VRCHNÍ SOUD V PRAZE jako soud kárný R o z h o d n u t í Vrchní soud v Praze jako soud kárný projednal v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Milady Lukáčové, Mgr. Viktora Macha a JUDr. Michala Kubína v ústním jednání dne 5.října 2007 návrh předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15.května 2007 sp.zn. 100 Spr. 653/2007 na zahájení kárného řízení podle zákona č. 7/2002 Sb. proti JUDr. XY, soudci Okresního soudu v Mladé Boleslavi, a rozhodl t a k t o : I. Podle 19 odst. 1 zákona č. 7/2000 Sb. se kárně stíhaný soudce JUDr. XY u z n á v á vinným, že - ve věci 25 Nc 2514/2007 nezletilé S.H. způsobil průtah v řízení od 19.1. do 16. 4. 2007, když na místo nařízení výkonu rozhodnutí, v němž výzvu podle 272 o.s.ř. vydal k návrhu otce dne 14. 11. 2006 Okresní soud Nymburk, pracoval tak, že po měsíci od napadení věci Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi ustanovil dne 15. 2. 2007 nezletilé opatrovníka a matce nezletilé nechal doručit vzor 111 o.s.ř. o dotazu zaměstnavateli na výdělek, spolu s výzvou, aby k návrhu otce na pokračování ve výkonu rozhodnutí se vyjádřila, když matka dítěte výzvu soudu nerespektovala, učinil dne 14. 3. 2007 do spisu úřední záznam o telefonickém sdělení matky dítěte, že bude na výzvu reagovat do 28. 3. 2007, dne 30. 3. 2007 soudce znovu zaslal matce dítěte vzor 111 o.s.ř., přičemž Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi byla dne 16. 4. 2007 v této věci doručena stížnost otce na průtahy v řízení, - ve věci 12 C 29/2005 nebyl na pracovišti, lhal, falšoval protokol z jednání, zmeškal ústní jednání nařízené na den 14.2.2007 v 11.00 hod. v jednací místnosti č.206, přičemž nebyl v budově soudu nalezen. Když se v 11.45 hod. dostavil do civilní kanceláře, lhal, že se protáhlo opatrovnické jednání, nereagoval na žádost předsedkyně soudu o vysvětlení, následně telefonoval do advokátní kanceláře R. a P. a advokátní koncipientce sdělil stejnou lež jako pracovnicím civilní kanceláře, po té do vz. 035 o.s.ř. zaprotokoloval vymyšlenou
závěrečnou řeč Mgr. E., ve věci vynesl rozsudek, jako by ve věci bylo jednáno, tedy zaviněně porušil povinnosti soudce, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu, tím se dopustil kárného provinění podle 87 zákona č. 6/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů a u k l á d á se mu za to podle 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb. kárné opatření odvolání z funkce soudce. II. Podle 19 odst. 2 zákona č. 7/2000 Sb. se kárně stíhaný soudce JUDr. XY z p r o š ť u j e návrhu předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15.května 2007 č.j. 100 Spr. 653/2007 na zahájení kárného řízení, jímž mu bylo kladeno za vinu že: - ve věci 15 C 176/2006 způsobil průtahy v řízení v trvání 3 měsíců tím, že nejprve nesprávně vyslovil místní nepříslušnost Okresního soudu v Mladé Boleslavi a po vrácení spisu ve věci neučinil v době od 21.7.2006 do 12.10.2006 žádný úkon, - ve věci 21 P 274/94 (v návrhu nesprávně označené 21 P 125/2006) se nesoustředil na práci a zmateně dne 19.3.2007 ustanovil nezletilému K. kolizního opatrovníka a kanceláři referoval zaslání spisu dožádanému soudu za účelem slyšení otce dítěte, současně referoval založení spisu na jednoměsíční lhůtu a téhož dne přikázal kanceláři, aby referát nevypravovala do doby rozhodnutí o přidělení věci soudci, - ve věci 21 P 27/2007 je nesoustředěný na práci, nezná procesní předpis, když nepostupoval v souladu s 177 odst.2 o.s.ř., když nepostoupil věc nadřízenému soudu s námitkou nesouhlasu Okresního soudu v Mladé Boleslavi s postoupením věci a ve věci vyslovil usnesením sp.zn. 21 P 27/2007, že přenáší příslušnost na Okresní soud v Českých Budějovicích, - ve věci 21 P 17/2007 znění výroku, jak byl dne 14.3.2007 vyhlášen, neodpovídá písemnému vyhotovení rozhodnutí, když soudce upravil text protokolu o jednání, - ve věci 21 P 425/2005 způsobil od března 2006 do února 2007
průtahy v řízení, když jednání ve věci nařídil na den 13.3.2006, aniž by měl připraveny podklady pro rozhodnutí ve věci. Po té, co dne 8.3.2006 zjistil, že navrhovatel-otec nezletilého se zdržuje mimo území ČR, jednání ve věci odročil na neurčito, aniž by využil 128 o.s.ř. a ve věci činil formální dotazy na rodiče navrhovatele. Když v únoru 2007 navrhovatel soudci sdělil, že žije v Austrálii, soudce dne 22.3.2007 referoval zaslání dotazů navrhovateli: 1) zda bere návrh zpět, 2) kdy se vrátí a bude se zdržovat na území republiky s poučením o možnosti zvolit si zástupce, - ve věci 25 Nc 2536/2005 nesoustředěnou prací se spisem způsobil další průtahy v řízení nejméně od května 2006 do února 2007, přestože mu již průtahy v minulosti byly dne 29.5.2006 vytýkány. Průtahy po 29.5.2006 způsobil tím, že poté, co si obecný zmocněnec otce nezletilé opakovaně nevyzvedl předvolání k ústnímu jednání soudu, nevyužil institut předvedení, jednání ve věci nařídil na den 21.2.2007, toto jednání, k němuž se účastníci řízení dostavili, muselo být odročeno, neboť v důsledku nedostatečné přípravy na jednání soudce neměl zjištěny majetkové poměry, výdělkové schopnosti a možnosti rodičů, - dne 21.3.2007 se bez omluvy nedostavil do zaměstnání, na pracovišti nebyl od 7.30 hod. do 11.15 hod. a předsedkyni soudu sdělil, že měl problémy s autem, což doložil fakturou o opravě vozidla, - nekvalitně pracoval od ledna 2007 do dne podání návrhu v důsledku nesoustředěnosti ve věci 25 Nc 2858/2007, která napadla soudu 24.1.2007, nařídil bez přípravy jednání na den 19. 2. 2007, k žádosti otce nezletilých dětí jednání odročil na 12. 3. 2007, pro nepřipravenost jednání pak věc na odročeném ústním jednání nemohl skončit a jednání musel znovu za účelem zjišťování výdělkových poměrů otce odročit na den 30. 3. 2007, poté co mu byly předloženy listiny prokazující výdělky otce, odročil jednání bez uvedení jakéhokoliv důvodu na den 26. 4. 2007. Účastníky k jednání volal nesprávnými vzory a poté, co mu byl spis předložen kanceláří se zprávou na č.l. 26 opakovaně nařídil jednání na 30. 4. 2007, - ve věci 21 P 108/2003 způsobil svoji nesoustředěnou a nekvalitní prací průtahy v řízení od nápadu věci 30. 1. 2007 do dne podání návrhu, když matka nezletilých dětí B. podala dne 30.1. 2007 návrh na snížení výživného s odůvodněním, že její současná situace ji nedovoluje platit výživné v dosavadní výši. Dne 7. 3. 2007 vydal usnesení s výzvou navrhovatelce k odstranění vad podání, jež bylo navrhovatelce doručeno 15. 3. 2007, přičemž toto usnesení neobsahuje doložku o nabytí právní moci. Dne 5. 4. 2007 vydal druhé usnesení s výzvou k odstranění vad podání, které bylo "přetaženo" z usnesení ze
dne 7. 3. 2007, včetně data vydání, přičemž přikázal toto usnesení vypravit a doručit navrhovatelce, - ve věci 21 P 39/95 prováděl úkony nesoustředěně, zmateně a nekvalitně pracoval, když dne 14. 3. 2007 na č.l. 122 správně referoval doručit návrh na zahájení řízení, usnesení o ustanovení kolizního opatrovníka č.l. 115 a usnesení o zastavení řízení č. l.121 otci nezletilých dětí na adresu, kde byly uvedené listiny otci řádně doručeny, přičemž po předložení spisu soudci ten v důsledku nesoustředěnosti dne 21. 4. 2007 nesprávně referoval zaslání stejných listin otci nezletilých dětí na adresu do Slovenské republiky, pomocí dožádaného soudu, - ve věcech 12 C 46/2004, 12 C 23/2005 a 25 Nc 2747/2004 je spatřováno kárné provinění v tom, že soudce nepracuje soustředěně se spisy, přestože se jedná v případě spisu 12C 46/2004 o nedodělek. Po 3 roky v tomto spise soudce uvádí v úředních záznamech, že skutkový stav, jenž má být podkladem pro jeho rozhodnutí ve věci je zjišťován v řízení 25 Nc 2747/2004, přičemž když na den 16. 4. 2007 bylo nařízeno ústní jednání v opatrovnické věci, nenařídil ústní jednání ve věci 12C 46/2004 a v opatrovnickém řízení jednání odročil za účelem vyhlášení rozsudku, z čehož vyplývá, že i věc 12C 46/2004 mohla být projednána a rozhodnuta dne 16. 4. 2007 a nemusela být nadále vykazována jako nedodělek, - ve věci 25 Nc 3526/2006 se nesoustředil na práci, neboť v této věci nařídil jednání na den 14. 5. 2007, na něhož soudce zapomněl obeslat opatrovníka posuzované osoby advokáta JUDr.B., znalecký posudek o zdravotním stavu posuzované osoby doručil na místo JUDr. B., nesprávně Mgr. K., - ve spise 25 Nc 2927/2006 se nesoustředil na práci, když zapomněl k jednání obeslat rodiče nezletilých dětí, po provedeném dokazování znaleckým posudkem referoval předvolání advokátů k jednání vzorem 017 o.s.ř., jenž však slouží k předvolání účastníků řízení k prvnímu jednání ve věci samé, - ve věci 10 C 18/2006 nesprávně formuloval výrok o nákladech řízení, ve znění opravného usnesení a v důsledku toho musel být zamítnut návrh na nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 24.357,- Kč a lze očekávat řízení o náhradu škody způsobené nesprávným rozhodnutím, neboť tyto skutky nejsou kárným proviněním. III. Podle 19 odst. 2 zákona č. 7/2000 Sb. se kárně stíhaný soudce JUDr. XY z p r o š ť u j e
návrhu předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15.května 2007 č.j. 100 Spr. 653/2007 na zahájení kárného řízení, jímž mu bylo kladeno za vinu že: - ve věci 21 P 17/2007 se nesoustředil na práci, a nesprávně vyznačil doložku právní moci na č.l. 32, ačkoliv rozsudek nebyl doručen jednomu z účastníků řízení, neboť nebylo prokázáno, že se tento skutek stal. O d ů v o d n ě n í : Předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi podala podle 8 odst.1, odst.2 zákona č.7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců a státních zástupců (dále jen ZŘSSZ) ve lhůtách podle 9 odst.1 téhož zákona u Vrchního soudu v Praze jako soudu kárného dne 15.května 2007 pod sp.zn. 100 Spr. 653/2007 návrh na zahájení kárného řízení proti soudci Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, JUDr. XY (dále též kárně stíhaný). V návrhu mu kladla za vinu skutky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, v nichž spatřovala kárné provinění podle 87 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích (dále jen ZSS) a navrhla mu proto uložit kárné opatření podle 88 odst. 1 ZSS. Kárně stíhaný soudce ve svém písemném vyjádření z 1.10.2007, jakož i při ústním jednání dne 26.9.2007 uznal pochybení, jež jsou mu kladena za vinu. Na svoji obranu uvedl, že k těmto jednáním došlo v důsledku jeho špatného zdravotního stavu, spočívajícího ve spánkovém deficitu, zapříčiněném poruchami dýchání způsobenými těžkým syndromem spánkové apnoe. Poukázal na skutečnost, že příčinou jeho zdravotního stavu byl i neustálý stres, jemuž měl být vystavován ze strany navrhovatelky. K navrhovatelkou uváděnému jednání ve věci sp.zn. 12 C 29/2005, kdy měl falšovat protokol z jednání uvedl, že se toto jednání nestalo dne 26.března 2007. Podle kárně stíhaného se tak stalo podstatně dříve, a to dne 14.února 2007. K jednání dále uvedl, že je mu tohoto jednání velmi líto, avšak navrhovatelkou popsaným způsobem ve věci sp.zn. 12 C 29/2005 postupoval z důvodu, aby byla věc skončena, když žalovaní uznali nárok žalobce. Zdůraznil, že neměl žádný vztah k účastníkům řízení a nikdo v důsledku jeho jednání nebyl poškozen. Podle kárně stíhaného si na tento jeho postup nikdo nestěžoval; podnět k zahájení jeho kárného řízení vzešel toliko ze soudní kanceláře. Kárný senát Vrchního soudu v Praze (dále jen kárný senát), v průběhu dokazování vyslechl kárně stíhaného. Rovněž provedl dokazování čtením nebo sdělením obsahu spisů Okresního
soudu v Mladé Boleslavi, sp.zn. 21 P 125/2006, 21 P 17/2007, 12 C 29/2005, dále čtením nebo sdělením obsahu vyjádření kárně stíhaného z 1.10.2007 k návrhu, stížnosti JUDr. Z. na postup OS Mladá Boleslav v trestní věci sp.zn. 2 T 133/2004, přípisu JUDr. Z. Ministerstvu spravedlnosti ČR z 1.10.2007 k tvrzené podnikatelské činnosti navrhovatelky, přípisu navrhovatelky p. K. k jeho stížnosti na postup kárně stíhaného ve věci sp.zn. 25 Nc 2514/2007, záznam o kontrole spisu sp.zn. 25 Nc 2514/2007, odpovědi navrhovatelky na stížnost p.d. na postup kárně stíhaného, přípisu KS v Praze ohledně vyřizování věcí kárně stíhaným, vyjádření z 3.11.2006 kárně stíhaného k uvedenému přípisu KS v Praze, zápisu ze dne 4.11.2006 o prověrce spisů kárně stíhaného, výtky ze dne 20.11.2006 a ze dne 8.1.2007, přehledu nepřítomnosti kárně stíhaného, pracovního posudku kárně stíhaného, přípisu zapisovatelky p. B. ve věci sp.zn. 12 C 29/2005 a přípisu advokátní koncipientky Mgr. E. v téže věci. Kárný senát rozhodl, že nebude provádět dokazování výslechy Mgr.R. a JUDr.Š. k prokázání skutečností ohledně tvrzeného šikanování a zesměšňování kárně stíhaného navrhovatelkou, což se podle kárně stíhaného mělo negativně podílet na zhoršení jeho shora uvedeného psychického stavu. V této souvislosti kárný senát nevyhověl návrhu kárně stíhaného na ustanovení znalce ke zkoumání jeho zdravotního stavu v době, kdy se měl dopustit jednání kladeného mu za vinu. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že tvrzené šikanování zaměstnavatelem, a z toho důvodu tvrzená nesoustředěnost a zhoršení zdravotního stavu kárně stíhaného, nebylo zapotřebí zjišťovat ve vztahu k jednání, kde kárně stíhanému nesoustředěnost byla kladena za vinu, když ohledně těchto jednání byl v bodu II. výroku tohoto rozhodnutí zproštěn návrhu. Je nutno podotknout, že kárně stíhaný byl uznán vinným pouze z jednání, kdy se v jednom případě snažil za cenu uvádění nepravd a vypracování smyšleného protokolu z jednání skončit řízení a v druhém případě, že jeho rozhodování vykazovalo průtahy, avšak nikoliv z důvodu, že by mu nezbývalo času na vyřizování přidělených věcí pro zdravotní problémy, ale v důsledku toho, že v řízení prováděl méně významné úkony a nesnažil se svým postupem zajistit rychlou vymožitelnost pravomocného soudního rozhodnutí. Po provedeném dokazování kárný senát dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. Pokud jde o skutek ve věci sp.zn. 25 Nc 2514/2007, jímž byl kárně stíhaný uznán vinným, má kárný senát za prokázané, že JUDr. XY zaviněnou nečinností ve věci 25 Nc 2514/2007 nezletilé S.H. způsobil průtah v řízení od 19.1. do 16. 4. 2007, když na místo nařízení výkonu rozhodnutí, prováděl úkony uvedené shora v popisu tohoto skutku. Důsledkem tohoto jeho
postupu bylo, že v přiměřené lhůtě nedošlo k vymožení pravomocného soudního rozhodnutí. Tříměsíční průtah v řízení o vykonatelnosti rozhodnutí ve věci péče o nezletilého je podle kárného senátu jednoznačným zaviněným porušením povinností soudce, majícím za následek ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu, což je zvláště citlivé ve věcech péče o nezletilé. Pokud jde o skutek ve věci sp.zn. 12 C 29/2005, jímž byl kárně stíhaný uznán vinným, má kárný senát za prokázané, že JUDr. XY shora uvedeným jednáním zaviněně porušil povinnosti soudce, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu. Nelze tak ničím omluvit skutečnost, že v době, kdy mělo proběhnout ústní jednání v uvedené věci, nebyl na pracovišti, přičemž svému nadřízenému, jakož i zástupci účastníka ohledně své neúčasti neuváděl pravdivé údaje, ve věci vyhotovil protokol o jednání, které se nekonalo, jehož obsah si vymyslel a následně účastníkům nechal doručit rozsudek, jenž v této věci nebyl vyhlášen. Změnu proti návrhu učinil kárný senát pouze ve vymezení skutku uvedeného pod sp.zn. 12 C 29/2005, když v průběhu dokazování vyšlo najevo, že tento skutek se udál nikoli dne 26.března 2007, ale dne 14.února 2007. V obou případech (sp.zn. 25 Nc 2514/2007 a sp.zn. 12 C 29/2005) kárně stíhaný porušil základní povinnosti soudce, uložené mu 79 odst. 1 ZSS, rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. Zvlášť ve věci sp.zn. 12 C 29/2005 je podle kárného senátu závažné to, že se jednalo o jednání úmyslné. Uvedené jednání je nutno posuzovat jako jednání úmyslné a neomluvitelné, v rozporu s vysokými požadavky kladenými na osobu soudce. V obou případech kárně stíhaný naplnil všechny znaky kárného provinění podle 87 ZSS, neboť zaviněným porušením povinností ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Při úvaze o druhu ukládaného kárného opatření dospěl kárný senát k závěru, že s ohledem na předchozí výtku ohledně průtahů ve věci péče o nezletilé (sp.zn.265/2003 - výtka z 20.11.2006), jakož i s ohledem na úmyslné (přímý úmysl) a závažné jednání ve věci sp.zn. 12 C 29/2005, nebylo možno působit mírnějším opatřením např. finanční povahy, ale kárný senát musel přistoupit k uložení kárného opatření podle 88 odst. 1 písm. d) ZSS, a to k odvolání kárně stíhaného z funkce soudce. Kárný senát přitom vycházel z názoru, že soudce jako osoba garantující nestrannost a zákonnost úkonů soudu musí být vůči veřejnosti zárukou spravedlivého, čestného a férového jednání před soudem a současně musí být schopen ve vztahu k účastníkům řízení zabezpečit jim v přiměřených lhůtách průchod
práva v jím projednávaných věcech. Podle kárného senátu závažnost úmyslného kárného provinění kárně stíhaného soudce by nemohla snížit ani jeho obrana poukazující na skutečnost, že ve věci sp.zn 12 C 29/2005 šlo o bagatelní spor, když žalobcův nárok žalovaní uznali. Podle kárného senátu nelze v nárocích na soudce rozlišovat mezi řízeními o sporné vyšší částce a řízeními o bagatelní uznané nároky. Rovněž tak před kárným senátem nemůže obstát poukaz kárně stíhaného na tvrzené nedostatky u Okresního soudu v Mladé Boleslavi, zejména na úseku trestního soudnictví, přičemž se kárné odpovědnosti nemůže kárně stíhaný zprostit ani poukazem na údajnou podnikatelkou činnost kárné žalobkyně, jež je podle jeho názoru v rozporu se zákonem o soudech a soudcích. Vše uvedené by mohlo být pouze podnětem pro orgány státní správy soudnictví, což ostatně kárně stíhaný prostřednictvím svého obhájce učinil. Pokud jde o jednání ve věci 21 P 17/2007 (výrok III. tohoto rozhodnutí), kdy se měl kárně stíhaný podle názoru kárné navrhovatelky nesoustředit na práci, a nesprávně vyznačit doložku právní moci na č.l. 32, ačkoliv rozsudek nebyl doručen jednomu z účastníků řízení, kárný senát zjistil, že spisový materiál obsahuje potřebné doklady umožňující učinit závěr o právní moci rozhodnutí, přičemž doložka právní moci byla na namítaném rozhodnutí vyznačena v souladu s občanským soudním řádem, jakož i s kancelářským řádem. Proto uzavřel, že nebylo prokázáno, že se tento skutek stal a podle 19 odst. 2 ZŘSSZ kárně stíhaného soudce v tomto bodu zprostil návrhu. Ohledně jednání uvedených pod bodem II. výroku tohoto rozhodnutí, i zde kárný senát zprostil kárně stíhaného soudce návrhu na zahájení kárného řízení, neboť skutky zde uvedené nejsou kárným proviněním. Podle kárného senátu část z těchto jednání nelze pokládat za kárné provinění z toho důvodu, že nelze soudci vytýkat to, jak rozhodl poté, co zvolil některý z možných postupů v řízení, umožňujících bez průtahů rozhodnout. Ostatně ani kontrola Krajského soudu v Praze ze dne 4.11.2006 neshledala zásadní pochybení v postupu kárně stíhaného soudce, pokud ten ze tří sporů ve věci A. vyčkával ve věci sp.zn. 12 C 46/2004 a sp.zn. 12 C 23/2005 na rozhodnutí v řízení sp.zn 25 Nc 2747/2004. Kárně stíhanému soudci tak nelze vytýkat ani to, pokud např. ve věci sp.zn. 15 C 176/2006 a sp.zn. 21 P 27/2007 rozhodl nesprávně např. v otázce příslušnosti, neboť nesprávné rozhodnutí nezakládá podle platné právní úpravy kárné provinění soudce, přičemž k nápravě nesprávného rozhodnutí v tomto směru zákon stanoví postup pro nápravu nesprávného rozhodnutí cestou opravných prostředků. Ohledně zbylých jednání sice lze v některých případech procesní postup kárně stíhaného soudce považovat za nesoustředěný a ne zcela účelný, avšak navrhovatelkou uváděná zmatenost a pochybení soudce
nebyla natolik rozsáhlá a závažná, aby dosahovala intenzity kárného provinění a mohla narušit důvěru veřejnosti v nestranné a spravedlivé rozhodování soudu. Podle kárného senátu nelze považovat za kárné provinění zejména situaci, kdy kárně stíhaný opakovaně vyzýval navrhovatelku ve věci sp.zn. 21 P 108/2003 k opravě návrhu na zahájení řízení, neboť bylo nepochybně v zájmu ochrany jejích práv, když před rozhodnutím o odmítnutí jejího návrhu byla ze strany soudu opakovaně učiněna výzva k odstranění vad návrhu na zahájení řízení. Stejně tak např. ve věci sp.zn.21 P 39/95 nelze považovat za kárné provinění, pokud kárně stíhaný soudce, vedle doručování usnesení o zastavení řízení na adresu v České republice, učinil také pokus o doručení uvedeného usnesení účastníkovi řízení na adresu ve Slovenské republice. Rovněž nelze kvalifikovat jako kárné provinění postup soudu ve věci sp.zn. 21 P 425/ 2005, kdy v řízení o návrhu otce na snížení výživného otec odcestoval do Austrálie a zůstal ohledně svého návrhu pasivní, přičemž kárně stíhaný soudce nejprve komunikoval s jeho rodičem před tím, než s otcem dítěte cestou mezinárodní pomoci začal komunikovat přímo. Při pasivitě otce dítěte nebyla narušena práva dítěte případným rozhodnutím o snížení výživného, jež by bylo nedostatečně podloženo potřebnými důkazy. Podle právního názoru kárného senátu nelze spatřovat kárné provinění ani v případě věci sp.zn.10 C 18/2006, když pochybení spočívající v neuvedení konkrétního účastníka ve výrokové části zastavovacího usnesení, jenž by měl hradit náklady řízení, ač v odůvodnění rozhodnutí tento účastník již uveden je, představuje zjevnou nesprávnost napravitelnou postupem podle 167 odst.2, 164 o.s.ř. K tomuto postupu také žalobce učinil v dané věci podnět, aniž by utrpěl újmu např. zamítnutím návrhu na nařízení exekuce. Ze všech uvedených důvodů bylo rozhodnuto způsobem, stanoveným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, jež má odkladný účinek, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení ke kárnému senátu Nejvyššího soudu ČR, prostřednictvím kárného senátu Vrchního soudu v Praze, přičemž odvolání musí být v této lhůtě odůvodněno tak, aby bylo patrno, v jakých výrocích je rozhodnutí napadáno a jaké vady jsou rozhodnutí a jemu předcházejícímu řízení vytýkány. Odvolatel je povinen v odvolání rovněž uvést, zda je odvolání podáno, byť i z části, ve prospěch, nebo v neprospěch kárně stíhaného.
V Praze dne 5.října 2007 JUDr.František Švantner předseda kárného senátu