cesta ke svetovému dedictví UNESCO

Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří cesta ke svetovému dedictví UNESCO Výsledky projektu Ziel 3 / Cíl 3 1

Obsah Předmluva Společně ke světovému dědictví pohled do historie 2 4 Význam projektu Ziel 3 / Cíl 3 Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří cesta ke světovému dědictví UNESCO 6 Pohled na společnou historii 7 Projekt v kontextu světového dědictví 8 Metodika postupu podání žádosti Popis objektů vybraných v rámci projektu Ziel 3 / Cíl 3 8 9 Předmluva Zkoumané součásti světového dědictví na saském území: Pilotní studie Annaberg-Buchholz 10 Pilotní studie Ehrenfriedersdorf Pilotní studie Jöhstadt Pilotní studie Lengefeld Pilotní studie Scheibenberg Pilotní studie Schwarzenberg Pilotní studie Zschorlau Zkoumané součásti světového dědictví na českém území: Montánní krajina a hornické město Jáchymov (Joachimsthal) Montánní krajina Hřebečná (Hengstererben) Montánní krajina a hornické město Boží Dar (Gottesgab) Montánní krajina a hornické město Horní Blatná (Bergstadt Platten) 14 15 16 17 18 20 23 24 25 26 Investovat do budoucnosti našeho regionu to umožnily prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a kofinancování z programu pro přeshraniční spolupráci Ziel 3 / Cíl 3. Studie proveditelnosti z roku 2001 a následující realizační studie z roku 2007 představují důležité milníky na cestě Krušnohoří ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO. Jako nejdůležitější krok v rámci tohoto projektu pak následovalo vypracování podkladů pro světové dědictví v podobě tzv. pilotní studie. Metodika pilotních studií byla vytvořena v Sasku a jejím cílem bylo zajištění jednotných podkladů jako základu pro úspěšné podání žádosti. geschichte (IWTG) a Förderverein Montanregion Erzgebirge e.v., prozkoumali německé a české památky na území podporovaném programem Ziel 3 / Cíl 3 a prověřili, zda jsou vhodné pro projekt světového dědictví. V České republice byla ustavena projektová skupina srovnatelná se skupinou při IWGT, která příslušné studie provedla. Práce byly prováděny podle vzoru a v součinnosti se saskou projektovou skupinou tak, aby byla vytvořena základna pro spolupráci a sjednocení všech aktivit. To umožnilo společný a jednotný postup. Montánní krajina Měděnec (Kupferberg) 27 Montánní krajina a hornické město Krupka (Graupen) Mapa objektů světového dědictví v montánním regionu Krušné hory Výhled 28 30 31 Čeští partneři projektu, Ústecký kraj jako leader a Oblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizace spolu se saskou stranou, kterou zastupovali odborníci z Technische Universität Bergakademie Freiberg, Institut für Industriearchäologie, Wissenschafts- und Technik- 2

V konečném výsledku bylo v České republice definováno 6 součástí světového dědictví pro reprezentaci více než 800 let staré hornické tradice v Krušných horách: montánní krajina a hornické město Jáchymov (Joachimsthal), montánní krajina a hornické město Horní Blatná (Bergstadt Platten), montánní krajina a hornické městečko Boží Dar (Gottesgab), montánní krajina Hřebečná (Hengstererben), montánní krajina Měděnec (Kupferberg), montánní krajina a hornické město Krupka (Graupen). Na německé straně bylo z původních 42 součástí světového dědictví navržených v realizační studii z roku 2007 v rámci projektu Ziel 3 / Cíl 3 prozkoumáno celkem 7 lokalit: Annaberg-Buchholz, Ehrenfriedersdorf, Jöhstadt, Lengefeld, Scheibenberg, Schwarzenberg a Zschorlau. Databanka objektů vytvořená v rámci projektu umožňuje veřejnosti přístup k výsledkům studií. Realizace pilotních studií je dalším důležitým milníkem pro společné úspěšné podání žádosti pro zahrnutí Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří jako neustále se rozvíjející kulturní krajiny do seznamu míst světového dědictví UNESCO. Tím je také vytvořena základna pro trvalý rozvoj přeshraničního regionu Erzgebirge/Krušnohoří. Se srdečným pozdravem Váš zemský rada Volker Uhlig předseda Förderverein Montanregion Erzgebirge e.v 3

Pohled od městské části Pöhla směrem na Schwarzenberg a Spiegelwald Společně ke světovému dědictví pohled do historie Projekt Ziel 3 / Cíl 3 Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří cesta ke světovému dědictví UNESCO byl připraven a podán v rámci dlouhodobé spolupráce saských a českých partnerů projektu, kterými jsou odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje, Oblastní muzeum v Mostě, Institut für Industriearchäologie, Wissenschafts- und Technikgeschichte (IWGT) der TU Bergakademie Freiberg a Förderverein Montanregion Erzgebirge e.v. Cílem přeshraničního projektu je společné podání žádosti na zahrnutí Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří jako stále se rozvíjející kulturní oblasti do seznamu světového dědictví UNESCO. Hornická kulturní krajina Krušnohoří se na základě návrhu saské zemské vlády již od roku 1998 nachází na oficiálním německém seznamu památek, které by měly být zahrnuty do světového dědictví UNESCO. Projektová skupina, která byla založena při IWTG, zkoumala nejprve v rámci studie proveditelnosti, zda je zahrnutí Hornické kulturní krajiny Krušnohoří jako přeshraničního světového kulturního dědictví do seznamu UNESCO možné. Poté, co studie proveditelnosti zásadní realizovatelnost projektu potvrdila, pokračovala německá skupina v práci především na objednávku spolku Förderverein Montanregion Erzgebirge e.v. V roce 2007 byl v realizační studii poprvé uveden seznam potenciálních objektů světového dědictví. V rámci zpracování pilotní studie následoval 4

1 2 3 4 5 1 Schneeberg-Neustädtel, prachárna dolu Gesellschaft 2 Kostel sv. Wolfganga, Schneeberg 3 Zvonečník klasnatý 4 Těžní věž šachty Joseph, Joachimsthal 5 Krušnohorský havíř v uniformě od r. 2008 v úzké spolupráci dotčených saských měst výběr, popis a definování objektů světového dědictví jako příprava pro podání žádosti o nominaci. Německá projektová skupina spolupracuje již od r. 2003 úzce s českými partnery projektu, především s Oblastním muzeem v Mostě. Tato spolupráce vedla konečně k podání společného projektu Ziel 3 / Cíl 3 Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří cesta ke světovému dědictví UNESCO, který na jaře 2010 schválil monitorovací výbor Saské rozvojové banky (Sächsischer Aufbaubank). Cílem tohoto projektu je výběr a dokumentace možných součástí a objektů světového dědictví na českém a saském území. Čeští partneři projektu převzali metodiku tzv. pilotních studií vypracovanou v Německu, aby byl zajištěn jednotný postup. Kromě vypracování studií zahrnovala metodika pro podání žádostí i katalogizaci nominovaných objektů ve společné databance pro účely budoucí správy objektů světového dědictví. Tato brožura dokumentuje výsledky projektu a umožňuje veřejnosti nahlédnout do koncepce a realizace dosud provedených prací. 5

Pohled na krušnohorský hřeben Význam projektu Ziel 3 / Cíl 3 Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří cesta ke světovému dědictví UNESCO Německé a české iniciativy spolupracují na realizaci projektu světového dědictví v montánní oblasti Krušných hor již od roku 2003. Svými přeshraničními aktivitami navazuje projekt světového dědictví na společnou historii kulturní montánní oblasti Krušných hor s bohatou tradicí a podporuje současně proces kulturní, hospodářské a politické spolupráce České republiky a Spolkové republiky Německo. Projekt tím poskytuje důležitý příspěvek k procesu sjednocení Evropy. 6

Pohled na společnou historii Krušné hory jako horský předěl mezi saským a českým územím tvořily až do doby osídlení přirozenou bariéru mezi severem (Sasko) a jihem (Čechy), kterou bylo možné překonat pouze několika málo cestami. Průsmyky sloužily ještě před osídlením Krušných hor jako místa pro výměnu kulturních a hospodářských statků. První sídliště proto vznikala kolem obchodních cest. Po osídlení ve 12. století došlo roku 1168 k objevu bohatých ložisek stříbrné rudy v okolí dnešního Freibergu. Důsledkem nálezu stříbra v severním Krušnohoří byla vlna přistěhovalců, kteří se usazovali podél nalezišť vzácné rudy. Téměř současně byla v jižní části Krušných hor objevena naleziště cínu, a to vedlo ke stejně dynamickému rozvoji na českém území. V souvislosti s bohatými nálezy stříbra došlo v 15./16. století konečně i k osídlení horských oblastí. Důsledkem rychle se rozšiřující hornické činnosti jak na saské, tak na české straně byl vznik hornických měst a sídlišť, jejichž hustota je z celosvětového hlediska jedinečná. V průběhu osídlování a rozvoje těžby se od 15. století začaly v oblasti Krušných hor postupně vytvářet pevné teritoriální a politické struktury. Roku 1459 ukončila smlouva uzavřená v Chebu (Eger) sasko-české pohraniční spory a zakotvila dodnes platný průběh hranice. Čilá hospodářská a kulturní výměna mezi saskou a českou stranou pokračovala v Krušných horách i po zavedení hranice, protože obyvatelé v souvislosti se zánikem nebo rozkvětem důlní činnosti v jednotlivých revírech často přecházeli na její opačnou stranu. Výrazně odlišný vývoj saské protestantské a české katolické části Krušných hor nastal až od roku 1620 v souvislosti s náboženskými konflikty vyvolanými reformací a protireformací a s tím spojenými politickými a vojenskými střety. Ani vyhánění protestantů, ani vystěhování německého obyvatelstva z českého pohraničí po druhé světové válce však nevedlo k trvalému přerušení tradičních hospodářských, kulturních a politických vazeb. Ukončení konfliktů mezi západní a východní Evropou na počátku 90. let 20. století a rovněž proces evropské integrace znamenaly obnovení a zintenzivnění tradičních vztahů mezi českou a německou částí Krušných hor, vycházejících ze společné historie, tradic a kulturních i hospodářských svazků, hluboce zakořeněných v této horské oblasti. Projekt světového dědictví Hornická kulturní krajina Erzgebirge/ Krušnohoří připomíná nejen staletou společnou historii a kulturně hospodářský vývoj saského a českého Krušnohoří, ale představuje i aktivní příspěvek k budoucímu společnému rozvoji regionu v rámci procesu evropské integrace. 7

Kostel sv. Jiří a zámek Schwarzenberg Projekt v kontextu světového dědictví Vývoj Krušných hor byl od 12. století rozhodujícím způsobem určován hornickou činností, která byla příčinou vzniku jedinečné kulturní krajiny na obou stranách německo-české hranice. Četné dodnes zachovalé technické památky a originální pozůstatky hornické a hutnické činnosti poskytují svědectví o společné historii Krušných hor staré více než 800 let. Region je charakterizován tradicemi a zvyky úzce spojenými s hornictvím, stejně jako typickým technologickým, vědeckým a uměleckým vývojem. Jedinečná kombinace speciálních vlastností regionu, rozmanitost nerostného bohatství i jeho tvářnost potvrzují spolu s časovou kontinuitou mimořádnou univerzální hodnotu této kulturní montánní krajiny pro lidstvo. Metodika postupu podání žádosti Důležitý základní kámen pro podání společné přeshraniční žádosti o zařazení Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/ Krušnohoří do světového dědictví byl položen vypracováním tzv. pilotních studií, které byly na obou stranách hranic součástí projektu Ziel 3 / Cíl 3. Cílem projektu je realizace pilotních studií na české i německé straně. Pro úspěšnou žádost o zařazení do světového dědictví je rozhodující zapojení všech relevantních účastníků do procesu nominace. Projekt tohoto druhu lze realizovat pouze ve spolupráci a se souhlasem celého regionu. Proto německá projektová skupina vytvořila metodiku, která zaručuje zapojení všech zainteresovaných skupin do procesu nominace i optimální přípravu podkladů žádosti. V úzké spolupráci se zúčastněnými městy byly vypracovány tzv. pilotní studie, jejichž obsahem je podrobný popis součástí světového dědictví s uvedením nominovaných objektů. Kromě popisu a zdůvodnění, které je pro výběr světového dědictví rozhodující, bylo provedeno přesné určení hranic jednotlivých nominovaných objektů a jejich okolí (nárazníkové zóny) a rovněž sestaven přehled platných předpisů na jejich ochranu. Pilotní studie slouží navíc k identifikaci eventuálních možných konfliktů v období před podáním žádosti a 8

návrhu jejich řešení. Cílem této komplexní metodiky je dlouhodobá harmonizace projektu světového dědictví s územními plány a projekty v oblasti rozvoje infrastruktury a hospodářství. Proto došlo v rámci zpracování pilotních studií k dohodě s regionálními plánovacími úřady, protože kromě platných kritérií UNESCO je zejména nutné vzít v úvahu potřebu sjednocení ochrany vybraných objektů světového dědictví s požadavky neustále se rozvíjejícího regionu. Pilotní studie jsou základním předpokladem pro žádost o zařazení do světového dědictví, která bude výsledkem celého projektu. Aby byl zaručen jednotný postup, řídí se studie podle požadavků Návodu pro stanovení a definici oblastí světového dědictví a jejich okolí v rámci projektu montánního regionu Krušné hory z roku 2008. Podkladem pro návod jsou směrnice vydané UNESCO pro zpracování návrhů na zařazení do světového dědictví, jejichž nejdůležitější ustanovení jsou uvedena v úvodní části návodu. Jedná se o opatření, která smluvní stát musí splnit pro úspěšné podání žádosti. Pro realizací studií byly vytvořeny společné pracovní skupiny složené vždy ze zástupců projektové skupiny IWGT, příslušných místních úřadů, orgánů památkové péče a eventuálně zástupců dotčených spolků, institucí a vlastníků. V těchto skupinách byly potenciální objekty světového dědictví podle návrhů realizační studie (2007) prozkoumány a byly projednány případné alternativy. V Sasku prováděly zpracování pilotních studií projektová skupina při IWGT der TU Bergakademie Freiberg na objednávku spolku Förderverein Montanregion Erzgebirge e.v. a Sdružení pro světové dědictví (Welterbekonvent), založené v červnu 2011 jako zástupce 34 měst a 3 okresů účastnících se projektu. Projektová skupina vytvořená v České republice převzala metodiku pilotních studí, aby byl zaručen jednotný postup při zpracování podkladů pro žádost. Popis objektů vybraných v rámci projektu Ziel 3 / Cíl 3 V rámci projektu Ziel 3 / Cíl 3 Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří cesta ke světovému dědictví UNESCO bylo na saské straně zpracováno sedm a na české straně šest pilotních studií, v nichž byly dokumentovány a popsány vlastnosti vybraných objektů světového dědictví. Německé pilotní studie byly zpracovány podle jednotlivých měst, resp. obcí. Na české straně byly definovány tzv. krajinné památkové zóny, které zahrnují celé části krajiny s montánními historicky významnými technickými památkami. V další části brožury uvedeme stručný popis jednotlivých součástí světového dědictví s konkrétními objekty a vysvětlíme jejich význam v kontextu světového dědictví. 9

Zkoumané součásti světového dědictví na saském území: Pilotní studie Annaberg-Buchholz 1 2 Památky historického města Annaberg vztahující se k montánní historii Hornické město Annaberg bylo založeno v souvislosti s těžbou stříbrné rudy ve středním Krušnohoří koncem 15. století. Po městě Schneeberg je Annaberg druhým významným hornickým městem založeným v druhém období dobývání stříbrné rudy v Krušných horách a je obrazem historického vývoje hornických sídlišť a měst. Rozsáhlá výnosná hornická činnost v okolí města umožnila financování četných církevních a světských staveb, takže město Annaberg se stalo kulturním střediskem Krušných hor. Město se navíc stalo důležitým správním centrem pro hornictví a působily v něm osobnosti s nadregionálním významem, mezi nimi mistr počtář Adam Ries, hormistr Lazarus Ercker nebo podnikatelská hornická rodina Uthmannových. 10

1 Pohled na Annaberg-Buchholz 2 Horský kostel sv. Marie 3 Kuželové haldy u města Buchholz 4 Kostel sv. Kateřiny 3 4 Hornická oblast Buchholz a St. Katharinen Hornická oblast kolem města Buchholz s řadou zachovalých technických památek na dolování nejrůznějšího nerostného bohatství. Původně se zde začínalo dobýváním cínu, pak následovala intenzivní fáze těžby stříbrné rudy. Dvě haldy charakterizující místní krajinu jsou dokladem těžby uranu ve 20. století. Stejnolodní kostel s historicky významným hornickým oltářem v městské části Buchholz, obnovený po druhé světové válce, hlavní oltář františkánského kláštera z 16. století v části Annaberg nebo například staré popraviště nedaleko hornického města jsou příklady života hornického města Buchholz v době těžby stříbra. Město pojmenované St. Katharinenberg am Buchenholze založené jako konkurence sousedního hornického města St. Annaberg však významu Annabergu nikdy nedosáhlo. 11

1 2 3 Montánní krajina Frohnau Hornická krajina Frohnau s haldami a nejrůznějšími nadzemními i podzemními památkami hornické činnosti je představitelem přechodu od těžby stříbra na dobývání vizmutu, kobaltu a niklu, ke kterému došlo koncem 15. století, až k získávání uranu v době poslední hornické činnosti ve středním Krušnohoří ve 20. století. Hamr ve Frohnau s dokonale zachovalým technickým vybavením a domem majitele je ukázkou zpracování různých kovů. Hamr byl dočasně i významným místem, kde se razily mince. Je nejstarší chráněnou technickou památkou ve Spolkové republice Německo. 12

5 4 1 Kovář v hamru ve Frohnau 2 Hamr s vodním příkopem, hamr Frohnau 3 Kavna dolu Rosenkranz 4 Východní svah hory Pöhlberg 5 Pöhlberg za svítání Hornická krajina Pöhlberg Hornická krajina kolem hory Pöhlberg je příkladem rozvoje těžby stříbra a mědi uprostřed zemědělsky využívaného území na východním svahu hor. Jedinečné technické památky a důlní stavby pocházející převážně z 15. 18. století mají přímou souvislost se získáváním stříbra z měděné rudy v huti v Grünthalu. 13

Pilotní studie Ehrenfriedersdorf Hornická oblast Ehrenfriedersdorf Technické památky vybrané pro oblast Ehrenfriedersdorf představují různá období důlní činnosti. Hornická oblast je zde zástupcem dobývání rud s obsahem cínu a arzenu ve středním Krušnohoří. Představuje těžbu cínové rudy od středověku až do poloviny 20. století. Ehrenfriedersdorf býval hlavním místem dobývání cínové rudy na evropském kontinentu poté, kdy se ve 13. století podařilo díky bohatým nálezům tohoto kovu prolomit anglický monopol nalezišť kolem Cornwallu. Vodní příkop, kterým byla již ve 14. století přiváděna voda, je nejstarší dobře zachovalý uměle vytvořený příkop v Krušných horách. Sloužil pro přivádění vody pro úpravu rudy a pro odvádění vody z dolů. Umělé odvádění vody v Ehrenfriedersdorfu popsal již v 16. století Georgius Agricola a sloužilo jako vzor pro podobná zařízení na celém světě. S historií hornické krajiny se mohou návštěvníci seznámit v přístupném cínovém dole v Ehrenfriedersdorfu v Saubergerově svislé šachtě. 1 1 Budova (s těžní věží) hlavní a svislé jámy Saubergerova dolu 2 Zálom 3 Kulturní dům u hlavní a svislé jámy Saubergerova dolu 4 Vysoká pec v městské části Schmalzgrube (Jöhstadt) 5 Panský dům v městské části Schmalzgrube (Jöhstadt) 2 3 14

Pilotní studie Jöhstadt Hamr Schmalzgrube Hamr Schmalzgrube s vysokou pecí a panským domem je příkladem zpracování železné rudy v Krušných horách v období před průmyslovou revolucí. Ukazuje vývoj zpracování železa ve středním Krušnohoří v období od 16. do 19. století. Protože ruda zpracovávaná v hamru pocházela především z české části Krušných hor, jsou zdejší památky navíc i dokladem nadregionálních souvislostí. Originální stavba hamru a především historická vysoká pec, jakých se v Krušných horách zachovalo jen málo, jsou pozoruhodným svědkem někdejšího zpracování železné rudy v této oblasti. 4 5 15

Pilotní studie Lengefeld 1 2 Vápenka Lengefeld Vápenka Lengefeld byla do projektu světového dědictví zahrnuta jako technická památka na výrobu pojiv v Krušných horách. Toto průmyslové odvětví získalo velký význam zejména v době vzniku nových hornických měst v 16. století a v období industrializace v 19. století, protože stavebnictví potřebovalo velké množství vápna. Vápenka Lengefeld je představitelem technického vývoje výroby pojiv od 16. až do 20. století. Díky bezprostřednímu napojení na místní ložiska je možné sledovat jednotlivé kroky výrobního procesu od těžby suroviny až po její zpracování. Geologické podloží zde navíc vytváří přirozené předpoklady pro růst vzácných rostlin, například orchidejí prstnatec plamatý nebo bradáček vejčitý. 16

Pilotní studie Scheibenberg 1 Prstnatec májový ve vápencovém lomu Lengefeld 2 Vápenka Lengefeld 3 Scheibenberg 4 Geotop Scheibenberg 3 4 Geotop Scheibenberg Scheibenberg je čedičová formace, k jejímuž odkrytí došlo při povrchové těžbě písku, štěrku a čediče. Dnes je chráněným národním geotopem. Lokalita se stala hlavním referenčním objektem v pověstném vědeckém sporu neptunistů a plutonistů na přelomu 18. a 19. století. Jádrem sporu byla otázka, zda čedič pochází z pravěkého oceánu (neptunisté), nebo vznikl vulkanickou činností (plutonisté). Poznatky získané v souvislosti s tímto vědeckým sporem měly bezprostřední vliv na vývoj hornictví v Krušných horách i na vývoj geologie jako vědy. 17

Pilotní studie Schwarzenberg 2 1 Železná huť Erlahammer Vybraný hamr železná huť Erlahammer je zástupcem zpracování železné rudy, která byla ve velkém množství dobývána v západní části Krušných hor a dokládá tradici tohoto průmyslu, jež je dodnes v tomto regionu živá. Zachovalé budovy navíc ukazují, jak společenské postavení a životní styl pánů a majitelů hutí podstatným způsobem ovlivnily vývoj výroby a zpracování železa v regionu. Erlahammer, poprvé písemně zmíněná v roce 1380, je považována za jednu z nejstarších a nejvýznamnějších železných hutí v západním Krušnohoří a je dokladem dlouhé tradice tohoto oboru. 18 3

5 1 Panský dvůr a železárna Erla 2 Pohled na nádvoří panského dvora 3 Pamětní deska v huti Erlahammer 4 Kostel sv. Jiří a zámek Schwarzenberg pohled z předměstí 5 Zámek Schwarzenberg Zámek Schwarzenberg Schwarzenberg, hrad přestavěný v polovině 16. století na lovecký zámek, zastupuje pozemkovou a zemskou hornickou správu těžby cínu a železné rudy v západních Krušných horách. Jako sídlo rodu Schwarzenbergů je navíc spojnicí se zemskou historií a původními saskými hornickými městy Horní Blatná (Platten) a Boží Dar (Gottesgab) v dnešní České republice. 4 19

Pilotní studie Zschorlau 1 2 Smaltovna Schindlers Werk Schindlers Werk představuje významnou památku výroby smaltu v Krušných horách. Toto průmyslové odvětví mělo zvláštní význam pro hornictví zejména v okolí Schneebergu, protože díky výrobě barev bylo možné zhodnotit kobaltové rudy, pro které zpočátku nebylo žádné využití. Bylo tak možné zabránit úpadku hornictví, když se výtěžnost stříbrné rudy začala počátkem 16. století snižovat. V polovině 17. století zde Erasmus Schindler založil závod na výrobu kobaltové modři. Od roku 1856 se tu vyráběla umělá ultramarínová modř. Závod je považován za nejstarší výrobnu smaltových barev, která je dnes na světě v provozu. Je příkladem krušnohorského smaltovnictví, které patřilo k nejvýznamnějším odvětvím místního hornictví a ve svém oboru bylo na prvním místě v celé Evropě. Originální památku tvoří zachovalé výrobní a funkční budovy, které byly společně s obytnými domy založeny jako samostatný komplex určený k jedinému účelu. 20

4 1 Výrobna modrých barev v Schindlerově továrně 2 Domy dělníků pracujících ve výrobně modrých barev v Schindlerově továrně 3 Schneeberg-Neustädtel, stoupovna Siebenschlehner 4 Naleziště St. Anna am Freudenstein 3 Montánní krajina Schneeberg Svědectví o těžbě a zpracování stříbrné, vizmutové, kobaltové a niklové rudy od 15. století podává montánní krajina Schneeberg, k níž náleží i důl Sv. Anna u Freudensteinu, včetně Trosterovy štoly u Zschorlau. Četné zachovalé hornické budovy se dnes nacházejí uprostřed krajiny poseté haldami, z nichž některé se datují dokonce až do 15. století. Horníci ze Schneebergu dodávali rudy i pro mezinárodně významnou výrobu smaltových barev (kobaltová modř) v Krušných horách. Památky jsou navíc i dokladem historického využívání vodní síly. 21

2 1 3 Schneeberger Floßgraben Vodní příkop, který se zachoval téměř v celé své délce 15 km, sloužil pro přepravu dřeva potřebného v dolech v prostoru Schlema, Schneeberg a Neustädtel a je dokladem souvislostí mezi hornictvím a lesním hospodářstvím. 1 Česlovna na vodním korytě u Bockau 2 Plavební příkop 3 Plavební příkop Schneeberg v lázeňském parku v Bad Schlema 22

Zkoumané součásti světového dědictví na českém území: 1 Těžní věž dolu Svornost v Jáchymově 2 Jáchymov 1 2 Montánní krajina a hornické město Jáchymov (Joachimsthal) Jáchymov (Joachimsthal) měl jako stříbrná metropole Krušných hor mimořádný význam. Město je považováno za rodiště důlních věd, protože již v roce 1716 zde byla založena první hornická škola na světě. Kromě vědeckého aspektu je město v projektu světového dědictví představitelem počátků dobývání uranové rudy. Systematická těžba začala na šachtě Svornost již v 19. století. Ze zdejší rudy byly poprvé izolovány radioaktivní prvky radium a polonium. Navíc v Jáchymově v roce 1906 vznikly první radonové lázně na světě. Město poskytlo kromě toho rozhodující impulzy pro vývoj báňského a lesního práva a rovněž pro mincovnictví. Stříbrné mince, které zde byly raženy od roku 1519/20, se nazývaly jáchymovské tolary a významně ovlivnily celý evropský měnový systém. Jedinečná pozdně gotická a renesanční architektura Jáchymova je odrazem mimořádného vývoje hornického města. Najdeme tu například i první evropský luteránský kostel. Četné montánní památky v okolí dokládají těžbu, úpravu a zpracování stříbrné rudy a rud s obsahem barevných kovů od 16. do 19. století a rovněž dobývání uranové rudy po druhé světové válce. 23

2 Montánní krajina Hřebečná (Hengstererben) Památky v montánní krajině Hřebečná (Hengstererben) osvětlují 400letou historii dobývání cínovce ze strmých chodeb v zrnité křemenné hornině. Právě z období intenzivního dobývání rudy zejména v 16. až 18. století se zachoval velký počet nadzemních i podzemních montánních památek. Podzemní sloje významného dolu Mauritius náleží k největším svého druhu na celém světě a impozantní propadliny Červeného dolu (Rote Grube) jsou nejrozsáhlejší poddolovanou oblastí na české straně Krušných hor. 1 24

1 Štola Kryštof 2 Propadlina ve volné přírodě 3 Barokní kostel sv. Anny 3 Montánní krajina a hornické město Boží Dar (Gottesgab) Hornické město Boží Dar (Gottesgab) je malé město v českých Krušných horách a současně také nejvýše položené město ve střední Evropě. Město bylo založeno na pokyn saského kurfiřta a o něco málo později bylo začleněno do Království českého. Montánní krajina Boží Dar nabízí památky hornické činnosti, které představují dobývání stříbrné a kobaltové rudy a polymetalických rud od 16. do 19. století. Zařízení pro vymývání cínu umístěná ve zdejší krajině patří k největším v Krušných horách. Nejvýznamnějším obyvatelem města byl lidový básník Anton Günther (1876 1937), který podstatnou měrou přispěl k zachování slovesnosti Krušných hor. 25

Montánní krajina a hornické město Horní Blatná (Bergstadt Platten) Horní Blatná (Bergstadt Platten) je vynikajícím příkladem plánovité výstavby krušnohorského hornického města na počátku 16. století. Šachovnicový půdorys města byl inspirován hornickým městem Marienberg. Renesanční město založil na dosud neosídleném území roku 1532 saský kurfiřt, přičemž město si dodnes zachovalo svou původní strukturu. Od 16. století se v místních dolech těžila cínová ruda, později pak křemen a železné i manganové rudy. Četné relikty v okolí Horní Blatné svědčí o historické hornické činnosti a určují tím ráz zdejší krajiny. Někdejší dobývání cínovce zde zanechalo charakteristické propadliny. Blatenský vodní příkop je jako nejdelší a nejvýznamnější umělý příkop v české části Krušných hor svědkem vývoje montánního systému získávání energie, jehož začátky spadají do 16. století. 1 2 26

1/2 Ledová jáma u Blatenského vrchu 3 Měděnec 4 Mědník 3 4 Montánní krajina Měděnec (Kupferberg) Historie Měděnce (Kupferberg) je úzce spojena s hornictvím, protože na úpatí hory Mědník (Kupferhübel) se pravděpodobně již od 10. století dobývala zejména měděná ruda s obsahem stříbra. Montánní krajina je proto příkladem téměř 700letého trvalého těžení železných a měděných rud v oblasti středního Krušnohoří. Vysoká pec v Kovářské (Schmiedeberg) a rovněž historické hutě dokládají místní vývoj zpracování železné rudy. Mimořádně vysoká koncentrace důlních děl na poměrně malé ploše svědčí o velkém významu hornictví na tomto území. 27

1 Montánní krajina a hornické město Krupka (Graupen) Hornické město Krupka (Graupen) a jeho okolí byly pověstné dobýváním cínové rudy z plochých chodeb v horském masivu již od 14. století. Jako nejstarší těžba cínu ve střední Evropě měla hornická činnost v okolí Krupky značný vliv na vývoj nových technologií, které se uplatnily i v jiných revírech v Čechách a v Sasku. Hornické město proto rovněž zprostředkovávalo výměnu znalostí mezi různými důlními revíry. K nejvýznamnějším montánním památkám patří štola Starý Martin (Alt Martin), která představuje technologii a historii dobývání rud v revíru Krupka a je vstupem do nejdelší 28

1 Krupka 2 Haldy 2 chodby dolu na cín ve střední Evropě. Historický význam a velikost hornického města připomínají ještě dnes četné dobře zachovalé stavby z období gotiky a renesance. 29

Mapa objektů světového dědictví v montánním regionu Krušné hory A 14 A 14 14 12 Rothschönberg A 4 Dresden A 4 Gersdorf Reinsberg Elbe 72 A 4 A 72 A 4 A 72 A 4 A 72 A 72 Zwickau Zwickauer Mulde A 4 Zwickauer Mulde A 72 A 4 Zschopau Zschopau Chemnitz 28 Halsbrücke A 4 10 Großschirma 8 7 Freiberg Hilbersdorf 11 9 A 17 Weißenborn Brand-Erbisdorf 6 Lichtenberg Augustusburg 5 13 Mulda Großhartmannsdorf Freiberger Mulde Oelsnitz/E. 42 41 Pfaffroda 25 Lengefeld 24 Olbernhau 23 Marienberg Langenweißbach 26 27 Ehrenfriedersdorf 39 22 Seiffen Kirchberg Zwönitz 19 35 31 40 Bad Schlema Schneeberg Aue Annaberg-Buchholz 34 16 33 30 Hora Svaté Kateriny 29 Hartmannsdorf Schwarzenberg 15 17 18 Zschorlau 37 38 Scheibenberg 20 Eibenstock 7 36 21 Jöhstadt 32 Prísecnice Vejprty Chomutov 7 Fichtelberg 1214 44 1019 E442 Keilberg 1244 Medenec Ciboušov 7 46 47 Prebuz 48 Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Eger 45 Kraslice 991 1028 25 E442 Nejdek Ostrov A 17 4 Glashütte Lauenstein 3 1 Altenberg 8 Zinnwald 2 905 8 Krupka 43 Mikulov Ústi nad Labem Dubi E442 956 Teplice E55 8 Osek 8 E55 E442 E442 Most 8 7 E442 Karlovy Vary 30