Počátky polského státu Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0113
V oblasti dnešního Polska se usadily během stěhování národů tři velké kmeny západní větve Slovanů: Polané, Vislané a Slezané. Tyto kmeny vedly spíše hospodářsky laděný život zaměřený na zemědělství a pastevectví. Slovanské kmeny žijící na území Polska byly pohanské, velmi časté bylo mnohoženství. Vyznávalo se množství bohů, kteří byli patroni různých činností a přírodních jevů. Vzhledem k izolovanosti kmenů od jižní Evropy (kde se vyskytovalo křesťanství východního typu) se zde projevil vliv západního, katolického křesťanství. Doloženy jsou kontakty s Vikingy (sever), Germány (západ) i ostatními slovanskými kmeny (jih a východ), které jsou spíše obchodního rázu.
Prvním, ale pravděpodobně mytickým, vládcem byl, podobně jako v českých zemích, oráč Piast, který zakládá dynastii Piastovců. Dodnes se historici pídí za důležitostí postavy oráče v dějinách slovanských států. Nejčastější hypotézou je, že tito mytičtí oráči přeorávají zem na hranicích území jejich kmeny, čímž vlastně označují hranice budoucího státu. Oráč je tedy první panovník, který určuje velikost svého území. Prvním doloženým panovníkem budoucího polského státu je kníže Měšek, který se do čela Polska dostává v druhé polovině 10. století. Sídlem nového knížete se stává hradiště Hnězdno. Kníže Měšek I. přijímá v 60. letech 10. století (pravděpodobně 966) katolické křesťanství. Tato událost je spojována se svatbou s dcerou českého knížete Boleslava I. Doubravkou (resp. Dobravou). V roce 968 vzniká v Poznani biskupství, kde je také založena katedrála. Na konci své vlády útočí Měšek I. na české knížectví a získává pod svou nadvládu Slezsko (Slezsko Polsku zůstává do 14. století, kdy jej získává obratnou politikou Karel IV. zpět.).
1) Představa podoby knížete Měška I. z konce 19. století. Měšek I.
Poznaňská katedrála 2) Poznaňská katedrála na Tumském ostrově je nejstarší katedrálou na území Polska. Byla založena knížetem Měškem I. Ten je zde také pohřben.
Měškův syn Boleslav I. bývá označován za největšího polského panovníka. Svou obratnou politikou chtěl vytvořit z Polska mocný stát. Měl podporu říšského císaře Oty III. i papeže Silvestra II. Po vyvraždění Slavníkovců v Čechách nabídl útočiště přeživším z tohoto rodu, včetně pražského biskupa Vojtěcha. Podpořil také jeho misijní cestu k Prusům, kde zemřel mučednickou smrtí. Spolu s římským císařem se vydali na trestnou výpravu proti Prusům, získali ostatky Vojtěcha, které odvezli zpět do Polska. Při pouti k jeho ostatkům v Hnězdně zde bylo založeno arcibiskupství. Stalo se tak v roce 1000.
Katedrála v Hnězdně 3) Katedrála Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v 11. století. Během 14. století byla goticky přestavěna a barokní prvky byly přidány v 17. století.
Relikviář sv. Vojtěcha v hnězdenské katedrále 4) Schránka na ostatky svatého Vojtěcha, která byla vyrobena v 17. století.
Jeho expanzivní politika ovlivnila i dějiny českého státu. Výboji připojil ke své říši Moravu a část Slovenska. Okolo roku 1000 nastala v českém knížectví krize spojena se spory o nástupnictví. Boleslav podporoval knížete Vladivoje, místo kterého nastoupil v roce 1002 na knížecí stolec sám. Císař Jindřich II. (nástupce po Otovi III.) neuznal jeho nárok na vládu v českých zemích a rozpoutala se vleklá válka, při níž Boleslav obhájil svou pozici v Polsku, ale ztratil území Čech, Moravy i Slovenska. Boleslav své výboje směřoval i na východ a vměšoval se do politiky Kyjevské Rusi. Díky dobrým vztahům s papežem byl v roce 1025 korunován polským králem. Krátce nato umírá. Dědičně byla Polsku přiznána královská koruna až v roce 1076, kdy ji získal Boleslav II. Smělý. Sídlem polských králů se stal Krakov.
Boleslav I. Chrabrý 5) Podoba Boleslava I. Chrabrého dle představ polského umělce z 19. století.
Po smrti Boleslava I. Chrabrého se postupně polský stát vytrácí z předních pozic evropské politické scény. Na počátku 12. století dochází k první události, která přispěla k nesoudržnosti polských knížectví v jednom státě. Boleslav III. Křivoústý vydal v roce 1138 tzv. testament, kterým chce uklidnit spory o vládu po jeho smrti. Rozdělí Polsko na čtyři části, v nichž budou vládnout jeho synové, pod svrchovaným vedením toho nejstaršího. Po jeho smrti proběhlo vše dle testamentu s tím, že na svých územích vládli všichni synové jako svrchovaní vládci. Testament Boleslava III. byl prvním krokem k rozpadu Polska.
Boleslav III. Křivoústý 6) Podoba Boleslava III. Křivoústého dle představ polského umělce z 19. století.
1) Popiš, jaký vliv měly okolní státy na vytvoření Polska. 2) Vysvětli význam christianizace pro vývoj polského státu. 3) Charakterizuj vládu Boleslava I. Chrabrého.
ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN 80-7235-152-4. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-82-1.
1) MATEJKO, Jan. Wikipedia.cz [online]. [cit. 5.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/mieszko_i.jpg 2) RADOMIL. Wikipedia.cz [online]. [cit. 5.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/ostrów_tumski _Poznań_RB1.JPG 3) SILVERTREE. Wikipedia.cz [online]. [cit. 5.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/gniezno_katedr a.jpg 4) LUDEK. Wikipedia.cz [online]. [cit. 5.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/hnezdno_kated rala_relikviar_sv_vojtecha2.jpg 5) JACOBI, Jan Bogumil. Wikipedia.cz [online]. [cit. 5.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/jan_bogumil_jac obi_-_boleslaw_chrobry.jpg 6) MATEJKO, Jan. Wikipedia.cz [online]. [cit. 5.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/boleslav_iii_of_p oland.jpg