Advokátní kancelář CHYTRÝ, VALTROVÁ & partneři, s.r.o. Malátova 633/12 150 00 Praha 5 Tel.: 224 240 609 E-mail: ak@dejure.cz www.dejure.cz IČ: 272 12 131 Zápis v OR: MS Praha, oddíl C, vložka 197212 MEMORANDUM ADRESÁT: ODESÍLATEL: Muzeum umění Olomouc, státní příspěvková organizace Advokátní kancelář CHYTRÝ, VALTROVÁ & partneři, s.r.o. Mgr. Karel Vlček DATUM: 31. 7. 2014 VĚC: Právní posouzení autorskoprávní ochrany uměleckých děl a náhledových fotografií při vytváření databáze CEAD Předmětem tohoto memoranda je stručné právní posouzení ochrany autorských práv k uměleckým dílům, jež budou zařazena do databáze Central European Art Database (dále jen CEAD ) a rovněž ochrany autorských práv k náhledovým fotografiím, na nichž budou zobrazena umělecká díla zařazená do databáze CEAD. Stručně bude rovněž pojednáno o ochraně osobních údajů při vytváření databáze CEAD. 1. Popis skutkového stavu Úvodem tohoto právního posouzení rekapitulujeme skutkový stav, z kterého budeme při posouzení níže uvedené právní problematiky vycházet a jehož popis jsme obdrželi v emailové zprávě od paní Barbory Kundračíkové dne 8. 7. 2014. Muzeum umění Olomouc vytváří databázi CEAD, kdy tato databáze CEAD bude obsahovat soupis děl vybraných umělců středoevropského prostoru druhé poloviny 20. století. Jednotliví umělci budou nejdříve charakterizováni (krátkým životopisem), poté bude uveden soupis jejich děl, vernisáží, výstav atd. Databáze CEAD bude rovněž obsahovat náhledy uměleckých děl autora. Dále budou u uměleckých děl uvedeny další materiály fotografie z výstav, tiskoviny apod. V některých případech budou vytvořena a do databáze CEAD zařazena audiovizuální díla související s autorem (rozhovory s autory). Ve shora uvedené emailové zprávě byl rovněž nastíněn postup, dle kterého je Muzeum umění Olomouc připraveno postupovat v daném případě, a to takto: 1) Uzavřít smlouvu o spolupráci s každou institucí, která bude poskytovat data pro vytvoření databáze CEAD (písemná i obrazová). 2) Následně za tuto instituci a jejím jménem uzavřít smlouvu s umělcem či jeho dědici, resp. získat jeho/jejich souhlas se zveřejněním dat a náhledů vybraných děl na internetu v databázi CEAD.
3) Všechny fotografie opatřit copyrightem. 2. Autorskoprávní ochrana obecně Již na úvod předesíláme, že práva autora k jeho dílu se skládají ze dvou složek. a) Osobnostní práva Osobnostní práva představují práva autora k dílu, která autor nemůže žádným způsobem převádět na třetí osobu. Mezi osobnostní práva se obecně zejména řadí: právo autora osobovat si autorství k dílu; právo autora rozhodnout o zveřejnění díla; právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla atd. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát. Úprava osobnostních práv se nachází v 11 zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AZ ). b) Majetková práva Oproti uvedenému ad a), majetková práva představují právo autora dílo užít. Způsob užití díla uvádí autorský zákon v demonstrativním výčtu v 12 AZ. Autor je oprávněn užít dílo v nezměněné formě, změněné formě, zapracované do jiného díla, do souborného díla. Autor je rovněž oprávněn udělit právo užít dílo třetí osobě ( 12 odst. 1 AZ). Pokud autor umožní jakékoli třetí osobě užít dílo namísto autora, majetková práva autora k dílu nezanikají. Autor je však povinen strpět zásah do majetkových práv k dílu ( 12 odst. 2 AZ). Způsoby, jakými je možné dílo užít obsahuje demonstrativní výčet uvedený v 12 odst. 4 AZ. 1 Právem dílo užít je: a) právo na rozmnožování díla ( 13 AZ), b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla ( 14 AZ), c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla ( 15 AZ), d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla ( 16 AZ), e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla ( 17 AZ), f) právo na sdělování díla veřejnosti ( 18 AZ), zejména i. právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla ( 19 a 20 AZ), ii. iii. iv. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí ( 21 AZ), právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla ( 22 AZ), právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla ( 23 AZ). 1 Tučně jsou zvýrazněna relevantní užití díla z hlediska posuzované záležitosti. Strana 2 (celkem 10)
Zásadní rozdíl mezi osobnostními právy a majetkovými právy je tedy v tom, že s osobnostními právy autor nakládat nemůže, oproti majetkovým právům k dílu. Ty mohou být předmětem zcizení. Pokud chce autor nakládat s majetkovými právy, činí tak prostřednictvím licenční smlouvy. 3. Licenční smlouva Úprava licenční smlouvy pro autorskoprávní díla se nachází v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ ), konkrétně potom v 2358 2389. Předmětem licenční smlouvy je úprava práv nabyvatele licence k právu užít dílo namísto autora. Licenční smlouva se poskytuje jako tzv. výhradní a nevýhradní. Je li ujednána výhradní licence, autor nemá právo poskytnout tutéž licenci třetí osobě po dobu, co výhradní licence trvá ( 2360 odst. 1 OZ). A contrario, nevýhradní licence znamená, že autor je oprávněn tutéž licenci poskytnout více osobám. Není li výslovně ujednána výhradní licence, platí, že se jedná o nevýhradní licenci ( 2362 OZ). Z hlediska zamýšleného záměru může být rovněž podstatné nakládání s dílem třetí osobou odlišnou od autora a nabyvatele licence. Na tuto třetí osobu může být nabyvatelem licence tato licence postoupena, či nabyvatel může třetí osobě udělit podlicenci. V obou případech je třeba, aby autor v původní licenční smlouvě poskytl nabyvateli licence právo udělit podlicenci či postoupit licenci na třetí osobu. 2 Pouze pro doplnění uvádíme, že má li být licence poskytnuta bezúplatně, je třeba, aby byla tato skutečnost v licenční smlouvě upravena výslovně. Licenční smlouva musí mít písemnou formu. 4. Zamýšlený záměr Úvodem je nutno předeslat, že v rámci zamýšleného záměru vytvoření databáze CEAD je nezbytné posoudit odděleně otázku autorských práv k náhledovým fotografiím zařazeným do databáze CEAD a k audiovizuálním dílům. Upozorňujeme rovněž na nutnost rozlišovat jednak umělecké dílo, jež bude zařazeno do CEAD a jeho autorskoprávní ochranu, a jednak samotnou fotografii, na které je toto umělecké dílo zachyceno. Fotografie je totiž rovněž autorským dílem a sama osobě požívá autorskoprávní ochrany. 4.1.Náhledové fotografie A) Náhledové fotografie rozmnožování V případě publikace náhledových fotografií není zdánlivě žádný vztah mezi fotografií, jakožto samostatným autorským dílem a samotným uměleckým dílem, jež má být zařazeno do databáze CEAD. Ve skutečnosti tu však takový vztah existuje, neboť pořízením fotografie uměleckého díla dochází k rozmnožování uměleckého díla ( 13 AZ). 3 2 2363 OZ: Nabyvatel může oprávnění tvořící součást licence poskytnout třetí osobě zcela nebo zčásti, jen bylo li to ujednáno v licenční smlouvě. 2364 odst. 1 OZ: Nabyvatel může licenci postoupit třetí osobě zcela nebo zčásti jen se souhlasem poskytovatele. Souhlas vyžaduje písemnou formu. 3 13 AZ Strana 3 (celkem 10)
Z ustanovení 13 AZ tedy vyplývá, že v případě náhledových fotografií dochází k souběhu práv dvou autorů k dvěma dílům. Jedná se o: a) ochranu majetkových práv autora uměleckého díla, jež je zobrazeno na fotografiích; b) ochrana majetkových práv autora fotografií. Rozmnožování díla je jedno z majetkových práv (viz 13 AZ). Právo rozmnožit dílo je tedy převoditelné licenční smlouvou. Každému autoru fotografií musí autor uměleckého díla umožnit rozmnožovat toto dílo ve formě fotografií. 4 Pro posouzení každého jednotlivého případu je tedy nutno zjistit, zda právo rozmnožit dílo bylo fotografovi poskytnuto. Vzhledem k nám dostupným informacím mohou nastat dvě skupiny případů: a) Fotografie vytvořila osoba, jež není v zaměstnaneckém či jiném smluvním poměru k Muzeu umění v Olomouci. V takovém případě je vždy nutno ověřit, zda tato osoba měla/neměla právo vytvořit rozmnoženinu uměleckého díla. b) Fotografii vytvořila osoba, jež je v zaměstnaneckém poměru k Muzeu umění v Olomouci. V takovém případě je nutno s autorem uměleckého díla smluvně ošetřit právo rozmnožit umělecké dílo, jež má být zařazeno do databáze CEAD. B) Náhledové fotografie rozšiřování Na oprávnění autora fotografií vytvořit fotografii uměleckého díla (rozmnoženinu díla) je vázáno právo fotografa prodat/darovat tuto rozmnoženinu díla. Pojmovým předpokladem práva na rozšiřování díla je zachycení díla do hmotného nosiče (originálu či rozmnoženiny díla), což samo o sobě představuje výkon výlučného majetkového autorského práva rozmnožovat dílo dle 13 AZ (prodej fotografie na CD, DVD, flash disku). 5 Právo prodat rozmnoženinu díla je majetkovým právem ( 14 AZ 6 ) a může být smluvně převedeno licenční smlouvou. Není li v licenční smlouvě mezi autorem uměleckého díla a autorem fotografie stanoveno jinak, potom dle 2376 odst. 5 OZ platí, že licence k rozmnožování díla zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin. C) Náhledové fotografie sdělování veřejnosti Výše byla popsána problematika rozmnožování a rozšiřování autorského díla. S ohledem na skutečnost, že náhledové fotografie budou zveřejněny na internetu, je dále nutno vyřešit (1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. (2) Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální. 4 Autor fotografií by měl mít uzavřenou příslušnou licenční smlouvu s autorem uměleckého díla. 5 TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. Autorský zákon. 1. vydání. C.H.BECK: Praha, 2007, s. 191. 6 (1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem. (2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno. Strana 4 (celkem 10)
problém s takovýmto zpřístupněním díla veřejnosti. V autorském zákoně je tato problematika řešena v 18 AZ 7 (sdělování díla veřejnosti). Právo na sdělování díla veřejnosti je jedním z majetkových práv autora, a proto je převoditelné licenční smlouvou. Vždy je však nutno pamatovat na to, že v zásadě je třeba vždy smluvně ošetřit autorská práva k dvěma dílům uměleckému dílu a fotografii, a to buď přímo s autorem díla, resp. fotografie, případně se subjektem, který je oprávněn na základě smlouvy s autorem právo dále postoupit či převést. 4.2. Audiovizuální nahrávky Situace u audiovizuálních nahrávek je poněkud jednoduší, neboť jak vyplývá ze zadání, Muzeum umění Olomouc bude autorem audiovizuálního díla. Z tohoto důvodu Muzeum umění Olomouc budou náležet všechna majetková práva. V takovém případě je třeba pouze získat souhlas autora uměleckého díla se zveřejněním jeho zvukových, obrazových či obrazově zvukových podobizen a projevů (tato problematika je upravena občanským zákoníkem). 8 Pokud bychom vytvoření databáze považovali za vědecké dílo, potom by zde být souhlas autora uměleckého díla (viz pozn. pod čarou č. 8) být nemusel. Doporučujeme však z důvodu opatrnosti tento souhlas vždy získat. 5. Omezení autorského práva Autorský zákon upravuje i výjimky z autorskoprávní ochrany, tzv. zákonné licence. To znamená, že v případě splnění podmínek tzv. zákonné licence pro realizaci majetkových práv autora k dílu by nemuselo Muzeum umění v Olomouci uzavřít licenční smlouvu tak, jak je uvedeno shora. Autorský zákon obsahuje katalog zákonných licencí, přičemž dle našeho názoru jsou relevantní dvě níže uvedené. A. Citace 7 (1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. (2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. (3) Sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování. (4) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavců 1 a 2 nedochází k vyčerpání práva autora na sdělování díla veřejnosti. 8 84 OZ Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. 85 OZ (1) Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. (2) Svolí li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat. 89 OZ Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. Strana 5 (celkem 10)
Prvním případem tzv. zákonné licence jsou citace, upravené v 31 AZ. 9 Na posuzovanou problematiku by mohlo dopadat zejména ustanovení 31 odst. 1 písm. b) AZ (viz poznámka pod čarou č. 9). V případě tohoto ustanovení se jedná o tzv. velkou citaci. Velká citace může být použita pouze účelově. Podmínky velké citace jsou naplněny, jsou li pro účely citace užity výňatky či drobná díla. Za drobná díla ve smyslu 31 odst. 1 písm. b) AZ je možné považovat (např. drobné zveřejněné básně, aforismy, fotografická či výtvarná díla). 10 V případě velké citace musí být dále splněny dvě další podmínky, týkající se účelu užití díla, a to: a) pro účely kritiky nebo recenze (tyto pojmy jsou určeny svou povahou bez bližší legální definice, přičemž jde zpravidla o dílo slovesné), nejedná se však o jakoukoli kritiku nebo recenzi, nýbrž pouze o takovou, která se nějakým způsobem vztahuje k citovanému dílu, b) pro účely vědecké nebo odborné tvorby (příkladem může být např. zařazení celé drobné básně do učebnice či antologie za účelem jejího rozboru). 11 Přestože tak autorský zákon v současnosti výslovně nestanoví, i v případě tzv. velkých citací platí, že musí být již vzhledem ke své povaze užity jako součást jiného díla. Není však v současnosti rozhodné, zda výtvor, v němž je citace zařazena, splňuje či nesplňuje pojmové znaky díla dle autorského zákona. 12 Je však nutno předeslat, že se tak může stát pouze u děl zveřejněných (viz 29 AZ). 13 A. Knihovní licence Další ze zákonných licencí představuje tzv. knihovní licence. Ta je upravena v 37 AZ. Podstatný je zejména 37 odst. 1 písm. a) AZ: (1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení, a) zhotoví li rozmnoženinu díla, která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby. Citované ustanovení tak může dopadat v prvé řadě na díla, jež má již Muzeum umění Olomouc ve svých sbírkách. K těmto dílům je Muzeum umění Olomouc oprávněno provést rozmnoženinu (fotografii) pro své archivační účely. Není tedy vyloučeno, aby pro některá díla, 9 31 (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je li to možné, jméno autora, nejde li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. 10 TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. Autorský zákon. 1. vydání. Praha: C.H.BECK, 2007, s. 359 363. 11 TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. Autorský zákon. 1. vydání. Praha: C.H.BECK, 2007, s. 361. 12 Tamtéž. 13 Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno ( 4 AZ). Strana 6 (celkem 10)
která má Muzeum umění v Olomouci ve svých sbírkách a jež budou součástí databáze CEAD, byla zachována knihovní licence. Je však sporné, zda lze tuto rozmnoženinu použít v rámci databáze CEAD. Situace se tedy jeví jako hraniční a odborná literatura uvádí, že z účelu tohoto zákonného omezení autorského práva rovněž vyplývá, že archivační rozmnoženina nesmí být dále půjčována či jinak užita. Z toho by bylo možné dovodit, že vytvořit rozmnoženinu a tuto nadále sdílet veřejnosti nad rámec konzervačních potřeb by bylo bráno jako zásah do majetkových práv autora. 6. Výhrada teritoriality Je nutné upozornit, že všechny shora uvedené informace se týkající výlučně autorského zákona, jehož místní působnost je omezena pouze na území České republiky. V případě zahraničních děl nelze vyloučit teritoriální působnost jiných autorskoprávních předpisů. 7. Ochrana osobních údajů V rámci vytváření databáze CEAD, jak plyne z výše uvedeného skutkového popisu, budou uváděny údaje týkající se autora, zejména jeho jméno a datum narození. Z tohoto důvodu je nutné se zabývat otázkou, zda a jakým způsobem vytváření databáze CEAD spadá do režimu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OOÚ ). Úřad pro ochranu osobních údajů vydal stanovisko č. 2/2006 týkající se Zpracování osobních údajů v rámci vědy. 14 Z tohoto stanoviska vyplývá, že zpracování osobních údajů v rámci vědy podléhá režimu zákona o ochraně osobních údajů. Dle 1 OOÚ platí, že předmětem úpravy dle tohoto zákona je mimo jiné úprava práv a povinností při zpracování osobních údajů. Dle 3 odst. 1 OOÚ se tento zákon vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby. Dle 4 písm. a) OOÚ platí, že osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Jméno a datum narození představují identifikátory, pomocí kterých může být osoba přímo či nepřímo identifikována. 15 Správcem osobních údajů je každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. 16 Zákon o ochraně osobních údajů správci osobních údajů (zpracovateli osobních údajů) ukládá řadu povinností ve vztahu k zpracovávaným osobním údajům. Úprava se nachází v 5 OOÚ. 14 Dostupné na: < http://www.uoou.cz/vismoonline_actionscripts/file.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=9692>. 15 KUČEROVÁ, Alena, NOVÁKOVÁ, Ludmila, FOLDOVÁ, Vanda a kol. Zákon o ochraně osobních údajů. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 55. 16 Muzeum umění v Olomouci je správcem osobních údajů a rovněž zpracovatelem osobních údajů. Zpracovatelem osobních údajů je každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona. Muzeum umění v Olomouci bude nejen určovat účel zpracovaných osobních údajů, ale bude rovněž zpracovávat tyto osobní údaje. Strana 7 (celkem 10)
Správce osobních údajů je povinen: a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány; b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů; c) zpracovat pouze přesné osobní údaje, které získal v souladu s tímto zákonem. Je li to nezbytné, osobní údaje aktualizuje. Zjistí li správce, že jím zpracované osobní údaje nejsou s ohledem na stanovený účel přesné, provede bez zbytečného odkladu přiměřená opatření, zejména zpracování blokuje a osobní údaje opraví nebo doplní, jinak osobní údaje zlikviduje. Nepřesné osobní údaje lze zpracovat pouze v mezích uvedených v 3 odst. 6 OOÚ. Nepřesné osobní údaje se musí označit. Informaci o blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů je správce povinen bez zbytečného odkladu předat všem příjemcům; d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu; e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely státní statistické služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví. Při použití pro tyto účely je třeba dbát práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů, a osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné; f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaje jen v mezích stanovených zákone o ochraně osobních údajů, nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem souhlas; g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti; h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům. Správce je oprávněn zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem osob, jichž se to týká, ledaže by se jednalo o zákonem stanovené výjimky ( 5 odst. 2 OOÚ). Správce osobních údajů je povinen informovat osobu, jejíž údaje jsou zpracovávány o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být osobní údaje zpřístupněny, nejsou li konkrétní osobě tyto informace již známy. Správce musí osobu, jejíž osobní údaje jsou zpracovány informovat o právu přístupu k osobním údajům, právu na opravu osobních údajů, jakož i o dalších právech stanovených v zákoně o ochraně osobních údajů. 17 Zákon o ochraně osobních údajů z této povinnosti 17 Viz 11 OOÚ. (1) Každý subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že správce nebo zpracovatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může a) požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení, b) požadovat, aby správce nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. (2) Je li žádost subjektu údajů podle odstavce 1 shledána oprávněnou, správce nebo zpracovatel odstraní neprodleně závadný stav. (3) Pokud vznikla v důsledku zpracování osobních údajů subjektu údajů jiná než majetková újma, postupuje se při uplatňování jejího nároku podle zvláštního zákona. (4) Došlo li při zpracování osobních údajů k porušení povinností uložených zákonem u správce nebo u zpracovatele, odpovídají za ně společně a nerozdílně. Strana 8 (celkem 10)
stanovuje výjimku když správce osobních údajů nezískal osobní údaje od dotčené osoby a zpracovává osobní údaje výlučně pro účely výkonu státní statistické služby, vědecké nebo archivní účely a poskytnutí takových informací by vyžadovalo neúměrné úsilí nebo nepřiměřeně vysoké náklady. 18 Pokud osoba, které se zpracování osobních údajů týká, požádá správce o informace o zpracování osobních údajů, je této osobě správce povinen tuto informaci bez zbytečného odkladu předat ( 12 odst. 1 OOÚ). Pro každou osobu, která bude zpracovávat osobní údaje je zákonem o ochraně osobních údajů stanovena povinnost tuto skutečnost oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů. S ohledem na skutečnost, že v databázi CEAD budou minimálně zpracovávána jména a data narození, bude Muzeum umění v Olomouci zpracovatelem osobních údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby provedlo registraci u Úřadu pro ochranu osobních údajů. 19 Rovněž je nutné, aby osoba, jejíž osobní údaje jsou zpracovávány, dala souhlas se zpracováním těchto osobních údajů. V případě porušení povinností stanovených zákonem o ochraně osobních údajů je možné uložit pokutu za spáchaný správní delikt až do výše 10.000.000, Kč. 8. Závěr Při vytváření databáze CEAD lze proto z pohledu ochrany shora zmíněných práv doporučit autorům databáze CEAD věnovat pozornost zejména níže uvedeným otázkám: 1) získání souhlasu autora se zpracováním osobních údajů a se zveřejněním jeho podoby za daným účelem, a registrace Muzea umění Olomouc jako autora databáze CEAD u Úřadu pro ochranu osobních údajů; 2) posouzení splnění/nesplnění podmínek pro užití konkrétní náhledové fotografie s uměleckým dílem na základě zákonné licence; 3) při nesplnění podmínek zákonné licence pro užití konkrétní náhledové fotografie je nutné sjednání a uzavření licenční smlouvy a to v závislosti na konkrétních okolnostech buď s autorem díla, nebo institucí, v jejíchž sbírkách se dílo nachází, má li sama příslušnou licenci, a autorem fotografie; 4) náležitosti licenční smlouvy musí odpovídat zákonným požadavkům a dále je vhodné výslovně v licenční smlouvě upravit specifické otázky např. úplatnost, způsoby užití díla atd.; 5) pro užití fotografií z výstav autora uměleckého díla platí výše uvedené o náhledových fotografiích; 6) pro užití tiskovin posoudit splnění /nesplnění podmínek pro užití konkrétní tiskoviny vztahující se k uměleckému dílu na základě zákonné licence; (5) Správce je povinen bez zbytečného odkladu informovat příjemce o žádosti subjektu údajů podle odstavce 1 a o blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. To neplatí, pokud je informování příjemce nemožné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí. 18 Viz 11 odst. 3 písm. a) OOÚ. 19 Registrace se provádí na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů. http://www.uoou.cz/registr/ds 1511/p1=1511. Strana 9 (celkem 10)
7) pro užití audiovizuálního díla získat souhlas autora uměleckého díla se zveřejněním jeho podoby za daným účelem; 8) u právních vztahů s mezinárodním prvkem je vždy nutno tyto právní vztahy posoudit rovněž z pohledu příslušného cizozemského práva. 9. Stanovisko k postupu navrženému Muzeem umění Olomouc V návaznosti na závěry tohoto memoranda sdělujeme k zamýšlenému postupu Muzea umění Olomouc následující: 1) není nezbytné uzavírat smlouvy s autory/jejich dědici jménem institucí, které budou data do databáze poskytovat, ale dle okolností je možné buď vstoupit do přímého jednání s autorem díla/dědici vlastním jménem, tj. vytvořit přímý vztah mezi Muzeem umění Olomouc a autorem díla/jeho dědici, nebo uzavřít příslušnou dotčenou institucí, za předpokladu, že ona sama je již na základě smlouvy s autorem/jeho dědici oprávněna udělit podlicenci či licenci postoupit; 2) v případě uzavírání smlouvy s institucemi či jinými osobami odlišnými od autora je nutné vzít na vědomí, že jejich prohlášení v licenční smlouvě o jejich držení majetkových práv k dílu nemá vliv na neoprávněnost užití rozmnoženiny uměleckého díla. Takováto prohlášení mají vliv pouze na rozsah náhrady škody; 3) označení fotografií copyrightem lze doporučit jako vhodné preventivní opatření; 4) v posuzovaném případě je vždy nutno postupovat individuálně s ohledem na konkrétní případ a hodnotit veškeré relevantní skutečnosti. Teprve po zhodnocení všech skutečností konkrétního případu lze stanovit postup, který bude v souladu s platnými právními předpisy, zejména autorským zákonem. 10. Výhrady Toto memorandum nepředstavuje konkrétní doporučení uskutečnit či neuskutečnit jakékoliv konkrétní faktické či právní kroky v souvislosti s předmětem tohoto memoranda. Toto memorandum bylo zpracováno výhradně pro potřebu Muzea umění v Olomouci. Budou li v rámci vytváření databáze CEAD uzavřeny jakékoli smlouvy, je třeba jejich obsah posoudit vždy v konkrétním případě, neboť každá smlouva musí reflektovat specifika smluvně upravované situace. Toto memorandum nemůže být použito žádnou třetí stranou nebo ve prospěch či neprospěch třetí strany bez našeho písemného souhlasu, a to ani v případě jakéhokoli řízení podle občanského, správního nebo trestního práva. V případě jakýchkoli dotazů či připomínek vztahujících se k tomuto memorandu se na nás, prosím, kdykoli obraťte. Strana 10 (celkem 10)