Maturitní práce jako projekt Distanční text

Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Číslo projektu Název projektu Název příjemce Digitální projektování ve strojírenství CZ.1.07/1.1.04/01.0028 Střední průmyslová škola strojnická, Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Maturitní práce jako projekt Distanční text

1 Celkový obraz O modulu Pomůcky a nástroje Pravidla a konvence 25.11.2009 Strana 2/78

2 Obsah 1. Celkový obraz 2 2. Obsah 3 3. Maturitní práce jako projekt 6 3.1 Maturitní práce jako projekt 6 3.2 Dočasnost a jedinečnost projektu 6 3.3 Složitost a komplexnost projektu 7 4. Maturitní práce z hlediska školské legislativy 8 4.1 Zadání maturitní práce 8 4.2 Vedoucí a oponent maturitní práce 8 4.3 Obhajoba maturitní práce 9 5. Maturitní práce a vybraná ustanovení autorského zákona 10 5.1 Duševní vlastnictví a jeho právní ochrana 10 5.2 Autorské dílo 11 5.3 Osobnostní práva 12 5.4 Majetková práva 13 5.5 Autorství 13 5.6 Školní dílo 13 5.7 Citace z pohledu autorského zákona 13 6. Příprava na maturitní práci 15 6.1 Výběr tématu práce 15 6.2 Příprava práce 16 7. Struktura maturitní práce 18 7.1 Vnitřní členění práce 18 7.2 Titulní strana 18 7.3 Prohlášení, poděkování 19 7.4 Úvod 19 7.5 Členění vlastního textu 19 7.6 Závěr 20 7.7 Anotace 20 7.8 Resumé 21 7.9 Poznámkový aparát 21 25.11.2009 Strana 3/78

7.10 Bibiografická citace podle normy ČSN ISO 690 22 7.11 Prameny a literatura 24 7.12 Přílohy, seznamy 25 8. Nejčastější gramatické nedostatky 26 8.1 Psaní velkých a malých písmen 26 8.2 Psaní i a y 27 8.3 Psaní předložek a předpon s a z 29 8.4 Psaní přejatých slov 30 8.5 Čárky ve větě jednoduché 32 8.6 Čárky v souvětí 33 9. Nejčastější stylistické nedostatky 34 9.1 Časté užití nadbytečných frází 34 9.2 Používání cizích slov 34 9.3 Nesprávné pořadí slov 35 9.4 Používání zkratek 35 9.5 Stylizační chyby 35 9.6 Opakování slov 36 9.7 Nepřesná vyjádření 36 9.8 Vynechávání slov 36 9.9 Používání slangu a argotu 37 9.10 Podmiňovací způsob 37 10. Nejčastější formální nedostatky 38 11. Úprava textu podle normy ČSN 01 6910 39 11.1 Členicí interpunkční znaménka 39 11.2 Značky jednotek 43 11.3 Čísla 47 12. Formální zpracování maturitní práce I. 52 12.1 Odstavec 52 12.2 Netisknutelné znaky 52 12.3 Práce s textem 53 12.4 Formát písma 54 13. Formální zpracování maturitní práce II. 56 25.11.2009 Strana 4/78

13.1 Práce se styly 56 13.2 Odrážky a číslování 58 13.3 Víceúrovňové číslování 58 13.4 Ohraničení 59 14. Formální zpracování maturitní práce III. 61 14.1 Vzhled stránky 61 14.2 Textové nástroje 62 14.3 Tabulky 63 14.4 Odkazy a obsah 67 14.5 Obrázky v textu 71 15. Šablona maturitní práce I. 73 15.1 Titulní list 73 15.2 Náležitosti titulního lstu 74 16. Šablona maturitní práce II. 76 17. Seznam správných odpovědí na autotesty 77 18. Rejstřík 78 25.11.2009 Strana 5/78

3 Maturitní práce jako projekt Popis lekce: Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: projekt, projektové techniky psaní, maturitní práce Motivace: 3.1 Maturitní práce jako projekt Existují různé definice pojmu projekt. Většina z nich se však shoduje na třech základních atributech, kterými jsou: dočasnost, jedinečnost a složitost a komplexnost. Project Management Institute, který je oborovou autoritou především v severoamerické oblasti, definuje projekt jako časově omezené úsilí podniknuté za účelem vytvoření jedinečného produktu nebo služby. Vyjdeme-li z této definice, stává se jakýmsi typem projektu i závěrečná práce, kterou vypracovávají studenti středních škol jako nedílnou součást profilové části maturitní zkoušky. Projektové techniky psaní jsou v našem pojetí zastřešujícím termínem, který v sobě zahrnuje klíčové kompetence nezbytné k úspěšnému napsání a následné obhajobě maturitní práce ve střední odborné škole. 3.2 Dočasnost a jedinečnost projektu 1. Dočasnost znamená jednoznačné vymezení projektu svým začátkem a koncem. Projekt je ukončen, bylo-li dosaženo jeho cílů nebo bylo-li zjištěno, že cíle jsou nedosažitelné. Nesmíme zaměňovat pojem dočasnost s pojmem dopad formulace závěrů práce a jejich obhájením před zkušební maturitní komisí končí projekt. Aplikace zjištěných poznatků v práci v praxi může mít dalekosáhlý dopad ještě dlouhou dobu po skončení projektu. 2. Jedinečností se rozumí, že výstup projektu se liší v nějakém ohledu od produktu jiného, přináší nová fakta, vlastní poznatky a že není pouze výpisem, v horším případě opisem, pramenných zdrojů a literatury. V případě maturitní práce je tímto nosným a jedinečných výstupem především kritické zhodnocení a posouzení stavu zpracování pojednávané problematiky v pramenech a literatuře a pregnantní formulace vlastních výstupů. 25.11.2009 Strana 6/78

3.3 Složitost a komplexnost projektu Složitost a komplexnost se dá obecně vymezit jako souhrn souvisejících prvků, který je sdružen v jeden celek. Na maturitní práci by se měl student připravovat již během studia bude např. v odborných a na střední škole. V průběhu studia by se měl zaměřit na určitou problematiku, v níž získá hlubší znalosti (na niž např. zaměří v odborných předmětech své referáty, prezentace, apod.). V první části maturitní práce by měl student prokázat dobrou znalost zkoumané problematiky a zpracování daného tématu v pramenech a literatuře (tedy to, co již o daném problému napsali jiní). V další výzkumné části práce by měl pracovat s vytýčenými cíli a hypotézami tak, aby mohl zformulovat jedinečné závěry. Při psaní práce tedy postupuje krok za krokem, zvažuje jevy ve vzájemných souvislostech a jako složitý komplex vzájemně propojených jednotlivostí. 25.11.2009 Strana 7/78

4 Maturitní práce z hlediska školské legislativy Popis lekce: Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: Motivace: 4.1 Zadání maturitní práce Zadání maturitní práce obsahuje a. téma maturitní práce, b. termín odevzdání maturitní práce, c. způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce, d. kritéria hodnocení maturitní práce, e. požadavek na počet vyhotovení maturitní práce a f. určení částí tématu zpracovaných jednotlivými žáky v případě, že maturitní práci bude zpracovávat několik žáků společně. Zadání maturitní práce určuje ředitel školy s dostatečným předstihem s ohledem na rozsah, obsah a náročnost zpracování tématu práce, nejpozději však čtyři měsíce před termínem obhajoby maturitní práce. Žák má na vypracování maturitní práce lhůtu nejméně jeden měsíc. Pokud je určeno více než jedno téma, žák si téma maturitní práce volí v termínu stanoveném ředitelem školy; pokud si žák ve stanoveném termínu téma nezvolí, vylosuje si jedno téma z nabídky určené ředitelem školy. Maturitní práci může zpracovávat a obhajovat několik žáků společně i v tomto případě jsou žáci hodnoceni jednotlivě. Téma a zadání maturitní práce se zachovává i pro opravnou a náhradní zkoušku. 4.2 Vedoucí a oponent maturitní práce Ředitel školy určí nejpozději čtyři měsíce před termínem obhajoby maturitní práce vedoucího maturitní práce a nejpozději jeden měsíc před termínem obhajoby stanoví oponenta maturitní práce. Vedoucím a oponentem maturitní práce může být i fyzická osoba, která není v pracovněprávním vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy a působí nebo působila v oblasti související s tématem maturitní práce. Vedoucí a oponent zpracují jednotlivě písemný posudek maturitní práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby maturitní 25.11.2009 Strana 8/78

práce. 4.3 Obhajoba maturitní práce Příprava obhajoby maturitní práce trvá nejméně 5 minut, o prodloužení doby přípravy rozhoduje předseda zkušební maturitní komise. Obhajoba maturitní práce trvá nejdéle 30 minut. Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci ve stanoveném termínu, omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání práce. Uzná-li ředitel školy omluvu, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá ve stanoveném termínu bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně. 25.11.2009 Strana 9/78

5 Maturitní práce a vybraná ustanovení autorského zákona Popis lekce: Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: Motivace: 5.1 Duševní vlastnictví a jeho právní ochrana Pojmem duševní vlastnictví označuje Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) z roku 1967, která je jedním ze základních mezinárodních dokumentů v oblasti ochrany autorských práv, práva autorů k: literárním, uměleckým a vědeckým dílům; výkonům výkonných umělců; zvukovým záznamům; rozhlasovému vysílání; vynálezům ze všech oblastí lidské činosti; vědeckým objevům; průmyslovým vzorům a modelům; továrním, obchodním známkám a známkám služeb; obchodním firmám a obchodním názvům; právu na ochranu proti nekalé soutěži; všem ostatním právům vztahujících se k duševní činnosti v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké. V České republice se do roku 1990 používal pro označování duševního vlastnictví zejména v oblasti průmyslových práv termín nehmotné statky. Současná doba s překotným rozvojem informačních technologií a s globální dimenzí výměny informací v klasické i elektronické podobě (zejména v prostředí bezdrátového či satelitního vysílání nebo počítačové síti Internetu) přináší s sebou nezbytnost zvýšené ochrany tohoto duševního vlastnictví. Protože jsou výsledky duševní činnosti natolik obecné a téměř bez jakýchkoli omezení přístupné, nabývá právní regulace v této oblasti stále většího významu. Základem pro obecnou úpravu autorského práva je zákon č. 40/196 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (od svého vydání do současnosti má téměř šest desítek změn a novel). 25.11.2009 Strana 10/78

Zvláštním předpisem, který se vztahuje k autorskému právu, je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změněn některých zákonů, ve znění pozdějších změn a dodatků (od vydání zákona do současnosti vyšlo sedm novelizací). Kromě těchto dvou předpisů reflektuje prvání praxe celou řadu evropských směrnic a mezinárodních úmluv. Autorský zákon upravuje práva autora k jeho dílu; práva související s právem autorským práva výkonného umělce k jím vytvořenému uměleckému výkonu práva výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu práva rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho původnímu vysílání právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k ěmuž uplynula doba trvání majetkových práv právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu právo pořizovatele k jím pořízené databázi Součástí platné legislativní úpravy je ochrana těchto práv a kolektivní správa autorských práv a práv souvisejících s autorským právem. Protože budeme při psaní maturitní práce jednak vytvářet "autorské dílo" jako autoři, jednak budeme vycházet ze zdrojů, které jsou zcela jistě předmětem ochrany duševního vlastnictví, je nezbytné seznámit se alespoň v základní míře s právním rámcem, z jehož hranicích se budeme pohybovat. 5.2 Autorské dílo Předmětem ochrany autorského práva je podle 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb,, o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon, v platném znění, dílo literární a jiné dílo umělěcké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické. Autorskými díly jsou např. díla slovesná, divadelní, výtvarná, kartografická, hudební, audiovizuální, díla architektonická, díla užitého umění. Autorským dílem může být i jakýkoli jiný druh díla, bude-li splňovat pojmové znaky autorského díla, i když ho autorský zákon výslovně neuvádí. Za dílo se též považuje počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výbětu nebo uspořádáním programu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky a metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupňovány elektronicky, či jiným způsobem, jsou dílem souborným. 25.11.2009 Strana 11/78

Fotografie a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii jsou chráněny jako dílo fotografické. Aturské právo se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav. Předmětem autorského práva je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Sborník je dílem souborným. Autorským dílem není: námět díla sám o sobě denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě myšlenka princip metoda objev věděcká teorie matematický nebo obdobný vzorec statistický graf apod. Ochrana podle autorského práva se nevztahuje na 1. úřední dílo, jímž je a. právní předpis b. rozhodnutí c. opatření obecné povahy d. veřejná listina e. veřejně přístupný rejstřík f. úřední dokumentace apod. 2. výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo - užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. 5.3 Osobnostní práva Osobnostní práva autora k jeho dílu zahrnují zejména právo rozhodovat o metodách zveřejnění svého díla; o uvádění svého autorství; o změnách obsahu díla a jiných zásazích. Autor má právo na nedotknutelnost svého díla. Tato práva jsou nepřevoditelná, autor se jich nemůže vzdát a zanikají až smrtí autora. 5.4 Majetková práva 25.11.2009 Strana 12/78

Majetková práva stanovují právo autora a oprávněných osob pro použití díla. Majetková práva trvají, pokud není stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Pokud je dílo kolektivním dílem několika autorů, počítá se tato doba od smrti posledního z nich. Je-li dílo anonymní, trvají majetková práva 70 let od jeho oprávněného zveřejnění. Pokud nebylo dílo zveřejněno v průběhu 70 let od jeho vzniku, majetková práva po uplynutí této doby zanikají. 5.5 Autorství Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. V případě souborného díla je autorem fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala - tím nejsou dotčena práva autorů děl, která jsou do souborného díla zařazena. V případě díla, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorské), přísluší autorská práva všem spoluautorům společně a nerozdílně. To platí i v případě, že lze výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů odlišit, pokud nejsou způsobilé samostatného uití. Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborn povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu. Spoluautorem není ani ten, kdo dal ke vzniku díla podnět. Spoluautoři rozhodují o nakládání s dílem. Podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech je, pokud není dohodnuto jinak, úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků. Nelze-li tento podíl rozlišit, jsou podíly na výnosech stejné. 5.6 Školní dílo Dle ustanovení 35 odst. 3 autorského zákonaje školním dílem dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení. Maturitní práce je tedy v tomto smyslu školním dílem. Do autorského práva nezasahuje škola či škoslké či vzdělávací zařízení, užije-li školní dílo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo vlastní vnitní potřebě. Škola tedy může použít maturitní práci, kterou napsal její žák nebo student k výuce nebo vlastní potřebě, nesmí však z tohoto užití mít přímý nebo nepřímýý hospodářský nebo obchodní prospěch. Je však nutné přiměřeně použít příslušné ustanovení ( 31 odst.1) autorského zákona o citaci a uvést jméno autora, název díla a pramen. 5.7 Citace z pohledu autorského zákona Citace v odborné publikaci je formalizovaný odkaz na určitou myšlenku, výsledek nebo metodu v jiné publikaci. Třetí oddíl autorského zákona vymezuje bezúplatné zákonné licence, tedy případy, v nichž lze autorské dílo bezúplatně využít. V 31 vymezuje citaci autorského díla. 25.11.2009 Strana 13/78

Do autorského práva nezasáhne ten, kdo ve svém díle užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů (zdůrazňjeme slova v odůvodněné míře - citace se nesmí stát jakousi "vatou" sloužící k nárůstu počtu normostran, a výňatky - ne celé oddíly, kapitoly, odstavce, ale pouze to, co je nezbytně nutné pro naši práci). Vždy je však nutno uvést, je-li to možné (pokud je autor znám, nejedná se o dílo anonymní apod.) jméno autora, název díla, pramen. Souhrnem údajů o citované publikaci nebo její cásti, které umožňují její identifikaci, je tzv. bibliografická citace. Její podobu definuje Norma ČSN ISO 690- Bibliografická citace: obsah, forma a struktura. a Norma ČSN ISO 690-2- Informace a dokumentace: Bibliografická citace. Část 2. Elektronické dokumenty nebo jejich části. Na tomto místě je třeba důrazně upozornit na dodržování autorských práv - autorskými právy je chráněna např. i fotografie, obrázek z internetu, graf, schéma, technický výkres apod., pokud naplňuje znaky autorského díla ve smyslu autorského zákona - není možné je tedy zkopírovat a zveřejnit v maturitní práci, aniž bychom měli ošetřenou oblast ochrany autorských práv (např. licenční smlouvou, souhlasem autora apod.). 25.11.2009 Strana 14/78

6 Příprava na maturitní práci Popis lekce: Délka lekce: 45 minut Klíčová slova: Motivace: 6.1 Výběr tématu práce Přípravou na maturitní práci je vše to, co se odehrává předtím, než začneme práci psát. Je to tedy především výběr tématu práce, zadání práce a příprava práce. Výběr tématu práce je jedním z klíčových rozhodnutí, které autor maturitní práce učiní. V termínu určeném ředitelem školy může (nejlépe po konzultaci s vyučujícím odborného předmětu nebo s vedoucím práce) zvolit téma z oblasti, o kterou se zajímá. Obecně zde platí známé české přísloví, které praví, že kdo dřív přijde, ten dřív mele, a kdo si téma začne vybírat jako první, má přinejmenším výhodu v tom, že si má z čeho vybírat. Poslední již musí brát to, co zbylo. Nejhorší varianta je přidělení tématu z moci úřední, neboť ze zákona každý maturant na odborné škole závěrečnou práci napsat musí a nutnost prokousávání se problematikou, která je žákovi na hony vzdálená a příliš mu nevoní, může být zvláště v maturitním ročníku docela vážnou komplikací. Konzultace s vedoucím práce, který pomůže žáka nasměrovat na vhodnou literaturu, sestavit plán práce a poradit metody zpracování, je v této fázi naprosto nezbytná. Pokud máme možnost konzultace i s případným oponentem práce, bývá vhodné probrat základní teze, metodiku a pracovní postupy i s ním. Titul, podtitul S tématem maturitní práce je úzce spojen titul práce (název), případně její podtitul. Titul práce musí být výstižný, přesný, jednoznačný. Má vymezit věcný obsah zpracovávané problěmatiky a neměl by být ani příliš obecný, ani mít příliš široký rozsah. Hlavní titul je možné doplnit podtitulem, který obsahově zpřesňuje titul. Příklady nevhodně zvolených titulů: Francisova kašnová turbína; Naftový motor, Odstředivé čerpadlo příliš široký titul, může vést k velmi povrchnímu zpracování tématu. Samotné téma vymezené tímto způsobem bývá v pramenech a literatuře většinou zpracováno v takovém rozsahu, že se odborné publikace o takto širokém tématu počítají v řádech stovek až tisíců. Je pak velmi obtížné vymezit, co bude obsahem práce o rozsahu dvou až tří desítek stran, a vůbec už není jasné, co bude autorovým 25.11.2009 Strana 15/78

vlastním přínosem. Lepším titulem je např. Srovnání výkonu XX a YY; Princip činnosti ZZZ; Výpočet kinetické energie BBB... Takto naformulovaný titul zřetelně vymezí výsek z širší oblasti, jímž se bude autor práce zabývat. Není cílem práce opsat technické prospekty nějakého zařízení, zkopírovat do tohoto popisu obrázky a schémata z několika zdrojů na internetu a vytvořit tak bezduchý kompilát, který bude jen dalším řady. Práce má prokázat schopnost studenta pracovat s prameny a literaturou, hledat zdroje, orientovat se v nich, umět z nich získat a třídit informace, kriticky je hodnotit, analyzovat, ale také zpětně syntetizovat a tvořivým způsobem je využít k formulování a následnému potvrzení či vyvrácení vlastních hypotéz. 6.2 Příprava práce 1. Zpracovanost tématu v pramenech a literatuře V počáteční fázi po zvolení tématu je nezbytné seznámit se se stavem zpracování tématu v literatuře, popř. v pramenech. Dnes je téměř nemožné zvolit oblast, o níž by nebylo již něco publikováno, o níž nejsou dostupné prameny a literatura. Bývá proto velmi podivné, když v maturitní práci žák neuvádí buď žádné prameny a literaturu, nebo se odkazuje na jedinou publikaci a jeden obecný odkaz na webovou stránku internetové encyklopedie v rozsahu několika desítek stran zasvěceně popisuje problematiku např s využitím technických údajů, složitých výpočtů a měření, z nichž je zřejmé, že je nemohl sám provést. Pokud navíc text prokládá tabulkami, grafy a obrázky, u nichž nejsou uvedeny příslušné bibliografické údaje, jsou tyto indicie přímou výzvou pro čtenáře práce, aby zapátral, zda předkládané dílo není zčásti nebo v horším případě zcela opsáno. 2. Stanovení cílů a hypotéz Další fází zpracování tématu je stanovení přesných konkrétních cílů, popř. hypotéz. Hypotéza znamená v obecné rovině tvrzení, jehož platnost se pouze předpokládá a lze jej buď vyvrátit, nebo potvrdit. Z tohoto pohledu musí být také zformulována a závěr může být pouze dvojí buď hypotéza platí, nebo neplatí. S cíli i hypotézami seznamujeme čtenáře v úvodu maturitní práce. V závěru pak konstatujeme, zda a do jaké míry se podařilo cíl splnit a hypotézy potvrdit nebo vyvrátit, s jakými problémy jsme se potýkali a jakým způsobem jsme je vyřešili. Chybí-li zmíněné části v práci, není zřejmé, proč a o čem vlastně autor práci píše. Častou chybou začínajících autorů bývá absence zřetelně vysloveného cíle. Pokud se toto spojí s tematicky široce pojatým názvem, může dojít k tomu, že se např. v úvodu práce s názvem Francisova turbína dočteme o vzniku a historickém vývoji turbín, v jejichž rámci má své místo i v titulu zmíněný typ. A uvádí-li se v závěru práce, že autor se ve 20ti stránkové práci zabýval Francisovou turbínou, že je podtypem vodní turbíny a patří mezi nejpoužívanější, že pomocí rozváděcích lopatek je voda směřována na rotor a že byl projekt velmi těžký a tudíž je třeba vyjádřit dík konzultantovi za věnovaný čas, degradují tyto skutečnosti práci na velmi nízkou úroveň a čtení dalšího textu se zdá být zbytečné, protože o vzniku a historickém vývoji turbín bylo napsáno nespočetně knih. 3. Shromažďování a třídění materiálu 25.11.2009 Strana 16/78

Napsání maturitní práce není jednorázovou záležitostí. Autor by měl prokázat, že se o zvolenou oblast dlouhodobě zajímá a sleduje její aktuální vývoj. Proto by si měl k tomuto účelu vést dokumentaci tak, aby byl schopen materiál evidovat, třídit a účelně využívat. Již při četbě odborné literatury je třeba si vést bibliografický záznam o publikaci, výpisky a citace nejlépe v elektronické podobě s uvedením stránky pro případ citování. Podobně musíme jednoznačně identifikovat bibliografickým záznamem zdroje z internetu, včetně grafů, diagramů, fotografií a vyobrazení. Použijeme-li v textu cokoli z vnějšku, musíme uvést zdroj, z něhož čerpáme. Právě neuvedení zdroje bývá jedním z nejčastějších nešvarů autorů maturitních prací (použítí cizích prvků s neuvedením zdroje je vážným porušením autorských práv a je postižitelné). Oproti dobám minulým, kdy se podklady většinou zpracovávaly do podoby kartotéčních lístků, přináší výpočetní technika nepřeberné možnosti v třídění a využití podkladů. Záleží na autorovi, jaký způsob třídění a pojmenovávání jednotlivých dokumentů zvolí. Informační technologie však kromě nesčetných výhod přinášejí i jedno významné riziko riziko ztráty dat v případě selhání techniky. Nezapomeňme proto zálohovat a aktualizovat vše včetně podkladů na minimálně dvou rozdílných nosičích (pevný disk počítače, CD, DVD, flash disk), abychom měli možnost se v případě zničení jednoho média vrátit k poslední uložené verzi na médiu jiném. 25.11.2009 Strana 17/78

7 Struktura maturitní práce Popis lekce: Délka lekce: 90 minut Klíčová slova: Motivace: 7.1 Vnitřní členění práce Vnitřní členění každé práce (členění na oddíly, kapitoly, odstavce) vychází ze specifického charakteru zpracovávaného problému. Rámcová struktura maturitní práce by však měla být jednotná a její formu stanoví zadavatel práce, tedy ředitel školy. Maturitní práce se skládá z: titulní strany, prohlášení, poděkování vedoucímu maturitní práce, konzultantů, popř. dalším osobám, obsahu, úvodu, vlastního textu práce členěného na jednotlivé oddíly, kapitoly, odstavce..., závěru, anotace, českého a cizojazyčného resumé, seznamu pramenů a literatury, příloh, seznamu zkratek. 7.2 Titulní strana Titulní strana obsahuje tyto náležitosti: název školy, na níž práce vznikla, jméno a příjmení autora maturitní práce, název práce, včetně příp. podtitulu, druh práce v našem případě maturitní práce, jméno a příjmení vedoucího maturitní práce včetně akademických titulů 25.11.2009 Strana 18/78

rok, v němž byla maturitní práce předložena k obhajobě 7.3 Prohlášení, poděkování Na samostatném listu papíru v dolní části stránky se uvádí prohlášení autora maturitní práce v tomto znění: Prohlašuji, že jsem maturitní práci vypracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. U prohlášení musí být vždy uvedeno datum. Na originále i na všech kopiích práce musí být vedle data vlastnoruční podpis autora. Za prohlášením může na samostatném listu v dolní části následovat poděkování vedoucímu maturitní práce, popř. konzultantům, spolupracovníkům za vedení práce, poskytování rad, podkladů k vypracování práce. Poděkování je stručné, u osob, kterým děkujeme, uvádíme celá jména včetně titulů. 7.4 Úvod V úvodní části maturitní práce stručně seznámíme čtenáře s řešenou problematikou, o které v textu pojednáváme, vytýčíme cíl práce, metody a postupy, kterými k němu se dopracujeme. Rovněž můžeme zdůvodnit formální členění práce, uvést přínos práce a případné potíže, s nimiž jsme se při zpracování tématu setkali. V úvodu sdělíme čtenáři všechny informace, které by měl znát předtím, než začne práci číst. 7.5 Členění vlastního textu Vlastní text se počítá na tzv. normované strany (normostrany). Za normostranu se považuje stránka, která má 30 řádků po 60 úhozech (tedy 1800 úhozů). Takto se počítaly úhozy v dobách nedávno minulých, kdy se psaly texty na psacím stroji. S nástupem výpočetní techniky a textových procesorů se formátuje stránka tak, že se horní a dolní okraj nastavuje na 20 mm, pravý okraj se nastavuje na velikost 25 mm a levý okraj je 30 mm, aby bylo možné práci svázat. Kvůli lepší možnosti svázání práce je možné levý okraj zvětšit na 35 mm a pravý zmenšit na 20 mm. Práci tiskneme jednostranně. Doporučuje se psát hlavní text patkovým písmem Times New Roman velikostí 12. V poznámkách se užívá velikost 10, na titulním listu velikost 1. Řádkování nastavujeme v hlavním textu 1,5, v poznámkách 1,0. V textovém procesoru MS Word 2007 zjistíme požadované údaje na kartě Revize, na níž je ve skupině nástrojů nástroj Počet slov. Aktivací tohoto nástroje otevřeme okno se statistickými údaji právě zpracovávaného dokumentu. Okamžitě tedy zjistíme stránky, slova, znaky bez mezer, znaky s mezerami, počet odstavců a počet řádků. Dále můžeme volit zatrhávacím polem, zda chceme zmiňované údaje pouze v hlavním textu nebo včetně textových polí, poznámek pod čarou a vysvětlivek. K počtu normostran se tedy dopátráme tak, že počet znaků včetně mezer vydělíme číslem 1 800. Přibližně stejně vychází i počet znaků bez mezer děleno číslem 1 500. V první části vlastního textu maturitní práce by mělo být s ohledem na zvolenou problematiku zřejmé, jaký je stav řešení tématiky v literatuře tato část by měla prokázat schopnost autora pracovat s odbornou literaturou, třídit a kriticky hodnotit poznatky, vyvozovat z vlastní závěry a orientovat se v problematice. 25.11.2009 Strana 19/78

Druhá část je věnována řešení zvoleného úkolu a formulaci vlastních výsledků práce, doložených tabulkami, grafy, výpočty, přehledy apod. V této části by měly být vlastní výsledky práce autora porovnány s výsledky uvedenými v literatuře. 7.6 Závěr Závěr je shrnutím a zobecněním výsledků jednotlivých kapitol, formulací vlastních závěrů. V této části bývá potvrzena nebo vyvrácena stanovená hypotéza. V tomto oddíle je rovněž možné uvést další možné náměty pro zpracování. 7.7 Anotace Anotace bývá v těchto souvislostech pojímána jako stručná charakteristika díla. Má být stručným souhrnem základních informací o práci. Většinou se řadí na závěr maturitní práce před seznamem literatury. Není cílem anotace vyjmenovávat konkrétní cíle a výsledky práce, ale popsat, jakou problematiku autor řeší. Anotace obsahuje tyto základní údaje o práci: příjmení a jméno autora; název školy; název maturitní práce; vedoucího maturitní práce; počet znaků; počet příloh; počet titulů použité literatury; klíčová slova, která vystihují pojednávanou problematiku; krátkou a výstižnou charakteristiku maturitní práce v rozsahu 5 10 řádků (cca 600 znaků včetně mezer). Příklad Příjmení a jméno: Jana Techniková Škola: Střední průmyslová škola strojnická, Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Název práce: Závislost výkonu dvoudobého zážehového motoru na provozních podmínkách Vedoucí práce: Ing. Josef Radil, CSc. Počet stran: 37 Počet příloh: 12 Počet titulů použité literatury: 28 Počet pramenů: 3 Klíčová slova: Dvoudobý zážehový motor Provozní podmínky Výkon motoru 25.11.2009 Strana 20/78

Závislost výkonu 7.8 Resumé Resumé je souhrnem nejdůležitějších zjištění a závěrů, ke kterým autor ve své práci dospěl. Má stručně nastínit problém, který je v práci řešen, výsledná zjištění, k nimž autor dospěl a současně přínos práce pro daný obor. Resumé má rozsah cca 10 15 řádků (cca 900 znaků). Bývá uváděno kromě jazyka, v němž je práce napsána, ještě ve dvou cizojazyčných variantách v některém ze světových jazyků. 7.9 Poznámkový aparát Poznámkový aparát je nezbytnou součástí každé rozsáhlejší práce. 1. Odkazy na zdroj informací uvádíme, přebíráme-li do naší práce a. doslovnou citaci - vkládáme ji do uvozovek, případné vynechávky v textu označujeme třemi tečkami (v maturitní práci by nemělo být více než 30% těchto citací, ve vědecké práci to bývá méně než 10% rozsahu textu); b. vlastním způsobem formulovanou parafrázi (tento způsob není nijak omezen). V obou případech uvádíme původní zdroj. V poznámkovém aparátu můžeme uvést pouze zkratku křestního jména autora a na rozdíl od bibliografické citace v seznamu literatury ji můžeme uvést pře příjmením. Odkaz musí obsahovat: jméno a příjmení autora název díla místo a rok vydání číslo strany, odkud je informace převzata označení dílu u vícesvazkové publikace U článku ze sborníku je nutné uvést dále název sborníku. U časopiseckého článku přesný název časopisu úplnou bibliografickou citaci Někdy uvádíme část odkazu přímo v textu (autor a název díla), popř jen příjmení autora a rok vydání např.(vopršal, 2009) a v poznámkovém aparátu uvádíme jen zbývající údaje a stránku. V aplikaci MS Word 2007 se rozlišují poznámky pod čarou, které se přiřadí k určité pozici v textu a číslují se postupně čísly 1, 2, 3 - slouží k uvádění odkazů. Kromě toho nabízí tento program vysvětlivky, které se řadí na konec dokumentu. Ty se číslují jako i, ii, iii... Používají se k podrobnějšímu rozvedení určitých pasáží hlavního textu. Poznámky a odkazy se číslují průběžně, u rozsáhlejších prací je možné číslovat poznámkový 25.11.2009 Strana 21/78