Prachovské skály Rezervace 50 27'58.58"N 15 17'6.10"E Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1933. Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu. V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l. Rezervací vede mnoho turisticky značených cest vedoucích roklemi, obklopenými pískovcovými stěnami a Krásnými vyhlídkami. Prachovské skály jsou vyhledávaným cílem turistů i horolezců. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly Hrad Pecka 50 28'48.04"N 15 36'17.32"E Hrad Pecka stojí na návrší nad stejnojmennou obcí, nacházející se na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Hrad Pecka je jednou z nejvýznamnějších památek v Podkrkonoší. Po kamenném mostě ze 17. století návštěvníci přicházejí k hradní bráně. Nad Škopkovským palácem se zdvihají zbytky hlavní věže. V Harantovském paláci je stálá expozice věnovaná Kryštofu Harantovi, historii hradu a obce a také zde jsou národopisné sbírky. V přízemí si návštěvníci mohou prohlédnout hradní kuchyň se zařízením. Ve sklepení je pozoruhodná expozice Hrdelní právo a soudnictví v Čechách. V areálu je také galerie moderního výtvarného umění. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
K hradu Pecka vede několik turistických tras, červená značka ve směru Nová Paka - Zvičina, zelená zn. ve směru Nová Paka - Borovnička žst, modrá zn. ve směru Mostek žst - Lázně Bělohrad a značka žlutá ve směru Horka u Staré Paky - Bukovina. V obci Pecka se kříží cyklotrasy KČT č. 4096 a č. 4137. Aktuální info o otevírací době a vstupném je na webu: http://www.hradpecka.cz/modules.php?name=prohlidky Na virtuální prohlídku několika částí hradu Pecka se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/pecka.html Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pecka Kumburk Zřícenina 50 29'38.80"N 15 26'45.42"E Zřícenina hradu Kumburk stojí na výrazné osamělé homoli jihovýchodně od obce Syřenov na rozhraní Jičínska, Semilska a Novopacka. Historie hradu spadá do počátku 14. století, v roce 1325 je zmiňován Markvart z rodu Vartenberků. Po ukončení husitských válek se hrad dostal do majetku Jindřicha z Dubé, později patřil Trčkům z Lípy a roku 1607 se stal majetkem Smiřických. V průběhu třicetileté války byl zpustošen Švédy a roku 1658 na rozkaz císaře Leopolda zbořen. Kumburk je jednou z nejromantičtějších a nejzajímavějších hradních zřícenin v Českém ráji. Kumburk byl příkladem u nás neobvyklého tzv. koncentrického typu hradu, jednotlivé hradní části byly totiž umístěny spirálovitě nad sebou. Dochovaly se zříceniny hranolové a kulaté věže, podzemí paláce, rozvaliny bran, hradebních zdí i hospodářských budov. Od zřícenin se otvírá nádherný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Ke hradu je možno dojít po červené značce v směru Tábor (Klepanda) - Nová Paka, nebo po žluté zn. od žst. Syřenov. K odbočce žluté značky pod hradem lze opatrně dojet i autem. Aktuální info o probíhající záchraně hradu, návštěvním řádu, akcích a novinkách je k získání zde: http://www.kumburk.cz/ Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kumburk Prachovské skály - vyhlídka Českého ráje Vyhlídka 50 27'59.87"N 15 17'22.74"E Název místa Vyhlídka Českého ráje vypovída za vše... prostě nádhera. Z vyhlídky se nabízí výhledy na celý amfiteátr skal, Prachovskou jehlu, Madonu, skály Plecháče. V dálce jsou vidět Trosky, Vyskeř, Mužský, ale i Ještěd a při velmi dobré viditelnosti (jako na foto) Ralsko, Bezděz, České Středohoří a Lužické hory. K Vyhlídce Českého ráje nás dovede odbočka od žlutě značeného malého okruhu. Dříve byla tato vyhlídka nazývána Hraběnčina vyhlídka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-vyhlidka-ceskeho-raje Jilemnice - zámek, Krkonošské muzeum Zámek 50 36'37.30"N 15 30'16.06"E Historie Jilemnického zámku spadá do 16. století, kdy byl založen pány z Újezdce. První velká přestavba se uskutečnila v roce 1716. Do dnešní pseudorenesanční podoby byl zámek přestavěn v roce 1892. Dnes zámecká budova slouží jako muzeum, dokládá lidovou kulturu a historii západních Krkonoš a počátky lyžování v českých zemích. Expozice věnovaná historii lyžování byla otevřena v roce 1983. Součástí expozice je i galerie významného českého krajináře Františka Kavána. V muzeu je k získání turistická známka č. 388 - Jilemnice. Otevírací doba: celoročně: úterý - neděle 8-12 a 13-16 hod, v červenci a srpnu do 17 hodin. Kontakt: Krkonošské muzeum - zámek Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
514 01 Jilemnice Tel: 481 543 041 e-mail. kmjilemnice@krnap.cz web: http://www.kmjilemnice.cz Na virtuální prohlídku vstupní (venkovní) části do budovy zámku a jeho okolí se můžeme podívat zde: http:// www. virtualtravel.cz/jilemnice/krkonosske-muzeum.html Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice-zamek-krkonosske-muzeum Jičín - Valdická brána Rozhledna 50 26'12.44"N 15 21'12.13"E Valdická brána - dominanta Valdštejnova náměstí v Jičíně. Je jedinou ze tří dochovaných bran, které byly součástí původních městských zděných hradeb (pozn. redakce: součástí opevnění města). Do dnes známé podoby byla Valdická brána dostavěna kolem roku 1568 (pozn. redakce: na příkaz šlechtického rodu Trčků z Lípy, ale jak dokládají kusy zdiva, při stavbě byly využity zbytky starší brány z konce 14. století). Výška věže je necelých 53 metrů, vyhlídkový ochoz se nalézá ve výšce 32 metrů. Z ochozu věže, na který vede 156 schodů se nabízí krásné rozhledy na město Jičín, Veliš, Prachovské skály, Brada, Zebín, Tábor, Bradlec, Kumburk, Krkonoše a k východu na Podkrkonoší a Zvičinu... Vstupné: dospělí: 25,00 CZK dětské, studenti, senioři: 15,00 CZK Otevírací doba: duben a září Út - Pá 10:00-16:00 So - Ne 10:00-18:00 květen - srpen Po - Ne 10:00-18:00 Na virtuální prohlídku výhledů z Valdické brány, směrem k západu přes Valdštejnovo náměstí, se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/jicin/vyhled-z-veze.html Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-valdicka-brana Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Vrch Tábor - Tichánkova rozhledna Rozhledna 50 30'33.19"N 15 22'6.42"E Při příjezdu, nebo příchodu, k vrcholu Tábora nás zaujmou tři objekty, kostel Proměnění páně, křížová cesta a Tichánkova rozhledna. Nejstarší stavbou je kostel, který byl postaven jezuity v roce 1704 na místě kostelíka a kaple, která na vrchu stála již od roku 1349. Kapličky křížové cesty, na severní straně, byly zhotoveny v roce 1898. Historie rozhledny sahá do období roku 1888, kdy byla postavena dřevěná 22 metrů vysoká rozhledna. Současná čtyřboká cihlová rozhledna byla postavena v roce 1911, slavnostně odhalena byla 17. září 1911. Výška této rozhledny je 35 metrů, ochoz, ke kterému vede 145 schodů, je ve výšce 26 metrů. Z rozhledny, která byla pojmenována po Josefu Tichánkovi, jednateli okrašlovacího spolku z Lomnice nad Popelkou, se nabízí výhledy na Bezděz, České středohoří, Český ráj - Hruboskalsko, Trosky, Mužský, Vyskeř, Ralsko, Lužické hory, Jěštěd, Kozákov, Jizerské hory, Podkrkonoší, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory, Zvičinu, Kumburk, Bradlec, Jičínsko s Velišem, Zebínem a Pocidliním. Sousední hostinec byl k rozhledně přistavěn v roce 1913. V roce 2006 nový majitel zrestauroval jak restaurační prostory chaty tak i rozhlednu. Kontakt na penzion s rozhlednou je zde: http://www.seminarni-hotely.cz/penzion-tabor.htm Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrch-tabor-tichankova-rozhledna Prachovské skály - vyhlídka Míru Vyhlídka 50 27'59.58"N 15 17'27.96"E Z Vyhlídky Míru se nabízí krásné výhledy na vrcholky skal, které lemují Císařskou chodbu. V dálce se otevírá pohled na Trosky, Mužský, Vyskeř, ale i Ještěd, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. K vyhlídce s dostaneme odbočkou od žlutě značeného malého okruhu (vyhlídka je i součástí zeleně značeného velkého okruhu). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-vyhlidka-miru Prachovské skály - Císařská chodba Skalní útvar 50 28'0.66"N 15 17'29.44"E Císařská chodba je nejmohutnější částí Prachovských skal. Jedná se Hlubokou rokli, která je lemována kolmými skalními stěnami. Jméno rokle se udržuje od návštěvy císaře Františka I, který skály navštívil v roce 1813. Chodba je přístupná po červeně značené turistické značce ve směru Turistická chata - obec Prachov. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-cisarska-chodba Rozhledna Tábor Rozhledna 50 30'32.90"N 15 22'6.96"E Na uvedené www adrese naleznete něco o historii, fotografie a několik informací, já přidávám pár vlastních fotek a další informace. Na rozhlednu se nejlépe dostanete od Lomnice nad Popelkou. Když zabočíte k vesnici Chlum, následuje už pouze trvalé stoupání na vrch Tábor, přičemž vesnicí se musíte překodrcat po kočičích hlavách. Nahoře vás čeká plošina s poměrně velkým parkovištěm, rozhlednou, restaurací, penzionem, kostelem, informačním stánkem a zajímavostí - cvičištěm pro výcvik norovacích psů. Vrchol je rovněž křižovatkou mnoha turistických cest, například do Jičína, Lomnice, na Kozákov s další rozhlednou nebo na Trosky. Zajímavostí je křížová cesta. Kromě kostela je vše v bezvadném stavu, provedeno se řemeslnou zručností, v době mé návštěvy (20. 9. 09) byly Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
budovány dřevěné zábavné atrakce pro děti, někdo se tady o to prostě velmi dobře stará, má zájem. Informační stánek má být podle letáků otevřen od července do září, já jsem ale neměl štěstí, TZ by měla být dostupná v Lomnici. Rozhledna, ze které je za dobrých podmínek opravdu úžasný výhled je pravděpodobně otevřena stejně jako restaurace, t.j. od 11:00 do? Vchází se do ní přes turniket, kam vhodíte 15,-Kč nebo 1 Euro! Může se stát, že vám turniket "sežere" nějaké peníze. Pak se neostýchejte a požádejte velmi příjemnou obsluhu restaurace, která vás pustí na rozhlednu bočním vchodem, abyste o peníze nepřišli. V restauraci mají dobrou Plzeň a Gambrinus i chutné jídlo, jsou zde však trochu vyšší ceny. Autor článku: Jaroslav Šulc Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-tabor Jilemnice Zámek 50 36'37.08"N 15 30'11.55"E Pěkný zámek se nachází v Jilemnici na Semilsku v Libereckém kraji. Zámek je patrový trojkřídlý objekt se dvěma šestibokými nárožními věžemi, průčelí je členěno rizality. Návštěvníci si mohou prohlédnout stálou historicko- etnografickou expozici, sbírku pohřebních cechovních štítů, sbírku betlémů. Je zde také Kavánova galerie. Samostatná expozice se věnuje historii českého lyžování. Na zámek navazuje rozsáhlý park. Historie Původní tvrz byla v 16. století za pánů z Újezdce přestavěna na renesanční zámek. V roce 1646 vypálili zámek Švédové. Za Harrachů byl zámek v roce 1716 obnoven. V roce 1788 objekt vyhořel. V 90. letech 19. století byl pak zámek novorenesančně upraven. V současné době na zámku sídlí Krkonošské muzeum. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice Chata Zvičina - Raisova chata 50 27'17.82"N 15 41'40.13"E Historie chaty na vrcholu Zvičiny spadá do roku 1891, kdy zde majitel pozemku Josef Machek-Patcelt, postavil hostinec. Budova byla dřevěná, měla jen hostinskou místnost a malou Kuchyň, byla zařízena jen pro letní pobyt. Dne 12. srpna 1898 boudu zakoupila Národní jednota severočeská se záměrem boudu opravit a přistavět rozhlednu a pokojíky na přespání. Německé obyvatelstvo se vzepřelo a provedení záměru zabránilo. Zlomem byl rok 1900, kdy vrcholovou chatu i s příslušnými pozemky získal Klub českých turistů. V následných letech byl tedy hostinec upravován a rozšiřován. Po vzniku Československa v r. 1918 turistický zájem o Zvičinu velmi vzrost a tak byla v letech 1925-1926 postavena rozhledna s otáčivou kopulí, její slavnostní otevření se uskutečnilo 25. 4. 1926. V r. 1927 byla chata pojmenována po Karlu Václavu Raisovy, toto jméno užívá dodnes, tedy Raisova chata Kontakty na Raisovu chatu a otevírací doba jsou zde: http://www.raisovachata.cz/raisovachata.html Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zvicina-raisova-chata Bradlec Zřícenina 50 29'21.52"N 15 24'49.75"E Zřícenina hradu Bradlec stojí na čedičovém suku (557 m) nad osadou Újezdec na Semilsku v Libereckém kraji. Z hradu se dochovaly zbytky zdí hranolové brány, sklípek připomínající původní obytný objekt, zbytky parkánové hradby a na východní straně příkop a val. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Bradlec byl postaven na ostré melafyrové skále ve tvaru půlměsíce, jehož cípy směřují k severu. Tato skála je na západní straně téměř kolmá a zakončena je dokonce převisem. I strana severní a východní je velmi příkrá a hrad měl tedy přirozenou ochranu ze tří stran. Pouze jižní svah kopce je mírnější a stavitel zde musel vybudovat násep a hluboký příkop. Vlastní Horní Hrad byl vybudován na samotném vrcholu výše popsané skály. Přístup Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
do něho byl pouze od jihu po dřevěných schodech z takzvané dolní ohrady. Ta ležela na rovnějším místě pod skálou, mezí ní a obranným náspem. Dolní ohrada byla tvořena pravděpodobně pouze dřevěnými stavbami, protože do dnešní doby se z ní již vůbec nic nezachovalo. Z Horního Hradu naopak zbylo několik dodnes pevných zdí. V jihozápadní části jsou patrné zbytky čtyřhranné věže. Do té se chodilo vysokými dveřmi, které měly klenutí udělané z pískovcových kamenů. Ty během století zvětrávaly a dnes tyto dveře svými rozměry připomínají spíše malou bránu. Vnitřek věže byl dřevěný a z otvorů ve zdech, kde byly uchyceny trámy, je vidět, že věž byla dvoupatrová. Podle zbytků vyhnilých kousků dřeva se dá usuzovat, že trámy byly dubové. V přízemí věže byly sklepy a v prvním patře příbytky majitelů hradu. Celé druhé patro zabírala velká společenská místnost - reprezentační prostory hradu. Z vrchu věže musel být skvostný rozhled po širokém okolí. Za věží je malý plácek - skalka, ze které se zdi již dávno sesunuly, a tak je těžko říci, jaká budova zde vlastně stála. Od věže se po vrcholu hřebenu táhla zeď k malé vížce, která visí na skalnatém ostrohu jakoby ve vzduchu. Tato zeď, tvořená velikými pískovcovými bloky, patří k nejzachovalejším částem hradu. Od věže k vížce se dalo chodit pouze po pavlačích a ochozech. Půlměsícový tvar skalního bradla uzavírala vysoká kamenná zeď. Ta však byla rozbořena a jejího kamene bylo použito k výstavbě silnic. Dnes z ní nenajdeme takřka nic. Takto ohraničený prostor vyplňovala zřejmě dřevěná zástavba. V ní byl i vchod do sklepení, ze kterého prý vedly tajné chodby z hradu. Zbytek klenutí sklepního portálu je vidět dodnes. Historie Hrad byl založen na počátku 14. století jako jedno ze sídel mocného rodu Markvarticů. Později se tady usadili loupeživí rytíři, a proto král Karel IV. hrad dobyl a v roce 1365 věnoval Půtovi z Turgova. Na přelomu 14. a 15. století na hradě sídlil Vaněk z Jenštejna, který byl protivníkem krále Václava IV. V roce 1417 oblehlo Bradlec královské vojsko, poté hrad zůstal na čas královským majetkem. Po husitských válkách se tu znovu usadila loupeživá posádka, kterou však v roce 1442 vyhnala krajská hotovost. V 16. století byl hrad Bradlec opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bradlec Prachovské skály - Šikmá věž - Vítkova vyhlídka Vyhlídka 50 27'46.40"N 15 17'25.58"E Vítkova vyhlídka na Šikmé věži se nachází v jižní části Prachovských skal. K vrcholu Vyhlídky vedou schody vytesané do skály. Z vyhlídky je díky vzrostlým stromům omezený výhled, ale i tak se nabízí výhled na Zvičinu, Jičínsko, Zebín, Veliš, Loretu, Horní Lochov, Ostružno. K vyhlídce je možný přístup od hotelu Pod Šikmou věží, případně odbočkou červené a zelené značky od centra skal. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-sikma-vez-vitkova-vyhlidka Prachovské skály - Všetečkova vyhlídka Vyhlídka 50 28'3.86"N 15 17'26.56"E Všetečkova vyhlídka se nalézá na plošině Plecháč v centru Prachovských skal. Z vyhlídky se nabízí výhled na amfiterátr skal směrem k vyhlídce Českého ráje. Vyhlídka je přístupná ze zeleně značeného velkého okruhu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-vseteckova-vyhlidka Prachovské skály - vyhlídka pěveckého sboru Křížkovský Vyhlídka 50 27'58.90"N 15 17'57.19"E Název vyhlídky, kterou najdeme na okraji prachovských skal, je odvozen od návštěvy pražského pěveckého sboru Křížkovský, jehož členové skály dne 16. 3. 1930 navštívili. Z vyhlídky se nabízí výhledy severně od skal, tedy na Trosky, Ještěd, Kozákov, Tábor, Bradlec, Kumburk, Jinolické rybníky, Jičínsko... Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-vyhlidka-peveckeho-sboru-krizkovsky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
Rozhledna Hořický Chlum. Rozhledna 50 22'48.14"N 15 37'29.32"E Dnes bych vás rád pozval na rozhlednu Chlum u Hořic v Podkrkonoší. Jedná se o jednu z mnoha rozhleden, která slouží zároveň jako vysílač mobilního operátora Eurotel. I když se nejedná o žádnou oku lichotivou stavbu, natož historickou, je z této rozhledny za dobrého počasí nádherný výhled. Je totiž 410 m./ n.m. a její výška = 41,5 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 27 metrů nad zemí. Kdo jí chce pokořit, musí zdolat 142 schodů. Když jsem zmínil schody výhodou je dvojité točivé schodiště, takže se při větší návštěvnosti turisté nepotkávají vzhledem k šikovné jednosměrce. Pokaždé, kdy jsem rozhlednu navštívil to tu pěkně foukalo, takže držte si klobouky! Výhled je perfektní. Krkonoše jako na dlani, Orlické hory, Polabí, Jičínská pahorkatina, Zebín, Kumburk, Trosky, Hořice jako pod drobnohledem. Určitě to stojí za to. Rozhlednu provozuje KČT Hořice. V pokladně většinou najdete ochotnou paní důchodkyni, kde za deset korun obdržíte pro sběratele pěkně zpracovanou vstupenku, děti za polovic. Dále pak upomínkové předměty, turistickou známku, aktuální turistický odznak KČT a pohlednice. Otevřeno je květen-září (soboty, neděle a svátky) 9:00-18:00 hod. říjen (soboty, neděle a svátky) 9:00-17:00 hod. Po dohodě s KČT Hořice možnost návštěvy i mimo otevírací dobu. Až pod rozhlednu je možné dojet autem - z Hořic směr Nová Paka a na vrcholu stoupání je odbočka vlevo na lesní cestu. Po ní asi dvěstě metrů a jste u cíle. Pro pěší a cykloturisty vede z Hořic červená turistická značka. Když už si uděláte výlet do Hořic, nezapomeňte navštívit sochařský park u sv. Gotharda. Tam pochopíte, proč se tomuto podkrkonošskému městu říká město kamenné krásy. A určitě neodjíždějte bez navštívení další už historické rozhledny, kde je i muzeum a stojí kilometr severně nad náměstím. Jedná se o Masarykovu věž samostatnosti, ale o té až příště. Jestli pojedete na rozhlednu v létě, doporučuji se zajet vykoupat do nedalekého historického Koupaliště Dachova u Hořic, kde na vás dýchne atmosféra 20. až 30. let. Kdo má rád film Eliška má ráda divočinu, tak si návštěvu určitě nenechá ujít, protože právě zde režisér Otokar Schmidt tento film natáčel. Zdravím všechny turisty a zvlášť přátelé rozhleden. Pokračování příště. Autor článku: Miroslav Čech Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-horicky-chlum--2 Čertovy hrady Skalní útvar 50 25'32.58"N 15 45'37.45"E Čertovy hrady jsou Krásnou přírodní památkou nedaleko Dvora Králové nad Labem. Zpočátku jsou vidět jen menší kameny, ale o kus dál už leží opravdu obrovské balvany. U samotné cedule s nápisem Čertovy hrady už jsou pak vidět opravdové skvosty. Některé připomínají lidský obličej, jiné tvoří zas zvláštní otvor, vedoucí snad opravdu až do pekla. Autor článku: Jan Bavor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certovy-hrady Hořice - Masarykova věž samostatnosti Rozhledna 50 22'38.53"N 15 38'19.25"E Masarykova věž samostatnosti je jedním z největších symbolů Hořic. Postavena byla v letech 1925-1938 dle projektu architekta Františka Blažka, umístěna je v ose hořického náměstí. Základní kámen byl položen 10. července 1926 za účasti prezidenta T. G. Masaryka. Původní výška věže měla být 40 metrů a měla sloužit i jako letecký maják na lince Praha - Varšava. Z důvodu této výšky bylo od tohoto plánu upuštěno, do roku 1938 byla věž postavena do výše 25 metrů. V západním křídle je umístěna pietní síň se jmény padlých v 1. a 2. sv. válce. Ve východním křídle se nachází expozice věnovaná historii výstavby věže a odboje. Z vyhlídkového ochozu se nabízí rozhledy ke Zvičině, Lázním Bělohad, k Jičínu a do Polabí. V nejvyšší části věže se nachází hvězdárna. Na přelomu století bylo před věž umístěno Sousoší Legie za hranicemi. K věži vede přístupová Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7
komunikace zvaná Cesta legií. Otevírací doba: květen - září, út - ne 9:30-12:00 a 13:00-17:00. V období od 12. září je otevřeno pouze ve dnech pátek, sobota, neděle. Vstupné: dospělí 10 Kč, studenti a důchodci 5 Kč. Na virtuální prohlídku okolí Masarykovy věže se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/horice/masarykova-vezsamostatnosti.html V Hořicích můžeme navštívit ještě jednu rozhlednu. Tímto místem je věž mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou, která se nalézá cca 1, 5 km západně od Masarykovy věže samostatnosti. Viz: http:// www. turistika. cz/ mista/ horicerozhledna-na-horickem-chlumu Proč se Hořice označují za Město kamenné krásy si můžeme přečíst u těchto dvou tipů na výlet: Hořice: http://www.turistika.cz/vylety/horice-mesto-kamenne-krasy Gothard: http://www.turistika.cz/vylety/gothard Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horice-masarykova-vez-samostatnosti Zřícenina hradu Kumburk Zřícenina 50 29'36.10"N 15 26'43.62"E Na uvedené www adrese naleznete něco o dějinách a současném dění, já přidávám pár fotek a doplňujících informací. Zřícenina hradu Kumburk je přístupná z mnoha stran turistickými značenými cestami (viz např. má trasa Nová Paka - Stará Paka přes Kumburk), ale rovněž autem, tedy je vhodná i pro rodiny s dětmi. Pokud jedeme od Nové Paky, dáme se přes Brdo, za ním na křižovatce za zemědělským družstvem odbočíme vlevo a po pár stech metrech se dostaneme na turistické rozcestí Skalka pod Kumburkem, kde můžeme auto zaparkovat a vydat se po kamenité lesní cestě cca 1km pod 300 metrové vydatné stoupání k hradu. Kdo si chce odpustit i tento jeden kilometr a pouze vylézt na kopec, může jet směrem od Lomnice nad Popelkou nebo Nové Vsi nad Popelkou přes Syřenov nebo Žďár u Kumburku k výletní restauraci Klepanda, od které vede až pod zmiňované stoupání nová asfaltka. Na vlastní zřícenině nás čeká v příhodném počasí nádherný výhled z dřevěné vyhlídky nebo několika hradních zdí (pozor, žádné zábradlí), historie hradu na desce za první vstupní bránou, sklepení a stánek, kde lze zakoupit TZ a něco na osvěžení (stánek je otevřen pouze někdy a já jsem letos neměl štěstí ani při třech návštěvách - pokud také nebudete mít štěstí měli by TZ mít v Lomnici nebo v informačním centru na rozhledně Tábor). Pod hradními zdmi čekají dřevěné lavičky lákající k posezení. Vstupné je dobrovolné jako příspěvek na opravy hradu. Výše uevdenou restauci Klepanda doporučuji navštívit, poslední dobou je vyhlášená dobrým jídlem, mají ovšem otevřeno pouze pátek až neděle a vzhledem k množství cyklistů a turistů může být problém se posadit. Autor článku: Jaroslav Šulc Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-kumburk Přivýšina Vyhlídka 50 27'57.41"N 15 19'11.09"E Přivýšina je skalnatý vrch na východě prachovského hřebenu, asi 4 km severozápadně od Jičína. Dostaneme se sem nejlépe právě z Jičína po modré turistické značce, cesta je až k Rozcestí Pod Přivýšinou sjízdná i pro kola. I přes blízkost turisticky velmi exponovaných Prachovských skal zde většinou moc lidí nepotkáte. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8
Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/privysina Hořice - plavecký bazén Koupaliště 50 22'4.01"N 15 38'21.77"E Hořické Sportovní centrum - krytý plavecký bazén se nachází pod nemocnicí mezi sídlištěm Pod Lipou a Smetanovými sady. Plavecká hala nabízí bazén o rozměrech 25 x 8,80 metrů s teplotou vody 28 st. Dětský bazén 5 x 8, 80 metrů s teplotou 30 st. Dále je k využití výřivka pro 8 osob a atrakce jako masážní lavice, chrlič vody a fontána. Aktuální info o provozní době a vstupném jsou zde: http://www. sporthorice.cz/?page_id=24 Kontakt: Plavecký bazén Janderova 2156 508 01 Hořice tel:+420 493 627 074 web: http://www.sporthorice.cz/ Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horice-plavecky-bazen Lázně Lázně Bělohrad - Anenské slatinné lázně 50 25'45.34"N 15 35'23.10"E Když se řekne Bělohrad tak se každému vybaví pojem Lázně Bělohrad. Proslulost místních lázní byla taková, že roku 1905 byl městu přiznán oficiální název města Lázně Bělohrad. Na tradici dnes velmi úspěšně navazují Anenské slatinné lázně, a.s. Součástí areálu jsou tři lázeňské domy, hotel Grand, hotel Anna Marie a hotel Janeček, dále depadence Vila Karluška a Vila Stefanie a dětské oddělení. Pohodovou a příjemnou atmosféru lázní doplňuje blízký park Bažantnice a nedaleký kostelík sv. Petra a Pavla na Byšičkách. Ve městě lze dále navštívil Fričovo muzeum, zámecký park a Raisův památník. K výletu se nabízí nedaleká Pecka s zříceninou hradu. Kontakt: Anenské slatinné lázně, a.s. Lázeňská 165 507 81 Lázně Bělohrad tel: 420 493 767 111, 351, 356 fax: 420 493 767 443 e-mail: lazne@belohrad.cz info@belohrad.cz web: www.belohrad.cz Na virtuální prohlídku části areálu lázní a parku za zámkem se můžeme podívat zde: http:// www. virtualtravel. cz/ laznebelohrad.html Z Lázní Bělohrad můžeme podnikat výlety do několika blízkých zajímavých lokalit, např: Byšičky: http://www.turistika.cz/vylety/bysicky Zvičina: http://www.turistika.cz/vylety/zvicina Pecka: http://www.turistika.cz/vylety/zricenina-hradu-pecka Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazne-belohrad-anenske-slatinne-lazne Les Království Přehrada 50 27'16.86"N 15 45'20.59"E V letech 1910 až 1919 byla na Labi nedaleko města Bílá Třemešná postavena Přehrada Les království. Přehrada je známá též pod jménem Bílá Třemešná, ale před několika lety jí bylo vráceno původní jméno Les Království. Podnětem k výstavbě stejně jako u mnoha jiných byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Řečištěm v místě přehradního profilu protékalo 330 m3/ s, což se blížilo stoleté vodě. Tato povodeň způsobila velké škody na budovách, mostech v hustě zalidněném a průmyslovém kraji a v otevřeném údolí mezi Dvorem Králové n. Labem a Jaroměří škody zemědělské. Účel vodního díla: - Zadržování velké vody. - Využití vodní energie. - Nalepšení nízkých průtoků. - Usnadnění odchodu ledů v trati pod přehradou. - Zásoba vody pro účely zemědělských závlah. Postup stavby: V roce 1903 bylo započato se shromažďováním podkladů pro vypracování projektu. Podrobný projekt vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek za vedení ing. Josefa Plicky. Stavební práce prováděla firma ing. Volflík z Prahy. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a z největší části dokončeny v roce 1914, ale v důsledku první světové války se prodloužilo úplné dokončení stavby do roku 1919. Poprvé splnila přehrada svůj účel ještě nedostavěná v roce 1917, kdy se při velké vodě naplnila až k přelivům. Vodní dílo bylo v době svého ukončení největším v tehdejším Československu. Stavební a strojní opravy: Po dokončení stavby byly zjištěny průsaky obezdívkou pravého i levého tunelu v množství 140 až 560 l/ s. Pro jejich odstranění bylo několik znatelných otevřených spár tunelu utěsněno cementovou maltou, avšak bez účinku. V roce 1922 se prováděli těsnící práce před návodním lícem hráze a nad levým obtokem vháněním řídké cementové malty pod tlakem 15 atm. Na dočasnou dobu bylo dosaženo snížení průsaků na polovinu. V roce 1923 byla uvedena do provozu vodní elektrárna a k vůli ní došlo ke zvýšení stálé hladiny v nádrži. Současně s tím se zvyšovaly průsaky v levém boku. Zjištěný stav byl velmi vážný, proto se přistoupilo v roce 1929 k opravám. Při těchto pracech byla provedena injektáž všech levobřežních objektů. Tímto byly sníženy průsaky do levého tunelu na 2 l/s. Pro zamezení přístupu vody z nádrže k levému křídlu hráze a všem objektům v levém boku byla v letech 1929 až 30 vybudována ochranná zeď. Vede od návodního líce hráze přes levou štolu, obchází šachtový přeliv a je zavázána do stráně. Založena je až do neporušeného melafyru, její průměrná výška je 16 m, šířka 3 m. Koruna betonové zdi přibližně sleduje terén a pohybuje se kolem kóty 314,00 m n.m., délka zdi je 182 m. Zeď je chráněna na návodní straně cihelným obkladem, vzdušná strana je betonová. Vybudovaná ochranná zeď nezabránila krátkému spojení vody z nádrže s levým svahem v blízkosti hráze a podhrází. Proto bylo v letech 1937 až 38 přistoupeno k prodloužení zdi kolmo do stráně. Celková šířka zdi i s obkladem je 2 m. V horní části zdi je průběžná revizní chodba. Při ukončení stavby v roce 1938 ustaly všechny průsaky z levé stráně pod hrází, zmizel i pramen při levé vzdušní patě. V letech 1952 až 59 byla ve čtyřech etapách provedena generální oprava přehrady. I. etapa: rekonstrukce základové výpusti, výměna potrubí, stavba opěrné zdi a budování vývaru. II. etapa: výměna přivaděče na elektrárnu, úprava vtoku na návodní straně, injektáž levé přepadové šachty. III. etapa: obezdění levé obtokové štoly v místech, kde nebyla obezdívka, úplná injektáž pravé obtokové štoly. IV. etapa: drobné stavební opravy na hrázi: na návodním a vzdušném líci, předláždění vozovky, dále zaslepení pravé obtokové štoly pod domkem hrázného. Dále byla provedena oprava omítky ochranného zdiva na návodní straně hráze. Vlivem agresivity Labské vody se období pro další opravu omítky neustále zkracují. Další problém, kteý bylo třeba řešit, bylo odstranění sedimentů usazených v nádrži z odpadních vod Krkonošských papíren. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Elektrárnu provozuje HYDROČEZ a.s. Praha. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/les-kralovstvi Hotel Jičín *** Cyklisté vítáni Ubytování, adresa: Havlíčkova 21, Jičín Telefon: +420493544250, e-mail: ceskyraj@hoteljicin.cz Kapacita: 45 míst 50 26'15.36"N 15 21'18.72"E Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10
Hodnocení: Ubytování v Hotelu Jičín nabízí 16 kompletně moderně vybavených pokojů s vlastním sociálním zařízením, satelitem, minibarem, možností bezdrátového připojení na internet a s nádherným výhledem na historické centrum Jičína. Přímo v hotelu nabízíme možnost relaxačních masáží na pokoji pro vaše pohodlí. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-jicin Jilemnice - plavecký bazén Koupaliště 50 36'30.42"N 15 30'15.70"E Plavecký bazén v Jilemnici se nachází v blízkosti historického centra města na Tyršově náměstí. Návštěvníkům je k dispozici 25 m bazén a 4 plavecké dráhy, hloubka bazénu je 1,1 1, 6 metrů. Pro nejmenší návštěvníky je v areálu k dispozici dětský bazén o velikosti 8 x 6 metrů a chrlič vody. Aktuální info o cenách vstupného: http://www.sport-jilemnice.cz/plavecky-bazen/cenik-sluzeb/ Aktuální provozní doba: http://www.sport-jilemnice.cz/plavecky-bazen/provoz-pro-verejnost/ Kontakt: Plavecký bazén Jilemnice Jungmannova 146 514 01 Jilemnice tel./fax: 481 544 068 e-mail: info@sport-jilemnice web: http://www.sport-jilemnice.cz/plavecky-bazen Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jilemnice-plavecky-bazen Koupaliště Koštálov Koupaliště 50 34'17.94"N 15 23'11.80"E Bazén s kvalitní vodou na okraji obce, pod zaniklým hradem Košťál.Bazén s kvalitní vodou na okraji obce, pod zaniklým hradem Košťál. Typ zařízení: venkovní Koupaliště Pláž: travnatá Vyžití: brouzdaliště, skluzavka, skokanský můstek Vybavení: sprchy, WC, občerstvení, dětský koutek, mola, stojan na kola, parkoviště, autokemp, bezbariérový přístupmožnosti sportovního vyžití: hřiště, kuželky, stolní tenis Celý areál je nově zrekonstruován. Koupaliště má dětskou vodní skluzavku a 3 m skokanské prkno. Je zde zatravněné volejbalové hřiště, společné ohniště, dětské houpačky a samozřejmě také občerstvení. V areálu koupaliště se nachází kemp se šesti čtyřlůžkovými chatami. Pro karavany jsou zde vybudovány elektropřípojky a možnost stanování. Autor článku: Julie Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-kostalov Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11
Jičín - Valdštejnovo náměstí Náměstí 50 26'12.77"N 15 21'6.37"E Přirozeným centrem Jičína je historické Valdštejnovo náměstí. Dominantní částí náměstí je strana jižní s budovou zámku, kterou v rohu doplňuje Valdická bránou s kostelem sv. Jakuba. V prostoru obdélníkového náměstí, které je ze všech stran ohraničeno domy s podloubím, se nalézají další tři chráněné objekty: Korunovační studna, Mariánský sloup a kašna se sochou Amfitrité. Náměstí je každoročně centrem konání tradiční zářijové akce Jičín - město pohádky. Na virtuální prohlídku Valdštejnova se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/jicin/valdstejnske-namesti.html Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-valdstejnovo-namesti Hořice - informační centrum Infocentrum 50 22'3.56"N 15 37'55.98"E Hořické informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází na jižní straně náměstí Jiřího z Poděbrad v budově novogotické radnice, která byla postavena v roce 1872. Otevírací doba: po - pá 7:30-12:00 12:30-17:00, sobota a neděle 8:00-12:00 Kontakt: Městské informační centrum Hořice nám. Jiřího z Poděbrad 342 508 01 Hořice v Podkrkonoší e-mail: infocentrum@horice.org tel: 492 105 432 tel/fax: 493 620 121 web: http://www.horice.org/cz/infocentrum/stranky-infocentra/ Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horice-informacni-centrum Vrchlabí - infocentrum Infocentrum 50 37'38.78"N 15 36'38.66"E Vrchlabské regionální informační centrum, kde návštěvník o městě a Krkonoších najde vše potřebné, se nachází v budově městské radnice na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen - září prosinec - únor mimo sezonu po-pá: 9:00-18:00 po-pá: 9:00-17:00 po-pá: 9:00-17:00 so-ne:10:00-15:00 so-ne: 10:00-15:00 so: 10:00-13:00 Kontakt: Regionální informační centrum Krkonošská 8 543 01 Vrchlabí tel: 499 405 744 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12
e-mail: info@krkonose.eu http://www.muvrchlabi.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchlabi-infocentrum Benecko - Infocentrum Flora Ostatní 50 39'55.44"N 15 32'55.72"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Benecko 200 tel. 481 582 606; 603 269 460 Provozní doba: 15.12. - 31.3. Po - So 9:00-17:30 Ne 10:00-15:00 1.4. - 14.12. Po - Pá 9:00-16:30 So 9:00-12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/benecko-infocentrum-flora Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13