2016 vánoční hra AUDIENCE na motivy jednoaktovky Václava Havla (1936 2011) a Písma svatého Někteří farizeové mu řekli: Rychle odtud odejdi, protože Herodes tě chce zabít. (L 13,31) Osoby a obsazení:... Daniel Hojný farizejský... Filip Mostecký (učedník, celník)... Hojný... Vojta Hojný král Herodes... Antonín Mostecký strážník, velitel... Jan Pacák Šimon Petr (učedník), strážník, zástup... Jindra Albrecht Bartoloměj (učedník), zástup, voják... Eliška Pecnová Jidáš (učedník), zástup, celník... Jáchym Pojezdný Ondřej (učedník), zástup, voják... Matěj Mostecký Juda Tadeáš (učedník), zástup, voják... Madlenka Hojná Jakub Alfeův (učedník), zástup, celník... Anna Albrechtová Filip (učedník), zástup, celník... Rút Albrechtová Tomáš (učedník), zástup, celník... Petra Albrechtová Jakub (učedník), zástup, voják... Lia Mostecká Jan (učedník), zástup, celník... Alžběta Vávrová Šimon Kananejský (učedník), zástup, voják... Karolína Tauchmanová píseň Srdce čisté (Svítá 349) saxofon: Nebo jití jest Hospodinovo až dozní, odstraní se zástěna, u stolu, hlavu položenou na desce, hlasitě chrápe, ozve se zaklepání, se probere Dál! vstoupí Dobrý den. Á, pan! Pojďte dál! Posaďte se! Děkuji. nesměle usedá Dáte si víno? bere flašku a vytahuje z ní špunt Ne, děkuji. Proč ne? Jen si vemte! staví před e skleničku, nalévá mu, pak sobě, pozvedá svojí sklenici a okamžitě jí vypije a naleje si další Děkuji. následuje kratší pauza Tak co, jak to jde? Děkuji, dobře. Musí to jít, co? Hm. opět kratší pauza A co dneska vlastně děláte? Kážete nebo uzdravujete? 1
Uzdravuji. Ale kázat je lehčí než uzdravovat, ne? Já vlastně nevím. A kdo za vás dneska káže? Učedníci. Ožralí, co? Hned po ránu. Ne, to ne. To oni z Ducha Božího. pauza Pijte! Proč nepijete! Děkuji, víte, já nejsem moc zvyklý. Vážně, to se divim. Říkaj se o vás jinačí věci. Prý: Milovník hodů a pitek. To víte, lidé toho někdy napovídají. Ale však my vás to tady naučíme. dává na stůl placky a šunku Berte si! A nebojte se, šunka je košer, sto procent kuřecí. Děkuji. lehce si ulomí z placky A neděkujte pořád! se zvedne, vezme modlitební šál, přehodí si ho přes hlavu, odchází do soukromé modlitebny za chvíli se ozve: Buď požehnán Bože náš a Bože našich otců, Bože Abrahamův, Izákův a Jákobův, Bože velký, mocný a vznešený, Nejvyšší, jenž zahrnuje milostí vše a vše vlastní a vzpomíná na milosti otců a přivádí vykupitele synům jejich synů pro své jméno s láskou. Králi, pomocníku, zachránce a záštito. Buď požehnán, štíte Abrahamův. vyjde ven, odloží šál na věšák, sedne ke stolu A co vy to vlastně kážete? O příchodu nebeského království. A o naprostém spoléhání se na Boha. Znáte to: Otče náš všemohoucí, jenž vše živíš svou mocí. možno zanotovat dle EZ 545B A lidi to poslouchaj? Někdy ano, někdy ne. A co z toho máte, jako z toho kázání a uzdravování? To vás uživí? Někdy ano, někdy ne. Někdy máme hlad. pauza No, tak si berte! posunuje před e tác s chleby a šunkou Nebojte se, šunka je košer, kuřecí. A není ani od Andrease Babišuse. Od toho my nebereme. omlouvavě Promiňte, prosím, ale nemohl bych pozvat své učedníky? Od včerejšího rána jsme nic nejedli. Takže to má taky svý mouchy, že jo? Jako všechno. Nebeské království až tak moc netáhne, co? A moc to nenese, co? A Bůh se postará, co? otráveně: Tak je si zavolejte! 2
učedníci Děkuji mnohokrát. A neděkujte pořád! vstane, nakoukne za dveře (ven) a zavolá: Šimone, Jakube, Jane, pojďte za mnou! Všichni! trousí se do dveří, zdraví a Dobrý den posedávají si na zem kolem e občas zachmuřeně odpovídá: Dobrej, dobrej... učedník požehná placky, začne je lámat a rozdávat učedníkům, šunku nechá bez povšimnutí, pak jim pošle svou sklenici s vínem A nebuďte smutnej! Ale vždyť já nejsem smutný. Člověk si zvykne na všechno, že jo? pokýve hlavou To sou paradoxy, co? To ste si nikdy nemyslel, že budete spoléhat na Boha a třít bídu s nouzí, co? Jestli vono nejni lepší spoléhat občas trochu víc na sebe. obrátí se k učedníkům: Dopijte to! když mu podají prázdnou sklenici, dolije ji ten, který podal sklenici: Děkujeme mockrát. A neděkujte pořád! píseň učedníci zpívají píseň Posila na cestu (Svítá 135, pouze sloky 1 a 4) A co lidi, jak s nima vycházíte? Děkuji, dobře. Jestli vám můžu radit, tak se moc s nikým nebratříčkujte. Já nevěřím nikomu! Víte, lidi jsou velký svině! Velký! V tom mi můžete věřit! Dělejte si svou práci a s nikým se radši moc nevybavujte, to fakt nemá cenu, zvlášť ve vašem případě. Chápu. Nic nechápete. se zvedne, vezme modlitební šál, přehodí si ho přes hlavu, odchází do soukromé modlitebny za chvíli se ozve: Ty jsi mocný navěky, Pane můj, jenž oživuješ mrtvé, tys hojný ve spáse. Milostivě živíš živé, v nesmírném milosrdenství oživuješ mrtvé, podpíráš klesající, uzdravuješ nemocné, rozvazuješ spoutané, zachováváš svou věrnost těm, kdo spí v prachu. Kdo je jako ty, Bože, a kdo se ti podobá, Králi, jenž usmrcuje a oživuje a dává vyrůstat spáse? Věrný jsi, že oživíš mrtvé. Buď požehnán, kdo oživuje mrtvé. vyjde ven, odloží šál na věšák, sedne ke stolu A jak vy to všechno, co kážete, o Bohu víte? A kde berete tu moc činit všecky ty skutky a zázraky? Bůh je Otec, říkám jen, co mi dal poznat. Moc mám od toho, od koho jí měl Jan. Lidi říkaj, že Jan byl prorok. A my prej sme mu neuvěřili. trubka: Kupředu levá stůl se židlemi zakryje zástěna 3
zástup, celníci vojáci zástup Herodes před zástěnou Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů! Království Boží je blízko. učedníci se zvedají, přicházejí k Janovi, poklekají před ním a on je polévá vodou Skončete s ohavnými hříchy! Bohu je odporné cizoložství, jakého se dopouští král Herodes s manželkou svého vlastního bratra. Za takové činy přichází Boží soud! Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nasávajícím hněvem? Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání! Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. Co jen máme dělat? Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak. Učiteli, co máme dělat my, celníci? Nevymáhejte víc, než máte nařízeno. A vojáci? Co máme dělat my? Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem. Není snad toto Mesiáš? Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já, nejsem hoden, abych se sklonil rozvázal řemínek jeho obuvi. Lopata je v jeho ruce, on pročistí svůj mlat a plevy spálí ohněm neuhasitelným. Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým. zpoza zástěny přichází a jde k Janovi a poklekne před ním Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně? Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá. pokřtí e Jsi opravdu ten, který přijíti má? Nebo máme čekat jiného? Počkej. Uvidíš a uslyšíš. Slepí uvidí, chromí budou chodit, malomocní budou očišťováni, hluší uslyší, mrtví vstanou, chudým se bude zvěstovat evangelium. Pak blaze tomu, kdo se nade mnou nebude urážet. Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa. a zástup odchází, přicházejí dva strážníci a berou Jana pod paží; na kazatelnu stoupá Herodes z kazatelny: Jan, zvaný Křtitel, odsuzuje se za urážku hlavy státu, rozvracení království a za odpor ke královskému zřízení k pěti letům odnětí svobody nepodmíněně. Proti rozsudku není odvolání. víří buben, strážníci Jana odvádějí trubka Kupředu levá zástěna je odstraněna Já si vás, i, cením. Vy jste se s tím Čističem znal? Myslíte se Křtitelem, Janem Křtitelem? Ano, byl to kolega, kazatel. Nejdřív byl zašitej a nakonec je o hlavu kratší. Nemyslete, i, každej má nějaký potíže. Já taky, jinak bych netrčel jako v takovýhle galilejský díře. Vy byste si stykama s takovýma lidma neměl ještě potíže přidělávat. 4
velitel Herodes vojáci velitel Herodes velitel Nezlobte se, ale já větu nedokončí, mu skočí do řeči Heleďte, nic mi do toho není. Já toho člověka vůbec neznal. Nevím vůbec, co on byl zač. Já vám to jen říkám ve vašem vlastním zájmu. Nezlobte se, ale já se přece mohu stýkat s kým chci. To je moje právo. A říkám snad něco jinýho? Stýkejte se, s kým chcete! Ale na takovýhle bacha! Jinak vám do toho přece žádnej nemůže kecat! Stýkat se s většinou lidí není nebezpečný. To si nemůžete nechat vzít! Jste přece chlap a ne nějaká onuce! No, vidíte. Ale dejte si pozor! Já bych vám to neměl říkat. Žádnej jinej na mým místě by vám to neřek: Ale voni po vás dou. Kdo oni? No přece Herodes a jeho lidi. A taky kněží z Jeruzaléma a Římani. Tak to není nic nového. S tím já měl potíže už od mala. Říká se tomu špatný kádrový profil. flétna Vojáci jdou, vojáci jdou stůl se židlemi zakryje zástěna Póóózor! V řad nastoupit! učedníci se řadí, každý nese nějakou zbraň K poctě zbraň! vojáci vztyčí zbraně, na kazatelnu stoupá Herodes Soudruzi! Nazdar! Zdar, zdar, zdar! Přímo hleď! vojáci opět drží zbraň normálně u nohy Soudruzi! Vlast vás volá do služby! Království je v základech ohroženo! Zrada se plíživě vzmáhá v našich řadách! Nebezpečí kontrarevoluce den ode dne roste! Také u nás se našla skupina takových, kdo za mrzký peníz neváhají zaprodat svou zemi a mír. Hnízdo podvratných živlů je v Betlémě, na dohled od Jeruzaléma, našeho svatého hlavního města! Je potřeba rozdrtit to klubko zmijí, vymýtit je u samého kořene! Zasáhněte železnou pěstí! Nedovolte nepříteli provádět jeho temné rejdy! Jděte a vyhubte každé pachole, od novorozence do dvou let věku! Nedejte se odradit nářkem ani slzami! Je to vaše služba tomuto našemu království. Vlast vás volá! začne vířit buben, začne hrát píšťala Vojáci jdou, vojáci jdou. Pochodém vchod! vojáci pochodují nejprve na místě, pak obejdou kostel; Herodes nejprve přihlíží, pak sestoupí z kazatelny; učedníci odloží zbraně a usednou na svá místa; zástěna je odstraněna; dohraje pochodová hudba No vidíte, je lepší na sebe moc neupozorňovat. Ale nebuďte smutnej! Já nejsem smutný. A vy vůbec nepijete. postaví před e sklenici, nalije ji, nalije i sobě, svou sklenici ihned vypije a dolije si ji znovu 5
píseň Děkuji, říkal jsem vám přece, že nejsem zvyklý. Tady si zvyknete. Nezlobte se, já už budu asi muset jít. Zástupy čekají. Ale kam byste chodil. Oni se nepo však víte, co myslim. pauza Poslyšte, i, jste, že jo? Ano, rabi. i, chtěl jsem s vámi mluvit. Voni po vás dou, protože voni se vás bojej. A tak by bylo nejlepší se někam zašít. Mít někde svý teplý místečko, mít svojí jistotu. Nemuset se trmácet od ničeho k ničemu. Nebýt pořád na očích. Neprovokovat. Jak to myslíte? My bychom vám nabídli místo výpomocného kazatele tady u nás v synagoze. Vo Bohu něco víte, no ne? Moh byste si řikat, co byste chtěl. Voni tady lidi stejně moc neposlouchaj. Vobčas bysme si užili nějakou tu srandu. Děkuji moc za vaši nabídku, ale já nevím. To já vám nejsem asi moc dobrej, co? Tuctovej, venkovskej balík. Voni sou asi víc, ne? Nějakej prorok asi? Ale ne, rabi, to ne, ale víte, já bych asi nemohl něco kázat a něco docela jiného pak žít. Já myslím, že slova a činy mají být v souladu. Dobře si to rozmyslete! A pijte, vždyť vy vůbec nepijete. vypije svou sklenici, zvedne se, vezme modlitební šál, přehodí si ho přes hlavu, odchází do soukromé modlitebny za chvíli se ozve: Ty obdaruješ člověka poznáním a smrtelníka učíš rozvaze. Obdař nás poznáním, rozvahou a rozumem. Buď požehnán, Bože, jenž obdaruje poznáním. vyjde ven, odloží šál na věšák, dolije si sklenici a sedne si ke stolu Tak co vy na to? Teplej flek tady u nás? Učit dětičky a jednou tejdně kázání. Za stálej plat. Co? Já nevím. skoro křičí: Kdyby tady seděl někdo jinej, tak tuhle nabídku nikdy nedostanete. Víte? A to by vám nevadilo, s kým se stýkám nyní? Kdo jsou moji učedníci? Já jdu tam do Boží země (Svítá 97, sloky 1 a 2) během písně stůl se židlemi zakryje zástěna sedí na rozkládací židličce, před ním fronta, kterou tam vytvoří učedníci Další! pauza Co máš? učedník Vedu ovečku na trh. ukazuje plyšovou ovečku Dva šekely. 6
učedník učedník učednice učednice učednice další učedník učedník učedník Šimon Petr Tolik? Když se ti to nelíbí, odveď si svou ovečku zase domů! při placení: Vydřiduchu! dá si peníze do kapsy: Další! pauza Co máš? Nesu pytlík mouky na trh. Šekel. Vždyť to za tu mouku pomalu ani neutržím. Potřebuji koupit dětem látku na šaty. Tak si nech svou mouku a šaty jim z ní napeč! při placení vzlyká: To bude látka sotva na dvě košile pro pět dětí. dá si peníze do kapsy: Další! pauza Co máš? Vedu býčka jako oběť do chrámu. ukazuje plyšovou kravku Dva šekely za to, že zreje kopytama obecní cestu. Dva šekely jenom za to, že projdeme dál směrem na Jeruzalém? Oběť je oběť, jen když jí pořádně pocítíš. Zaplať nebo žij jak pohan! při placení: Však on ti to Hospodin, jeho jméno budiž pochváleno, spočítá. dá si peníze do kapsy: Další! pauza Co máš? když se delší dobu nic neozve, zvedne hlavu, před ním stojí s dalšími učedníky; vstane i, pojď za mnou a následuj mne! odsune stranou svou židličku, vyndá na ní peníze z kapsy a jde za em za zvuku melodie písně Já jdu tam do Boží země (hraje flétna) zástěna je odstraněna, objeví se stůl se židlemi smutně, přiopile, rezignovaně: Stýkejte se, s kým chcete! To je vaše nezadatelný právo! Do toho vám přece žádnej nemůže kecat! váhavě: Tak já nad tím budu ještě přemýšlet. rozzáří se: No vidíte, takhle se mi líbíte. Poslyšte i, můžu vám tak řikat? Poslyšte, i Kriste, to ste mi udělal radost! zvedne se, vezme modlitební šál, přehodí si ho přes hlavu, odchází do soukromé modlitebny za chvíli se ozve: Přiveď nás, Otče náš, zpět ke své Tóře, přibliž nás, Králi náš, ke službě Tobě a navrať nás úplným obrácením před svou tvář. Buď požehnán, Bože, jenž vyžaduje obrácení. nastane ticho vystoupí na scénu: Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu. odejde ze scény povstane: Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi na sebe svůj kříž a následuj mne. usedne 7
Jakub Jan Ondřej Filip Tomáš Bartoloměj Juda Tadeáš Jakub Alf. Šimon Kan. Jidáš povstane: Hledejte především Boží království a jeho spravedlnost; a všechno ostatní vám bude přidáno. usedne povstane: Miluj Hospodina, Boha svého, z celého srdce svého, z celé své duše a z celé své síly. usedne povstane: Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: Já jsem to, a svedou mnohé. Bděte tedy! usedne povstane: Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku. usedne povstane: Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé. usedne povstane: Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla. usedne povstane: Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. usedne povstane: Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! usedne povstane: Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. usedne povstane: Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. usedne povstane: To se to mluví, dokud se nic neděje. Ale jakmile jde do tuhého, jakmile jde o krk, to už je jiná. Já myslím, že tady pan má pravdu. Obyčejnej člověk sám nic nezmůže. Soukolí dějin ho rozemele jak zrníčko písku. Mistře, copak není lepší udělat nějakej ten ústupek a moct, dokud Pán Bůh zdraví dá, kázat, učit, psát, publikovat? Copak má cenu jít hlavou proti zdi? Holejma rukama proti armádě? Má cenu snít o moci bezmocných, když stejně všichni držej hubu a krok? Nebo nanejvejš zase nadávaj v hospodě? Copak se něco změnilo nebo změní? usedne saxofon: Nebo jití jest Hospodinovo vyjde vrávoravě ven, odloží šál na věšák, vypije sklenici a dolije si ji, sedne si ke stolu, chvíli kouká na e: Co byste řikal tomu, kdybyste byl u nás výpomocným kazatelem? Vy nejste žádnej křivák, to já poznám hned. Inteligentní jste taky. pauza Ale třeba máte jiné plány. Nebo se vám nezdám já? Ne, to jistě ne. Proti vám nemám žádné výhrady. Tak to můžeme zapít? Na ex! oba pijí Ty, i, sme kamarádi? 8
Ano. Nevadí ti, že ti tykám? kroutí hlavou Neřikáš to jen tak? Viď že ne? Jsme kamarádi? Jako že se na tebe můžu spolehnout? přikyvuje Neděláš to jen tak, že ne? vrtí hlavou Jen mezi náma: Chodějí se na tebe ptát. Kdo? Kdo? No kdo asi? Voni. Herodiáni a sluhové velekněží a agenti Římanů. Co koukáš? Jen mi řekni, co si teď vo mně myslíš. Já nekoukám a nemyslím si o vás nic zlého. Nepovídej, já vím dobře, co si myslíš! Jenomže ty zřejmě nevíš, že kdybych jim to neslíbil já, našli by si jinýho, a to by bylo horší, protože by to zaručeně nebyl nikdo tak férovej jako já! Já jsem totiž rovnej, na rozdíl od jinejch! A to je tvá jediná klika, jestli to chceš vědět! Anebo si snad myslíš, že by se tu našel druhej takovej vůl, kterej by ti to celý takhle vyklopil? Ty máš představy jak malej Jarda! Kde si myslíš, že žiješ! Já vaši upřímnost samozřejmě oceňuji. Víš co já riskuju, když to na mě práskneš? Nebo to řekneš v nějakým tom svým kázání? Vždyť já se ti dávám úplně všanc! Můžete se spolehnout, nechám si to pro sebe. Jako zpovědní tajemství. Ále. Tobě je člověče hej. Ženatej nejsi, děti nemáš. Oni se tě bojej! Ale co já? O mě se žádnej nezajímá! O mně žádný hlášení nikam neposílaj! Na mě si můžou houkat, jak chtějí! Mě mají v hrsti! Mě rozšlápnou jak červa, kdy si vzpomenou! Jak červa! Copak ty? Tobě je hej! pokyvuje hlavou Já vás chápu. Prdlajs chápeš! Ty si jen řikáš: ať se vykecá! kroutí hlavou Víš co je na tom všem nejhorší? kroutí hlavou Že já za boha nevím, co jim mám každej tejden říkat. Vždyť já o tobě dohromady nic nevím, do styku s tebou vlastně skoro nepřijdu, a těch pár blbostí, co zachytím: Že se chodíš zašívat do pouště, že tě viděli párkrát ve městě někoho uzdravit, žes kázal na kopci, co s tím? No řekni, co jim mám furt říkat? Co? Nezlobte se, ale v tom vám můžu těžko pomoci. Ale můžeš, jen kdybys chtěl. Seš inteligent, máš přehled, víš, co by o tobě chtěli vědět. Na místě výpomocnýho kazatele bys měl fůru času. Tak to jednou za tejden sepíšeš. Ty pomůžeš mně, já tobě a nikdo na tom nebudeme škodnej. Já si moc vážím toho, co pro mne chcete udělat, ale nezlobte se, já přece nemůžu donášet sám na sebe. Jde přece o princip. Na tom se nemůžu podílet. Tak to ses teda vybarvil! Princip! Nemůže podílet! A já se mám v tý špíně vyválet jako to pohanský prase? Já to mám vzít na sebe kvůli tomu, abych moh aspoň trochu normálně žít? Copak nemůžeš udělat něco pro mě? Aby ten můj zpackanej život nebyl tak úplně zpackanej? 9
Já už budu muset jít. Zástupy čekají. zvedá se a učedníci s ním Ale uděláš něco i pro mě? Pro jednoho vobyčejnýho venkovskýho a se zpackaným životem? Nemoh bys to nějak vzít na sebe? Že to uděláš, viď? Že jo? vzlyká, vzlykot přechází do chrápání Nebuďte smutnej! To víte, že to udělám. potichu odchází, učedníci ho následují saxofon: Nebo jití jest Hospodinovo píseň Haleluja zpívej (Svítá 90) ZKOUŠKY: pátek 2.12.2016 od 14:30 hodin na faře pátek 9.12.2016 od 14:30 hodin na faře pátek 16.12. od 14:30 hodin na faře GENERÁLNÍ ZKOUŠKA: sobota 17.12.2016 od 9:30 hodin v kostele PŘEDSTAVENÍ: neděle (4. adventní) 18.12.2016 od 9:00 hodin v kostele (sraz účinkujících 8:30 hodin!) 10