PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období 435 Vládní návrh na vydání kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON ze dne 2003, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o hnojivech Čl. I Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb. a zákona č. 147/2002 Sb., se mění takto: 1. V 1 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní: (1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1) podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů, podmínky agrochemického zkoušení zemědělských půd, podmínky zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a některé podmínky používání upravených kalů 1a), jakož i působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem včetně oprávnění ukládat sankce. Tento zákon se vztahuje i na hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, určené k použití jako suroviny k dalšímu zpracování. 1) Směrnice Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv. Směrnice 88/183/EHS ze dne 22. března 1988, kterou se mění směrnice 76/116/EHS s ohledem na kapalná hnojiva. Směrnice Rady 89/284/EHS ze dne 13. dubna 1989, kterou se doplňuje a mění směrnice 76/116/EHS s ohledem na obsah vápníku, hořčíku, sodíku a síry v hnojivech. Směrnice Komise 89/530/EHS ze dne 18. září, kterou se doplňuje a mění směrnice 76/116/EHS s ohledem na stopové živiny bór, kobalt, měď, železo, mangan, molybden a zinek obsažené v hnojivech.
Směrnice Komise 93/69/EHS ze dne 23. července 1993, kterou se mění směrnice Rady 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv přizpůsobuje technickému pokroku. Směrnice Komise 96/28/EHS ze dne 10. května 1996, kterou se mění směrnice Rady 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv přizpůsobuje technickému pokroku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/63/EHS ze dne 24. listopadu 1997, kterou se mění směrnice 76/116/EHS, 80/876/EHS, 89/284/EHS a 89/530/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv. Směrnice Komise 98/3/ES ze dne 25. ledna 1998, kterou se směrnice Rady 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv přizpůsobuje technickému pokroku. Směrnice Rady ES 77/535/EHS ze dne 22. června 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv. Směrnice Komise 79/138/EHS ze dne 14. prosince 1978, kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv. Směrnice Komise 87/566/EHS ze dne 24. listopadu 1987, kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv. Směrnice Komise 89/519/EHS ze dne 1. srpna 1989, kterou se mění a doplňuje směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv. Směrnice Komise 93/1/EHS ze dne 21. ledna 1993, kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv. Směrnice Komise 95/8/EHS ze dne 10. dubna 1995, kterou se mění směrnice 77/535/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv. Směrnice Rady 80/876/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku. Směrnice Komise 87/94/EHS ze dne 8. prosince 1986 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se postupů pro kontrolu charakteristik a limitních hodnot jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a jejich odolnosti vůči výbuchu. Směrnice Komise 88/126/EHS ze dne 22. prosince 1987, kterou se mění směrnice 87/94/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se postupů pro kontrolu charakteristik a limitních hodnot jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a jejich odolnosti vůči výbuchu. Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství. Směrnice Rady 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí. Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. 1a) 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých souvisejících zákonů.. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1b, a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou.
2. V 1 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 3. V 1 odstavec 3 zní: (3) Ustanovení tohoto zákona se použijí na statková hnojiva a na upravené kaly jen tehdy, jeli to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném. Na hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které jsou určeny k použití jako suroviny k dalšímu zpracování, se použijí ustanovení 7, 8, 12, 13, 14 odst. 4 a 5, 14a, 14b odst. 2 písm. a) a b), 14c a 15.. 4. V 2 písm. b) se za slovo původu vkládají slova a další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat,. 5. V 2 písmeno f) zní: f) uváděním do oběhu nabízení hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů k prodeji nebo jinému způsobu převodu, jejich prodej nebo jiný způsob převodu a skladování za účelem prodeje nebo jiného způsobu převodu,. 6. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje, a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou. 7. V 4 odst. 1 se slovo bydliště nahrazuje slovem pobyt a za slova (dále jen žadatel ) se doplňují slova, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.. 8. V 4 odst. 2 písm. a) se slovo bydliště nahrazuje slovem pobyt. 9. V 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 12 a 12a zní: (3) Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojiv ve zranitelných oblastech 12) povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu 12a). 12) 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
12a) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 10. V 8 odst. 4 se za větu první vkládá věta Ve zranitelných oblastech 12) musí být skladována v souladu se zvláštním právním předpisem 12a).. 11. V 9 se v nadpisu spojka a nahrazuje čárkou a na konci se doplňují slova a upravených kalů. 12. V 9 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 12b znějí: (1) Podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni používat hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky způsobem stanoveným tímto zákonem. Upravené kaly mohou podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě používat jen v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy 12b). Do statkových hnojiv a upravených kalů nesmějí být při jejich používání vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec. (2) Hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud a) jejich použití může vést ke vzniku škody na zemědělské půdě, lesním pozemku nebo na pozemku sousedícím s tímto pozemkem, popřípadě i v jeho širším okolí, b) půda, na kterou má být hnojivo aplikováno, je přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlá do hloubky větší než 8 cm. 12b) 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.. 13. V 9 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: (3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů na zemědělské půdě obdobně. (4) Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech 12) jsou povinni používat hnojiva a statková hnojiva v souladu se zvláštním právním předpisem 12a), jakož i zpracovávat každoročně program používání statkových hnojiv, který obsahuje stanovení dávek statkových hnojiv a předpokládaný termín jejich aplikace na jednotlivé pozemky. Program používání statkových hnojiv jsou povinni na vyžádání předložit orgánu odborného dozoru a umožnit ověření v něm uvedených údajů..
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7. 14. V 9 odst. 5 se slova včetně statkových hnojiv nahrazují slovy statkových hnojivech a na konci odstavce se doplňuje věta Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě jsou povinni vést evidenci též o upravených kalech použitých na zemědělské půdě.. 15. V 9 odstavci 6 se věta první nahrazuje větou Evidence podle odstavce 5 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let.. 16. V 9 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: (7) Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě jsou rovněž povinni vést evidenci o výnosech zemědělských plodin, a to podle jednotlivých pozemků, plodin a let; evidenci musí uchovávat nejméně 7 let. Na jejím základě a s využitím údajů evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů jsou povinni každoročně zpracovávat bilanční odhad živin, který vyjadřuje rozdíl mezi množstvím živin dodaných do půdy v hnojivech, statkových hnojivech a upravených kalech a množstvím živin odebraných z půdy zemědělskými plodinami. Bilanční odhad živin jsou povinni na požádání předložit orgánu odborného dozoru a umožnit ověření v něm uvedených údajů.. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 17. V 9 odst. 8 se slova a způsob vedení evidence o jejich použití. nahrazují slovy, způsob vedení evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů a o výnosech zemědělských plodin, způsob zpracování bilančního odhadu živin, obsah programu používání statkových hnojiv a okruh podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě, kteří jsou povinni zpracovávat program používání statkových hnojiv, vést evidenci o výnosech zemědělských plodin a zpracovávat bilanční odhad živin.. 18. V 10 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami V případech, kdy hrozí nebezpečí poškození půdní úrodnosti, zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory. Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou z důvodu ochrany před vstupem nežádoucích látek do potravního řetězce rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry, sledované ústavem při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování..
19. V 10 odst. 2 větě první se za slovo chemické vkládají slova, mikrobiologické a fyzikální. 20. V 10 odst. 2 větě třetí se slovo bydliště nahrazuje slovem pobyt. 21. V 10 se na konci odstavce 4 doplňuje věta Za účelem průběžného přezkoumávání těchto skutečností je osoba oprávněná k provádění chemických rozborů vzorků půd povinna účastnit se mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných ústavem 13a).. Poznámka pod čarou č. 13a zní: 13a) 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).. 22. V 10 odst. 8 se slova a pro provádění chemických rozborů zemědělských půd. nahrazují slovy, pro provádění chemických, mikrobiologických a fyzikálních rozborů zemědělských půd a pro vyhodnocení výsledků těchto rozborů.. 23. V 11 se na konci odstavce 4 doplňují věty Vyhodnocení výsledků chemických rozborů předává ústav ministerstvu; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek předává též Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce ústav předá výsledky chemických rozborů týkající se lesních pozemků v jeho vlastnictví, nájmu nebo podnájmu; předání výsledků podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu 6).. 24. V 12 odst. 1 se věta první nahrazuje větou Odborný dozor při přezkoušení hnojiv, při uvádění hnojiv a statkových hnojiv do oběhu, při jejich skladování a používání, jakož i při používání upravených kalů vykonává ústav.. 25. V 12 odst. 2 písm. a) se za slovo hnojiva vkládají slova a statková hnojiva skladují nebo. 26. V 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: c) podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě, kteří používají upravené kaly..
27. V 12 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 16 a 16a zní: (3) Zaměstnanci pracující v ústavu, kteří jsou pověřeni výkonem odborného dozoru, jsou oprávněni vstupovat po ohlášení do podniků, jejich organizačních složek a provozoven 16), zařízení, prostor a na pozemky, kde se hnojiva a statková hnojiva produkují, skladují, uvádějí do oběhu nebo používají, a na pozemky, kde se používají upravené kaly. Do objektů důležitých pro obranu státu mohou vstupovat za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 16a). Jsou oprávněni vyžadovat od osob uvedených v odstavci 2 potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, jakož i k odběru kontrolních vzorků. 16) 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb. 16a) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.. 28. V 12 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) Ústav rovněž dozírá, zda podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech 12) dodržují podmínky pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv stanovené zvláštním právním předpisem 12a) ; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 3 platí obdobně. 29. V 13 odstavec 1 zní: (1) Ústav uloží výrobcům, dovozcům, dodavatelům 1b), podnikatelům v zemědělství nebo vlastníkům lesních pozemků hospodařícím na těchto pozemcích, kteří produkují, uvádějí do oběhu, skladují nebo používají hnojiva a statková hnojiva, nebo podnikatelům v zemědělství hospodařícím na zemědělské půdě, kteří používají upravené kaly, zvláštní opatření, zejména je oprávněn zakázat použití hnojiva, statkového hnojiva nebo upraveného kalu, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, nařídit odstranění zjištěných závad při skladování hnojiva nebo statkového hnojiva.. 30. 14 včetně nadpisu zní: Přestupky a jiné správní delikty 14 (1) Vlastník zemědělské půdy se dopustí přestupku tím, že nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd podle 10 odst. 5.
(2) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce se přestupku dopustí tím, že nestrpí úkony související se zjišťováním půdních vlastností lesních pozemků podle 11 odst. 3. tím, že (3) Vlastník lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích se přestupku dopustí a) nevede soustavně a řádně evidenci o hnojivech, statkových hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě nebo lesních pozemcích podle 9 odst. 5 věty první a odst. 6, b) poruší ustanovení o skladování hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek podle 8 nebo ustanovení o jejich používání podle 9 odst. 1, 2 a 4. (4) Vlastník lesních pozemků se přestupku dopustí tím, že ve lhůtě určené podle 13 nesplní zvláštní opatření uložené ústavem k odstranění zjištěných nedostatků. (5) Za přestupek podle odstavců 1, 2 a 3 písm. a) lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 3 písm. b) lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč.. 31. Za 14 se vkládají nové 14a až 14c, které včetně poznámek pod čarou č. 17 až 18a znějí: 14a Pokutu za jiný správní delikt ve výši podle 14 odst. 5 lze uložit a) právnické osobě, dopustí-li se některého z protiprávních jednání uvedených v 14 odst. 1 až 4, podnikateli v zemědělství, dopustí-li se některého z protiprávních jednání uvedených v 14 odst. 1, 3 a 4, výrobci, dovozci nebo dodavateli 1b), dopustí-li se protiprávního jednání uvedeného v 14 odst. 4. 14b Podnikateli v zemědělství hospodařícímu na zemědělské půdě lze uložit pokutu za jiný správní delikt do výše a) 50 000 Kč, jestliže nevede soustavně a řádně evidenci o upravených kalech použitých na zemědělské půdě podle 9 odst. 5 a 6, b) 50 000 Kč, jestliže ani po písemném upozornění ústavu nezpracuje bilanční odhad živin podle 9 odst. 7 nebo nezpracuje program používání statkových hnojiv podle 9 odst. 4, c) 100 000 Kč, jestliže poruší ustanovení o používání upravených kalů na zemědělské půdě podle 9 odst. 1, 2 a 3. Výrobci, dovozci nebo dodavateli 1b) lze uložit pokutu za jiný správní delikt do výše a) 100 000 Kč, jestliže neskladuje hnojiva a pomocné látky způsobem podle 8, b) 500 000 Kč, jestliže nedodrží podmínky označování a balení hnojiva nebo další povinnosti stanovené v 7,
c) 5 000 000 Kč, jestliže do oběhu uvedl hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány, jak stanoví 3 odst. 1 písm. a) a 3 odst. 3. 14c (1) Na přestupky podle 14 a jejich projednávání se vztahuje zvláštní právní předpis. 17) (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno. Protiprávní jednání právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, se projedná podle správního řádu. Protiprávní jednání právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky. Přestupky a jiné správní delikty vprvním stupni projednává a uložené pokuty vybírá ústav. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá územní finanční orgán 18) podle zvláštních právních předpisů. 18a) 17) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 18) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 311/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 253/2000 Sb., zákona č. 58/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 18a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb..
32. V 16 se v úvodní části textu slova 8 odst. 4, 9 odst. 5 nahrazují slovy 8 odst. 5, 9 odst. 8. 33. V 16 písmena c) a d) znějí: c) podrobnosti skladování hnojiv a statkových hnojiv, způsobu používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích, způsobu vedení evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů a o výnosech zemědělských plodin, způsobu zpracování bilančního odhadu živin a obsahu programu používání statkových hnojiv a okruh podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě, kteří jsou povinni zpracovávat program používání statkových hnojiv, vést evidenci o výnosech zemědělských plodin a zpracovávat bilanční odhad živin, d) rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry sledované ústavem při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování, postupy pro odběr vzorků, pro provádění chemických, mikrobiologických a fyzikálních rozborů zemědělských půd a pro vyhodnocení výsledků těchto rozborů,. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o správních deliktech, která ústav zahájil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Zmocňovací ustanovení Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST DRUHÁ Změna zákona o odpadech Čl. IV Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V 33 odst. 1 se spojka a za slovem rostlin nahrazuje čárkou a za slova prováděcím předpisem se vkládají slova a v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů. 2. V 33 se na konci odstavce 2 doplňuje věta Program použití kalů je povinen předat osobě uvedené v odstavci 1.. 3. V 71 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: e) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena f) až j). 4. 73 včetně nadpisu zní: 73 Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství koordinuje provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě.. Za 73 se vkládá nový 73a, který včetně nadpisu zní: 73a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Kontrolu dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě vykonává a sankce za porušení těchto povinností ukládá podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. /2003 Sb., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský..
ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004.
Důvodová zpráva Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), účinný od 1.9. 1998, řeší problematiku registrace hnojiv a pomocných látek (tj. pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů) před jejich uvedením do oběhu a problematiku jejich označování, skladování a používání. Upravuje též - odborný dozor vykonávaný příslušným orgánem, Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen ústav ), a to včetně jeho oprávnění ukládat pokuty; - agrochemické zkoušení zemědělských půd; - zjišťování půdních vlastností lesních pozemků. První novela citovaného zákona (zákon č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů) do něj zapracovala ustanovení, umožňující označení určitých hnojiv jako "HNOJIVO ES" (ustanovení nabývá účinnosti dnem vstupu České republiky do EU), a provedla některé další drobné změny a formulační úpravy. Druhá drobná novela byla provedena zákonem č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském). Dosavadní institut pověření k provádění odběrů vzorků půd a jejich chemických rozborů pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd byl nahrazen institutem oprávnění. 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy; vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh zákona si klade za cíl řešit následující okruhy problémů: a) Používání upravených kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě Tato problematika je upravena v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (v 32 a 33), a v jeho prováděcím předpisu, vyhlášce č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Dle 73 cit. zákona vykonává kontrolu při dodržování povinností při používání kalů z čistíren odpadních vod Ministerstvo zemědělství. Upravené kaly jakožto odpady využitelné na zemědělské půdě jsou svým obsahem živin podobné některým organickým hnojivům a jsou přínosem pro výživu rostlin (kupř. směrnice Rady č. 86/278/EHS, o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství, ve znění směrnice Rady č.91/692/ehs, uvádí, že kal může být cennou zemědělskou surovinou; před použitím v zemědělství zásadně musí být podroben zpracování). Proto je vhodné zařadit upravené kaly do věcné působnosti zákona o hnojivech a v něm upravit způsob, jakým mají být na zemědělské půdě používány, který by měl být v zásadě obdobný jako u používání hnojiv. Pro upravené kaly byl zvolen stejný režim právní úpravy, jaký doposud platil pro statková hnojiva dle 1 odst. 3 zákona o hnojivech se ustanovení tohoto zákona použijí na statková hnojiva (a v budoucnu na upravené kaly), jen je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném. Návrh zákona počítá též s tím, že upravené kaly použité na zemědělské půdě budou jakožto zdroj živin evidovány společně s hnojivy, statkovými hnojivy a pomocnými látkami. Povinnosti týkající se používání upravených kalů doposud stanovené zákonem o odpadech a vyhláškou č. 382/2001 Sb. návrh zákona respektuje a formou odkazu se na ně odvolává; drobná úprava by se měla týkat problematiky programu použití kalů. V této souvislosti se navrhuje též úprava týkající se kompetence k výkonu kontroly nad používáním kalů. Mezi orgány vykonávající veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství se doplňuje ústav, jehož úkolem by byla právě kontrola používání kalů na zemědělské půdě; je třeba říci, že pro tuto činnost má ústav odpovídající odborné i technické zázemí a vybavení. Dosavadní kompetence Ministerstva zemědělství dle 73
zákona o odpadech by doznala změny v tom směru, že by ministerstvo kontrolu používání upravených kalů koordinovalo, nikoli provádělo samotný její výkon. Vymezení okruhu kontrolovaných subjektů (podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě) a kontrolních oprávnění ústavu (resp. v něm působících zaměstnanců) návrh zákona řeší rozšířením stávajícího 12 zákona o hnojivech (ustanovení o odborném dozoru). Rovněž se rozšiřují kompetence ústavu o možnost řešit závady zjištěné při používání kalů zvláštním opatřením podle 13 zákona o hnojivech a o oprávnění uložit za nesprávné použití upraveného kalu pokutu (ve stejné výši jako za nesprávné použití hnojiva). b) Kontrola plnění opatření stanovených pro používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech K implementaci směrnice Rady č. 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. nitrátová směrnice), a k provedení 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), což je ustanovení, které mj. vymezuje pojem zranitelné oblasti, bylo vydáno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nařízení vlády ve vztahu ke zranitelným oblastem např. vymezuje období zákazu hnojení, zakazuje či omezuje použití určitých hnojiv, popř. toto použití upravuje v závislosti na klimatických a půdních podmínkách, upravuje skladování hnojiv a statkových hnojiv, stanovuje využívání půdy a zemědělské způsoby obhospodařování. Návrh zákona zařazuje do podmínek pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv ( 8 a 9 zákona) povinnost, aby tato hnojiva a statková hnojiva byla ve zranitelných oblastech skladována a používána v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení vlády (na něž je v návrhu zákona odkázáno). Navrhovanou úpravou se rozšíří okruh podmínek, jejichž dodržování ústav podle 12 zákona o hnojivech kontroluje, právě o podmínky skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech, což předpokládalo i odůvodnění připravovaného nařízení vlády. c) Úprava podmínek pro hnojiva určená k použití jako suroviny k dalšímu zpracování Podle stávajícího znění se zákon o hnojivech nevztahuje na hnojiva určená k použití jako suroviny kdalšímu zpracování. To znamená, že se na ně nevztahují ani ta ustanovení, jejichž účelem je mj. zajištění bezpečného zacházení s hnojivy (a tím i bezpečnosti a zdraví lidí) při jejich skladování ( 7 a 8 zákona). Vyloučení hnojiv určených k použití jako suroviny z věcné působnosti zákona o hnojivech přitom závisí v podstatě jen na tom, zda osoba, která s hnojivem nakládá, je za určené k použití jako suroviny prohlásí. Návrh zákona vztahuje na tato hnojiva vybrané povinnosti týkající se označování a skladování hnojiv a umožňuje ústavu, aby jejich označování a skladování kontroloval, případné nedostatky řešil zvláštním opatřením a za porušení stanovených povinností ukládal sankce.
Totéž se týká pomocných látek, které jsou určeny kpoužití jako suroviny kdalšímu zpracování. d) Zpracování bilančního odhadu živin na zemědělské půdě Návrh zákona doplňuje do 9 povinnost podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě vést evidenci o výnosech zemědělských plodin, která bude spolu s evidencí o použití hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů základem pro zpracování bilančního odhadu živin. Hnojiva, statková hnojiva a upravené kaly (vstupy) vnášejí do půdy živiny. Odčerpávání živin z půdy je kvantifikováno pomocí výnosů zemědělských plodin (výstupy). Rozdíl mezi množstvím živin dodaných do půdy a množstvím živin z půdy odebraných je bilančním odhadem živin. Při přebytku dodaných živin je bilanční odhad kladný, převažují-li odčerpané živiny, ukazuje to naopak na bilanční odhad záporný. Vysoký bilanční přebytek živin může mít negativní dopad na životní prostředí, u dusíku a fosforu především na kvalitu vod. V souladu se směrnicí 91/676/EHS je cílem navrhované úpravy zjistit, zda nejsou hnojiva, statková hnojiva a upravené kaly používány vnadměrném množství, a poskytnout podnikatelům v zemědělství hospodařícím na zemědělské půdě podklad pro usměrňování používání těchto materiálů. S paralelně probíhajícím agrochemickým zkoušením zemědělské půdy vytvoří sestavování každoročního bilančního odhadu živin v zemědělství ucelený systém sloužící jednak pro kontrolu stavu půdní úrodnosti, jednak pro vzájemné ověřování získaných údajů (agrochemické zkoušení zemědělských půd je ověření bilančního stavu za delší časové období) a v neposlední řadě jako zcela reálný podklad pro stanovení konkrétních dávek hnojení pro konkrétní plodiny a konkrétní zemědělské pozemky. Zpracování bilance živin je upraveno v řadě zemí Evropy (např. Dánsko, Nizozemí, Velká Británie a SRN). e) Doplnění podmínek pro provádění agrochemického zkoušení zemědělských půd Podle stávajícího znění 10 odst. 1 zákona o hnojivech zahrnuje agrochemické zkoušení zemědělských půd pouze chemické rozbory vzorků půd. Návrh zákona doplňuje i možnost provádět ve vymezených případech též mikrobiologické a fyzikální rozbory vzorků. Nutnost jejich provedení může nastat např. za situace, kdy jsou určité pozemky poškozené záplavami, utužením (tj. narušením půdní struktury vdůsledku nevhodně použité mechanizace), nadměrnou chemizací apod. Za takových situací dochází ke snižování biologické činnosti
půdy a zhoršení jejích fyzikálních vlastností; návrh zákona umožní ústavu tyto skutečnosti kvalifikovaně zjišťovat. Rovněž se nově doplňuje povinnost osob, kterým bylo uděleno oprávnění k provádění chemických rozborů vzorků půd, účastnit se mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných ústavem podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), a to za účelem ověření jejich způsobilosti rozbory provádět, resp. za účelem udržení požadované kvality prováděných rozborů. f) Další navrhované změny mají povahu legislativně-technických úprav souvisejících se změnami popsanými výše nebo upřesňujících stávající znění zákona. g) Hlavním účelem novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je rozšíření orgánů veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství o Ústav, který bude vykonávat kontrolu dodržování povinností při používání kalů na zemědělské půdě a za porušení těchto povinností ukládat sankce. 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s právními akty Evropských společenství Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky a neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Oblasti hnojiv se týkají tyto právní akty Evropských společenství: Směrnice Rady ES 76/116/EHS z 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv (změny provedeny směrnicemi 88/183/EHS z 22. března 1988, 89/284/EHS z 13. dubna 1989, 89/530/EHS z 18. září 1989, 93/69/EHS z 23. července 1993, 96/8/ES z 10. září 1996, 97/63/ES z 24. listopadu 1997 a 98/3/ES z 25. ledna 1998); Směrnice Rady ES 77/535/EHS z 22. června 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv (změny provedeny směrnicemi 79/138/EHS z 14. prosince 1978, 87/566/EHS z 22. listopadu 1987, 89/519/EHS z 1. srpna 1989, 93/1/EHS z 21. ledna 1993 a 95/8/EHS z 10. dubna 1995); Směrnice Rady ES 80/876/EHS z 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku (změna provedena směrnicí 97/63/EHS z 26. listopadu 1997); Směrnice Komise ES 87/94/EHS z 8. prosince 1986 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se postupů pro kontrolu charakteristik a limitních hodnot
jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a jejich odolnosti vůči výbuchu (změna provedena směrnicí 88/126/EHS z 22. prosince 1987). Platná česká právní úprava je ve vztahu k citovaným. směrnicím hodnocena jako plně slučitelná; dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost nabudou účinnosti ty body zákona č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají problematiky označování vybraných hnojiv jako HNOJIV ES. Navrhovaná právní úprava se citovaných směrnic přímo nedotýká (z věcného hlediska neprovádí v zákoně o hnojivech změny, které by měly vztah k otázkám upraveným těmito směrnicemi). Aproximace Směrnice 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství je zajišťována právními předpisy na úseku odpadového hospodářství (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě); gestorem za aproximaci je Ministerstvo životního prostředí. Aproximace Směrnice 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů je zajišťována právními předpisy na úseku vodního hospodářství (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), a nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech); gestorem za aproximaci je Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah právní úpravy; sociální dopady a dopady na životní prostředí Dopad návrhu zákona na státní rozpočet bude spočívat v nákladech na zabezpečení každoroční kontroly používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech. V prvním roce provádění kontroly budou celkové náklady (s ohledem na potřebu pořízení vybavení z investičních prostředků) činit 9 210 000 Kč, v dalších letech 3 950 000 Kč. Návrh zákona nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty ani na hospodářské subjekty. Návrh zákona nebude mít sociální dopady.
Předpokládá se, že pozitivní dopad na životní prostředí bude mít rozšíření kontrolních kompetencí ústavu jím prováděný odborný dozor se bude týkat i používání upravených kalů na zemědělské půdě a skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech. Cílenou a systematickou kontrolou používání upravených kalů na zemědělské půdě lze zabránit nadměrnému vstupu rizikových prvků a rizikových látek z těchto kalů do půdy a následně do potravního řetězce. Kontrola používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech má za cíl předejít nadbytečnému vnosu dusičnanů do půdy v těchto oblastech a tím snižovat obsah dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Zvláštní část K ČÁSTI PRVNÍ K čl. I K bodu 1: Ustanovení o věcné působnosti zákona o hnojivech se doplňuje o skladování hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek (pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů), což je legislativně-technickým zpřesněním. Podmínky pro skladování (a to bez ohledu na to, zda jde o skladování v rámci uvádění do oběhu ve smyslu definice tohoto pojmu či skladování mimo jeho rámec) jsou významnou součástí zákona, proto je vhodné výslovně je zmínit i v jeho úvodním ustanovení. Další doplnění se vztahuje k používání upravených kalů, jehož úprava bude obdobná jako u používání hnojiv (viz obecná část důvodové zprávy). Věcná působnost zákona je dále rozšířena o hnojiva určená k použití jako suroviny k dalšímu zpracování. K bodu 2: Návrh zákona ruší vynětí hnojiv určených k použití jako suroviny kdalšímu zpracování z působnosti zákona o hnojivech; dle čl. I bodu 3. návrhu zákona se na tato hnojiva budou vztahovat vybraná ustanovení zákona. K bodu 3:
Na upravené kaly se (obdobně jako u statkových hnojiv) použijí ustanovení zákona o hnojivech, jen je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném. Půjde o ustanovení o používání upravených kalů na zemědělské půdě, o kontrole tohoto používání, o zvláštních opatřeních řešících nesprávné používání upravených kalů a o pokutách za nesprávné používání. K bodu 4: Jde o zpřesnění definice statkových hnojiv. K bodu 5: Definice uvádění hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů do oběhu se oproti stávajícímu znění rozšiřuje o bezúplatný převod, o nabízení bezúplatného převodu a o skladování za těmito účely. Z hlediska zájmů chráněných zákonem o hnojivech (ochrana životního prostředí, zejména půdy, ochrana osob používajících hnojiva apod.) by podmínky pro uvádění hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek do oběhu měly být stejné bez ohledu na to, zda jde o uvedení do oběhu za úplatu či bez ní. K bodu 6: Jde o drobnou legislativně-technickou úpravu. K bodu 7: Z 4 zákona vyplývá, že ústav rozhoduje o registraci hnojiva na základě žádostí, kterou podali podnikatelé mající bydliště (fyzické osoby) nebo sídlo (právnické osoby) na území České republiky. Subjekty se sídlem, resp. bydlištěm mimo území České republiky, nejsou tudíž oprávněny požádat o registraci hnojiv v ČR. Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Spojenými státy americkými o podpoře a vzájemné ochraně investic č. 187/1993 Sb. zavazuje Českou republiku, aby
poskytla americkým investorům stejné podmínky a přístup k podnikání, jako českým investorům. K uvedenému závazku nediskriminace v předinvestiční fázi uplatnila Česká republika pouze dvě výjimky, a to v sektorech nemovitostí a pojišťovnictví. V těchto sektorech může ČR zacházet s americkými investory v předinvestiční fázi odlišným způsobem, než jakým zachází s domácími investory. Vzhledem k tomu, že Česká republika neuplatnila k závazku nediskriminace v předinvestiční fázi výjimku v sektoru hnojiv, je povinna umožnit americkým investorům stejný přístup do tohoto sektoru, jako českým žadatelům o registraci. Nesplnění tohoto závazku by znamenalo porušení Dohody s USA, která v tomto případě dává americkým investorům právo žalovat Českou republiku u mezinárodního arbitrážního soudu. K bodu 8 Pojem bydliště" byl nahrazen termínem pobyt", který používají zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. K bodům 9 a 10: Návrh zákona rozšiřuje podmínky pro skladování hnojiv a statkových hnojiv v tom směru, že ve zranitelných oblastech budou muset být skladována v souladu s nařízením vlády č. 103/2003 Sb. Tyto podmínky bude ústav kontrolovat v rámci jím vykonávaného odborného dozoru ( 12 zákona). K bodu 11: Jde o legislativně technickou úpravu související s rozšířením působnosti zákona o hnojivech na používání upravených kalů. K bodu 12: Rozšiřují se povinnosti podnikatelů v zemědělství hospodařících na zemědělské půdě, kteří musí při používání upravených kalů dodržovat podmínky stanovené zákonem o hnojivech, vybranými ustanoveními zákona o odpadech a vyhláškou č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.
Nově doplněná věta třetí 9 odst. 1 zákona o hnojivech má za účel předejít riziku kontaminace statkových hnojiv a upravených kalů v průběhu jejich používání. Riziko vzniká při jejich dočasném uložení na zemědělské půdě v místě použití, kdy do nich mohou být přimíseny odpadní látky. K bodu 13: Stejné podmínky jako pro používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích budou platit i pro používání upravených kalů na zemědělské půdě. Návrh zákona rozšiřuje podmínky pro používání hnojiv a statkových hnojiv v tom směru, že ve zranitelných oblastech budou muset být používána v souladu s nařízením vlády č. 103/2003 Sb. Tyto podmínky bude ústav kontrolovat v rámci jím vykonávaného odborného dozoru ( 12 zákona). K bodům 14 a 15: Cílem navrhované úpravy je, aby evidence vedená podle zákona o hnojivech zahrnovala všechny materiály vnášející živiny do půdy. Pojem kultura se zaměňuje za významově odlišný pojem plodina. Plodina je určitý rostlinný druh, zatímco kultura je pojem mnohem širší, zahrnující např. trvalé travní porosty (louky a pastviny), všechny plodiny pěstované na orné půdě a speciální kultury (vinice, sady, chmelnice). Každá plodina vyžaduje individuální systém hnojení; evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů musí být vedena ve vztahu k jednotlivým plodinám. K bodu 16: Na základě navržené úpravy bude možno vyčíslovat případné přebytky živin dodávaných do půdy hnojivy, statkovými hnojivy a upravenými kaly, což upozorní podnikatele v zemědělství hospodařícího na zemědělské půdě na možná rizika znečištění povrchových a podzemních vod.
K bodu 17: úpravě. Zmocnění k vydání vyhlášky se upravuje tak, aby odpovídalo nově navržené zákonné K bodům 18, 19 a 22: Mikrobiologické a fyzikální rozbory vzorků půd, které budou prováděny v zákonem vymezených případech, umožní komplexnější posuzování půdní úrodnosti a tím i včasné rozeznání negativních změn půdních podmínek. K bodu 20: Pojem bydliště" byl nahrazen termínem pobyt", který používají zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. K bodu 21: Vzhledem k tomu, že oprávnění k provádění chemických rozborů vzorků půd je udělováno na neurčitou dobu, je potřeba, aby měl ústav možnost průběžně přezkoumávat, zda oprávněná osoba splňuje podmínky, za nichž bylo oprávnění uděleno. Toto přezkoumání lze nejúčinněji provádět formou povinné účasti oprávněné osoby v mezilaboratorních porovnávacích zkouškách pro zajištění kvality práce laboratoří, které ústav organizuje podle 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském). K bodu 23: Stávající znění zákona neřešilo problematiku využití výsledků zjišťování půdních vlastností lesních pozemků. Podle návrhu zákona bude ústav předávat výsledky vyhodnocení chemických rozborů Ministerstvu zemědělství ; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek bude předávat též Ministerstvu životního prostředí; na žádost vlastníka, nájemce nebo podnájemce lesních pozemků předá ústav výsledky týkající se žadatelem vlastněných nebo
užívaných lesních pozemků též jemu. Jde o úpravu obdobnou ustanovení, které se týká předávání výsledků agrochemického zkoušení zemědělských půd ( 10 odst. 7 zákona o hnojivech). Výše správního poplatku za předání se řídí položkou č. 3 Sazebníku správních poplatků (příloha zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) a činí (stejně jako u předávání výsledků agrochemického zkoušení zemědělských půd) 50 Kč za každou započatou stránku stejnopisu; za předání kopií pořízených na kopírovacích strojích se platí poplatek snížený o 70 %. K bodům 24 až 28: Návrh zákona jednak zpřesňuje vymezení okruhu povinností, jejichž dodržování ústav kontroluje (např. výslovně zmiňuje skladování hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek), jednak tento okruh doplňuje o povinnosti, které jsou uloženy podnikatelům v zemědělství hospodařícím na zemědělské půdě a používajícím upravené kaly. Podmínky stanovené zákonem o hnojivech pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv budou nově zahrnovat též povinnost dodržovat příslušná ustanovení nařízení vlády č. 103/2003 Sb.; pod odborný dozor ústavu tedy bude spadat i dodržování ustanovení tohoto nařízení vlády týkajících se skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv. Na základě připomínky Ministerstva obrany se do 12 zákona doplňuje povinnost zaměstnanců vykonávajících odborný dozor, aby při vstupu do objektů důležitých pro obranu státu respektovali zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Je ovšem pravda, že v praxi ÚKZÚZ kontroly ve vojenských objektech téměř neprovádí. K bodu 29: Podmínky, za kterých může ústav uložit zvláštní opatření, se upravují v souvislosti s rozšířením působnosti zákona na používání upravených kalů na zemědělské půdě a v souvislosti s výše popsanými zpřesněními legislativně-technického charakteru. K bodům 30 až 31: Ustanovení o pokutách se upravuje tak, aby odpovídalo změnám provedeným návrhem zákona, např. podnikateli v zemědělství hospodařícímu na zemědělské půdě bude
moci být uložena pokuta za to, že ani po písemném upozornění ústavu nezpracuje bilanci živin, nebo za to, že poruší ustanovení o používání upravených kalů na zemědělské půdě. V dosavadní právní úpravě nebyly rozlišeny a označeny skutkové podstaty přestupků, takže fyzické osoby jako např. vlastník lesního pozemku by odpovídaly za tzv. jiný správní delikt fyzické osoby, což nepřipouští vládou schválená koncepce správního trestání. Není také možné navrhnout vyšší sazbu pokuty za opětovné spáchání protiprávního jednání, aniž by současně byl navržen způsob vedení evidence přestupků a jiných správních deliktů, jejichž recidiva má být důvodem k použití vyšší trestní sazby. K bodům 32 a 33: Jde o legislativně-technickou úpravu, která do 16 zákona promítá změny zmocňovacích ustanovení obsažených v předchozím textu zákona. K čl. II Souvisí s úpravami provedenými v bodech 30 a 31. K čl. III S ohledem na rozsah změn provedených postupně třemi novelizacemi zákona se navrhuje, aby předseda vlády vyhlásil ve Sbírce zákonů úplné znění zákona o hnojivech, jak vyplývá z pozdějších zákonů. K ČÁSTI DRUHÉ K čl. IV K bodu 1 Osobě, která užívá půdu, se nově ukládá povinnost používat upravené kaly v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem odpadů. Právě tento program je pro zmíněnou osobu zdrojem informací, potřebných k řádnému plnění dalších podmínek stanovených v 33 odst. 1 tedy povinnosti používat upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a tak, aby nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.