány z porostů a ponechány solitérně stát na louce. Potok by měl i nadále volně meandrovat. Stavba mělké tůně (periodicky zaplavovaná terénní deprese) je možná v dolní části přírodní památky. Ve spodní části lokality se nachází stará skládka (pneumatiky a stavební odpad), kterou by bylo vhodné odstranit. 14
Obrázek 9: Porosty s dominantními smrky v nejníže položené části někdejší louky 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Režim managementu lokality lze vést dostatečně citlivě tak, aby k zásadním kolizím ochranářských zájmů nedocházelo. Pokud by však taková situace v budoucnu nastala, je třeba chápat jako prioritu společenstva a druhy, které jsou hlavním předmětem ochrany, dále pak další významné druhy a fenomény. 15
3 Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní plochy Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky kosení podmáčených luk v nivě Augšperského potoka 2 ročně 1 ročně menší traktor V; VIII IX biomasu do týdne odstranit, nesekat celou plochu naráz (týdenní i delší rozestupy při seči jsou vítány s ohledem na hmyz, vhodné je vynechat neposekané části, které se s měsíčním odstupem posekají); menší části výše proti proudu, kde není možné zajet traktorem, je vhodné sekat ručně a méně často a především v rozdílných termínech než zbytek lokality (přičemž tady nemusí dojít ke každoročnímu sekání management vhodný pro hmyz) Typ managementu odstraňování geograficky nepůvodních smrků Vhodný interval postupně Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře motorová pila Kalendář pro management IX XI Upřesňující podmínky postupné prosvětlování porostu a podpora olše šedé a dalších stanovištně a geograficky odpovídajících druhů Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky odstranění skládky jednorázově ruční nářadí redukce dřevina a prosvětlování porostů motorová pila IX XI udržování lučních porostů bez náletu a prosvětlování lesního lemu pro podporu podrostu bylin a na ně vázaných druhů hmyzu; prosvětlování musí být citlivě provedeno, aby nedošlo k rozvoji nežádoucích druhů (ostružiník, atd.); dřevo by mělo být odstraněno včetně větví z lokality pryč až na několik kmenů, které by měly zůstat mimo louku na prosvětlených místech na okraji porostů dřevin (podpora saproxylických druhů hmyzu a hub) Typ managementu vypalování travino-bylinných společenstev Vhodný interval 1 za 3 roky (max. 20 % území za rok) Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře sirky, zapalovač, lopata, voda, plynový hořák Kalendář pro management XII II Upřesňující podmínky po částech vypalovat místa s nahromaděnou biomasou 16
Typ managementu pastva otavy, čerstvě redukovaných dřevinných porostů a přilehlých okrajů lesa Vhodný interval 1x ročně Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře kráva, kůň, případně i několik ovcí a koz s pastevcem Kalendář pro management VIII-X Upřesňující podmínky pastva otavy by vítaným způsobem přispěla k ochuzování lokality o nadměrné množství živin; v čerstvě redukovaných porostech dřevin by se výrazně potlačily výmladky; v lesních lemech by došlo k omezení podrostu dřevin a žádoucímu prosvětlení; obecně by taková pastva vedla k podpoře diverzity stanovišť a druhů b) péče o ochranářsky významné rostliny (zpracováno dle Veselý, et al., 2014) Péče o jednotlivé druhy musí vyplývat především z péče o biotopy, ve kterých daný druh roste. Pro zdejší lokalitu byla určujícím vlivem po staletí pastva. Ta by se měla v lokalitě postupně obnovit. Bradáček vejčitý (Listera ovata) vyskytuje se zejména v olšině pod hrázkou, po které vede lesní cesta. Jednotlivé výskyty jsou i na východním okraji PP. Zásady managementu: Pro zlepšení stavu populace by bylo vhodné odstranění nízkých keřů, zejména ostružiníku. Obrázek 11: Bradáček vejčitý (foto P. Veselý) 17
Lilie zlatohlavá (Lilium martagon) výskyt na okrajích PP při přechodu do dubohabřin a dole pod hrázkou spolu s bradáčkem vejčitým. Zásady managementu: Současný stav managementu je uspokojivý, prosvětlení porostů by jí zřejmě prospělo. Obrázek 12: Lilie zlatohlavá Olše šedá (Alnus incana) výskyt je pozoruhodný tím, že se jedná o druh podhorských olšin, zde rostoucí ovšem na nížinné lokalitě. Zásady managementu: Současný stav managementu je příznivý. c) management nepůvodních, nežádoucích a invazních rostlin V území se šíří invazní netýkavka malokvětá, která místy vytláčí původní netýkavku nedůtklivou. Management se nestanovuje, i když by se dalo uvažovat o jejím potlačování pravidelnou sečí. d) péče o živočichy Péče o jednotlivé druhy musí vyplývat především z péče o společenstva, ve kterých daný druh žije. Hmyz (zpracováno dle Malenovský, 2015): Nejdůležitějším stanovištěm pro ochranu přírody na lokalitě a zároveň i stanovištěm zřejmě nejcitlivějším na sukcesní změny jsou otevřené plochy luk, a to jejich suché i vlhké partie. Ty jsou soustředěny do dvou úzkých enkláv v severozápadní a jihovýchodní části lokality. Ideálním způsobem obhospodařování z pohledu hmyzu by pravděpodobně byla mozaiková ruční seč provedená alespoň ve dvou termínech (v rozmezí od května do července) s tím, že v každém z nich by byla posečena jen část lokality a zbytek by zůstal neposečený do dalšího termínu seče ve stejném roce většina lučních ploch by tedy měla být každým rokem jednou posečena a zároveň by nikdy neměla být posečena celá plocha PP naráz během jednoho krátkého intervalu (mezi termíny seče musí být rozpětí např. měsíc). Pro vegetaci aluviálních luk se vzhledem k produktivitě těchto stanovišť někdy doporučují dvě seče do roka, dvojnásobná seč v jednom roce, zejména pokud by byla provedená na celé ploše 18
lučních enkláv, by však mohla mít na vzácné druhy hmyzu výrazně negativní účinek (případnou nutnost druhé seče je tedy vhodné zvážit zejména vzhledem k razantnějšímu potlačení sukcese nebo případné ochraně vzácných druhů rostlin, které by ji naopak vyžadovaly, a pokud bude nutná, tak ji provádět jen maloplošně). Dále by zřejmě bylo vhodné na lokalitě zároveň zachovat i malé plochy sukcesně pokročilejší nitrofilní vysokobylinné vegetace, které by byly sečené podle potřeby jen jednou za čas část zajímavých druhů v PP je vázána např. na vysoké porosty máty dlouholisté nebo šťovíků tato vegetace by ale plošně rozhodně neměla převážit a její plocha by se oproti současnému stavu neměla zvětšovat. Zajímavým maloplošným stanovištěm vhodným k občasnému udržování je též v blízkém okolí Brna vzácný devětsilový lem potoka zachovaný ve střední části území. Rovněž je vhodné na lokalitě ponechat zhruba ve stávajícím rozsahu i fragmenty olšových luhů, které žádnou aktivní údržbu nepotřebují ani v tomto případě by se ale jejich rozloha neměla zvyšovat na úkor bezlesých lučních enkláv. Po usušení sena po seči je nutné jej z lokality odstranit a nenechávat dlouhodobě ležet. Mnoho druhů hmyzu zjištěných v PP je vázáno na lesní lemy a různé druhy dřevin, zejména na po větší část dne osluněném východním lesním okraji přírodní památky. Na druhou stranu je zjevně potřeba jednou za čas udržovat okraj lesa v mezích, tzn. vymýtit dřeviny expandující do lučních ploch, které jsou jinak velmi úzké a vzhledem k jejich poloze v údolí hrozí i jejich zastínění. Při případných prořezávkách by bylo vhodné postupovat citlivě a zachovat současnou vysokou diverzitu druhů dřevin (tj. nevymýtit z lokality lokálně vzácnější druhy dřevin, které představují hostitelské rostliny pro některé vzácné druhy hmyzu, např. osiky, jabloň, jívy, solitérní jedince olše lepkavé apod.). Vzhledem k malé rozloze lučních enkláv by na lokalitě neměly dlouhodobě zůstávat ležet hromady odtěženého klestí nebo skládky dřeva, na druhou stranu je možné doporučit ponechání případně padlých starých kmenů stromů s rozkládajícím se dřevem na osluněných okrajích luk jeden takový padlý dub, který skýtal vhodný mikrohabitat pro některé vzácné druhy saproxylického hmyzu, byl bohužel z lokality odstraněn během léta 2014. Dlouhodobé přežívání některých druhů denních motýlů (např. perleťovec prostřední) a saproxylických brouků na lokalitě bude pravděpodobně závislé zejména na hospodaření v okolních lesích mimo vlastní chráněné území, tj. permanentní existenci raně sukcesních ploch pasek s osluněným bylinným patrem a dostatkem mrtvého dřeva. V ideálním případě by bylo vhodné sladit lesní hospodaření v okolí s ochranou hmyzu v přírodní památce. Do budoucna je rovněž žádoucí zachovat koryto potoka v PP neregulované, přirozeně meandrující, bez povodňových hrází apod. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Navrhované zásahy a činnosti viz kapitola 3.1.1. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Vhodné by bylo postupně odstranit veškeré stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny (např. smrk ztepilý). Prosvětlování lesního lemu pro podporu podrostu bylin a na ně vázaných druhů musí být citlivě provedeno, aby nedošlo k rozvoji nežádoucích druhů (ostružiník, atd.). Dřevo by mělo být odvezeno (včetně větví) z lokality. Několik kmenů by mohlo zůstat mimo louku na prosvětlených místech na okraji porostů dřevin (podpora saproxylických druhů hmyzu i hub). 19
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v terénu označeno dle příslušné vyhlášky. Vhodné by bylo obnovit informační tabuli u vstupu do území. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území a okolí Vhodné by bylo zjednodušení nepřehledného členění pozemků v území. Například sloučením pozemků dle vlastníka a kultury. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Zvláště chráněné území nemá přednostně sloužit k rekreačnímu a sportovnímu využívání, spíše je třeba klást akcent na vzdělávací a vědecké účely. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území již nyní slouží svou kulturně-osvětovou funkcí pro poznávání krajiny, vegetace a jednotlivých druhů. Slouží i specialistům biologům pro různé studie. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území - Sledovat vývoj území v souvislosti s prováděným managementem každý rok a podrobnější průzkum opakovat v intervalu 5 let. 20
4 Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy informační tabule 23 000,- odstranění náletů zarůstajících louku 25 000,- obnova značení 10 000,- odstranění skládky 10 000,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 68 000,- Opakované zásahy kosení traktorem včetně odvozu hmoty 15 000,- 150 000,- ruční kosení včetně likvidace hmoty* 8 000,- 40 000,- prosvětlování porostů 10 000,- 100 000,- tvorba tůně dle potřeby vypalování* 10 000,- 50 000,- pastva* 30 000,- 150 000,- Opakované zásahy celkem (Kč) 490 000,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ---------- 558 000,- Pozn.: * Nebude probíhat každoročně. Uvedené ceny vychází z Nákladů obvyklých opatření Ministerstva životního prostředí, 2015 a jsou pouze orientační. Ceny jsou uvedeny bez DPH. 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.2.1 Literatura a internetové zdroje AOPK ČR. Zvláště chráněná území ( 14): PP Augšperský potok [online]. [cit. 2015-10- 14]. Dostupné z WWW: <http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame& SHOW_ONE=1&ID=1449>. CENIA. Vítejte Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010 2015, [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: <http://geoportal.gov.cz/web/guest/home>. CENIA. Kontaminovaná místa [online]. 2009, 2010 [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: <http://kontaminace.cenia.cz/>. Český úřad zeměměřický a katastrální. Zeměměřický úřad. Archivní mapy [online]. 2015, [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: <http://archivnimapy.cuzk.cz/>. FARKAČ, Jan, KRÁL, David, ŠKORPÍK, Martin. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Bezobratlí. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2005. 760 s. ISBN 80-86064-96-4. 21
GRULICH, Vít. Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání. Preslia, 2012, vol. 84, p. 631 645. ISSN 0032-7786. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 1. Travinná a keříčková vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 528 s. ISBN 978-80-200-1462-7. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2010. 524 s. ISBN 978-80-200-1769-7. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 3. Vodní a mokřadní vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 828 s. ISBN 978-80-200-1918-9. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 4. Lesní a křovinná vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 552 s. ISBN 978-80-200-2299-8. CHYTRÝ, Milan, KUČERA, Tomáš, KOČÍ, Martin, et al. (eds.). Katalog biotopů České republiky. 2. vyd. Praha: AOPK ČR, 2010. 445 s. ISBN 978-80-87457-02-3. KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. MACKOVČIN, Peter, et al. Brněnsko: Chráněná území ČR, svazek IX. Praha: AOPK ČR, 2007. 932 s. ISBN 978-80-86064-66-6. MATUŠKA, Petr. Plán péče o přírodní památku Augšperský potok na období 2006 2015. 2005. 8 s. + 8 s. příloh. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí). MALENOVSKÝ, Igor. Zpráva o výsledcích entomologického inventarizačního průzkumu Přírodní památky Augšperský potok (k.ú. Žebětín, Brno-město). Brno: 2014. 55 s. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí). Österreichisches Staatsarchiv. Historical Maps of the Habsburg Empire. [online]. 2014, [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: <http://mapire.eu/en/>. PLESNÍK, Jan, HANZAL, Vladimír, BREJŠKOVÁ, Lucie. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2003. 183 s. ISBN 80-86064-33-6. Pokyn náměstka ministra a ředitele sekce 600 Ministerstva životního prostředí k používání osnovy Plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma při zpracování plánů péče o tato zvláště chráněná území. Věstník Ministerstva životního prostředí, březen 2009, roč. XIX, č. 3, s. 29 50. Dostupný také z WWW: <http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/ D380C6919554E871C1257577004334A9/$file/OVV-Vestnik_03-2009.pdf>. ISSN 0862-9013. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Katalog mapových informací [online]. 2015, aktualizováno 15. 6. 2015 13:28 [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: <http://www.uhul.cz/mapy-a-data/katalog-mapovych-informaci>. Úplné znění: Životní prostředí. Číslo 1102. Ostrava: Sagit, 2015. 688 s. ISBN 978-80- 7488-133-6. VESELÝ, Pavel, et al. Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PP Augšperský potok. 2014. 32 s. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí). ZICHA, Ondřej. (ed.) BioLib: Biological Library [online]. 1999 2015, [cit. 2015-09-2]. Dostupné z WWW: <http://www.biolib.cz/>. 4.2.2 Mapové podklady a WMS Mapové přílohy plánu péče byly vytvořeny v GIS, jako podklad byly použity zdroje uvedené níže. Mapy jsou v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv. 22
Katastrální mapy, poskytovatel ČÚZK; Layer Name: WMS Katastralni mapy, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp?, Service Name: WMS Katastralni mapy. Ortofoto, poskytovatel ČÚZK; Layer Name: Prohlížecí služba WMS - Ortofoto, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://geoportal.cuzk.cz/wms_ortofoto_pub/ WMService.aspx?, Service Name: Prohlížecí služba WMS - Ortofoto. Základní mapa 1 : 50 000, poskytovatel ČÚZK; Layer Name: Prohlížecí služba WMS - ZM 50, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://geoportal.cuzk.cz/ WMS_ZM50_PUB/ WMService.aspx?, Service Name: Prohlížecí služba WMS - ZM 50. 4.3 Seznam zkratek používaných v plánech péče agg. agregát, skupina podobných druhů AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky as. asociace cf. confer, srovnej, přibližné určení č. j. číslo jednací ČK Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5. díl. Vyšší rostliny det. determinaci provedl DP dobývací prostor EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém HS honební společenstvo JMM Jihomoravské muzeum ve Znojmě juv. juvenil KN katastr nemovitostí k. ú. katastrální území KÚ JmK Krajský úřad Jihomoravského kraje LČR Lesy České republiky, s. p. leg. nalezl LHC lesní hospodářský celek LHO lesní hospodářské osnovy LHP lesní hospodářský plán LV list vlastnictví MS myslivecké sdružení MZ herbář JMM n. l. našeho letopočtu NDOP nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR not. zapsal OP ochranné pásmo OPRL Oblastní plán rozvoje lesa p. č. parcelní číslo PK pozemkový katastr PO ptačí oblast PP přírodní památka PR přírodní rezervace př. n. l. před naším letopočtem rev. revizi provedl sect. sekce 23
s. l. sensu lato, v širším smyslu SLT soubor lesních typů sp. species, druh určený pouze do rodu spp. různé druhy jednoho rodu SPR státní přírodní rezervace ssp. subspecie, poddruh s. str. sensu stricto, v užším smyslu subsp. poddruh Ú. l. úřední listina var. varieta WMS webová mapová služba ZCHÚ zvláště chráněné území ZO ČSOP základní organizace Českého svazu ochránců přírody S, J, V, Z orientace ke světovým stranám a jejich kombinace 4.4 Zpracovatelé plánu péče Mgr. Zuzana Němcová zpracování textu a mapové výstupy. Ing. Radomír Němec terénní a odborná část plánu péče a zpracování textu. zuzana.nemec@gmail.com Zpracováno v roce 2015. Autoři plánu péče děkují za konzultace a písemná a ústní sdělení Mgr. Janu Černému a JUDr. Mgr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D. Na titulní straně: Pohled na přírodní památku. Autorem fotografií v plánu péče je Radomír Němec, pokud není uvedeno jinak. 4.5 Seznam obrázků Obrázek 1: Louku plíživě pohlcují dřeviny... 6 Obrázek 2: Při přívalových deštích bývá lokalita zaplavena vodou (4. 8. 2014, foto P. Veselý)... 7 Obrázek 3: Na leteckém snímku z 50. let 20. století je louka dobře patrná... 8 Obrázek 4: Výřez mapy stabilního katastru z první poloviny 19. století... 9 Obrázek 5: Výřez mapy 2. vojenského mapování (1836 1852)... 10 Obrázek 6: Myslivecký zásyp na kraji louky a šířící se ruderalizace... 12 Obrázek 7: Olšiny s podrostem nepůvodní netýkavky malokvěté... 14 Obrázek 8: Rozkládající se dřevo je substrátem pro saproxylické druhy hmyzu a hub... 14 Obrázek 9: Porosty s dominantními smrky v nejníže položené části někdejší louky... 15 Obrázek 11: Bradáček vejčitý (foto P. Veselý)... 17 Obrázek 12: Lilie zlatohlavá... 18 24
5 Obsah 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ... 3 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ... 3 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ... 3 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA... 4 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI... 4 1.6 KATEGORIE IUCN... 5 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ... 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav... 5 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL NEBO PO, SE KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU... 6 1.9 CÍL OCHRANY... 6 2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY... 7 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ... 7 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI... 11 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY... 12 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH... 12 2.4.1 Základní údaje o lesích... 12 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody... 12 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích... 12 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP... 13 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE... 15 3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ... 16 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ... 16 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 16 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 19 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ... 19 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU... 20 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ A OKOLÍ... 20 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ... 20 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ... 20 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ... 20 4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE... 21 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ)... 21 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ... 21 4.2.1 Literatura a internetové zdroje... 21 4.2.2 Mapové podklady a WMS... 22 4.3 SEZNAM ZKRATEK POUŽÍVANÝCH V PLÁNECH PÉČE... 23 4.4 ZPRACOVATELÉ PLÁNU PÉČE... 24 4.5 SEZNAM OBRÁZKŮ... 24 5 OBSAH... 25 6 SEZNAM PŘÍLOH... 26 25
6 Seznam příloh Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Tabulka T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2a Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M2b Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma nad leteckým snímkem Příloha M3 Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 Mapa zhodnocení současného stavu a plánovaných zásahů Textové přílohy: Příloha I Připomínky dotčených subjektů k návrhu plánu péče Příloha II Protokol o schválení plánu péče
Příloha T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče 1 1,119 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Luční porosty jsou dnes v PP tvořeny mozaikou vysokých ostřic na vlhčích místech, travino-bylinných společenstev mezofilních stanovišť (s psárkou, srhou a kakostem lučním) a společenstev sycených suchomilnějšími druhy jako je např. bedrník obecný nebo svízel syřišťový. Dlouhodobý cíl péče: Zachování biotopu sekaných mokřadních luk. doporučený zásah kosení podmáčených luk v nivě Augšperského potoka kosení je možné provádět lehkým traktorem; biomasu je nezbytné do týdne odstranit; nesekat celou plochu naráz (týdenní i delší rozestupy při seči jsou vítány s ohledem na hmyz; vhodné je vynechat neposekané části, které se s měsíčním odstupem posekají); menší části výše proti proudu, kde není možné zajet traktorem, je vhodné sekat ručně a méně často a především v rozdílných termínech než zbytek lokality (přičemž tady nemusí dojít ke každoročnímu sekání management vhodný pro hmyz). redukce dřevina udržování lučních porostů bez náletu a odstranění dřevin ze zanedbaných částí louky. vypalování travino-bylinných společenstev plochy s vrstvou stařiny je vhodné po částech vypálit; vypalování je vhodné provádět na stejné ploše maximálně jedenkrát za tři až čtyři roky a v jednom roce by celkově nemělo přesáhnout 20 % rozlohy celého území. pastva pastva otavy by vítaným způsobem přispěla k ochuzování lokality o nadměrné množství živin; v čerstvě redukovaných porostech dřevin by se výrazně potlačily výmladky, v lesních lemech by došlo k omezení podrostu dřevin a žádoucímu prosvětlení; obecně by taková pastva vedla k podpoře diverzity stanovišť a druhů; vítaná by byla extenzivní pastva jedné až dvou krav případně občasná pastva koní popř. 5 10 ovcí a koz (údaje pouze orientační), délku pastvy regulovat podle stavu porostu a průběhu počasí. tvorba tůně v dolní části PP. naléhavost termín provedení interval provádění 1 VII IX 2x ročně; v horní nedostupné části dle potřeby a s ohledem na hmyz 1 IX III jednorázově (na etapy) 2 X II dle potřeby (viz text) dle potřeby 3 IX 1 za 1 3 roky 3 - -
označení plochy název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče 2 0,728 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: V lokalitě jsou olšiny s ptačincem mokřadním a olší šedou, které plíživě pohlcují louku. Dále jsou tu porosty dřevin na obdobných ekotopech s nepůvodním smrkem. Z významných druhů zde přežívá nenápadná orchidej bradáček vejčitý. V podrostu dřevin v území i v okolí se uplatňují hajní druhy jako je lilie zlatohlavá, vraní oko čtyřlisté nebo kostival hlíznatý. Na místech bohatých na živiny roste například kopřiva dvoudomá nebo bršlice kozí noha. Dlouhodobý cíl péče: Likvidace smrku a podpora stanovištně a geograficky odpovídajících druhů; prosvětlování. doporučený zásah prosvětlování porostů a likvidace stanovištně nepůvodního smrku ve spodní části lokality nejníže po proudu by bylo vhodné postupně odstraňovat veškeré stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny, zejména smrk ztepilý; porost by se měl zvolna přeměnit na olšinu s odpovídající druhovou skladbou; žádoucí je podpořit zmlazení geograficky a stanovištně odpovídajících dřevin (rozhodně není vhodné zde nic vysazovat); rozsah porostů dřevin by se měl postupně spíše zmenšovat; je možné postupně při seči zajíždět do těchto porostů a vytvořit ekoton mezi vlastní loukou a porostem dřevin, který by měl být co možná nejrozvolněnější. odstranění skládky ve spodní části lokality pod hrázkou se nachází stará skládka (pneumatiky a stavební odpad), kterou by bylo vhodné odstranit; mohla by se zde zároveň instalovat informační cedule. pastva v porostech dřevin by pastva prováděná po redukci, prosvětlování a případné následné seči okrajů vedla k omezení podrostu dřevin; obecně by taková pastva podpořila diverzitu stanovišť a druhů; vítaná by byla extenzivní pastva jedné až dvou krav případně pastva koní, možná je pastva 5 10 ovcí a koz (údaje pouze orientační), délku pastvy regulovat podle stavu porostu a průběhu počasí. tvorba tůně v dolní části PP. naléhavost termín interval provedení provádění 1 IX XI dle potřeby 1 dle potřeby 3 IX 1 za 1 3 roky 3 - - Pozn.: Naléhavost stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1 zásah naléhavý (nutný pro zachování předmětu ochrany), 2 zásah vhodný, 3 zásah odložitelný.
Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území
Příloha M2a Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
Příloha M2b Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma nad leteckým snímkem
Příloha M3 Mapa dílčích ploch a objektů
Příloha M4 Mapa zhodnocení současného stavu a plánovaných zásahů