NO Severní obloha podzimní souhvězdí

Podobné dokumenty
- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Orientaèní mapa (na výšku 50 ) Mapa pro hledáèek (zobrazené zorné pole 4 ) Galaxie

Obsah DUBEN 48 ÚVOD 4 LEDEN 8 ÚNOR 20 KVĚTEN 64 BŘEZEN 32 ČERVEN 76

v01.00 Messierův v katalog Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno, 2004

Skryté krásy listopadové oblohy

ASTRONOMICKÉ POZOROVÁNÍ

Extragalaktické novy a jejich sledování

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

Za humny. Alexander Kupčo

Noc 2./ Hodkovice nad Mohelkou, Letiště

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení.

Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě

Postava bájného lovce Oriona strhává na zimní obloze pozornost. Obrazec osmi jasných

Procházka (noční) oblohou. Miloslav Zejda

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

Hvězdy a souhvězdí. první vyobrazení jeskyně Lascaux (jižní Francie) - před lety! (Rappenglück 1996)

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Dle zvláštní nabídky. Je možno si zajistit termíny na druhé pololetí školního rok 2016/2017 na Hvězdárně Rokycany nebo na Pobočce HvRaP v Plzni.

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47

Objevena česká proměnná hvězda v naší Galaxii

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Obloha amatérsky (únor, březen, duben)

Hvězdy a souhvězdí. výrazné skupiny hvězd - pro snazší orientaci na nočním nebi dříve souhvězdí dnes asterismus

Alexander Kupčo. typů od malých protoplanetárních mlhovin, hvězdy - zbytku po výbuchu supernovy. obrovských dalekohledů.

ASTRONOMICKÉ informace 7/2013 Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, Rokycany

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

POZOR: Ve čtvrtek se večerní pozorování pro veřejnost z provozních důvodů neuskuteční!

ZPRAVODAJ 256. Jak používat dalekohled. Základní abeceda

ASTRONOMICKÉ informace 6/2017 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721, Rokycany let ČAS 100 pozorování

Telefon: , Telefon: ,

Program ČERVENEC 2017

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

ASTRONOMICKÉ informace 10/2017 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721, Rokycany let ČAS 100 pozorování

Profily eliptických galaxíı

Časopis skautského oddílu Skalák středisko Skalička

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Jak používat dalekohled

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

základy astronomie 2 praktikum 6. Vlastnosti Galaxie

ASTRONOMICKÉ informace 4/2017 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721, Rokycany let ČAS 100 pozorování

Základní jednotky v astronomii

Nutno dohodnout předem osobně, písemně či telefonicky (spojení na hvězdárnu a pobočku v záhlaví).

Dle zvláštní nabídky. Je možno si zajistit termíny na druhé pololetí školního rok 2016/2017 na Hvězdárně Rokycany nebo na Pobočce HvRaP v Plzni.

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8

Odborné zkoušky. Astronomie

ASTRONOMICKÉ ÚLOHY A WEBOVÉ ONLINE APLIKACE NA ASTRONOMIA

Teleskopie díl třetí. (Jednoduché metody měření a výpočty pro amatérskou konstrukci dalekohledů)

CZECH REPUBLIC. Pravidla soutěže týmů

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Naše Galaxie dávná historie poznávání

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze

100 let ČAS 100 pozorování

ASTRONOMICKÉ informace - 3/2010 Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, Rokycany

Skryté krásy listopadové oblohy

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Pozorovací soutěž noční pozorování. Pokyny. 1. Jsou zadány 2 otázky, každá za 25 bodů. Na jejich vyřešení máte 80 minut, ze kterých máte:

ASTRONOMICKÉ informace 7/2017 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721, Rokycany let ČAS 100 pozorování

Astronomická jednotka (AU)

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

VÝUKA ASTRONOMIE NA ZŠ A SŠ S VYUŽITÍM STRÁNEK ASTRONOMIA.ZCU.CZ

Výfučtení: Vzdálenosti ve vesmíru

Vzdálenosti ve vesmíru

Astronomie a astrofyzika

Jihlavská astronomická společnost

Úvod do fyziky hvězdných soustav

Je libo Zátiší s nádorovou buňkou?

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

C/2009 R1 McNaught. Maximální jasnosti by kometa m la dosáhnout na konci ervna, kdy ji nalezneme nízko nad se- verním obzorem.

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ASTRONOMICKÉ informace 8/2017 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721, Rokycany let ČAS 100 pozorování

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.

Teleskopie díl druhý (Zkoušení optického systému astronomických dalekohledů)

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

ASTRONOMICKÉ informace 5/2017 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Voldušská 721, Rokycany let ČAS 100 pozorování

100 let ČAS 100 pozorování

Vzdálenost středu Galaxie

POZOR: Ve čtvrtek 24. a se večerní pozorování pro veřejnost z provozních důvodů neuskuteční!

hvězdy základní stavební kameny ve vesmíru vzdálené světy jak je studovat?

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR č. 91 ze

Original Cosmos by Preciosa

Co je dobré vědět. Sírius, Rigel, Regulus, Spica Prokyon, Altair, Deneb, Capella Aldebaran, Arkturus, Pollux

Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách

Transkript:

NO Severní obloha podzimní souhvězdí v-h. v. vzd. dekl. objekt souh. pol. [mag] [mag/(1 ) 2 ] ú. r. tvar typ tř. [ly] rekt. [ ] 2,6 M 2,5 M 2,5 M 2,8 M 2 500 1 300 27 M je satelitní galaxií M 31, trochu asymetrická je satelitní galaxií M 31, v triedru vypadá jako hvězda Velká mlhovina v Andromedě, nejbližší větší galaxie (spirální), srovnatelná s naší galaxií, velmi jasné jádro, prachové pásy západně od jádra, slabá vnější spirální ramena Velká mlhovina v Trojúhelníku, nutná temnější obloha a menší zvětšení, ve větším dalekohledu se ukáží spirální ramena s emisními mlhovinami a hvězdnými asociacemi Malá činka, nejméně jasný Messierův objekt (NGC 650 a 651) viditelná případně i pouhým okem, dobře rozlišitelná triedrem slabá galaxie, protáhlá, poloha z profilu patrná ve větším dalekohledu V-h. v. B V M vzd. dekl. hvězda pol. [mag] [mag] T sp. [mag] jméno [ly] rekt. [ ] V-h. v. B V dvojhvězda [mag] [mag] T vzd. tř. 22 204" 9,4 16,7 4,0 142,8 proměnná hvězda 2456662 mag

ekliptika

N2 Severní obloha podzimní souhvězdí v-h. v. vzd. dekl. objekt souh. pol. [mag] [mag/(1 ) 2 ] ú. r. tvar typ tř. [ly] rekt. [ ] 9 000 8 000 4 000 8 000 7 000 7 000 7 700 7 700 slabá v triedru, zajímavá v dalekohledu s mlhovinovým filtrem v triedru dobře rozlišitelná, hezké uspořádání hvězd viditelné dalekohledem v triedru viditelná jako slabší mlhavá skvrnka, rozlišitelná v dalekohledu, protáhlá rozlišitelná triedrem, o něco lépe dalekohledem, obsahuje hvězdu 7 mag obsahuje mnoho slabých hvězd, proto je podobná mlhovině již triedrem je nádherná, mnoho jednotlivých hvězd v nepravidelném tvaru, obsahuje dvě oblasti s mnoha slabými hvězdami h Persei Dvojitá hvězdokupa h a c v Perseovi c Persei poměrně jednoduše viditelná pouhým okem, skvělý objekt pro triedr, ještě lepší v dalekohledu s menším zvětšením, obě hvězdokupy obsahují asi 300 hvězd, viditelných je 60 V-h. v. B V M vzd. dekl. hvězda pol. [mag] [mag] T sp. [mag] jméno [ly] rekt. [ ] dvojhvězda [mag] [mag] T vzd. tř. proměnná hvězda 15 13,3 1925 2050 2035 13,9 24 V-h. v. 1900 2050 B V 15 2035 134,2 2,7 2,8 81,4 178,2 2456659,56

N4 Severní obloha podzimní zimní souhvězdí v-h. v. vzd. dekl. objekt souh. pol. [mag] [mag/(1 ) 2 ] ú. r. tvar typ tř. [ly] rekt. [ ] 45 M 1 500 8 000 10 000 3 500 slabá eliptická galaxie, jasné jádro patrné v dalekohledu velmi hezká hvězdokupa v triedru, v dalekohledu zajímavá jen při malém zvětšení, některé hvězdy jsou seřazeny podél ramen, zřetelné centrální zhuštění slabá mlhavá skvrna v triedru, v řidších oblastech jsou vidět jednotlivé hvězdy, pozadí zůstane mlhavé (mnoho slabých hvězd) oddělí se od centrální hvězdy (11 mag) teprve při velkém zvětšení zajímavá hvězdokupa v každém přístroji, několik samostatných hvězd je vidět triedrem, slabé hvězdy jsou rozmístěny nepravidelně V-h. v. B V M vzd. dekl. hvězda pol. [mag] [mag] T sp. [mag] jméno [ly] rekt. [ ] dvojhvězda 26 V-h. v. [mag] B V [mag] T vzd. tř. 45 ε Per 2,9 7,5 0,2 0,0 8,9 1 Cam 5,8 6,9 0,1 0,1 10,2 57 Per 6,1 6,8 0,4 0,2 122,3 2 Cam 5,6 7,4 0,3 0,5 0,8 2025 0,9 2000 1950 2050 2035 1,0 proměnná hvězda 2456660,69

ekliptika

N6 Severní obloha zimní souhvězdí v-h. v. vzd. dekl. objekt souh. pol. [mag] [mag/(1 ) 2 ] ú. r. tvar typ tř. [ly] rekt. [ ] 4 200 7 000 4 000 4 500 1 800 částečně rozlišitelná, zajímavé uspořádání slabých hvězd malá plynná mlhovina, při větším zvětšení lze vidět jednotlivé hvězdy už triedrem lze vidět jednotlivé hvězdy, asi 60 jich je vidět dalekohledem, koncentrována ke středu, poměrně málo slabých hvězd, jež tvoří řetízky M 37 v triedru viditelná jako velký jasný oválný mlhavý obláček, který se ve větším dalekohledu rozpadne na impozantní počet jednotlivých hvězd v triedru viditelné jasné, nepravidelně rozptýlené hvězdy, jádro oválné V-h. v. B V M vzd. dekl. hvězda pol. [mag] [mag] T sp. [mag] jméno [ly] rekt. [ ]..Capella. Menkalinan....... RT Aurigae. dvojhvězda V-h. v. [mag] B V [mag] T vzd. tř. 4 ω Aur 5,0 8,0 0,0 0,5 4,6 14 Aur 5,0 7,9 0,2 0,4 14,0 37 ϑ Aur 2,7 7,1 0,1 0,5 4,1 41 Aur 6,2 7,0 0,1 0,2 7,4 5 Lyn 5,2 7,8 1,5 1,1 95 12 Lyn 4,9 7,2 0,1 0,3 8,9 5,4 6,0 0,1 0,1 1,9 15 Lyn 4,8 5,9 0,8 0,9 0,7 19 Lyn 5,4 7,6 0,1 0,0 213,5 5,8 6,8 0,1 0,0 14,8 28 proměnná hvězda Min. srpen 2037 2456858 2456658,7

ekliptika

N8 Severní obloha zimní jarní souhvězdí v-h. v. vzd. dekl. objekt souh. pol. [mag] [mag/(1 ) 2 ] ú. r. tvar typ tř. [ly] rekt. [ ] dobře viditelná v triedru, spirální ramena jsou rozeznatelná až dalekohledem slabá, viditelná z boku, v dalekohledu viditelné slabé prachové struktury jasnější malé jádro v podélné mlhavé skvrnce je to satelitní galaxie M 81, v dalekohledu slabá eliptická mlhavá skvrna hlavní galaxie skupiny galaxií, snadno viditelná triedrem, jasná kulatá centrální oblast, jádro vypadá jako hvězda, protáhlé halo, ve větším zorném poli než 45 je hezky vidět dohromady s galaxií M 82 nejjasnější satelitní galaxie M 81, aktivní galaxie, vidíme ji téměř z profilu, nádherné prachové struktury viditelné dalekohledem, centrální oblast rozdělena na tři části, nesymetrické rozložení jasnosti satelitní galaxie M 81, jasnější jádro kruhového tvaru, jinak bez struktury V-h. v. B V M vzd. dekl. hvězda pol. [mag] [mag] T sp. [mag] jméno [ly] rekt. [ ]. Talitha.. v souhv. Rysa v souhv. Velké.. medvědice...... jinak také o LMi Hranice souhvězdí (na mapách čárkovaně): Když Flamsteed před 300 lety čísloval hvězdy, neměl stanoveny žádné pevné hranice souhvězdí. Ty byly zavedeny teprve v roce 1930 Mezinárodní astronomickou unií. Několik hvězd změnilo po zavedení pevných hranic svá původní souhvězdí, 10 UMa a 41 Lyn se tak nenacházejí v souhvězdích, která odpovídají jejich označení. V-h. v. B V dvojhvězda [mag] [mag] T vzd. tř. proměnná hvězda 8 25 45 12 12 12 12 30 69,5