PROFIL VOD KE KOUPÁNÍ JEHO NÁPLŇ A POPIS

VÝZKUM PRO PRAXI SEŠIT 58 PROFIL VOD KE KOUPÁNÍ JEHO NÁPLŇ A POPIS Ing. Marie Kalinová a kolektiv Vydal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Praha 2009

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce Vědecká redakce: Ing. Šárka Blažková, DrSc., prof. Ing. Alexander Grünwald, CSc., doc. Ing. Aleš Havlík, CSc., prof. Ing. Pavel Pitter, DrSc., prof. RNDr. Alena Sládečková, CSc., prof. Ing. Jiří Zezulák, DrSc. Lektorovali: prof. Ing. Pavel Pitter, DrSc. RNDr. Viera Straškrábová, DrSc. Autorský kolektiv: Ing. Marie Kalinová, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. RNDr. Dana Baudišová, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Ing. Helena Grünwaldová, CSc., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Mgr. Pavel Rosendorf, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Mgr. Petr Pumann, Státní zdravotní ústav RNDr. Jaroslav Šašek, Státní zdravotní ústav RNDr. Jindřich Duras, Ph.D., Povodí Vltavy, s. p. Marie Kalinová, Dana Baudišová, Helena Grünwaldová, Pavel Rosendorf, Petr Pumann, Jaroslav Šašek, Jindřich Duras, 2009 ISBN 978-80-87402-00-9

Publikace podává informaci o současném právním rámci pro zajištění ochrany vod ke koupání, o možnostech získávání informací pro veřejnost o jakosti vody ke koupání a používaných způsobech hodnocení vod ke koupání. Dále vysvětluje nový pojem profil vod ke koupání, ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS, jako souhrn informací, který zajistí sledování vývoje jakosti vod ke koupání, podklady pro návrhy opatření ke zlepšení jakosti vod ke koupání a kontrolu jejich účinnosti. Kromě toho budou prostřednictvím profilu vod ke koupání zpracovány některé informace poskytované veřejnosti k zajištění její účasti na vymezení vod ke koupání a její informovanosti o jakosti vod ke koupání a budou též připravovány dílčí podklady pro podávání zpráv Komisi Evropských společenství podle nové směrnice o koupání. Pozornost se věnuje parametrům profilů vod ke koupání, které charakterizují nebezpečí rozvoje sinic; nejvíce různorodé se jeví ty parametry, které vymezují rozhodující nejvíce rizikové zdroje znečištění. V našich podmínkách jsou to zejména komunální zdroje znečištění s nízkým stupněm čištění odpadních vod na odstraňování fosforu, intenzivní rybářské hospodaření a půdní eroze. V oblasti mikrobiálního znečištění vod ke koupání je upozorněno na problematické aspekty monitoringu; dotýká se problému znečištění, které způsobí sami koupající se a krátkodobého znečištění vod ke koupání. Uvedeny jsou současné možnosti datových zdrojů a mapových podkladů pro tvorbu profilů vod ke koupání, včetně možností zajistit opatření ke zlepšení jakosti vod ke koupání. K dostání ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v.v.i., Podbabská 30, 160 00 Praha 6. Available from the T. G. Masaryk Water Research Institute, p.r.i., Prague 6, Podbabská 30, Czech Republic.

Obsah 1 Úvod 7 2 Právní rámec 7 3 Ochrana vod ke koupání 8 4 Informace veřejnosti 9 5 Jakost vod 10 6 Profily vod ke koupání 12 6.1 Znečištění ovlivňující profily vod ke koupání a jeho parametry 17 6.2 Vyhodnocení vlivu zdrojů znečištění 22 6.3 Mikrobiální znečištění 25 6.3.1 Mikrobiologická agens ve vodách ke koupání a jejich monitoring 25 6.3.2 Vliv odběrového místa na výsledná data o jakosti vody 29 6.3.3 Koupající se jako zdroj znečištění 33 6.3.4 Krátkodobé znečištění 38 6.3.5 Cerkáriová dermatitida 45 6.4 Nebezpečí rozvoje sinic 46 6.4.1 Základní aspekty 47 6.4.2 Preventivní opatření 52 6.5 Datové zdroje a mapové znázornění 65 7 Možnosti podpory opatření 67 8 Závěr 68 9 Literatura 72 10 Summary 78 11 Příloha 1 79 12 Obrazová příloha 81

Seznam příloh Obrázek 1. Vody ke koupání v ČR stav platný od 1. května 2008 Obrázek 2. Podíl (%) vod ke koupání podle čtyř hledisek hodnocení, 2004 2008 Obrázek 3. Vodní nádrž Hostivař vypouštění fosforu z obcí do toků v povodí Obrázek 4. Matice pro analýzu rizikovosti zdrojů znečištění Obrázek 5. Přírodní koupaliště v Praze na nádrži Hostivař Obrázek 6. Životní cyklus ptačích schistosom Obrázek 7. Vodní květ v prostoru pláže I na koupališti na nádrži v Praze-Hostivaři, 27. 8. 2008 Tabulka 1. Počet vod ke koupání podle čtyř hledisek hodnocení Tabulka 2. Parametry klasifikace vod ke koupání podle nové směrnice Tabulka 3. Parametry ovlivňující vody ke koupání z pohledu mikrobiálního znečištění a rozvoje sinic Tabulka 4. Parametry pro hodnocení rizikovosti zdrojů znečištění Tabulka 5. Vlivy vypouštění evidovaných komunálních odpadních vod z ČOV nebo kanalizací na mikrobiologické znečištění vod ke koupání Tabulka 6. Vlivy vypouštění evidovaných komunálních odpadních vod z ČOV nebo kanalizací na riziko rozvoje sinic Tabulka 7. Pravděpodobnost dopadů vypouštění evidovaných komunálních odpadních vod z ČOV nebo kanalizací Tabulka 8. Způsob odběru vzorků na vodách ke koupání v roce 2004 podle informací zdravotních ústavů a účastníků programu zkoušení způsobilosti v roce 2007 Tabulka 9. Vnos mikrobiálního znečištění osobami při koupání v bazéncích s mořskou vodou Tabulka 10. Průměrné počty patogenních a indikátorových mikrobů ve fekáliích zvířat, ptáků a lidí Tabulka 11. Data z pravidelného odběru a odběru vzorků za extrémních srážkových podmínek fyzikálně-chemické rozbory; aritmetický průměr (maximum) Tabulka 12. Data z pravidelného odběru a odběru vzorků za extrémních srážkových podmínek v období 1997 1998 mikrobiologické ukazatele; medián (maximum) Tabulka 13. Procentuální zastoupení jednotlivých rodů sinic vodních květů ze 119 lokalit v ČR v letech 2004 a 2005

1 Úvod Příručka vychází z dosavadních výsledků projektu Zjištění parametrů ovlivňujících profily vod ke koupání z hlediska životního prostředí, který byl vybrán k podpoře z účelových prostředků na výzkum a vývoj na základě hodnocení návrhů projektů podaných do veřejné soutěže k naplnění cílů Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí (VaV SP/2e7/58/08) v dubnu 2008. Ukončení projektu je plánováno na konec roku 2010. Podrobnosti o projektu lze nalézt v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací, kde se uvádějí projekty podporované z veřejných prostředků České republiky (http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=610) a na stránkách VÚV T.G.M., v.v.i. (http//heis.vuv.cz, Projekty řešené ve VÚV T.G.M., v.v.i.). 2 Právní rámec Základní požadavky na přírodní koupací vody (moře, sladkovodní nádrže a toky) v Evropské unii jsou určeny směrnicí Rady 76/160/EHS o jakosti vody ke koupání (stará směrnice) [1]. Účelem směrnice bylo zajistit, aby voda u pobřeží a ve vnitrozemských koupalištích nebyla mikrobiálně nebo chemicky znečištěna natolik, že by mohla ohrozit lidské zdraví. Tato směrnice vedla k trvalému zlepšování kvality vody na evropských koupalištích, její ustanovení jsou však v současné době již překonána. V únoru 2006 byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (nová směrnice) [2], která zohledňuje celkový vývoj a souvislost s Rámcovou směrnicí [3]. K realizaci ustanovení nové směrnice v praxi by mělo dojít do konce roku 2014, kdy bude zrušena stará směrnice. Transpozice nové směrnice o koupání do české národní legislativy se uskutečňuje ve vodním zákoně (zejména 34) [4] a v zákoně o ochraně veřejného zdraví (zejména 6) [5] a v podzákonných předpisech vážících se k těmto dvěma zákonům [6 9]. Na podzim roku 2009 byly připraveny k projednání v Parlamentu ČR novely obou těchto zákonů a novely podzákonných předpisů se připravují. Nová směrnice definuje vody ke koupání jako jakoukoli část povrchových vod, u které příslušný orgán očekává, že se v nich bude koupat velký počet lidí, a pro kterou nevydal trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním. Za vody ke koupání se nepovažují a) plavecké a lázeňské bazény, b) ohraničené vody podléhající úpravě nebo používané k léčebným účelům, c) uměle vytvořené ohraničené vody oddělené od povrchových a podzemních vod. V současné době se u nás používají tyto dva základní pojmy: povrchové vody využívané ke koupání osob tzv. koupací oblasti, 7

koupaliště ve volné přírodě tzv. přírodní koupaliště, což jsou přírodní vodní plochy, které jsou označeny jako vhodné ke koupání a které na rozdíl od koupacích oblastí mají svého provozovatele. Příloha vyhlášky č. 168/2006 Sb., která byla v roce 2008 novelizována vyhláškou č. 152/2008 Sb. (platná od 1. května 2008 [6]) obsahuje povrchové vody využívané ke koupání osob (koupací oblasti) i koupaliště ve volné přírodě (přírodní koupaliště). Pojmy by měly být jednoznačně definovány transpozicí nové směrnice do vodního zákona a do zákona o ochraně veřejného zdraví. Obě tyto kategorie, pro které se dosud užíval název koupací vody, lze považovat společně ve smyslu nové směrnice za vody ke koupání. Názvy se v běžné praxi prolínají, vyskytují se i další pojmy (rekreační vody atp.), problematika je pojmově neustálená. V roce 2008 tedy bylo vyhlášeno 130 koupacích oblastí a 58 přírodních koupališť. Jsou situovány na velkých nádržích, například sedm koupacích oblastí je na Orlíku, šest na Slapech, čtyři na Brněnské přehradě. Jsou ale i na malých rybnících (například přírodní koupaliště Lhotka v Praze) a písníkách (například přírodní koupaliště v Bakově nad Jizerou). 3 Ochrana vod ke koupání Prostřednictvím nové směrnice členské státy dostávají za úkol, aby do konce koupací sezony v roce 2015 byly všechny vody ke koupání přinejmenším přijatelné a aby přijaly taková reálná a přiměřená opatření, která považují za vhodná ke zvýšení počtu vod ke koupání klasifikovaných jako výborné nebo dobré. I když je na nádrži vyhlášeno několik koupacích oblastí nebo přírodních koupališť, je nutné vztahovat ochranná opatření k nádrži jako celku. Opatření ke zlepšení jakosti vod ke koupání bude nutné prosazovat prostřednictvím plánů oblastí povodí i z tohoto důvodu je tedy nutné ošetřit vztah vod ke koupání k vodním útvarům. Vody ke koupání (stav platný od 1. května 2008) na pozadí dílčích povodí jednotlivých útvarů povrchových vod, jak jsou uveřejněny v Metodickém pokynu pro monitorování vod [10], ukazuje mapka na obr. 1 (Vody ke koupání v ČR stav platný od 1. května 2008) v obrazové příloze. V současné době jsou vody ke koupání situovány na nádržích a rybnících, tedy na stojatých vodách různého typu. Vody ke koupání nejsou vymezeny jako samostatné vodní útvary. Pokud jsou vody ke koupání situovány na velkých nádržích, jsou součástí vodních útvarů stojatých vod (Slapy, Orlík, Lipno I, Hracholusky, Jesenice, Skalka, rybník Hejtman, Staňkovský rybník, Nechranice, zbytková jáma dolu Barbora, Máchovo jezero, Rozkoš, Seč I, Pastviny, Nové Mlýny I, Vranov, Letovice, Brněnská přehrada, Slezská Harta, Olešná, Heřmanický rybník, Těrlicko, Žermanice). U vod ke koupání, které jsou na menších 8

nádržích a rybnících, je určení návaznosti na vodní útvary často možné jen určením povodí vodních útvarů tekoucích vod, ve kterém leží. Vody ke koupání ale mohou být v povrchových vodách, které využívá větší počet koupajících se, také nově vymezeny. V prvních plánech oblastí povodí se požadavky na chráněná území, tedy požadavky na vody ke koupání, nepromítly do hodnocení stavu vodních útvarů. Mohlo se tedy stát, že v povodí vodního útvaru, jehož stav byl hodnocen jako dobrý, byla voda ke koupání nevyhovující jakosti. Opatření ke zlepšení stavu rekreačních vod ale v plánech oblastí povodí navržena byla, a to na základě hodnocení chráněných území. Plány oblastí povodí včetně návrhů opatření a postup jejich schvalování uveřejňují na svých internetových stránkách správci povodí [11]. Určitý posun lze očekávat zavedením sdruženého přístupu v ochraně vod podle článku 10 Rámcové směrnice, ve kterém je na konci uloženo, že od roku 2012 je nutno regulovat emise tak, aby bylo dosaženo imisních cílů stanovených jinými směrnicemi, to znamená i nové směrnice o koupání. V ČR je tato povinnost řešena v nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. v 6 odst. 11, který je platný od 1. ledna 2008 [8]. Metodika stanovení emisních limitů kombinovaným způsobem (sdruženým přístupem) je uveřejněna v metodickém pokynu k tomuto nařízení [12]. Nařízení vlády pak v příloze 3 uvádí požadavky na vody ke koupání stanovené podle 34 vodního zákona, tedy vyhláškou č. 168/2006 Sb., jejíž příloha byla upravena vyhláškou č. 152/2008 Sb., která obsahuje jak koupací oblasti, tak přírodní koupaliště. Požadavky na vody ke koupání stanovené v příloze 3 nařízení vlády, kromě požadavků vynucených novou směrnicí pro vody ke koupání, ukládají i relativně přísné požadavky na obsah fosforu: celkový fosfor 0,05 mg/l v celoročním průměru jako zpřísněný imisní standard pro povodí nad nádrží využívanou ke koupání. Je zde také uvedena indikativní hodnota pro obsah chlorofylu 15 µg/l pro roční průměr; při jejím překročení se zjišťuje příčina nebo zdroj znečištění. Požadavek na obsah fosforu by měl být jedním z rozhodujících parametrů při hodnocení rizika rozvoje sinic. 4 Informace veřejnosti Veřejnost se často intenzivně zajímá o jakost vody v jezerech a řekách; dobrá jakost vody pak může hrát velkou roli při výběru místa, kde stráví prázdniny či víkend. Také pro rozvoj turistiky při nabídce rekreační lokality návštěvníkům je důležitým faktorem co nejlepší jakost vod ke koupání a nízké riziko jejího zhoršení. Důležitou povinností vyplývající z nové směrnice jsou nejen změny ve způsobu informování veřejnosti a reportingu každoročních zprávách Komisi Evrop- 9

ských společenství, ale také zabezpečení účasti veřejnosti na provádění této směrnice. Veřejnosti se poskytuje příležitost předkládat návrhy, připomínky nebo stížnosti, a to zejména při aktualizaci seznamů vod ke koupání a zařazování nových vod ke koupání. Nyní má veřejnost možnost získat podrobné mapové informace o vodách ke koupání na Vodohospodářském informační portálu [13]; naplňování portálu je zajištěno vyhláškou č. 391/2004 Sb. [7]. Další možnost veřejnosti, jak získat informace o vodách ke koupání, je prostřednictvím Portálu veřejné správy zde lze získat aktuální data pro konkrétní vodu ke koupání i výsledky jednotlivých kontrol jakosti vody [14]. Informace o jednotlivých koupacích vodách (včetně aktuálního hodnocení kvality vody) lze najít také na internetových stránkách příslušných krajských hygienických stanic. Zprávy jednotlivých členských států o vodách ke koupání a výsledky monitoringu lze rovněž nalézt na internetových stránkách [15]. 5 Jakost vod Monitoring vod ke koupání v případě koupacích oblastí provádí místně příslušná krajská hygienická stanice, v případě koupališť ve volné přírodě je povinen provozovatel koupaliště sledovat jakost vody a výsledky těchto analýz předkládat místně příslušné krajské hygienické stanici. Rozsah a četnost sledování obou typů vod ke koupání je předepsán vyhláškou č. 135/2004 Sb. [7]. V České republice je prováděn dvojí způsob hodnocení koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě. První hodnocení, které provádějí krajské hygienické stanice, slouží k průběžnému hodnocení kvality koupacích vod a informování veřejnosti o rizicích spojených s koupáním na konkrétních lokalitách. Podrobný postup hodnocení je popsán v Metodickém návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné přírodě [17 ]. Tento metodický návod hlavního hygienika ČR zavádí systém vhodného odstupňování jakosti koupací vody jednotlivých lokalit a sjednocení interpretace výsledků rozborů a terénních šetření z koupališť ve volné přírodě a koupacích oblastí v rámci celé republiky tak, aby podobné výsledky z různých lokalit vyústily v podobné hodnocení. Data jsou v koupací sezoně jedenkrát týdně (vždy v pátek) posílána na Českou informační agenturu životního prostředí CENIA, která je umísťuje na Portál veřejné zprávy. Výsledky druhého způsobu hodnocení slouží Ministerstvu životního prostředí pro potřeby sestavování ročních zpráv pro Komisi Evropských společenství (reportingu) a vychází dosud z postupů stanovených starou směrnicí. Hodnocení je prováděno na základě sledování v poslední koupací sezoně. Většina koupacích vod v České republice zahajuje svou koupací sezonu v květnu či červnu a končí 10

v srpnu nebo září. Vyhodnocuje se pět ukazatelů dva mikrobiologické (koliformní a termotolerantní koliformní bakterie) a tři fyzikálně-chemické (minerální oleje, povrchově aktivní látky a fenoly). Vody ke koupání se pro účely reportingu hodnotí podle následujících hledisek: zákaz koupání během koupací sezony, nevyhovující povinným hodnotám, vyhovující povinným hodnotám, vyhovující doporučeným hodnotám. Přehled o výsledcích hodnocení v letech 2004 2008 podle jednotlivých hledisek ukazuje tabulka 1. Tabulka 1. Počet vod ke koupání podle čtyř hledisek hodnocení Koupací sezona Celkem Vyhovující doporučeným hodnotám Vyhovující povinným hodnotám Nevyhovující povinným hodnotám Zákazy v koupací sezoně 2004 176 68 87 20 13 2005 176 76 119 25 17 2006 188 100 148 16 18 2007 188 102 137 16 25 2008 188 99 162 8 15 Vody ke koupání, pro jejichž hodnocení nebyly dostačující údaje, nejsou v tabulce uvedeny. Jejich počet se ale od roku 2004 výrazně snížil, v roce 2004 bylo nedostatečně sledováno 55 vod ke koupání, kdežto v roce 2008 to byly pouze dvě. Počet 188 reportovaných vod ke koupání představuje 0,9 % všech vod ke koupání reportovaných členskými státy do Evropské unie. Výsledky hodnocení v procentech z celkového počtu jsou uvedeny na obr. 2 (Podíl (%) vod ke koupání podle čtyř hledisek hodnocení, 2004 2008) v obrazové příloze. Počet vod ke koupání hodnocených jako nevyhovující a počet zákazů, i když je relativně malý, se výrazně nesnižuje. Ani vod ke koupání vyhovujících doporučeným hodnotám nepřibývá, v roce 2008 stoupl ale podíl vod ke koupání odpovídajících povinným hodnotám. V roce 2008 v České republice odpovídalo povinným hodnotám 86 % vod ke koupání. Počet vod ke koupání, jejichž kvalita vyhovovala doporučeným hodnotám, se nepatrně snížil, a to na 53 %. Podíl vod ke koupání neodpovídajících povinným hodnotám byl v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 podstatně nižší (4 %). Počet zákazů koupání v sezoně 2008 se oproti roku 2007 také snížil (na 8 %). 11

Všeobecně v České republice v koupacích sezonách 2007 a 2008 významnější změny v kvalitě vod ke koupání nenastaly. Podle vybraných vod ke koupání s nepříznivým hodnocením je vidět, že zákazy v našich podmínkách vyvolává především problém sinic. Zákaz koupání se vydává na základě hodnocení podle vyhlášky č. 135/2004 Sb. překročení povinných hodnot staré směrnice, kde jsou rozhodující mikrobiologické indikátory, nemusí vést k zákazu koupání. V koupací sezoně 2008 bylo z důvodu masového výskytu sinic vyhlášeno celkem 15 zákazů koupání, ale z důvodu nevyhovující mikrobiologické jakosti vody žádný zákaz koupání vydán nebyl. Nová směrnice nezohledňuje významně problém sinic, zabývá se pouze rizikem jejich rozvoje. To je nepříznivé v tom, že i nadále bude existovat dvojkolejnost hodnocení: hodnocení pro reporting Komisi Evropských společenství podle směrnic a vnitrostátní hodnocení. 6 Profily vod ke koupání Jednou z nových povinností uložených novou směrnicí [2] je nutnost shromažďovat specifické informace a vytvářet profily vod ke koupání. Nová směrnice zavádí profil vod ke koupání jako souhrn informací, ve kterém mají být zmapovány a popsány zejména zdroje znečištění, jež ovlivňují jakost vody ke koupání, dále informace, které mají význam pro plnění této směrnice, tedy informace pro veřejnost a informace poskytované Komisi Evropských společenství a informace, které jsou předpokládány Rámcovou směrnicí. Zpracování profilu vod ke koupání by mělo vést k hlubšímu pochopení zdravotních rizik typických pro zkoumanou lokalitu, ke správnému vyhodnocení příčin znečištění a jejich rizikovosti vůči konkrétní vodě ke koupání a k návrhu optimálních opatření. Předpokládá se zpracování informací pomocí geografických informačních systémů. Profily vod ke koupání musí být poprvé vytvořeny do 24. března 2011 a pak pravidelně aktualizovány. Vzhledem ke značné odlišnosti vod ke koupání v EU (moře, sladkovodní nádrže různé velikosti a s různě velkým povodím, tekoucí vody) nebylo možné blíže v nové směrnici specifikovat, jak podrobné mají informace uvedené v profilech vod ke koupání být. Práce při vytváření profilů vod ke koupání není svazována striktními požadavky, ale na druhou stranu to přináší v praxi nejasnosti a značnou nejednotnost. Komise Evropských společenství uspořádala v červnu 2007 k profilům vod ke koupání workshop [18], na němž některé členské státy představily své práce na profilech vod ke koupání; bylo rozhodnuto, že bude připraven metodický návod, který pomůže členským státům při tvorbě těchto profilů. Metodický návod je rozpracován [19]. Nicméně národní specifika zde postižena 12

nebudou, a proto je nezbytné vypracovat souběžně i doporučení, jak postupovat při tvorbě profilů vod ke koupání na národní úrovni [20, 21]. Rámcová směrnice zahrnuje rekreační vody a vody ke koupání do chráněných území (příloha IV Rámcové směrnice). To znamená, že opatření ke zlepšování jakosti vod ke koupání musí být zahrnuta do plánů oblastí povodí (úroveň C) i do plánů všech dalších úrovní (A, B). Informace z profilů vod ke koupání budou nejen součástí reportingu Komisi Evropských společenství, ale zároveň pomůckou pro plánování opatření. Vody ke koupání se mohou dále členit nebo seskupovat na základě posouzení jakosti vod ke koupání mohou se seskupovat, pokud spolu sousedí, v předcházejících čtyřech letech získaly podobné hodnocení a mají společné rizikové faktory či žádné nevykazují. Na základě toho profily vod ke koupání mohou zahrnovat jednu část vod ke koupání nebo několik spolu sousedících vod ke koupání. Profily vod ke koupání budou obsahovat popis veškerých charakteristik vod ke koupání, včetně posouzení příčin znečištění a přijatých opatření. Jde tedy o zavedení nového systému sběru dat a informací a jejich následného vyhodnocení podle požadavků nové směrnice s respektováním národních specifik. Podle přílohy č. III nové směrnice profil vod ke koupání musí obsahovat tyto informace: 1) popis fyzikálních, geografických a hydrologických charakteristik vod ke koupání a jiných povrchových vod v povodí, které by mohly být příčinou znečištění, mají význam pro účely této směrnice a jsou předpokládány Rámcovou směrnicí (se znázorněním v mapě), 2) určení a posouzení příčin znečištění, které mohou mít nepříznivý vliv na vody ke koupání a poškodit zdraví koupajících se (se znázorněním v mapě), 3) posouzení možného rozmnožení sinic, 4) posouzení možného rozmnožení makroskopických řas nebo fytoplanktonu, 5) vyplývá-li z posouzení příčin znečištění, že existuje riziko krátkodobého znečištění, pak se musí dále uvést: předpokládaný charakter, četnost a doba trvání očekávaného krátkodobého znečištění, údaje o zbývajících příčinách znečištění, včetně přijatých opatření řízení a časového plánu k jejich odstranění, opatření přijatá v případě krátkodobého znečištění s uvedením orgánů odpovědných za přijetí těchto opatření a údajů o spojení na tyto orgány, 6) údaj o tom, kde se nachází monitorovací místo (se znázorněním v mapě), 7) další podstatné informace, pokud je to vhodné. Nutnost aktualizovat profil vod ke koupání vyplyne z posouzení jakosti vody. V případě vod ke koupání klasifikovaných jako dobré, přijatelné nebo nevyho- 13

vující jakosti (podle přílohy II nové směrnice) je nutno profil vod ke koupání pravidelně přezkoumávat. Přezkumy se musí provádět s následující četností: pokud jsou vody ke koupání klasifikovány jako dobré, přezkumy se uskuteční nejméně každé 4 roky, pokud jsou vody ke koupání klasifikovány jako přijatelné, přezkumy se uskuteční nejméně každé 3 roky, pokud jsou vody ke koupání klasifikovány jako nevyhovující, přezkumy se uskuteční nejméně každé 2 roky. Klasifikace vychází ze sledování indikátorových mikroorganismů Escherichia coli a střevní (intestinální) enterokoky. Tabulka 2. Parametry klasifikace vod ke koupání podle nové směrnice Ukazatel Výborná Dobrá Přijatelná Nevyhovující Percentil C 95 C 95 C 90 C 90 Střevní enterokoky (ktj/100 ml) < 200 < 400 < 330 > 330 Escherichia coli (ktj/100 ml) < 500 < 1 000 < 900 > 900 Systém klasifikace je odlišný od stávajícího, který se provádí podle staré směrnice. Nové hodnocení se zaměřuje na výše uvedené mikrobiologické ukazatele s novými limitními hodnotami, až na výjimky se hodnotí údaje ze čtyř po sobě jdoucích koupacích sezon, je ustanoven specifický výpočet percentilu (koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 90 % nebo 95 %). Hodnoty mikrobiologických ukazatelů jsou typické tím, že rozdělení hodnot je asymetrické, počet hodnot se směrem k maximu výrazně zvyšuje. Proto byl v příloze II nové směrnice pro hodnocení mikrobiologických ukazatelů zvolen specifický postup, který předpokládá, že logaritmy hodnot budou mít normální rozdělení a umožní použití obvyklých postupů. Postup výpočtu je následující: pro jednotlivé údaje se vyhledají dekadické logaritmy, je-li v údajích uvedena nulová hodnota, je místo ní použita hodnota minimální hranice zjistitelnosti (meze detekce), pak se z logaritmů spočte aritmetický průměr a směrodatná odchylka σ. C 90 se spočte tak, že se vypočte hodnota log C 90 = ( + 1,282σ) a ta se odlogaritmuje. C 95 se spočte tak, že se vypočte hodnota log C 95 = ( + 1,65σ) a ta se odlogaritmuje. Počítá se každoročně z dat za čtyři poslední koupací sezony. Rozbory v koupací sezoně se provádějí 1x za čtyři týdny, minimálně 4x za sezonu. Mělo by být k dispozici nejméně 16 hodnot. 14

Pro četnost a rozsah přezkumu profilů vod ke koupání je rozhodující povaha a závažnost znečištění. Profil vod ke koupání bude nutné přezkoumávat a doplňovat i v případech, kdy výsledky mikrobiologického hodnocení jsou uspokojivé, ale vody ke koupání jsou postiženy rozvojem sinic. Požadavky na informace veřejnosti Shromažďované informace by měly zajistit naplnění článků 11 a 12 nové směrnice a kontinuitu národního hodnocení. Budou obsahovat nejdůležitější kontaktní informace a hodnocení vod ke koupání, které bude vycházet ze současných postupů, ale zároveň by veřejnost měla mít k dispozici klasifikaci podle nové směrnice. Veřejnosti se mají poskytovat: a) informace na místě, které budou neprodleně k dispozici: aktuální klasifikace podle směrnice, obecný popis, krátkodobé znečištění (upozornění, pokud vody ke koupání jsou náchylné ke krátkodobému znečištění, údaj o počtu dnů, ve kterých byl v předchozí koupací sezoně z důvodu krátkodobého znečištění vydán zákaz koupání nebo varování před koupáním, upozornění, pokud se takové znečištění předvídá, nebo došlo-li k němu), výjimečné situace (povaha a očekávaná délka), zákaz koupání a varování před koupáním, trvalý zákaz a trvalé varování důvody, důvody zrušení (vyškrtnutí ze seznamu), odkazy na podrobnější informace, b) další informace na internetu: seznam (kontakty na správce a odpovědné instituce, odkaz na mapu, popř. fotografii vody ke koupání), dlouhodobé hodnocení/klasifikace alespoň tři koupací sezony odkaz na další informace profilu, informace o příčinách a opatřeních (u nevyhovujících), příčiny a pravděpodobnost krátkodobého znečištění. Informace na místě, které musí být neprodleně k dispozici, i další informace na internetu je nutno poskytnout veřejnosti podle směrnice nejpozději od března 2012, doporučeny jsou GIS technologie. Požadavky na reporting EU podle nové směrnice Česká republika prostřednictvím MŽP předává Komisi Evropských společenství za každou koupací sezonu výsledky monitorování a posouzení jakosti vod ke koupání a rovněž popis významných opatření, která byla přijata. Tyto informace 15

poskytne každý rok do 31. prosince za předcházející sezonu. V nové formě se začnou předávat, jakmile bude provedeno první posouzení jakosti vod ke koupání podle nové směrnice. Posuzování jakosti vod ke koupání se bude provádět pro veškeré vody ke koupání po skončení každé koupací sezony a na základě souboru údajů o jakosti vod ke koupání sestaveném pro dotyčnou koupací sezonu a tři předcházející koupací sezony. Prostřednictvím MŽP předá ČR Komisi Evropských společenství výsledky monitoringu podle nové směrnice nejpozději před koupací sezonou 2012 (tedy v optimálním případě výsledky za koupací sezony 2011, 2010, 2009 a 2008). Kromě toho je nutné každoročně v březnu aktualizovat seznam vod ke koupání. Zpracování podkladů bude vycházet z reportovacích šablon EU k nové směrnicí o koupání a bude obsahovat: seznam a identifikace vod ke koupání, sezonní informace (včetně klasifikace podle nové směrnice a přijatých opatření), výjimečné situace, krátkodobé znečištění, výsledky monitoringu v hlavních monitorovacích bodech. Vazba na reporting požadovaný Rámcovou směrnicí v plánovacích cyklech bude zajištěna propojením vod ke koupání na vodní útvary. Vytvoření profilu vod ke koupání Při vytvoření profilu vod ke koupání je třeba postupovat v jednotlivých krocích: nejprve shromáždit obecná, hydrologická a hydromorfologická data a údaje o historické kvalitě vody a tyto informace doplnit specificky zaměřeným terénním průzkumem, dále se zaměřit na zdroje znečištění a informace doplnit terénním průzkumem, popřípadě získáním informací od obcí, správců povodí, ČIŽP, se zapojením veřejnosti, navrhnout a realizovat monitorovací programy (v rámci provozního a průzkumného monitoringu), získat informace o právním stavu vody ke koupání (údaje o vlastnictví, pronájmu, správě, vodoprávních rozhodnutích atp.), vyhodnotit získané informace a zpracovat profil vod ke koupání, vyhodnotit rizikovost zdrojů znečištění ve vztahu k příslušné vodě ke koupání. Následně je nutné formulovat opatření a předložit je k posouzení, realizovat schválená opatření, kontrolovat účinek opatření monitoringem, terénním průzkumem, kontaktem s veřejností. Profil vod ke koupání musí být vytvořen a posuzován z hlediska zdrojů fekálního znečištění a způsobu šíření tohoto znečištění do vody ke koupání podle 16

indikátorových mikroorganismů, ale je nutné hodnotit i riziko rozvoje sinic. Obsah jednotlivých dílčích kroků pro vytvoření profilu vod ke koupání byl publikován v odborném tisku [20] a je uveden v publikaci Obecný postup pro stanovení profilů vod ke koupání [21]. Profily vod ke koupání by měly být užitečnou pomůckou a nástrojem rozhodování. 6.1 Znečištění ovlivňující profily vod ke koupání a jeho parametry Profily vod ke koupání musí řešit jak problém mikrobiálního znečištění, tak problém rozvoje fytoplanktonu (především sinic). Tím vznikají dvě roviny řešení: 1. Profily vod ke koupání zaměřené na mikrobiální znečištění budou ošetřovat bližší prostor vlastní lokality využívané ke koupání, zaměří se na komunální zdroje znečištění, znečištění pocházející ze zvířat a ptactva a znečištění koupajícími se. 2. Profily vod ke koupání zaměřené na riziko rozvoje sinic budou ošetřovat širší prostor vlastní lokality využívané ke koupání, celou nádrž, často celé povodí. Budou sdružovat i více vod ke koupání (koupacích oblastí nebo přírodních koupališť), zaměří se na zatížení nutrienty, hlavně fosforem z komunálních zdrojů, erozi půdy, sedimenty v nádrži. Byl proveden výběr parametrů podle typů zdrojů znečištění ovlivňujících vody ke koupání z pohledu rozvoje sinic a z pohledu mikrobiálního znečištění (tabulka 3). K přehledu uvedenému v tabulce je třeba na základě zkušeností terénních pracovníků správců povodí a práce VÚV T.G.M., v.v.i., v modelových lokalitách poznamenat: O tom, zda bude při znečištění vod ke koupání převažovat význam bodových a plošných zdrojů znečištění v povodí, nebo vliv vlastní rekreace a vnitřních zdrojů nádrže, rozhoduje průtočnost nádrže (doba zdržení). Pro průtočné nádrže a rybníky (doba zdržení do cca 3 4 měsíců) jsou dominantní zdroje znečištění v povodí a pro neprůtočné naopak koloběh fosforu uvnitř nádrže a vlastní rekreace. Se vzrůstající dobou zdržení se plynule mění význam obou uvedených faktorů. Velikost povodí nádrže má vliv na rozkolísanost množství a kvality vody v přítoku. Malá povodí jsou typická náhlými a velkými výkyvy, velká povodí se vyznačují větší vyrovnaností průtoků i kvality vody. Nádrže nebo rybníky s malým povodím jsou z tohoto pohledu (při stejné průtočnosti a antropogenním narušení) více zranitelné. 17

Pokud koupací místo leží na nádrži v kaskádě, je třeba počítat s příznivým, nebo nepříznivým vlivem nádrže či nádrží proti proudu. Pro určení pravděpodobných nejdůležitějších zdrojů znečištění je vhodné sledovat všechny přítoky do nádrže. Přitom je třeba zjišťovat nejen koncentrace látek, zejména fosforu, ale pokud je to možné i průtok, aby tak bylo možné vypočítat látkové vnosy a bilančně nádrž vyhodnotit. Tabulka 3. Parametry ovlivňující vody ke koupání z pohledu mikrobiálního znečištění a rozvoje sinic Typ znečištění Bodové zdroje znečištění Význam pro mikrobiální znečištění Riziko pro rozvoj sinic Vypouštění odpadních vod ČOV evidence podle vyhlášky o bilanci Vypouštění odpadních vod kanalizace evidence podle vyhlášky o bilanci [21] Vypouštění z obcí mimo evidenci ČOV, kanalizace PRVKÚK [22] Vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění s velkým podílem fosforu [21] Vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění s možnou vysokou mikrobiální kontaminací (zpracovatelský, potravinářský průmysl) [21] + + + + + + - + + - Velkochovy hospodářských zvířat [21] + + Skládky (hygienicky závadný odpad kaly apod.) + - Ostatní Difuzní zdroje znečištění Obce bez kanalizace PRVKÚK [22] + + Chatařské osady a zahrádkářské kolonie + + Úložiště hnoje a dalších zemědělských odpadů Hospodaření na rybnících v povodí (ryby, drůbež) + + + + Ostatní 18

Typ znečištění Plošné zdroje znečištění Význam pro mikrobiální znečištění Riziko pro rozvoj sinic Eroze a erozní ohroženost pozemků v povodí Úroveň, způsob a časování hnojení pozemků + + + + Závlahy + - Dobytek na pastvinách + + Atmosférická depozice - + Volně žijící zvířata + - Ostatní Vnitřní zdroje znečištění z nádrže Hospodaření na nádrži (ryby, drůbež) + + Sedimenty v nádrži + + Vodní ptactvo (kolonie, trvalé hnízdění) + + Vlivy hospodaření nádrže (změny doby zdržení, kolísání hladiny apod.) + + Ostatní Zdroje znečištění plynoucí z vlastní rekreace Počet návštěvníků/koupajících se + + Kempy a tábořiště + + Toalety (připojení ke kanalizaci?) + + Sprchy (připojení ke kanalizaci?) + + Znečištění na břehu (splachy z pláže, vč. domácích zvířat) + +/- Rybářské využití + + Hausbóty + + Lodní doprava + + Ostatní + významné - nevýznamné 19

Vliv na koncentrace fosforu v nádrži mohou mít i přítoky vody z odvodňovacích soustav (meliorace) koncentrace fosforu souvisí s půdním typem, úrovní hnojení a erozí. Vliv atmosférické depozice bude malý, může se projevit u nádrží s malým povodím bez významnějších bodových a plošných zdrojů. V našich podmínkách bude vhodné přijmout některá opatření doporučená v pracovních materiálech k profilům vod ke koupání z workshopu, který uspořádala Komise Evropských společenství v červnu 2007 v Namuru (Belgie) [17]: Z hlediska krátkodobého znečištění mohou kvalitu koupací vody z mikrobiologického hlediska ovlivňovat sezonní aktivity vlivů v okolí koupacího místa (hnízdění vodních ptáků, provozování pastvin). Vzhledem k tomu mohou být hodnoty mikrobiologických ukazatelů vyšší než v dlouhodobém normálu. Stejně tak je třeba přihlédnout k meteorologickým vlivům (dlouhodobé sucho, extrémně vysoké teploty, trvalejší dešťové srážky). Vhodné je věnovat pozornost režimu manipulace s vodní hladinou (hydraulika nádrže, obnažení sedimentů apod.). Přehled zdrojů fekálního znečištění v okolí koupacího místa by měl upřesnit celkové vyhodnocení rizika znečištění vody ke koupání. Zvlášť by se měla provádět analýza samotné vody ke koupání a zvlášť jejího souvisejícího okolí. Je třeba vyhodnotit veškeré potenciální vnosy fekálního znečištění, kvalitu přítoku vody do koupacího místa, včetně jakékoliv vlivu proudění vody do místa koupání. Zdrojem znečištění vody ke koupání mohou být sami koupající se. Vnos znečištění od nich lze monitorovat tak, že během příznivých slunečných letních dnů (nebo dnů s příznivou předpovědí počasí) se na základě rozborů jakosti vody provede hodnocení vnosu znečištění prostřednictvím koupajících se rekreantů. Vzorky vody se odebírají ráno (od 8 do 9 h) před příchodem většiny koupajících se, brzy odpoledne (přibližně od 13:30 do 14 h) a v podvečer (přibližně od 18 do 19 h), kdy většina koupajících se už odešla. Počet návštěvníků a počet koupajících je zaznamenáván do protokolu. Ideální pro odběr vzorků je den, kdy počet návštěvníků je po celý den vyrovnaný. Rozdíl mezi hodnotami ranního vzorkování a ostatního denního vzorkování dělený počtem návštěvníků se uvádí jako míra ovlivnění kvality koupací vody jedním koupajícím se. Je obtížné stanovit vliv veškeré rekreační dopravy a plavebních aktivit na kvalitu vody ke koupání. Jedinou možností je určit počet lodí za slunečného počasí a odebírat vzorky vody přímo v jejich blízkosti. Vzorkování je třeba provádět v době, kdy lodě kotví blízko pobřeží, nebo přístavní molo přímo zasahuje do koupací plochy. V těchto místech je pak třeba odebrat vzorek a zanalyzovat jej. Počítá se s určitým počtem lodí (3 5) na jedno vzorkovací místo. Jsou-li lodě zakotveny poblíž místa koupání, vzorky lze odebírat na ploše mezi zakotvenými loděmi a koupacím místem. Zátěž znečištěním z rekreační dopravy závisí přede- 20