Příloha 1. Návštěva terapeutické komunity Karlov (Zvíkovsko).

Podobné dokumenty
Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

Návrh na přidělení finančních prostředků ve výši Kč v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik

ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Doléčovací centra v ČR

Město Kyjov. Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období

Přidělení finančních prostředků v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem B. Oblast protidrogové politiky pro rok (rozpočet 400.

Terapeutické komunity v ČR

Doporučený postup č. 3/2017

Přehled udělených/neudělených certifikací

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v ČR

Systém péče o těhotné uživatelky drog v ČR

Údaje v registru substituční léčby k

SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT

Dotace na projekty protidrogové politiky na rok 2013 schválené Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky na jednání dne

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

III Příloha 1 Číslo. Kraj Navržená proje

Využívání léčby pro uživatele drog včr v l

Jak se (ne)měnil profil pacientů v LNN Nechanice a AT ambulanci PK Hradec Králové v posledních letech

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice

Dotace na projekty protidrogové politiky na rok 2013 schválené Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky na jednání dne

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice

Národní registr léčby uživatelů drog

Služby pro osoby ohrožené drogovou závislostí

Návrh Dotačního výboru na dofinancování projektů protidrogové politiky na rok 2014

Plánované finanční prostředky na realizaci protidrogové politiky v r. 2014

Dotace na projekty protidrogové politiky na rok 2014 navržené Výborem RVKPP (Dotační výbor) na jednání ve dnech

Terénní program SANANIM 2 pro práci se specifickými skupinami

AKTUÁLNÍ PŘEHLED O PLNĚNÍ PROJEKTU ZA I. POLOLETÍ ROKU 2006

STATUT. SANANIM z.ú. V Praze dne Dr. Martina Richterová ředitelka

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2008 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Intervenční centrum Kladno. Bc. Petra Cinková, DiS. - vedoucí IC Kladno

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2007 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Rizikové skupiny LS 7 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

TESTOVÁNÍ dětí a mladistvých

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2.

1. ročník odborné konference: Společně proti drogám konané dne v Kyjově

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2016 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Návrhy dotací na projekty protidrogové politiky projednané RVKPP dne Varianta A (Návrh dotace v. Varianta B (Návrh dotace v.

KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN PROTIDROGOVÉ POLITIKY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROK 2019 KONKRETIZACE CÍLŮ A OPATŘENÍ PRO JEDNOTLIVÉ OBLASTI, FINANCOVÁNÍ

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

Slovník použitých odborných termínů

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM

6. Zařízení sociálních služeb

Návrh usnesení Zastupitelstvo města Karviné dle ustanovení 85 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů,

Název projektu. Předkládající organizace. rodiny závislých

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Návrhy dotací na projekty protidrogové politiky RVKPP na r na základě jednání Dotačního výboru RVKPP z 5. až 7. ledna 2010

Model sociální služby Terapeutická komunita

KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN PROTIDROGOVÉ POLITIKY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Model sociální služby Kontaktní centra

Přehled dotačních řízení resortů a vyhlašovaných okruhů a priorit na r. 2014

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V SOULADU S 37 ZÁKONA Č. 108/2006 O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Dostupnost péče pro pacienty závislé na alkoholu v ČR Petr Popov

5. Pohlaví: Muž Žena. 8. Kontaktní adresa: kraj:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Přidělená dotace od RVKPP v r Náklady na projekt 2006 celkem. Praha. Drop in o.p.s %

Terapeutická komunita Výroční zpráva 2012

Návrh Dotačního výboru na podporu projektů protidrogové politiky na rok 2016

Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK?

Spolupráce Renarkonu,o.p.s. s PL Opava

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

KONTAKTNÍ A PORADENSKÉ CENTRUM KRÉDO

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2016 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Základní škola ŠKOLAMYŠL

PČR a její úkoly Organizace PČR

Komunitní péče o osoby se závislostmi na návykových látkách

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Mgr. Petr Spurný RESOCIA o.s.

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2007 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

TESTOVÁNÍ dětí a mladistvých

Příloha č. 1 - seznam držitelů certifikátů odborné způsobilosti služeb

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole


Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy

Úlohu 2. akčního plánu realizace Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období lze vymezit následujícím způsobem:

VZTAHY KÁČKA A OKOLNÍCH INSTITUCÍ

Epidemiologie užívání drog v ČR. Kateřina Škařupová, NMS

ADVAITA, o. s. MUDr. David Adameek

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky v Ústeckém kraji v roce 2004

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Údaje v registru substituční léčby k

Dotace na projekty protidrogové politiky na rok 2016 schválené Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Mladá Boleslav, Václavkova 950

DENNÍ STACIONÁŘ VÝHRY A PROHRY

Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr

Příloha A Obsah a rozsah služby

Transkript:

Příloha 1. Návštěva terapeutické komunity Karlov (Zvíkovsko).

Příloha 2. Týdenní harmonogram průběhu života v terapeutické komunitě.

Příloha 3. Koordinace protidrogové politiky v ČR. Zdroj: Substituční-léčba.cz: stránky o závislosti [online]. [Praha]: MeDitorial [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: <http://www.substitucni-lecba.cz>. ISSN 1804-0799.

Příloha 4. Asociace nestátních organizací poskytujících adiktologické a sociální služby pro ohrožené osoby závislým chováním.

Příloha 5. Program konference 20 let terapeutické komunity pro závislé v ČR.

Příloha 6. Přehled terapeutických komunit v ČR. Název - místo Zakladatelé - vedoucí Němčice (u Volyně, Těmínová jižní Čechy) White Light 1 (Verneřice - Děčínsko) Teen Challenge Radimecký, Radimecká Trvání 1991 - dodnes 1993 - dodnes Ministr, Balous, Král Tyra (Třinec) 1994, Šluknov 1997, Šernošín 1998 - dodnes, Plzeň 1999 Bartoňová, Bém 1995-2004 Heliana (Mladoboleslavsko) Bílá Voda - Fides Jeřábek, Filoušová 1995 - dodnes (Jeseníky) Podcestný Mlýn Vybořil 1996 - dodnes (Kostelní Vydří - Vysočina) Pastor Bonus (Světlá? cca 1996 - Hora - sev. Morava) dodnes Nová Ves u Liberce Adameček 1997 - dodnes Magdaléna (Mníšek Berdychová, 1997 - dodnes pod Brdy) Nevšímal Karlov (Zvíkovsko) Těmínová, Kuda 1998 - dodnes Sejřek (Nedvědice - Sobotka 1999 - dodnes jižní Morava) Medvědí Kámen Vondrová 1999-2006 (Domažlicko) Renarkon (Čeladná -?? - dodnes Ostravsko) TK Krok (Kyjov) Čamlíková, Čamlík 2003 - dodnes

Příloha 7. MEZINÁRODNÍ DOHODY O DROGOVÉ PROBLEMATICE Počátkem 20. stol se problematika kontroly nakládání s drogami začala řešit na mezinárodní úrovni. Mezinárodní kontrola drog je založena na mezinárodním právu, které je tvořeno úmluvami. Na následujících stranách předkládám přehled těch nejdůležitějších ŠANGHAJSKÁ KONFERENCE - ŠANGHAJ - 1909 První mezinárodní konference věnovaná problematice omamných látek se konala v Šanghaji za účasti 13 zemí v roce 1909. Na konferenci později označované jako Opiová komise se nedomluvili žádné závazné body, ale tato konference se stala základem celosvětové spolupráce v oblasti kontroly drog. MEZINÁRODNÍ OPIOVÁ ÚMLUVA - HAAG - 1912 Tzv. Haagská dohoda vstoupila v platnost až v roce 1915 a přikazovala dohlížet na výrobu a distribuci opia, morfia a kokainu. Užívání těchto drog bylo povolenou pouze pro medicínské účely. V roce 1919 byla dohoda přičleněna k versailleskému systému mírových smluv, čímž byla zajištěna její ratifikace. ČSR se stalo smluvní stranou 24.3.1922 (kromě nás se připojilo 35 států). MEZINÁRODNÍ OPIOVÁ ÚMLUVA - ŽENEVA - 1925 Druhá konference nesousí tento název, ale první konference pod záštitou Společnosti národů, byla podepsána v roce 1925. Cílem této konference byl dohled nad statistickým kontrolním systémem a stanovení dovozních a vývozních povolení pro zákonný obchod s omamnými látkami. Za tímto účelem byl zřízen Stálý ústřední komitét - první orgán založený na základě smlouvy, složený z nezávislých expertů. ČSR se stalo smluvní stranou 11.4.1927. ÚMLUVA O OMEZENÍ VÝROBY A ÚPRAVĚ DISTRIBUCE OMAMNÝCH LÁTEK - ŽENEVA - 1931 Na této konferenci byly stanoveny roční kvóty předpokládané výroby omamných látek pro každou zemi. Usilovala tak o omezení světové produkce těchto látek pouze pro lékařské účely.

ČSR se stalo smluvní stranou 12.4.1933. ÚMLUVA O POTLAČENÍ NEZÁKONNÉ DOPRAVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK - ŽENEVA - 1936 Tato úmluva stanovila jako první mezinárodní instrument tresty za nedovolený obchod s omamnými látkami a patří tak mezi první smlouvy z oblasti mezinárodního trestního práva. (Všechny úmluvy před touto upravovaly pouze legální pohyb omamných látek.) ČSR tuto smlouvu pouze podepsalo a nestalo se její smluvní stranou ani po roce 1945. VYBRANÉ ÚMLUVY KE KONTROLE DROG PŘIJATÉ V RÁMCI OSN: PROTOKOL Z LAKE SUCCESS - 1946 Po svém vzniku převzala Organizace spojených národů od zaniklé Společnosti národů její funkce v oblasti kontroly drog, v roce 1946 byla ustanovena Komise pro omamné látky. Tento protokol pouze převáděl kompetence Společnosti národů na OSN. ČSR přistoupilo 28.9.1949. ÚMLUVA O PSYCHOTROPNÍCH LÁTKÁCH - VÍDEŇ - 1971 Tato úmluva velmi významně rozšířila mezinárodní kontrolu psychotropních látek. Šlo o halucinogeny, stimulanty a barbituráty. V závislosti na velikosti rizika spojeného s užíváním byly tyto látky rozděleny do čtyř seznamů s odstupňovanou přísností kontroly. ČSSR ratifikovala v roce 1988. ÚMLUVA OSN PROTI NEDOVOLENÉMU OBCHODU S OMAMNÝMI A PSYCHOTROPNÍMI LÁTKAMI - VÍDEŇ - 1988 Hlavním cílem této úmluvy bylo posílené právních nástrojů mezinárodní spolupráce při potlačování tohoto typu mezinárodní kriminality - např. zmrazení a konfiskace výnosů a majetku získaných z obchodu s drogami, průlom do bankovního tajemství umožňující soudům získat obchodní záznamy atd. ČSFR se stala smluvní stranou 2.září 1991.

Příloha 8. PROTIDROGOVÁ BRIGÁDA PRAHA - zřízena 3.9.1991 -zabezpečení úspěšnosti boje proti drogám (17 policistů) PROTIDROGOVÁ BRIGÁDA FEDERÁLNÍHO POLICEJNÍHO SBORU - zřízena 1.11.1991 -úkoly Brigády + odhalování trestné činnosti související s nedovolenou výrobou, dovozem, vývozem, převozem,..a šířením zakázaných psychotropních látek (40 policistů) PROTIDROGOVÁ POLICIE FEDERÁLNÍHO POLICEJNÍHO SBORU - zřízena 30.6.1992 - zřízena v zájmu zefektivnění boje proti drogám, podřízena přímo ministrovi vnitra CSFR (117 policistů) ODBOR DROG - zřízen 1.1.1993 -po rozdělení republiky na dva samostatné státy byla vytvořena Ústředna kriminální policie, do její struktury byl zařazen Útvar organizovaného zočinu a zpravodajství, přičemž jedním z odborů tohoto útvaru byl právě Odbor drog (jako nástupce Protidrogové brigády) - tento odbor měl plnit úlohu jednotné protidrogové centrály ČR a kromě přímého výkonu působit i jako pracoviště anylyticko - informační, metodické a koordinační ÚŘAD PRO NARKOTIKA - zřízen 9.12.1991 - centrální koordinační orgán čtyř resortů, na jehož vybudování se významně (finančně i poradensky) podílela Velká Británie NÁRODNÍ DROGOVÁ INFORMAČNÍ SLUŽBA - zřízena 1.1.1993 přebírá kompetence Úřadu pro narkotika Policie ČR neměla ale vůči této instituci pod patronátem ministerstva vnitra ohlašovací povinnost a tak NDIS se ocitla v informačním vakuu, později byla instituce převedena do Policie ČR a útvar byl využíván jako informační pracoviště, zcela zanikl v roce 1995

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA ÚTVARU PRO ODHALOVÁNÍ ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE - POLICIE ČR 1 - zřízena 1.1.1995 instituce přebírá činnost Odboru drog i Národní informační služby a stává se vrcholným výkonným, analytickým, metodickým a koordinační útvarem Policie ČR efektivita práce stoupá v roce 2001 se instituce přetransformovává do samostatné služby a začíná působit v rámci Policejního prezidia jako Policie České republiky Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování

Příloha 9. TERÉNNÍ PROGRAMY specifická služba poskytovaná přímo na ulici, tvoří vstupní bránu do systému služeb cílovou skupinou je tzv. skrytá populace (nejsou v kontaktu s žádnou institucí) pracovníci se snaží skupiny uživatelů vyhledat přímo v jejich přirozeném prostředí služby jsou poskytované na principu Harm reduction (tzn. minimalizace poškození a rizik souvisejících s užíváním návykových látek nejen pro samostatné uživatele, ale i pro společnost základní služby - výměna injekčního materiálu, informační servis a poradenství zaměřené na oblasti zdravotní a sociální, krizovaná intervence a zprostředkování dalších odborných služeb KONTAKTNÍ CENTRA nízkoprahová zařízení zaměřená na práci s jednotlivci nebo skupinami, jež z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí vyhledat standardní institucionální pomoc cílovou skupinou jsou především osoby závislé na návykových látkách, rodinní příslušníci a blízké osoby uživatelů služby směřují k minimalizaci negativních dopadů v oblasti tělesného nebo duševního zdraví a sociálních podmínek jedince základní služby - výměnu injekčního materiálu, základní zdravotní ošetření, screeningotvé testy, zdravotní psychologické a sociálně právní poradenství pro rodiče a blízké, krizovou intervenci, zprostředkování kontaktu s dalšími institucemi, doplňkové služby (potravinový a hygienický servis) AMBULANTNÍ CENTRA - nestátní i státní zdravotnická léčebná zařízení cílová skupina je velmi široká - všechny potřebné osoby bez omezení (experimentující i pravidelní uživatelé, rodinní příslušníci, přátelé,...) základní služby - komplexní lékařské vyšetření, farmakoterapie, psychologické i sociální poradenství, psychoterapie, vzdělávání,

DENNÍ STACIONÁŘE zařízení intenzivní denní péče, která je na pomezí ambulantní a ústavní péče (jde o nelůžkové zařízení fungující pouze ve všední dny) do cílové skupiny patří uživatelé, kteří mají dobré sociální zázemí, ale běžná ambulantní péče je pro ně nedostačující podstatou denního stacionáře je strukturovaný léčebný program (zaměřený na udržení abstinence, podporu osobního zrání, osvojení si základních dovedností každodenního života) s jasným časovým rozvrhem a souborem pravidel program pokrývá minimálně 4-5 hodin denně, 5 dní v týdnu po dobu 3-6 měsíců DETOXIFIKAČNÍ JEDNOTKY služba pro pomoc se zvládáním odvykacích stavů a intoxikací návykovou látkou nejčastěji je toto zařízení samostatnou jednotkou v rámci nemocnice cílová skupina - osoby nebezpečné sobě nebo okolí, uživatelé připravující se na léčbu služba je založena na poskytování farmakologické léčbě stavů akutní intoxikace, dále tyto jednotky poskytují psychologické a sociální poradenství STŘEDNĚDOBÁ ÚSTAVNÍ LÉČBA tento typ léčby probíhá ve zdravotnickém zařízení typu psychiatrické léčebny, jde o pobytovou léčbu s délkou trvání od 3 do 6 měsíců cílem léčby je důsledná a trvalá abstinence cílová skupina - dlouhodobí uživatelé alespoň se základní motivací k léčbě a osoby, kterým byla léčba soudně nařízena oddělení v rámci léčebny je organizováno jako terapeutická komunita, je nutné dodržovat režim oddělení TERAPEUTICKÉ KOMUNITY specializované zařízení zaměřené na léčbu vedoucí k životnímu stylu spojenému s abstinencí (většinou nestátní nezdravotnické zařízení) cílovou skupinou jsou osoby závislé na návykových látkách

jde o střednědobou a dlouhodobou léčbu v délce trvání od 6 do 18 měsíců o fungování TK viz. kapitola DOLÉČOVACÍ PROGRAMY ambulantní zařízení následné péče cílovou skupinou jsou osoby abstinujícíc s anamnézou závislosti na návykových látkách, které absolvovaly ambulantní nebo pobytovou léčbu (ale i pro osoby bez předchozí pomoci) smyslem tohoto programu je pomoci při stabilizaci životního stylu spojeného s abstinencí základní služby, které tyto programy poskytují - psychoterapie, prevence možního selhání, pomoc při hledání zaměstnání či rekvalifikace, lékařská péče, nabídka volnočasových aktivit, některá zařízená poskytují i možnost chráněného bydlení a práce doporučená délka docházení do programu je minimálně 6 měsíců SUBSTITUČNÍ PROGRAMY podstatou tohoto programu je náhrada původně užívané látky jinou látkou, která má výhodnější bezpečnostní profil, ale podobné účinky (látka ilegální je vyměněna za legální předepsanou lékařem bez toxických příměs, injekční užití je také vyměněno za perorální) cílová skupina představuje uživatele závislé na opiátech s injekčním způsobem aplikace pro přijetí klienta do programu je zvažováno několik faktorů - opakované pokusy o léčbu, těžká závislost na vysokých dávkách opiátů, těhotenství, atd. cílem substitučních programů je snížení konzumace nelegálních návykovách látek, kriminálního chování a zlepšení celkové situace klienta pokud klient podstupuje tento způsob léčby a abstinuje od ostatních návykových látek, je z klinického hlediska považován za abstinujícího jako substituční přípravek se používá metadon nebo buprenorfin (subutex) (KALINA 2001, GROHMANNOVÁ in RADIMECKÝ 2007, Tyto jednotlivé služby tvoří celý systém, ale k tomu, aby tento systém mohl správně fungovat, je samozřejmě nezbytná jejich spolupráce a vzájemná informovanost.