MAASAI ODYSSEY ODYSEA MASAJŮ BY VLADIA BAJEROVSKA PHOTOGRAPHER AND NARRATOR FOTOGRAF A VYPRAVĚČ

MAASAI ODYSSEY ODYSEA MASAJŮ BY VLADIA BAJEROVSKA PHOTOGRAPHER AND NARRATOR FOTOGRAF A VYPRAVĚČ

The warriors, the aristocrats, the lion killers, the herdsmen, the drinkers of blood and milk, and the carriers of tall spears. JOSEPH THOMSON 1858 1895 Válečníci, aristokrati, zabijáci lvů, pasáci, pijáci krve a mléka, a nosiči dlouhých oštěpů.

Contrary to expectations, the people of the Maasai endure... Přes veškeré očekávání, masajský lid přetrvává... I first met members of the Red Tribe in 2013. I remember that encounter well: regal bodies, easy smiles, intricate bead work and the cattle. I heard the story of Loita Hill the spiritual place where the Maasai laibon, or shaman, presides. S příslušníky Rudého kmene jsem se setkala poprvé v roce 2013. Dobře si to pamatuji: královské úsměvy, složité ozdoby z korálků, a jejich krávy. Slyšela jsem příběh o kopci Loita (Loita Hill) duchovním místě, kde panuje Laibon, šaman Masajů. My reason for coming wasn t for the ceremonies - they have been well documented in the past - or for curiosity about the laibon, or the land issues. What brought me, a photographer, to southern Kenya were the women working for the Red Tribe Project, and the children in the Maasai Academy. But what I wasn t prepared for was the impact they would have on me, or the unspoken stories I would see. Although Maasai culture might not be as secure as in the past, when they owned the land all the way from northern Kenya down to central Tanzania, when they were the strongest and most feared tribe in the all of East Africa, their pride is still apparent, despite what they ve lost. Nepřijela jsem kvůli slavnostem nebo obřadům ty už byly v minulosti dobře zdokumentovány. Nezajímalo mě ani poznat pravdu o Laibonu, ani současné spory o pozemky. Co mě zaujalo a přilákalo do jižní Keni, jako fotografku, byly ženy pracující na projektu Red Tribe (Rudý kmen) a děti z Masajské akademie. Ale na co jsem nebyla připravená, byl vliv, který na mě budou mít, a nevyslovené příběhy, které na vlastní oči zažiji. I když kultura Masajů není taková, jaká bývala v době, kdy jim patřila území od severní Keni až po střední Tanzanii, kdy byli nejsilnějším a nejobávanějším kmenem v celé východní Africe. Navzdory všemu, co ztratili, je jejich hrdost nadále patrná.

The unspoken stories... Nevyslovené příběhy... Both men and women love to adorn themselves with beaded jewellery. Besides beautifying themselves with it, it also plays a very important part in their society. Certain bead work patterns tell that a husband has passed away, or a child has been born or circumcised. Designs based on geographic location serve as passports within Maasai territory. The various tribes within Maasailand use their own colours and designs to differentiate themselves it forms part of their tribal identity. Over the years I ve been given beaded necklaces and bracelets by the Maasai women. This collection now tells a story of my personal journey with these exceptionally beautiful people. Jak muži, tak ženy milují zdobit se bižuterií dělanou z korálků. Sice se s ní zkrášlují, ale korálky také hrají velmi důležitou roli v jejich společnosti. Některé designy z korálků svědčí o tom, že zemřel manžel, narodilo se dítě nebo že bylo obřezáno. Designy založené na geografické poloze slouží jako cestovní pasy v rámci masajského území. Každý kmen má své vlastní barvy a designy, kterými se odlišuje - je to vlastně součást identity jednotilivých kmenů. Za ta léta mi masajské ženy darovaly hodně korálkových náhrdelníků a náramků. Z mé kolekce se teď také stal příběh o mé vlastní cestě mezi tyto mimořádně krásné lidi.

Inner beauty... Vnitřní krása... I haven t met one man or woman who thinks they have been unfortunately blessed with their looks. No matter how they appear: squint eyes, skew teeth, bad skin they perceive themselves as beautiful. As old Koko said: This is the way God created me and I m perfect in the Creation. I can t go and change that! I accept it. And that is their way. It is with this pride and belief in who they are that the women of the Red Tribe have stepped up to provide a bridge between the traditional and the modern. Keeping traditions alive while at the same time educating their youngsters to take their place in the modern world. Nesetkala jsem se zde ani s jedním mužem či ženou, kteří by nebyli přesvědčeni, že jsou požehnáni krásným vzhledem. A to bez ohledu na to, jak skutečně vypadají mžourající oči, zkosené zuby, či špatná pleť. Tací, jací jsou, vnímají sami sebe jako krásné. Stará Koko řekla: Takhle mě Bůh stvořil a ve Stvoření jsem dokonalý. Nemůžu to změnit! Přijímám to. A to je jejich způsob myšlení. Právě s touto hrdostí a vírou v to, jaké jsou, ženy Rudého kmene přistoupily k budování mostu mezi tradicí a moderní dobou. Udržují tradice a přesto vychovávají děti tak, aby zaujaly své místo v moderním světě.

CATTLE KRÁVY For the Maasai cattle hold a place in society comparable to that of gold in the West. An individual s herd carries enormous energy and importance in the minds of people, so much so that many myths and legends include cattle. For example: V masajské společnosti hrají krávy důležitou roli, srovnatelnou s významem zlata na Západě. Pro jednotlivce má v jejich myslích stádo obrovskou energii a význam, a to natolik, že o dobytku vzniklo mnoho mýtů a legend. Například: One day Enkai (God) called upon Maasinta and said to him: I want you to build a large enclosure, and when you have done so, come back and inform me. Maasinta, who was the first of the Maasai, went and did as he was instructed and then returning to Enkai, told him what he had done. Pleased, Enkai said to him: Tomorrow, very early in the morning, I want you to go and stand against the outside wall of your house for I will give you something called cattle. But when you see or hear anything, do not be alarmed. Keep silent. Very early the next morning Maasinta awoke and did as Enkai had instructed. He went to the outside wall of his house and waited for what was to be given to him by Enkai. Soon Maasinta heard the approaching sound of rolling thunder as Enkai released a long leather thong from Jednoho dne Enkai (Bůh) vyzval Maasintu a řekl mu: Chci, abys postavil velkou ohradu a až to uděláš, přijď mi to říci. Maasinta, jako první Masaj šel a udělal, co mu bylo nařízeno a pak se vrátil k Enkaii a řekl mu, co udělal. Potěšen, Enkai mu řekl: Zítra, velmi brzy ráno, chci, abys šel a postavil se u vnější zdi Tvého domku, já Ti dám něco, co se nazývá krávy. Ale až něco uvidíš nebo ulyšíš, nevyděs se. Buď velmi zticha. Druhý den velmi brzy ráno se Maasinta probudil a udělal to, co mu Enkai nařídil. Vyšel z domku ven, postavil se u zdi a čekal na to, co mu bude Enkaiem dáno. Brzy Maasinta zaslechl blížící se hřmění. Enkai z nebes stáhl dlouhý kožený řemen a krávy začaly po řemenu sestupovat dolů na Zemi do ohrady. Země se začala třást, div se Maasintův dům nesesypal. Maasinta strnul strachem, ale ani nešpitl, ani se nehnul.

One day Enkai (God) called upon Masinta and said to him... " Jednoho dne Enkai (Bůh) vyzval Maasintu a řekl mu...

CATTLE KRÁVY the heavens upon the earth and cattle descended down the thong into the enclosure. Violently the earth shook to the point that Maasinta s house nearly fell down. Maasinta was gripped with fear but did not make any sound nor did he make any movement. While cattle descended from the heavens Dorobo, a house-mate of Maasinta, was suddenly awoken from his sleep. In a state of confusion and panic he ran outside and upon seeing the countless cattle coming down the leather thong, he shouted Ayieyieyie!, for Dorobo was in a state of utter shock! Upon hearing this, Enkai quickly pulled back the thong. No more cattle descended from above and once again the earth fell silent. Thinking it was Maasinta who had cried out, Enkai said to him: Is it that these cattle are enough for you? So be it, for I shall never again do this for you, and therefore you had better love these cattle in the same way as I love you. It is for this reason that the Maasai love their cattle so dearly and believe that all cattle are theirs. Zatímco krávy sestupovaly z nebes, Dorobo, kamarád, který s Maasintou žil, se náhle probudil ze spánku. Zmaten, v panice vyběhl ven, a když spatřil, jak nesčetný dobytek sestupuje po koženém řemeni k Zemi, zařval Ajeajeaje!, protože Dorobo byl ve stavu naprostého šoku! Jak to Enkai zaslechl, stáhl řemen zpět do nebes. Už nesestoupila žádná další kráva a Země opět ztichla. Enkai, který si myslel, že to byl Maasinta, který křičel, mu řekl: Tak to už Ti stačí Ty víc krav už nechceš? Dobrá, tak už Ti nikdy takto nepomůžu. Proto měj rád tento dobytek, který máš, stejně jako miluji já Tebe. Proto Masajové tolik milují svůj dobytek a věří, že všechny krávy jim patří. PŘIZPŮSOBENO ZE ZÁPISKŮ NAOMI KIPURY ADAPTATION BASED ON THE WRITINGS OF NAOMI KIPURY

MAASAI LEGEND BIRTH OF THE TRIBES...and Enkai gave to his first child the gift of an arrow and said go out and be a hunter. and to his second, the gift of a hoe and said go out and dig the land and grow crops. While to his third child, Engai gave the gift of the stick and said go out and heard cattle... - ADAPTATION BASED ON THE WRITINGS OF NAOMI KIPURY

MASAJSKÁ LEGENDA ZROZENÍ KMENŮ... a Enkai dal svému prvnímu dítěti jako dar šíp a řekl: Běž do světa a staň se lovcem. Svému druhému daroval motyku a řekl: Běž do světa a kopej půdu a sázej. Zatímco svému třetímu dítěti daroval Enkai klacek a řekl: Běž do světa a pas dobytek. PŘIZPŮSOBENO ZE ZÁPISKŮ NAOMI KIPURY

THE MAASAI ACADEMY MASAJSKÁ AKADEMIE

Established in 2008 with the desire to see their children educated, Florence Simpano, Philip Keiwa, and Amos Nayla began the Maasai Academy to educate the underprivileged children of Olorte, a cluster of villages in southern Kenya. Masajská akademie byla založena v roce 2008 s cílem vzdělat masajské děti. Florence Simpano, Philip Keiwa a Amos Nayla začali prostřednictvím Masajské akademie vzdělávat znevýhodněné chudé děti z Olorte. Classes were first held at the local Catholic Church and in one year attendance grew from three to twenty. Presently the school has 120 children. The vision is to grow to eight grades (180 children) to complete the primary education. Most children rely on external sponsorship as the running cost per child is about US$17 per month. The Academy also provides food. For many children this is their only balanced meal a day. The long-term goal is to provide vocational training for the older children. Presently there is no funding for secondary education. However, having built both a kitchen and a nursery school, the next objective for the Academy is to build and stock a library. In order to help educate future generations of Maasai ten percent from the sale of all photographs, including a gift pack of postcards which is available on www. vladia.org, will be donated to the Maasai Academy. Výuka nejprve začala v místním katolickém kostele. Během jednoho roku návštěvnost vzrostla ze tří na dvacet dětí. V současné době chodí do školy 120 dětí. Vizí je, aby škola byla až do osmé třídy (180 dětí), a aby masajské děti měly alespoň základní vzdělání. Většina dětí se spoléhá na externí sponzorství, provozní náklady na jedno dítě jsou 17 USD měsíčně. Akademie také zajišťuje dětem jídlo a pro mnohé je to jediné vyvážené jídlo, které během dne dostanou. Dlouhodobou vizí je poskytnout i odborné vzdělání pro starší děti, ale v současné době nejsou finanční prostředky na vysokoškolské vzdělání. Nedávno přibyla ve škole kuchyň a postavila se i školka pro malé děti. Dalším cílem je postavit a vybavit pro děti knihovnu.

THE ANSWER IS EDUCATION ŘEŠENÍM JE VZDĚLÁNÍ Every year children of both sexes die in botched circumcision rites. In a world with the advanced medical technologies that we have this shouldn t happen at all. Každý rok umírají děti obou pohlaví při nepovedených rituálních obřízkách. V našem světě s vyspělými lékařskými technologiemi, by se to nestalo. Through the Maasai Academy girls develop a sense of their self-worth which reduces a societal belief ingrained from birth that they are inferior to men. In turn the boys at the Academy are exposed to girls who are their equals. It is our hope that through this process Maasai girls will grow up confident in their worth, without fear of having their bodies, livelihood and value harmed by these rituals and that, over time, they will have the full support of the boys of their generation and those who will come after. Cílem Maasai Akademie je rozvíjet u dívek jejich smysl pro vlastní hodnotu, která snižuje zakořeněnou společenskou víru, že jsou horší než muži. Na druhé straně se chlapci na Akademii setkávají s dívkami, které jsou jim rovni. To je naše naděje, že v rámci tohoto procesu budou Masajské dívky vyrůstat s důvěrou ve svou hodnotu, beze strachu ze svého pohlaví, živobytí a vlatní hodnoty poškozené těmito rituály a že v průběhu času, budou mít plnou podporu chlapců své generace i těch, kteří přijdou po nich. Another issue is feminine sanitary care. Many hours of schooling and work are lost during menstrual cycles as they do not have access to feminine hygiene products. The design and manufacturing of reusable and washable sanitary pads for girls is in process. Dalším problémem je dámská hygiena. Mnoho času při vzdělávání dívek je ztraceno během jejich menstruace, protože nemají přístup k hygienickým potřebám. Pracuje se proto na konstrukci a výrobě znovu použitelných a omyvatelnými vložek pro dívky.

COMMUNITY KOMUNITA Maasai women have an innate power. Spending time with them not only have I learned about their culture, but also about our own western society, and myself. It has been a journey of self-discovery on many levels. The major misconception one can have when judging rural people in Africa is that we think that we know better than them, that we are coming to save them, and teach them how to live their lives. Masajské ženy mají vrozenou sílu. Čas, který jsem s nimi strávila, mi pomohl k tomu, abych poznala jejich kulturu, ale také sebe spolu s naší západní společností. Byla to pro mne cesta k sebepoznání na mnoha úrovních. Hlavní chybou při posuzování venkovských lidí v Africe je to, že si myslíme, že vše víme lépe než oni a snažíme se je chránit a zároveň učit, jak mají žít svůj vlastní život. What most of us forget is that lifestyles and priorities differ tremendously. I have had many opportunities to support different Většina z nás zapomíná na to, že každá kultura má jiný životní styl a také jiné priority. Během cestování po Africe jsem

projects while travelling in Africa but there are only a few that I ll support those that show respect for the dreams and diversity of the people they serve with transparency around funding. The Red Tribe project struck me, not because they are a famous Maasai tribe, but because of the ethos. All the projects are run through community initiative and the local Maasai themselves. Nothing is imposed on them. The Red Tribe project always asks the Maasai: what do they need? In my opinion this is crucial to the success and sustainability of any project in Africa or anywhere else in the world. měla mnoho příležitostí podpořit různé projekty, ale zůstalo jich jenom pár, které jsem se rozhodla podpořit projekty, které respektují sny, rozmanitost lidí a slouží k účelnému financování. Projekt Red Tribe mě oslovil, ne proto, že se jedná o známý Masajský kmen, ale hlavně kvůli jeho charakteru. Všechny projekty jsou vedeny prostřednictvím komunitní iniciativy a Masaji samotnými. Není jim nic vnucováno. Red Tribe projekt se vždy ptá Masajů, co doopravdy potřebují. Dle mého názoru je to zásadní pro úspěch a udržitelnost jakéhokoli projektu v Africe nebo kdekoli jinde na světě. Energy exchange... From my own experience, not just from the perspective of taking photographs of these beautiful people, but actually being there and sitting with them, sharing stories and life experiences, I realise that we have so much to learn from one another despite our cultures being so vastly different. We all have our joys and laughs. We all have our fears and tears. We all have our struggles. At the core though we are the same women facing the same fundamental issues that we have for millennia. What I am offering here is a snapshot of my experience with real people in Africa and their hopes that their children will be able to balance the influence of the West with their heritage. My hope is that we can continue to respect one another and to exchange the wisdom and energy of both worlds for the good of all.

Výměna energie Z času stráveného s Masaji jsem se poučila nejen o jejich kultuře, ale také o našem západním světě a i o sobě. Byla to cesta sebepoznání na mnoha úrovních. Z mé vlastní zkušenosti s Masaji, a nejen z hlediska fotografování tohoto krásného lidu, z posezení a povídání s nimi, sdílení příběhů a životních zkušeností, jsem si uvědomila, že se můžeme jeden od druhého hodně naučit. A to přes veškeré rozdíly našich kultur, které jsou v mnoha směrech diametrálně odlišné. Všichni se umíme radovat a smát. Všichni známe strach i slzy. Všichni s něčím zápasíme. V jádru jsme ale stejné ženy, které se po tisíceletí potýkají v podstatě se stejnými základnímy problémy. To, co zde nabízím, jsou momentky mých zážitků s reálnými lidmi z Afriky, jejich nadějí a jejich přání, aby další generace dětí našly rovnováhu mezi vlivem Západu a jejich dědictvím. Pevně věřím, že budeme i nadále respektovat jeden druhého, že si budeme moci navzájem vyměňovat znalosti i energii z obou světů, pro dobro nás všech.

VLADIA BAJEROVSKA Originally from Slovakia, Vladia travelled in Europe and the Far East before settling in South Africa. She is an award winning photographer with recognition from: Judge s Favourite in the International Travel Photographer 2005. In 2006 she was placed in the top three of the Commonwealth Photographic Award in UK and in 2007 was one of the selected finalists in the Photographer of the Year (UK) Travel Portfolio Section. The work being done at the Maasai Academy holds a special place in my heart. Education is an integral part of sustainability and the importance of these efforts cannot be overstated. Many of the people I met during my time with the Maasai were through parties involved with the Maasai Academy. Without their help my task would have been far more challenging and the results less worthwhile. As a token of my appreciation and in support of the work they are doing at the Academy, 10% from the sale of these photographs will be donated to the Maasai Academy to continue empowering the next generation with the necessary skills to survive in an ever changing world. Nežli se Vladia, původem ze Slovenska, usadila v Jižní Africe, procestovala Evropu a Dálný východ. Je uznávanou a oceňovanou fotografkou: v roce 2005 získala cenu Oblíbená fotka poroty (Judge s Favorite) na výstavě International Travel Photograher. V roce 2006 se umístila v první třetině Commonwealth Photographic Award ve Velké Británii a v roce 2007 byla jedna z finalistů Photographer of the Year (UK) v Kategorii cestovního portfolia (Travel Portfolio Section). Doufám, že tímto upozorním na dobrou práci Red Tribe projektu a zejména Masajské akademie. Tyto iniciativy jsou mému srdci blízké. Vzdělávání je nedílnou součástí udržitelnosti a význam těchto snah nelze přeceňovat. Jako poděkování a na podporu práce, která se v rámci projektů Red Tribe a zejména Masajské akademie vykonává, věnuji 10% z prodeje těchto fotografií Masajské akademii, aby i nadále pomohla posilovat v další generaci potřebné dovednosti, jak přežít v neustále se měnícím světě.

The destiny of a once powerful and yet ever proud nation bears its full weight on the shoulders of the next generation Osud kdysi mocného a přesto vždy hrdého národa je v plné míře na bedrech příští generace.

CREDITS ZÁSLUHY PHOTOGRAPHY / FOTOGRAFIE Vladia Bajerovska / www.vladia.org GRAPHIC DESIGN / GRAFICKÝ DESIGN Ima Studio / www.imastudio.co.za EDITED BY / REDAKTOR Melanie Silberbauer and Clarissa Hughes MAASAI ACADEMY Olorte, Kenya hennie@redtribe.com RED TRIBE Olorte, Kenya becca@redtribe.org https://www.etsy.com/shop/redtribebeadwork Copyright at 2013 Vladia Bajerovska - all rights reserved worldwide. Reproduction by any means is prohibited except by express written consent for each separate use. 2013 Vladia Bajerovska veškerá práva vyhrazena po celém světě. Rozmnožování jakýmikoliv prostředky je zakázáno s výjimkou výslovného písemného povolení pro každé použití zvlášť.