Vytváření tenkých speciálních vrstev metodou plazmochemické depozice z plynné fáze

Podobné dokumenty
Plazmatické metody pro úpravu povrchů

Přehled metod depozice a povrchových

Anotace přednášek LŠVT 2015 Česká vakuová společnost. Téma: Plazmové technologie a procesy. Hotel Racek, Úštěk, 1 4. června 2015

Základy obsluhy plazmatických reaktorů, seznámení s laboratorní technikou

Plazmová depozice tenkých vrstev oxidu zinečnatého

Vakuové metody přípravy tenkých vrstev

Plazmové metody Materiály a technologie přípravy M. Čada

Vybrané technologie povrchových úprav. Metody vytváření tenkých vrstev Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Studentská 1402/ Liberec 1 tel.: cxi.tul.cz. Technologická zařízení

Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev

REAKTIVNÍ MAGNETRONOVÉ NAPRAŠOV. Jan VALTER HVM Plasma s.r.o.

Tenká vrstva - aplikace

galvanicky chemicky plazmatem ve vakuu Vrstvy ve vakuu MBE Vakuová fyzika 2 1 / 39

DOUTNAVÝ VÝBOJ. Další technologie využívající doutnavý výboj

Monika Fialová VAKUOVÁ FYZIKA II. ZÍSKÁVÁNÍ NÍZKÝCH TLAKŮ

Plazmové depozice povlaků. Plazmový nástřik Plasma Spraying

DOKUMENTACE K PILOTNÍ JEDNOTCE SONOLÝZY OZONU

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fyzikální metody nanášení tenkých vrstev

Odporové topné články. Elektrické odporové pece

Mikro a nanotribologie materiály, výroba a pohon MEMS

Vybrané technologie povrchových úprav. Vakuum 2. Část Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Plynové lasery pro průmyslové využití

Metody depozice povlaků - CVD

Vysoké frekvence a mikrovlny

MRB/MRBV - Měřící a regulační blok pro chlazení a čištění lisovacích forem

3. FILTRACE. Obecný princip filtrace. Náčrt. vstup. suspenze. filtrační koláč. výstup

Ochrana obalem před změnami teploty a úloha obalu při tepelných procesech v technologii potravin. Sdílení tepla sáláním. Balení pro mikrovlnný ohřev

Tenké vrstvy pro lékařství 1. Laserové vrstvy ( metody přípravy vrstev, laser, princip metody pulzní laserové depozice PLD, růst vrstev, )

Plazma v mikrovlnné troubě

Přednáška 8. Chemické metody a fyzikálně-chemické metody : princip CVD, metody dekompozice, PE CVD

Stanovení fotokatalytické aktivity vzorků FN1, FN2, FN3 a P25 dle metodiky ISO :2013

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení

ANALÝZA POVLAKOVANÝCH POVRCHŮ ŘEZNÝCH NÁSTROJŮ

Plazma v technologiích

Základní typy článků:

Anomální doutnavý výboj

Nanogrant KAN ( )

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Třífázové stejnosměrné odporové svařovací lisy 100 KVA typ

Přednáška 5. Martin Kormunda

Přednáška 11. Měření průtoku a parciálních tlaků, Hledání netěsností vakuových soustav, Vakuové spoje a těsnění. Martin Kormunda

Ústav fyziky a měřicí techniky Laboratoř chemických vodivostních senzorů

Využití plazmochemické redukce pro konzervaci archeologických nálezů

TVORBA MOTIVŮ TENKOVRSTVÝMI METODAMI

DOKUMENTACE K PILOTNÍ JEDNOTCE MIKROSÍTA/UV

ODLUČOVAČE MOKRÉ HLADINOVÉ MHK

Stanovení fotoindukovaných vlastností (rozklad modelové látky Acid Orange 7)

Učební texty Diagnostika II. snímače 7.

Elektrická zařízení III.ročník

Iradiace tenké vrstvy ionty

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Fotokatalytická oxidace acetonu

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN

Úvod do fyziky plazmatu

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

Principy chemických snímačů

Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce

Přednáška 8. Vývěvy s proudem pracovní tekutiny: vodní vývěva, ejektorové a difúzní vývěvy. Martin Kormunda

Návod pro Laboratoř oboru Výroba léčiv

ODBĚR VZDUŠNINY PRO STANOVENÍ AZBESTU V PRACOVNÍM A MIMOPRACOVNÍM PROSTŘEDÍ

Přednáška 4. Úvod do fyziky plazmatu : základní charakteristiky plazmatu, plazma v elektrickém vf plazma. Doutnavý výboj : oblasti výboje

Jednofázové odporové svařovací lisy KVA (při 50 %)

Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Roman Snop

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Ionizační manometry. Při ionizaci plynu o koncentraci n nejsou ionizovány všechny molekuly, ale jenom část z nich n i = γn ; γ < 1.

Základní technický popis kogenerační jednotky EG-50

DOUTNAVÝ VÝBOJ. 1. Vlastnosti doutnavého výboje 2. Aplikace v oboru plazmové nitridace

LABORATOŘ OBORU I. Testování katalyzátorů pro přípravu prekurzorů vonných látek. Umístění práce:

Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství. Hi-tech VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÉHO INŽENÝRSTVÍ

Tenké vrstvy. metody přípravy. hodnocení vlastností

Konstrukce vakuových zařízení

Funkční vzorek vozidlového motoru EA111.03E-LPG

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. 5

Hmotnostní spektrometrie

Třída přesnosti proudu. Principy senzorů

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Problematika využití mikrovlnného ohřevu v sanačních technologiích Ing. Jiří Kroužek

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním

Plazmové svařování a dělení materiálu. Jaromír Moravec

Využití technologie Ink-jet printing pro přípravu mikro a nanostruktur II.

Technologie a vlastnosti tenkých vrstev, tenkovrstvé senzory

POPIS VYNÁLEZU К AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. MATAL OLDŘICH ing. CSc., BRNO, SADíLEK JIŘÍ ing., TŘEBÍČ

Měření zvukové pohltivosti materiálů

Přednáška 6. Vývěvy s pracovní komorou: pístové, s valivým pístem, olejové a suché rotační vývěvy, šroubové vývěvy.

ÚSTAV CHEMIE A ANALÝZY POTRAVIN

Základy vakuové techniky

VÍŘIVÉ PROUDY DZM

Separační metody v analytické chemii. Plynová chromatografie (GC) - princip

Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

FYZIKA VE FIRMĚ HVM PLASMA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Optimalizace teplosměnné plochy kondenzátoru brýdových par ze sušení biomasy

Transkript:

Vytváření tenkých speciálních vrstev metodou plazmochemické depozice z plynné fáze Teoretické základy: Plazmochemická depozice z plynné fáze metoda PECVD Rozvoj plazmochemických metod vytváření tenkých vrstev byl stimulován především naléhavou potřebou snížit procesní teplotu při vytváření vrstev klasickou chemickou syntézou, tj. metodou CVD. Takovou možnost fyzikálně chemické metody poskytují, když chemické reakce probíhají v ionizovaném prostředí, tj. v plazmatu. Proto se tyto metody, využívající plazmatu k vyvolání požadované chemické reakce, obvykle nazývají metody PECVD (Plasma Enhanced Chemical Vapor Deposition plazmochemické depozice z plynné fáze). Depozice tenkých vrstev metodou PECVD využívá aktivace pracovní směsi ve výboji obklopujícím povrch povlakovaných předmětů. V plazmatu tohoto výboje dochází k molekulární excitaci jednotlivých komponent pracovní směsi, která indukuje syntézu vrstev novým rovnovážným procesem bez nutnosti ohřevu povlakovaného předmětu na vysokou teplotu. Možnost vytváření plazmatu v zařízeních pracujících na principu PECVD může být výhodně využita i k čištění povrchu předmětů odprašováním bezprostředně před depozicí vrstev. Tím lze příznivě ovlivnit adhezi tenkých vrstev vytvářených PECVD procesem při nízkých teplotách. Pro generování plazmy lze použít elektrické pole, a to buď stejnosměrné, vysokofrekvenční nebo mikrovlnné. Přenos vysokofrekvenčního výkonu do plazmatu může být kapacitní, nebo induktivní. Při kapacitně vázaném výboji je možné různé uspořádání elektrod, např. pro povlakování rovinných substrátů je výhodnější depoziční nádoba s rovinnými paralelními elektrodami, pro povlakování válcových a tvarových předmětů je naopak výhodnější uspořádání s koncentrickými válcovými elektrodami. Induktivně vázaný výboj umožňuje bez-elektrodové uspořádání a je využíván pro velké výkony. [1] Jedním z nejčastěji používaných prekurzorů při depozicích tenkých TiO 2 vrstev metodou PECVD je metal oragnikum titanium IV isopropoxid Ti(O-i-C 3 H 7 ) 4 TTIP. Reakce a procesy, které probíhají během depozice vrstev metodou CVD při použití TTIP jako zdroje titanu, byly studovány Gladfelterem a kol. V závislosti na teplotě při depozici byly formulovány následující reakce: Ti(OC 3 H 7 ) 4 TiO 2 + 4C 3 H 6 + H 2 O (teplota 400 C) (1) Ti(OC 3 H 7 ) 4 TiO 2 + 2C 3 H 6 + 2HOC 3 H 7 (teplota 400 C) (2) Tyto rovnice lze formulovat pouze pro procesy bez použití plazmového výboje, neboť plazmatické procesy jsou z hlediska fyzikálního i chemického velmi komplikované. Jednoznačná charakteristika těchto dějů nebyla dosud formulována. [2]

Příklady nízkotlakých systémů pro depozici metodou PECVD V Laboratořích povrchového inženýrství na KMT na TU v Liberci je k dispozici několik zařízení umožňujících depozici tenkých vrstev metodou PECVD za nízkého tlaku. V následujících kapitolách jsou uvedeny základní charakteristiky těchto aparatur a možnosti jejich využití. Depoziční zařízení využívající vysokofrekvenční generátor Na obr. 1 je znázorněno schéma depoziční aparatury, ve kterém jsou deponovány vrstvy TiO 2 na porézní substráty metodou PECVD. Jedná se o nízkotlaký planární reaktor s kapacitně vázaným RF výbojem. Obr.1 Schéma aparatury pro depozici TiO2 vrstev Aparatura je sestavena z uzemněné nerezové komory, RF elektrody, čerpacího systému, přívodu plynů a měřících zařízení. Čerpací systém tvoří rotační a Rootsova vývěva. Jejich ochrana proti chemickým produktům vytvořených během depozice je zajištěna vymrazovacím zařízením, které je chlazeno tekutým dusíkem. Tlak v aparatuře je nastavován pomocí škrcení rychlosti sání motýlkovým ventilem umístěným na výstupu z komory. Průtok plynů je řízen průtokoměry firmy MKS. Vysokofrekvenční elektroda je napájena z RF generátoru vysokého napětí s frekvencí 13,56 MHz a maximálním výkonem 300 W. Maximální efektivita přenosu RF napětí na elektrodu je zajištěna vyrovnávací impedanční jednotkou. K aparatuře byl připojen výparník s tekutým TTIP, jako zdrojem titanu. Dosažení požadované teploty výparníku a její udržení je zajištěno kapalinovým oběhovým termostatem s pracovním médiem ethylenglycolem. Vedení mezi výparníkem a komorou je odporově vyhříváno, aby nedocházelo ke kondenzaci par uvnitř vedení. Regulace průtoku par prekurzoru je zajištěna jehlovým ventilem. Díky umístění přívodu par prekurzoru přímo nad stolek se substráty byl zajištěn rovnoměrnější rozptyl par TTIP v prostoru výboje a byly tak vytvořeny vzorky s rovnoměrně nanesenou vrstvou TiO 2. Aktivní prostor komory velikosti 500x500x500 mm, tj. objem cca 125 l, byl omezen pomocí stínění z hliníkové fólie. Ta je umístěna okolo elektrody a stolkem nesoucím substrát. Tímto zmenšením pracovního prostoru je zvýšena

koncentrace aktivních částic v plazmatu a lze tak dosáhnout vyšší efektivity vytváření vrstev. Vnitřní uspořádání aparatury je schématicky znázorněno na obr. 2 a 3. Obr.2 Uspořádání substrátů v aparatuře, přívodu prekurzoru a odsávání Obr.3 Vnitřní uspořádání aparatury s naznačeným směrem toku prekurzoru a vzdálenosti elektrody, substrátu a přívodu plynu Depoziční zařízení využívající vysokofrekvenční generátor umožňující předehřev substrátu Jednou z možností, jak ovlivnit výsledné vlastnosti nanášené vrstvy je předehřev substrátu. Níže charakterizované zařízení předehřev substrátu umožňuje. Depoziční aparatura pro plazmochemickou depozici tenkých vrstev umožňující předehřev substrátu je sestavena z uzemněné reakční nádoby z nerezové oceli, vysokofrekvenční elektrody, čerpacího zařízení, plynového hospodářství a přídavných měřících zařízení. Čerpací zařízení je složeno z rotační olejové vývěvy (Leybold-Heraus) a Rootsovy suché vývěvy (Alcatel). Ochrana pump proti poškození částicemi prachu je zajištěna vymrazovacím zařízením s tekutým dusíkem umístěným před vstupem do pump. Vysokofrekvenční elektroda je napájena z radiofrekvenčního (RF) generátoru vysokého napětí (ENI ACG-3B) s frekvencí 13,56 MHz. Minimalizace ztrát výkonu při přenosu na elektrodu je zajištěna vyrovnávací impedanční jednotkou (MFJ-949). Elektroda umožňuje odporový ohřev do 500 C. Průtok plynu je řízen kontrolní jednotkou MKS. K depoziční

nádobě je připojen kovový výparník s oběhovou ohřevovou jednotkou s ethylenglykolem s maximální teplotou ohřevu 150 C. Vedení mezi výparníkem a komorou je odporově vyhříváno, aby se zabránilo kondenzaci par na stěnách. Aparatura umožňuje dvojí uspořádání, které výrazně ovlivňuje průběh depozice a tím také vlastnosti výsledných vrstev. V prvním případě je elektroda umístěna ve spodní části aparatury a vzorky se umisťovaly přímo na tuto elektrodu. V tomto případě je možné využít tzv. přepětí, záporné napětí na elektrodě, díky němuž radikály vznikající v plazmě jsou přednostně orientovány ve směru k této elektrodě. V druhém případě uspořádání je elektroda umístěna nahoře a vzorky se ukládají na stolek tvořený uzemněnou elektrodou. Přívod reakčního plynu umístěn na straně reaktoru. Schéma uspořádání je znázorněno na obr. 4. Obr.4 Schéma depoziční aparatury: O 2, Ar pracovní plyny, F hmotový průtokoměr, EC výparník s prekurzorem TTIP, NV jehlový ventil, SH sprchová uzemněná elektroda, S substrát, RH odporový ohřev, M matching unit (přizpůsobovací impedanční jednotka), RF vysokofrekvenční generátor, RoP rotační olejová vývěva, RP Rootsova vývěva, BV motýlkový ventil Depoziční zařízení využívající mikrovlnný generátor MW downstream systém Princip systému downstream je, že ke generování plazmy dochází mimo oblast uložení ovlivňovaného vzorku, a tudíž je tento systém velice výhodný pro modifikaci citlivých materiálů (zvláště tepelně citlivých materiálů). Vzorek je vložen do toku radikálů z plazmy a parametry výboje jsou nastaveny tak, aby nedocházelo k nadměrné rekombinaci radikálů během transportu z místa generování plazmy ke vzorku. Tento systém (Obr. 5) se sestává z generátoru plazmy, recipientu a plynového hospodářství. Generátor plazmy je složen ze zdroje mikrovln od firmy RADAN s.r.o. a rezonátoru SLAN OV I 425 od firmy Plasma Consult.

Obr.5 Schematický nákres MW aparatury Systém zdroje umožňuje regulaci výkonu magnetronu a obsahuje jednotku pro časovou regulaci procesu. Výkon lze regulovat od 0 do 2000W s krokem po 100W, čas lze regulovat od 0 do 99 minut 99 sekund s krokem po 1 sekundě. Frekvence magnetronu je 2,54GHz. Rezonátor obsahuje systém ladění přenosu mikrovlnného záření do aparatury za účelem maximálního využití přiváděného výkonu. Je složen z antény a posuvného zkratu. Principem je docílení maximální amplitudy mikrovln právě na anténě a toho se dosáhne nastavením posuvného zkratu do vhodné pozice vůči anténě. K jemnějšímu doladění slouží tří kolíkový transformátor, který deformuje vlnění vzájemným postavením jednotlivých kolíků. Pro zjišťování hodnoty přenášeného výkonu slouží kombinace diod na vlnovodu měřící dopřední a odražený výkon. Recipient je válcová nádoba z nerezové oceli opatřená dvěmi přírubami DN 250 ISO-K na základně a množstvím menších přírub na obvodu pro připojení různých meřících zařízení jako jsou měřiče tlaku či snímače pro optickou spektrometrii. Plynové hospodářství se skládá z vysokotlaké části a vakuové části. Hrubý přívod pracovních plynů je zajištěn přes regulační ventily na tlakových nádobách. Přesné dávkování zajišťuje hmotnostní průtokoměr (tzv. mass flow unit ) od firmy MKS, který pracuje plně v automatickém režimu. Zařízení se skládá ze samotného automatického ventilu a řídící jednotky, která pro každý plyn specifikovaný převodním indexem umožňuje dávkování v rozmezí 0 až 200 sccm (sccm standardní kubický centimetr za minutu). Od tohoto ventilu je již vakuová část plynového hospodářství, která se skládá z uzavíracího ventilu na recipientu, kryogenického filtru (vymrazovačka), vlnovce, vakuových vývěv a hadice pro odvod vyčerpaného plynu mimo laboratoř. Aparatura je čerpána rotační a rootsovou vývěvou firmy Ewards. Vymrazovačka slouží ke kryogenickému lapání velmi malých částic a molekul plynů jako ochrana vývěv před těmito částicemi.

Zadání: Proveďte depozici tenké vrstvy TiO 2 na skleněný substrát. Nanesení vrstvy proveďte metodou plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD). Pomůcky Postup substráty - skleněná mikroskopická sklíčka prekurzor organikum titanium IV isopropoxid Ti(O-i-C 3 H 7 ) 4 TTIP vymrazovačka tekutý dusík pinzeta, etanol, čistící tampónky, ultrazvuková čistička depoziční aparatura využívající vysokofrekvenční generátor umožňující předehřev substrátu Připravené a očištěné substráty s maskováním (pro následné měření tloušťky) vložte do aparatury a pečlivě uzavřete. Nastavte parametry pro čištění substrátu, které jsou uvedeny v tabulce 1. Proveďte vyčištění (předpravu) substrátu pomocí argonového (Ar) výboje. Nastavte parametry pro depozici TiO2 vrstvy, které jsou uvedeny v tabulce 2. Proveďte depozici tenké vrstvy TiO2. Po ukončení depozici, vyjměte vzorek z aparatury, pečlivě uložte do připraveného obalu. Tab. 1 Parametry výboje pro předpravu substrátu Průtok pracovního plynu Ar 2 Tlak Výkon 10 sccm 5 Pa 100W Vzdálenost substrátu od elektrody 30 mm Tab. 2 Depoziční parametry Plyn Průtok pracovního plynu O 2 Tlak Výkon O 2 + TTIP 20 sccm 10 Pa 200 W Vzdálenost substrátu od elektrody 30 mm Doba depozice 120 min

[1] Vacková T., Depozice tenkých vrstev TiOx metodou PECVD, Diplomová práce TU v Liberci, 2004 [2] Kyoung-Ho A., Young-Bae P., Dong-Wha P., Kinetic and mechanistic study on the chemical vapor deposition of titanium dioxide thin films by in situ FT-IR using TTIP, 2003