VÝZKUM PRO PRAXI SEŠIT 56 OBECNÝ POSTUP PRO STANOVENÍ PROFILŮ VOD KE KOUPÁNÍ Ing. Helena Grünwaldová, CSc. (editorka) Vydal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. Praha 2008
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce Ředitel: Mgr. Mark Rieder Redakční rada: RNDr. Dana Baudišová, Ph.D., (předsedkyně), Ing. Václav Bečvář, CSc., Ing. Šárka Blažková, DrSc., Ing. Petr Bouška, Ph.D., RNDr. Blanka Desortová, CSc., Ing. Jana Hubáčková, CSc., RNDr. Josef Fuksa, CSc., Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., Ing. Marie Kulovaná, RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D., Ing. Věra Očenášková, Ing. Dagmar Sirotková, RNDr. Přemysl Soldán, Ph.D., Ing. Václav Šťastný, Ing. Naďa Wannerová, Mgr. Aleš Zbořil Lektoroval: prof. Ing. Pavel Pitter, DrSc. Helena Grünwaldová, 2008 ISBN 978-80-85900-83-5 2
Základní požadavky na přírodní koupací vody (tzn. moře, sladkovodní nádrže a toky) jsou v Evropské unii určeny ve směrnici 76/160/EHS o jakosti vody ke koupání [2, 22, 24]. Začátkem roku 2006 byla schválena nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a zrušení směrnice 76/160/EHS (dále jen směrnice ) a do dvou let by měla být plně transponována do právních předpisů České republiky [30]. Současná legislativa platná v ČR však zatím odpovídá staré směrnici [10, 11, 12, 13, 14, 15]. Cílem nově schválené směrnice je zjednodušit a zmodernizovat systém řízení a sledovat pouze dva mikrobiologické ukazatele střevní bakterie (enterokoky a Escherichia coli). Dalším důležitým opatřením je širší účast veřejnosti a její dostatečný přístup k informacím o koupací vodě [16, 17, 18]. Směrnice požaduje zapojení širokého spektra nástrojů a připravenost jednotlivých členských států k plnění této části za plné účasti veřejnosti. Obsah informací musí zahrnovat veškeré údaje související se snížením znečištění koupací vody, jak je uvedeno v Příloze III, a s řešením výjimečných případů znečištění specifikovaných v Příloze II [19]. Na základě nového řízení jakosti vod ke koupání musí být kvalita vody a zdroje znečištění zmapovány a především popsány v tzv. profilech vod ke koupání. Hlavní body směrnice 2006/7/ES: Ukazatele a hodnoty jsou založeny na nejnovějších vědeckých a výzkumných poznatcích, zejména Světové zdravotnické organizace. Jsou stanoveny čtyři stupně klasifikace vod: nevyhovující, přijatelné, dobré a výborné. Počet ukazatelů byl snížen z dosavadních 19 na dva mikrobiologické ukazatele: střevní enterokoky a Escherichia coli. Mají být vytvořeny profily vod ke koupání popisující jejich charakteristiky a určující zdroje znečištění. Musí být zabezpečen dostatečný přístup veřejnosti k informacím a její širší účast. Zatímco dosavadní směrnice vyžadovala pravidelné sledování 19 škodlivých látek nebo dalších parametrů (např. barva vody), zrevidovaná směrnice redukuje tento seznam jen na dva mikrobiologické ukazatele indikátory fekálního znečištění. Toto zjednodušení vyplynulo z toho, že fekální materiál představuje primární ohrožení pro koupající se. 3
Klasifikace kvality vod na místě koupání pak bude určována na základě tříleté tendence, oproti výsledkům z jednoho roku jako dosud. Znamená to, že klasifikace nebude ovlivněna náhlými výkyvy počasí nebo nárazovou událostí. Tam, kde bude po tři roky kvalita vody stabilní a dobrá, bude snížena četnost odběrů vzorků, čímž se sníží náklady. Směrnice 76/160/EHS se zrušuje od data 31. prosince 2014. V současné době se kontrola kvality rekreačních vod v České republice provádí podle směrnice Rady 76/160/EHS z 8. 12. 1975 o jakosti vody ke koupání. Implementace této směrnice do práva ČR je zajištěna zákonem č. 258/2000 Sb. (novelizováno zákonem č. 274/2003 Sb.), o ochraně veřejného zdraví, a dále pak zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění, spolu s prováděcí vyhláškou č. 168/2006 Sb., stanovující koupací oblasti [6, 7, 8]. Rekreační vody, využívané ke koupání osob ve volné přírodě, jsou v ČR rozděleny na koupaliště ve volné přírodě a dále povrchové vody využívané ke koupání osob koupací oblasti. V příloze vyhlášky č. 168/2006 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, je uveden seznam koupacích oblastí, které jsou pravidelně sledovány hygienickými stanicemi a po ukončení koupací sezony jsou doplněny o informace na základě výsledků kontrol. Je jich stanoveno 132. Koupaliště ve volné přírodě jsou rekreační zařízení provozovaná ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. V letech 2004 a 2005 bylo součástí zprávy pro Evropskou komisi 48 koupališť ve volné přírodě, v roce 2006 a 2007 pak 56. V barevné příloze jsou uvedeny koupací vody v ČR v tabulkové i mapové podobě v návrhu novely vyhlášky č. 159/2003 Sb. Pro vytvoření jednotlivých profilů vod ke koupání je nezbytná znalost zdroje znečištění. V Holandsku bylo provedeno rozsáhlé zjišťování různých zdrojů znečištění ovlivňujících kvalitu koupacích vod, které je uvedeno a popsáno v této publikaci. V Rámcové směrnici (Water Framework Directive, WFD) [9] jsou profily vod ke koupání klasifikovány jako chráněná území. To znamená, že opatření ke zlepšování jakosti vod v profilech vod ke koupání musí být zahrnuto do plánů povodí. Pokud se přijímá opatření v rámci směrnice, je důležité pochopit celý fungující vodní systém s jeho problé- 4
movými situacemi a zdroji znečištění. Pracovní postup popsaný v této příručce poskytuje možnosti pro identifikaci zdrojů znečištění a následné přijetí efektivních opatření, to podle obou směrnic staré i nově přijaté. Nejdůkladněji je třeba prozkoumat lokality, které nebyly v souladu s oběma směrnicemi. Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie (EU) vykazuje vysoké procento oblastí, ve kterých je nutno vydávat zákaz koupání [23, 25, 26, 35]. V roce 2007 nevyhovovalo v České republice parametrům staré směrnice 76/160/EHS z důvodu zhoršené kvality vody celkem 41 koupacích vod z celkových 188. Seznam těchto lokalit je uveden na portálu Evropské unie na webových stránkách: http://ec.europa.eu/water/water-bathing/report_2006.html Data o kvalitě koupacích vod v České republice jsou od roku 2006 zveřejňována na internetové adrese http//geoportal.cenia.cz. Obecné informace o koupání ve volné přírodě jsou dostupné na stránkách Státního zdravotního ústavu (http//www.szu.cz/chzp/koupani/), Výzkumného ústavu vodohospodářského, v.v.i. (http//heis.vuv.cz), Ministerstva zdravotnictví i na stránkách krajských hygienických stanic [20, 21, 22, 24]. Tato příručka není zamýšlena jako návod na reportingovou zprávu [3, 5, 31], ale především jako pracovní postup pro vytvoření profilů vod ke koupání, pochopení fungujícího vodního systému koupací vody a jejího okolí, a tím přijetí správných a efektivních opatření. Publikace vznikla za podpory projektu VaV SP/2e7/58/08 Zjištění parametrů ovlivňujících profily vod ke koupání z hlediska životního prostředí. K dostání ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v.v.i., Podbabská 30, 160 00 Praha 6. Available from the T. G. Masaryk Water Research Institute, p.r.i., Prague 6, Podbabská 30, Czech Republic. 5
1 Úvod V nové směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES z 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (dále jen směrnice ) se přesouvá důraz z monitorování do oblasti řízení jakosti a přijímání nových nápravných opatření. K dispozici ale musí být dostatek informací o vlivu znečištění na kvalitu koupací vody. Správce koupací oblasti by měl předběžně vyhodnotit všechny zdroje emisí a způsob jejich vnosu do koupací vody. Důležité je i určení typu emisí (kontinuální/jednorázové; bodové/difuzní). Avšak rozhodující roli hrají specifické vlastnosti koupací oblasti (např. průtočná nebo bez průtoku). Všechny tyto aspekty směřují ke stanovení profilu vod ke koupání v odpovídající lokalitě a správce na jejich základě může přijímat opatření ke snížení rizika kontaminace. Profil vod ke koupání, doplněný v případě nutnosti speciálním monitoringem, lze použít při přijímání nápravných opatření ke zlepšení jakosti koupací vody. Informace o profilu vod ke koupání (kvalita vody a přijatá opatření) by měla být k dispozici veřejnosti. Tyto údaje by měly být přímo na koupacím místě, přičemž jeden profil vod ke koupání může zahrnovat jednu část, nebo několik spolu sousedících vod ke koupání. Profil vod ke koupání musí být především vytvořen a posuzován z hlediska zdrojů fekálního znečištění a způsobu šíření tohoto znečištění do koupací vody podle indikátorových mikroorganismů: Escherichia coli (E. coli) a střevní enterokoky (nový parametr směrnice 2006/7/ES) nebo termotolerantní koliformní bakterie ze skupiny koliformních bakterií a fekální streptokoky (parametr současné směrnice Rady 76/160/EHS). 2 Hodnocení a aktualizace Na základě posouzení jakosti vody ke koupání v koupací oblasti se klasifikuje a aktualizuje profil vod ke koupání. V případě vod ke koupání klasifikovaných jako dobré, přijatelné nebo nevyhovující jakosti je nutno profil vod ke koupání pravidelně 6
přezkoumávat. Četnost a rozsah přezkumu se určí na základě povahy a závažnosti znečištění, avšak musejí být v souladu s následujícími hledisky [4, 29]: Klasifikace vod ke koupání Přezkumy se uskuteční nejméně každé Dobrá Přijatelná Nevyhovující 4 roky 3 roky 2 roky V případě vod ke koupání dříve klasifikovaných jako výborné jakosti je nutno profil vod ke koupání přezkoumat a popřípadě aktualizovat pouze tehdy, dojde-li po koupací sezoně ke změně klasifikace koupací vody na dobrou, přijatelnou nebo nevyhovující. 3 Pracovní postup ke stanovení profilu vod ke koupání Při stanovení profilu vod ke koupání by se mělo vycházet ze schématu na obr. 1. Nejdůležitější je získání souboru komplexních informací o místě koupání, jeho okolí a možném podílu zdrojů znečištění, které ovlivňují kvalitu koupací vody v dané lokalitě. Důraz na ochranu kvality koupacích vod se klade během celého procesu od monitoringu po řízení jakosti. Výsledky přijatých opatření by měly odstranit riziko fekálního znečištění a ochránit veřejnost před tímto znečištěním [27]. Faktory determinující vliv zdrojů znečištění Důležitým faktorem ovlivňujícím bakteriologickou kvalitu koupací vody je způsob, jakým se dostává znečištění do vody. Pokud se fekální znečištění dostává do koupací vody spolu s povrchovou vodou, dochází k jeho naředění a poklesu. Velký vliv mají specifické podmínky dané lokality a to, zda jde o vodu stojatou (bez přítoků), nebo tekoucí. Pro neprůtočnou koupací vodu přichází v úvahu pouze přímá kontaminace v blízkosti koupacího místa. U relativně rozlehlých izolovaných jezer, jako jsou např. vytěžené pískovny, lze předpokládat, že 7
část jezera se používá ke koupání a zbylá část k jiným účelům, a ta právě ovlivňuje svým znečišťováním jakost koupací vody. Vliv znečištění v případě koupacích vod bez přítoků je omezen na území bezprostředně přiléhající ke koupacímu místu. Zdroj znečištění je většinou v těchto případech stálý a pro dané koupací místo rozhodující. Popis oblasti a hydromorfologie Terénní průzkum Historické údaje o kvalitě vody Seznam znečištění vstupů Monitorovací programy Charakteristické hodnoty Analýza Zhodnocení Hodnocení Akční programy Profil vod ke koupání Obr. 1. Postup pro vytvoření profilu vod ke koupání Koupací vody neprůtočné představují povrchové vody stojaté, které zahrnují velké vodní nádrže i drobné vody. Určující je zde velikost a hloubka nádrže a dále homogenita. Homogenita může mít kromě časových změn během ročního cyklu i vertikální stratifikaci nebo podélný gradient (např. přítok s vysokým obsahem znečišťujících látek). U nádrží typu rybníků je nutno počítat s lokalizací technických zařízení (sklad, překládka nebo aplikace krmiv a hnojiv), která mohou mít významný vliv na horizontální složku homogenity [32]. 8
Pro koupací vodu průtočnou je sféra vlivu znečištění širší a proudění vody přímo vnáší fekální znečištění. Je nutno určit původ splachu a také celé území, v němž byly zjištěny zdroje fekálního znečištění a způsob přítoku. Vzrůstá-li přítok do místa koupání, vzrůstá také podíl fekálního znečištění ve vodě. V případě průtočných koupacích vod dochází často ke kombinaci fekálního znečištění z různých zdrojů. Dále nutně musí být brány v úvahu sezonní vlivy (přítok a odtok vody v deštivých a suchých obdobích). Koupací vody průtočné představují povrchové vody tekoucí, tj. potoky či řeky. Základním rozhodovacím kritériem pro strategii a vlastní provedení prací je zde velikost toku, tedy hloubka, šířka, rychlost proudění a morfologie v oblasti místa koupání. Velkým problémem je vliv břehů. Vzorky vody pro analýzy by měly být odebrány ze středu toku nebo z oblasti proudnice jak za vysokých průtoků (vybřežení toku), tak za průtoků nízkých (okolí toku zarostlé vegetací, obtížný přístup apod.). Frekvence a doba odběrů vzorků se musí řídit vlastnostmi systému, včetně vlivu různých jevů na toku, typu kolísání přísunu znečištění (denní, popř. týdenní cyklus u komunálních, popřípadě i průmyslových čistíren odpadních vod), kolísání průtoku (regulace průtoku spojená s plavbou) a také vlastnostmi vypouštěných znečišťujících látek. Významné může být i víření sedimentů lodním provozem. Nerespektování těchto jevů může vážně zkreslit výsledky celého monitoringu. 4 Popis oblasti a hydromorfologie V této části pracovního postupu je uveden obecný popis lokality koupacího místa. Popis obsahuje: plánek lokality (mapa, plán, letecký snímek), popis koupacího místa včetně příslušných zařízení (odpady, sanitární zařízení) a způsob nakládání s nimi, ohraničení koupací vody, hydrologický popis lokality (hydrologická mapa, hydrologická data), 9
umístění kanalizačního systému a každý přepad ze sítě či dešťové zdrže (plán městského odvodnění), seznam potenciálních a reálných zdrojů znečištění, které mohou ovlivňovat kvalitu koupací vody; lze jej doplnit jednoduchým modelem k okamžitému posouzení situace, k možnému posouzení vlivu průtoku, větru apod., doplňující údaje pro případné problémové situace (směr větru, síla větru atd.), popis ostatních problémových skutečností (výskyt sinic, dermatitidy koupajících se), ohraničení celého vodního systému, ve kterém dochází k nepříznivému dopadu na životní prostředí vlivem zdrojů znečištění v dané lokalitě, jiné účely rekreace (kromě koupání) v dané koupací oblasti. Přehledný seznam je uveden v příloze 1. 5 Terénní průzkum Průzkum koupací oblasti a jejího okolí v průběhu koupací sezony za přítomnosti návštěvníků poskytne další důležité informace. Problémem zůstává, že koupací místo nebývá zaneseno v příslušných mapách nebo nejsou v mapových podkladech znázorněny veškeré vodní toky (malé přítoky). Každému terénnímu průzkumu by měla předcházet přiměřená úvaha, ve které jsou koupací oblast a okolí posouzeny z různých hledisek a zhodnoceny vzhledem k účelu prací. Terénní práce jsou pak prováděny v určitém reálném čase a místě [32], takže jejich výsledky jsou vázány vždy ke konkrétnímu místu v daném aktuálním čase. Účelem terénního průzkumu je nalézt či ověřit opomenuté zdroje znečištění, a tím přispět k úspěšnému zhodnocení kontaminace celého koupacího místa. Zkušenosti ukázaly, že průzkum by měly provádět nejméně dvě osoby, z nichž jedna by měla mít odbornou praxi v oboru ekologie. Je třeba totiž zjistit i přítomnost určitých druhů vodních rostlin a dal- 10
ších vodních organismů. Důležitou součástí je i konzultace s místním obyvatelstvem, které může poskytnout závažné informace o zdrojích fekálního znečištění a jejich detekci. Přehledný seznam je uveden v příloze 2. 6 Historické údaje o kvalitě vody V této části se obvykle hodnotí nesprávná data (např. duplicitní vzorky) bakteriologických ukazatelů (termotolerantní koliformní bakterie, celkové koliformní bakterie, fekální streptokoky, E. coli) za poslední dva roky. Obvykle postačuje hodnotit verifikovaná data za poslední tři roky. Dlouhodobé údaje o kvalitě koupací vody se obvykle používají také k prognóze vývoje a porovnávají se s dalšími daty. Doporučuje se hodnocení zaměřit na: vliv srážek, klimatologická data z různých meteorologických stanic, korelace se silnými dešti, souvislost s přepadem z kanalizace nebo splachem ze zemědělsky obdělávané půdy; vliv maximální teploty a počtu slunečných dnů, popř. korelace s počtem rekreantů; vliv směru větru; období (časové rozdělení), v němž dochází k překračování bakteriologických parametrů (na začátku koupací sezony, na jejím konci) nebo odlišnostem v průběhu několika koupacích sezon korelace údajů se sezonními vlivy na území přiléhajícím ke koupacímu místu, jako např. hnízdění ptáků, hnojení atd.; vliv změn v infrastruktuře ve vodách ke koupání nebo v jejich blízkosti, které vedou k překračování bakteriologických ukazatelů; registrovaný počet a druh stížností; korelace dlouhodobých bakteriologických dat s dalšími ukazateli jakosti koupací vody; počet návštěvníků (vliv koupajících se); 11
časové období odběru vzorků/testování, všechny další parametry ovlivňující jakost koupací vody (teplota vody, neutralizační kapacita atd.). Přehledný seznam je uveden v příloze 3. 7 Seznam zdrojů znečištění a způsobu vnosu znečištění do koupací vody Na základě terénního průzkumu, historických údajů o kvalitě vody, aktuálních dat a mapových podkladů je možné sestavit seznam zdrojů fekálního znečištění a způsobu jeho vnosu do koupací vody. Do seznamu se uvedou veškeré potenciální zdroje znečištění pro koupací vodu a způsoby jeho vnosu, i když se zpočátku mohou jevit jako nevýznamné. Často se stává, že několik málo významných zdrojů znečištění může spojit svůj účinek, a tak negativně ovlivňovat kvalitu koupací vody. Níže uvedený seznam zahrnuje seznam zdrojů znečištění a způsoby vnosu do koupací vody: odtoky z ČOV, odpady z velkochovů zvířat, jatečního hospodářství, výtoky z kanalizace, přepady z dešťových zdrží, odtoky z dešťových zdrží, splachy z komunikací, zemědělské znečištění, průsaky z úložiště hnoje (po vydatných srážkách), včetně skládek, znečištění z řek a přítoků v blízkosti koupacího místa, sedimenty, kalová pole, odtoky splaškových vod z rekreačních aktivit, lodní dopravy a vodních sportů, hausbóty, znečištění od koupajících se, domácí zvířata na břehu, fekální znečištění šířené ptactvem (ptačí kolonie). 12
Uvedené způsoby vnosu fekálního znečištění do koupací vody lze rozdělit na přímé (lidé/zvířata) a nepřímé (vnesené vodou). Podrobnější přehledný seznam je uveden v příloze 4. 8 Monitorovací programy/charakteristické hodnoty Po provedeném průzkumu zdroje znečištění a způsobu jeho vnosu se hodnotí podle charakteristických hodnot jeho podíl na celkovém fekálním znečištění koupací vody. Pro hodnocení podílu zdroje znečištění na celkovém znečištění koupací vody byl vytvořen jednoduchý model. Pokud nebyl zjištěn vliv určitého zdroje znečištění nebo způsob jeho vnosu jednoduchým výpočtem, pak stačí odhad provedený s využitím tohoto modelu. Ve druhém případě, pokud je zjištěn významný zdroj znečištění, následuje jeho další zhodnocení na složitějším matematickém modelu, který bere v úvahu vliv větru a vlastnosti toku vody na jakost koupací vody. Schematizací koupací lokality a jejího okolí v takovém modelu (DUFLOW, SOBEK, Delft 2-D, OMAS apod.) a umístěním zdrojů znečištění s přiřazenými charakteristickými hodnotami a dobou vypouštění lze dosáhnout vizualizace vlivu toku a větru na daném koupacím místě. Tímto postupem lze zjišťovat, do jaké míry by zdroj znečištění mohl ovlivňovat znečištění koupací vody. Každý zdroj znečištění má svou specifickou charakteristiku; např. hodnoty znečištění charakteristické pro kontinuální zdroj znečištění (vypouštění z ČOV) jsou odlišné od charakteristiky bodového zdroje znečištění (přepad z kanalizace). Příloha 5 obsahuje charakteristické hodnoty pro různé druhy zdrojů znečištění. Pro dosažení věrohodných dat je důležitá schematizace dané koupací lokality a přiřazené charakteristické ověřené hodnoty. Určení charakteristických hodnot a použití modelů umožňuje pouze seznámení se s daným vodním systémem. Určením charakteristických hodnot se posoudí pouze vliv zdroje znečištění, ale zda se tytéž hodnoty použijí i pro hodnocení dané koupací lokality, záleží na jejich kvalitě a verifikaci. Pro ověření správnosti hodnot je vhodné použít data z monitorovacích programů. Jestliže jsou měření prováděna ve správně určené době, může dojít k porozumění celému systému a vy- 13
tvoření platného a prověřeného modelu. Je dále možné, že určité změny mohou nastat i v samotném zdroji znečištění a v důsledku se to projeví vypouštěním menšího objemu znečištění, než jak byly původně stanoveny charakteristické hodnoty. Na základě platného modelu lze navrhnout i strategický monitoring. Strategický monitoring je zaměřený na zjištění stavu systémů, trendů, změn, na základní poznání apod. Má zásadní informační hodnotu, může sledovat koncentrace, látkové toky, druhovou skladbu, mechanismy v systému [32]. Strategický monitoring je uveden v příloze 6. V závislosti na zdrojích znečištění a způsobu šíření znečištění lze sestavit monitorovací programy [28]. 9 Analýza/zhodnocení Všechna data pocházející z předchozího pracovního postupu se prověří a vyhodnotí. Hlavním cílem je zjištění, který potenciální zdroj znečištění podle datové analýzy, výsledků terénního průzkumu a mapových podkladů rozhodujícím způsobem ovlivňuje kvalitu koupací vody. Použijí se výsledky modelování a/nebo monitorovací protokol. Modely často poskytují hodnocení, jak znečištění z několika zdrojů ovlivňuje lokalitu koupacího místa. Jestliže jsou použity správné charakteristické hodnoty, je možné uvést i pořadí důležitosti jednotlivých zdrojů znečištění. Pokud byl zaveden monitorovací program, lze použít naměřená data k prověření a zhodnocení, které zdroje znečištění v dané době výrazně ovlivňovaly kvalitu koupací vody. 10 Profil vod ke koupání Vytvořený profil vod ke koupání umožňuje specialistům-vodohospodářům stanovit potenciální zdroje znečištění, možné způsoby jejich vnosu a šíření, kterými v důsledku ovlivňují kvalitu koupací vody. 14
Profil vod ke koupání slouží primárně k získání informací o zdrojích fekálního znečištění a způsobech jeho vnosu a šíření. Sekundárně slouží k hodnocení dalších rizik, jako např. pomnožení sinic. Vytvořený profil vod ke koupání je správný pouze tehdy, je-li využitelný vodohospodářskými institucemi. 11 Zhodnocení/akční programy Profil vod ke koupání umožňuje pochopit zevnitř celý vodní systém, podíl jednotlivých zdrojů znečištění na kvalitu koupací vody v dané lokalitě. Pokud dále nejsou zaznamenány další problémové situace a vlivy, profil vod ke koupání je definován. Pokud ale byly zjištěny závažné zdroje znečištění nebo pochybnosti o kvalitě získaných dat, je třeba profil vod ke koupání znovu zhodnotit a prověřit. V závislosti na zdroji znečištění nebo způsobu jeho vnosu do vody lze vytvořit monitorovací program, kterým se určí podíl jednotlivých zdrojů na znečištění v průběhu koupací sezony. Po sezoně lze profil vod ke koupání upravit a pokud je to nutné, lze přijmout opatření řízení ke snížení znečištění v daném koupacím místě. 15
Literatura [1] Handdreiking bij het opstellen van een zwemwaterprofiel. Riza- Grontmij, 21. 6. 2005, 44 p. [2] Směrnice Rady 76/160/EHS o jakosti vody ke koupání z 8. 12. 1975. [3] Rozhodnutí komise ze dne 25. července 1995, kterým se mění rozhodnutí 92/446/EHS ze dne 27. července 1992 o dotaznících ke směrnicím v oblasti vody. [4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. [5] Horák, P. Systém sběru a zpracování dat, příprava reportingu do EU. Zpráva pro přejímací řízení. VÚV T.G.M., listopad 2004. [6] Zpráva České republiky o implementaci směrnice Rady 76/160/EHS z 8. 12. 1975 o jakosti vody ke koupání (dle článku 13 směrnice). Zpráva o kvalitě vody využívané pro koupání osob a její nejdůležitější charakteristiky za rekreační sezonu 2005. Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR, prosinec 2005. [7] Zpráva České republiky o implementaci směrnice Rady 76/160/EHS z 8. 12. 1975 o jakosti vody ke koupání (dle článku 13 směrnice). Zpráva o kvalitě vody využívané pro koupání osob a její nejdůležitější charakteristiky za rekreační sezonu 2005. Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR, prosinec 2006. [8] Zpráva České republiky o implementaci směrnice Rady 76/160/EHS z 8. 12. 1975 o jakosti vody ke koupání (dle článku 13 směrnice). Zpráva o kvalitě vody využívané pro koupání osob a její nejdůležitější charakteristiky za rekreační sezonu 2005. Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR, prosinec 2007. [9] Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. [10] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). [11] Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). [12] Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). [13] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 16
[14] Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. [15] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). [16] Jakost vod ke koupání. Koupací sezona 2006. Souhrnná zpráva. Vydala Evropská komise, květen 2007, 20 s. [17] Jakost vod ke koupání. Koupací sezona 2005. Souhrnná zpráva. Vydala Evropská komise, květen 2006, 21 s. [18] Jakost vod ke koupání. Koupací sezona 2004. Souhrnná zpráva. Vydala Evropská komise, květen 2005, 22 s. [19] Improving Coastal and Recreational Waters. ICREW. Project documentation. www.icrew.info [20] Grünwaldová, H. Koupací vody z pohledu Evropské unie. VTEI, roč. 49, 2007, č. 2. s. 4 5, příloha Vodního hospodářství č. 6/2007. [21] Grünwaldová H. Koupací vody v ČR hodnocené podle Evropské unie. VTEI, roč. 49, 2007, č. 3, s. 9 11, příloha Vodní hospodářství č. 10/2007. [22] Grünwaldová, H., Pumann, P., Zbořil, A. a Runštuk, J. Koupací vody v ČR podle směrnice 76/160/EHS. Posterové sdělení ve sborníku Vodárenská biologie 30, Praha, 31. 1. 2007, s. 216 217. [23] Grünwaldová, H. Koupací vody. Výzkumná zpráva VÚV T.G.M., 2006, 31 s. [24] Grünwaldová, H., Pumann, P., Dlabal, J. a Zbořil, A. Kvalita rekreačních vod podle směrnice 76/160/EHS v povodí Labe. Posterové sdělení ve sborníku Magdeburský seminář o ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WDF). Český Krumlov, 10. 14. 10. 2006, s. 12 13. [25] Grünwaldová, H. Aktualizace dat Koupací vody a projekty ochrany vod. Výzkumná zpráva VÚV T.G.M., 2005, 44 s. [26] Mičaník, T., Kristová, A., Kalinová, M., Polenka, E., Grünwaldová, H. a Čapková, A. Podněty na změny v legislativě. Výzkumná zpráva VÚV T.G.M., 2004, 25 s. [27] The new bathing water directive (Directive 2006/7/EC) Implementation in Germany. Bathing Water Directive Implementation Meeting, Namur, June 2007. 17
[28] Ruiter, H. Bathing water profiles in the Netherlands. A Dutch interpretation of the bathing water directive 2006/7/EC. Bathing Water Directive Implementation Meeting, Namur, June 2007. [29] Chawla, R. and Hunter, PR. Classification of bathing water quality based on the parametric calculation of percentiles is insound. Water Research 39 (25), p. 4552 4558. [30] Bathing Water Workshop Brussels, 26 October 2005, Enforcement and Infrigement of BW Directive 76/160/EEC, European Commision, DG Environment (prezentace). [31] López-Pila, JM. The yearly Reporting of the Quality of the Bathing Waters to the European Community. Some Advises and Hints to Facilitate the Work. Bathing Water Workshop Brussels, 26 October 2005, Enforcement and Infrigement of BW Directive 76/160/EEC, European Commision, DG, Environment (presentace). [32] Fuksa, JK. Příručka pro vzorkování vody a vodního prostředí (PVVVP). Výzkum pro praxi, sešit 49, 94 s. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha 2003. [33] ČSN ISO 6107-2 Jakost vod. Slovník. [34] ČSN EN 25667-1 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků. [35] Plán hlavních povodí České republiky schválený usnesením vlády České republiky ze dne 23. května 2007 č. 562, 101 s. 18
Příloha 1 Popis oblasti a hydromorfologie Obecný popis a lokalizace mapa lokality (letecký snímek), lokalizace poloha, městská/venkovská oblast, ohraničení území/vymezení území koupacích vod, možné problémové rekreační aktivity (lodní přeprava atd.). Obecný popis pláže toalety/sprchy, občerstvení, odpadkové koše (množství, dostupnost), dozor, čištění sanitárního zařízení (časový interval), čištění pláže (časový interval), kosení trávy, popřípadě ošetření a odstraňování dřevin (časový interval), umístění herní plochy (hřiště), počet návštěvníků za rok/den, povrch pláže/dna vodního tělesa (písek, rašelina, jíl, hlína, kameny, bahno atd.), ohraničení koupací zóny (koupací stopa), charakter břehu, písčina, mělčina (písek, tráva, dlažba atd.), přístavní hráz, molo. Hydrologický popis lokality hydrologická mapa, modely (pokud jsou k dispozici), ohraničení vodního systému (vliv přírodních podmínek), hloubkový profil, sledování vodní hladiny (vypouštění, průsaky, zdymadla apod.). 19
Pokud se vyskytnou závažné problémy směr proudění větru, síla větru, proudění vody. Sběr dalších důležitých informací o lokalitě kanalizační plán, uvedení ostatních problémových situací ovlivňujících kvalitu koupací vody, např. masový rozvoj sinic, zdravotní potíže koupajících se. Potenciální zdroje znečištění zjištěné z mapových podkladů seznam jednotlivých zdrojů znečištění, návrh modelů pro charakteristiku proudění a větru. Seznam zdrojů znečištění pro popis oblasti a hydromorfologii Seznam zdrojů znečištění v dané lokalitě čištění odpadních vod, velkochovy zvířat a jejich zpracování, kanalizace, nečištěné odpadní vody, dešťové vody z komunikací, lodní doprava, dobytek na pastvinách, úložiště hnoje, farmářské a chovatelské společnosti, zemědělské znečištění, řeky, uzavřené kanály (voda neznámého složení), příkopy, sedimenty, navážka, rekreační provoz lodí, lodní doprava, hausbóty, rekreanti, domácí zvířata na břehu, vodní ptactvo, fauna (zvířata ve volné přírodě), krysy atd. 20